(11.30 hodin)
(pokračuje Jakub Michálek)
Myslím si, že by bylo dobré se do budoucna zaměřit i na to, aby všechny kapitoly státního závěrečného účtu byly ověřeny NKÚ nebo auditorem, který bude vybraný NKÚ, prostě v tom standardu, v jakém to je běžné v soukromém sektoru. Nerozumím tomu, proč veřejný sektor funguje takovým způsobem, že NKÚ myslím, že auditují každou kapitolu jednou za dva roky, a my k tomu dostáváme stanovisko NKÚ, na které poměrně dlouho čekáme - to stanovisko NKÚ dostáváme zpravidla v srpnu, myslím, že to tak bylo minulý rok - a tam jsou podrobně rozepsány na základě výkonnostních auditů vybrané kapitoly, které se tak střídají. Myslím si, že to je věc, ke které bychom se měli do budoucna vrátit a systém projednání státního závěrečného účtu přenastavit tak, abychom měli hotovo dejme tomu do šesti měsíců. Během té doby už jsme měli i stanovisko NKÚ ke všem kapitolám státního rozpočtu a případně doporučení nebo auditovanou verzi, která se týká výkonnostních auditů, jak byly naplněny výkonnostní požadavky v jednotlivých rezortech. Pak by mi dávalo projednávání státního závěrečného účtu větší smysl a dalo by se to potom propojit i s rozpočtováním, které je založené na hodnotě, což je v podstatě moderní trend, který je v ostatních státech, v Rakousku, které udělaly velké rozpočtové reformy, aby státní rozpočet a závěrečný účet byly přehlednější.
Takže tolik nějaké moje přání do budoucna, třeba ho vyslyší do budoucna ministr spravedlnosti a zamyslí se nad tím, jaké věci by se v oblasti závěrečného účtu rozpočtování daly vylepšit. Pro tentokrát samozřejmě podpoříme harmonogram, který je potřeba k tomu, abychom to mohli projednat. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. S faktickou poznámkou se hlásí paní poslankyně Zuzana Ožanová. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, pane předsedající. Já bych navázala na kolegu Michálka, vaším prostřednictvím, na způsob projednávání. Já bych měla jenom jednu prosbu, zda by skutečně ministerstva a další orgány, které předkládají kapitoly státního závěrečného účtu, je předkládaly v čitelné podobě, a ne jako Ministerstvo průmyslu a obchodu, kdy tam dodalo na několika stránkách naskenované tabulky, které nebyly čitelné. Tak já bych prosila alespoň o čitelnost materiálu, jestli by si to ministři mohli mezi sebou říci. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Ptám se, zda někdo další se ještě hlásí do všeobecné rozpravy? Žádnou další přihlášku nevidím. Končím všeobecnou rozpravu.
Ptám se pana zpravodaje na závěrečné slovo? Není tomu tak.
Přistoupíme k rozpravě podrobné. Tímto otevírám podrobnou rozpravu a ptám se, kdo se hlásí do podrobné rozpravy? Prosím, pane zpravodaji.
Poslanec Josef Bernard: Ano, pane předsedající, děkuju za slovo. Já se odvolám na své načtené usnesení - už ho dál nebudu opakovat, odvolávám se na něj.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám velmi děkuji. Ptám se, zda někdo další se ještě hlásíte do podrobné rozpravy? Není tomu tak. Končím podrobnou rozpravu.
I v tomto případě se ptám pana zpravodaje, zda chcete závěrečné slovo? Není tomu tak.
Přistoupíme k hlasování o návrhu usnesení. Ptám se, zda tak, jak bylo usnesení načteno, je srozumitelné a nemusím ho opakovat? Nikdo nemá tento požadavek. V tom případě přistoupíme k hlasování.
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh usnesení, jak bylo načteno? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Je to hlasování s pořadovým číslem 34, přihlášeno je 114 poslankyň a poslanců, pro 99, proti 1. Konstatuji, že s návrhem usnesení byl vysloven souhlas.
Já vám děkuji, děkuji panu zpravodaji. Končím projednávání tohoto bodu.
Otevírám další bod dnešního jednání a tím je
142.
Zdravotně pojistné plány zdravotních pojišťoven na rok 2024
s vyjádřením vlády spolu s hodnocením zdravotně pojistných plánů na rok 2024
a tabulkovými přílohami
/sněmovní tisk 674/
Předložený materiál za vládu uvede pan ministr Baxa. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.
Ministr kultury ČR Martin Baxa: Vážený pane místopředsedo, milé poslankyně, milí poslanci, dámy a pánové, dovolte, abych uvedl v zastoupení pana místopředsedy vlády a ministra zdravotnictví materiál Hodnocení předpokládaného vývoje systému veřejného zdravotního pojištění na základě návrhů zdravotně pojistných plánů zdravotních pojišťoven na rok 2024.
Všechny zdravotně pojistné plány na rok 2024 byly schváleny samosprávnými orgány zdravotních pojišťoven do 30. listopadu 2023. Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo financí následně zhodnotily, že předložené zdravotně pojistné plány všech zdravotních pojišťoven jsou v souladu s právními předpisy, veřejným zájmem a úhradovou vyhláškou na rok 2024. Vláda s nimi vyjádřila souhlas na svém jednání dne 20. března 2024.
Hodnocení předpokládaného vývoje systému veřejného zdravotního pojištění vycházelo z dat získaných sumarizací údajů z tabulkových příloh jednotlivých zdravotně pojistných plánů na rok 2024. Všechny zdravotní pojišťovny zohlednily kromě předpokládaného vývoje makroekonomických ukazatelů a specifik jednotlivých zdravotních pojišťoven i předpokládaný dopad novel právních předpisů na rok 2024.
Mezi nejdůležitější parametry mající vliv na hospodaření zdravotních pojišťoven v roce 2024 lze zařadit: od 1. ledna se podle novely zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění poprvé uplatnila automatická valorizace platby za pojištěnce, za které je plátcem pojistného stát. Měsíční platba za jednoho státního pojištěnce tak vzrostla z částky 1 900 korun na 2 085 korun, nárůst o 9,7 %. Dále došlo ke zvýšení minimální mzdy o 1 600 korun na částku 18 900 korun od 1. ledna 2024. Měsíční pojistné osob bez zdanitelných příjmů tak činí 2 552 korun. Pro osoby samostatně výdělečně činné bude při splnění zákonem stanovených podmínek i v roce 2024 pokračovat možnost využití režimu takzvané paušální daně. Příjmy systému veřejného zdravotního pojištění celkem včetně příjmů ze zdaňovaných činností jsou plánovány ve výši 502,6 miliardy korun. To představuje meziroční nárůst o 7,3 % v absolutní hodnotě 34,2 miliardy korun. Výdaje systému veřejného zdravotního pojištění celkem včetně zdaňovaných jsou plánovány ve výši 510,1 miliardy korun. V porovnání s předchozím rokem jsou celkové výdaje vyšší, a to o 8,6 %, v absolutní hodnotě o 40,4 miliardy korun.
Souhrn odhadů plánovaného salda příjmů a výdajů za systém veřejného zdravotního pojištění je plánován jako záporný, a to ve výši 7,6 miliardy korun. To je především způsobeno záměrem Ministerstva zdravotnictví reagovat na inflační tlaky u poskytovatelů zdravotních služeb. Nad rámec schválených zdravotně pojistných plánů byla zástupci zdravotníků, vlády a Všeobecné zdravotní pojišťovny uzavřena dohoda o navýšení výdajů na odměňování zdravotníků i nezdravotnického personálu nemocnic v roce 2024 o 9,8 miliardy korun. Z uvedené částky pochází 6,8 miliardy korun z meziročního navýšení úhrad od zdravotních pojišťoven, zbývající 3 miliardy korun nezohledněné ve zdravotně pojistných plánech poskytne VZP formou úhradových dodatků s nemocnicemi. Jelikož ke zmíněné dohodě došlo až po odevzdání zdravotně pojistných plánů zdravotními pojišťovnami, hodnocení tyto dodatečné finanční prostředky nezohledňuje. ***
