(12.50 hodin)
Poslanec Patrik Nacher: Děkuji za slovo. Já bych to rozřešil tak, že vlastně pravdu máte oba, protože mám pocit, že tam došlo k nedorozumění, protože pan ministr to samozřejmě takhle i vysvětlil. V momentě, kdy on by tady na mikrofon řekl, že ministerstvo začalo nějakým způsobem zasahovat do rozhodování těch dozorových orgánů, tak to by byl fakt problém. Na druhou stranu to sjednocení, tam je zase nějaká předvídatelnost. Ano, máte pravdu oba, já jsem rád, že to takhle můžu konstatovat.
A já mám jenom jednu poslední poznámku na to, co jste řekl předtím, pane ministře. Troufám si říct, že v hnutí ANO a v našem klubu, který je tady největší, budete mít velkou podporu v případě, že byste do budoucna požadoval lepší zabezpečení, více finančních prostředků pro všechny dozorové orgány. Já jsem teď nemyslel pouze ochranu spotřebitele, protože to vždycky dopadne na toho spotřebitele. Já vím, že to není součástí přímo této věci, ale mají-li jednotlivé dozorové orgány skutečně plnit svoji roli efektivně - my řešíme třeba teď tu energetickou krizi - tak samozřejmě se tomu podle mě do budoucna nevyhneme. Takže za nás, pokud budete potřebovat nějakou ještě další sílu kromě své pozice ministra průmyslu, tak si troufám říct za celý klub, že ji budete mít, protože my tohle konzistentně prosazujeme od začátku tohoto volebního období. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Kdo se další hlásí do obecné rozpravy? Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí, obecnou rozpravu tedy končím. Je zájem o závěrečná slova ze strany zpravodaje či ministra? Nikoliv. Zahajuji tedy podrobnou rozpravu a připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. Kdo se hlásí do podrobné rozpravy? Nikdo. Končím tedy i podrobnou rozpravu.
Nebyly předneseny žádné návrhy, které by byly hlasovatelné, takže končím druhé čtení tohoto návrhu a končím projednávání bodu číslo 4.
Budeme pokračovat bodem číslo
12.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 118/2000 Sb.,
o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele
a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 288/ - prvé čtení
Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí a ministr životního prostředí Marian Jurečka. Pane ministře, prosím, ujměte se slova. Než tak uděláte, načtu jednu omluvu. Omlouvá se pan poslanec Mašek od 11 hodin ze zdravotních důvodů. Pane ministře, máte slovo.
Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí a ministr životního prostředí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, dobré odpoledne vám přeji. Dovolím si uvést návrh novely zákona č. 118 o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. Je to návrh vládní, který tady přichází. Máme to nyní v prvním čtení.
Důvodem předložení tohoto návrhu zákona je potřeba a nutnost aktualizovat dosavadní legislativní úpravu, protože do ní chceme promítnout věci, které jsou změnami posledních měsíců, které se odehrály v oblasti rekodifikace soukromého práva v České republice, kdy zohledňujeme jak národní, nebo i nadnárodní změny, které se odehrály v oblasti právě insolvenčního práva. To znamená, tady dochází k několika změnám, já okomentuju ty některé podstatné, a to je vymezení rozhodného období, z něhož jsou zaměstnancem vybírány měsíce, za které mají být jeho splatné mzdové nároky uspokojeny, okamžikem oznámení zahájení insolvenčního řízení, včetně explicitní úpravy rozhodného období také pro nadnárodního zaměstnavatele, a to od okamžiku oznámení zahájení insolvenčního řízení v insolvenčním rejstříku v evidenci cizozemských rozhodnutí. Dále zakotvení definice splatnosti mzdového nároku zaměstnance pro účely uspokojování mzdových nároků zaměstnanců. Dále také provázání počátku běhu lhůty pěti měsíců a patnácti dnů k podání žádosti o uspokojení mzdových nároků na pracovišti Úřadu práce České republiky s okamžikem oznámení zahájení insolvenčního řízení. Vyloučení zaměstnanců, kteří byli v rozhodném období členy statutárního orgánu platebně neschopného zaměstnavatele nebo osobami, které mají rozhodující vliv na činnost zaměstnavatele, a měli u tohoto zaměstnavatele nejméně 25procentní majetkovou účast. Dále také upravuje tato novela výslovné zakotvení možnosti odečíst z přiznaného mzdového nároku takzvanou kompenzaci poskytovanou podle zákona o zaměstnanosti a také zpřesnění povinnosti vrátit vyplacené mzdové prostředky.
Tolik stručné představení návrhu tohoto zákona v prvním čtení. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane ministře. Prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení, což je pana poslankyně Jana Hanzlíková. Paní poslankyně, prosím, máte slovo.
Poslankyně Jana Hanzlíková: Já děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já navážu na pana ministra a ještě si dovolím zdůraznit některé věci. Především to, že důvodem zpracování návrhu zákona, kterým se mění zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, je především potřeba reflektovat na novelizaci insolvenčního práva, a to jak na úrovni národní, tak nadnárodní, tedy v evropské legislativě. Dále bylo nutné zohlednit rekodifikaci soukromého práva v České republice a především učinit další nezbytné úpravy, které reagují na vývoj právní úpravy v oblasti zaměstnanosti. Cílem této aktualizace tedy je, aby odpovídal návrh zákona terminologickému a koncepčnímu vývoji ostatních právních odvětví, tak jak jsem zmínila, a aby se dosáhlo optimální ochrany zaměstnanců u platebně neschopného zaměstnavatele. Důležité je, že tento předkládaný návrh zákona zohledňuje také poznatky z praxe a odstraňuje aplikační problémy, které byly v oblasti uspokojování mzdových nároků zaměstnanců platebně neschopného zaměstnavatele zjištěny a které se vyskytovaly v rámci rozhodovací činnosti správních orgánů, především úřadů práce.
Přestože to tady představil již pan ministr, tak bych se ještě chtěla vrátit k některým nejdůležitějším navrhovaným změnám, a to je tedy především vymezení rozhodného období okamžikem oznámení zahájení insolvenčního řízení včetně explicitní úpravy rozhodného období také pro nadnárodní zaměstnavatele, a to od okamžiku oznámení zahájení insolvenčního řízení v insolvenčním rejstříku v evidenci cizozemských rozhodnutí.
Další důležitá změna je rozhodně v zakotvení definice splatnosti mzdového názoru zaměstnance pro účely uspokojování mzdových nároků zaměstnanců. V podstatě to provázání a sladění pojmosloví, to byl jeden z těch hlavních důvodů.
Další změnou je provázání lhůty pěti měsíců a patnácti dnů k podání žádosti o uspokojení mzdových nároků na kontaktní pracoviště krajských poboček Úřadu práce s okamžikem oznámení zahájení insolvenčního řízení. A od tohoto okamžiku se také určuje její počátek.
Další důležitou změnou je uložení povinnosti osobě s dispozičním oprávněním, neboť tato se může s ohledem na průběh a vývoj insolvenčního řízení u soudu měnit, a proto je žádoucí, aby byla osoba s dispozičním oprávněním vyhodnocována průběžně s ohledem právě na stav insolvenčního řízení.
Důležité je pak zpřesnění povinnosti vracet vyplacené mzdové nároky včetně lhůt a termínů a také výslovné zakotvení možnosti odečíst z přiznaného mzdového nároku takzvanou kompenzaci poskytovanou podle zákona č. 435 o zaměstnanosti. ***
