Také v oboru elektrisace zahájily se v posledních
letech soustavné akce v horských okresích
pro rozvod elektrické energie, z nichž nejrozsáhlejší
je akce jihočeských elektráren s působností
pro celý český jih a Českomoravskou
vysočinu. Je nutností, aby stát a veřejné
korporace, zejména zemské výbory přispěly
vydatnou podporou ku soustavné elektrisaci v horských
okresích, poněvadž naše horské
okresy tato veliká vydání sahající
až do sta milionů by prostě neunesly.
K tomu účelu má býti věnován
fond ve výši 50 milionů Kč, o kterém
zákon byl již předložen v minulém
zasedání, a já zde žádám,
aby tento zákon byl co nejdříve předložen
k projednávání v parlamentě znovu.
Jestliže horské okresy jsou značně pozadu
v ohledu hospodářském, jeví se to
ještě v horším světle v ohledu
kulturním. Přecházím poměry
škol národních a občanských a
poukazuji jen na odborné školy hospodářské,
kterých právě v Čechách v okresích
horských je veliký nedostatek. Jen vzpomínám
toho, že okresy horské byly značně pomíjeny.
V náhradu za nedostávající se školy
hospodářské doporučuji, aby do horských
okresů byli dosazeni hospodářští
konsulenti, kteří při své iniciativě
se mohou velmi platně uplatniti ve prospěch zemědělského
pokroku v horských krajinách. Naše horské
oblasti trpce si stěžují na neudržitelná
břemena daňová, která doléhají
na ně tak krutě jako na zemědělství
v krajinách nížinových.
Daňová reforma podle prohlášení
vlády bude řešena v nejbližší
době a my také očekáváme od
ní ulehčení daňového břemena
tak, aby výroba to snesla. Naši zemědělci
očekávají od daňové reformy
zrušení válečných přirážek
daně pozemkové, umožnění odpisu
této daně při živelních pohromách,
přípravu revise katastru daně pozemkové,
podstatné snížení dané z příjmů,
dále snížení a limitování
autonomních přirážek, zavedení
berních knížek a zjednodušení celého
řízení pro vyměřování
a splácení daní, při čemž
klade se velká váha na to, aby ve státě
a ve všech veřejných korporacích byla
zachovávána kraj ní úspornost ve vydáních.
Oblasti horské mají na tom eminentní zájem,
aby se provedla do posledních důsledků lesní
reforma. (Výborně! Potlesk.) Jakmile se ukončí
reforma půdní, a to má býti v českých
zemích příštího roku, budiž
přikročeno se vší určitostí
k provedení pozemkové reformy i v oboru lesním,
a klademe velkou váhu na to, aby lesy převedeny
byly do rukou státu, okresů a obcí.
Ze zvláštní potřeby horských
okresů domáháme se toho, aby byla vyřízena
zákonem otázka zveřejnění živelního
pojištění, které v parlamentě
bylo již několikráte projednáváno,
aspoň ve formě resoluce, v níž vláda
se vyzývá k tomu, aby osnovu dotyčného
zákona předložila. Otevřeně respektuji
dohodu v koalici, ale přece jen, než padne konečné
rozhodnutí o otázce stavebního ruchu, kladu
velkou váhu na to, aby otázka tato, která
vyžaduje velkých obětí, byla náležitě
uvážena a byl hledán eventuelně nový
způsob řešení této otázky
v našem státě.
Dnešní podporování stavebního
ruchu se strany státu podle mého názoru není
již potřebné. Podle mého názoru
stát splnil svůj úkol pro vyřešení
bytové krise jako poválečného zjevu
a jako takový poválečný zjev podle
mého soudu ve své všeobecnosti již neexistuje.
Nyní se vyskytuje bytová nouze tu a tam, jako lokální
zjev jen v některých městech a v průmyslových
místech, kde vzhledem ke zvýšené konjunktuře
průmyslu je větší příliv
obyvatelstva. Je faktem, že náš venkov v některých
okresích se vylidňuje, pracující lidé
odcházejí za prací z venkova do měst
a v městech nastává přelidnění.
Jen z těchto důvodů, celkem nepřirozených,
nastává bytová krise. Soudím, že
tato otázka měla by se ponechati městům
a průmyslovým zaměstnavatelům, aby
ji sami řešili ve svých vlastních obvodech.
(Výborně!)
Kruhy zemědělské dále žádají
co nejdůrazněji, aby byla odbourána všechna
zbývající ještě poválečná
opatření, vydaná z hlediska pochybené
t. zv. zásobovací politiky. Všechny tyto trosky
zhrouceného systému zásobovacího musí
býti plně odstraněny. Tak především
žádáme zrušení zásobovacího
ministerstva, (Potlesk.) odstranění všech
omezení vnitřního obchodu, zajištění
úplné volnosti podnikání a výroby,
která jediné může vésti ke zvýšení
výroby a k zlevnění všech předmětů
denní potřeby. S tím souvisí odstranění
jakýchkoli maximálních nebo směrných
cen a sjednání úplné volnosti obchodní.
Náš venkov ohrazuje se též proti tomu,
aby byl zaváděn úplný nedělní
klid i pro obchody ve venkovských městech, poněvadž
nemohl by v neděli obstarávati si svoje nákupy
v městech a byl by nucen na to věnovati jiný
všední den.
Sledujeme-li hospodářské zájmy našeho
zemědělství, nemůžeme přehlížeti
i potřeby hospodářského průmyslu,
který svojí prosperitou podporuje i prosperitu
domácího zemědělství. Náš
hospodářský průmysl ve svém
celku, jak ho známe a oceňujeme v jednotlivých
odvětvích, jako průmysl mlynářský,
cukrovarnický, sladařský, škrobařský
atd., představuje nejdůležitější
skupinu domácího průmyslu vůbec a
je vlastně nejcennějším klenotem našeho
národního hospodářství. A proto
klademe na to velkou váhu, aby zájmy a potřeby
všech odvětví tohoto průmyslu byly náležitě
respektovány a podporovány tak, aby zajištěn
byl další rozvoj tohoto průmyslu,. který
vždy přispíval nejvydatnější
měrou k posílení našeho domácího
hospodářství a k udržení
aktivity naší obchodní bilance. Uzavíraje
své vývody, prohlašuj i jménem klubu
republikánských poslanců, že majíce
plnou důvěru ve vládu budeme hlasovati pro
schválení předneseného vládního
prohlášení. (Výborně! Potlesk.)
Místopředseda Slavíček (zvoní):
Slovo má dále pan posl. dr Szüllő.
Posl. dr Szüllő (maďarsky): Slávna
poslanecká snemovňa! V prvom parlamente Československého
štátu, keď smluva trianonská ešte
uzavretá nebola, pribila krajinská strana kresťansko-sociálna
v prvej svojej deklarácii, že Maďari a celé
odveké obyvateľstvo Slovenska boli proti svojej vôli
a aniž by sa ich bol na to niekto tázal, odtrhnutí
od tisícročného Uhorska a pričlenení
k Československej republike. Ani plebiscit, ani iné
garancie práva medzinarodného nebraly sa na zreteľ
pri tomto fakte a keďže v trianonskom miere sa vyslovilo,
že ani 1000 rokov nie je v stave utvoriť právny
základ a tedy tí, čo uznali toto ustanovenie
mieru trianonského, musia uznať i to, že
ani 7 rokov neprinesie uspokojenie a ani 7 rokov nezahladí
bezprávie.
My, odvekým obyvateľstvom Slovenska zvolení
poslanci a senátori kresťansko-sociálni, slávnostne
osvedčujeme, že darmo uzavierajú veľmoci
dohodu v Locarne a márne prehlašujú ustanovenie
mieru (Výkřiky posl. Füssyho.) dotiaľ,
kým nebudú zahojené rany našej duši
zasadené, dokiaľ nebude reparované bezprávie
voči nám spáchané, dokiaľ nebude
reparovaná otázka menšinová, obzvlášte
otázka maďarskej menšiny v smysle smluvy st.-germainskej,
dotiaľ nemôže byť reči ani o kľudnom
uspokojení, ani o europskej konsolidácii. Hovorím
tu len o Československej republike a ani zďaleka nechcem
sa dotýkať svrchovanosti iného štátu.
To ticho, ktoré je u nás, nie je tichom spokojných,
ale zamĺklosť udupaných. Prehlašujeme,
že náš boj povedieme vždy len v ceste práva.
Od práva a zákonného podkladu sa neodchýlime,
lebo sme presvedčení, že bezohľadné
a oprávnené používanie zbraní
etických je jedinou silou proti násiliu surovej
väčšiny. Pittsburgskou dohodou prevzala na seba
Československá republika záväzok dať
Slovensku autonomiu, ktorá s ohľadom na právo
verejné, verejnú správu a kultúru
bola by naprosto samostatná. Oproti tomu plnosť štátneho
života vyčerpáva sa tým, že chce
stvoriť na centralistickom základe silný český
národný štát, presýtený
meravým šovinizmom.
Kresťansko-sociálna strana v každom svojom programe
stavia sa na najpevnejšiu verejnoprávnu opozičnú
platformu v obrane odvekého a vo svojich základoch
oh rožovaného obyvateľstva na Slovensku. Požaduje,
aby Slovensko náležalo Slovensku, a požaduje
pre Slovensko autonomiu, ktorou by bola uskutočnená
verejno-právna opozičná politika pri úplnej
neodvislosti zákonodarstva, verejnej správy a súdnictva.
Požaduje pre každú etnografickú časť
odvekého obyvateľstva naprosto absolútnu kulturálnu
autonomiu, obzvlášte odstránenie tých,
ku podriadeniu maďarskej kultúry povolaných
opatrení, ktorými sa políčkovaním
všetkých demokratických zásad uzavierajú
hranice Maďarska tak, že sa na Slovensko neprepúšťajú
ani politické, ba ani vedecké knihy a časopisy,
ktoré boly napísané v Maďarsku. Najmocnejšiu
oporu odvekého obyvateľstva na Slovensku vidí
kresť.-soc. strana v náboženských mravoch,
a tedy nedá sa odstrašiť ani kultúrnym
bojom a požaduje, aby sa vláda nepokúsila o
odluku cirkvi od štátu a reštaurovala dobrý
pomer so svätou stolicou. Kresťansko-sociálna
strana ohradzuje sa proti hospodárskej politike, ktorej
cieľom je urobiť zo Slovenska koloniu a odnárodniť
a ožobračiť odveké obyvateľstvo.
Kresťansko-sociálna strana pribíja, že
vláda snažila sa získať si väčšinu
illegálne, falšovaním vôle ľudu
a rozširovaním korupcie, to však stranu neodvráti
od cesty, ktorou s pomocou božou sa ubiera a ktorá
vyvrchoľuje v tom: program kresťansko-sociálnej
strany je sebavedome kresťanský a sebavedome národný.
(Potlesk.)
Místopředseda Slavíček (zvoní):
Dal jsem si předložiti překlad řeči
p. posl. Kurťaka a zjistil jsem, že p. posl.
Kurťak učinil tyto výroky:
"Čeští zlodějové svobodně
chodí po našem území a naši inteligentní
a poctiví lidé, kteří strádali
za svou ruskost, byli vypuzeni z úřadů, aby
četníci mohli utlačovati náš
lid."
Dále pravil p. posl. Kurťak: "Přes
to, že všichni úředníci byli špehouny
a teroristy, karpatoruský lid ukázal svou sílu.
Ukázal ji přes to, že četníci
jej vrhali do žalářů a přepadali
jej, jak tomu bylo na př. v Hustě."
Zjistil jsem ještě dále některé
výroky, které se nesrovnávají s naším
jednacím řádem, a proto volám p. posl.
Kurťaka k pořádku.
Nebude-li námitek, přeruším rozpravu
o vládním prohlášení a přikročím
k projednávání pořadu. (Námitek
nebylo.)
Námitek není, přikročím tedy
k odst. 1 dnešního pořadu, jímž
je:
1. Zpráva výboru rozpočtového
o vládním návrhu (tisk 9) zákona
o výši daně z cukru (tisk 12).
Zpravodajem výboru rozpočtového je pan posl.
Rýpar. Uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. Rýpar: Slavná sněmovno!
Vláda předkládá slavné sněmovně
návrh zákona o výši daně z cukru.
Zákonem z 19. prosince 1924, č. 293 Sb. z. a
n., povoleno bylo vybírati přirážku
k dani z řepového cukru pouze do konce roku 1925.
Předloženým nyní vládním
návrhem má býti prodloužena platnost
uvedeného zákona do konce roku 1926, požaduje
tedy vláda prodloužení pouze opětně
na 1 rok.
Podíváme-li se do dějin daně z cukru
v naší Československé republice, vidíme,
že byla po prvé daň z cukru stanovena zákonem
z 10. července 1922, č. 219 Sb. z. a n., který
byl pouze pozměnou ustanovení starých rakouských
zákonů o dani z cukru, a to §u 1 zákona
ze dne 20. června 1888, č. 97 ř. z., změněného
čís. nařízením ze dne 17. července
1899, č. 120 ř. z., a §u 1 uh. zák.
čl. XVIII z r. 1899 a zák. čl. XVI z r. 1917.
Tímto naším prvním zákonem nastoupila
v platnost nová ustanovení, jimiž se upravuje
daň z řepového cukru za 100 kg čisté
váhy na 38 Kč, a příplatek 16 Kč
na 100 kg. Za druhé stanoví se daň spotřební
z cukru jiného druhu za 100 kg čisté váhy
na 12 Kč.
Podíváme-li se do starého zákona rakouského
a uherského, vidíme, že zákonem ze dne
20. června r. 1888 byla stanovena daň spotřební
na řepový cukr na 11 zl., na jiný druh cukru
v pevném stavu na 3 zl., v tekutém stavu na 1 zl,
čís. nařízením ze dne 17. července
1899 byla při spotřební dani z lihovin a
jiných nápojů tato daň z cukru změněna,
a to tak, že byla stanovena za 100 kg na 38 K, a příplatek
byl stanoven na 6 K. Tento zákon převzala republika
Československá s nepatrnou pouze změnou:
zvýšila pouze příplatek na 8 Kč,
jinak zůstává všechno nezměněno.
Kdybychom měli tuto daň zaváděti dnes,
kdy koruna naše asi šestkráte klesla, byla by
tato daň dnes 228 Kč, takže již daň
zákonem ze dne 21. prosince 1923, č. 260 Sb. z.
a n., stanovená, je více než o polovici menší,
než byla za Rakouska.
První náš zákon z 10července
1922, č. 219 Sb. z. a n., byl zákonem z 21.
prosince 1923, č. 260 Sb. z. a n., prodloužen
až do konce roku 1924, r. 1924 byl pak zákonem ze
dne 19. prosince 1924, č. 293 Sb. z. a n., prodloužen
až do konce roku 1925, a nyní přichází
vláda opětně s žádostí,
aby z důležitých důvodů fiskálních
byl zákon tento ještě znovu prodloužen
do konce roku 1926.
Bude jistě z oposičních stran namítáno
jak jsme byli toho svědky v rozpočtovém výboru
- že tím nastává zdražování
a že se neprovádí zlevňování.
Zdůrazňuji zde, že se daň ani o haléř
nezvyšuje, že také cukr nebude ani o haléř
dražší, že zůstává
stav, jaký byl v letošním roce, také
pro rok 1926 a že vláda pomýšlí
otázku tuto upraviti teprve při novém systému
daňovém, který má nastoupiti v blízké
době, jímž vláda se zabývá,
a jistě také bude sněmovna v této
příčině, v zájmu veškerého
obyvatelstva, vládu podporovati. Tedy veškeré
nářky, zvláště oposičních
stran, o kterých nebudu se zde šířiti,
že se dělnictvu a obyvatelstvu cukr zdražuje,
již předem odmítám. Není to pravda,
naopak zdůrazňují zde oposiční
strany svůj soukromý zájem, kdežto strany
vládní zdůrazňují, že
platí nejen soukromý zájem, nýbrž
i zájem státu, kteřížto
dva činitelé musejí zde nalézti jakousi
cestu společnou. A tou má býti, že zákon
tento má býti prodloužen prozatímně
až do konce roku 1926, kdy jistě již vláda
přijde s návrhem zákona na úpravu
systému daňového v celku.
Po těchto krátkých vývodech dovoluji
si slavné sněmovně navrhovati, aby vládní
návrh zákona o výši daně z cukru
přijala laskavě ve znění, jak jej
vláda podává. (Výborně!)
Místopředseda Slavíček (zvoní)..
Sděluji, že při projednávání
této osnovy zastupuje ministerstvo financí pan min.
rada Hák.
K rozpravě o této věci jsou dosud přihlášeni.
tito řečníci: "proti" pp.
posl. Dietl, Kreibich, dr Tiso, Landová-Štychová,
Muna, dr Stern, Al. Petr, Harus, "pro"
p. posl. Windirsch.
Dříve než udělím slovo prvnímu
řečníku, navrhuji podle usnesení předsednictva,
aby řečnická lhůta byla stanovena
na 20 minut pro jednoho řečníka.
Není námitek proti tomu? (Nebyly.)
Námitek není. Prvním řečníkem
k této věci je pan posl. Dietl.
Uděluji mu slovo.
Posl. Dietl (německy): Slavná sněmovno!
Dnes slyšeli jsme prohlášení předsedy
vlády o vládním programu. V tomto programu
jest také malý odstavec o finančním
hospodářství státu, avšak jest
tak záhadný a tak nejasný, že nás
naprosto nemůže uspokojiti, co v něm bylo řečeno.
Domníváme se, že sněmovna má
právo vedle výkladu předsedy vlády
slyšeti také výklad ministra financí.
Neboť konec konců sešla se nová sněmovna,
představila se nová vláda a sněmovna
by snad za to stála, aby ministr financí ve svém
výkladu rozvinul svůj program a zcela prostě
nám prohlásil, jakými cestami se zamýšlí
bráti, jaké reformy chce provésti a zvláště
jak pohlíží na dědictví, které
mu zanechala stará sněmovna. Stará sněmovna
vyřídila rozpočet a nová vláda,
zvláště nový ministr financí,
má nyní tento rozpočet prováděti.
Jisté by nás zajímalo, zda také zde
nelze něco vytknouti, neboť konec konců nová
sněmovna má také právo pronésti
slovo o budoucím finančním hospodářství
a pan ministr financi neměl by si dáti uniknouti
příležitost, aby pronesl několik slov
o způsobu nového finančního hospodářství.
(Předsednictví převzal místopředseda
inž. Dostálek.) Dnes máme projednati návrh
zákona, zabývající se daní
z cukru. Je to podivuhodná náhoda, že se prvý
positivní zákon, jejž nová sněmovna
schvaluje, zabývá daněmi, zvláště
však daněmi nepřímými. Byli bychom
od pana ministra financi rádi slyšeli, zda se nedomnívá,
že nadešla doba, kdy třeba omeziti také
nepřímé daně. Připomínám
vám, dámy a pánové, že pan předseda
vlády dr Švehla učinil kdysi prohlášení,
v němž řekl, že patří k
našim prvním a nejdůležitějším
úkolům chrániti živobytí širokých
vrstev a soustavně prováděti snižování
cen. Stále ještě čekáme na podporování
poklesu cen, na opatření, která mají
býti k tomu účelu učiněna.
Jsme však velmi zklamáni, prohlížíme-li
návrh zákona, o němž máme právě
rozhodnouti. Jaká jest u nás daň z cukru?
Řádná daň činí 38 Kč
ze 100 kg, k tomu přirážka 16 Kč, daň
z obratu 25 Kč. Máme malé dávky 3
Kč ze 100 kg, dnes tedy již daň 82 Kč.
To však není ještě všecko. Docela
tajně, bez dotazu sněmovny, bez opatření
souhlasu zákonodárného sboru, bylo smluveno
s cukerními průmyslníky a učiněna
dohoda, že cukerní průmyslníci mají
zvláště ještě odváděti
ministerstvu financí 70 Kč ze 100 kg. Nyní
to tedy dělá u 100 kg cukru 152 Kč, které
připadají na daně. To jest 34% ceny, číslo,
které působí přímo strašlivým
dojmem. Očekávali bychom, že v nové
sněmovně při nejmenším zavane
také jiný duch, že se učiní pokus
konečně jednou také míti ohled na
spotřebitele a že se vláda postará o
to, aby se snižování cen provádělo
účinně. Cukr je přece důležitou
potravinou, a ne luxusním předmětem. Přečtěte
si vědecká pojednání: lékaři
vám dosvědčí, že cukr jest nesmírně
důležitý pro děti při tvoření
kostí. U nás spotřeba cukru na osobu činí
dnes asi 25 kg ročně. Spočtěte si
daně, které na to připadají, 152 Kč
ze 100 kg, tedy 1,52 Kč z jednoho kilogramu, máte
již na jednoho člověka daň 40 Kč,
která musí býti ročně placena
jedině z cukru. Domnívám se, že by to
jen podporovalo spotřebu a zvýšilo odbyt, kdyby
se při tvoření cen přihlíželo
ke všem těmto okolnostem a kdyby se cena ustanovila
tak, jak by byla odůvodněna podle ceny na světovém
trhu. Slýchali jsme vždy, že se zde ceny řídí
a upravují cenou na světovém trhu.
Porovnáváme-li však ceny na světovém
trhu s cenami domácími, shledáme nesmírně
veliký rozdíl. Cena na světovém trhu
činila ještě před několika dny
u surového cukru 145 Kč a dlouhou dobu, přes
rok, byla cena surového cukru ještě nižší,
140 Kč. Aby se vyrobil 1 q surového cukru, jest
potřebí 6 q řepy a kdyby se to vzalo za základ,
musila by býti cena cukru značně nižší,
musili bychom cukr doma dostati mnohem levněji. Platíme
aspoň o 1*50 Kč více, než bychom měli
platiti. To jest přemrštěné. Přijdete-li
do Rakouska, do Švýcarska, nebo do Anglie, dostanete
československý cukr za světovou cenu, dostanete
jej o mnoho levněji, přesto, že tam musí
býti teprve dovezen, že jest zatížen clem,
přesto, že je postižen mimořádnými
dávkami. Je to nějaké hospodářství,
jež lze odůvodniti a hájiti? Domnívám
se, že takto daleko nepřijdete. Jestliže prohlašujete,
že je třeba udržeti cenu tak vysoko, aby jednak
byla naše obchodní bilance aktivní a na druhé
straně chráněn a podporován náš
cukerní průmysl, pak vám řeknu, že
to vše není správné a ani odůvodněné.
Pročetl jsem si také bilance cukrovarů. Nechci
vás příliš zdržovati číslicemi,
ale rád bych uvedl jeden podnik, totiž závody
Schoellerovy. U Schoellera a spol. činily odpisy z bilančních
hodnot: roku 1920 přes 7 milionů, 1921 4 miliony,
1922 16 milionů, 1923 6 milionů a 1924 7 milionů,
odpisy činily tedy v 5 letech 42,145.000 Kč. Celý
akciový kapitál činí 30 milionů,
vidíte tedy, že se cukernímu průmyslu
jistě nedaří příliš špatně,
je-li s to, aby v 5 letech učinil tak obrovské odpisy.
A jaké jsou výtěžky v této době?
Roku 1920 činil výtěžek asi 4 miliony,
1921 8 milionů, 1922 9 milionů, 1923 8 milionů,
1924 9 milionů, v 5 letech tedy vydělal onen podnik
39,315.000 Kč. Vyplatil dividend: roku 1920 15%, 1921 až
1923 21% a 1924 24%. Jestliže takový podnik byl s
to, aby minulého roku zvýšil dividendu na 24%
přes potíže, jež prý cukerní
průmysl prodělává, pak nechápu,
jak je to možno, vždyť je přece patrno,
že to musí býti nesmírně výhodný
obchod a že by také cukerní průmysl
mohl něco sleviti z cen a spolupůsobiti, aby cena
cukru byla u nás levnější. Ukáži
kalkulaci, sestavenou nikoliv nezúčastněným
odborníkem, nýbrž průmyslníkem,
tedy kalkulaci, která jest sestavena již v zájmu
průmyslu. Cena řepy činí v Čechách
20 Kč, na Moravě 18 Kč, na Slovensku 17 Kč.
Stálá režie při zpracování
činí 3 až 7 Kč u 100 kg, běžná
vydání 5 až 8 Kč, tedy průměrem,
přihlíží-li se již ke všemu,
11 Kč při 100 kg řepy. Vytěží
se 14.20% cukru, zbude 1,25% melasy, dohromady tedy průměrně
16.66%. Řepa je tak cukernatá, že lze počítati
s výnosným obchodem, takže tedy není
správné ani tvrzení, že náš
cukerní průmysl není prý s to, aby
ceny zlevnil. To vše nás přimělo, abychom
podali návrh, aby se přešlo přes tento
zákon k dennímu pořadu. Dále ještě
navrhujeme, aby sněmovna vyzvala ministra financí,
aby podal sněmovně zprávu o financích,
poněvadž nemůžeme pochopiti soustavného
finančního hospodářství, nepracuje-li
se podle určitého programu. Jak se zdá, má
se započíti opět s týmž hospodářstvím,
jako tomu bylo dříve. Budeme ještě míti
příležitost vyjádřiti přesně
své stanovisko při otázce přirážek
k přímým daním, dnes však již
konstatujeme, že tou cestou, jíž se dosud šlo,
dále jíti nemůžete, chcete-li chrániti
zájmy spotřebitelů. Zamýšlíte-li
snížiti přímé daně a daňovou
reformou dosíci postupného snížení
daní, úplně to schvalujeme a úplně
s vámi souhlasíme. Ale jestliže se na jedné
straně snižuje, avšak na druhé straně
zvyšuje, musili bychom se proti tomu postaviti s největším
odporem. Potřebujete-li nyní opět nových
peněz na výplatu remunerací pro úřednictvo
a přídavky, musíme prohlásiti, že
si nesmíte opatřiti peníze nepřímými
daněmi, nýbrž že musíte hledati
jiné cesty, že vůbec musíte začíti
ve finančním hospodářství s
jinými methodami, poněvadž jen tak bude dána
záruka, že naši spotřebitelé dostanou
náležitě levné potraviny a že ceny
poklesnou. (Potlesk na levici.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Dalším řečníkem je p. posl.
Windirsch. Uděluji mu slovo.
Posl. Windirsch (německy): Slavná
sněmovno! Zahajuje svou řeč, rád bych
vylíčil dojem, jejž jsem získal dnes
dopoledne v rozpočtovém výboru poslanecké
sněmovny při projednávání tohoto
tak důležitého návrhu. Ani já
nemohl jsem v postupu při poradách rozpočtového
výboru zjistiti žádného rozdílu
proti dřívějším dobám.
Tímtéž řemeslným způsobem,
jak tomu bylo dříve, podává zpravodaj
svou zprávu, ačkoliv sám nikterak nevnikl
do věci, podává zprávu o věcech,
které jsou mu úplně cizí a musejí
mu býti cizí, poněvadž konečně
v takových věcech není vůbec žádným
odborníkem. Bylo by si přáti, když se
referuje o určitých druzích daní,
aby zpráva byla přece svěřena poslanci,
jenž vnikl do věci, jenž tedy v tomto případě
jest zcela podrobně obeznámen s pěstováním
cukrovky, jemuž neschází ani znalost cukerního
průmyslu a jenž pak podle svých zkušeností
jest s to, aby ve své zprávě zaujal správně
stanovisko k tomuto daňovému návrhu. Mluvíme-li
zde o tomto zákonu o dani z cukru a činíme-li
námitky nebo opakujeme-li námitky, které
jsme již pronesli v rozpočtovém výboru,
jsme jisti, že těchto námitek naprosto nebude
dbáno a že návrh zákona bude přijat.
Musí býti totiž chráněn v souvislosti
s tímto návrhem zákona zájem státního
fisku. Státní pokladna žádá rozhodně
také z cukerních obchodů a z obratu cukru
svůj podíl. Ovšem při projednávání
této věci nezachovává se vždy
zákonitá forma a pan předcházející
řečník se již ostře vyslovil
proti tomu, že kdysi, aniž by se někdo tázal
parlamentu, byla zavedena státní cukerní
přirážka 70 Kč za 100 kg spotřebního
cukru.
Dnes dopoledne pronesli jsme své stížnosti
o nesprávnosti této přirážky
a pan ministr dr Engliš, jenž nás poslouchal,
odpověděl, že vybíráním
této cukerní přirážky má
býti vlastně cukernímu průmyslu sebrán
jeho zisk. My jsme ovšem po této stránce jiného
mínění. Neboť v zájmu vhodně
cukerní spotřební politiky bylo by bývalo
správnější snížiti cenu
cukru a tím také poskytnouti obyvatelstvu možnost,
aby spotřebovalo co možná nejvíce cukru.