Zpravodaj posl. R. Chalupa: Slavná sněmovno!
Projednávání předlohy zavdalo vítanou
příležitost ke kritice nejen projednávané
předlohy samé, nýbrž i celého
zákona o požitcích válečných
poškozenců a veřejné správy naší
vůbec. Jest především nutno zaujmouti
kritické stanovisko k těm věcem, které
se týkaly právě projednané předlohy.
A tu je třeba konstatovati, že celá řada
návrhů pozměňovacích vedla
prostě jen k tomu, aby hranice důchodu byla zvýšena.
Jsou to požadavky p. kol. Patzela a soudr., p. kol.
Kopasze a soudr. a kol. Greifa, Zajicka a soudr.,
aby byla zvýšena na 16.000 Kč. Kdyby tyto návrhy
nebyly přijaty, spokojili by se kol. Patzel a soudr.
a kol. Kopasz a soudr., kdyby zůstal v platnosti
zákon z r. 1922, č. 39. K těmto zvyšovacím
návrhům pozměňovacím mohu říci
jen tolik, že je potřebí uvážiti,
zdali je nyní vhodná příležitost
jednati o zvýšení, které se netýká
prostě jenom vyrovnání nákupní
ceny koruny, nýbrž zvýšení důchodu
vůbec. A tu myslím, že tato otázka je
neřešitelná bez projednání celého
zákona o požitcích válečných
poškozenců, poněvadž bychom zde vytrhli
podstatnou část, která na projednávání
zákona bude míti podstatný vliv. Ale jistě
budeme zastávati stanovisko, abychom nadměrným
poskytnutím důchodů jednotlivcům nepoškodili
obrovské množství jiných. Pro nás
vždycky bude rozhodovati průměr.
Vedle toho byly podány pozměňovací
návrhy na škrtnutí §u 2, odst. 4. K těmto
návrhům zaujal jsem již stanovisko ve zprávě
důvodové.
Dále byly podány některé resoluce,
a to kol. Schuberta a soudr. na novelu zákona, kde
by skutečně nebylo přihlíženo
ke hranicím příjmu, a podobnou resoluci také
podal p. kol. Kopasz a soudr. Stanovisko k těmto
resolucím bylo již zaujato panem referentem v soc.-politickém
výboru.
Konečně bylo zde ojedinělé stanovisko
p. kol. Windirsche, aby byly sleveny přeplatky těm,
u nichž se při vyměřování
daně z příjmu přišlo na to, že
důchod jejich byl vyšší. Myslím,
že tento resoluční návrh nemůžeme
doporučiti ke schválení, poněvadž
by to skutečně zasahovalo nesprávně
do poměrů ostatních válečných
poškozenců, kteří docela správným
způsobem dostávali svůj důchod, a
když byl přeplacen, musili ho vrátiti.
Kritika další týkala se provádění
zákona. Myslím, že zde bylo kritisováno
více ze zvyku, poněvadž již v rozpočtovém
výboru bylo zejména se strany oposice konstatováno,
že právě ministerstvo soc. péče
a oddělení pro válečné poškozence
veškeré stížnosti s velikou ochotou a
s urychlením vyřizují. Myslím, že
tento fakt vydá za nejohnivější obranu
ministerstva soc. péče.
Celá řada vad, které uznávám,
jako je nutnost prodloužení přihláškového
řízení, dále pokud možno nejtolerantnější
postup při lékařských prohlídkách
atd., může býti předmětem úvahy
při novelisaci zákona, kterou p. ministr soc. péče
ve výboru soc.-politickém slíbil.
Vážná nehoda přihodila se pánům
řečníkům, kteří navrhli
lákavou úhradu, jako na př. v restringování
nákladů na naší representaci v cizině,
na úsporách v Nár. obraně atd. Mám
tu snad oprávněné obavy, poněvadž
k této úhradě pravidelně páni
z oposice při každé příležitosti
sahají, že zde ne několikráte, ale aspoň
jednou tato úhrada již je vyčerpána
a že vlastně nabízí se nám úhrada,
která již neexistuje. Při tom se ovšem
přehlíží, že v těchto směrech
staly se už značné úspory, že neustále
náklady na naši representaci v cizině klesají,
že jsme náklad na ministerstvo Nár. obrany
snížili více než o 1/3 a pod.
Dále jest potřebí zdůrazniti, že
zde je pominut zápas čsl. soc. demokracie na snížení
služby vojenské 14měsíční,
který jistě dává pádný
doklad, že skutečně i v lůně
koalice je vážná snaha, aby náklad na
vojsko byl snížen. Působí vůbec
zvláštním dojmem, když někteří
páni z koalice velmi hřmotně vystupují
pro snížení nákladů vojenských
a na druhé straně dovolávají se zvýšení
podpor a rent válečným invalidům z
důvodů, kdyby vypukla válka, že by zde
nebylo dosti ochotných lidí, kteří
by se skutečně válečným nebezpečenstvím
nevyhýbali.
Vítali bychom s povděkem, kdyby také ve všech
ostatních státech bylo stejně postupováno
a zejména kdyby podobné poměry byly v sovětském
Rusku. Pan kolega z komunistického tábora velmi
ostře se vyslovoval o militarismu v Československé
republice, ale nepochlubil se protimilitaristickým stanoviskem
sovětské Rusi a zejména se nepochlubil, jakým
způsobem je postaráno o válečné
poškozence v sovětské Rusi.
Kdybychom měli souditi podle litery zákona, kterým
je postaráno o válečné poškozence
v Rusku, tedy by tento zákon nebyl nikterak špatný.
Ovšem naskýtá se otázka, jak tento zákon
jest praktikován, a tu mám vážné
obavy, že skutečná praxe za tímto zákonem
kulhá. Měl bych všetečnou otázku,
kolik tisíců zvlčelých dětí
z těch desetitisíců, které se potulovaly
v Rusku, náleží válečným
poškozencům? O praxi skutečně nemáme
žádných zpráv. Malé okénko
do péče o válečné poškozence
můžeme míti jenom ze zkušeností
z r. 1923. V tom roce sovětské Rusko vyzývalo
některá naše družstva válečných
poškozenců, aby zakládala výrobny prothés
na Rusí. V té době bylo na Rusi přes
800 tisíc invalidů a z toho zdrcující
většina vůbec byla bez prothés, tedy
věc, která v našich poměrech jest řádným
způsobem obstarávána.
Dále myslím, že by komunisté v Československé
republice velmi těžko se smiřovali, kdyby zde
platil zákon jako v sovětské Rusi, že
ten z invalidů, kdo nepřijme práce, která
se mu nabízí, ztrácí vůbec
nárok na podporu. Ovšem za daných okolností
značně toto nebezpečenství v Rusku
poklesá, a to proto, že není tam práce
pro zdravé, přihlížíme-li, že
za dnešních poměrů jen těch,
kteří nejsou za městnáni, je v Rusku
více než 1,500.000.
Dále také velice těžko bychom v našich
poměrech nesli, kdyby váleční invalidé,
kteří jsou obchodníky, měli býti
z podpory válečných poškozenců
vyňati. V Rusku se nedostává podpory na prothésy,
na léčení, na přeškolení,
aby skuteční váleční invalidé
se mohli živiti jiným způsobem. Pro praksi
v nevyplácení podpor můžeme si utvořiti
obrázek z toho, co nám řekl sekretář
Mezinárodního úřadu práce Zagorski,
který ve zprávě z r. 1924 ukazoval na to,
že na Rusku celé desítky milionů ve
státních podnicích nejsou vypláceny
na mzdách dělníků a z těchto
mezd přirozeně částky jsou sráženy
již na sociální opatřeni. Tedy jestliže
není peněz na vyplácení mezd dělníkům,
tím méně myslím, že je zde peněz,
aby obstarány byly sociální a politické
úkoly.
Z důvodů, které jsem si dovolil uvésti
ve zprávě výborové, dovoluji si návrh
zákona doporučiti Národnímu shromáždění
ke schválení tak, jak byl projednán ve výboru
soc.politickém, a nedoporučuji - z důvodů,
které jsem nyní uvedl, - pozměňovací
návrhy a resoluce, které byly zde podány.
(Souhlas.)
Předseda (zvoní): Přikročíme
ke hlasování.
Ježto podáno bylo několik pozměňovacích
návrhů, míním dáti o této
osnově, která má toliko dva články,
nadpis zákona a úvodní formuli, hlasovati
tímto způsobem:
O článku I bychom hlasovali nejprve v úpravě
tří shodných návrhů, které
podali pp. posl. Patzel, Simma soudr., pp. posl.
Kopasz a soudr. a pp. posl. Greif, Zajicek
a soudr.
Bude-li tato úprava zamítnuta, budeme hlasovati
o článku I v úpravě dvou eventuálních
shodných pozměňovacích návrhů,
totiž návrhů pp. posl. Patzela, Simma
a soudr. a pp. posl. Kopasze a soudr.
Nebude-li ani tato úprava přijata, hlasovali bychom
o článku I v úpravě navržené
pp. poslanci Blatnou, Kirpalovou a soudr.; bude-li
i tato úprava zamítnuta, budeme hlasovati o úpravě
článku I, kterou navrhli pp. posl. Schubert,
Platzer, Böllmann, Windirsch, Stenzl
a soudr.
Jestliže i tato úprava bude zamítnuta, budeme
hlasovati o článku I ve znění zprávy
výborové.
Pak bychom hlasovali o článku II, o nadpisu zákona
a úvodní jeho formuli najednou podle zprávy
výborové, neníť pozměňovacích
návrhů.
Jest proti uvedenému způsobu hlasování
ně jaká námitka? (Nebyla.)
Není námitek. Budeme tedy hlasovati způsobem,
jejž jsem navrhl.
Kdo tedy souhlasí s článkem I v úpravě
shodných pozměňovacích návrhů
pp. posl. Patzela, Simma a soudr., pp. posl. Kopasze
a soudr. a pp. posl. Greifa, Zajicka a druhů,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Úprava tato jest zamítnuta.
Kdo nyní souhlasí s článkem I v úpravě
shodných eventuálních návrhů
pp. posl. Patzela, Simma a soudr. a pp. posl. Kopasze
a soudr., nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Také tato eventuální
úprava jest zamítnuta.
Kdo souhlasí s článkem I v úpravě,
kterou navrhují pp. posl. Blatná, Kirpalová
a soudr., nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh jest zamítnut.
Kdo souhlasí s úpravou článku I, kterou
navrhují pp. posl. Schubert, Platzer, Böllmann,
Windirsch, Stenzl a druzi, nechť pozvedne ruku. (Děje
se.)
To je menšina. Úprava jest zamítnuta.
Kdo nyní souhlasí s článkem I ve znění
zprávy výborové, nechť pozvedne ruku.
(Děje se.)
To je většina. Článek I jest přijat
ve znění zprávy výborové.
O článku II, nadpisu zákona a úvodní
formuli jeho budeme hlasovati najednou.
Kdo s nimi souhlasí ve znění zprávy,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Článek II, nadpis zákona
a úvodní jeho formule jsou přijaty ve
znění zprávy výborové.
Tím poslanecká sněmovna přijala
osnovu tuto ve čtení prvém.
Druhé čtení provedeme, bude-li osnově
této přiznáno zkrácené řízení
podle §u 55 jedn. řádu, při vyřizování
odstavce 5. dnešního pořadu.
Jest nám ještě rozhodnouti o resolucích.
Máme resoluční návrh posl. Schuberta,
Platzera, Böllmanna, Windirsche, Stenzla a soudr.
Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť
pozvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Resoluční návrh tento
je zamítnut.
Dále je resoluce posl. Windirsche, Böllmanna,
Stenzla a druhů.
Kdo s tímto resolučním návrhem souhlasí,
nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh jest zamítnut.
Konečně je resoluční návrh
posl. Kopasze a druhů.
Kdo s návrhem tímto souhlasí, nechť
pozvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh jest zamítnut.
Tím vyřízen jest 4. odstavec pořadu
dnešní schůze.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce pořadu, jímž jest:
5. Návrh, aby řízením zkráceným
podle § 57 jedn. řádu byly projednány:
a) osnova zákona o další obnově prozatimního
vnuceného pachtu (tisk 153),
b) smlouva mezi republikou Československou a republikou
Polskou o otázkách právních a finančních,
podepsaná dne 23. dubna 1925 ve Varšavě se
Závěrečným protokolem z téhož
dne (tisk 174),
c) obchodní úmluva mezi republikou Československou
a Španělskem, sjednaná v Madridě dne
29. července 1925 a uvedená v prozatímní
platnost ve formě prozatímní obchodní
úmluvy vládni vyhláškou ze dne 27. října
1925, č. 216 Sb. z. a n. (tisk 149),
d) úmluva o zjednodušeni celních formalit,
sjednaná 3. listopadu 1923 v Ženevě (tisk 123),
e) osnova zákona o hranici přijmu vylučující
z nároku na důchod válečných
poškozenců (tisk 175).
K odůvodnění návrhu uvádím,
že zamýšlené zkrácené řízení
má cíl toliko formální, to jest zkrátiti
normální 24hodinovou lhůtu mezi prvým
a druhým čtením zde uvedených osnov.
Dám nyní o návrhu hlasovati.
Kdo souhlasí, aby jmenovaným pěti osnovám
přiznáno bylo zkrácené řízení
podle §u 55 jedn. řádu, nechť pozvedne
ruku. (Děje se.)
To je většina. Zkrácené řízení
jest tedy přiznáno. Přikročíme
ihned ke druhému čtení každé
z těchto osnov.
Ad 5 a). Druhé čteni osnovy zákona o další
obnově prozatimního vnuceného pachtu (tisk
153).
Zpravodajem výboru zemědělského jest
p. posl. Nejezchleb - Marcha.
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Zpravodaj posl. Nejezchleb-Marcha: Nikoli.
Předseda: Opravy nebo změny textové
nejsou žádné, budeme tedy hlasovati.
Prosím, kdo ve druhém čtení souhlasí
s osnovou zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna
přijala ve čtení prvém, nechť
pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna
přijala tuto osnovu zákona také ve
čtení druhém, a to ve znění
shodném s předchozím usnesením senátu.
Ad 5 b). Druhé čteni schvalovacího usneseni,
kterým se souhlasí se smlouvou mezi republikou Československou
a republikou Polskou o otázkách právních
a finančních, podepsanou dne 23. dubna 1925 ve Varšavě
se Závěrečným protokolem z téhož
dne (tisk 174).
Zpravodajem výboru zahraničního jest p. posl.
Prokeš, zpravodajem výboru ústavněprávního
je p. posl. Ostrý, zpravodajem výboru rozpočtového
je p. posl. dr Matoušek.
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Zpravodaj posl. Prokeš: Ne.
Zpravodaj posl. Ostrý: Rovněž ne.
Zpravodaj posl. dr Matoušek: Ne.
Předseda: Opravy nebo změny textové
nejsou, budeme tedy hlasovati.
Kdo ve druhém čtení souhlasí se schvalovacím
usnesením tak, jak je poslanecká sněmovna
přijala ve čtení prvém, nechť
pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna
přijala toto schvalovací usnesení
také ve čtení druhém.
Ad 5 c). Druhé čteni schvalovacího usnesení,
kterým se dodatečně projevuje souhlas s prozatímní
obchodní úmluvou (modus vivendi) mezi republikou
Československou a Španělskem, sjednanou v Madridě
dne 29. července 1925 a uvedenou v prozatímní
platnost ve formě prozatímní obchodní
úmluvy vládní vyhláškou ze dne
27. října 1925, č. 216 Sb. z. a n. (tisk
149).
Zpravodajem výboru zahraničního jest p. posl.
Myslivec, zpravodajem výboru pro záležitosti
průmyslu, obchodu a živností p. posl.
Netolický.
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Zpravodaj posl. Myslivec: Ne.
Zpravodaj posl. Netolický: Rovněž ne.
Předseda: Není tomu tak. Budeme tedy hlasovati.
Kdo ve druhém čtení souhlasí se schvalovacím
usnesením tak, jak je poslanecká sněmovna
přijala ve čtení prvém, nechť
pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna
přijala toto schvalovací usneseni také
ve čtení druhém.
Ad 5 d). Druhé čtení schvalovacího
usnesení, kterým se souhlasí s úmluvou
o zjednodušení celních formalit, sjednanou
3. listopadu 1923 v Ženevě (tisk 123).
Zpravodajem výboru zahraničního jest p. posl.
dr Hnídek, zpravodajem výboru pro záležitosti
průmyslu, obchodu a živností p. posl. Netolický.
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Zpravodaj posl. dr Hnídek: Ne.
Zpravodaj posl. Netolický: Rovněž ne.
Předseda: Není tomu tak. Budeme tedy hlasovati.
Kdo ve druhém čtení souhlasí se schvalovacím
usnesením tak, jak je poslanecká sněmovna
přijala ve čtení prvém, nechť
pozvedne ruku. (Děje se.) To je většina.
Tím poslanecká sněmovna přijala
toto schvalovací usnesení také ve
čtení druhém.
Ad 5 e). Druhé čtení osnovy zákona
o hranici příjmu vylučující
z nároku na důchod válečných
poškozenců (tisk 175).
Zpravodajem výboru soc.-politického jest p. posl.
Dubický, zpravodajem výboru rozpočtového
p. posl. R. Chalupa. Jsou nějaké návrhy
oprav nebo změn textových?
Zpravodaj posl. Dubický: V čl. II, v řádce
1 místo "nabude" má býti "nabývá".
Zpravodaj posl. R. Chalupa: Nemám jiných
oprav.
Předseda: Budeme hlasovati.
Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou
zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala
ve čtení prvém, s opravou navrženou
zpravodajem p. posl. Dubickým, nechť zvedne
ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna
přijala tuto osnovu zákona také ve
čtení druhém.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce pořadu dnešní
schůze, jímž je:
6. Zpráva výboru imunitního o žádosti
kraj. soudu v Chebu za souhlas s trest. stíháním
posl. Patzela pro přečin podle §u 14, č.
1, a posl. Hillebranda pro přečin podle §u
14, č. 5 zákona na ochranu republiky (tisk 113).
Zpravodajem výboru imunitního je pan posl. Prokeš.
Dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. Prokeš: Krajský soud v Chebu požádal
o souhlas k trestnímu stíhání pana
posl. Patzela pro přečin podle §u 14,
č. 1, a pana posl. Hillebranda pro přečin
podle §u 14, č. 5 zákona na ochranu republiky.
Případ jest tento: Dne 8. září
1925 konala se v Mariánských Lázních
v hotelu Viktoria veřejná schůze. Účel
schůze byl protestovati proti zabráni Mariánských
Lázní Státním pozemkovým úřadem
z rukou dosavadní správy lázeňské.
Schůze byla velmi bouřlivá.
Němečtí řečníci ostrým
způsobem odsuzovali zabrání lázní
Státním pozemkovým úřadem.
Posl. Patzel nazval čin vlády holým
silničním lupem ("Nackten Strassenraub")
a uváděl, že pod záminkou úspornosti
zavírají se německé školy, vyhazují
se německé děti na ulici, ale za miliony
staví se české školy, do nichž
se teprve děti z německých kruhů musí
kupovati. Pěstmi není dovoleno zjednati si právo,
ale oni si cestu najdou. Jen zmužilí něco zmohou.
Pokud budou silnými, zůstane jim Egerland.
Jako třetí řečník mluvil posl.
Hillebrand, který nazývá čin
vlády neslýchaným násilím a
mluví o tom, že pražské kreatury pracují
již na lázeňském zákonu, jímž
se má násilí uskutečniti. Němci
byli proti vůli vlastní do tohoto státu vtísněni
a označuje Československou republiku starým
Rakouskem se stonásobně zvětšenými
hříchy.
Ve výrocích posl. Patzela i Hillebranda
spatřuje krajský soud v Chebu přečin
podle §u 14, čís. 1 a 5 zákona ze dne
19. března 1923 na ochranu republiky.
Odstavec pátý §u 14 zákona na ochranu
republiky praví, že se stává trestným,
kdo veřejně způsobem surovým nebo
štvavým.hanobí republiku, národ nebo
národní menšinu tak, že to může
snížiti vážnost republiky anebo ohroziti
obecný mír v republice nebo její mezinárodní
vztahy.
Výroky posl. Patzela i posl. Hillebranda jsou
jistě nekvalifikované a musejí býti
pokládány za více nežli ostrou kritiku
činů a opatření vlády. Dlužno
však tuto argumentaci, byť i přípustnou
hranici kritiky oposičního poslance přesahující,
přičísti na vrub rozechvění,
kterým tenkrát bylo zachváceno německé
obyvatelstvo okresu mariánsko-lázeňského.
Tak tomu bylo i u posl. Patzela i Hillebranda, o
nichž je známo, že jsou temperamentními
řečníky.
Imunitní výbor zabýval se touto žádostí
krajského soudu v Chebu a činí tento návrh:
Imunitní výbor uznává sice výroky
posl. Patzela a Hillebranda za ostrou a téměř
nekvalifikovanou kritiku, neshledává v nich však
tak dalekosáhlého skutku, aby mohly býti
posuzovány jako rušení obecného míru,
a usnáší se, aby posl. Patzel a Hillebrand
k trest. stíhání vydáni nebyli.
Předseda (zvoní): K rozpravě
není nikdo přihlášen, přistoupíme
k hlasování.
Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního,
aby poslanecká sněmovna nesvolila k trestnímu
stihání posl. Patzela a Hillebranda.
Kdo souhlasí s návrhem p. zpravodaje, nechť
pozvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Poslanecká sněmovna
usnesla se nesvoliti k trestnímu stíhání
posl. Patzela a Hillebranda.
Přistoupíme k dalšímu odstavci pořadu,
jímž jest:
7. Zpráva výboru imunitního o žádosti
posl. Stivína, aby byla podle §u 51 jedn. ř.
udělena důtka posl. Kreibichovi.