(pokračuje Jan Skopeček)

11.
Vládní návrh zákona o dorovnávacích daních
pro velké nadnárodní skupiny a velké vnitrostátní skupiny
/sněmovní tisk 515/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2

Poprosím pana ministra financí, aby z pověření vlády předložený návrh uvedl. Pane ministře, prosím, ujměte se slova.

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Děkuju za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, předkládám vám tisk, který je podle mě politicky poměrně jednoduchý, ale obsahově nesmírně komplikovaný. Mně to nedá, abych úplně nakonec svého vystoupení neocitoval ty jednodušší paragrafy předloženého tisku.

Nejdřív politický pohled. Naše vláda zažila de facto jako první francouzské předsednictví. V oblasti Ecofinu bylo klíčovou prioritou pro Francii, a to je bezesporu silná země v rámci EU, dotáhnout jednání o pilíři dva a implementovat pilíř dva pro členské státy. To se Francii nepovedlo z mnoha objektivních důvodů. My jsme si to zařadili mezi naše priority, ne na místo jedna, ale mezi top priority, protože jednak to předsednické trio Francie, Česká republika, Švédsko mělo i svoje cíle společné, které se u každého tria deklarují dopředu a představují společně. A opět to nebylo jednoduché. A jsem přesvědčen, že zejména díky tomu, že jsme my byli předsednická země, tak se to podařilo dojednat, protože my jsme použili metodu, kterou známe z Poslanecké sněmovny, vytvořili jsme balíček, do kterého jsme zařadili čtyři klíčová opatření na úrovni Evropské unie. V tom balíčku každá země měla svého favorita. Myslím, že bych asi nenašel zemi, která by měla favorita ve všech čtyřech dokumentech. Jenom připomenu, že to byla implementace druhého pilíře makrofinanční asistence pro Ukrajinu, Národní plán obnovy pro Maďarsko a další věci, které se týkaly třeba mírového nástroje v rámci EU.

Na Evropské radě 14. prosince, 17 dní před koncem předsednictví, se nám povedlo tu dohodu politicky uzavřít. Jak všichni víte, Evropská rada nehlasuje, ale poté to velvyslanci příslušní schválili. Bylo to oceňováno v rámci Evropské unie, zejména z Francie, jako velký úspěch společné práce. Je to vlastně interpretace mnohem složitějšího jednání ne na úrovni EU, ale na úrovni OECD, která probíhala mnoho let. A nakonec ta jedna vyústila z toho, že problematika, kterou bychom mohli nazvat ve dvou oblastech zdanění velkých nadnárodních korporací a něco, co bychom nazvali digitální daň, když se právě na tyto dvě oblasti rozdělila, na pilíř jedna a pilíř dva. Pilíř jedna se v těchto dnech snad povede uzavřít. Je otázkou, zda bude nutná implementace v rámci EU, nebo bude stačit dohoda na úrovni OECD.

Chci říct, že to je velmi komplikovaný text právě proto, pokud se na něm shodne více než 100 zemí, tak to nemůže být nic jednoduchého a bezesporu to odráží různé zájmy zejména velkých ekonomik. Nicméně jak pilíř jedna, který zatím bohužel nemáme v českém a nemůžeme mít v českém právním řádu, tak pilíř dva, který bychom touto implementací směrnice mohli dostat, zvyšují spravedlnost v daňovém systému, aby se daně pokud možno aspoň v nějakém poměru odváděly na území, kde ty daně vznikají. Myslím, že ten požadavek je oprávněný, není na něm nic nespravedlivého. Ale samozřejmě ti, kteří jsou na druhé straně, to znamená, že v jejich daňových systémech končí veškeré zisky firem, kde zrovna mají své sídlo, tak pro ty to dobrá zpráva není. V tomto pilíři se pracuje s termínem efektivní míra zdanění právnických osob pro velké nadnárodní firmy, které jsou definovány obratem 750 milionů eur a výš ve dvou ze čtyř posledních zdaňovacích období.

Já bych řekl, že když se podíváte na ten dokument, jak je rozsáhlý, tak vlastně od politické dohody na úrovni Evropské rady uplynulo pouhých osm měsíců a čtyři dny, než tato implementace doputovala do Poslanecké sněmovny, myslím, že 18. srpna. Tento dokument - nemyslím, vím to, že 18. srpna, k tomu dotazu. Já jsem to chtěl jenom zarámovat, abychom věděli, kolik práce v tom je nejenom lidí, kteří na tom roky pracovali, a samozřejmě ta práce nezačala po příchodu naší vlády, ale probíhala mnohem, mnohem déle. To politické zadání bylo jednoduché, ale ta expertní jednání byla nesmírně komplikovaná. Uvědomme si, že to je rámec OECD. Mnozí z nás máme osobně zkušenost, jak komplikované je vyjednat mezi 27 členskými státy, a tady jich byla více než stovka.

Omlouvám se, já jsem si vzal podklady, které vám chci přečíst, z minulého bodu. Děkuju za toleranci tohoto drobného zdržení.

Asi začnu tím, jaké jsou odhadované dopady po plném náběhu. Odborníci, experti sami nevědí, jestli plný náběh bude po dvou, nebo třech zdaňovacích obdobích, bezesporu to nebude ve zdaňovacím období roku 2024. Myslím si, že ten parametr efektivní míra zdanění je vlastně spravedlivý, protože neutralizuje takové nástroje, jako jsou daňové prázdniny a investiční pobídky, které si v největším rozsahu mohou dovolit nejbohatší ekonomiky. Čím bohatší ekonomika, čím silnější ekonomika, tím víc si může dovolit používání těchto nástrojů. Tím že se vlastně započte do efektivní míry zdanění, tím se v jistém směru kompenzuje ta nevýhoda, které mají menší a méně silné ekonomiky.

Teď pár slov jenom technicky k tomu návrhu zákona. Cílem návrhu zákona o dorovnávacích daních pro velké nadnárodní skupiny a velké vnitrostátní skupiny je zavedení globálních pravidel proti erozi základu daně dohodnutých v rámci inkluzivního formátu OECD, která byla následně přijata jako směrnice Rady EU 2022/2523 14. prosince loňského roku, o zajištění globální minimální úrovně zdanění nadnárodních skupin podniků a velkých vnitrostátní skupin v Unii.

Návrh zákona je vlastně přidruženou součástí našeho ozdravného balíčku, který je současně taky projednáván v Poslanecké sněmovně. Návrh zákona je ryze transpoziční. Ustanovení, která nejsou vykázána, to znamená, že nejsou podtržena v tom textu zákona, jsou pouhým promítnutím změn a doplnění vyplývajících z dalšího vývoje výkladových dokumentů přijatých na poli OECD. Mimochodem poslední výkladový dokument z OECD jsme dostali tři dny před jednáním vlády a povedlo se nám to zapracovat do toho návrhu zákona. Sama evropská směrnice počítá s tím, že zákon bude takto upraven, a Evropská komise neformálně ubezpečila Českou republiku, že jsou tyto změny materiálu OECD v souladu se směrnicí.

Zákon je de facto transpoziční i v těch oblastech, které nejsou formálně vykázány jako transpoziční, to znamená, že nejsou podtrženy v tom textu tak, jak jsme zvyklí.

Zopakuji, že cílem zaváděných dorovnávacích daní je zajistit minimální efektivní úroveň zdanění velkých nadnárodních skupin, které mají roční výnosy 750 milionů eur nebo více ve dvou nebo ve dvou ze čtyř předchozích účetních období předcházejících zdaňovacímu období. V našem případě to budou zdaňovací období, když to stihneme k 1. lednu mít v českém právním řádu, tak to budou 2023, 2022, 2021 a 2020.

Úroveň minimálního efektivního zdanění je v souladu se směrnicí stanovena na 15 %. Na základě navrhovaných pravidel se mateřské entitě skupiny stanoví dorovnávací daň ve vztahu ke každému státu, ve kterém skupina působí a ve kterém je efektivní zdanění skupiny nižší než 15 %, případně se stanoví dorovnávací daň každé členské entitě skupiny v případě, že dorovnávací daň není stanovena na úrovni mateřské entity skupiny. Tyto dva způsoby zdanění zákon označuje pojmem přiřazovaná dorovnávací daň.

Návrh zákona vedle toho zavádí kvalifikovanou vnitrostátní dorovnávací daň označovanou jako česká dorovnávací daň... (Odmlka pro hluk v sále.)

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Poprosím o klid v sále.

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Kdybych vás rušil, tak mi řekněte.

Návrh zákona vedle toho zavádí kvalifikovanou vnitrostátní dorovnávací daň označovanou jako česká dorovnávací daň, jejímž účelem je zachovat primární právo České republiky na zdanění příjmů plynoucích ze zdrojů na jejím území. V návaznosti na různé daňové výjimky a podobná opatření se může stát, že by příjmy členské entity skupiny působící v České republice byly zdaněny efektivní sazbou nižší než 15 %, a tedy by se na ně vztahovaly dříve popsané dorovnávací daně zavedené v zahraničí, kam by také plynul výnos daně vztahující se k příjmům z České republiky. Česká dorovnávací daň tak zajišťuje, aby tyto výnosy byly zdaňovány u nás v České republice.

Česká republika v souladu se směrnicí českou dorovnávací daň zavést nemusí, ale samotným skupinám by se neulevilo, protože by přesto byly zdaněny na úrovni mateřských entit v zahraničí. Nezavedením této daně bychom dosáhli pouze toho, že by tyto skupiny byly stejně zdaněny v zahraničí a příjem by neplynul do českého státního rozpočtu, ale do státních rozpočtů podle sídla mateřské entity, to znamená úkor českých daňových poplatníků. Daň obdobnou české dorovnávací dani pak ze stejných důvodů zavádějí i další státy, které uplatňují globální pravidla.

Součástí návrhu zákona jsou též výjimky, které jsou stanoveny přímo směrnicí nebo jsou výsledkem dohody inkluzivního rámce pro BEPS, jejichž úkolem je snížit administrativní zátěž stanovení poplatníků dorovnávacích daní. Tyto výjimky jsou založeny na zjednodušených výpočtech a zjednodušených testech stanovených navrhovaným zákonem, při jejichž naplnění poplatník nebude povinen provádět komplexní výpočet dorovnávacích daní.

Navrhovaná právní úprava by tak měla mít celkový pozitivní dopad. V případě přiřazované dorovnávací daně, která zahrnuje globálně uplatňovaná pravidla pro zahrnutí zisku a pro nedostatečně zdaněný zisk, bude podle odhadů výnos činit nižší desítky milionů korun ročně, v případě české dorovnávací daně pak je pozitivní dopad odhadován ve výši 4 až 6 miliard ročně, pokud bychom zachovali sazbu 19 % příjmu z daně právnických osob, v případě, pokud dojde k navýšení na 21 % podle návrhu v jiném zákoně, je navrhovaný odhad po plném náběhu 2 miliardy korun ročně.

Účinnost zákona je v souladu s transpoziční lhůtou navrhována 31. prosince letošního roku. S ohledem na krátkou transpoziční lhůtu a skutečnost, že jde fakticky o ryze transpoziční předpis, vláda navrhla, aby Poslanecká sněmovna dala souhlas s vládním návrhem již v prvém čtení podle § 90 odst. 2 jednacího řádu, a tím bych vás chtěl poprosit o schválení podle tohoto paragrafu.

Jak jsem slíbil na začátku, odcituji, abych demonstroval, jak komplexní a současně složitý text máme před sebou, jenom několik odstavců, které já považuji za ty odstavce vlastně jednodušší v tom textu, to znamená ty, které vlastně nejsou tak složité jako některé další. Navíc obohacujeme český jazyk o nové výrazy, takže před tou implementací jsem se nesetkal se souslovím dorovnávací daň nebo česká dorovnávací daň.

Tak zkusme se tak jako náhodně do toho tisku podívat a říci pár těch paragrafů zejména o entitách, protože je to opravdu - například § 9, který se nazývá entita s prvkem daňové transparence. Pro účely dorovnávacích daní se rozumí a) entitou s prvkem daňové transparence entita, která je považována za transparentní ve státě, v němž je ustavena, pokud není daňovým rezidentem v jiném státě, v němž její příjmy nebo zisky podléhají zahrnuté dani; b) daňovou transparentní entitou je entita s prvkem daňové transparence, která je považována za transparentní ve státě, ze kterého je entita nebo fyzická osoba, která v ní drží vlastnický podíl.

Chtěl bych upozornit i na důležitý odstavec § 1 písm. c): Reverzní hybridní entitou je entita s prvkem daňové transparence, která není považována za transparentní ve státě, ze kterého je entita nebo fyzická osoba, které v ní drží vlastnický podíl.

Takhle bych mohl pokračovat. Já jsem na tomto příkladě chtěl demonstrovat, že text je vysoce expertní, není vůbec jednoduchý, podle konzultací i s Finanční správou si s tím ty velké nadnárodní korporace poradí. Právě proto, aby si s tím poradily, tak je poměrně detailní a přitom poměrně složitý.

Já rozumím tomu, že opozice má právo, a je to logické, vetovat projednávání podle § 90 odst. 2. V tomto případě jsem tu citaci použil k tomu a poprosil bych opozici, aby to zvážili, zda je opravdu, zda tam jsou paragrafy, které můžeme opravit. Podle mě ne, když je to čistá transpozice. Tak můžeme opravit účinnost. My ji navrhujeme tak, abychom splnili implementační lhůtu úplně přesně. Samozřejmě, pokud to opozice vetovat bude, tak pak bych navrhl zkrácení lhůty pro projednávání ve výborech. Předpokládám, že to bude projednávat jako garanční výbor rozpočtový výbor.

Děkuji za pozornost i v tak pozdní hodině. Říkám, ten text není jednoduchý, a současně bych vás chtěl poprosit, zda byste nezvážili schválení již v prvém čtení. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane ministře. Nyní poprosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, kterým je pan poslanec Miloš Nový. Pane poslanče, prosím, máte slovo.

Poslanec Miloš Nový: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, předkládanou právní normu velmi pregnantně popsal pan ministr, takže já budu velmi stručný.

Návrh předkládaného zákona, sněmovní tisk 515, nám byl rozeslán 18. srpna tohoto roku. Jak uvedl pan ministr, návrh zákona je čistě transpoziční úpravou směrnice Rady EU 2020/2523. Cílem zavádění dorovnávacích daní je zajistit minimální efektivní úroveň zdanění velkých nadnárodních skupin a velkých vnitrostátních skupin, které mají roční výnosy 750 milionů eur nebo více ve dvou ze čtyř účetních období předcházejících zdaňovanému období. Úroveň minimálního efektivního zdanění je v souladu se směrnicí stanovena ve výši 15 %. Subsidiárně se stanoví dorovnávací daň každé členské entitě skupiny v případě, že dorovnávací daň není stanovena na úrovni mateřské entity skupiny.

Návrh zákona současně zavádí kvalifikovanou vnitrostátní dorovnávací daň, jejímž účelem je zachovat primární právo České republiky na zdanění příjmů plynoucích ze zdrojů na jejím území. Co se týče předpokládaného hospodářského a finančního dopadu, navrhovaná právní úprava by měla mít celkový pozitivní dopad. Inkaso této daně do státního rozpočtu je za současné výše daně z příjmů právnických osob 19 % odhadováno na cca 4 až 6 miliard korun. V případě, že se sazba této daně po schválení ozdravného balíčku zvýší na 21 %, měl by výnos této daně klesnout na 2 miliardy korun, neboť zvýšením sazby daně z příjmu právnických osob totiž dojde ke zvýšení efektivní míry zdanění českých členských entit.

Takže tolik mé stručné hodnocení a tím končím svoji zpravodajskou zprávu. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane poslanče. Nyní otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásili tito poslanci - nejprve s přednostním právem paní předsedkyně Schillerová.

Než dojde k mikrofonu, tak načtu omluvy. Pan poslanec Kott se omlouvá od 19.15 hodin z pracovních důvodů, paní poslankyně Mračková Vildumetzová od 18.50 hodin z rodinných důvodů a paní poslankyně Válková Helena od 19 hodin z rodinných důvodů. Tak to by byly omluvy.

A paní ministryně, máte slovo. Tedy paní předsedkyně, máte slovo.

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Pane ministře, dámy a pánové, daně se platit mají. To byla jedna z hlavních myšlenek vlády, které jsem byla členkou jako ministryně financí. Bohužel v případě elektronické evidence tržeb si tato vláda tuto myšlenku neosvojila. Naopak raději podporuje šedou ekonomiku a v důsledku toho musí snižovat inkaso DPH o 16 miliard. To čerpám z tabulky, kterou jsme dostali od pana ministra financí začátkem července na rozpočtovém výboru.

Na druhou stranu alespoň v případě zákona o dorovnávacích daních pro velké nadnárodní skupiny a velké vnitrostátní skupiny, tedy návrhu, který teď aktuálně projednáváme, si toto naše heslo pětikoalice osvojila a tento projekt, který se začal kdysi, ano, v minulosti, na kterém jsme začali pracovat - a jsem ráda, že to tady bylo zmíněno - tak byl dokončen. To je dobrá zpráva. Ostatně naštěstí tady není moc na výběr, pokud už ten projekt je dokončen - a já to skutečně považuji za úspěch, protože vím, jak byla těžká jednání, která kdysi tomu předcházela, že jsme se nakonec rozhodli, abychom vytvořili jakýsi politický tlak, navrhnout digitální daň, i když samozřejmě to nebylo šťastné řešení, neprošla tady v minulém volebním období, ale pracovali jsme a usilovali jsme právě o zajištění té globální minimální úrovně efektivního zdanění velkých skupin, která bude implementována ve všech členských státech.

Podstatou této dorovnávací daně - a já nebudu opakovat to, co říkal pan ministr - je omezit daňové praktiky velkých nadnárodních skupin, které jim umožňují přesouvat zisky do států, kde nepodléhají žádnému, nebo případně jen velmi nízkému a omezenému zdanění. Současně se tímto návrhem snažíme - a já tady použiju skutečně to množné číslo, protože já cítím, že jde o projekt, a nejenom cítím, je to tak, který byl pro mě jako ministryni financí zcela zásadní - zastavit soutěž týkající se sazeb daní z příjmu právnických osob tím, že bude zavedena globální minimální úroveň efektivního zdanění ve výši, tak jak bylo dohodnuto, to je implementace 15 %. Takže v tomto návrhu zákona se vychází ze základního předpokladu, že platit daně se má a že je to fér, a to je správně. Je to fér vůči českým občanům, ale také vůči podnikatelům, kteří poctivě odvádí na daních státu nemalé finanční prostředky.

Výhoda této iniciativy OECD je v tom, že tato pravidla budou implementována v rámci všech členských států EU, a tím pádem se negativní dopady na mezinárodní konkurenceschopnost České republiky nepředpokládají. Dnes navrhovaná předložená právní úprava tedy dopadne na všechny poplatníky daně z příjmů právnických osob, pokud jsou členy velkých nadnárodních skupin, anebo také velkých českých vnitrostátních skupin, pokud jejich zisky dosahují roční prahové hodnoty konsolidovaných výnosů alespoň ve výši 750 milionů eur, a to nejméně ve dvou ze čtyř výkazních období bezprostředně předcházejících zdaňovacímu období, na které dopadne.

Toto opatření vždy bylo součástí - já jsem o něm mluvila x-krát na různých úrovních - vždy bylo součástí naší konsolidace veřejných financí, kterou jsme plánovali, konsolidace, která nezabrzdí hospodářský růst, konsolidace, která vytvoří férové podnikatelské prostředí v České republice. Fiskální dopady tohoto opatření měly být totiž ve dvou úrovních. Na jedné straně toto opatření mělo mít preventivní charakter, kdy by vedlo jednotlivé poplatníky daně k tomu, aby nepřesouvali zisky do jiných států, protože by z toho měli jen omezené výhody - a ostatně, opět zdůrazním, že toto platilo i o EET, to si dovolím opět ohřát svoji polívčičku. A druhý dopad byl kvantifikovatelný, a to v případě tuzemské dorovnávací daně až ve výši 6 miliard korun ročně pro státní rozpočet. Takže pro mě, si myslím, že to nejsou žádné drobné, i když vím, že je tam 4 až 6, ať mluvím spravedlivě.

Bohužel je jedním z mnohých negativních dopadů daňového balíčku, mimo zpomalení i tak již nedostatečného hospodářského růstu, i snížení inkasa dorovnávacích daní o dvě třetiny, a to, tak jak jsem se dočetla v podkladu Ministerstva financí, zvýšením sazby daně z příjmů právnických osob z 19 na 21 %, což navrhuje daňový balíček, to navrhuje Ministerstvo financí, budeme příští týden o tom jednat ve druhém čtení. Totiž má dojít ke snížení odhadovaného dopadu, a to na částku maximálně 2 miliardy korun ročně po plném náběhu opatření. A to je jeden ze základních problémů této vlády. Vy totiž konsolidujete tak - a zde se nebojím říct pochybně - že snižujete efekt opatření, která dávají význam, ve prospěch opatření, která ekonomice škodí.

Ale jak jsem říkala na začátku, platit daně je férové, platí to o malých podnikatelích a platí to x-násobně o nadnárodních skupinách. Proto také zákon o dorovnávacích daních pro velké nadnárodní a vnitrostátní skupiny má naši podporu. To chci, aby tady jednoznačně zaznělo. Jenom je škoda, že v důsledku daňového balíčku se pozitivní dopad této daně na státní rozpočet snižuje až o 4 miliardy podle materiálu Ministerstva financí, to znamená zhruba o dvě třetiny.

A já jsem samozřejmě uvítala a samozřejmě jsem to zaregistrovala už v prosinci roku 2022, když končilo naše české předsednictví, že došlo ke shodě, považovala jsem to za velmi dobrou zprávu, jenom jsem měla pocit, že by ministerstvo o ní mohlo mluvit radostněji, ale to už je na vkusu každého z nás. A já si myslím, že o těch osm měsíců mohla být připravena úprava dřív, mohla být připravena, mohla být tady zaslána tak, abychom teď nebyli pod tlakem toho, abychom schválili tento zákon v takzvaném prvním čtení podle § 90 jednacího řádu. Já mám obavy o to, že tam mohou vyvstat nějaké problémy. Je to nová daň, myslím si, že to chce diskusi. Chce to diskusi v prvním, druhém, třetím čtení, chce to diskusi na výborech, technickou debatu, kterou tady dneska nepovedeme, tu povedeme právě na rozpočtovém výboru. Já navíc vnímám i námitku Komory daňových poradců, kteří namítají také, nebo dali zásadní připomínku proti schvalování v prvním čtení podle § 90.

Takže já vznáším veto k projednání podle § 90. Dovolím si vám, pane místopředsedo, doručit 54 podpisů poslanců za hnutí ANO, ale současně jedním dechem říkám, my nechceme tento zákon brzdit, my chceme, aby byl do konce roku schválen a stal se účinným tak, jak požaduje jeho předloha. Chceme jenom tu technickou debatu, chceme se o tom bavit, rozebrat si různé věci. Proto jsem svolná a budeme hlasovat pro zkrácení lhůt tak, aby toho bylo skutečně dosaženo. Takže doufám, že jsem vysvětlila svoje veto. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji pěkně. Eviduji veto. Budeme pokračovat ve standardním projednávání.

S přednostním právem se hlásil nejdřív pan ministr Šalomoun a pak se hlásí s přednostním právem pan ministr Stanjura. Pane ministře, prosím.

Ministr pro legislativu ČR Michal Šalomoun: Děkuju. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já ještě zkusím, jestli některé aspekty té legislativy, která je opravdu v zásadě jako zvláštní, a je zvláštní kvůli tomu, co to je vlastně zač, protože tady máme před sebou jakousi mezinárodní daň a tady vlastně řešíme nějaký její dílčí výsek, který se bude uplatňovat vlastně na českém území. Pokud se podíváte na tu regulaci, tak opravdu to je materiál jako pro daňové fajnšmekry. Pokud jste tomu opravdu porozuměli z toho textu, tak tedy klobouk dolů, takových lidí vlastně jako moc neznám. Smysl to začne dávat v momentě, kdy si k tomu načtete ty směrnice, a ještě větší smysl to začne dávat v momentě, kdy si k tomu přečtete ještě ta výkladová stanoviska, ty guidelines OECD.

Proč to bylo navrženo v devadesátce. Tímto materiálem se jednak zabývaly pracovní komise Legislativní rady vlády, zejména komise pro finanční právo a pak i velká Legislativní rada vlády. A stála vlastně před jedním velkým problémem, co s tím textem a zdali ten text je nějakým způsobem, řekněme, reformovatelný. Jde totiž o to, že v tom klasickém legislativním procesu, ať už v tom vládním, kdy se snažíte ten návrh zákona připravit pokud možno co nejlépe, a potom tady vlastně na té parlamentní půdě, kdy se snažíte, aby ten právní předpis, který přijímáte, nějakým způsobem opravdu zapadl do toho našeho právního řádu, a děláme to kvůli vlastně právní jistotě. Proto používáme ty procesy, které už máme nastavené, používáme ty instituty, které máme nějakým způsobem zažité. Těm výrazům, které používáme v právu, tak pokud možno jim dáváme stejný význam v celém právním řádu, někdy, když to nejde, tak jim dáváme aspoň jednotný význam v některých právních odvětvích.

Můžu říct, že tady jsme někde úplně jinde. Jak ta pracovní komise pro finanční právo, tak velká Legislativní rada se vlastně zabývala tím, jestli, když my se budeme opravdu úporně snažit ten text směrnice přetavit do té řekněme české cesty, do těch českých institutů kvůli právní jistotě, tak paradoxně těm adresátům, komu je to určeno, což jsou vlastně ty nadnárodní korporáty, ti největší giganti, tak těm to naopak vlastně velmi znepřehledníme. Takže to naše úsilí, které je motivováno právní jistotou, tak bude paradoxně generovat velkou právní nejistotu pro adresáty těch právních norem. Takže nakonec závěr jak pracovní komise pro finanční právo, tak velké Legislativní rady vlády byl, asi to dělat nebudeme, asi do toho budeme zasahovat velice poskrovnu, nejlépe vůbec, takže se snažme to nějakým způsobem vlastně opsat a tu českou cestu v tom vůbec nehledejme, protože bychom to tím opravdu velmi zatemnili. Paradoxně potom by vlastně ta daň se nemusela vybrat nebo ty subjekty by mohly být jako více zdaněny.

Takže proto byl i ten návrh té devadesátky, že vlastně v tom expertním pohledu vlastně v Legislativní radě vlády převládl, bych řekl, zcela dominantně názor, že na tom už vlastně není moc co vylepšovat. A čím to úsilí vylepšování bude úpornější a z toho českého pohledu úspěšnější, tak v tom mezinárodním pohledu to bude v zásadě horší. Takže takhle vysvětluji tu devadesátku. A opravdu tenhle přístup je vlastně netradiční. Chci vás na to jenom upozornit, je to vlastně taková legislativní zajímavost a myslím, že za 30 let se to při tvorbě legislativy nestalo, ale opravdu nemáme lepší cestu, jak z toho ven. Takže jenom trochu na vysvětlení, kde vlastně legislativně jsme.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Nyní s přednostním právem pan ministr.

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Tak jenom formálně, co jsem říkal v rozpravě. Navrhuju zkrátit lhůtu o 30 dnů na 30 dnů.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, eviduji vaši žádost o zkrácení lhůt o 30 dnů na 30 dnů.

S faktickou poznámkou se už delší dobu hlásí pan poslanec Volný. Pane poslanče prosím, vaše dvě minuty.

Poslanec Jan Volný: Děkuju. Chtěl jsem mluvit hned po naší paní předsedkyni, protože to k tomu navazovalo. Já jsem si potom vyslechl pana ministra Šalomouna, no, vůbec jsem tomu nerozuměl, co chtěl říci.

Já jsem chtěl jenom podtrhnout to, proč jsme zavetovali tu devadesátku, respektive můj vnitřní pocit, i když je to tedy implementace, to je pravda, i když je pravda, že tam asi toho moc jinak nevymyslíme, ale pan ministr řekl správně, že to není vůbec jednoduchá materie, že je to komplikované a že si to musí prostě sednout a musíme si k tomu něco říct. Proto mi nebylo úplně jasné, že na jedné straně řekl, jak je to složité, na druhé straně chtěl devadesátku. To znamená, to jenom podtrhuji, co říká naše předsedkyně, a potvrzuji to, že tomu rozumíme, že to je potřebné a že to nebudeme v žádném případě nějak zdržovat a určitě podpoříme to zkrácení té doby projednání.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Vystřídali jsme se v řízení schůze. Na projednávání tohoto bodu padlo veto podle § 90. Jsme v obecné rozpravě a ptám se, kdo další se hlásí? Je to pan poslanec Michal Kohajda, já mu uděluji slovo. Prosím.

Poslanec Michael Kohajda: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážení páni ministři, vážené dámy, vážení pánové, já budu krátký, možná bych to stihl i ve faktické poznámce. Veřejnost tady dlouhou dobu, dlouhé roky volá po zdanění nadnárodních korporací, těch firem, které sice ten svůj zisk realizují z našeho území, ale je zdaňování někde jinde v daňovém ráji nízkou sazbou daně.

Musím říct, že tato vláda je historicky první vládou, která ta složitá jednání dotáhla do konce, předložila nám tady konkrétní návrh, který je funkční, který je efektivní a který samozřejmě dokáže zdanit právě tyto nadnárodní společnosti. Efektivní míra zdanění, jak už tady několikrát zaznělo, bude 15 %, což si myslím, je taky výborný výsledek. Určitě některé státy zásadně se chtěly přiblížit daleko nižším hodnotám.

Já osobně musím říct, že je velmi dobře, že je to upraveno v samostatném zákoně jako obě nové daně. Ano, je samozřejmě nutné připustit, že to navazuje na předchozí jednání předchozích vlád, a hlavně, že to navazuje na úspěšnou spolupráci na poli OECD, protože si myslím, že to je jediná cesta, jakou je možno toto řešit, že všechna ta volání po nějakých národních úpravách globálních firem prostě jsou nefunkční, protože pouze pokud zvolíme právě tu globální cestu a mezinárodní spolupráci, tak je to jediná systematická cesta, která může být úspěšná.

Chtěl bych tady vyzdvihnout, že opravdu do budoucna můžeme očekávat výnos této daně na území České republiky kolem 4 miliard, samozřejmě po zvýšení sazby daně z příjmu právnických osob v České republice v souladu s konsolidačním balíčkem to logicky poklesne, protože se jedná o efektivní míru zdanění. Z tohoto důvodu si myslím, že by mělo být zájmem nás všech, abychom tuto právní úpravu přijali co nejdříve, samozřejmě ideálně aby fungovala už od 1. ledna nadcházejícího roku. A jak tady zaznělo, i opozice toto podporuje, mnohokrát jsme slyšeli z opozičních lavic, že žádá právě zavedení zdanění nadnárodních korporací, a to je to, co tato vláda přináší. Proto v současné době nechápu to vetování našeho návrhu, protože to jenom přináší prodloužení, teoreticky to může znamenat i ohrožení toho termínu 1. ledna 2024. Takže bych poprosil kolegy, zda skutečně na tom trvají, zda si to nechtějí rozmyslet a zda skutečně chtějí ohrozit to, že od 1. ledna příštího roku můžeme takto postupovat. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Ptám se, zda někdo další se ještě hlásí do obecné rozpravy? Žádnou další přihlášku nevidím, a je-li tomu tak, v tom případě končím obecnou rozpravu a ptám se pana ministra a pana zpravodaje, zda chcete závěrečné slovo? Nevidím zájem. Děkuji.

Nyní budeme hlasovat o návrzích. Vzhledem k tomu, že nepadl návrh na vrácení ani zamítnutí tohoto návrhu, budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako výboru garančnímu? Žádnou přihlášku nevidím.

V tom případě přečtu, o čem budeme hlasovat. Dám hlasovat o tom, kdo souhlasí s tím, aby byl předložený návrh přikázán k projednání rozpočtovému výboru jako garančnímu výboru.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 25, přihlášeno je 170 poslankyň a poslanců, pro 139, proti nikdo. Konstatuji, že s tímto návrhem byl vysloven souhlas a tento tisk byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru jako garančnímu výboru.

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru a já se ptám, zda je zde nějaký další návrh na přikázání dalšímu výboru nebo výborům k projednání? Žádný takový návrh nevidím, v tom případě přistoupíme k poslednímu hlasování, kdy v rozpravě padl návrh na zkrácení lhůty na projednání na 30 dnů o 30 dnů.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zkrácení lhůty na projednání? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 26, přihlášeno je 171 poslankyň a poslanců, pro 143, proti nikdo. Já konstatuji, že s návrhem jsme vyslovili souhlas a lhůtu na projednání jsme zkrátili na 30 dnů.

Já vám děkuji a končím projednávání tohoto bodu.

A otevírám poslední bod dnešního programu a tím je

Aktualizováno 9. 4. 2024 v 15:37.