Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuju za tu otázku. Musím vlastně říci, že odhad té studie na příští rok považuji za realistický. Nepovažuji za realistické to, že pracuje s tím střednědobým výhledem, který byl schválen v minulosti, který nepovažuji za pravděpodobný scénář, ale myslím si, že je to dobrá příležitost, abychom se vrátili vlastně k tomu vývoji v posledních letech. Na tom grafu ti, kteří jsou tady, mohou vidět veřejné výdaje na školství, a to jak ze státního rozpočtu, tak v ostatních veřejných rozpočtech, což je to kritérium, o kterém se mluví ve vládním programovém prohlášení.

A já musím říct, že ta situace je historicky docela zajímavá, protože vidíme, že za Nečasovy vlády, přestože byla ekonomická krize, se ty výdaje držely někde blízko 4 %. Pak nastoupila vláda Bohuslava Sobotky, v níž byl Andrej Babiš ministrem financí, a došlo ke strašnému propadu někam pod 3,5 % HDP, což si já dobře pamatuju jako rektor, že bylo nejhorší období z hlediska financování ve školství. Pak je pravda, že vláda Andreje Babiše ty výdaje zvyšovala, a zvýšila je nejvíce v covidových letech, kdy dosáhl rekordní výše také schodek státního rozpočtu. Naše vláda v dalších letech, kdy se konsolidují veřejné finance a řešili jsme ekonomickou krizi vyvolanou válkou, jsou výš než v prvních dvou letech vlády Andreje Babiše, tak já bych úplně nestrašil občany tím, že tato vláda se chová vůči rozpočtu školství jakkoliv nezodpovědně. Samozřejmě jako ministr školství bych si uměl představit neomezené prostředky pro školství na příští rok. Usiluji o navýšení rozpočtu, protože považuji za důležité, abychom jako vláda naplnili vládní programové prohlášení. Jsem přesvědčený o tom, že naši voliči chápou to, že v letech 2022, 2023, 2024, kdy jsme i v rozpočtu řešili důsledky války, energetické krize a inflace, se nedařilo zvyšovat ty výdaje, ale jsem přesvědčený o tom, že v příštím roce by tomu neměly bránit nějaké vnější okolnosti.

Jsem také přesvědčený o tom, že se není potřeba obávat o to, že by nebyly zajištěny prostředky na platy učitelů, protože to je mandatorní výdaj státního rozpočtu. Mimochodem, průměrný plat učitele na střední škole v minulém roce dosáhl 54 000 korun, což je 123 % průměru, na základní škole to bylo 52 000 korun, což je 120 % průměru. Uznávám, není to 130 %, ale taky to není těch 111 nebo 113, což jsou platy po započtení středoškolských učitelek na mateřských školách. V tomhle roce se navyšuje ta alokace o 5 %, na rok 2025 počítá již připravovaný státní rozpočet s odhadem nárůstu o 7 %, kdy to odpovídá růstu mezd v minulém roce podle statistického úřadu.

Faktem ovšem je, že zároveň s tím probíhá další nárůst počtu úvazků v regionálním školství navzdory poklesu počtu dětí, což je důsledek špatně nastaveného systému PHmaxů předchozí vládou. Tam je jasné, že vývoj personálních kapacit vlastně jde proti zvyšování platů a je potřeba, abychom se dostali do nějakého optima z hlediska personálního zajištění v regionálním školství, a mohli platy zvyšovat podle těch závazků, které na sebe řada politických stran přijala. Děkuju za pozornost.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji panu ministrovi. Paní poslankyně má zájem položit doplňující otázku, prosím.

Poslankyně Lenka Knechtová: Paní předsedkyně, děkuji za slovo. Já bych jenom krátce zareagovala na slova pana ministra, protože my vždycky expandujeme do minulosti. Já bych si taky mohla vybrat jeden příklad, a to je, když si vzpomeneme na pana ministra Baxu a pana premiéra Fialu, jak se fotili se slibem, že průměrný plat bude 150 %. Takže vždycky je to o tom, co v té minulosti vytahujeme. Já si myslím, že my bychom se měli dívat na rozpočty 2025, 2026, abychom opravdu učitelům byli schopni dát jistotu, nikoliv se zaklínat průměry a těmito záležitostmi, protože každý samozřejmě na výplatní pásce má trochu něco jiného. A o efektivitě vy už jste tady začal mluvit loni, ale kroky k té efektivitě stále nějakým způsobem váznou, a to očekávání se projevuje v té praxi takovým způsobem, že je potřeba, abyste vy jako ministr školství vydal jasnou zprávu (Předsedající: Čas!) vůči učitelům. Děkuju.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan ministr ještě bude reagovat? Prosím.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Nechci komentovat úplně pohledy různých politiků před minulými volbami, pro mě je důležité vládní programové prohlášení. A musím říct, že nebýt toho, že byl špatně nastaven mechanismus financování, který vytvořil v posledních šesti letech přes 40 000 nových úvazků ve školství, tak jsme možná na těch 150 % mohli být. Ve chvíli, kdy tak rychle rostou ještě nové personální kapacity, je jasné, že v dobách ekonomické stagnace je poměrně těžko představitelné, že platy porostou dostatečně rychle, pokud současně brutálně rychle narůstají počty nových úvazků. Takže v tom vidím problém toho, že jsme se nedostali blíž k cíli, který myslím, že mnoho z nás sdílí. Já jsem také pro to, abychom v příštím roce nejpozději zvýšili tarifní platy, protože je jasné, že proporce mezi netarifními a tarifními složkami u učitelů by se měla udržet na poměru, který je dlouhodobě dohodnut s řadou partnerů, 80 ku 20.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní tedy dávám slovo poslanci Lubomíru Brožovi, který bude interpelovat ministra životního prostředí Petra Hladíka, a připraví se poslanec Roman Kubíček. Prosím, máte slovo.

Poslanec Lubomír Brož: Děkuji, paní předsedající. Vážený pane ministře, chtěl bych vám prvně poděkovat za odpověď na moji interpelaci z 18. dubna, která byla opravdu velmi kvalitně zpracovaná. Většinu informací, která tam padla, potvrzuji. Mám pouze doplňující otázky, zda v kontaktu s ministerstvem ve věci sanace motolské skládky a získání dotace je nějakým způsobem zapojena paní poslankyně Jana Krutáková, předsedkyně výboru životního prostředí, a jaké jsou vlastně její možnosti jako poslankyně, co se týká sehnání dotačních titulů. Proč se na to ptám? Abych ocitoval zcela přesně materiál z rady městské části Prahy 5, který byl schválen: "V lednu 2024 jsme pozvali předsedkyni výboru životního prostředí, paní inženýrku Janu Krutákovou, na návštěvu motolské skládky, která se osobně přesvědčila o stavu a rozsahu motolské skládky, kdy nám přislíbila pomoc se sehnáním dotačních titulů na sanaci skládky."

Druhý dotaz zní - ten je na upřesnění nějakých informací, které v tom dopise částečně byly, částečně ne, protože ve vašem dopise se píše, že během dalších jednání s magistrátem již o motolské skládce nepadlo žádné jednání. Naposledy píšete v dubnu 2004 (2024?) a o jiném jednání v roce 2024 informace nepadla. Ale zase ocituji z materiálu městské části Prahy 5: "V březnu 2024 následovalo jednání na Ministerstvu životního prostředí s náměstkem ministra životního prostředí, panem inženýrem Eduardem Levým, který přislíbil pomoc ve formě možného získání přímých dotací z Evropské unie, o které je nadále zájem." Chtěl jsem se tedy zeptat, zda je skutečnost, že toto jednání proběhlo. Děkuji.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Také děkuji. Nyní tedy prosím o vystoupení pana poslance Kubíčka, ten tady není přítomen. Na interpelaci panu poslanci Brožovi bude samozřejmě odpovězeno písemně, pan Kubíček není přítomen, proto jeho interpelace propadá.

Nicméně pan poslanec Strýček bude interpelovat pana ministra Kupku. Prosím.

Poslanec Jiří Strýček: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Já bych rád pana ministra interpeloval ve věci uvažovaného mýtného pro osobní automobily. Vážený pane ministře, v připomínkovém řízení se objevil koncepční materiál Ministerstva dopravy pro stanovení koncepce zpoplatnění pozemních komunikací v Česku po roce 2029. Tento dokument si klade za cíl položit a následně zodpovědět základní otázky týkající se zpoplatnění pozemních komunikací po roce 2029 a stejně tak zhodnotit stávající systémy zpoplatnění pozemních komunikací, to je elektronickou dálniční známku pro vozidla do 3,5 tun a systém elektronického mýta pro vozidla nad 3,5 tuny, a navrhnout případné změny ve způsobu a rozsahu tohoto zpoplatnění. Zpoplatnění pozemních komunikací v obou systémech je zajišťováno dodavatelsky, tedy jsou uzavřeny smlouvy s provozovateli těchto systémů, kdy současná smlouva s dodavateli SEM končí 30. 11. 2029 a smlouva s dodavatelem EDAS (ADAS?) 31. 12. 2024 s tím, že v letošním roce se předpokládá její prodloužení do 30. 11. 2029. Ale první dvě otázky toho dokumentu jsou, což mě zajímá, zda by mělo dojít k výkonnému zpoplatnění i pro vozidla pod 3,5 tuny a zda by se měl rozšířit okruh zpoplatněných vozidel například o motocykly a zvláštní vozidla. Pohrává si tedy ministerstvo mimo jiné s myšlenkou rozšířit mýtné poplatky i na osobní automobily a motocykly? Zároveň se mýtné zřejmě bude postupně rozšiřovat i na silnice nižších kategorií. To by v konečném důsledku znamenalo, že by si v podstatě museli připlatit zřejmě ti, kteří jezdí často a mnoho kilometrů.

A dále tedy moje otázka zní, co bude s dálničními známkami. Chápu, že je lákavé zpoplatnit ještě více české řidiče, je to pro vládu snadný a spolehlivý zdroj peněz, ale jezdit se musí, a nepřipadá vám, že už je to trochu přes čáru? Pane ministře, je nutné uvažovat i o zpoplatnění vozidel pod (Předsedající: Čas!) 3,5 tuny mýtem? Děkuji.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Na vaši interpelaci bude v souladu s jednacím řádem odpovězeno panem ministrem do 30 dnů.

Nyní tedy bude interpelovat pana ministra Beka pan poslanec Kettner, který se již vydýchal. Prosím, máte slovo.

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji za slovo. Pane ministře, zajímá mě problematika sexuální výchovy v mateřských školkách, kterou obstarávají neziskové organizace. Jedna dokonce pochází i z mého kraje. Ono je argumentováno tím, že dnešní generace dříve přichází k určitým informacím, proto by děti měly být poučeny. ***