Zpravodaj posl. Prokeš: Slavná sněmovno!
Referuje o smlouvě českopolské pro upravení
právních a politických otázek, uvedl
jsem, že se chci vyhnouti všem rekriminacím z
doby, kdy mezi příslušníky českého
a polského národa v boji o Těšínsko
vznikl bratrovražedný boj. Uplynulo již drahně
doby od těch okamžiků a také čas
přispěl poněkud k zapomenutí. Byly-li
zde dnes opětně různé ty nepříjemné
a bolestné chvíle vyvolány, nebylo to mou
vinou, a ti, kdož se podobnými argumenty zde zabývali,
jistě ku pacifikaci mezi Čechy a Poláky nepřispěli.
Každá smlouva, i když není nejvýhodnější,
je lepší, než bezprávní stav a
proto také tato dnešní smlouva jen připojuje
se k ostatním smlouvám ať už rázu
politického nebo obchodně politického, které
uzavírá naše vláda se sousedními
státy, aby tak poměry politické i hospodářské
byly normalisovány. Žel, že v naší
sněmovně dochází k ratifikaci těchto
smluv teprve až vždycky hodně pozdě, a
ještě větší škoda je, že
jiné smlouvy obchodně politické z určitých
politických příčin zde předloženy
nejsou, ačkoliv jejich schválení by mělo
pro náš hospodářský život
jistě veliký význam.
Řečníci, pokud hovořili k tomuto thematu,
nemohli vůbec pronésti zásadních námitek
proti schválení této smlouvy a byly-li uvedeny
argumenty, tedy byly rázu vysloveně stranicko-politického,
které se materie samé přímo ani nedotýkají,
nebo argumenty vzniklé nikoli v ze zájmu a interesu
o stát náš a urovnání poměru
mezi Československem a Polskem.
Pan kol. Schäfer poukazoval, že polský
sejm schválil tuto smlouvu dávno a že my přicházíme
hodně opožděně za ním. Polský
sejm schválil smlouvu, kterou my dnes schvalujeme, 13.
července 1925, ale vláda republiky Československé
nemůže býti obviňována pro zanedbání
povinností. Příčiny, že jsme
my, zákonodárný sbor Československé
republiky, tuto smlouvu neschválili, byly poněkud
jiné. Loňské poměry a pak vypsání
nových voleb, ustavení se sněmovny a všechny
potíže, které se u nás objevily, byly
pravou příčinou, že Národní
shromáždění tuto smlouvu neschválilo.
Avšak smlouvy a dohody - a bylo jich uzavřeno mezi
vládou našeho státu a Polskem celá řada
- obstaraly všechny ony úkoly a úkony, které
jsme my vlastně měli provésti.
Bylo zde vytýkáno, jmenovitě pokud běží
o udělování státního příslušenství,
panem kol. Schäfrem, že se šikanují
občané, kteří se dovolávají
přiznáni státního občanství
a že v Opavě leží veliká spousta
těchto žádostí se strany polských
občanů nevyřízena. Může
býti, že tomu tak je. Mně je však naopak
známo, že veliký počet žádostí
polských občanů z Těšínského
Slezska, kteří neoptovali, buď že nemohli
nebo z kterékoliv jiné příčiny,
vyřizuje se stále a stále. A jestliže
zde bylo nějaké vakuum a nějaké oddalování,
tedy patrně z té příčiny, poněvadž
smlouva tato nebyla dosud ratifikována. My jejím
schválením ukládáme tedy vlastně
úřadům republiky Československé
povinnost, aby podané žádosti o přiznáni
státního občanství neprodleně
a v určitých termínech, jak zákon
tento stanoví, vyřizovaly a žadatelům
doručovaly. Ovšem, že mně jako socialistovi
záleží, aby žádosti dělníků
- běží zde o veliký počet dělníků
polských - byly vyřizovány příznivě,
aby tak dělník nebo jeho rodičové,
kteří byli zrozeni v republice Československé,
dosáhli státního občanství.
Panem kol. Schäfrem bylo také vytýkáno,
že na spořitelny v Těšíně,
Jablunkově a Frýštátě, kam ukládali
menší lidé své vklady, není v
této předloze blahovolným způsobem
pamatováno. Tomu tak není, poněvadž
peněžní ústavy, o které zde běží,
jsou přece do smlouvy této pojaty a neplatí
tedy žádná výjimka pro některý
kterýkoliv jiný ústav.
Pan kol. Patzel zabýval se více méně
otázkou Němců, která v této
námi projednávané materii nepřichází
vůbec v úvahu. Ono už to nemůže
býti jinak, při každé příležitosti,
i rázu materielního, hospodářského,
musí býti do toho vždy vnesen nacionální
moment. Bez této hudby páni patrně sobě
politiku a vážné parlamentární
projednávání hospodářských
a finančních otázek představiti ani
nedovedou. Kdyby je neokrašlovali svými nacionálními
tirádami, pak by nemohlo vůbec o žádné
nacionální otázce býti zde mluveno.
Pan kol. Patzel dovozoval, že Polákům.
jichž je napočteno 70 tisíc, přiznáno
je větši právo než 3 milionům Němců.
Domnívám se, že pan kol. Patzel je si
sám dobře vědom, že v ústavní
listině a v našich zákonech nemůže
býti nebo není ani touto zvláštní
smlouvou přiznáno větší právo
Polákům než Němcům.
Pan kol. dr Wolf celkem souhlasně pojednával
o poměru Poláků a o smlouvě, kterou
právě projednáváme. V jeho řeči
nebylo možno pozorovati nějakých větších
stížností. o nichž jsme slýchávali
dříve, a domnívám se, že právě
vývody pana posl. dr Wolfa znamenají, že
se snaží naše vláda i naše úřady.
aby v ohledu národnostním Polákům
se vycházelo vstříc. I já jsem ve
své řeči, pane doktore, uvedl, že mnohdy
učiněné křivdy nevyplývají
u nás a na Těšínsku ze zákona
samého a z úmyslu vlády, ale spíše
z nešikovného zasáhnutí podřízeného
administrativního úředníka, který
buď z neznalosti nebo z neochoty přestupku takového
se dopustil. A zejména na poli školském stížnosti
vaše dlužno zařaditi na účet animosity,
která je mezi Čechy a Poláky v jednotlivých
obcích. Podle toho, jak mocenské poměry v
jednotlivých obcích jsou upraveny a jak ten poměr
je řešen s hlediska státního, myslím,
že těch oprávněných stížností
není mnoho, jmenovitě na poli školském.
(Předsednictví se ujal předseda Malypetr.)
Jest jistě pravda, že počet obecných
škol polských na Těšínsku a také
počet dětí tyto školy navštěvujících
je menší. Z čeho tyto poměry vznikly?
Protože vznikla řada škol, do nichž lidé,
kteří posílali dříve děti
do škol polských, poněvadž českých
škol t am nebylo, posílají nyní své
děti. Myslím, že tím tento počet
dětí na polských školách je zmenšen,
nikoli však umělým nebo násilným
způsobem. A to nedovedete popříti, pane doktore,
ani ti ostatní, že za starého Rakouska neměli
Poláci žádného polského školství
na Těšínsku; naproti tomu za našeho režimu
máte pět občanských škol na Těšínsku
a proti zřízení dalších není
žádných námitek.
Nebudu se zabývati vývody pana kol. Śliwky,
který s nejostřejšími argumenty přicházel
a volil k tomu velice ostré výrazy, šmahem
pak zamítl vše, co ve smlouvě jest, nazývaje
ji dílem buržoasie, a proto prý pro ni nemohou
komunisté, poněvadž je zpracována vládami
buržoasních států, hlasovati. Vznesl
bych do řad komunistických dotaz. Oni volali po
uznání sovětského Ruska a tedy po
uzavření smlouvy mezi Československou republikou
a sovětským Ruskem. Podle jejich terminologie je
vláda Československé republiky vládou
buržoasní a proto nemohou v tomto případě
dáti souhlas k uzavření smlouvy mezi. Československou
republikou a sovětským Ruskem. Rád bych rozuměl
této logice, kdyby ji bylo lze rozuměti. To znamená
naprostou nelogičnost na vaší straně.
Kol. Śliwka dále uvedl, co všechno provedly
sověty v Rusku a vychvaloval to až do nebe. Nebudu
se tímto zabývati a přicházím
k závěru:
Doporučuji slavné sněmovně schváleni
této smlouvy, jak byla předložena. Pro resoluce,
které byly navrženy, nemohu se vysloviti a navrhuji
jejich zamítnutí. (Potlesk.)
Předseda (zvoní): Žádám
druhého zpravodaje, pana posl. Ostrého, aby
se ujal slova k doslovu.
Zpravodaj posl. Ostrý: Vážená
sněmovno! Myslím, že smlouva, která
má býti ratifikována, není smlouvou,
jež vznáší obžalobu či soud,
nýbrž smlouvou, která řeší
právní a finanční záležitosti
Československé republiky s republikou Polskou, vzniklé
rozdělením slezského Těšínska,
Oravy a Spiše.
Poněvadž tedy jde o smlouvu, myslím, že
mohlo býti se vyvarováno některých
tvrzení, poněvadž my nevznášíme
obžalobu, soud a rozsudek, nýbrž ratifikujeme
smlouvu, která má vytvořiti přátelský
poměr mezi Československou republikou a republikou
Polskou. Ovšem řečníci z německých
řad - i když jde o důležité hospodářské
otázky jak Československé republiky, tak
i jednotlivých jejích příslušníků
- při žádné příležitosti
neopominou hoditi po Československé republice kamenem,
byť i k tomu neměli nejmenšího důvodu,
což dokázali opět při hovoření
o smlouvě, která řeší důležité
otázky mezi republikou Československou a republikou
Polskou. Československá republika má býti
před světem i v této otázce vykreslena
jako stát nesnášenlivý, jako stát
utlačující své menšiny atd.
Bohužel, nikdy se neřekne, jak vypadají skutečné
poměry. Tu bych odkazoval na důvodovou zprávu
na str. 3, kde se porovnává polské školství
v polském Těšínsku a v Těšínsku
československém. Tam vidíme, že polské
školství v polském Těšínsku
jest mnohem zanedbanější, i když jde o
vlastní národ, oproti školství polskému
u nás, kde běží o polskou menšinu.
Myslím, že při takovýchto příležitostech
je zbytečno roztrušovati o Československé
republice výtky nesnášenlivosti, útisku
menšin, když ona těm menšinám dává
větší práva nežli dává
vlastní národ svým příslušníkům!
Připojuji se k vývodům referenta kol. Prokeše
a navrhuji, aby smlouva byla schválena tak, jak byla
vládou navržena i se Závěrečným
protokolem. Tím, myslím, že celá záležitost
bude pro Polsko i pro nás vyřízena tak, aby
oběma národům vyhovovala. (Výborně!)
Předseda (zvoní): Žádám
třetího zpravodaje, pana posl. dr Matouška,
aby se ujal slova k doslovu.
Zpravodaj posl. dr Matoušek: Slavná sněmovno!
V poslední chvíli, když jednáme o této
smlouvě, dochází k určité pochybnosti,
je-li školství ve smlouvě pro menšiny
české a polské upraveno stejným způsobem.
Také kol. Špaček ve své řeči
se o věci zmínil.
Je třeba upozorniti s tohoto místa aspoň
na jedno, že totiž opravdu mohla by vzejíti pochybnost
o tom, jsou-li tyto poměry stejným způsobem
upraveny. Tato pochybnost vznikla z nejasností překladových
vzhledem k tomu, že užívá se v českém
překladu v tomtéž pojmu slova "obec",
kde se užívá v polském textu výrazu
"gmina". V českém textu smlouvy užívá
se slova "obec" tam, kde zaručuje se polská
škola určitému procentu Poláků,
kteří v této polské obci bydli. V
polském textu smlouvy užívá se tam slova
"gmina", které je sice slovním překladem
našeho slova "obec", ale slovo toto mělo
v bývalém ruském Polsku a má také
dnes ve Velkopolsku docela jiný obsah. Tam se nazývá
slovem " gmina" bývalá ruská oblast,
to je obvod našeho soudního okresu, v němž
jsou obce nazývané "osadou" a "gromadou".
Kdybychom tedy vykládali slova " gmina" a "obec"
slovně, mohlo by se státi, že bychom v každé
polské obci musili podle smlouvy stavěti školy,
kdežto Poláci, kdyby lpěli na obsahovém
výrazu "gmina", nemusili by za stejných
poměrů, při stejné menšině
školy v obcích našim lidem stavěti.
Nezbývá mi, než abych upozornil na to, že
podle čl. XII obě smluvní strany prohlašují
souhlasně, že jsou rozhodnuty nakládati se
smlouvou blahovolně, a doufám tudíž,
že obě strany při výkladu těchto
slov budou postupovati tak, že úprava školských
poměrů jak u nás tak v Polsku bude se díti
rovnoměrně.
Přesto zbývá tu ještě dnes další
prostředek, aby věc byla objasněna, je tu
senát a potvrzení presidentovo, ale konečně
dovolil bych si s tohoto místa referentského upozorniti
také vládu - třebas i tu budoucí -
že při výměně ratifikačních
listin může naše vláda stanoviti podmínku,
v níž se může docela jasně říci,
co je to " gmina" a co je to "obec", a co
obě strany těmito výrazy rozumí, aby
potom podle smlouvy úprava školských poměrů
jak na naši straně, tak na straně polské
dála se podle stejných zásad.
Co se předložených resolucí týče,
myslím, že jsou bezpředmětné
potud, poněvadž v opatření Stálého
výboru Národního shromáždění
z 8. října 1920 v §u 10 vláda se výslovně
zmocňuje, aby provedla konečnou úpravu vkladů
a tudíž je zbytečné, abychom resolucemi
znovu vyzývali vládu, aby tato opatření,
jež jsou jí uložena opatřením Stálého
výboru, konala.
Z těchto důvodů trvám na svém
původním návrhu. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Přistoupíme
ke hlasováni. (Hluk.) Prosím o klid.
Konstatuji, že sněmovna je způsobilá
se usnášeti.
Schvalovací usnesení má toliko jeden odstavec
a budeme hlasovati o celém najednou.
(Námitky nebyly.)
Námitek proti tomu není.
Prosím o zaujetí míst. (Hluk)
Prosím paní a pány poslance, aby zaujali
svá místa. (Děje se.)
Kdo tedy souhlasí se schvalovacím usnesením
ve znění doporučeném pp. zpravodaji,
nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna
přijal a toto schvalovací usnesení
ve čtení prvém podle zprávy
výborové.
Druhé čtení provedeme, bude-li té§
věci přiznáno řízení
zkrácené podle §u 55 jedn. řádu,
při vyřizováni odstavce 5. pořadu
dnešní schůze.
Nyní je nám ještě rozhodnouti o podaných
návrzích resolučních.
První je dvoudílný resoluční
návrh pp. posl. Patzela, dr Luschky a druhů.
Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť
zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh je zamítnut.
Druhý je resoluční návrh p. posl.
Schäfera a druhů.
Kdo s tímto návrhem souhlasí, prosím,
aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh je zamítnut.
Tím vyřízen je tento odstavec pořadu
schůze.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce, kterým je:
2. Zpráva výboru zahraničního a
výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu
a živnosti o vládním návrhu (tisk 17),
kterým se předkládá Národnímu
shromážděni k dodatečnému souhlasu
prozatímní obchodní úmluva (modus
vivendi) a k projeveni souhlasu obchodní úmluva
mezi republikou Československou a Španělskem,
sjednaná v Madridě dne 29. července 1925
a uvedená v prozatímní platnost ve formě
prozatímní obchodní úmluvy vládni
vyhláškou ze dne 27. října 1925, č.
216 Sb. z. a n. (tisk 149).
Zpravodajem výboru zahraničního je p. posl.
Myslivec, výboru pro záležitosti průmyslu,
obchodu a živností p. posl. Netolický.
Uděluji slovo prvnímu zpravodaji, p. posl. Myslivcovi.
Zpravodaj posl. Myslivec: Vážené Národní
shromážděni! Mám jménem zahraničního
výboru podati zprávu o uzavření prozatímní
smlouvy mezi republikou Československou a Španělskem.
Podotýkám, že předloha tato jest již
na programu třetí schůze a že jsem se
opravdu - vzhledem ke kolujícím pověstem
- obával, že vlády, která tuto předlohu
navrhuje, nebude již mezi živými, než k
projednání jejímu dojde.
Budu stručný a omezím se na několik
věcných poznámek.
Naše obchodní styky se Španělskem až
dosud upraveny byly dohodou z 19. listopadu 1921, na základě
kteréžto dohody pro španělské zboží
u nás poskytnuty byly nejvyšší výhody;
pro naše zboží platil tarif minimální.
Královským dekretem španělské
vlády z 29. května 1922 zaveden však valutní
koeficient, který zaváděn byl vůči
státům se znehodnocenou měnou, pro nás
o více než 70%. Tím vývoz náš
do Španělska a ovšem také dovoz ze Španělska
značnou měrou byl podvázán.
Připomenul bych ze statistiky uváděné
důvodovou zprávou jen nejpotřebnější
data, a to že od r. 1921, kdy dovoz ze Španělska
do naší republiky činil 594.903 q, v ceně
50.7 mil. Kč., poklesl v r. 1924 na 192.779 q v hodnotě
18,3 mil. Kč; a že tato klesající tendence
jeví se i nadále, toho důkazem je statistika
za první pololetí r. 1925, kdy dovoz za pololetí
klesl na 87.140 q, v ceně 9.3 mil. Kč. Stejně
tak klesl vývoz z naší republiky do Španělska,
a to z 45.359 q r. 1921 na 37.357 q v r. 1924. A i tu jeví
se opět tendence poklesu, poněvadž za první
pololetí r. 1925 vyvezeno bylo z naší republiky
jen za 17.145 q a cena klesla od r. 1921 do r. 1924 ze 38,5 mil.
Kč na 24,3 mil. Kč. I
Vážené Národní shromáždění!
Československá vláda - a za to jí
musíme vysloviti své uznání - starala
se, aby tomuto nepoměru byl učiněn konec,
a dovolávajíc se stability naší československé
koruny, podnikla kroky o nápravu. Koncem roku 1924 svolila
španělská vláda k vyjednávání.
Docílená dohoda podepsána byla v Madridě
16.I července 1925. Poskytuje vývozu našeho
zboží do Španělska výhody v těchto
článcích: I
Republika Československá přiznává
Španělsku kromě zacházení podle
zásady o nejvyšších výhodách,
jichž zboží španělské u nás
již dříve požívalo, také
aplikaci celních slev na vína, jež byla poskytnuta
Francii a Itálii a další celní slevy
na několik specielně španělských
druhů zboží, jako mandarinky, hrozny z Almerie,
banany, sardinky v čistém oleji, korkové
zátky a některé jiné korkové
zboží.
Naproti tomu našemu vývozu do Španělska
poskytuje podle důvodové zprávy tyto výhody:
Španělsko zrušuje pro naše zboží
valutní přirážky a mimo to nám
poskytuje slevy sazeb II. sloupce celního tarifu na 30
tarifních čísel, zajímajících
převážně náš export, a to
hlavně z oboru skla, porcelánu, strojů a
přístrojů, zboží kovového,
knoflikářského, hračkářského
a kartáčnického.
To je v podstatě obsah prozatímní dohody,
kterou uzavřela naše republika se státem španělským.
Zahraniční výbor projednav tuto předlohu,
doporučuje ji Národnímu shromáždění
ke schválení. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Uděluji slovo
druhému zpravodaji, jímž je pan posl. Netolický.
Zpravodaj posl. Netolický: Slavná sněmovno!
Zatímní obchodní dohoda mezi republikou Československou
a Španělskem, kterou právě projednáváme,
charakterisuje nejlépe neurovnané hospodářské
a mezistátní poměry vůbec. Místo
dlouhodobých smluv, které by byly sdělány
na podkladě autonomních celních tarifů
nebo na základě nejvyšších výhod,
jak dříve bylo běžným zvykem,
sděláváme nyní obchodní smlouvy
jen částečně na tomto podkladě,
poněvadž téměř při každé
smlouvě máme vždy určité druhy
zboží, na nichž záleží našemu
státu, aby jejich vývoz byl usnadněn, a na
druhé straně zase povolujeme při dovozu k
nám určité výhody některým
standartním druhům zboží státu
druhého.
Na tomto podkladě je také sdělána
i tato dohoda mezi Československem a Španělskem,
poněvadž jednak je sdělána na určitých
výhodách, které Španělsko poskytuje
státům jiným a tím také státu
našemu, a vedle toho povoluje Španělsko ze 30
svých tarifních položek určité
slevy nebo určité celní sazby pro nejdůležitější
druhy zboží, na jichž vývozu záleží
našemu průmyslu při vývozu do Španělska.
Sdělávání obchodních smluv
a navázání styků s cizinou lze jen
vítati zvláště při nynějších
těžkých průmyslových a obchodních
poměrech. Z toho důvodu výbor pro záležitosti
obchodu, průmyslu a živností pojednav o této
dohodě a uváživ všechny její okolnosti,
navrhuje slavné sněmovně, aby návrhu
schvalovacího usnesení dostalo se ústavního
schválení.
K tomuto odstavci pořadu podán byl resoluční
návrh kol. Windirschem, Wagnerem a druhy,
kterým se vláda vyzývá, aby zrušila
daň z vína v lahvích (daň páskovou)
a místo toho aby zavedena jako náhrada v přiměřené
výši paušalovaná daň z obratu na
dovoz vína. Z povinnosti zpravodaje vyslovuji se proti
přijetí této resoluce z toho důvodu,
že by eventuelní ustanovení vysoké obratové
daně z vína mohlo míti za následek
rušení celé řady obchodních dohod
a smluv, poněvadž by jistě dotčené
státy - v tomto případě Itálie,
Francie a Španělsko - cítily se býti
dotčeny, že jejich vývozní předmět,
víno, u nás je zdražen neobyčejně
vysokou obratovou daní a tím konkurence jeho u nás
znemožněna.
Ovšem pokud se týče zrušení daně
páskové, ministerstvo financí připravuje
v tomto směru určité opatření,
aby daň tato byla odstraněna.
Tedy z obou těchto důvodů navrhuji, aby navržená
resoluce schválena nebyla. (Výborně!)
Předseda (zvoní): K tomuto odstavci
pořadu je řečnická přihláška,
zahajuji proto rozpravu.
Navrhuji podle usnesení předsednictva, aby lhůta
řečnická stanovena byla 20 minutami.
(Námitek nebylo.)
Námitek není. Návrh můj je přijat.
Řečnická lhůta bude tedy 20 minutová.