Jsem o tom pevně přesvědčen, posoudí-li
se osnova zákona učitelského jako celek u
srovnání s hlavní osnovou zaměstnaneckou,
zejména pokud jde o finanční dosah, že
osnova učitelská znamená pro učitelstvo
více nežli sám paritní zákon.
Až se uklidní vzedmutá hladina veřejného
mínění, myslím, že i učitelstvo
samo přijde k témuž poznání.
Zmínil jsem se sice již v sobotní schůzi
posl. sněmovny o některých změnách
provedených v osnově učitelské proti
původnímu návrhu, uznávám přes
to za vhodné, abych i dnes upozornil na četná
zlepšení osnovy, jak vyšla ze soc.-politického
výboru. Za zlepšení v učitelském
zákoně považuji to, že v §u 7, odst.
3, zlepšeno postavení učitelů, kteří
přejdou na občanskou školu, přiznáním
zvláštního zvýšení služného.
Nové toto řešení platové úpravy
učitelů občanských škol sleduje
účel, docíliti včasného konání
zkoušek pro tyto školy.
Ti, kdož jsou ve skupině míst D, mají
však děti na vzdělání mimo svůj
domov, mají nárok na činovné skupiny
míst C, tudíž platí pro ně totéž,
co jsem uvedl při §u 12 platového zákona.
Proti skupině míst D, pokud jde o činovné,
bylo velmi namítáno, hlavně se strany zaměstnanců
venkovských. Do skupiny míst D náležejí,
jak známo, obce, mající méně
než 2000 obyvatel, tudíž obce venkovské.
Je zcela pochopitelno, že venkovští zaměstnanci,
a zejména učitelé, vidí v tom určitou
degradaci, kdyžtě mají míti na činovném
o 600 Kč méně nežli zaměstnanci
skupiny míst C, t. j. obcí, majících
nad 2 tisíce obyvatel. I snažili jsme se všemožně,
aby činovné skupiny míst D bylo zrušeno
a platily pouze skupiny míst tři, A, B, C. Ohled
však na finance státní rozhodl, aby skupina
D byla zachována, což znamená pro státní
pokladnu úsporu přesahující 30 milionů
Kč, a přijata zásada, o níž jsem
se zmínil, aby ženatí, pokud mají děti
na vzdělání mimo svůj domov, byli
dáni do skupiny C. O tom jasně mluví odst.
8 §u 12 hlavní osnovy zaměstnanecké:
"Úředníku s činovným skupiny
míst D, který je nucen dítě, na něž
mu přísluší výchovné a
s nímž žije ve společné domácnosti,
vydržovati na bytě za účelem školního
nebo jiného odborného vzdělání
mimo své bydliště, náleží
až do ukončení tohoto vzdělání,
a to i za prázdniny, činovné podle skupiny
míst C."
Výměra vyučovacích hodin potřebná
pro nárok na plné platy u zvláštních
učitelů náboženství, učitelek
ručních prací a vedlejších učitelů
snížena z 21 hodin na 18 hodin týdně.
O tom mluví § 12.
Učitelům na cvičných školách
při státních učitelských ústavech
zvýšeny služební přídavky
o 50%. O tom mluví § 13.
Učitelům na odborných školách
pro hluchoněmé a pro slepé přiznány
tytéž výhody jako učitelům na
cvičných školách. Odborná zkouška
z vyučování hluchoněmých pokládá
se co do platových nároků za rovnocennou
zkoušce způsobilosti pro občanské školy
(§ 13).
Ředitelský přídavek zvýšen
trojnásobně. O tom mluví § 15. K témuž
§u 15 dovoluji si poznamenati, že ředitelé
státních odborných škol pro hluchoněmé
mají podle organisačního statutu již
nyní funkční přídavek jako
ředitelé občanských škol. Tento
stav zůstane zachován i v nové platové
úpravě.
Pokud jde o námitky proti slovům "učitelský
čekatel", dovoluji si poznamenati, že slova "učitelský
čekatel" mají pouze význam konstruktivní,
především s hlediska platového, nikoliv
význam titulový. Tituly budou upraveny vládním
nařízením. § 18 osnovy praví
výslovně: "Tituly učitelů budou
určeny vládním nařízením,
až do této úpravy platí dosavadní
tituly."
Okolnost, že byla rozšířena platnost služební
pragmatiky učitelské na učitele obecných
a občanských škol, dlužno jenom vítati,
poněvadž odstraňuje dosavadní nejednotnost
a nepřehlednost předpisů, jež velmi
zatěžovaly školskou administrativu a působily
nejistotu právního postavení učitelstva
obecných a občanských škol.
Vážená sněmovno! Považuji osnovu
učitelskou za dílo dobré a proto doporučuji
usnesení sociálně-politického výboru,
aby slavná sněmovna poslanecká schválila
vládní návrh zákona učitelského
ve znění zprávy výborově, t.
j. podle tisku 334. (Potlesk.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Uděluji slovo druhému panu zpravodaji, panu
posl. Al. Benešovi.
Zpravodaj posl. Al. Beneš: Slavná sněmovno!
Kulturní výbor, projednávaje návrh
zákona o úpravě platových a služebních
poměrů učitelstva obecných a občanských
škol, uznal důvody, které vedly soc.-politický
výbor k některým změnám původního
vládního návrhu a projevuje s těmito
změnami úplný souhlas, rovněž
pokládá kulturní výbor vývody
zprávy soc.-politického výboru k tomuto návrhu
i se svého hlediska za správné a připojuje
se k nim v plném obsahu.
V jednotlivostech podotýká se ještě:
K §u 13. Výbor vzal na vědomí prohlášení
zástupce vlády, že, pokud jde o honorování
učitelů na zemských ústavech pro vadné
děti, nemá osnovou nastati změna na dosavadním
stavu a že i § 212 platového zákona dává
možnost obdobné úpravy, jako je provedena v
§u 13.
K §u 23. Výbor vzal na vědomí prohlášení
zástupce vlády, že otázka započtení
válečných půlletí a vojenské
presenční služby pro zvýšení
služného byla také předmětem
dotazu v soc.-politickém výboru a že byla zodpověděna
v tom smyslu, že započtená válečná
půlletí se pro převod zaměstnanců
do nových platů zachovávají. Pro budoucnost
však jejich započtení, jak z povahy věci
plyne, nemůže přicházeti v úvahu.
Pokud jde o započtení presenční vojenské
služby, poukázal zástupce vlády na to,
že v soc.-politickém výboru byla přijata
k §u 207 platového zákona resoluce, navrhovaná
původně k §u 142 tohoto návrhu, týkající
se započtení presenční služby
vojenské a že v témž smyslu byla přijata
i resoluce k §u 42 zákona učitelského.
K §§ 27 a 37. Bylo vzato na vědomí prohlášení
zástupce vlády, že návrh zákona
poskytuje možnost, aby přihlíželo se při
převodu k době, kterou učitel ztrávil
na občanské škole jako substitut, maje zkoušku
způsobilosti pro občanské školy. Okolnost,
že takovýto učitel přerušil bez
svého zavinění službu na občanské
škole, nebyla by takovému započtení
na závadu. Pokud jde o případy budoucí,
upraví se otázka náhrady za substituci na
školách občanských vládním
nařízením na základě §u
27.
Výbor kulturní pojednav o všech těchto
závažných otázkách přijal
šest resolucí posl. dr Lukavského, Al.
Beneše, Jaši, Machníka a
Sladkého, které znějí (čte):
1. Vláda se vyzývá, aby místa, na
nichž jsou definitivně nebo zatímně
ustanoveni okresní školní inspektoři
nebo učitelé přidělení ke školské
službě administrativní, byla vhodným
opatřením rozpočtově uvolněna.
2. Vláda se vyzývá, aby co nejdříve
předložila zákon o pomocných
školách. Požitky učitelů na těchto
školách buďtež upraveny se zřetelem
k obtížné službě obdobně,
jako na ústavech pro hluchoněmé.
3. Vláda se vyzývá, aby cvičným
učitelům se zkouškou způsobilosti pro
školy občanské byla při event. přechodu
na školy občanské služba ztrávená
na cvičné škole hodnocena tak, jako kdyby byla
ztrávena na škole občanské.
4. Vláda se vyzývá, aby co nejdříve
předložila osnovu zákona o živnostenských
školách pokračovacích a v něm
upravila platy učitelů na těchto školách
se zřetelem k nynějším drahotním
poměrům i k obtížnosti služby.
Mimo to vláda se vybízí, aby již v příštím
rozpočtu zabezpečila příslušný
obnos, potřebný k úpravě odměn
za vyučování a řízení
živnostenských škol pokračovacích.
5. Vláda se vyzývá, aby podle § 148
platového zákona upravila hmotné postavení
okresních školních inspektorů resp.
inspektorů státních menšinových
škol.
6. Vláda se vyzývá, aby započtením
služební doby podle § 23 vyrovnala platové
nesrovnalosti, které by vznikly při převodu
učitelů občanských škol, kteří
se dostali na školy občanské, ač plně
kvalifikováni, velmi pozdě.
Kulturní výbor doporučuje, aby posl. sněmovna
schválila vládní návrh ve znění
zprávy výborové, jakož i uvedené
resoluce, kulturním výborem přijaté,
vzhledem k tomu, že bylo jejich přijetí i rozpočtovým
výborem doporučeno. (Souhlas.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Uděluji slovo třetímu zpravodaji, panu posl.
dr Matouškovi.
Zpravodaj posl. dr Matoušek: Slavná sněmovno!
Rozpočtový výbor měl v prvé
řadě povinnost zkoumati předlohu vládní
po stránce finanční, nemohl se však
vyhnouti otázce, která sice přímo
nesouvisí s finančními otázkami, ale
přece nepřímo se jich dotýká,
totiž otázce parity učitelstva s ostatními
státními zaměstnanci.
V rozpočtovém výboru jednáno bylo
o této otázce a bylo také uvažováno
o tom, že by bylo záhodno, aby byla provedena jak
formální, tak materielní parita učitelů
s ostatními státními zaměstnanci.
Nejen bezpečnost státu, nejen vybírání
daní, nýbrž jistě i kultura a její
rozšíření do nejširších
vrstev lidových je úkolem, který má
plniti stát.
Je-li proto státním úředníkem
berní úředník, okresní komisař,
celní úředník, není logického
důvodu, aby z rámce úřednického
byl vyloučen učitel. Ostatně tímto
vyloučením učitelstva z rámce státně-úřednické
předlohy docházíme k nesrovnalosti, že
nejsou ani státní učitelé reglementováni
touto předlohou, ač nesporně jsou státními
úředníky. Proti tomu zase zaměstnanci
samosprávných korporací, které nelze
zařazovat mezi zaměstnance státní,
jsou v §u 213 hlavní státně-zaměstnanecké
předlohy uvedeni a jich platové poměry tam
upravovány. Z debaty rozpočtového výboru
však vychází, že všechny strany jsou
pro formální i materielní paritu, takže
lze doufat, až se upraví poměry zemské
a župní správy, že i tato otázka
parity bude vyřešena ve smyslu požadavku všeho
učitelstva.
Pokud finančního dosahu předlohy se týče,
sluší uvésti:
Podle statistiky z června 1924 je všech učitelů
48.091. Na státních menšinových školách
je učitelů 1912, na státních školách
na Slovensku a Podk. Rusi je učitelů 3293. Dosavadní
náklad na toto učitelstvo činil 874,509.000
Kč, nové navrhované platy zvýší
tento náklad na 1.002,433.000 Kč, takže požadovaný
vyšší náklad obnáší
127,924.000 Kč.
V tomto vyšším nákladu není zahrnuto
větší zatížení pensijního
etatu, které vzhledem na průměrné
zvýšení pensijních základen asi
o 40% bude velice značné.
Uhraditi tento náklad přísluší
ovšem podle platových předpisů dosavadním
vydržovatelům škol, tedy zemím. Poněvadž
však prostředky těchto vydržovatelů
nestačí dosud ani k plnému krytí dosavadních
osobních nákladů učitelstva a musí
proto stát zálohově přispívati
ke krytí nedostatku, budou tudíž padati tyto
výlohy také na útraty státní
pokladny.
Krytí bude nalezeno z části ze zvýšených
daní, z části v úsporách, kterých
bude docíleno na preliminovaných vydáních.
Není pochyby, že jako státně-zaměstnanecká
předloha nemohla plně uspokojiti všechna přání
státního zaměstnanectva, tak ani učitelská
předloha nesplňuje daleko požadavky učitelů.
Paritu dnes již těžko lze provésti. Zůstává
otevřena otázka, zda by některým požadavkům
učitelů obecných i měšťanských
škol a učitelů cvičných se nemohlo
vyhověti, aspoň pokud se týče konečných
cifer jejich základních platů. Nebudou-li
- jako že nebudou - tyto požadavky činiti přílišného
nároku na preliminovaný rozpočet, nebude
také rozpočtový výbor proti tomu.
(Posl. Knejzlík: Aspoň jako zpravodajové
jste se měli domluviti. Vy říkáte,
že není parita a zpravodaj Malík říká,
že je parita provedena!) Tak, jak si ji přejí
odborové organisace učitelské, nebyla provedena.
Ze všech těchto důvodů doporučuje
rozpočtový výbor sněmovně,
aby přijala předlohu tak, jak přijata byla
výbory soc. politickým a kulturním, i s resolucemi
ve výboru kulturním přijatými. (Potlesk.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Podle usneseného sloučení jednání
o prvních 3 odstavcích pořadu počneme
projednávati třetí odstavec pořadu,
jímž jest:
3. Zpráva výborů soc.-politického
a rozpočtového o vládním návrhu
(tisk 102) zákona o platových poměrech státních
obecních (městských) a obvodních lékařů
(tisk 335).
Zpravodaji jsou: za výbor soc.-politický p. posl.
Malík, za výbor rozpočtový
p. posl. dr Matoušek.
Uděluji slovo zpravodaji prvému, panu posl. Malíkovi.
Zpravodaj posl. Malík: Slavná sněmovno!
Ve vládním návrhu zákona o platových
poměrech státních obecních (městských)
a obvodních lékařů byla kromě
formálních změn provedena soc.-politickým
výborem hlavně nová úprava rozhodných
typů obcí.
Získané zkušenosti ukázaly, že
dosavadní rozdělení obcí a obvodů
zdravotních na pět typů nejen nevyhovuje
potřebám zdravotní služby, nýbrž
že při stanoveném počtu míst
pro jednotlivé typy působí toto rozdělení
značné a mnohdy nepřekonatelně obtíže,
zejména ve větších obcích zdravotních.
Rozhodl proto soc.-politický výbor, aby dosavadní
nejnižší a nejméně placený
typ obcí byl odstraněn a místo pěti
typů aby byly zavedeny pouze čtyři typy.
Typ s počátečním platem 9.000 Kč
bude tedy tvořiti základní typ pro převážnou
část obcí a obvodů zdravotních
s poměry pravidelnými, relativně stejnými
a vyžadujícími i relativně stejné
výkony služební, kdežto typy ostatní
zůstanou výjimečnými, a to pro obce
a obvody s mimořádnými hospodářskými,
sociálními a jinými rozhodujícími
poměry, které vyžadují opatření
výjimečných nebo takováto opatření
(pro typ nižší) aspoň připouštějí.
I pro příště bude tyto poměry
nutno oceňovati podle zásad vyslovených v
§u 37 vládního nařízení
č. 24/1923 Sb. z. a n.
Rozpětí mezi platy jednotlivých typů
bylo upraveno podle možnosti, dané finančním
rámcem nové úpravy.
Vedle typu s počátečním platem 9.000
Kč, o němž jsem se již zmínil,
budeme míti tři další typy zdravotních
obcí a obvodů, ve kterých činiti bude
počáteční smluvní plat 6.000,
12.000 a 15.000 Kč. Tyto čtyři typy budou
od sebe diferovati částkou 3.000 Kč. Počáteční
smluvní plat bude se zvyšovati po 5 letech bezvadné
služby vždy o 10%, nejvýše však šestkráte.
Osnova tato, vážení pánové a
dámy, pamatuje nejen na lékaře samé,
nýbrž i na jejich pozůstalé. Byla proto
přijata osobami, o něž jde, s uspokojením
a povděkem. Já z toho důvodu nemohu činiti
nic jiného, než navrhnouti, aby slavná sněmovna
přijala návrh soc.-politického výboru,
aby vládní návrh zákona o platových
poměrech státních, obecních (městských)
a obvodních lékařů přijala
v tom znění, na němž se usnesl sociálně-politický
výbor.
Navrhuji současně, aby osnovy požitkových
zákonů, o nichž byla právě podána
zpráva, byly vzaty za základ rozpravy podrobné.
(Souhlas.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Uděluji slovo druhému zpravodaji - za výbor
rozpočtový - panu posl. dr Matouškovi.
Zpravodaj posl. dr Matoušek: Slavná sněmovno!
Ježto stát převzal výkon zdravotně-policejní
služby, musil převzíti ovšem též
osobní náklad na orgány pověřené
těmito výkony, t. j. náklad na obecní
a obvodní lékaře. Poněvadž tito
lékaři vykonávají také svou
vlastní soukromou praxi, majíce i z ní určitý
příjem, provedena byla úprava jich platů
odlišně od úpravy platů státních
zaměstnanců.
V této věci, pokud rozvrstvení jednotlivých
obcí se týče, přiklonil se rozpočtový
výbor jak ke znění předložené
osnovy, tak i k odůvodnění, které
přednesl p. referent výboru soc.-politického.
Náklad na obecní a obvodní lékaře
činil by podle této nové úpravy 27,748.000
Kč. Dosavadní náklad činil 25 milionů
Kč, takže zvýšení činilo
by 2,748.000 Kč. Zvýšený náklad
na odpočivných a zaopatřovacích požitcích
bude činiti okrouhle 80 tisíc Kč v prvním
roce. Počítá-li se, že po dobu 10 let
bude stejný počet lékařů pensionován,
bude v 10. roce vyšší náklad činiti
800.000 Kč, kterýžto náklad bude pak,
okrouhle vzato, pravidelným vyšším nákladem.
Ježto tyto zvýšené náklady nevycházejí
z preliminovaného rámce úhrady, rozhodl se
rozpočtový výbor připojiti se k usnesení
výboru soc.-politického a doporučiti slavné
sněmovně, aby přijala za základ svého
usnesení usnesení soc.-politického výboru.
Zároveň připojuji se k návrhu p. referenta
výboru soc.-politického, aby všecky zprávy
o všech státně-zaměstnaneckých
předlohách zde přednesené byly vzaty
za základ nejen generální, nýbrž
i specielní debaty. (Souhlas.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Ježto všichni páni zpravodajově již
přednesli své zprávy, přikročíme
k společné rozpravě povšechné
o všech třech osnovách.
Přihlášeni jsou k ní tito řečníci:
"proti" pp. posl. Schubert, Simm, Grünzner,
Zápotocký, Horpynka, Zajicek,
Čermák, Cibulka, Landová-Štychová,
Haken, "pro" pp. posl. Ježek, dr
Králík, Bergmann, Hancko, Pekárek,
G. Navrátil, Procházka, Buříval,
Pechmanová a Tučný.
První je ke slovu přihlášen p. posl.
Schubert. Uděluji mu slovo.
Posl. Schubert (německy): Slavná sněmovno!
Jménem své strany vyjadřuji se k této
předloze, která se zrodila za těžkých
bolestí a potom v nejkratší době byla
promrskána. Různé vaše vlády
- a nynější vláda úřednická
jest přece také jen odnožem koalice z milosti
Švehlovy - chtěly, ovšem jenom slovy,
pomoci všem stavům a ve skutečnosti jsou všechny
stavy právem neuspokojeny, neboť mnoho státních
peněz pohlcuje neplodný militarismus a jiná
bezúčelná vydání, takže
při schůzi na Slovanském ostrově jeden
z vašich soukmenovců se vás jasně a
nepokrytě tázal, kam vlastně přicházejí
ty velké miliony státních peněz. Odpověď
jste na to dodnes zůstali dlužni, neboť váš
zahalený rozpočet jest mistrovským dílem
nikoliv v tom, co říká, nýbrž
v tom, co zamlčuje. Sestavují se zakryté
bilance, zde nelze se dotýkati zakrytých státních
rozpočtů, ty jsou nedotknutelné. Že
předstíráte, že můžete pomoci
všem stavům a skutečně nepomáháte
nikomu, o tom vám chci právě při této
předloze podati několik jasných dokladů.
Chci počíti s vaším oblíbeným
heslem "restrikce" a přednésti vám,
jak jste těžce poškodili německého
sedláka, německého státního
zaměstnance a jiné restringované a tím
celý náš národ. Svého času
jste domýšlivě mluvili o snížení
cen zemědělských výrobků. To
bylo heslo, které bylo tehdy vydáváno za
lék proti všemu. Jestliže někdo uděluje
druhým dobrá poučení a dobré
pokyny, jest zajisté vhodno, aby sám předcházel
druhým příkladem a nikoli, jak se stalo,
aby se sám úzkostlivě a svědomitě
vystříhal použíti podávaného
a tak odporučovaného receptu a sám přikročiti
ku snížení daní a dávek všude
tísnivých a k vydatnému snížení
cen zboží ze státních monopolů.
Dobrými radami, které dáváte jiným,
sami se neřídíte.
Nejprve byli zasaženi naši sedláci a nejtíživěji
sedláci našeho chudého německého
hraničního pohoří. Také zde
se měřilo dvojím loktem. Mnoho horských
krajů bylo prostě zařazeno do oblasti obilní
a tím byly v oněch nehostinných, neplodných
polohách všechny státní dávky
vyhnány nesmírně do výše. O snížení
daní a přirážek, o zkrácení
vojenské služby, o snížení úrokově
míry buď se vůbec nic neslyší,
anebo se o tom mnoho mluví, ale málo se splňuje.
(Souhlas.) Nepřejete hubeného cla našim
zemědělcům, že však nynější
nepohodou ničeno jest obilí a senoseč, to
nikdo nechce věděti, o tom nikdo nemluví.
(Souhlas.)
Pan ministr financí, který má přece
na starosti najíti úhradu pro tyto zákonné
osnovy, odhalil nám v sociálně-politickém
výboru při generální debatě
o těchto projednávaných předlohách
smutný obraz státních financí a zvláště
zdůraznil desetinásobně zatížení
daněmi proti době předválečné.
Byl to první finanční ministr, který
nám nemaloval ve státních financích
žádných čistě Potemkinových
vesnic. Na druhé straně z důvodů lehce
vysvětlitelných nepodal nám ještě
jasné a určité zprávy o celkovém
zadlužení státu. Ovšem on může
pracovati trochu s větší upřímností,
než to dělali jeho předchůdcové,
poněvadž toho času nepotřebuje žádných
větších zahraničních půjček,
kromě půjčky pro cedulovou banku. A když
se včera ve výboru zmínil, že my máme
asi 30 miliard zahraničních dluhů, tu připojil
opatrně slovo "asi". To slovíčko
"asi" jest pojmem roztažitelným tak, že
naprosto nemůžeme věřiti této
číslici 30 miliard.
Poněvadž otázka úhrady jest zajisté
hlavní věcí, měly býti z výše
uvedených důvodů současně již
také zavedeny akce, kterými by se povznesla platební
schopnost vrstev zemědělských a živnostenských.
My schvalujeme tudíž každou akci k tomu směřující
a vítáme, že také obchodní a
živnostenské komory jsou v tom s námi za jedno,
tento náš požadavek musí dojíti
souhlasu každého člověka objektivně
myslícího a chápajícího poměry.
Státní zaměstnanci, kteří žijí
na venkově a jsou syny sedláků a měšťanů,
úplně rozumějí tomuto našemu
stanovisku. Ovšem když při finanční
nouzi úzkostlivě a nervosně hledáte
nové prameny daňové, abyste rozřešili
otázku úhrady pro mnohé zákony, pak
zdá se, že chcete hráti "na slepou bábu"
s veškerou veřejností a že nevíte,
že již samo zavedení oprávněných
zemědělských cel přinese státu
ročně příjem 290 milionů. Proč
jste se zpěčovali tak dlouho přijmouti 290
milionů pro státní finance, když tento
příjem z cel neplatí naši občané,
nýbrž lichváři a keťasové,
když je musí platiti dolaroví magnáti,
když je musí platiti jen zámořští
dodavatelé? Jako nás nešetří
Amerika, tak ani my nemáme důvodu býti sentimentálními
a šetřiti strýčka Sama.
Pan finanční ministr prohlásil v našem
výboru, že chce zříditi stálou
komisi pro přesné a vědecké zjištění,
jak je jednotka výroby zatížena všemi
veřejnými dávkami, aby bylo zatížení
konstatováno a přizpůsobeno při srovnání
s cizinou, poněvadž vývozní stát
- to jest jeho existenční otázkou - nesmí
hazardovati. Ministerské slovo datuje se ze dne 24. února
1926 a my do dnes čekáme na práce této
komise. Ovšem neslibujeme si od ní také žádného
bezvadného objasnění a zjištění
poměrů v zatížení, nýbrž
zde jako vždycky zase jistě budou uváděny
velmi matně a zkrouceně číslice, poněvadž
přece již velký ohled na cizinu vám
zakazuje, abyste veřejnosti předložili čísla
jasná a bezvadná. Bude zase hrána stejně
klamná hra, jako při rozpočtových
předlohách a jako při úsporné
komisi neblahé paměti; byl to přece sám
pan ministr financí, který pochyboval, že je
nynější státní rozpočet
aktivní. On více vidí do věci než
my a musí to tudíž také věděti.
Dále požadujeme zjednodušení a tím
zlevnění správy. Již od dob ministerského
předsedy Körbera mluví a píše se
ve starém a novém státě o tomto zjednodušení
správy. Dosud nebylo ještě dosaženo hmatatelného
výsledku. Zde by se mělo jednou začíti
a najíti náležitým zjednodušením
lepší využití všech pracovních
sil, aby tím bylo také dosaženo náležitého
očekávaného zlevnění celého
aparátu. Bylo by u nás třeba vnuceného
správce Zimmermanna, a nejenom já, nýbrž
i hlasy českých listů dotýkají
se častěji tohoto thematu, pro ně ovšem
trochu choulostivého.