(pokračuje Jan Bartošek)

37.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 818/ - prvé čtení

S pověřením vlády předložený návrh uvede ministr životního prostředí Petr Hladík a prosím vás pane ministře, abyste se ujal slova.

Ministr životního prostředí ČR Petr Hladík: Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, páni poslanci, krásné dobré odpoledne. Předkládám návrh zákona o obalech, o změně některých zákonů, který schválila vláda České republiky v loňském říjnu. O co jednoduchého jde? Jde vlastně o to, jakým způsobem jsme schopni zajistit efektivní nakládání s odpady a jakým způsobem jsme schopni recyklovat. Ta současná situace v České republice je taková, že se na skládkách, ve spalovnách a ve škarpách válí zhruba 900 milionů kusů obalů, tedy petek nebo plechovek. Celková hodnota materiálu těchto obalů je zhruba půl miliardy korun.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Omlouvám se pane ministře, ale kolegyně, kolegové spíš v levé části sálu, poprosím vás o ztišení. Prosím pane ministře, pokračujte.

Ministr životního prostředí ČR Petr Hladík: Dále Česká republika platí každoročně do unijního rozpočtu pokutu ve výši zhruba 2 miliardy korun za to, že je špatně recyklujeme. Asi čtvrtina z toho připadá právě na ty petky a plechovky. Velmi často se v České republice debatuje to, jak jsme dobří v třídění a musím říct, že opravdu v třídění jsme velmi dobří. Sbíráme nějakých 75 % petek, problém ale je, že špatně recyklujeme. Z těch sebraných 75 %, pet láhví tak do opravdové recyklace dojde nějakých 40 %. Je to dáno technologickými ztrátami, je to dáno tím, že nemáme moderní dotřiďovací linky, je to dáno tím, že nemáme zpracovatelský průmysl. U plechovek je ta situace ještě tristnější, je to nějakých 25 %. Co je důležité, zhruba 11.000 tun hliníku, tedy materiálu, který se do Evropy dováží, netěžíme bauxit, zpracováváme ho tady v severských zemích, ale netěžíme, tak tento hliník se uloží na skládkách.

Co je důležité, tak jak nápojový a potravinářský sektor, tak také průmysl podporuje zálohování, a to z logického důvodu, že tento materiál je potřeba, aby znovu byl dán do toho výrobku jako takového. To je princip recyklace, to je princip toho, že ze staré věci se dělá nová. Když se podíváme na energetickou náročnost takovýchto výrobků, tak pokud vyrábím plechovku z recyklátu a promítnu si celý životní cyklus, tak potřebuju jenom 5 % energie, než když takovou plechovku vyrábím z primární suroviny. U petky potřebuju jenom 20 % energii, než když ji vyrábím z primární suroviny. (hluk v sále) V současné době je platné evropské nařízení, a to evropské nařízení stanovuje cíle sběru a recyklace, a to ve výši 80 % pro petky a plechovky v roce 2026 a 90 % pro petky a plechovky v roce 2029. Podle statistik EKO-KOMu, výzkumu našeho ministerstva i zpětné vazby od starostů stále bohužel přes různou edukaci, školní programy, tak 20 až 25 % lidí nechce třídit, odmítá to třídění, dává všechno do jednoho koše, do jednoho kontejneru, neroztřídí ten sortiment jako takový, a to je bohužel problém především velkých měst. Tento problém nemají na malých obcích, kde opravdu efektivním způsobem funguje door to door systém, fungují systémy třeba vážení, které si obce velmi dobře nastavily. Ten problém, který ale máme, tak 80 % odpadu vyprodukuje 500 největších obcí, jenom 20 % odpadu je vyprodukováno z těch 6.000 nejmenších obcí v České republice, to jsou prostá statistická data. Vzhledem k tomu, že nás čeká tato evropská legislativa, vzhledem k tomu, že materiál se z České republiky vyváží, vzhledem k tomu (Ministr Hladík se dlouze podívá doleva.), že potřebujeme zajistit opravdovou cirkularitu materiálu, vzhledem k tomu, že je pro nás teď výhodné přijmout tu legislativu, tak jsme připravili po detailní analýze spolupráci s celou řadou subjektů a partnerů.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Omlouvám se pane ministře, ale kolegové v levé části sálu, chcete-li diskutovat, poprosím, jděte diskutovat do předsálí, byť vás není mnoho, hluk je poměrně vysoký. Děkuji vám., prosím.

Ministr životního prostředí ČR Petr Hladík: Tak jsme připravili legislativní návrh, který zavádí v platnost něco, co známe velmi dobře, a to je zálohování. Zálohování známe ze zálohování pivních láhví, pivní láhve zálohujeme 3 korunami už 22 let, to nařízení vlády podepsal ještě Miloš Zeman, a přesto za tu tříkorunu se nám vrací 98 % pivních láhví, které jsou uvedeny na trh. Jakým způsobem jsme nastavili tento systém. Nastavili jsme ho takovým způsobem, že vznikne nezisková organizace, říkáme jí operátor, ten operátor bude jakousi sestrou EKO-KOMu a tento operátor bude mít na starosti právě ten systém zpětného odběru, bude mít na starost to, aby zajistil efektivitu, aby zajistil faktickou recyklaci a především splnění cílů tak, abychom dosáhli těchto evropských cílů. V současné době počítáme, že nastavíme nějakou minimální výši podlahové plochy, odkud by se zálohovalo a ty menší prodejny, koncerty, společenské události, dětské dny, tak by se mohly připojit dobrovolně. Zatím v té legislativě máme 50 metrů podlahové plochy, diskutujeme s celou řadou z vás, aby se toto zvedlo na 100 metrů podlahové plochy. V tom zákoně máme také to, že pokud není v té obci žádný povinný subjekt ani subjekt, který se dobrovolně zapojí, tak tato obec může chtít po tom operátorovi, aby zřídil toto místo zpětného odběru přímo u ní v obci. To je důležitá věc. Náš systém myslí opravdu na to, aby to bylo win-win-win pro všechny - pro přírodu, pro obce, pro materiálové využití a také proto, aby ti, kteří potřebují tento materiál, ať už se to týká nápojářů, potravinářů nebo průmyslu, tak aby jim tento materiál neutíkal vně České republiky, ale zůstal v České republice. Jsme v situaci, kde státy kolem nás už začali nebo začnou zálohovat a ty systémy si nechávají ten materiál ve své domácí zemi, Německo zálohuje přes 20 let, Slováci tři roky, Rakušané začali 1. ledna a Poláci se přidávají 1. července, je to celkem 17 zemí a další čtyři se právě na zálohový systém připravují.

My jsme přišli s tím, a byli bychom do značné míry unikátem, že 15 procent z nevybraných záloh by byly přímým příjmem obce tak, abychom jednak kompenzovali případné výpadky obcí, ale především abychom zajistili, že to rozdělení finančních prostředků bude spravedlivé.

Já možná jenom zkusím ještě nastínit jeden pohled a vím, že se tady diskutuje to evropské nařízení. Tak jaký je rozdíl mezi tím, kdy neuděláme svůj zákon, nezačneme zálohovat podle české legislativy, ale počkáme na ten rok 2026 a necháme vlastně uplynout tu lhůtu. Tak co se stane? Stane se to, že po roce 2026, někde mezi lety 2026 až 2028 budeme muset zavést zálohování povinně podle evropské legislativy.

A teď zkusím říct dva parametry, které jsou rozdílné vůči tomu českému zákonu. Za prvé to nařízení říká, kde odebíráš, tam také musíš vracet. Ty malé obchůdky, ty koncerty, ty dětské dny. A nepočítá s žádnými kompenzacemi pro obce. Tyxakovýto parametr tam není. Proto ve chvíli, kdy vyšlo evropské nařízení, tak se k tomu, že začnou zálohovat, přidaly další země. Nedávno ohlásilo Španělsko a Velká Británie, že začnou zálohovat. Dneska už takovýchto zemí, které se připravují, je celkem 21. Británie není v unii, ale přesto stále svoji legislativu s unijní legislativou ladí. (Hluk v sále.)

Co je důležité? Tak pokud si přijmeme tuto českou legislativu, tak ji můžeme dál parametricky rozvíjet, můžeme ji upravovat, můžeme ji měnit. Pokud to necháme dojít až na ten rok 2026, kdy nejsme schopni, a to jsou data a odpovědi EKO-KOMu, nejsme schopni splnit 80 procent sběru PET láhví a 80 procent sběru plechovek. Dostat se na číslo 75 procent...

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Omlouvám se. Paní poslankyně, chcete-li diskutovat, poprosím vás, diskutujte v předsálí. Opakovaně vás vyzývám ke klidu. Prosím. Prosím, pane ministře.

Ministr životního prostředí ČR Petr Hladík: Dostat se na těch 75 procent PET láhví nám trvalo zhruba 20 let velmi intenzivního sběru a velmi intenzivní práce vás všech, kteří působíte nebo jste působili v komunální sféře.

Já vím, že tady se také diskutuje a šíří, prostřednictvím pana předsedajícího, paní Peštová nebo někdo další bude dávat návrh na přepracování. Chci možná ale k tomu říct, že bych rád slyšel od opozice opravdu věcný návrh toho, jak dosáhnout 80 procent sběru plechovek a 90 procent sběru plechovek a PET láhví v roce 2029, když 20 až 25 procent lidí odmítá třídit. Prostě to nevhodí do té vhodné popelnice, i kdybychom dali odpadkový koš všude na všechna místa, i kdybychom to dali na všechna nádraží, školy, na veřejné prostory. A kdo z vás ve vašich městech má systém tříděného odpadu ve veřejném prostranství, v parcích a na náměstích? Tak i kdybychom toto učinili, tak pokud to lidé nevhodí do správné popelnice, tak potom ten materiál je ztracen.

A často se argumentuje OZO Ostrava. OZO Ostrava má jednu ze tří moderních linek. Ale oni vyrábí tuhé alternativní palivo. Drtivá většina toho, co projde jejich linkou, skončí na vytápění. Kdyby se takto chovali všichni, tak spálíme 50 procent odpadu. A my víme z jiné evropské legislativy, že můžeme pálit maximálně 25 procent odpadu, 65 procent odpadu musíme materiálně využít a jenom 10 procent toho nevyužitelného, nespalitelného můžeme uložit na skládky. My dneska nerecyklujeme ani 50 procent odpadu. A máme dosáhnout už v roce 2030 65 procent. Já bych se tady opravdu nechtěl dočkat diskuse, že za několik let na této ctěné Sněmovně tady budeme debatovat jiný návrh, třeba že posunujeme ten zákaz skládkování z roku 2030 na něco pozdějšího. Tak toho bych se opravdu nechtěl dožít.

Někdy se také říká, řešíte petky, to je jenom 50 000 tun, to je vlastně jako nic v tom celém systému. Tak já možná bych rád uvedl na pravou míru, že to tak není. Dneska za odpad platí občané a obce. Obce vydají 6 miliard korun na systém sběru a nakládání s odpadem. Platí to obyvatelé zhruba 700 korunami za rok průměrně a dalších 700 dodá ta obec. Je to v každé obci jinak. Já bych byl fakt rád, a k tomu směřuje Ministerstvo životního prostředí, aby za to neplatili ani občané, ani obce, abychom tady opravdu nastavili přenesenou odpovědnost výrobce, aby to byla opravdu věc, která záleží na spotřebitelském chování. Nám už se to podařilo v bílé elektronice, v černé elektronice, v pneumatikách, nebo třeba v bateriích. Tam nám to funguje. Není to neznámý systém.

Proto plán odpadového hospodářství Cirkulární Česko, které schválila předchozí vláda, pan ministr Richard Brabec stál u Cirkulárního Česka. A víte, co tam je napsáno? Budeme zavádět rozšířené odpovědnosti výrobce. To tam je napsáno. Proto rozšířená odpovědnost výrobce na textil, na nábytek, na plastové výrobky. Ve žlutých kontejnerech končí plastové hračky nebo boby. Ale tihle za to nic neplatí, na rozdíl od těch obalářů. Proto přenesená odpovědnost výrobce na sportovní potřeby a tak dále.

Toto je opravdu systém, který bychom rádi přenesli do celého odpadového hospodářství. Omlouvám se, že trošku šířeji představuji tuto novelu, ale potřebuji ji představit takovým způsobem, protože tady vzniká celá řada nesrovnalostí, celá řada polopravd nebo mýtů. Opravdu tím hlavním a zásadním cílem je dostat se k reálné recyklaci a materiálovému využití alespoň 65 procent odpadu. To se nám v segmentu petek a PET láhví může udát velmi jednoduše, protože z pohledu klienta, z pohledu zákazníka, z pohledu občana České republiky se nezmění vůbec nic. On už toto umí u pivních láhví. A tak jak to umí u pivních láhví, tak naprosto stejným způsobem bude vracet plechovky a petky.

Nemůže dojít ke zdražení tak, jak se občas argumentuje, protože ten systém bude postaven neziskově. Ten systém bude postaven na financování tří zdrojů: poplatků nápojářů, které už dneska platí do EKO-KOMu, materiálu, který se prodá, a já jsem zmiňoval, že hodnota materiálu, který dneska končí v přírodě, na skládkách nebo na spalovnách, je zhruba půl miliardy korun, a nevybraných záloh. Ten systém na sebe vzájemně tlačí. Pokud bude levnější materiál, bude dražší poplatek. Pokud bude materiál dražší, bude levnější poplatek. Ale dneska hrozí českému průmyslu, že ten materiál bude muset draze kupovat ze zahraničí, a to zahraničí ho nebude chtít pustit, protože náš systém se chová tržně, ekonomicky a ten materiál prostě pouští do zahraničí jako takového.

Co je důležité? Ten systém na sebe vzájemně ekonomicky tlačí, tedy využívá toho, že cenu stanovuje trh, protože v tom zákoně je napsáno, že jestliže nápojář uvede na trh, dám pro příklad, 100 tun materiálu, efektivita systému musí být alespoň 90 procent a může si předkoupit - předkoupit - maximálně 60 procent, protože ty cíle se nápojářům postupně zvedají až na 60 procent rPETu, a to znamená, z těch 100 tun si může předkoupit - může - maximálně 54 tun. Ale zbylé tuny budou prodány na volném trhu, tedy vytvoří tu cenu jako takovou.

Dále jsme do toho zákona vetkli to, aby se podpořil současný systém dotřiďovací linky. Není možné, aby operátor si investoval. Bude muset jít ve službách, ať už svozu, nebo také dotřiďování. Podpoří to stávající odpadový systém. Podpoří to stávající dotřiďovací linky. Podpoří to investice do modernizace stávajících manuálních odpadových linek. My máme opravdu 136 manuálních dotřiďovacích linek. A většina z vás jste tam byli a víte, jak vypadají, a víte, jaká je efektivita těchto dotřiďovacích linek. Opět se říká, když tam nebude petka a plechovka, tak co už tam zbude? No, všechny ty ostatní plasty. Efektivita dotřiďování se v tu ránu zvýší. Zvýší se ten apetit na investice. Protože pokud se nápojový segment neshodne na čisté bílé, tak se bude dotřiďovat na těchto současných dotřiďovacích linkách ve službách, i samozřejmě barevnost toho materiálu.

To je další příjem pro tu dotřiďovací linku. Jak obce, tak dotřiďovací linky platí evropská a česká legislativa, musí jim být uhrazeny jejich náklady. Takže ta dotřiďovací linka, to není tak, že by na tom najednou byla ekonomicky hůř nebo by jí to nevycházelo. V žádném případě. Přece oni mají na straně příjmů to, jaké mají gate fee, za co prodají materiál a na straně nákladů mají energie, odpisy, personální náklady. A už jsme tady zažili doby, kdy petka stála 35 korun za kilo a taky čtyři koruny. Už jsme tady zažili doby, kdy papír nikdo nechtěl a neprodával se. Vždy na to ten kolektivní systém musel reagovat, vždy kolektivní systém musel doplácet tyto finanční prostředky.

Já jenom chci garantovat, že to, že zavedeme zálohování, není rozbití současného systému, který máme opravdu efektivním způsobem nastavený. Je to jeho doplnění. U menších sídel a menších obcí to může znamenat rozvolnění třeba četnosti svozu. U větších sídel, jako jsou města, to bude znamenat jenom to, že se sebere více plastového materiálu.

My totiž ta data máme ze Slovenska. Slovensko ve chvíli, kdy začalo zálohovat, těch 20 procent objemu žlutých kontejnerů bylo prázdných, okamžitě se zvýšil apetit lidí tam nosit ten plastový obal a plastové odpady. To nastane i v České republice. My v Brně svážíme žluté kontejnery mnohde s frekvencí jeden den a přesto si lidé mnohdy stěžují, že jsou neustále přeplněné. Že to musí dávat vedle těch kontejnerů. A víte, jak ty města naše vypadají! Přece si je všude nechceme zaflákat popelnicemi a kontejnery. A bojujeme ve veřejném místě, jestli tam má být zeleň, strom, parkovací místo, chodník nebo kontejner. Je to vlastně boj o ten veřejný prostor a v historických nebo historičtějších částech měst ta města na to nebyla stavěna, nebyla stavěna na tolik aut, nebyla stavěna na tolik odpadů, nebyla stavěna na bezbariérovost a na požadavky, které vlastně ten veřejný prostor přináší.

Já beru tuto novelu takto obšírně jenom proto, abych demonstroval, že jsme opravdu poctivě poslouchali obce, poslouchali jsme odpadáře, poslouchali jsme nápojáře, poslouchali jsme také obyvatele a poslouchali jsme obchodníky. Ten systém, který představujeme, je opravdu po dlouhé debatě, tak, aby byl výhodný pro všechny. Tak, aby umožnil splnění cílů, aby reálně zavedl cirkularitu materiálu do České republiky a aby opravdu zavedl to, co si myslím, že je správné: aby se podle principu znečišťovatel platí, které je v základním pravidlu celé Evropské unie, opravdu nastavilo to, že odpovědnost za sběr, recyklaci má ten, kdo uvádí v tomto případě obal na trh. Jindy to může být odpad, který by se z toho stal.

My máme na našich webových stránkách kalkulačku, kalkulačku pro města a obce. Můžete si tam zadat vaši obec, jsou to data EKO-KOMu z roku 2022, máme to tam už rok a půl. Jsou to certifikovaná data z roku 2022, abyste viděli, jak si na tom obce budou stát po zavedení zálohování.

Znovu zopakuji jednu věc. My teď neřešíme, jestli zálohování ano, nebo ne v České republice. V České republice se bude zálohovat. A buďto si dokážeme schválit svůj vlastní zákon a bude to pro nás výhodné a můžeme si ho do budoucna upravovat, anebo po roce 2026, protože nesplníme cíle, tak tady bude zálohování podle evropských pravidel, bude méně výhodné pro obchodníky především a bude méně výhodné pro obce. Protože obchodníci budou muset zálohovat na všech akcích a ve všech prodejnách a obce nedostanou žádné kompenzace.

To je ten důvod, proč před vás dnes předstupuji. To je ten důvod, proč trpělivě vysvětluji ten systém. Zároveň deklaruji, že jsem připraven mezi prvním a druhým čtením upravit ještě celou řadu parametrů. Já jsem o nich hovořil. Jedná se o podlahové ploše, jedná se o termínu zavedení tak, aby měli obchodníci dostatečný čas. Jedná se o tom, kdo má stanovovat výši té zálohy, a určitě bude debata, jestli nezavést jenom to zálohování a neupustit od letáků, které k té novele také byly přidány, nicméně nesouvisí primárně s tou legislativou jako takovou.

Děkuju moc za pozornost. Vím, že ta debata bude dlouhá, chci ale zdůraznit jednu věc. Prosím, zkusme také přemýšlet nad tím, pokud někdo bude argumentovat, že nemáme zavést ten systém zálohování, tak prosím, zkusme nabídnout alternativu. Jak splníme 80 procent v roce 2026 a 90 procent v roce 2029, pokud 25 procent lidí prostě odmítá třídit do toho správného kontejneru. Díky za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní by se měl ujmout slova zpravodaj pro prvé čtení, pan poslanec Karel Smetana, ale ten je dnes omluven. A z toho důvodu já budu muset dát hlasovat o změně zpravodaje pro prvé čtení. Je zde návrh, aby se zpravodajkou pro prvé čtení stala paní poslankyně Krutáková. Já jsem přivolal kolegyně a kolegy z předsálí, požádám vás chvíli o trpělivost. Eviduji žádost o odhlášení, já vás odhlásím a požádám vás, abyste se přihlásili svými kartami. Musím počkat, až bude dostatečné kvorum pro hlasování, protože do té doby nemohu dát hlasovat o změně zpravodaje. Vzhledem k tomu, že jsme nedosáhli potřebného kvora pro hlasování, já přeruším jednání Sněmovny na pět minut a podle toho doufám, že se kolegové, kolegyně dostaví do sálu a podle toho se bude nebo nebude pokračovat. Protože bez schválení zpravodaje nemůžeme pokračovat dál. Děkuji.

(Jednání přerušeno v 19.07 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 19.12 hodin.)

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Kolegyně, kolegové, čas určený na přestávku vypršel, je 19.12.

Já jsem při rozhovoru s vámi evidoval žádost, abych ještě jednou provedl odhlášení, já vás tedy ještě jednou odhlásím, požádám vás, abyste se přihlásili evidenčními kartami. Zjistíme, kolik nás je v sále. (Odmlka.)

Vzhledem k tomu, že v tento moment opět nejsme usnášeníschopní, tak avizuji další postup. Já přeruším jednání schůze na 10 minut. V případě, že nebudeme usnášeníschopní, přeruším schůzi do dalšího dne. Já tady v tento moment přerušuji schůzi na dalších 10 minut.

(Jednání přerušeno v 19.13 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 19.23 hodin.)

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, jak jsem avizoval svůj další postup... Je 19.23, nejsme schopni usnášení. (Ministr Stanjura hovoří mimo mikrofon.)

Eviduji ještě jednou žádost o vaše odhlášení. Já vás odhlásím. Požádám vás, abyste se ještě jednou přihlásili svými kartami. (Odmlka.)

Vzhledem k tomu, že kvorum jsme nenaplnili tak, jak jsem avizoval - i po opakovaném odhlášení - já tedy konstatuji, že přerušuji projednávání tohoto bodu. Jak jsem avizoval postup předsedajícího, já tedy přerušuji tento bod.

Přerušuji i 131. schůzi do pátku 14. března do 9 hodin.

Připomínám, že zítra, to je ve čtvrtek 13. března, bude v 9 hodin zahájena 132. schůze.

Kolegyně, kolegové, já vám děkuji a přeji klidný zbytek dnešního dne.

(Schůze přerušena v 19.24 hodin.)

Aktualizováno 19. 3. 2025 v 20:06.