Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(18.40 hodin)
Poslanec Pavel Klíma: Děkuji za slovo pane místopředsedo. V podrobné rozpravě se přihlašuji k pozměňovacímu návrhu, který je evidován jako sněmovní dokument 6219.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji Vám. Jako další se hlásí paní poslankyně Karla Maříková. Prosím.
Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo pane místopředsedo. Bych se chtěla přihlásit k pozměňovacím návrhům svého kolegy Zdeňka Kettnera, které jsou v systému načteny pod čísly 6214 a 6215.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Ptám se, zda někdo další se hlásí do podrobné rozpravy? Žádnou takovou přihlášku nevidím, je-li tomu tak, tak končím podrobnou rozpravu. Ptám se pana předkladatele a pana zpravodaje, zda chcete závěrečné slovo. Není tomu tak. Žádné další návrhy nepadly, končím projednávání tohoto tisku.
Otevírám další bod dnešního jednání
37.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 818/ - prvé čtení
S pověřením vlády předložený návrh uvede ministr životního prostředí Petr Hladík a prosím vás pane ministře, abyste se ujal slova.
Ministr životního prostředí ČR Petr Hladík: Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, páni poslanci, krásné dobré odpoledne. Předkládám návrh zákona o obalech, o změně některých zákonů, který schválila vláda České republiky v loňském říjnu. O co jednoduchého jde? Jde vlastně o to, jakým způsobem jsme schopni zajistit efektivní nakládání s odpady a jakým způsobem jsme schopni recyklovat. Ta současná situace v České republice je taková, že se na skládkách, ve spalovnách a ve škarpách válí zhruba 900 milionů kusů obalů, tedy petek nebo plechovek. Celková hodnota materiálu těchto obalů je zhruba půl miliardy korun.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Omlouvám se pane ministře, ale kolegyně, kolegové spíš v levé části sálu, poprosím vás o ztišení. Prosím pane ministře, pokračujte.
Ministr životního prostředí ČR Petr Hladík: Dále Česká republika platí každoročně do unijního rozpočtu pokutu ve výši zhruba 2 miliardy korun za to, že je špatně recyklujeme. Asi čtvrtina z toho připadá právě na ty petky a plechovky. Velmi často se v České republice debatuje to, jak jsme dobří v třídění a musím říct, že opravdu v třídění jsme velmi dobří. Sbíráme nějakých 75 % petek, problém ale je, že špatně recyklujeme. Z těch sebraných 75 %, pet láhví tak do opravdové recyklace dojde nějakých 40 %. Je to dáno technologickými ztrátami, je to dáno tím, že nemáme moderní dotřiďovací linky, je to dáno tím, že nemáme zpracovatelský průmysl. U plechovek je ta situace ještě tristnější, je to nějakých 25 %. Co je důležité, zhruba 11.000 tun hliníku, tedy materiálu, který se do Evropy dováží, netěžíme bauxit, zpracováváme ho tady v severských zemích, ale netěžíme, tak tento hliník se uloží na skládkách.
Co je důležité, tak jak nápojový a potravinářský sektor, tak také průmysl podporuje zálohování, a to z logického důvodu, že tento materiál je potřeba, aby znovu byl dán do toho výrobku jako takového. To je princip recyklace, to je princip toho, že ze staré věci se dělá nová. Když se podíváme na energetickou náročnost takovýchto výrobků, tak pokud vyrábím plechovku z recyklátu a promítnu si celý životní cyklus, tak potřebuju jenom 5 % energie, než když takovou plechovku vyrábím z primární suroviny. U petky potřebuju jenom 20 % energii, než když ji vyrábím z primární suroviny. (hluk v sále) V současné době je platné evropské nařízení, a to evropské nařízení stanovuje cíle sběru a recyklace, a to ve výši 80 % pro petky a plechovky v roce 2026 a 90 % pro petky a plechovky v roce 2029. Podle statistik EKO-KOMu, výzkumu našeho ministerstva i zpětné vazby od starostů stále bohužel přes různou edukaci, školní programy, tak 20 až 25 % lidí nechce třídit, odmítá to třídění, dává všechno do jednoho koše, do jednoho kontejneru, neroztřídí ten sortiment jako takový, a to je bohužel problém především velkých měst. Tento problém nemají na malých obcích, kde opravdu efektivním způsobem funguje door to door systém, fungují systémy třeba vážení, které si obce velmi dobře nastavily. Ten problém, který ale máme, tak 80 % odpadu vyprodukuje 500 největších obcí, jenom 20 % odpadu je vyprodukováno z těch 6.000 nejmenších obcí v České republice, to jsou prostá statistická data. Vzhledem k tomu, že nás čeká tato evropská legislativa, vzhledem k tomu, že materiál se z České republiky vyváží, vzhledem k tomu (Ministr Hladík se dlouze podívá doleva.), že potřebujeme zajistit opravdovou cirkularitu materiálu, vzhledem k tomu, že je pro nás teď výhodné přijmout tu legislativu, tak jsme připravili po detailní analýze spolupráci s celou řadou subjektů a partnerů.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Omlouvám se pane ministře, ale kolegové v levé části sálu, chcete-li diskutovat, poprosím, jděte diskutovat do předsálí, byť vás není mnoho, hluk je poměrně vysoký. Děkuji vám., prosím.
Ministr životního prostředí ČR Petr Hladík: Tak jsme připravili legislativní návrh, který zavádí v platnost něco, co známe velmi dobře, a to je zálohování. Zálohování známe ze zálohování pivních láhví, pivní láhve zálohujeme 3 korunami už 22 let, to nařízení vlády podepsal ještě Miloš Zeman, a přesto za tu tříkorunu se nám vrací 98 % pivních láhví, které jsou uvedeny na trh. Jakým způsobem jsme nastavili tento systém. Nastavili jsme ho takovým způsobem, že vznikne nezisková organizace, říkáme jí operátor, ten operátor bude jakousi sestrou EKO-KOMu a tento operátor bude mít na starosti právě ten systém zpětného odběru, bude mít na starost to, aby zajistil efektivitu, aby zajistil faktickou recyklaci a především splnění cílů tak, abychom dosáhli těchto evropských cílů. V současné době počítáme, že nastavíme nějakou minimální výši podlahové plochy, odkud by se zálohovalo a ty menší prodejny, koncerty, společenské události, dětské dny, tak by se mohly připojit dobrovolně. Zatím v té legislativě máme 50 metrů podlahové plochy, diskutujeme s celou řadou z vás, aby se toto zvedlo na 100 metrů podlahové plochy. V tom zákoně máme také to, že pokud není v té obci žádný povinný subjekt ani subjekt, který se dobrovolně zapojí, tak tato obec může chtít po tom operátorovi, aby zřídil toto místo zpětného odběru přímo u ní v obci. To je důležitá věc. Náš systém myslí opravdu na to, aby to bylo win-win-win pro všechny - pro přírodu, pro obce, pro materiálové využití a také proto, aby ti, kteří potřebují tento materiál, ať už se to týká nápojářů, potravinářů nebo průmyslu, tak aby jim tento materiál neutíkal vně České republiky, ale zůstal v České republice. Jsme v situaci, kde státy kolem nás už začali nebo začnou zálohovat a ty systémy si nechávají ten materiál ve své domácí zemi, Německo zálohuje přes 20 let, Slováci tři roky, Rakušané začali 1. ledna a Poláci se přidávají 1. července, je to celkem 17 zemí a další čtyři se právě na zálohový systém připravují.***
