Pátek 25. června 1926

Tož tedy, pánové, podle zprávy výboru ze 3. dubna 1924 byla zde imunitní věc p. posl. německé agrární strany Josefa Mayera pro zločin podle § § 81, 152 a 155 b) tr. z. Zde je zajímavé, že přípisem z 22. listopadu 1922 žádá zemský soud trestní v Praze o svolení k trestnímu stíhání. Ovšem k jednání imunitního výboru na základě žádosti, která byla podána r. 1922, došlo teprve r. 1924. (Slyšte!) Víte, že imunitní výbor jednal o této věci ve čtyřech schůzích, a to po tři měsíce? Poněvadž se dovoláváte toho, že imunitnímu výboru nepřísluší právo vyslýchati svědky a provésti šetření, nuže v tomto případě zjištěném, kde p. posl. J. Mayer zejména odvolával se na to, že se domníval, že jako pořadatel může se dopustiti činu, který záležel v tom, že těžce zranil sněmovního zřízence, v tomto případě byla slyšena řada svědků tehdejší poslanecké sněmovny. Pánové, když k tomu připojím, že tenkráte nejen německé straně agrární, nýbrž i koaličním stranám zúčastněným mnoho na tom záleželo a mnoho na to vynaložily, aby pan posl. J. Mayer vydán nebyl, je na místě, když v tomto případě ukáži těmto pánům, jak budou důslední v případě analogickém a jak byli důslední, když odmítli naše snahy, aby byli slyšeni svědci.

Je viděti, že se časy mění a že se i lidé mění. Je to konec konců také pro nás poučné a vidíme prostě jak se ty věci posuzují. Proto připomínám pánům, kteří dnes velmi důrazně poukazovali na to, že imunitnímu výboru nepřísluší právo zkoumati tuto otázku, zdali se stala či ne, aby se rozpomenuli na tuto zprávu, aby si ji pod číslem tisku 4547 přečetli a přišli potom se svojí kritikou.

Lhůta 24 hodin pro posouzení, zdali má býti vydáno 27 poslanců pro delikty, kterých je tam vyjmenována řada, při předpokladu, že jsme chtěli tuto věc důkladně zkoumati, dodržena býti nemohla a navrhli jsme proto, aby imunitní výbor vyžádal si prodloužení lhůty. Nežádali jsme ani dlouhé lhůty, aby se snad neřeklo, že chceme tyto věci bůhví jak odložiti; žádali jsme lhůtu 14denní, nicméně jednohlasová majorita všechny tyto návrhy zamítla, takže jsou dnes předmětem řešení.

Ještě něco ke způsobu, jakým se ty věci vyřizují. Jde-li o žádost za vydání poslance, přirozeně tuto žádost nemůže za stávající prakse vznésti přímo státní návladní nebo soud, v tomto případě je to věc, ve které státní návladnictví může zakročiti pouze po dotazu na pana ministra spravedlnosti. V tomto případě vidíme, že pan ministr spravedlnosti zasáhl, a je to zajímavé zasáhnutí naší justice, která se opírá o zprávy novinářské.

Vážené shromáždění! Vzpomeňme si, když tak často byly pronášeny kritiky jednotlivých porotních líčení, jak zejména z těchto oficielních míst se pronášely kritiky prostě proto, aby se v listech dělala nálada. A teď na základě zpráv náladových - tu náladu jsme tu viděli, je analogická - zavádí se trestní řízení za vydání a odmítá se prostě jakákoliv snaha směřující k tomu, aby se případ řádně vyšetřil a aby se zjistilo, čím se ten který poslanec v konkrétním případě provinil. V tomto případě jde o to, aby toto období, které dnešním dnem skončí, mělo určité vyvrcholení. Tož to vyvrcholení tady máme. Po vyřešení otázky celní, otázky kongruové a po vyřešení řady věcí, z nichž mnohé jsou výsledkem již určitých ústupků těm, kteří přišli do nové většiny, přichází nyní kromě celní a kongruové majority také majorita imunitní, a tato vyvrcholí dílo, které bude znamenati vydání poslanců k trestnímu stíhání a které má ukázati, že prostě majorita jest i po této stránce zabezpečena.

To jsou jistě zajímavé poznatky a je dobře, když si jich trošku zblízka všimneme. A sledujeme-li celý tisk, zejména většinový, vidíme, jak tento tisk předvídá celý výsledek trestního řízení, už mluví také o tom, jak trestní řízení dopadne. Aspoň dočetl jsem se v dnešním Večerníku strany lidové: Mandát je prý pěkná věc a přijíti o něj je vždycky nepříjemné. A ještě nepříjemnější jest dostati trest. To vše - píše se tam doslovně - čeká řadu poslanců, kteří se odvážili násilným způsobem zneužíti ústavního aktu odhlasování zákonů.

Prosím tedy, zde již list přímo uvádí, jakým způsobem má býti zde spravedlnost prováděna. To je, vážené shromáždění, charakteristické a je jistě dobře, že jsem se právě toho dotkl, aby se vidělo, jakým způsobem se již předbíhá událostem, a aby se vidělo, jaké je přání v tomto případě. (Výkřiky.)

A při tom v ranním čísle "Lidových Listů" najdete článek soc.-politický, který tam zejména mluví o příkazu evangelia o rovnosti lidí. Když jsem si přečetl tuto větu, řekl jsem si: My jsme na začátku nové éry. Bude zejména s této stránky prováděna rovnost lidská a ten miliardový majetek církevní bude rozdělen podle zásady rovnosti. Skutečně čekám, kdy tato evangelická rovnost, kterou tyto "Lidové Listy" tak zdůrazňují, bude provedena.

A nyní, pánové a dámy, o této žádosti bude rozhodnuto novou většinou. Také tato nová většina jest určitým charakteristickým zjevem a také při této příležitosti nebude škoditi, jestliže se jí trošku podíváme do očí. Je to takové zrno hořčičné, které na počátku bylo nepatrné, ale které pomaloučku rostlo a sílilo. Na počátku se mluvilo: To je koalice jen pro určitý účel. Jsou to slova, která jsem sám slyšel od jednoho z pánů, kteří k této koalici přibyli. Původně byla to koalice pro otázky hospodářské. Pak k tomu přišla koalice další, v otázkách kulturních, koalice kongruová. Ale tato koalice potom rozrůstala dále. Máme také koalici pro otázky sociálního zákonodárství a dnes jsme měli příležitost viděti také tyto její květy, pokud se týče novelisace zákona. A máme tedy v tomto daném případě také koalici imunitní. Dnes byli jsme svědky nosnosti této koalice, která odhlasovala docela zákon ústavní. Tedy to jsou jistě zajímavé věci a do jisté míry historické důležitosti.

Zajímavé je, že tato koalice stále čeká, kdy bude legitimována, její otec se stále nehlásí. Ona dlouho popírá, že by to bylo určité ujednání, zejména páni z národně-demokratické strany zuřivě se bránili tomu, že by dali souhlas, aby páni z maďarské a německé minority spolu hlasovali. Dnes jsme už ovšem trochu dále, vidíme, že tato koalice má svůj program, ona dává už jednotlivé body svého programu znát. Má jeden pevný programový tmel, který vidíme z rozmanitých narážek, které jsou pronášeny zde i venku: to je ta zavilost a nepřátelství proti všemu socialismu. (Výborně! - Potlesk socialistických poslanců.) Ale kromě toho jsou tu už také určité formy této koalice. Ty věci se tají, a jen náhodou se dovídáme to, co páni nechtějí přiznati a co budou dnes snad popírati, že se také scházejí a jednají. Jsme tedy na počátku legitimace této koalice. Tento konkubinát je na cestě, aby se proměnil v řádné legitimní manželství. Události spějí docela rychlým tempem kupředu a budou strhovati i ty, kteří se snad domnívají, že to nepůjde, že budou moci vypřáhnouti, docela až k logickému důsledku vytvoření smíšené vlády občanské. Bude to aspoň upřímné a my se tomu nebudeme diviti, když také k těmto důsledkům dojde, poněvadž to bude jen upřímné vyvrcholení toho, co tu je.

Při tom bude ovšem zajímavé posouditi rozmanité stupně dalšího vývoje. Budiž mi dovoleno, abych se zmínil ještě o tom, že tato různorodá koalice má dobrou režii. Toho nepopíráme. Tato režie mnoho nemluví, ale dovídáme se zase jinak, že tato režie skutečně má pevný program. Měl jsme na př. možnost zjistiti zajímavou věc. My jsme zde projednávali zákon o státním občanství, práci jistě záslužnou kol. dr Dérera, a byl jsem velmi překvapen, když jsem se dověděl, že tento návrh zákona byl už před 14 dny jinému pánu slíben jakožto koncese minoritám a že zároveň minority, jak výslovně řekli, mají pevnou naději, že také ostatní slíbené věci budou následovati. Vidíme tedy, že přece jen vytryskují zde určité známky toho programu, že ta režie zde je a že pracuje dobře. Nemáme nic proti této režii, jen proti způsobům jejím. Tu se mi zdá, že tyto způsoby nejsou tak vytrysklé z kořenů naší národní povahy. Nemohu se ubrániti dojmu, že škola pro tuto režii nebyla v Československu, upomíná to na určitou politiku jiného druhu, na maďarskou kuchyni politickou, která se tu docela zjevně snoubí s politickou kuchyní vídeňskou a se známými tichými salony vatikánskými. Nuž dobře, aspoň známe tu režii, víme, jakým způsobem pracuje a kam chce věci přivésti. To, že se zde mluvilo a stále zdůrazňovalo o té většině a že na př. jeden z pánů také při svém referátu uváděl, že tato většina ještě poučí tuto menšinu, přímo ukazuje na to, že nemáme, vážené shromáždění, jenom šovinismus náboženský a politický, nýbrž také šovinismus majoritní. Tomuto majoritnímu šovinismu prostě stačí, že má většinu, a po těch důvodech se neptá. Tu musím ovsem říci, že také jako každý jiný šovinismus je tento šovinismus slepý, a jestliže půjde tento šovinismus po této cestě, musí také ovšem tato slepost přivoditi určité důsledky.

Je známo přísloví: Koho chtějí bozi zahubiti, toho zaslepí. V daném případě zdá se nám, že se můžeme na toto přísloví dobře odvolati a můžeme prostě říci, že veškeré snahy pánů, kteří se domnívají, že tímto způsobem snad znemožní demokracii v našem státě, že zejména potlačí veškeré snažení socialistické, které směřuje k tomu, aby právě třídy vykořisťované byly chráněny, aby nebyly vyssávány, ukáží se marnými. Zdá se mi, že výsledkem a korunou tohoto období je to, co vidíme, že se rozcházíme po tomto období a že rozcházejíce se vidíme, že bude mluviti po našem rozchodu soud. A pánové se domnívají, že výsledky soudu budou takové, o jakých oni mluvili. Já si dovolím přes to o tom pochybovati, a dovolím si tvrditi, že výsledky mohou býti docela jiné, že výsledky této éry se konec konců budou jeviti v jednom slově - a to je blamáž. (Potlesk poslanců socialistických stran.)

Předseda (zvoní): Dalším řečníkem je p. posl. Bolen. Dávám mu slovo.

Posl. Bolen: Jménem celého klubů poslanců komunistické strany Československa, sekce III. Internacionály, jsem zmocněn učiniti toto prohlášení:

Vy, kteří nyní vládnete, naplivali jste v posledních dnech docela zřejmě na všechny slavnostní sliby budovatelů tohoto kapitalistického státu, naplivali jste na Washingtonskou deklaraci, na ústavu, na imunitu poslanců, na vše. Prohlašujeme vám, že váš postup nás nikterak nepřekvapil. Nám bylo dávno jasno, že ústava i parlament je pro vás směrnicí a závazkem potud, pokud nemáte síly je odstrčiti a porušiti, a že ve chvíli, kdy mocenské postavení vám to dovolí, učiníte tak bez rozpaků a použijete zejména proti důsledné oposici prostředků jakýchkoli. Čekali jsme na tuto chvíli, protože tím podáváte všem těm, kteří nám až dosud nerozuměli, důkaz, že dělnická třída má právo a povinnost ve chvíli, kdy zase její mocenské postavení to dovolí, dáti stranou parlament i ústavu měšťáckého státu a použíti všech vhodných prostředků k odstranění vašeho mocenského aparátu a k dosazení aparátu svého. (Potlesk komunistických poslanců.) Pokud pak určitá část Němců vyslovila se pro vydání poslanců našich na základě zákona na ochranu republiky, znamená to nejen otevřené přiznání se k tomuto v prvé řadě proti národnostním menšinám namířenému zákonu, nýbrž i otevřené zrazení a opuštění hlavního požadavku všeho německého lidu, to jest požadavku sebeurčení.

Rozhořčení naše ve sněmovně není výsledkem okamžitého výbuchu vášní, nýbrž odpovídá tomu, co je venku v masách pracujícího lidu, kde rozčilení a rozhořčení je pouze znamením probouzející se síly a vzrůstu nového sebevědomí pracujících lidí měst i venkova. Je naším úkolem a povinností, a vy nám to svým počínáním umožňujete, aby toto rozhořčení zdravé a činorodé bylo udržováno a šířeno, a aby také jeho plod byl zdravý a silný. V tom leží úkol každé rozhodné a odvážné oposice, aby opustila stanovisko obranné a přešla k protiútoku ve chvíli, kdy jde o životní zájmy třídy, kterou zastupuje. Při prvém toho druhu frontálním útoku širokých mas, jemuž jsme my všichni poslanci komunističtí stáli v čele, nebyli jsme odraženi, ačkoliv jsme také neztekli ještě hradby, na které bylo útočeno. Hradby ty však kolísají a nesnesou již mnoho takových útoků, jakých byla veřejnost svědkem v době poslední - toho jste si sami dobře vědomi. Nemáte však síly, abyste odolali náporu sjednocené pracující třídy. Dříve nebo později dojde k úplnému ztečení vašich hradeb. Nám neběží o prospěch strany, nám neběží o prospěch jednotlivců, nýbrž o prospěch celé pracující třídy, a proto jsme vůči vám ve výhodě. Kdo má dělnické cítění, kdo postřehl to veliké nebezpečí, které hrozí se strany žluto-černo-zelené reakce nejen pracujícím lidem, nýbrž i republikánským formám tohoto státu, kdo postřehl také zdravým okem sílu, která se objevila ve společném postupu dělnictva všech oblastí republiky i jedné části socialistických poslanců, kdo postřehl sílu a odhodlanost demonstrujících mas v Praze, Liberci, na Kladně, Ostravě, Brně, Bratislavě, Žilině, v Košicích, Užhorodě a jinde, která se projevila jako zářící paprsek lepší budoucnosti, kdo s radostí pohlédl na to, že po několikaleté mdlobě a roztříštěnosti pracující lid měst i venkova vystoupil společně, ten nemůže a nesmí míti žádnou výmluvu, že jednotná fronta není možna, tomu osobní i národnostní rozdíl musí býti věcí vedlejší, ten musí se podrobiti vůli celé pracující třídy a musí vědět, že vůle ta je v heslu: V nový útok za práva dělníků a pracujících rolníků - v nové boje za odstranění všech vykořisťovatelů! (Výborně! Potlesk poslanců komunistických.)

Nikdo, kdo je dělníkem a dělnickým zástupcem, není vyloučen z branné povinnost, kterou jsme na počátku proticelního boje proklamovali. Kdo sám se vylučuje z války proti bídě a hladu a kulturní reakci, zůstane ovšem mimo válku, ale také mimo dělnickou třídu. Prohlašujeme, že ve všech akcích poslanci komunističtí byli a jsou solidární a že nevydáním některého z nich nedocílíte ničeho. Masaryk kdysi v rozpočtové debatě rakouské sněmovny prohlásil, že chce-li někdo českému lidu panovati musí mu sloužiti. Vy ovšem panovati chcete, sloužiti lidu však nikoli. Lid vám nedal své hlasy proto, abyste uzákonili cla, kongruu a úhradové zákony, vy jste do voleb s takovým programem nešli. Proto jste byli povinni přenechati obyvatelstvu tohoto státu, aby novými volbami vyjádřilo, zda souhlasí s vašimi zločinnými plány, či nikoliv. Teprve taková většina byla by pro nás směrodatnou. Od r. 1920 žijeme ve více méně výjimečném stavu. Všechno vaše státnické umění spočívalo až dosud v tom, že jste násilnými prostředky potlačovali každý volnější projev pracující třídy. Nyní potlačujete i každý volnější projev zástupců lidu na půdě parlamentní. Hlasujte o vydání nás, poslanců komunistických, jak chcete, jak vám velí vaše svědomí a vaše třídní zájmy. Jeden prospěch bude vaše hlasování míti: široká veřejnost pozná vás bez škrabošky. Výjimečný stav nebude pro dělnickou třídu a její poslance ničím novým a nezvyklým, nepovede také k žádnému zmírnění boje za přirozená práva dělníků a pracujících rolníků, nýbrž naopak jen k jeho zostření. Ať žije, roste a sílí jednotná bojovná fronta všech pracujících! Cestou důsledného třídního boje k vládě dělníků a pracujících rolníků! (Potlesk komunistických poslanců.)

Předseda (zvoní): Řečnická listina jest vyčerpána a rozprava tudíž skončena.

K věcným poznámkám přihlášeni jsou pp. posl. Koudelka a posl. dr Koberg.

Dávám slovo k věcné poznámce panu posl. Koudelkovi.

Posl. Koudelka: Slavná sněmovno! Pan kol. dr Koberg v úvodu své řeči prohlásil, že dal se zapsati do řečnické listiny na straně "pro" z té příčiny, aby nebyl v jedné řadě s těmi, jimž upírá morální oprávnění, stěžovati si na nynější systém a praxi u vydávání poslanců k trestnímu stíhání, a doslovně pak uvedl tuto větu: "Míním tím prvního řečníka pana kol. Koudelku, jenž je v našich očích nejnevhodnějším žalobcem této soustavy, poněvadž kdysi jako zpravodaj v případě Baeranově on to byl, jenž zde nejostřejšími slovy navrhoval vydati tohoto poslance, ačkoli tento muž hodil tehdy jen nevinnou smrdutou bombu, jíž nikdo nebyl ohrožen na zdraví, bezpečnosti těla nebo na životě."

Konstatuji, že pan posl. dr Koberg mluvil tu nepravdu. Zpravodajem o tomto případě imunitním pana Baerana nebyl jsem já, nýbrž ve schůzi dne 27. ledna 1922 zpravodajem tím byl pan kol. Marcha, a všechny dedukce z nesprávného jeho tvrzení panem kol. dr Kobergem vyvozené byly tedy nesprávné a já je s tohoto místa co nejrozhodněji odmítám.

Pokud pak snad pan kol. dr Koberg chtěl uváděti mou osobu v souvislost s jiným případem imunitním bývalého posl. dr Baerana, v aféře špionáže, prohlašuji zde přímo, že ani dnes bych jinak jednati nemohl, než jsem jednal tehdy, a myslím, že správnost tohoto našeho stanoviska potvrdili i osobní a političtí přátelé p. dr Baerana, jmenovitě bývalý vůdce německo-nacionální strany p. dr Lodgman.

Tolik jsem chtěl uvésti k vývodům p. kol. Koberga a vyslovuji jen potěšení, že se do řad našich řečníků "proti" zapsati nedal. (Souhlas čsl. soc. demokratických poslanců.)

Předseda (zvoní): K věcné poznámce je přihlášen dále pan posl. dr Koberg. Dávám mu slovo.

Posl. dr Koberg (německy): Dámy a pánové! K vysvětlení pana kolegy Koudelky konstatuji, že jsem se mýlil, neboť pan kolega Koudelka nebyl zpravodajem v aféře dr Baerana se smrdutou bombou. Jest však pravda, že kolega Koudelka při žádosti za vydání Baerana pro podezření z vyzvědačství vystoupil jako zpravodaj tak skvěle, že by to bylo bývalo důstojné státního zástupce. Pravdou dále zůstává, že kolega Koudelka při zdolání každé německé obstrukce bojoval vždy v nejprvnějších řadách a se svými klubovními kolegy konal biřické služby vládnoucímu násilnému systému všenárodní koalice. Pravdou zůstane také, že se české socialistické strany kteréhokoliv odstínu, pokud jde o užívání všech násilných prostředků proti parlamentní menšině, ani v nejmenším nelišily od českých občanských stran a že zvláště úřadování předsedy Tomáška nebylo méně bezohledné než nynější. Proto upíráme kolegovi Koudelkovi právo, aby se rozčiloval nad nynějším znásilňováním parlamentní menšiny. (Potlesk poslanců něm. strany národní.)

Předseda (zvoní): Žádám o přečtení podaných návrhů.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

I. Návrh posl. Koudelky, Kříže a soudr.: Navrhujeme, aby věc týkající se trest. stíhání posl. Haruse, Jílka, Knejzlíka, Kreibicha a Šafranko byla vrácena imunitnímu výboru s tím, že se mu ukládá:

1. aby přesně zjistil, kterého činu ten který z těchto poslanců se dopustil,

2. aby každého z obviněných poslanců vyslechl,

3. aby vyslechl jako svědky parlamentní stenografy a ony členy posl. sněmovny, kteří podle údajů posl. Knejzlíka dokáží, že tento poslanec neublížil poslanci Hanckovi,

4. aby byli vyslechnuti členové a zaměstnanci sněmovny o obvinění těchto stíhaných poslanců.

II. Návrh posl. dr Kubiša a spol.:

Navrhujeme, aby imunitná záležitosť posl. Zeminovej bola vrátená výboru imunitnému k novému pojednávaniu.

Předseda (zvoní): Dávám slovo p. zpravodaji k doslovu.

Zpravodaj posl. dr Halla: Vzdávam sa slova.

Předseda: Než přistoupíme k hlasování o meritu, dám rozhodnouti o návrzích formálních na vrácení věci výboru.

Nejprve o návrhu posl. Koudelky, Kříže a soudr. podle §u 47 jedn. řádu na vrácení celé věci výboru imunitnímu k novému projednání.

Bude-li tento návrh posl. Koudelky zamítnut, dám hlasovati o návrhu posl. dr Kubiše, aby imunitnímu výboru k novému projednání vrácen byl případ posl. Zeminové.

Po rozhodnutí o tomto návrhu budeme hlasovati o návrhu zprávy výborové, a to s vyloučením nebo ponecháním posl. Zeminové, podle toho, zda návrh na vrácení výboru bude o ní přijat nebo zamítnut.

Přijetím nebo nepřijetím návrhu zprávy výborové bude rozhodnuto též o návrhu menšiny výborové.

Jsou proti navrženému pořadu hlasování nějaké námitky? (Nebyly.)

Není jich. Budeme hlasovati, jak jsem uvedl.

Pp. posl. Bolen, Jílek a Zápotocký žádají, aby při hlasování o návrhu imunitního výboru byly sčítány hlasy. Návrh tento má více než 50 podpisů.

Tíž páni poslanci žádají vedle toho o hlasování podle jmen o zprávě výboru imunitního.

Za sčítání hlasů žádají také pp. posl. Tomášek a druzi návrhem podepsaným více než 50 poslanci.

Dám tedy sčítati hlasy při hlasování o návrhu výboru imunitního. Naproti tomu však nemohu vyhověti žádosti za hlasování podle jmen. Zákonného důvodu podle §u 59 jedn. řádu pro hlasování podle jmen není a jinak přesnému zjištění hlasů vyhoví sčítání hlasů podle §u 58, odst. 2 jedn. řádu.

Žádám pp. zapisovatele, aby spolu se sněmovním tajemníkem a jeho zástupci ujali se sčítání hlasů při hlasování o zprávě výboru imunitního, a to p. poslanec Ježek v 1. a 2. úseku, p. posl. Chalupník v 3. a 4. úseku, p. posl. dr Petersilka v 5. a 6. úseku a na presidiální tribuně.

Přikročíme k hlasování.

Kdo souhlasí s návrhem pp. posl. Koudelky, Kříže a soudruhů na vrácení celé věci výboru imunitnímu, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh je zamítnut.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP