Neautorizováno!
(21.50 hodin)
(pokračuje Jiří Růžička)
Nikdo nezpochybňuje, nezpochybňoval a nebude zpochybňovat podporu studujících rodičů. To je samozřejmě důležité, správné a má to svůj přínos jak pro rodiče, tak pro děti, ale pro celou naši zemi. Ale nemůže to být na úkor provozu, výuky, kvality vysokých škol, a to by v tuto chvíli bylo a znamenalo by to, jak už tady bylo několikrát připomenuto, čtvrt miliardy korun od příštího měsíce, kdyby to tak bylo přijato, na úkor vysokých škol. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane senátore, a pokud se v tuto chvíli již nikdo další nehlásí, rozpravu končím.
Táži se, jestli máme zájem o závěrečná slova? Není zde zájem.
V tom případě přivolávám již kolegyně a kolegy a přistoupíme k hlasování podle § 57 odst. 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.
Je zde zájem o odhlášení. Poprosím, abyste se přihlásili všichni.
Jenom konstatuji, že k přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců.
Mezitím, než přijdou kolegyně a kolegové, přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, jde o zákon o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, podle sněmovního tisku 660/5, ve znění schváleném Senátem, podle sněmovního tisku 660/6."
Vidím, že už všichni dorazili, takže zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 74, přihlášeno 150, pro bylo 85, proti 16. Přijato.
Já tedy konstatuji, že jsme návrh zákona ve zní schváleném Senátem přijali, a děkuji za spolupráci.
Můžeme přejít k dalšímu bodu. Jedná se o
46.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony /sněmovní tisk 893/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2
A konstatuji, že bychom měli jet podle § 90 odst. 2. Upozorňuji tedy, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již právě v tomto prvém čtení.
Z pověření vlády předložený návrh uvede paní ministryně obrany Jana Černochová a já ji tímto prosím, aby se ujala slova. Současně prosím, aby u svého stolku zaujal svoji pozici pan poslanec Josef Flek. Tak prosím, paní ministryně.
Ministryně obrany ČR Jana Černochová: Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové...
Místopředseda PSP Karel Havlíček: A poprosím všechny, aby se ztišili! Děkuji.
Ministryně obrany ČR Jana Černochová: Předkládaný návrh má za cíl zabezpečit pro ozbrojené síly České republiky dostatečné množství kvalitního personálu. Je faktem, že stav doplňování ozbrojených sil se i přes přijetí řady organizačních a dalších opatření nedaří dostatečně rychle a efektivně zvýšit. (Kýchnutí v sále.) Je to pravda. K tomu je zapotřebí úprava legislativy, na které se podíleli jak vojáci, tak i další odborníci z Ministerstva obrany a s kterou tedy se snažím před vás předstoupit a žádat o schválení návrhu v prvním čtení.
S celou řadou z vás jsme o návrhu již jednali a vysvětlovali jednotlivá ustanovení, ale přesto je důležité alespoň v rychlosti vyzdvihnout, že cílem je zvýšení počtu uchazečů o povolání do služebního poměru vojáka z povolání, snížení počtu vojáků, kteří odcházejí ze služebního poměru z vlastního rozhodnutí, a posílení prestiže vojáků ve společnosti. Tohoto uvedeného cíle můžeme dosáhnout úpravou zejména ve třech oblastech: v náboru, v podmínkách výkonu služby a v zabezpečení plnění úkolů ozbrojených sil.
Konkrétně je v oblasti náboru navrhováno to, že se zjednoduší postup pro povolání do služebního poměru vojáka z povolání zavedením nového typu například krátkodobého služebního poměru na dobu do dvou let a úpravou požadavků na uchazeče. Tady třeba cílíme na mladou generaci, která ráda věci jen zkouší, prostě je to trošku jiná mentalita než třeba generace mojí. A víme a máme tu zkušenost, že mnoho vojáků končí právě mezi druhým a třetím rokem služby, tedy že ani nedokončí první závazek, který dáváme na čtyři roky.
Mladí lidé, kteří například z nějakého důvodu hned po maturitní zkoušce nejdou na vysokou školu, tak mají možnost si vyzkoušet práci vojáka a službu vlasti, a až následně se mohou rozhodnout, zda chtějí pokračovat, nebo ne. A když ne, alespoň získají cenné zkušenosti, které nikde jinde nezískají, a stanou se zároveň zálohou ozbrojených sil.
Dalším návrhem v této oblasti je zvýšení náborového příspěvku, a to až do výše 1 milionu korun. Prosím pěkně, nebude to hned teď, že bych tady říkala: každému budeme dávat 1 milion korun, tak to není. Vládní legislativa počítá s tím, že vždycky by se to určilo pro nějaké období a vlastně pro nějaké typy výkonu služby vojáků z povolání. Tahle částka tam je jako maximální, abychom ten zákon nemuseli měnit co dva roky. Tady je cílem oslovit obecně nedostatkové specialisty, například z oboru IT, lékaře, zdravotní sestry, protože se velmi často děje, že právě lékaři a zdravotní personál svlékají uniformy a odcházejí do civilních nemocnic. A vzhledem k tomu, že jsme provozovateli tří nemocnic, je to Ústřední vojenská nemocnice v Praze, je to Vojenská nemocnice v Olomouci a v Brně, samozřejmě se potýkáme s obrovským nedostatkem personálu a tady se dostáváme do takové spirály, protože pokud nemáme dostatek zdravotního personálu, nemůžeme tak rychle zvládat nábory, jak bychom si představovali, protože třeba nemáme ani posudkové lékaře, kteří by byli schopni ty uchazeče o aktivní zálohu nebo vojáka z povolání včas vyšetřit, provést jim všechny zdravotní zkoušky. Takže tohle nám opravdu strašně pomůže, protože budeme konkurenceschopní.
Chtěla bych tady zdůraznit, že se nejedná o plošný návrh, který by byl nárokový. Říkala jsem, že to je opravdu částka maximální. Asi tady neřeknu nic tajného, když vám řeknu, že s panem státním tajemníkem bychom uvažovali v tuhle chvíli o horní hranici nějakých 450 000 korun, a nechceme tedy ten zákon měnit každý rok.
Stabilizace personálu, o tom bych tady mohla mluvit dlouhé a dlouhé hodiny, ale vzhledem k pokročilému času tady řeknu pár věcí. Navrhujeme navýšení některých benefitů, jako je stabilizační příspěvek, příspěvek na bydlení, příspěvek na dovolenou, a především odbourání celé řady zbytečných a otravných byrokratických postupů. Jako jeden příklad za všechny u vojáků z povolání mohu uvést změnu podmínek, jak žádají vojáci o náhradu nákladů za dojíždění. Tady řada z vás sloužila, tak víte, že nejde o marginálii, když víte, že denně nebo týdně dojíždíte ke svému útvaru, a ke svým útvarům takto dojíždí až 80 procent vojáků, a opravdu není výjimkou, že denně najezdí až stovky kilometrů, takže pro ně to opravdu marginálie není a je to velmi podstatná záležitost. Dnes musí takový voják každý měsíc žádat, znovu žádat, něco dokazovat, vykazovat, schovávat si podklady, a to s tímto návrhem odpadne. Voják si požádá jen jednou, a to při zařazení na místo, a dokud nezmění bydliště nebo místo výkonu služby, bude dostávat paušálně peníze. Pro armádu a ministerstvo to znamená o asi, prosím pěkně, 18 000 dokladů méně, než které musíme měsíčně kontrolovat, takže to pomůže všem. ***
