(pokračuje Jan Skopeček)

12.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 118/2000 Sb.,
o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele
a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 288/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí a ministr životního prostředí Marian Jurečka. Pane ministře, prosím, ujměte se slova. Než tak uděláte, načtu jednu omluvu. Omlouvá se pan poslanec Mašek od 11 hodin ze zdravotních důvodů. Pane ministře, máte slovo.

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí a ministr životního prostředí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, dobré odpoledne vám přeji. Dovolím si uvést návrh novely zákona č. 118 o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. Je to návrh vládní, který tady přichází. Máme to nyní v prvním čtení.

Důvodem předložení tohoto návrhu zákona je potřeba a nutnost aktualizovat dosavadní legislativní úpravu, protože do ní chceme promítnout věci, které jsou změnami posledních měsíců, které se odehrály v oblasti rekodifikace soukromého práva v České republice, kdy zohledňujeme jak národní, nebo i nadnárodní změny, které se odehrály v oblasti právě insolvenčního práva. To znamená, tady dochází k několika změnám, já okomentuju ty některé podstatné, a to je vymezení rozhodného období, z něhož jsou zaměstnancem vybírány měsíce, za které mají být jeho splatné mzdové nároky uspokojeny, okamžikem oznámení zahájení insolvenčního řízení, včetně explicitní úpravy rozhodného období také pro nadnárodního zaměstnavatele, a to od okamžiku oznámení zahájení insolvenčního řízení v insolvenčním rejstříku v evidenci cizozemských rozhodnutí. Dále zakotvení definice splatnosti mzdového nároku zaměstnance pro účely uspokojování mzdových nároků zaměstnanců. Dále také provázání počátku běhu lhůty pěti měsíců a patnácti dnů k podání žádosti o uspokojení mzdových nároků na pracovišti Úřadu práce České republiky s okamžikem oznámení zahájení insolvenčního řízení. Vyloučení zaměstnanců, kteří byli v rozhodném období členy statutárního orgánu platebně neschopného zaměstnavatele nebo osobami, které mají rozhodující vliv na činnost zaměstnavatele, a měli u tohoto zaměstnavatele nejméně 25procentní majetkovou účast. Dále také upravuje tato novela výslovné zakotvení možnosti odečíst z přiznaného mzdového nároku takzvanou kompenzaci poskytovanou podle zákona o zaměstnanosti a také zpřesnění povinnosti vrátit vyplacené mzdové prostředky.

Tolik stručné představení návrhu tohoto zákona v prvním čtení. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane ministře. Prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení, což je pana poslankyně Jana Hanzlíková. Paní poslankyně, prosím, máte slovo.

Poslankyně Jana Hanzlíková: Já děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já navážu na pana ministra a ještě si dovolím zdůraznit některé věci. Především to, že důvodem zpracování návrhu zákona, kterým se mění zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, je především potřeba reflektovat na novelizaci insolvenčního práva, a to jak na úrovni národní, tak nadnárodní, tedy v evropské legislativě. Dále bylo nutné zohlednit rekodifikaci soukromého práva v České republice a především učinit další nezbytné úpravy, které reagují na vývoj právní úpravy v oblasti zaměstnanosti. Cílem této aktualizace tedy je, aby odpovídal návrh zákona terminologickému a koncepčnímu vývoji ostatních právních odvětví, tak jak jsem zmínila, a aby se dosáhlo optimální ochrany zaměstnanců u platebně neschopného zaměstnavatele. Důležité je, že tento předkládaný návrh zákona zohledňuje také poznatky z praxe a odstraňuje aplikační problémy, které byly v oblasti uspokojování mzdových nároků zaměstnanců platebně neschopného zaměstnavatele zjištěny a které se vyskytovaly v rámci rozhodovací činnosti správních orgánů, především úřadů práce.

Přestože to tady představil již pan ministr, tak bych se ještě chtěla vrátit k některým nejdůležitějším navrhovaným změnám, a to je tedy především vymezení rozhodného období okamžikem oznámení zahájení insolvenčního řízení včetně explicitní úpravy rozhodného období také pro nadnárodní zaměstnavatele, a to od okamžiku oznámení zahájení insolvenčního řízení v insolvenčním rejstříku v evidenci cizozemských rozhodnutí.

Další důležitá změna je rozhodně v zakotvení definice splatnosti mzdového názoru zaměstnance pro účely uspokojování mzdových nároků zaměstnanců. V podstatě to provázání a sladění pojmosloví, to byl jeden z těch hlavních důvodů.

Další změnou je provázání lhůty pěti měsíců a patnácti dnů k podání žádosti o uspokojení mzdových nároků na kontaktní pracoviště krajských poboček Úřadu práce s okamžikem oznámení zahájení insolvenčního řízení. A od tohoto okamžiku se také určuje její počátek.

Další důležitou změnou je uložení povinnosti osobě s dispozičním oprávněním, neboť tato se může s ohledem na průběh a vývoj insolvenčního řízení u soudu měnit, a proto je žádoucí, aby byla osoba s dispozičním oprávněním vyhodnocována průběžně s ohledem právě na stav insolvenčního řízení.

Důležité je pak zpřesnění povinnosti vracet vyplacené mzdové nároky včetně lhůt a termínů a také výslovné zakotvení možnosti odečíst z přiznaného mzdového nároku takzvanou kompenzaci poskytovanou podle zákona č. 435 o zaměstnanosti.

Za mě je velmi důležité, že se k návrhu vyjádřila spousta organizací, ale především že na něm spolupracovali a vyjadřovali se pracovníci Úřadu práce, protože, tak jak jsem říkala, zohledňuje to poznatky z jejich praxe. Pro mě je důležité, že to zvedá práva zaměstnanců, a to jak v oblasti našich národních zaměstnavatelů, tak právě i nadnárodních společností, že se jednotlivé termíny a pojmosloví sjednocují, což bude v konečném výsledku zjednodušovat práci především na úřadech práce. A víme, v poslední době jsme to projednávali tady několikrát, právě tito pracovníci jsou nyní pod velkým tlakem. Tolik za mě jako zpravodajku. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, paní zpravodajko. Já vám děkuji za slovo a otevírám obecnou rozpravu, do které se z místa hlásí pan poslanec. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, já mám na pana ministra pár dotazů. Nejsem úplným odborníkem na sociální právo, nicméně přečetl jsem si v důvodové zprávě, že Ministerstvo práce a sociálních věcí není úplně schopno definovat finanční dopad do státního rozpočtu, pozitivní či negativní. To je jedna z věcí, která tam je daná.

Druhá věc. Rozumím tomu, že jdeme správným směrem, protože nadnárodní korporace při svých pobočkách v rámci výkladu úřadů práce... nebyl vždy stejný výklad, tak jako k firmám, které působily v České republice, tak zda dojde k tomuto napravení.

Další věc je ohledně úřadů práce, a nechci předjímat, doufám, že to bude velmi dobré, kdyby došlo řekněme k vzniku insolvenčních řízení ve větší míře v souvislosti s energetickou krizí a válce na Ukrajině, zda kapacita úřadů práce v této agendě bude dostatečná a těm lidem pomůže. Pak tedy, jestli jsem pochopil správně, vyplacená kompenzace v případě vyplacení nároků těm jednotlivým žadatelům bude odečítána nebo to ti žadatelé budou vracet, na základě toho, co tam vychází. A pochopil-li jsem ještě správně, tak tam bude zjednodušený dohled na vymáhání těch neoprávněně vyplacených prostředků. A ten, kdo obdrží tu dávku, bude i jeho povinností se s úřadem práce vypořádat. Tak bych poprosil pana ministra o stručnou odpověď. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane poslanče. Kdo se dál hlásí do obecné rozpravy? Pan ministr.

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí a ministr životního prostředí ČR Marian Jurečka: Samozřejmě ta situace z hlediska kvantifikace dopadů je složitá, protože to nelze kvantifikovat, nelze předjímat, jaký bude vývoj hospodářský v průběhu příštího roku. Takže férově říkáme, že toto je věc, kterou tam nemůžeme doplnit tak, aby to číslo bylo opřené o nějaký opravdu reálný základ a ta kvantifikace tady potom byla opravdu tím seriózním odhadem. To prostě v této situaci nejde. Nevíme, kolik případně firem se může dostat do nějakých problémů, a jejich zaměstnanců, kteří potom tady tou úpravou jsou chráněni.

Pokud jde o zatížení úřadů práce, tady já musím říci, že si nemyslím, že toto by bylo nějakým rizikem pro vývoj v příštím roce. Předpokládáme s opatřeními, která se teď realizují, to znamená, že části zaměstnanců, kteří nám teď chyběli hlavně na pracovišti v Praze, tak je nabíráme do stavu v jiných pobočkách v jiných krajích, kam přesouváme tu agendu, kde vypomáhají s tím, aby se snížilo zatížení, a zároveň abychom dokázali plnit zákonné lhůty, a to vidíme, že by nám mělo v průběhu příštího kvartálu výrazně pomoci, navíc v kombinaci s tím, jak nám také narostly počty žadatelů, kteří podávají své žádosti digitálně, především u solidární domácnosti, humanitární dávky, ale i u některých dalších to narůstá. A tady největší peak nárůstu žádostí nastal v říjnu. Takže my tady dovypořádáváme velký objem říjnový, který samozřejmě ten úřad zatížil významně v rámci příspěvku na bydlení, ale i tato agenda se podaří, řekněme, snížit, ta její zátěž. Reakce tady v tom nastavení jsou s ohledem na to, jak jsem říkal i ve svém úvodu, když jsem tady představoval tento návrh, i jak to potom doplňovala paní zpravodajka, tím, jak se udělaly úpravy jak na evropské úrovni, následně na naší v oblasti úpravy insolvenčních řízení, tak my na to tady tímto způsobem reagujeme, plus se tam doplňuje ta informace ještě z mezinárodních rejstříků, se kterou budeme schopni také pracovat.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Ještě se hlásí paní zpravodajka a připraví se pan poslanec Kaňkovský. Máte slovo, paní zpravodajko, s přednostním právem. Prosím.

Poslankyně Jana Hanzlíková: Děkuji za slovo. Já bych se ještě ráda vyjádřila i jako zpravodajka klubu a jenom řekla, že vítáme veškeré návrhy, které pomohou pracovníkům úřadů práce, protože já to vnímám velmi citlivě. Ta přetíženost jejich je skutečně nesmírná v poslední době. A ono se může zdát, tak jak jsme tady s panem ministrem představovali ty jednotlivé změny, že se jedná o změny drobné, ono se to tak jeví, těch změn je tam velmi mnoho, ale já sama z praxe vím, a samozřejmě hovořím a docházím na úřady práce, tak vím, jak tyto drobné změny dokážou v praxi těch pracovníků při vykonávání této agendy znepříjemnit život, prodlužovat správní řízení a jak nesmírně důležité je opravdu vymezit jednoznačně pojmosloví. Navíc, i tak jak se zmínil pan ministr, ani nemůžeme jinak jako Česká republika, protože chceme mít samozřejmě tuto oblast velmi dobře sladěnou s legislativou Evropské unie. Ale pro ty pracovníky je nesmírně důležité mít jasně dané termíny, lhůty. A není to jenom pozitivní pro pracovníky, kteří tedy vyplácejí ty mzdové prostředky, ale především pro samotné zaměstnance. A já jsem velmi ráda, že to jisté právní postavení se netýká jenom zaměstnanců našich, zaměstnavatelů českých, ale skutečně že to funguje i u těch nadnárodních, kde má podnik nebo firma v České republice pouze nějakou dceřinou společnost.

Za nás tedy, za hnutí ANO, určitě budeme na tomto dál spolupracovat a hodnotíme to pozitivně, už jenom pro ten přínos pozitivní pro úřady práce. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Do obecné rozpravy se hlásí ještě pan poslanec Kaňkovský. Než mu dám slovo, načtu omluvy. Pan poslanec Faltýnek Jaroslav se od 13 hodin do 14 hodin omlouvá ze zdravotních důvodů, pan poslanec Okamura Tomio se od 12.30 omlouvá z pracovních důvodů a naopak ruší omluvu pan Okamura Hayato, který je už přítomen na našem jednání.

Pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré odpoledne, milé kolegyně, milí kolegové, vážení členové vlády. Já jenom krátce k tomuto tisku. Já děkuji Ministerstvu práce a sociálních věcí, že tuto problematiku uchopilo, protože o problematice ochrany zaměstnanců slýcháme velmi často na schůzkách se zástupci odborů, profesních skupin, a i pro zaměstnavatele je to důležitá oblast z hlediska toho, aby byly vyjasněny některé problematické okruhy, tak jak o nich hovořil pan ministr a zejména potom paní zpravodajka. Je to zejména v souvislosti se změnami v insolvenčním zákoně. Takže my vítáme, také rádi budeme spolupracovat na této novele. A vzhledem k tomu, že ta problematika poměrně spěchá, protože těch změn je tam celá řada, které v tom posledním období proběhly, tak si potom dovolím navrhnout v podrobné rozpravě zkrácení lhůty na projednání ve výborech o 20 dní, tedy na 40 dní. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Jsme v obecné rozpravě. Je ještě někdo, kdo se hlásí do obecné rozpravy? Není tomu tak. Zaznamenal jsem návrh na zkrácení lhůt. Ještě poprosím pak zopakovat přesně ten časový údaj. Obecnou rozpravu tedy končím. Ptám se, zda zazněl návrh na vrácení, zamítnutí? Nezazněl. Čili budeme se nyní zabývat

Já ještě jednou řeknu, o čem budeme hlasovat. Budeme hlasovat o tom, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku jako garančnímu výboru.

Já zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 72, bylo přihlášeno 138 poslanců, pro hlasovalo 111, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat a já konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku jako garančnímu výboru.

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Ptám se, zda má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru k projednání? Není tomu tak. Ještě budeme hlasovat návrh na zkrácení lhůt. Ještě jednou poprosím pana poslance, aby nám řekl tu lhůtu, kterou navrhl. Neslyšel jsem ho přesně.

Poslanec Vít Kaňkovský: Jak už jsem avizoval, dovoluji si navrhnout zkrácení lhůty na projednání ve výborech na 40 dní, tedy zkrátit o 20 dní na 40 dní.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano. Budeme tedy hlasovat o zkrácení lhůt pro projednání ve výborech na 40 dní.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 73, bylo přihlášeno 139 poslanců, pro hlasovalo 114, proti nebyl nikdo. Návrh na zkrácení lhůt jsme schválili.

Děkuji panu ministrovi i paní zpravodajce a končím projednávání tohoto bodu, tedy bodu číslo 12.

Budeme pokračovat bodem číslo

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.