Hrad právě se konservuje a restauruje. Zaleží
velmi mnoho na tom, aby tato restaurace dála se tak, jak
význam hradu vyžaduje a jak toho zasluhuje. A dílo
je svěřeno jistě dobrým a pečlivým
rukám Plečníkovým, který jistě
tuto věc provádí tak pietně, jak též
toho vyžaduje pieta celého národa k tomuto
velikému dílu.
Kdo dnes navštíví hrad, vidí, jaká
práce byla provedena. Není však bohužel
ještě skončena, a nemám jiného
přání, než aby šťastně
bylo dokončeno, co šťastně bylo započato,
ke slávě našeho jména. Jsme tím
povinni také historii svého národa. (Výborně!)
Zvláštní pozornost věnuje se v přítomné
době třetímu nádvoří,
historické části hradu. (Posl. Patzel
[německy]: To jsou také německé dějiny!)
Dějiny veškerého obyvatelstva, tedy i dějiny
německého národa, jsou spjaty s tímto
hradem, pane kolego (obrácen k posl. Patzelovi), a
také německému národu musí
záležeti na tom, aby se tento hrad zaskvěl
v bývalé slávě.
Dovolil jsem si připojiti ke zprávě výborové
krátký popis prací, které se právě
provádějí ve třetím nádvoří,
spolu s plánkem, ze kterého vidíte, na jak
cenné stavby se přišlo při vykopávkách.
Nejcenějším objevem, který jest jedinečným
v celé střední Evropě, je nejstarší
opevnění pražského hradu z konce IX.
století. Veškery tyto vykopávky, svědkové
to naší historie, budou zakryty betonovými
deskami a učiněny trvale přístupnými
všemu obyvatelstvu. Opakuji znovu, že musíme
vynaložiti všechno na důstojné vypravení
pražského hradu.
Při kap. 3. Předsednictvo ministerské rady
bych vyzvedl činnost státního ústavu
statistického. Mimochodem podotýkám, že
v rozpočtovém výboru bylo ústy některých
členů rozpočtového výboru poukazováno,
aby byla činnost Státního statistického
úřadu prohloubena ve všech směrech našeho
života hospodářského. A tu mohu říci,
že skutečně také činnost Státního
statistického úřadu se rozvíjí
jak co do šíře, tak také do hloubky
a poskytuje nám obraz celého našeho života
soukromého i veřejného po všech jeho
stránkách. Zvláštní pozornost
věnována statistice populační, zemědělské,
zahraničního obchodu, dopravní, hornické
a hutnické, sociální, cenové a spotřební,
statistice úvěrních ústavů
a peněžnictví, veřejných financí,
výdělkových společností a úvěrních
družstev, dále statistice politické a sociální,
soudní a trestní, školství, jakož
i statistice státních zaměstnanců.
Výdaje na kap. 4. Ministerstvo zahraničí
obnášejí 136,004.660 Kč proti 151,282.909
Kč na r. 1926. K tomuto obnosu 136,000.000 Kč ovšem
musíme ještě připočísti
obnos investiční, tedy investiční
náklady pro toto ministerstvo, který je připojen
k rozpočtu ministerstva zahraničí, to je
9,018.000 Kč. Je tedy náklad na toto ministerstvo
menší, nežli byl roku minulého. Úkolem
ministerstva zahraničí bylo včleniti naše
národní hospodářství do hospodářství
světového celou řadou mezinárodních
úmluv a spoluprací na Společnosti Národů
přispěti pak k ustálenosti poměrů
mezinárodních. A naše spoluúčast
v tomto ohledu je jistě pozoruhodná.
Vzpomenul-li jsem při této příležitosti
Společnosti Národů, nebude jistě nemístné,
jestliže připomenu naši finanční
účast na této tak významné
mezinárodní instituci. Otiskl jsem ve výborové
zprávě krátký výtah rozpočtu
Společnosti Národů, ze kterého vidíme,
že také rozpočet této Společnosti
stoupá. R. 1925 činil 22,658.138 zlatých
franků, r. 1926 22,930.633 a r. 1927 už 24,615.097
zlatých franků, to je při kursu 650 asi 161,000.000
Kč. Na tyto výdaje přispívá
naše republika obnosem 4,569.830 Kč, to jest my platíme
29 jednotek, podle kterých se rozdělují náklady
na Společnost Národů. Nejvíce přispívá
Velká Britanie, 105 jednotkami, to jest asi 16,545.938
Kč, na druhém místě stojí Francie
a Německo se 79 jednotkami - 1 jednotka totiž činí
asi 24.126 Kč - na třetím místě
je Italie a Japonsko se 60 jednotkami, na čtvrtém
Indie s 56 jednotkami, pak Čína se 46 jednotkami,
Španělsko se 40, Kanada s 35, Polsko s 32, Československo
s 29 jednotkami. Stojíme tedy - spolu s Argentinou a Brasilií
na místě devátém.
Kriteriem při rozdělení nákladů
mezi členy Společnosti Národů je platební
schopnost jednotlivých členů a ta byla oceněna
podle počtu obyvatelstva r. 1919 a podle rozpočtu
na r. 1913. U nás bylo obtížno učiniti
ocenění podle rozpočtu na r. 1913, poněvadž
se musel rozpočet rakouský na r. 1913 rozděliti
a přizpůsobiti rozpočtu našemu. Původní
tato jednotka našich příspěvků
byla 35 jednotek, letos již je snížena na 29
jednotek, tedy tento příspěvek se stále
snižuje.
Rozpočet ministerstva nár. obrany byl důkladně
seškrtán, proti 1.935,402.500 Kč roku loňského
je letošní rozpočet 1.370,000.000 Kč.
Ovšem zde je nutno připomenouti, že má
býti zřízen zvláštní fond
pro věcné potřeby ministerstva nár.
obrany, který má obnášeti 315 milionů
Kč. Rozpočet ministerstva nár. obrany totiž
nemá ani v příštích letech přesahovati
1400 milionů, ale poněvadž má věcné
potřeby, tedy má býti utvořen tento
fond. Proti rozpočtu ministerstva nár. obrany každý
rok, je to samozřejmé, byly podnikány rozličné
útoky, jako proti instituci nepotřebné, a
snad favorisovanější proti jiným resortům.
A tu je nutno, abych prohlásil s toho místa: Nejsme
militaristy ani imperialisty, naše armáda slouží
jedině a výhradně obraně státu
a všech státních občanů. Každý
občan má právo, aby klidně a pokojně
mohl se věnovati své práci, a tyto podmínky
rozvoje musí býti splněny za každou
cenu. Klid a mír je základní podmínkou
vývoje národa a státu, a aby tyto podmínky
mohly býti splněny, potřebujeme armády.
Dokud budou na světě násilníci, kteří
násilím budou porušovati práva druhého,
ať tento druhý je celý národ nebo jednotlivec,
dotud je třeba proti tomuto násilí brániti
se zase silou. Nevydržujeme si armádu z nějaké
rozkoše, nevynakládáme tu miliardu ročně,
které by mohlo býti použito na jiné
účely k blahu celku, z imperialismu, nýbrž
z naprosté nutnosti. Škoda, že prostředky
naše nám nedovolují, abychom mohli armádě
dáti tolik, kolik potřebuje.
Ostatně, naše armáda není již tou
starou armádou předválečnou. Je to
zároveň instituce výchovná a vzdělávací.
Připomínám péči armády
o analfabety. Je opravdu neuvěřitelno, že ještě
letos může býti takový počet
analfabetů. R. 1925 nastoupilo vojenskou službu, podle
zprávy, kterou jsem si vám jménem rozpočtového
výboru dovolil předložiti, 4.339 analfabetů.
Z těch bylo 343 Čechů, 160 Němců,
398 Maďarů, 1922 Slováků, 1446 Rusínů
a 56 Rumunů. Z těchto negramotných 4.339
vojáků stalo se gramotnými 3.213. Nebyla
to tedy pro tyto všechny vojáky doba ztracená
na vojně, nýbrž byla to zrovna tak dobrá
škola. Osvětové činnosti vojska věnuje
se u nás obzvláštní pozornost. Naše
armáda má 392 knihoven, kterých je také
skutečně hojně vojáky používáno.
V kasárnách jsou zřízena t. zv. zátiší,
která mají za úkol pečovati o vojáky
mimo službu, odvykati je toulkám, alkoholu a špatné
společnosti. V těchto vojenských zátiších,
bylo podle výkazu, který byl sestaven ministerstvem
nár. obrany, pořádáno r. 1925 1128
besed, akademií a večírků, 832 divadelních
představení, 210 loutkových představení,
5664 kinematografických představení, 1737
přednášek se světelnými obrazy
a 1.080 jiných kulturních podniků. Mimo to
při těchto vojenských zátiších
jsou zřizovány pěvecké kroužky,
které měly 1618 členů, hudební
kroužky s 1674 členy, šachové kroužky
s 802 členy. Nezapomínáno ani na civilní
povolání vojáků. Pořádány
jsou kursy zemědělské při zemědělských
školách a kursy živnostensko-obchodní
při školách živnostenských a obchodních.
Z těchto několika črt je viděti, jak
diametrálně se liší dnešní
vojna naší republiky od staré předválečné
vojny rakouské. Před válkou byla tato vojna
pravým postrachem, dnes je opravdovou školou (Posl.
Kolláriková: Pre to páchajú vojáci
sebevraždy!) To není z důvodů vojny
samé. Při vyšetřování
se ukázalo, že jsou to důvody jiné,
než ty, které souvisí s vojnou.
V nejbližší době bude řešena
také doba presenční služby vojenské,
kterážto otázka je velmi ožehavá.
Tuto otázku nebudeme řešiti jistě se
žádného jiného hlediska, než s
hlediska prospěchu státu, a tomuto prospěchu
státu musí se podřiditi i prospěch
jednotlivců.
S touto otázkou souvisí také otázka
úlev od presenční služby. Podle výkazu
ministerstva nár. obrany bylo poskytnuto r. 1924 a r. 1925
úlev 3629 vojákům, z nichž bylo: 2952
živitelů rodin, 111 majitelů zemědělských
usedlostí, 27 majitelů malých živností
a obchodů, 495 průmyslových a zemědělských
dělníků, 44 posluchačů vysokých
škol.
Vojenskému letectví věnována byla
velká péče. R. 1925 bylo provedeno 68.349
letů a prolétnuto bylo 2,492.287 km. Výkony
našich letců vojáků jsou příliš
známé, než abych se o nich musel zvláště
zmiňovat. Bohužel, že musíme zde zaznamenati
i ztráty na životech, a to právě nejlepších
našich letců. (Posl. Patzel [německy]: Létající
rakve!) To jest, bohužel, risiko každého
letce.
Letošního roku byla odevzdávána svému
účelu budova vojenského zeměpisného
ústavu, který má v oboru kartografie u nás
pověst nejlepší. Právě se v něm
revidují mapa generální i mapy specielní
celé republiky. O práci jeho možno si učiniti
představu, povím-li, že vytiskl r. 1925 přes
2 mil. tisků. Map bylo vydáno ze skladu tohoto vojenského
zeměpisného ústavu přes půl
milionu.
Výdaje ministerstva vnitra činí 554 milionů
363.850, ovšem k tomu zase musíme připočísti
investice obsažené v ministerstvu veř. prací
v obnosu 15 mil. Na r. 1926 činil rozpočet ministerstva
vnitra 568,694.390 Kč, je tedy rozpočet o něco
málo větší. Obsáhlá činnost
ministerstva vnitra vylíčena je dostatečně
již v důvodové zprávě vládního
návrhu rozpočtu na r. 1926 a prosím, abyste
si ráčili této zprávy povšimnouti.
Totéž platí o ministerstvu spravedlnosti a
nejvyšším soudu, kterážto kapitola
vykazuje výdajů 286,881.280 Kč, s investicemi
asi 297 mil., tedy méně než r. 1926, kdy činily
výdaje skoro 303 mil. Kč.
K této kapitole bych připojil ještě
zmínku o zakládání pozemkových
knih na Slovensku a Podkarpatské Rusi. Řešení
této otázky jest kardinálním požadavkem
pro právní poměry na Slovensku a Podkarpatské
Rusi a zvláště pak pro berní pořádek.
Zakládání knih na Slovensku a v Podkarpatské
Rusi je spojeno s velkými obtížemi. Zastihli
jsme tam v tomto ohledu po převratu poměry v pravém
slova smyslu desolátní. Na Slovensku je 3591 obcí.
Pozemkové knihy byly založeny jen asi v 870 obcích.
Po převratu pak byly založeny ještě asi
ve 20 obcích. V ostatních obcích jsou jen
tak zvané pozemnoknižné archy, které
však namnoze neodpovídají skutečnosti.
Následkem toho je každé právní
jednání v pozemkové držbě velmi
nesnadné a má za následek na Slovensku a
Podkarpatské Rusi dlouhé a nákladné
spory. Rovněž provádění pozemkové
reformy na Slovensku a Podkarpatské Rusi právě
pro tuto neuspořádanost pozemkových knih
a katastru setkává se s velkými obtížemi.
Musí tedy býti přední snahou naší,
aby ve všech obcích v Podkarpatské Rusi a na
Slovensku byly tyto pozemkové knihy dány do pořádku,
a kde nejsou, aby byly založeny.
Při kap. 9. Nejvyšší správní
soud, poukazuji na ohromné obtíže tohoto úřadu.
Laskavostí presidia Nejvyššího správního
soudu byl mi poskytnut bohatý materiál statistický,
který nám udává, jak velikou práci
má dnes tento Nejvyšší správní
soud. Z těchto výkazů je zřejmo, že
náprava je velice nutná, a to tím spíše,
nemá-li zde dojíti v pravém slova smyslu
k naprostému debaklu. Agenda nejvyššího
správního soudu stoupá rok od roku. Tak došlo
r. 1923 6.147 stížností, které mělo
vyříditi 30 referentů, na jednoho referenta
připadlo 205 stížností. R. 1924 došlo
6.465 stížností pro 35 referentů, na
jednoho připadlo 185 stížností. R. 1925
došlo 7.398 stížností pro 35 referentů,
na jednoho připadlo 211 stížností. Ovšem
připomínám, že agenda tato nebude již
pravděpodobně stoupati, poněvadž jest
to namnoze agenda přechodná. Tak na př. zmizí
za nedlouho agenda Pozemkového úřadu, takže
agenda bude sama automaticky snížena, ale je stále
ještě proti Rakousku vysoká. Ve starém
Rakousku 1912 došlo 4.184 stížností pro
41 referentů, takže na 1 referenta připadlo
102 aktů. R. 1913 došlo 4.069 stížností
pro 41 referentů, na jednoho referenta připadlo
99 aktů. R. 1914 došlo 3.117 stížností
pro 41 referentů, na jednoho připadlo 76 aktů.
A jak víte, tehdy museli jsme kolikráte na vyřízení
u Nejvyššího správního dvora tehdejšího
čekati celá léta.
Jest nutno těmto poměrům odpomoci, a to hlavně
reformou správy. Reforma správy podle mého
přesvědčení přinese největší
úlevu Nejvyššímu správnímu
soudu. Že naše administrativa má velkou vinu
na těchto poměrech u Nejvyššího
správního soudu, vysvítá nejlépe
ze statistiky vyřízených aktů Nejvyšším
správním soudem, a to vyřízených
aktů ve prospěch stran a ve prospěch úřadů.
Tak r. 1924 bylo těchto nálezů ve prospěch
stěžovatelů ze všech stížností
Nejvyššího správního soudu 28.67%,
r. 1925 27.87%. K tomu musíme připočísti
značné procento těch, kteří
nepodávají stížnosti k Nejvyššímu
správnímu soudu a kterýmžto stížnostem
by muselo býti vyhověno. Tato okolnost jistě
nepřispívá k důvěře
v naše správní orgány.
Nebudu unavovati vypočítáváním
počtu stížností podaných proti
rozhodnutím jednotlivých administrativních
úřadů, dovoluji si poukázati jen na
zprávu rozpočtového výboru, kde jsou
přesné podle resortů uvedené cifry
podle údajů Nejvyššího správního
soudu. Dovoluji si jenom podškrtnouti některé
tyto resorty, kde jsou poměry zvláště
frapantní. Tak na př. ministerstvo vnitra, kde bylo
r. 1925 667 rozhodnutí ve prospěch úřadů
a 335 ve prospěch stěžovatele, v ministerstvu
financí bylo 1618 ve prospěch úřadů
a 557 ve prospěch stěžovatele. - Tato okolnost
bude důležitou, jak jsem se již dříve
zmínil, při výkazu a nedoplatcích
daní, poněvadž následkem těchto
nálezů a vyřízení rekursů
se tyto nedoplatky sníží. - Ve školství
bylo 254 ve prospěch úřadu a 150 ve prospěch
stěžovatele, ve Státním pozemkovém
úřadě 354 ve prospěch úřadu
a 106 ve prospěch stěžovatele. Již z těchto
cifer je zřejmá nutnost reformy administrativy,
která se musí jeviti, a to zvláště
podtrhuji, v osobní odpovědnosti referentů
rozhodujících úřadů, jako bych
vůbec otázku odpovědnosti všude a v
soudnictví zvláště zdůraznil.
Výdaje ministerstva školství a nár.
osvěty činí v rozpočtu 782,382.452
Kč a k tomu investice 97,782.000 Kč, dohromady tedy
880,000.000 Kč proti 890,000.000 Kč roku 1926. Při
rozpravě v rozpočtovém výboru bylo
zvláště poukazováno na restrikci, na
zavírání tříd obecných
a občanských škol, na národní
útlak a na přílišný počet
studentů na středních školách
a studentů vůbec.
Na universitách: Karlově v Praze, Masarykově
v Brně, Komenského v Bratislavě, Cyrillo-Methodějské
fakulty bohoslovecké v Olomouci, Husově evang. fakultě
v Praze a vysoké škole zvěrolékařské
v Brně bylo zapsáno v letním semestru 1925/6
10.998 posluchačů, na německé universitě
v Praze 3228 posluchačů, dohromady tedy všech
posluchačů na těchto vysokých školách
bylo 14.226. Na technikách a všech příbuzných
ústavech českých i německých
12.008 posluchačů, tedy dohromady na vysokých
školách 26.234 posluchači.
Zajímavá je statistika škol středních.
Všeobecně se má za to, že středních
škol, totiž gymnasií, reálných
gymnasií, reformních reál. gymnasií,
vyšších reál. gymnasií, reálek,
lyceí a učitelských ústavů
je dnes mnohem více než před válkou.
Mimochodem podotýkám: jak vidíte, pánové
a dámy, z tohoto vypočítávání
různých druhů středních škol,
toto rozdělení středních škol
je neudržitelné a musí proto dojíti
k určité jejich unifikaci. V tak zv. zemích
historických bylo r. 1913 těchto ústavů
278, a to 155 českých, 122 německé,
1 polský. Při převratu r. 1918 bylo jich
280 a 1. května 1926 již 287, a to 195 českých,
90 německých a 2 polské. Celkem tedy zůstává
počet středních škol v celé republice
- neříkám škol na Slovensku, kde se
trochu poměry změnily - skoro stejný, takže
počet středních škol se vlastně
nezvětšil. Co se týče národnosti,
zvětšil se počet českých středních
škol o 40.
Na Slovensku bylo 1. října 1918 všech středních
škol dohromady 58, a to gymnasií 32, reálek
6, vyšších dívčích škol
5 a učitelských ústavů 15. Podle stavu
1. května 1926 je tam těchto ústavů
68, a to 51 slovenských, 4 německé, 12 maďarských
a 1 ruský. Na Podkarpatské Rusi 3 ústavy
československé, 7 ruských a 2 maďarské,
dohromady 12. Roku 1918 jich bylo 7.
Celkem tedy můžeme říci, že počet
středních škol mimo Slovensko a Podkarpatskou
Rus se nezměnil, ale za to se změnilo číslo
žactva. Proti počtu žactva v celé republice
r. 1921 96.123 je letos počet 110.761. Největší
počet žactva byl roku loňského, totiž
114.493. Nyní zdá se, že bude žactva na
středních školách ubývati. Podle
národnosti připadá na 1 ústav československý
320 žáků, na německý 260 žáků,
maďarský 265 žáků a ruský
251 žáků.
Zajímavé je srovnání, kolik asi žactva
dostuduje na středních školách. Ve školním
roce 1919/1920 bylo zapsáno na všech středních
školách 18.292 primánů, abiturientů
týž rok bylo jen 6636, roku 1925/1926 je primánů
18.595 a abiturientů 7194. Můžeme souditi,
ovšem ne přesně, že skoro polovička
studentů nedostuduje.
Všech odborných škol je u nás 1608 československých
se 188.297 žáky, 34 rusínských s 2445
žáky, 11 polských se 656 žáky,
569 německých s 61.466 žáky, 26 maďarských
s 3901 žákem. Celkem 2248 škol s 256.765 žáky.
Poměry v obecném školství naší
republiky jsou tyto: Dnes je celkem 13.851 veřejných
obecných škol. Z nich je 9194 československých,
475 rusínských, 3208 německých, 806
maďarských, 76 polských, 2 rumunské
9 hebrejských a 81 smíšených.
Tříd je 32.690, z toho 22.215 československých,
752 rusínských, 7687 německých, 1422
maďarských, 251 polských, 4 rumunské,
15 hebrejských a 344 smíšených.
Na jednu třídu připadalo tedy 39.3 žáků.
Poměr pak národnostní je tento: Na jednu
obecnou třídu československou připadá
38.6 žáků, rusínskou 57, německou
37.1, maďarskou 52, polskou 40.5, rumunskou 62.7, hebrejskou
42.4, smíšenou 47.9. Na jednu třídu
občanskou připadá průměrně
42.9 žáků, a to na československou třídu
43.4, rusínskou 37.8, německou 41.7, maďarskou
41.4, polskou 42.8, smíšenou 39.9.
Smutnou kapitolou v našem školství je návštěva
školní na Slovensku a Podkarpatské Rusi. Na
Slovensku nechodí do školy kolem 30.000 dětí,
na Podkarpatské Rusi 25.545. Velkou vinu na tomto zjevu
ovšem mají v první řadě komunikační
poměry, poněvadž děti z odlehlých
samot mají třeba několik hodin cesty do školy
a není možno žádati, aby děti chodily
v zimě do školy několik hodin.
Zvláštní komise byla zřízena
před rokem pro tyto otázky a práce této
komise byla viděti již letos. Zřídila
od počátku roku 1926/27 123 lidových škol
pro děti nezaškolené.
Činnost lidovýchovná při ministerstvu
školství nezůstávala daleko za výchovou
školskou, jak viděti z tabulek, připojených
ke zprávě rozpočtového výboru.
Proč jsem uvedl celou řadu těchto na první
pohled suchopárných dat? Chtěl jsem ukázati
před celou veřejností, že o nějakém
národnostním útisku proti kterékoliv
národnosti nemůže býti vůbec
řeči. (Předsednictví ujal se předseda
Malypetr.) Ve školství jeví se jako všude
jinde naprostá rovnoprávnost, ano namnoze československé
školství je za školstvím národnostních
minorit. Stížnosti tohoto druhu souvisí s otázkou
restrikce učitelstva a rušení tříd.
Musím se dotknouti zjevu t. zv. restrikce. Samo sebou se
rozumí, že z úsporných důvodů,
z důvodů šetrnosti, bez níž náš
rozpočet se neobejde, musíme za každou cenu
státi na tom, aby všechno, co je v celé státní
správě přespočetné, bylo odstraněno.
Ale jest nesporné - a přiznávám to
otevřeně - že lineární restrikce
a rušení tříd a škol je neudržitelné
a nemožné To se týká všech národností
- nevyjímám nikoho - a v prvé řadě
škol českých, kde rušily se třídy
bez ohledu na místní poměry. To týká
se hlavně škol jednotřídních
a dvoutřídních venkovských, kde přece
náš venkov je odkázán na obecnou školu
a kde snad ušetření několika tisíc
korun zrušením nějaké třídy
není daleko vyváženo kulturními škodami,
které způsobí potom restrikce anebo zrušení
takovéto třídy. Pan ministr školství
ohlásil již v rozpočtovém výboru,
že nastane v této věci jistý obrat.
Vážnou otázkou, na kterou bylo také
v rozpočtovém výboru obzvláště
a důrazně poukazováno, je otázka studovaného
proletariátu. Tisíce absolventů středních
škol dnes je ještě bez místa a státní
správa nemá možnosti, aby je v úřadech
zaměstnala. Tento zjev stává se již
hrozivým a musí býti řešen stůj
co stůj. Ovšem samo sebou se rozumí, že
nemůžeme všechno skládati jen na vládu,
poněvadž vláda je v tomto ohledu skoro bezmocná,
zde musí přiskočiti na pomoc celá
veřejnost, poněvadž tato otázka týká
se také celé veřejnosti.
Rozpočet ministerstva zemědělství
činí 204,600.000 Kč a 8 milionů na
investice, proti 226,700.000 Kč roku 1926 je tedy o 14
milionů menší. Při kapitole ministerstva
zemědělství bych obzvláště
vyzdvihl péči o zemědělské
školství, a to školství, které
má pro naše zemědělce dnes největší
význam, totiž školství nižší,
které je přizpůsobeno dnešnímu
rozvrstvení našich zemědělců,
z nichž největší počet je středních
a malých, kteří následkem toho mají
přirozený zájem právě na školství
nižším. Do kompetence ministerstva zemědělství
patří 264 zemědělských škol,
které navštěvovalo ve školním roce
1924/1925 9007 žáků. Návštěva
těchto škol neodpovídá ještě
důležitosti a významu našeho zemědělství.
Veliká péče je věnována zemědělskému
školství na Slovensku a Podkarpatské Rusi.
Tam byla totiž provedena úplná reorganisace
nižšího školství zemědělského.
Dosavadní nižší hospodářské
školy, převážně dvouleté,
budou sloužiti k vzdělání rolníků
větších a budou míti zápis jednou
za dva roky. Pro syny malorolníků se zřídí
při nich odborné (zimní) hospodářské
školy se zápisem rovněž ob rok, nebo jednoleté
školy hospodářské se zápisem
každoročním. Tím školy tyto přizpůsobují
se specielním poměrům slovenským,
kde převládá malozemědělský
podnik.
Největší oblibě těší
se pokračovací školství zemědělské.
Ve školním roce 1917/18 se vyučovalo na 26
lidových školách hospodářských
a v r. 1925/26 již na 792 školách a co zvláště
je potěšitelno, že 125 lidových škol
je na Podkarpatské Rusi.
Naše zemědělství má jistě
veliký úkol před sebou, totiž živiti
všechno obyvatelstvo státu. Ale má také
ještě jiný důležitý úkol
v našem hospodářství, má totiž
vyráběti plodiny kvalitní, abychom mohli
tyto kvalitní plodiny také vyvážeti.
Pokroky v zemědělství jsou veliké.
Je to viděti na př. na hektarových výnosech
jednotlivých obilních druhů, na které
jsem si dovolil také upozorniti ve zprávě
rozpočtového výboru.
S naším zemědělstvím těsně
souvisí také pozemková reforma, kterou provádí
Státní pozemkový úřad. Dílo
toto, které v celém světě nemá
dosud sobě rovna, zasluhuje jistě veliké
naší pozornosti, poněvadž zde jsme provedli
v pravém slova smyslu revoluci v pozemkové držbě,
latifundium zmizelo a na místo něho nastupuje střední
a malá držba zemědělská.
Pro důležitost věci dovolil jsem si vřaditi
také do zprávy rozpočtového výboru
několik tabulek, které nám ukazují
přesně výkaz činnosti Státního
pozemkového úřadu v minulosti a také
plán do budoucnosti, a doporučuji, dámy a
pánové, tento výkaz bedlivé vaší
pozornosti a studiu. Z tohoto přehledu vidíme, jak
ohromný kus práce Státní pozemkový
úřad vykonal a co znamená pozemková
reforma pro celou republiku a její obyvatelstvo.
Pro celý náš hospodářský
život a pro posice naše v hospodářském
životě světovém má naše
obchodní bilance, o níž přehled nám
podává ministerstvo obchodu, průmyslu a živností,
velikou důležitost. Naše obchodní bilance
je aktivní, vývoz převyšuje dovoz. R.
1925 činil dovoz 17.594,246.985 Kč, vývoz
18.798,953.187 Kč, rozdíl vývozu proti dovozu
je tedy 1.204,706.202 Kč. Za leden až srpen r. 1926
vypadá statistika takto: dovoz 9.595,429.493 Kč,
vývoz 10.605,277.054 Kč, rozdíl je tedy za
tyto měsíce 1.009,487.561 Kč. Pro náš
průmysl jsou pak zvláště důležitá
čísla, která udávají vývoz
hotových výrobků, poněvadž od
toho závisí osud našeho dělnictva. Tak
r. 1925 bylo vyvezeno hotových výrobků za
11.634,945.282 Kč a dovezeno jen za 4.055,125.835 Kč.
U surovin je obráceně. Bylo jich dovezeno za 8.694,795.111
Kč a vyvezeno za 3.591,835.433 Kč, to znamená,
že náš průmysl zpracovává
nejen naši surovinu, nýbrž i též
surovinu cizí a hotový tovar vyváží.
Jakou péči věnuje ministerstvo obchodu, průmyslu
a živností práci živnostenské podporováním
živnostenských kursů a živnostenských
družstev, viděti z tabulek důvodové
zprávy.
Pro naši platební bilanci nemalou důležitost
má cizinecký ruch, který se u nás
utěšeně rozvíjí. Nemáme,
bohužel, ještě přesné statistiky
o cizineckém ruchu, toliko velké lázně
mají přesná čísla, takže
čísla, která zde uvádím, jsou
jenom aproximativní. Počet cizinců v r. 1924
činil 143.123, r. 1925 už 196.713, tedy přírůstek
jistě neobyčejně značný.
Ministerstva veř. prací, pošt a telegrafů,
železnic a soc. péče podala zprávu o
své činnosti v důvodové zprávě
k vládnímu návrhu rozpočtu.
Ke kapitole ministerstva veř. prací bych jen připomenul,
co ostatně jsem již pověděl na několika
místech, že totiž do rozpočtu ministerstva
veř. prací jsou zařaděny administrativní
investice ostatních ministerstev, takže tyto investice
měly by se vlastně po jednotlivých resortech
rozděliti. Jsou dosti značné, vykazují
částku 231,180.199 Kč.