(17.50 hodin)
(pokračuje Olga Richterová)
Je třeba hlasovat ještě o celém návrhu pořadu 92. schůze Poslanecké sněmovny, jak byl předložen a pak upraven schválenými pozměňovacími návrhy.
Tedy zahajuji hlasování o pořadu schůze jako celku. Kdo je pro? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je případně proti celému návrhu pořadu?
Hlasování číslo 25 se účastnilo 159 poslankyň a poslanců, pro 128, proti 23. Konstatuji, že pořad schůze byl schválen. Děkuji pěkně.
A my nyní přikročíme k prvnímu bodu tak, jak byl aktuálně zařazen. Jde o
1.
Návrh zákona o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm
radioaktivního odpadu
/sněmovní tisk 367/7/ - vrácený Senátem
Je vrácen Senátem, a sice ho Senát vrátil s pozměňovacími návrhy. Jeho usnesení jsme obdrželi jako sněmovní tisk 367/8. Informace k pozměňovacím návrhům vám byly rozdány do vaší pošty.
A já mezi námi vítám paní senátorku Hanu Žákovou.
Nejprve požádám, aby se za navrhovatele k usnesení Senátu a k předloženým pozměňovacím návrhům vyjádřil, je-li přítomen, pan ministr Jozef Síkela, ale zkontroluji ještě... je tady, výborně. Takže poprosím pana ministra, aby se ujal slova jako první. Prosím.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela: Děkuji, paní předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, jsem tady a poctivě čekám čtyři hodiny na svůj bod.
Vracíme se zpátky k návrhu zákona o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm radioaktivního odpadu, na který čekají dotčené obce přes deset let. Cílem tohoto zákona je zajistit, aby mohly být v procesu vyhledávání vhodné lokality a v rámci povolovacích procesů pro přípravu a provoz úložiště ještě více efektivně respektovány zájmy obcí a jejich občanů.
Předložený návrh pak dále posiluje transparentnost celého procesu výběru lokality nad rámec požadavku směrnice Rady 2011/70/Euratom. Zavádí také speciální postupy pro případ úložiště podle zákona o geologických pracích v horním zákoně a atomovém zákoně.
Na výběru konečného umístění hlubinného úložiště bez práva veta pro obce se vláda, Sněmovna i Senát shodly. Návrh zákona se vrací do Poslanecké sněmovny s pozměňovacími návrhy přijatými Senátem, které přijal 46 hlasy. Tyto pozměňovací návrhy vrací zpět úlohu parlamentu na spolurozhodování o výběru konečného umístění hlubinného úložiště po usnesení vlády v obdobném znění, tak jak jej původně vláda schválila - nutno dodat, že tehdy ne jednomyslně. O odstranění spolurozhodovací úlohy parlamentu jste hlasovali v rámci třetího čtení na 82. schůzi v listopadu poměrem 163 hlasů pro, proti nikdo.
Součástí pozměňovacího návrhu je zároveň změna u dodatečných kompenzací pro obce nad rámec atomového zákona, kdy Sněmovna přijala znění, že vláda tyto kompenzace může stanovit, a Senát je nahradil slovy: "stanoví po předchozím projednání s dotčenými obcemi". Respektuji stanovisko Senátu, nicméně postoj Sněmovny ve třetím čtení byl natolik jednoznačný, zahrnoval podporu všech politických stran a hnutí a maximálně tehdy reflektoval širokou politickou podporu, která je jedním z klíčových předpokladů mírového využívání jaderné energetiky včetně výstavby nových jaderných zdrojů nebo právě přípravy hlubinného úložiště, proto považuji za efektivní, abychom postupovali dále na základě tohoto širokého politického konsenzu a zůstali u sněmovní verze, tímto také do budoucna zajistili stabilitu a kontinuitu.
Závěrem mi dovolte jeden postřeh z návštěvy prvního hlubinného úložiště na světě ve Finsku, kde jsem byl s ředitelem Správy úložišť radioaktivních odpadů, zástupci Sněmovny a Senátu a zástupci dotčených krajů. Je spousta poznatků, které lze z Finska přenést, ale princip veta to určitě není. Nemáme na svém území 309 obcí, nemáme řídce osídlené regiony a nemáme jako celek nesmírnou víru ve stát a jeho instituce. To, co však za poslední dva roky vidíme, je, že SÚRAO se s novým ředitelem změnilo ve transparentní organizaci, že její zaměstnanci na sobě pracují a komunikují, pokud jim chce druhá strana naslouchat, a v neposlední řadě, že politizovat bezpochyby výjimečnou stavbu, jakou hlubinné úložiště je, se nevyplatí jakémukoliv volenému zástupci, přinejmenším na celostátní úrovni. To, že jdeme směrem k výběru finální lokality předložené otevřenou, transparentní a odbornou debatou, je správný krok, který SÚRAO a Ministerstvo průmyslu a obchodu realizuje v souladu s platnou koncepcí nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivem. Toto společné úsilí a kroky k přípravě hlubinného úložiště v České republice nerozporuje ani Mezinárodní agentura pro atomovou energii, která přezkoumala český program nakládání s radioaktivním odpadem v říjnu loňského roku.
Děkuji vám za pozornost a za odpovědnou a věcnou debatu.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já vám děkuji, pane ministře, a nyní poprosím paní senátorku Hanu Žákovou, aby se ujala slova. Prosím.
Senátorka Hana Žáková: Vážená paní předsedající, vážení členové vlády, milé kolegyně, milí kolegové, protože mám ještě pořád začátek nového roku, tak bych vám všem chtěla popřát hodně pevné zdraví a hojnost moudrých rozhodnutí pro naši zemi, protože je budeme potřebovat.
A teď už k tomu pozměňovacímu návrhu. Abych ho mohla obhájit mezi vámi, tak jsem šla trochu do historie, protože si ji pamatuji už od toho roku 1985 až 1987, kdy byly spuštěny do provozu všechny čtyři bloky Jaderné elektrárny Dukovany. V roce 1989 ovšem přichází sametová revoluce a ukončuje se mezinárodní dohoda mezi Sovětským svazem a naší republikou o vývozu vyhořelého paliva právě do Sovětského svazu. Byla to hlavně bezpečnostní otázka, protože víte, že tady to vyhořelé palivo může být ještě použito na výrobu jaderných zbraní.
Česká republika stála před tím, co s tímto odpadem a jak s ním naložit. V roce 1995 je zprovozněn v areálu Jaderné elektrárny Dukovany první mezisklad použitého paliva, který je potom rozšířen v roce 2006 ještě o druhý, ale přichází 11. září roku 2001 a teroristický útok na Světové obchodní centrum v New Yorku, a je všem jasné, že vyhořelé palivo nemůžeme trvale skladovat v těchto nadzemních skladech, ale musíme ho bezpečně uložit. V tu chvíli Správa úložišť neboli SÚRAO začíná aktivně vyhledávat na našem území vhodné lokality pro vybudování hlubinného úložiště. Bohužel v té době, v roce 2003, to dělá podle platných zákonů, ale které bohužel nezahrnovaly jednotlivé lokality, to znamená samosprávy a starosty, aby do těchto věcí byli od začátku zapojeni. Již od roku 2003 starostové z těchto vybraných lokalit usilují o to, aby vznikl tento zákon, který dnes znovu projednáváme. Tolik let byli házeni přes palubu! Sama jsem to zažila jako starostka malé obce právě na Třebíčsku, kdy vám přijede vrtná souprava na vaše území, začne dělat tyto práce a občané se vás ptají: Starostko, co se tam děje? A vy nevíte. Tahle zasetá nedůvěra a letitá se skutečně nabalovala. Musím říct, že to nebylo jednoduché a nebylo jednoduché vůbec vysvětlovat občanům, že najednou zničehonic na našem území a v naší lokalitě má být takto významná stavba, a my o tom nevíme. To znamená, takové to "o nás bez nás". ***
