Posl. dr Spina (německy): Slavná sněmovno!
Jako zvolení zástupci sudetsko-německého
lidu obnovujeme jménem svazu zemědělců,
německé křesťansko-sociální
strany lidové, německé národně
socialistické strany dělnické a německé
strany živnostenské na počátku druhého
zasedání slavnostně prohlášení,
jež jsme učinili ve sněmovně dne 2.
a 4. června 1920. Zároveň rozšiřujeme
protest proti porušení sebeurčovacího
práva německého národa na Hlučínsko,
Těšínsko a bývalá dolno-rakouská
území. (Potlesk na levici.) Zasíláme
rodákům těchto území své
bratrské pozdravy. (Potlesk na levici.) Znovu prohlašujeme,
že neuznáváme mírových smluv
versaillské, st.-germainské a trianonské
za pramen práva. (Potlesk na levici.)
Zkušenosti, jež jsme učinili za sedmiletého
trvání československého státu,
ukázaly, že jeho národnostně státní
výstavba a jeho jednostranná národnostní
vládní soustava jsou nesnesitelné pro národy,
které k němu byly připojeny. Žalujeme
na tuto soustavu, že svou podstatou i svými snahami
způsobila našemu lidu těžkou křivdu
a nezměrnou škodu. (Potlesk na levici.) Ve
vnitřní nepravdě této vládní
soustavy vidíme kořen všeho zla, jímž
stůně tento stát. (Výkřiky
na levici.) Vidíme v ní zásadu neslučitelnou
především s bezpečností a s blahém
sudetsko-německého lidu. (Potlesk na levici.)
Stojíce pevně na půdě své
zděděné vlasti (Německé
výkřiky: Naší německé
vlasti! Potlesk na levici.), prohlašujeme, že chceme
společně a bezohledně bojovati proti této
soustavě a jejím účinkům. Budeme
vésti tento společný boj, dokud utrpěná
křivda nebude opět napravena a ve všech státních
zařízeních nebude dbáno faktu, že
v hranicích tohoto státu bydlí několik
národů, jež jsou rovnocenné a rovnoprávné.
(Souhlas na levici.)
Nuceně připojeni k národnostně smíšenému
státu prohlašujeme, trvajíce zásadně
na právu svobodného národního sebeurčení,
za svůj vnitřně politický cíl
naši rovnoprávnost po stránce jazyka, pracovního
místa, školy a půdy. (Souhlas na levici.)
Právo užívati našeho jazyka ve styku s
úřady a vůbec ve veřejném životě
bylo sníženo daleko pod míru vyplývající
z přirozeného a veřejného práva.
(Výkřiky a potlesk na levici.) Avšak
státní úřady náležitě
nedbají ani skrovných práv zaručených
německému obyvatelstvu ústavou a jazykovým
zákonem.
Hospodářské zákonodárství
směřuje veskrze k národnostnímu převrstvení
hospodářských tříd a hodnot.
Správní prakse se při každé vhodné
příležitosti snaží vynutiti národně-politické
a národně-hospodářské výhody
ve prospěch státního národa. Ze státních
podniků byly poslední dobou znovu propuštěny
tisíce německých úředníků,
zaměstnanců (Různé výkřiky
na levici.) a dělníků, a stejně
jako němečtí váleční
poškozenci bezohledné vydány na pospas nejtrpčí
bídě. Za to bylo německé území
zaplaveno českými úředníky,
zaměstnanci a dělníky, kteří
většinou neumějí německy a jsou
trvalým ohniskem politického zneklidnění.
(Souhlas na levici.)
Tisíce německých škol a školních
tříd bylo v posledních letech zavřeno
(Různé výkřiky na levici.) a
tím snížena na nejmenší míru
možnost vzdělání našeho lidu, zvláště
v jeho vrstvách, které jsou odkázány
na vzdělání v národních školách.
Naproti tomu byly v německém území
zřízeny na státní útraty četné
nepotřebné české školy a všemi
možnými donucovacími prostředky byly
naplněny německými dětmi. (Výkřiky
na levici.) Stejně jako naše kulturní država
byla také velmi těžce poškozena naše
hmotná država ve všech oborech, především
však násilným sestátněním
lesů a odnárodněním naší
půdy, provedeným podle pozemkových zákonů,
jakož i nesvědomitým znehodnocením válečné
půjčky.
Přes to naše obyvatelstvo po sedm let zachovávalo
všechny zákony, ba i takové, které
neuznáváme za právně platné.
Bezvadně plnilo všechny povinnosti státních
občanů. Proto žádáme, aby se
také výstavba státu a způsob, jakým
se vládne, řídil podle potřeb a požadavků
všech národů, které v něm obývají.
Proto chceme jednomyslně bojovati za státoprávní
uznání úplné rovnoprávnosti
sudetskoněmeckého lidu, za jeho vlastní správu
škol, za uznáni a rovnoprávnost jeho jazyka,
za německou půdu a za německé pracovní
místo. (Souhlas na levici.) Tím chceme chrániti
národnostní državu našeho lidu a odstraněním
vládnoucí soustavy a jednostranného národnostního
násilí raziti mu cestu k svobodnému rozvoji!
(Souhlas a potlesk na levici.)
Místopředseda Stivín (zvoní):
Slovo dále má p. posl. Najman.
Posl. Najman: Slavná sněmovno! (Výkřiky
posl. dr Schollicha.) Páni z německé
strany posmívají se mi, že mluvím dnes
jako poslanec vládní většiny a že
nemluvím jako poslanec oposice. Kdybychom se byli měli
rozmýšleti, co máme učiniti, máme-li
zůstati v oposici, či vstoupiti do vládní
většiny, byli bychom po tom, co dnes páni z
německé strany a ze slovenské ľudové
strany v tomto parlamentě prováděli, museli
učiniti rozhodnutí, že místo živnostenského
poslance, místo zástupce živnostnictva musí
býti tam, kde se hájí celistvost našeho
státu, celistvost naší republiky. (Výborně!
Potlesk.)
Naše oposice byla pouze provisoriem. My jsme byli do této
oposice vehnáni a vždycky jsme měli za to,
že dlouho nemůže to trvati, poněvadž
jsme byli přesvědčeni, že musí
přijíti doba, kdy vládní činitelé
v našem státě nahlédnou, že nelze
věčně vládnouti proti živnostenskému
a obchodnickému stavu.
Z vládního prohlášení je vidno,
že mění se systém a že se počínají
uznávati také oprávněné požadavky
stavu živnostenského a obchodnického. (Výborně!)
Dovolte, abych přičinil svoje poznámky k
vládnímu prohlášení. Naše
strana v zahraniční politice vždycky hájila
zásadu, že naše zahraniční politika
musí se bráti tím směrem, abychom
si netvořili za hranicemi nepřátel, nýbrž
přátele, abychom neměli nijakých zahraničních
a mezinárodních konfliktů. Z té příčiny
také podporovali jsme politiku ministra dr Beneše
i v době, kdy byli jsme v oposici. A dokud tímto
způsobem naše zahraniční politika bude
se bráti, budeme tuto politiku také podporovati.
Lituji, že ve vládním prohlášení
nestala se zmínka o Rusku. Byl bych si přál,
aby ve vládním prohlášení otázka
Ruska byla také řešena. Nesmíme stále
schovávati hlavu do písku, musíme si uvědomiti,
že jsme státem exportním, státem průmyslovým
a že potřebujeme hledati odbytiště pro
naše výrobky, pro náš průmysl.
I když se neztotožňujeme s nynějšími
poměry v Rusku, přece jenom uznáváme,
že otázku uznání Ruska je nutno jedenkráte
vyřešiti.
Ve vládním prohlášení mluví
se o aktivovaní žup. Je jistě již na čase,
aby otázka župní byla rozřešena,
aby došlo k aktivování žup. Poměry,
jak je dnes vidíme, jsou ke škodě, neboť
jimi také trpí veřejná správa.
Musíme ovšem zdůrazňovati, že v
případě, kdyby k aktivování
žup nedošlo v krátké době, je nezbytně
nutno, aby byly reorganisovány okresní a zemské
správní komise. (Výborně!) Za
doby, kdy strana naše byla v oposici, stala se nám
veliká křivda, poněvadž namnoze do okresních
správních komisí dostali zastoupení
ti, kteří byli početně daleko slabšími
než strana naše, kdežto strana naše, ač
početně silnější, zastoupení
nedostala.
Pokud se týká otázky stabilisování
měny, tu nutno konstatovati, že plně se ztotožňujeme
s tím, co bylo ve vládním prohlášení
řečeno, totiž, že bude udržena nynější
naše měna a že v této věci nedojde
k žádným pokusům, které by mohly
hospodářský náš život značně
poškoditi. Divím se jenom tomu, že mohly se v
určitých časopisech rozšířiti
zprávy - jak se stalo v těchto dnech - že bude
zavedena nová měna a že bude vyměňována
nynější koruna v tom poměru, že
za 10 nynějších korun bude dána jedna
koruna nová. Mám za to, že je velmi škodlivé
podobné zprávy do veřejnosti pouštěti,
poněvadž mohou mnohé poškoditi. Přál
bych si, aby takovýmto směrem postupováno
nebylo.
Ve vládním prohlášení je mnoho
mluveno o hospodárnosti. Přál bych si, aby
u nás se skutečně už začalo jedenkráte
hospodařiti, ale ne pouze slovy, anebo na veřejných
schůzích a projevech, ve skutečnosti však
aby se mrhalo a rozhazovalo tak, jako se dělo až dosud.
(Výborně!)
Jest jistě nezbytně nutno, aby počet ministerstev
byl snížen. My jsme také s jistotou očekávali,
že stane se tak, pokud se týká ministerstva
zásobování. Měli jsme pevně
za to, že toto úplně zbytečné
ministerstvo bude zrušeno a že tím budou uspořeny
značné obnosy pro státní pokladnu.
Já jsme již ve staré sněmovně
s tohoto místa mnohokráte zdůrazňoval,
že ministerstvo zásobování nikoho nezásobuje.
(Výkřiky komunistických poslanců.)
Jestliže páni z komunistické strany mluví
o tom, že by snad byl konsument poškozován, řeknu,
že právě dělníci byli rádi
tomu, že dávno již je ministerstvo zásobování
nezásobuje, poněvadž kdyby je ministerstvo
zásobování zásobovalo, jako se dělo
dříve, jistě by dělnictvo a veškera
veřejnost měla z toho jenom škodu. Jestliže
chceme šetřiti, jestliže chceme dosáhnouti
úspor, pak mělo by býti především
sáhnuto k tomu, aby toto ministerstvo úplně
bylo zrušeno, aby jedenkráte zmizelo z veřejnosti.
(Výborně! Potlesk.)
Jaká je dnes činnost ministerstva zásobování?
Co dělá dnes ministerstvo zásobování?
Lid venku i v Praze dnes docela otevřeně
říká, že toto ministerstvo zásobování
nezásobuje nikoho, jenom ty pány, kteří
v tomto ministerstvu zásobování jsou zaměstnáni.
Jediná snad činnost tohoto ministerstva zásobování
vězí v tom, že toto ministerstvo zásobování
rozesílá spoustu lidí po živnostnících
a obchodnících, aby tyto šikanovali a týrali.
Prosím, co se stalo v nedávné době
na Žižkově u našeho kolegy Pštrose,
svědčí o tom, že ve skutečnosti
často tito lichevní zástupci dělají
věci, které těžko lze srovnati se zákonem.
Mám zjištěny případy, že
zřízenci lichevního úřadu,
resp. t. zv. potírači lichvy z ministerstva zásobování
šli i tak daleko, že i protokoly, které
byly sepsány, falšovali. Myslím, že dnes
volná konkurence a volná soutěž je nejlepším
regulátorem cen a že není potřebí
vydržovati pro to armádu úředníků
nebo zřízenců.
Mluvilo se ve vládním prohlášení
o berní reformě. Prohlašuji, že naše
strana a my v poslanecké sněmovně mnohokráte
jsme se dožadovali, aby byla provedena berní reforma.
My ovšem představujeme si berní reformu takovým
způsobem, že daně budou úměrně
sníženy malým živnostníkům
a malým obchodníkům. Nepředstavovali
bychom si a nemohli bychom souhlasiti s berní reformou,
která by ve skutečnosti znamenala další
zatěžování nebo snad ještě
větší zatěžování
stavu živnostenského a obchodnického. (Výborně!
Potlesk.)
Poměry ve stavu živnostenském a obchodnickém
jsou neudržitelné. Jsme přímo zaplavováni
prosbami a žádostmi z kruhů živnostenských
a obchodnických, kde ve všech těch projevech
dožadují se toho, aby již konečně
jedenkráte došlo ke snížení daní
a daňových břemen. (Výborně!
Potlesk. Výkřiky komunistických poslanců:
To řekněte Švehlovi!)
Pánové, my to jistě uděláme
a jistě jsme to také udělali, aniž bychom
byli potřebovali čekati na vaše rady. (Výborně!
Potlesk. - Výkřiky komunistických
poslanců: S heslem proti daním jste šli do
voleb, s heslem proti daním jste šli do vlády!)
My jsme nešli do voleb s heslem proti daním, snad
vy. My jsme šli do volebního zápasu s heslem,
aby daně spravedlivým a správným způsobem
byly rozvrhovány. Nejsme tak hloupými, abychom se
domnívali, že stát (Výkřiky.)
může býti bez daní, (Výkřiky
posl. Kreibicha.) a pan posl. Kreibich by se měl
podívati a přesvědčiti v Rusku, že
tam daně ještě větším způsobem
na poplatnictvo uvalují, než se děje u nás.
(Výkřiky komunistických poslanců.)
Vy, pánové, štvete proti živnostníkům
a sami živnostníky chcete do své komunistické
strany lákati. Nedovedu si představiti vaši
taktiku: na jedné straně chcete štváti
proti živnostnictvu a vyhlašovati na ně bojkoty,
na druhé straně chcete, aby vstoupili do vaší
komunistické strany. Já řeknu, že ten,
kdo by šel do vaší komunistické strany
z řad živnostníků a obchodníků,
podobal by se sebevrahu, poněvadž by vlastně
spáchal sebevraždu na svém vlastním
stavu. Prohlašuji proti těmto útokům,
které byly činěny, že naše strana
nikdy nešla do voleb s heslem: Neplatiti daní. My
jsme agitovali a pracovali k tomu, aby daně byly správným
a spravedlivým způsobem rozvrženy, aby platili
všichni a ne jenom někteří, jak
se to často v našem státě děje.
(Výborně! Potlesk.)
My chceme, aby byla spravedlnost při nové daňové
reformě. Musíme se ovšem také dožadovati
toho, aby bylo do nové daňové reformy pojato
ustanovení o volbě berních komisí.
My dnes, prosím, již 13 roků nemáme
provedeny volby do odhadních komisí. Tak jsme svědky
toho, že vlastně je živnostnictvo nejvíce
poškozováno, poněvadž, nemá-li
ono práva rozhodovati o rozdělení daní,
stává se, že potom všechna břemena
na živnostnictvo a obchodnictvo jsou uvalována.. Chceme
tudíž, aby v nové berní reformě
bylo ustanovení, že berní komise budou zachovány
a že nebudou snad nějakým nařízením
jmenovány, ale svobodnou volbou všeho poplatnictva
voleny. (Výborně!)
Musíme trvati a žádati, aby v berní
reformě bylo také ustanovení, aby rekursy
proti velikým daním byly vyřizovány.
Na statisíce nevyřízených rekursů
leží dnes u berních správ, na statisíce
exekucí je vedeno proti těm, kteří
sice podali odvolání, jichž odvolání
však vyřízeno není. (Hlas: Teď
je fendují!) U vás v Rusku, které vy
byste tak rádi udávali jako vzor, to dělají
daleko hůře, než fendují.
Tedy my musíme chtíti a žádati, aby
v této reformě bylo ustanovení o tom, že
se exekuce nesmějí dříve vésti,
dokud rekursy pravoplatně vyřízeny nejsou.
Mluví se ve vládním prohlášení
o rozdělování velkostatků, mluví
se o pozemkové reformě. A tu plným právem
si stěžujeme, že při rozdělování
půdy nebývá brán ohled na živnostníky
a obchodníky, kteří se o půdu zajímají
a kteří ji chtějí. Je proto nutno,
aby se na ně bral ohled... (Hlas: Ani rolníci
nedostávají půdy!) Pánové,
já zbytkový statek nemám, nevzal jsem, nedostal
jsem a také nepotřebuji ho. Možná, že
jej budete míti dříve než já.
(Hluk.) Chceme, aby živnostníkům a obchodníkům
dostalo se půdy, aby živnostníci a obchodníci,
zvláště venkovští mohli svou existenci
hájiti tím způsobem, že pokud jejich
živnost a obchod nedá jim výživy, mohli
tuto výživu v polích a pozemcích hledati.
Ve vládním prohlášení je poprvé
mluveno o živnostnictvu a obchodnictvu. Tam se vypočítává,
co pro živnostnictvo a obchodnictvo má býti
vykonáno. Na mne to dělá dojem směnky
a přáli bychom si, aby tato směnka byla také
jednou vyplacena. Živnostnictvo a obchodnictvo má
jistě velké a značné pohledávky
za státem a bylo by si přáti, aby jedenkráte
také stát vůči živnostnictvu
a obchodnictvu své povinnosti vykonal.
Vítáme ve vládním prohlášení
oznámení, že bude připraven a předložen
sněmovně zákon o nekalé soutěži.
Vítáme zákon o podomním obchodu. Vítáme
zmínku, že bude změněn živnostenský
řád, ale představujeme si, že tento
řád bude zděláván na průkazu
způsobilosti pro všechny živnostníky a
obchodníky. (Výborně! Potlesk.). Chceme
také, aby živnostenským společenstvům
a živnostenským korporacím dostalo se větších
práv a větší výkonné moci,
než-li mají dosud. (Výkřiky komunistických
poslanců: Baťa má také průkaz
živnostenský?) Kdybyste byl v předešlé
poslanecké sněmovně byl byste viděl,
co jsme my v záležitosti Baťově vykonali.
(Výkřiky komunistických poslanců:
Ale co teď děláte?) Čekáme
na vás, jaké vy nám dáte rady k tomu,
jakým způsobem bychom mohli živnostnictvu a
obchodnictvu pomoci. (Výkřik: Od nás chcete
rady? Nač jste živnostenskými poslanci?) Snad
si nemyslíte, že jsem váš výr ok
bral vážně? (Výkřik: Vy to
vůbec neberete vážně!) Půjdeme
se vážnosti učiti k vám! Kdyby se někdo
bral vážně, pak to jistě nebudete vy.
Chceme, aby pokuty za živnostenské přestupky
plynuly ve prospěch živnostenských společenstev
a ne jako dosud ve prospěch nemocenských pokladen.
Chceme také, aby živnostenské družstevnictví
bylo více podporováno, nežli dosud. Můžeme
docela otevřeně říci, že živnostenské
družstevnictví bylo doposud jen popelkou. Pro jiné
družstevnictví dá valy se desítky milionů,
ale pro živnostenské družstevnictví se
nedávalo skoro nic anebo snad nejvýše nepatrné
drobty.
Bylo zde mluveno o školství. Tu bychom si přáli,
aby živnostenské a obchodní školství
a zvláště školství pokračovací
bylo vybudováno na pevném podkladě zákona
a finančního zajištění. Řekl-li
jsem, že živnostenské družstevnictví
je popelkou, pak také plným právem říkám,
že živnostenské školství je popelkou.
(Posl. Kreibich: Vyslovte se pro dovolenou učňů!)
Vyslovili bychom se pro takovou dovolenou učňů,
jaké dostává se učňům
v Rusku, ale v Rusku žádné dovolené
nemají. (Posl. Kreibich: Vy jste docela sprostým
lhářem!)
Místopředseda Stivín (zvoní):
Volám pana posl. Kreibicha pro jeho výrok
k pořádku.
Posl. Najman (pokračuje): Já chápu
slova kol. Kreibicha, poněvadž pan Kreibich
je bývalý rakouský důstojník.
(Veselost.) Od bývalého rakouského
důstojníka nějaká nadávka není
u mne nadávkou. Já bych se velice divil, kdyby pan
rakouský důstojník Kreibich užíval
slušných výrazů. Co si mám o
panu Kreibichovi mysliti?
V Rusku jsou poměry takové, že tam dělník
pracuje místo 8 hodin 10 až 12 hodin denně
a v gubernii Tvelské, když chtěli dělníci
stávkovati, nastavěli je ke zdi a postříleli.
Taková je svoboda v Rusku! A já, pánové,
se vám divím, když to Rusko stále tak
opěvujete a té Československé republice
tolik nadáváte, že v té republice jste,
z té republiky že berete peníze a že se
raději neodstěhujete do sovětského
Ruska. (Výkřiky komunistických poslanců:
My se divíme, že od dělníků berete
peníze!) My od dělníků? Dělníci
berou peníze od nás. (Výkřik: Od
Vás?) Ano, já jsem vyplatil dělníkům
několikrát více nežli vy. (Výkřiky
komunistických poslanců: Na vás se dřou!)
Na mne se nedřou, u mne právě vaši
dělníci byli nejspokojenější,
daleko spokojenější než v podnicích,
které komunistická strana ve své režii
provozuje. (Výkřiky: Které to jsou podniky?)
Konsumní spolky a jiné vaše korporace.
Vítáme vládní prohlášení,
pokud se týká reorganisace obchodních komor.
Obchodní komory jistě potřebují reorganisace,
a to reorganisace na základě demokratického
volebního řádu s poměrným zastoupením.
(Výborně! Potlesk.) My jsme již v předešlé
posl. sněmovně podali návrh zákona
na provedení voleb do obchodních komor na základě
demokratickém, a já lituji, že předešlá
poslanecká sněmovna neměla tolik zájmu
o tyto důležité úkony živnostnické
a obchodnické a neprovedla tento náš návrh
zákona. My však musíme žádati,
aby do té doby, dokud nebudou provedeny volby do obchodních
a živnostenských komor, byly správní
komise v těchto obchodních a živnostenských
komorách rozpuštěny a aby byl vzat zřetel
jen na oprávněné požadavky obchodnictva
a živnostnictva. My jsme při posledních volbách
dosáhli 300 tisíc hlasů. Těchto 300
tisíc hlasů jsou hlasy živnostníků
a obchodníků. A je přímo ostudou,
jestliže dnes v pražské obchodní komoře
živnostnickoobchodnická strana má mezi 48 členy
správní komise pouze jednoho člena, kdežto
jiná strana, která je početně slabší,
přes to, že je seskupena z více stavů,
má tam 40 nebo dokonce 45 členů. Proto musíme
chtíti, aby do té doby, dokud volby do obchodních
a živnostenských komor provedeny nebudou, byly tyto
komise reorganisovány.
Ve vládním prohlášení se mluví
o železnicích, že musí býti pamatováno
na snížení tarifů. Ano, největší
chybou našich drah je to, že máme příliš
vysoké tarifní sazby, příliš
vysoké železniční tarify. Na Slovensku
hnije spousta ovoce a jiných plodin, které nemožno
dopravovati jedině proto, že by doprava stála
více, než zač by se zboží prodalo.
Mluví se ve vládním prohlášení
o zásobovací politice, že se musí hleděti
k tomu, aby byly sníženy ceny potravin. A já
říkám: Bez řádného sníženi
daní, bez řádného snížení
železničních tarifů není myslitelno,
že by mohly také ceny klesnouti.
Přáli bychom si, aby investice byly skutečně
prováděny. Dostane se tím lidu práce
a zaměstnání a nebude potřeba
vypláceti ohromných obnosů na podpory v nezaměstnanosti.
Máme české kraje, které toužebně
na to čekají - a snad všechny strany české
dostaly před volbami přípisy těchto
krajů -, aby konečně jedenkráte těmito
kraji šla dráha. Je nezbytně nutno postaviti
dráhu z Plzně do Brna, je potřeba také
na jiných místech stavěti dráhy. Vždy
vycházíme z předpokladu, že je lépe
dáti sta milionů na investice než desítky
milionů na podpory v nezaměstnanosti, že je
vždy lépe platiti za práci nežli dávati
podpory. (Výborně! - Výkřiky
komunistických poslanců: To je váš program,
chcete miliony na družstva!) Pánové z komunistické
strany ať vezmou na vědomí, že živnostenská
družstva desítek milionů nepotřebují,
nýbrž že jsou to páni z komunistické
strany, kteří sice neuznávají státu,
ale kteří od tohoto státu berou peníze
na vydržování skautů ze státní
pokladny. (Hlas: Oni rádi berou dvakráte!) Ano,
třeba třikráte. Jsou proti republice, ale
státní peníze československé
na své tělocvičné spolky a rudé
armády berou.
Ve vládním prohlášení mluví
se o poštách. Rádi kvitujeme, že také
poštovné má býti sníženo.
Poštovné u nás jest jistě značně
vysoké, bohužel, že místo snížení
poštovné se zvyšovalo. Přáli bychom
si a zdůrazňujeme to zde, aby konečně
jednou bylo odpomoženo telefonní mizerii u nás.
Jestliže obchodník, živnostník nebo průmyslník
potřebuje dnes telefonu, trvá to celé měsíce,
ne-li léta, než se mu toho dostane. Jsem přesvědčen,
že stát má z toho jenom škodu, kdežto,
kdyby se každému dostalo telefonu, jak toho potřebuje,
v krátkém čase měl by stát
z toho jen užitek.
Přál bych si však, aby naše poštovní
a železniční správa si uvědomila,
že živnostník a obchodník jest jejím
zákazníkem. Co by dělaly naše pošty
a dráhy bez živnostníka a obchodníka?
Živnostník a obchodník platí největší
obnosy na udržování drah a pošt, a jak
se mu za to dráhy a pošty odměňují?
Tím, ze zakládají proti tomuto živnostenskému
a obchodnickému stavu konsumní spolky a různé
nákupní korporace, které požívají
slev na dovozném a jízdném, čímž
živnostnictvo a obchodnictvo jako zákazník
těchto drah je poškozováno. (Výkřiky
komunistických poslanců: Chudáci!)
Já se divím, když tam někdo křičí,,chudáci".
Domnívá-li se, že stav živnostenský
a obchodnický je tak výhodným a výnosným,
proč nenechá své dosavadní činnosti
a nestane se živnostníkem nebo obchodníkem,
kde se podle jeho názoru každému tak dobře
vede? (Výborně! Potlesk. - Posl. Kreibich:
Proč se nestane dělníkem?) Já
jsem jím byl, pane Kreibichu, dříve
než vy! Vy jste pravděpodobně nikdy dělníkem
nebyl, ale já jsem jím byl. (Hluk. Různé
výkřiky.)
Místopředseda Stivín (zvoní):
Prosím o klid.
Posl. Najman (pokračuje): Ve vládním
prohlášení mluví se o úrazových
příspěvcích a o rozšíření
úrazového, nemocenského a pensijního
pojištění. Mně se zdá, že
u nás máme až příliš rozšířeno
úrazové pojištění, že celá
řada živností, které nemají ani
žádných strojů, jsou podrobeny tomuto
úrazovému pojištění a že
jistě by se mělo uvažovati o tom, aby břemena,
kterých vyžaduje toto úrazové, nemocenské
a pensijní pojištění, byla spíše
snižována a ne aby byla ještě dále
zvyšována. Živnostensko-obchodnický stav,
jak jsem již řekl, je tak silně zatížen,
že tohoto stálého zatěžování
nemůže vydržeti a snésti. Nynější
vládní prohlášení považujeme
za obrat v dnešní politice. Poněvadž očekáváme,
že to, co je slíbeno, bude také splněno,
budeme hlasovati pro vládní prohlášení.
(Výborně! Potlesk.)