§ 2 návrhu tisk 706 bude treba doplniť v záujme
drobných konzumentov, aby títo od prvých
dvoch svíň, zabitých pre domácu potrebu,
neplatili porážkovú daň, aby malokotlári
do prvých 20 litrov a vinohradníci do prvých
dvoch hektolitrov oslobodení boli od dane dôchodkovej.
My slovenskí agrárníci dôrazne požadujeme,
aby zákon o župnej reforme prevedený bol i
v zamoravských zemiach. Politický dualizmus škodí
jednotnosti štátu. Presvedčili sme sa, že
nový župný zákon, ktorý vylúčil
politiku zo žúp a ktorý zrušil virilizmus,
je lepší, ako zemské sriadenie, ktoré
na dvoch koľajniciach vybavuje to, čo župná
reforma vybaví jedným šmahom. My sa postavíme
proti pokusu zrušiť župnú reformu a uviesť
na Slovensko zemské sriadenie. Tieto pokusy pričítam
iba sotrvačnosti a pohodlnosti daktorých českých
kruhov, ktoré všade, kde len môžu, tak
na príklad i na poli trestného poriadku, natískajú
nám svoje zastaralé, zkostnatelé a na policajný
štát upomínajúce zásady voči
modernejším a liberálnejším zásadám,
udomácneným na Slovensku. Či potom nemajú
pravdu v mnohom tí, ktorí tvrdia, že Slovensko
je pre zamoravské zeme iba pokusným zajacom? Proti
rozumnej novelizácii tohoto zákona nič mať
nemôžeme.
Vrúcne si prajeme vstup slovenskej ľudovej strany
do vlády. Vedeli sme sa pokonať takmer so všetkými
občianskymi stranami nemeckými a maďarskými.
Politická nutnosť a múdrosť vyžaduje
pritiahnutie najväčšej složky občianskej
slovenského národa k pozitívnej práci.
Prejavenú dobrú vôľu tejto strany má
a musí honorovať naša vláda.
Konečne dotknem sa i dvoch politických afér,
a to Gajdovskej a Eislerovskej, avšak nie tým spôsobom
a za tým účelom, ako to učinil p.
kol. Moudrý. Tí páni, ktorí
umele vyvolávajú a konštruujú politické
aféry, veľmi zlé služby preukazujú
voči tomuto nášmu štátu, ktorého
hlavnými podporovateľmi práve oni sa vyhlašujú
a takými sa nazdávajú. Obe tieto aféry
sú pred rozhodnutím neodvislého súdu
a preto našou povinnosťou je, vyčkať výsledok
oboch sporov a podľa výsledku máme a musíme
si utvoriť mienku nielen o p. Gajdovi a o p. dr Hodžovi,
lež práve tým istým merítkom
musíme si utvoriť úsudok i o dokázaných
osočovateľoch. Toto je objektívny názor.
Môj subjektívny náhľad o týchto
dvoch osobách je ten, že tak p. Gajda, ako i p. dr
Hodža vo svojom obore boli a sú aspoň
nadpriemernými osobnosťami. P. gen. Gajda na poli
válečnom porazil vždy a všade všetkých
svojich generálskych súperov. Pán minister
dr Hodža utvoril občiansku koalíciu,
do ktorej vstúpila i čiastka Nemcov a Maďarov.
Poneváč ani p. Gajda, ani p. dr Hodža
nepatrí medzi socialistov, ktorí ťažko
nesú nesocialistickú vládu, preto musel byť
nezvyklým spôsobom odstránený p. gen.
Gajda a preto socialisti pokúšajú sa odstreliť
i tvorcu občianskej koalície, p. ministra dr Hodžu,
ktorý má ešte i tú vadu, že je
neprístupný a v slovenskom národnom presvedčení
intranzigentný. Sohraný útok na p. ministra
dr Hodžu čo najrozhodnejšie odsudzujeme,
lebo vidíme, že útok tento zakladá sa
na domnienkach, prednášajú sa nastrknuté
slová a nedopovedané vety. Miesto toho, aby udali
konkrétné tvrdenia, kombinujú a hádajú.
Toto nie je mužné jednanie; alebo som mužom,
alebo som babou, ale nechcem byť hermafroditom! Na dokázanie
stanoviska p. dr Hodžu dovolím si citovať
osvedčenie národného demokrata p. dr Milana
Ivánku: "Som právnym zástupcom princa
Cyrila od 7. januára 1925. S ním a dr Eislerom jednal
som vo veciach fideikomisu aspoň päťdesiatkrát
v Prahe a Bratislave. Vyjednával som s viedenským,
pražským a bratislavským zástopcom princa
Joziáša a zastupoval som princa Cyrila i pred súdom
a pred mnohými úrady. Dňa 11. júna
1925 intervenoval som v záujme princa Cyrila i u dr Hodžu,
vtedajšieho ministra zemedelstva. U ministra dr Hodžu
žiadal som, aby lesy koburgského fideikomisu aspoň
10 rokov neboly dané na program pozemkovej reformy, ale
aby boly na ten čas ponechané v užívaní
majiteľa princa Cyrila. Dr Hodža mi na to s najväčšou
rozhodnosťou prehlásil, že jeho plánom
je prevziať pre náš štát celý
koburgský veľkostatok čo najprv a že od
tohoto plánu neustúpi za žiadnych okolností.
Keď ale dr Hodža ani po rozhovore, trvajúcom
viac ako jednu hodinu, nezmenil na tomto svojom stanovisku, už
som s nim potom o tejto veci vôbec nehovoril. Prehlašujem
ďalej, že za celé 2 roky môjho zastupovania
princa Cyrila ani princ Cyril, ani dr Eisler predo mnou nikdy
nespomenuli, ani neučinili narážku na to, že
by bolo treba dať peniaze niektorej politickej strane alebo
podplatiť niektorého ministra, úradníka
alebo politika. Mám dojem, že by mi boli takýto
svoj úmysel sdelili, alebo mňa ináč
do svojich plánov a úmyslov zasvätili"!
Koncentračná paľba na generála dočasne
sa im vydarila, ale my slovenskí agrárníci
sme presvedčení o tom, že ohľadom p. ministra
dr Hodžu zlyhá im nielen delo p. dr Stránskeho,
lež i puška p. kol. Moudrého a spoločníkov.
Či chcete pripraviť pôdu pre slovenský
klub občianský?!
Vzhľadom na to, že prechovávame voči vláde
úplnú dôveru a že vláda táto
vyhovie oprávneným zmenám návrhov,
v mene republikánskej strany zemedelského a maloroľníckeho
ľudu súhlasím so štátnym rozpočtom
a finančným zákonom na rok 1927, za prijatie
ktorých naša strana hlasovať bude. (Výborně!
- Potlesk.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Dalším řečníkem je pan posl.
Harus. Uděluji mu slovo.
Posl. Harus: Paní a pánové! Položka
ministerstva nár. obrany, kapit. 5, vykazuje potřebu
téměř půl druhé miliardy Kč
a jest jednou z nejtíživějších
položek vůbec. Nic tak tíživě nedoléhá
a nic tak nepociťuje obyvatelstvo tohoto státu, jako
vydání ministerstva nár. obrany, neboť
vydání tohoto ministerstva, vydání
na vojsko, přinášejí obyvatelstvu jen
škodu. Ve vládních prohlášeních
min. předseda do omrzení vždy opakuje zásadu,
podle které se má při vydání
peněz poplatníků postupovati, že při
vydání i jediného haléře z
peněz poplatnictva má býti napřed
přemýšleno o tom, zdali tato vydání
nepřinesou poplatnictvu větší škodu
než prospěch. Můžeme ovšem říci,
že při vydání ministerstva nár.
obrany na tuto zásadu bylo zapomenuto, neboť kdyby
se při sestavování kapitoly ministerstva
nár. obrany postupovalo podle této zásady,
musela by býti většina položek tohoto
ministerstva vypuštěna. Jest jisto, že celá
řada těchto položek přináší
obyvatelstvu větší škodu než prospěch.
Nejen poslanci, kteří do věci jsou zasvěceni,
ale i prostí obyvatelé státu ptají
se, nač tak ohromná vydání?
V rozpočtu státu tato vydání participují
v procentech číslem 19; tedy 19% všeho vydání
rozpočtového připadá na položku
ministerstva nár. obrany. V té době, kdy
máme desetitisíce, ba statisíce nezaměstnaných,
v té době, kdy pomýšlí se na
snížení rent invalidům, vdovám
a sirotkům, nikdo nepomyslí, jak těmto sociálně
nejslabším vrstvám má býti pomoženo,
v té době vydává se půldruhé
miliardy na vojáky.
Pozorujeme-li celý rozpočet a zejména rozpočet
ministerstva nár. obrany, nabýváme čím
dále tím více přesvědčení,
že náš stát chce býti za každou
cenu státem militaristickým. Porovnáme-li
počet důstojníků, jichž je 10.000
a vedle nich 11.000 rotmistrů, celkem pak 54.000 šarží
vůbec s počtem vojáků, vidíme,
kolik procent důstojníků a šarží
má armáda československá. Podle toho
snadno si můžeme také vypočísti,
že na 6 obyčejných vojáků československé
armády připadá jeden důstojník,
zatím co na druhé straně na 80 dětí
obecných a národních škol připadne
jeden učitel. To všechno nám potvrzuje, že
je rozdíl mezi vzděláním občanů
a vzděláním vojáků, když
na výchovu občanskou 80 dítek stačí
jeden učitel, a naproti tomu k výchově 6
vojáků je potřebí jednoho důstojníka.
Jistě pochopíme, že tento stát nemá
na mysli výchovu občanů, nýbrž
vším právem můžeme se domnívati,
že odpovědní činitelé ve státě
mají v první řadě na mysli výchovu
vojáků. To pak ovšem velmi pochybně
kontrastuje s mírovými snahami, ke kterým
náš stát vždycky hrdě se hlásí.
Sestavili jsme si malou statistiku, ze které jasně
vysvítá, že naše republika jest opravdu
jedním z nejmilitarističtějších
států v Evropě vůbec. V Československé
republice 150.000 vojínů činí přes
1% všeho obyvatelstva tohoto státu, v Německu
0.16%, v Rakousku při 30.000 vojáků 0.46%,
v Maďarsku při 35.000 vojácích 0.45%.
A sama militaristická Francie, která převzala
úlohu vilémovského Německa, má
armádu, která při počtu 740.000 vojínů
činí necelá 2%. Vydání
na tyto armády je toto: U nás, jak jsem již
řekl, participujeme z celkového rozpočtu
našeho 19%. V Německu činí vydání
necelých 10%, v Rakousku necelých 6%, v Maďarsku
10% a ve Francii 17%. Z těchto několika ukázek
tedy vidíme, že co se týče poměru
nákladu na vydržování armády,
je Francie, která chce hráti v Evropě úlohu
bývalého vilémovského Německa,
ještě daleko za námi. Militarismus francouzský
dnes převzal úlohu bývalého militarismu
německého, ale přes to ještě
vydání na francouzskou armádu nepřekročuje
vydání, které požaduje ministerstvo
nár. obrany v Československé republice.
V době, kdy ministr financí chce šetřiti
na všem a za každou cenu, kdy desetitisíce státních
zaměstnanců byly zbaveny chleba, aby se ušetřilo
na jejich mzdách 1/2
miliardy, aby ostatním, kteří ve státní
službě zůstanou, na úkor těch
propuštěných a restringovaných mohly
se zvýšiti mzdy, zatím co u nižších
státně-zaměstnaneckých kategorií
toto zlepšení činilo několik korun a
u některých i zhoršení, vidíme,
že u vyšších pánů, počínaje
radou čím dále nahoru, stoupá rapidně
také to procento. Zejména u generálů
toto zvýšení stouplo téměř
o plných 100%. Myslíme, že právě
zde by se mělo šetřiti, a ne u invalidů,
vdov a sirotků, aby se jim snižovaly jejich nepatrné
renty a tak zhoršovalo se jejich živobytí. Zde
právě by byla velmi záslužná
činnost, aby se dosáhlo zlevnění státní
administrativy. Máme slušnou hromádku generálů,
111 kusů se jich počítá, a jestliže
požitky těmto generálům byly zlepšeny
o plných 100%, to je ze 48.000 Kč na 93.000 Kč,
pak nemůžeme pochopiti snahu ministra financí
o šetření. (Výkřiky komunistických
poslanců.)
Je sice pravda, že ve vysvětlivkách ke kapitole
ministerstva nár. obrany se také poukazuje na restrikci,
že také v ministerstvu nár. obrany bylo restringováno
- dočteme se o tom na str. 113, že stav důstojníků
byl snížen o 25 a stav rotmistrů o 5 - avšak
tato restrikce se nám zdá býti podezřelou.
Víme totiž, že na př. vojenské
školy jsou plny důstojnického dorostu a opět
se žádá 10 milionů na jejich výchovu.
Vládním usnesením č. j. 10.928 ze
dne 28. června a výnosem ministerstva nár.
obrany č. 6138 ze dne 28. září činí
se provolání k vysokoškolákům
pro vstup do vojska. 26 frekventantů přijato bude
již do I. ročníku válečné
školy dnem 3. listopadu a řada kursantů a jiných
a jiných povolání, jako lékařských,
inženýrů atd. Proto zdá se nám
restrikce velmi podezřelou, když na jedné straně
při plném počtu vojenských učilišť
pro výchovu nových důstojníků
říká se, že bylo také restringováno
25 důstojníků za účelem snížení
nákladů tohoto ministerstva. Zdá se nám
tedy, že při této restrikci šlo buď
o důstojníky některým pánům
nepohodlné anebo i takové, za kterými se
zavřela vrata kriminálu, nebo konečně
o plevel, který i čsl. armáda může
postrádati, á la Gajda.
Mohlo by se mi vytknouti, že neuvádím nic o
sovětském Rusku, o jeho branné moci. Ale
v žádném případě nelze
srovnati brannou moc sovětského Ruska s militarismem
kteréhokoliv evropského státu, tím
více státu Československého. (Výkřiky
posl. dr Slávika.)
Zde přímý doklad, který přinesl
"28. Říjen" z 9. ledna 1926: "Zvýšení
platů důstojníkům rudé armády.
Rozkazem vojenské revoluční rady ze dne 10.
prosince byly upraveny platy důstojníků rudé
armády. Podle nových předpisů činí
plat velitele čety měsíčně
65 rublů, velitelé roty 78 rublů, velitele
pluku 120 rublů. Nejvyšší gáži
má velitel vojenského okrsku, který dostává
220 rublů měsíčně. Naproti
tomu dosáhne velitel čety asi 1100 Kč, velitel
okrsku, tedy asi jako náš zemský velitel, 3900
Kč. Při tom nutno současně počítati
s tím, že ceny potravin i jiných nevyhnutelných
potřeb životních jsou v Rusku mnohem vyšší
než u nás." Při tom není možno
srovnati poměr platů vedoucích důstojníků
armády k poměru našemu.
Vedle těchto ukázek je nutno poukázati, jakým
způsobem jsou zachovávána občanská
práva vojínů. Ve starém Rakousku t.
zv. živitelé rodin při odvodu byli ihned zařazeni
do zálohy, kdežto u nás musí vytrpěti
každý takový vojín, na kterém
spočívá tíže rodiny, který
je představitelem rodiny jako živitel, hotové
martyrium, nežli je anebo bude z armády propuštěn.
Takových příkladů mohl bych uvésti
celou řadu. Ale nejenom to, už dříve,
nežli vůbec je rozhodnuto, bude-li či nebude
propuštěn takový branec, žádá
se od něho zaplacení částky poplatků,
tedy předem už žádá se na vojínu,
který žádá o propuštění
z důvodu nepostradatelnosti v rodině jako živitel,
poplatek, třeba potom ani nebyl opravdu propuštěn.
Nejpovážlivější položky, které
mohou býti přímo zařaděny do
prvního stupně svou zbytečností, jsou
preliminované obnosy na střelivo výcvičné.
Jsou to ohromné obnosy: Dělové střelivo
pro výcvik a běžnou potřebu stojí
22,341.000 Kč, ruční granáty a drobné
střelivo 37, 690.500 Kč, prach výbušný
pro výcvik 15,315.000, tedy celkem náklad na cvičné
střelivo dosahuje výše 75 mil. Jest to cifra
ohromná, pomyslíme-li, že na potřebná
a záslužná vydání pro důležité
třídy našeho občanstva věnují
se velmi nepatrné obnosy, což jest viděti z
ministerstev jiných, na př. ministerstva veřejných
prací a pod. V poměru k vydání na
nezaměstnané jest to cifra úžasná.
75 mil. z peněz poplatnictva prostě vyhozeno bude
do vzduchu pro nic za nic, snad jen proto, aby se vojáci
naučili dobře stříleti, t. j. dobře
vražditi. (Výkřiky posl. dr Slávika.)
75 mil. to je cifra, za kterou by se opravdu dalo zlehčiti
těžké břímě života
desetitisícům vdov a sirotků. Ale tyto vdovy
a sirotci mají v býti ještě o svoje
dosti již bídné příspěvky
připraveni, jejich existence má býti nepoměrně
zhoršena, aby tím více mohlo býti vydáno
na zbytečný výcvik ohromné armády.
Jednou z nejpodstatnějších položek vydání
v tohoto ministerstva jest také položka 5,595.000,
kterou vydává toto ministerstvo na francouzskou
vojenskou missi. Vyslali jsme do Francie do vojenských
škol a učilišť řadu důstojníků
na specielní výcvik a na zdokonalení ve výcviku
válečném a náklad na tyto kursisty
platí ministerstvo nár. obrany. Naproti tomu francouzská
armáda vydržuje si dozor nad naší armádou
na útraty vlastního našeho občanstva.
Téměř 6 mil. vydání na francouzskou
missi jest cifra, kterou náš stát vydal v tomto
roce na podporu všech nezaměstnaných dělníků.
Statisíce nezaměstnaných dělníků
nestojí státu za to, aby vynaložil na ně
tolik, jako na několik francouzských generálů.
Velmi podezřelá je také položka 2,533.310
Kč na vydržování zahraničních
orgánů ministerstva nár. obrany. (Výkřiky:
Špicli!) Bylo zde mluveno o otázce špiclovství,
byla na naši stranu vržena celá řada han.
(Výkřiky posl. dr Slávika.) Ale bylo
by záhodno, aby ministr nár. obrany vysvětlil,
k jakému účelu je tam určeno těch
2 1/2 mil. Kč. Co
jsou to zahraniční orgány ministerstva nár.
obrany? (Výkřiky komunistických poslanců:
Špioni!) Nejsou v tom špioni? (Výkřiky
posl. dr Slávika.)
A proto myslím, že bude třeba, aby i této
položce byla věnována náležitější
pozornost, aby se ukázalo, co se za ní skrývá.
Mám zde doklady o tom, kam vlastně přijdou
a jakým způsobem jsou zužitkovány tyto
desítky milionů, které zde byly preliminovány
na cvičné střelivo. Bylo by záhodno,
aby bylo podáno vysvětlení zástupci
ministerstva nár. obrany, zda jim je něco známo
o tom, jak bylo naloženo se zbrojovkou "Kohoutek a spol."
v Mnich. Hradišti, aby bylo něco vysvětleno
o tom, jak bylo naloženo se zbrojovkou "Praga"
ve Vršovicích a naproti tomu, jak vyrostla nová
zbrojovka t. zv. "Zelená Liška" na Pankráci
za přímé pomoci ministerstva nár.
obrany. Má to svoji souvislost s aférou, která
svého času také rozvířila veřejné
mínění. Je to aféra zbrojovky Janeček.
Bylo by třeba, aby bylo zvláště vysvětleno,
v jakém poměru vydaných 75 mil. Kč
na cvičné střelivo je s touto zbrojovkou.
Pan ředitel firmy Janeček je bývalý
štábní kapitán Velínský,
který toho času, když pan Janeček vyráběl
ruční granáty, byl velitelem zbrojně-technického
úřadu u firmy Janeček a všechny granáty
přejímal. Když byly všechny granáty
přejmuty, byl jmenován štábní
kapitán Velínský panem Janečkem ředitelem
zbrojovky na Pankráci. Pan Janeček měl k
tomu asi pádné důvody, proč jmenoval
pana Velínského, který není ani odborníkem,
ani obchodníkem, ředitelem svého závodu.
Rok 1925 zastihl t. zv. "Zelenou lišku" ve velmi
špatném stavu. Na počátku toho roku
objevily se zprávy v novinách, že zbrojovka
inž. Janečka přijme za výhodných
podmínek takové úředníky a
dělníky, kteří se vyznají v
adaptování kulometů. Bylo by třeba
zmíniti se, co pod tímto vynálezem pana Janečka
se skrývalo. Vynálezu se prostě říkalo
adaptace kulometů. Abychom si mohli udělati představu
o tom, co adaptace kulometů znamená, uvádím
následující: Všem nástupnickým
státům bývalého Rakouska byl přidělen
mírovou komisí mezi jiným také jistý
počet zbraní všeho druhu, jak na který
stát podle jeho velikosti připadalo. Mezi těmi
státy byla také Československá republika,
která obdržela svoje množství těžkých
kulometů systém "Schwarzlose". Tyto kulomety
byly vyrobeny za války roku 1918. Podle toho také
vyhlížely, takže je možno tvrditi, že
snad dosahovaly správný počet kulometů
mírovou komisí nám přiřknutých,
ale v jakém stavu byly, anebo byly-li vůbec k potřebě,
to ovšem je pro nás otázkou. Bylo již
řečeno shora, že kulomety byly přejaty
od staré rakouské správy ve špatném
stavu. (Výkřiky.)
Nebylo by nikoho ani ve snu napadlo něco proti tomu namítati,
kdyby se na těchto kulometech byla provedla generální
oprava za přiměřenou cenu. Generální
oprava, to ovšem by nebylo nic pro pana inž. Janečka,
jako vynálezce. Pan Janeček totiž velmi dobře
věděl o těchto kulometech a proto si dal
ministerstvem nár. obrany potvrditi patent na jejich adoptaci.
(Veselost. - Posl. Sedláček: Od kdy se
adoptují kulomety?) Pánové, vy se smějete
přeřeknutí, ale jak se měla prováděti
přeměna takových kulometů, které
nemohla rakouská armáda potřebovati, aby
je mohla potřebovati československá armáda?
Musely se "adaptovati". V radě odborníků
ministerstva nár. obrany měl slovo při schválení
adaptace kulometů major Pospíšil, takto inženýr
zemědělství. A narychlo byla postavena dřevěná
bouda a první objednávka, zadaných 2500 kusů,
ocitla se v té boudě a tak byl dán základ
této velké zbrojovky firmy Janeček.
Myslím, že z těchto 75 milionů, které
jsou nyní opět preliminovány na cvičné
střelivo, bude značná část
prostě věnována firmě Janeček,
a my tomu říkáme, že se to děje
způsobem čistě korupčním,...
(Výkřiky.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Prosím o klid.
Posl. Harus (pokračuje):.. jestliže
firmě, která ministerstvo nár. obrany přímo
okrádá o miliony a okradla je také při
adaptování kulometů a při výrobě
ručních granátů, byly dány
z peněz poplatnictva desítky milionů, aniž
by za to bylo pro stát odvedeno něco plnohodnotného.
Ke konci těchto několika svých poznámek...
(Hluk. - Různé výkřiky poslanců
komunistických a poslanců republikánské
strany zemědělské a malorol. lidu.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Prosím o klid.
Posl. Harus (pokračuje):... z 1 1/2
miliardy na vydání mohu označiti těchto
43,540.000 Kč, které jsou tam preliminovány
na běžnou potřebu, jako položky korupční,
které jsou určeny pro takové firmy jako je
Janeček. Mohli bychom podrobiti kritice řadu dalších
položek ve vydání na armádu a myslím,
že by pánům zašel smích, až
by se občanstvu tohoto státu sdělilo, jakým
způsobem peníze, z poplatnictva přímo
vydřené, jsou promarňovány. Jsou to
desítky milionů, které takovýmto způsobem
jsou obraceny proti zájmům občanstva a ilusorním
zůstává heslo p. min. předsedy Švehly
o tom, že o každém haléři vydání
ze státních peněz má se napřed
přemýšleti, zdali občanstvu nepřináší
větší škodu nežli prospěch.
Jestliže při všech položkách bylo
postupováno tak jako při položkách ministerstva
nár. obrany, můžeme prohlásiti, že
tento rozpočet je postaven přímo proti této
zásadě a my také dovedeme širokým
vrstvám poplatnictva vysvětliti, jaké jsou
to zdroje příjmů, na kterých tento
rozpočet je postaven, ale také nač tyto zdroje
příjmů jsou věnovány. Nedovolíme,
aby armáda, na kterou z peněz poplatnictva věnováno
jest půl druhé miliardy, stala se nástrojem
vaším (obrácen ke stranám většiny),
nástrojem bílé reakce, zabráníme
každému takovému pokusu, vynasnažíme
se, abychom nejen občanstvu, nýbrž i vojákům
vysvětlili, jaký vlastně poměr jejich
k občanstvu je. Vaší snahou, pánové,
jest, postaviti jednu část armády, t. j.
důstojnickou, nad občanstvo. Naproti tomu druhou
část armády chcete postaviti pod občanstvo
a tak chcete obklíčiti občanstvo tohoto státu.
Vojáky, t. j. příslušníky chudobných
vrstev lidových, chcete postaviti proti lidu, chcete je
zbaviti všech práv občanských a naproti
tomu svým spolehlivým živlům, důstojníkům,
nejen že poskytujete privilegia hospodářská,
nýbrž i privilegia jejich stavovské cti, t.
j. chcete je postaviti nad občanstvo. Tomu zabráníme
za každou cenu. Nedovolíme, aby armáda byla
postavena nad občanstvo, ale rovněž nedovolíme,
aby její část a zejména ta, která
pochází z řad chudobných vrstev lidových,
byla postavena pod občanstvo, aby byla připravena
o občanská práva, která jim byla zaručena.
Nedovolíme, aby vojákům byla jejich občanská
práva uzmuta, nedovolíme, aby také jejich
právo hospodářské bylo zmenšeno.
Vy jste učinili tento pokus, snížili jste platy
vojínům. Neučinil to tento parlament, provedla
to vláda prostě nařízením,
snížila platy vojínům, ačkoliv
cifra, která byla tím ušetřena, je nesmírně
maličkou v poměru k ostatním položkám
vydání na armádu. Nepozastavili jste se nad
tím, že vojín nemůže žíti
z toho, co je mu poskytováno jako strava z vojenské
kuchyně a že žold, který pobíral,
byl jakousi pomůckou přiživování
se a že skoro celý musel vojín vydat, aby netrpěl
hlad. Zatím co jste těmto prostým vojínům,
příslušníkům nejchudobnějších
vrstev, které nemohou svým příslušníkům
posílati peníze, snížili žold a
tím chtěli uplatniti zásadu šetření,
na druhé straně vysokým příslušníkům
armády zvýšili jste jejich požitky až
o 100%. Byl to pokus, aby takto byla postavena armáda do
vaši moci, abyste z ní mohli vytvořiti armádu
svého násilí a teroru. Proto postavili jsme
se a postavíme se vždycky proti tomu i v budoucnosti.
Víme dobře, že ti, jimž žold byl
snížen, které chcete připraviti o občanská
práva, jsou příslušníky naší
třídy, třídy chudobného lidu
a proto na ně nezapomínáme, proto se zajímáme
o jejich osud a budeme se o jejich osud zajímati, budeme
jejich práva občanská hájiti. Myslím,
že oni pochopí tuto naší úlohu
a potom bude marné vaše štvaní, které
proti těmto vojínům a také proti naši
straně podníkáte. Armáda, která
se skládá v převážné části
z příslušníků chudobných
vrstev lidových, nesmí se státi nástrojem
reakce, nemůžeme dovoliti a nedovolíme, aby
se z ní stala armáda bílého teroru,
nýbrž, tato armáda musí se státi
pomůckou našeho osvobozenského boje proletariátu
a ne pomůckou reakce, pomůckou, která v tomto
státě chce nastoliti diktaturu buržoasie.
Tedy z těchto hledisk posuzujeme úlohu armády
a proto také se vždycky vynasnažíme, abychom
zájmy těchto nejnižších příslušníku
armády chránili a ubránili proti vám,
aby se nenechali oklamati a získati pro nástroj
vašeho teroru, nýbrž, aby se stali nástrojem
osvobozenského boje proletariátu. (Potlesk komunistických
poslanců.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Dalším řečníkem je p. posl.
dr Mičura. Uděluji mu slovo.
Posl. dr Mičura: Slávna snemovňa!
Chcem sa podrobnejšie zaoberať s rezortom súdnictva
a preto dovoľte mi, aby som predo všetkým vzpomenul
niekteré štatistické dáta, ktoré
sú menovite pre vývoj súdnictva na Slovensku
a Podkarpatskej Rusi a pre poznanie jeho potrieb zaujímavé.
(Předsednictví se ujal předseda Malypetr.)
Oblasť Slovenska a Podkarpatskej Rusi je rozdelená
na dva obvody sborových súdov II. inštancie,
majúce názov súdnych tabúl. Západná
časť zahrnuje obvod bratislavský, východná
časť a Podkarpatská Rus obvod košický.
V bratislavskom obvode je 6 sborových súdov I. inštancie
s 50 okresnými súdy, v obvode košickom 7 sedrií
s 39 okr. súdy, z ktorých jedon nie je dosiaľ
aktivovaný.
Sborové súdy I. inštancie (sedrie) boly zaťažené
celkovým počtom došlých spisov nasledovne:
Bratislavský obvod r. 1921 mal 66.828 spisov, r. 1922 75.365
spisov, r. 1923 89.255 spisov, r. 1924 83.120 spisov, r. 1925
89.300 spisov. Obvod košický mal r. 1921 52.735 spisov,
r. 1922 63.127, r. 1923 72.407, r. 1924 72.716 a r. 1925 81.654
spisov.
U týchto súdov bolo činných sudcov,
a to v bratislavskom obvode: r. 1921 88, r. 1922 91, r. 1923 92,
r. 1924 88, r. 1925 81. V košickom obvode r. 1921 67, r.
1922 71, r. 1923 72, r. 1924 74 a r. 1925 87. A tak na jedného
sudcu pri padalo u týchto sborových súdov
priemerne nasledovný počet spisov: V bratislavskom
obvode r. 1921 760, r. 1922 828, r. 1923 971, r. 1924 944, r.
1925 1102. V košickom obvode r. 1921 787, r. 1922 889, r.
1923 1005, r. 1924 981 a r. 1925 938. U okresných súdov
bolo zaťaženie v bodoch, a to: v bratislavskom obvode
r. 1921 364.451, r. 1922 356.429, r. 1923 359.281, r. 1924 373.404,
r. 1925 385.787. V košickom obvode r. 1921 242.962, r. 1922
245.929, r. 1923 277.933, r. 1924 268.848 a r. 1925 300.562. Počet
sudcov u okresných súdov činných bol:
v Bratislave r. 1921 131, r. 1922 137, r. 1923 136, r. 1924 140,
r. 1925 134. V Košiciach r. 1921 87, r. 1922 98, r. 1923
99, r. 1924 94, r. 1925 97, takže na jedného sudcu
pripadlo na rok bodov: v Bratislave r. 1921 2782, r. 1922 2588,
r. 1923 2641, r. 1924 2667, r. 1925 2879. V Košiciach r.
1921 2692, r. 1922 2490, r. 1923 2807, r. 1924 2683, r. 1925 3089.
Keď teraz povážime, pánovia, že najvyššie
možné zaťaženie jedného sudcu u sborového
súdu v Čechách a na Morave je ročne
900 spisov, poznamenávam, že spis je roveň
prípadu na súd vznesenému a nie jednotlivému
podaniu, a to až do úplného skončenia
prípadu v tej inštancii, ku ktorej sa strana dovolala,
musíme zistiť, že zaťaženie týchto
súdov je rozhodne nadnormálné. Na Slovensku
a Podkarpatskej Rusi, kde sú ťažkosti jazykové,
kde je dosiaľ neúplne vybudovaná súdna
kancelária, kde sú prípady komplikovanejšie
následkom nedostatočného vžitia sa právneho
poriadku v širokých vrstvách obyvateľstva,
je zaťaženie 900 spismi ročne nezdolateľné.
U okresných súdov, ktorých zaťaženie
sa oceňuje podľa tak zv. bodového systému,
t. j. že jednotlivé sudcovské úkony
sa určitým počtom bodov hodnotia, je stanovené
normálné zaťaženie súdov 2200 bodami
ročne.