Zrušení páskové daně na vína
lahvová může tudíž mnoho napraviti,
může přispěti vydatně k rozvoji
čsl. vinařství, jehož národohospodářský
význam je nepopíratelný, může
umožniti větší výrobu kvalitních
vín, zvýšiti zaměstnanost dělnictva
a konečně zvýšením konsumu vína
zjednati státní pokladně náhradu úbytku
asi 6,000.000 Kč, vyplývající ze zrušení
páskové daně.
Důvody tyto rozhodly, že rozpočtový
výbor projevil souhlas se zrušením páskové
daně vyjma víno šumivé, které
už spíše možno považovati za nápoj
luxusní.
K §u 1 zákona poznamenávám: Pojem šumivého
vína bude nutno stanoviti v prováděcím
nařízení.
Cenou rozuměti dlužno u dovozce šumivého
vína z ciziny tu cenu, kterou účtuje prodávající
se všemi příplatky až na hranici, u tuzemského
výrobce nutno přihlížeti k ceně
účtované výrobcem přímo
při odbytu vína z výrobny odběrateli
jeho.
Ve sporných případech o cenu vína
ustanoví tuto politický úřad I. stolice
po předchozím slyšení příslušného
státního nebo zemského výzkumného
ústavu vinařského.
K § 13 poznamenávám: Obchodníky vínem
podle ustanovení tohoto paragrafu dlužno rozuměti
i hostinské, kteří již podle ustanovení
§u 8 zákona o všeobecné dani nápojové
jsou nositeli této daně.
Rozpočtový výbor navrhuje, aby se osnově
zákona o dávce ze šumivého vína
ve znění zprávy výborové dostalo
ústavního schválení.
Místopředseda Slavíček (zvoní):
K tomuto odstavci jsou přihlášeni řečníci,
zahájíme proto rozpravu.
Prve však navrhuji podle usnesení předsednictva,
aby lhůta řečnická stanovena byla
na 25 minut.
Jsou nějaké námitky? (Námitky nebyly.)
Není jich. Ke slovu jsou přihlášeni:
na straně "proti" pan posl. Kaufmann,
na straně "pro" pp. posl. Zajicek,
Wagner, Prášek a dr Samek.
Dávám slovo prvnímu řečníku,
zapsanému "proti" p. posl. Kaufmannovi.
Posl. Kaufmann (německy): Slavná sněmovno!
Máme před sebou zákon, který na první
pohled zdá se býti částí zlevňovací
akce ministerstva pro zásobování lidu. Ve
skutečnosti jest to však dar těm, kteří
poznali život ponejvíce jen z příjemné
stránky. Musíme prohlásiti, že, kdežto
na jedné straně vynasnažil se pan ministr pro
zásobování lidu ušetřiti při
zlevňovací akci obrovskou sumu 592.625 Kč
pro zlevnění lidové výživy, obětují
se na druhé straně ze státních prostředků
miliony, aby se zlevnilo šumivé víno, požívatina
pro malou hrstku hospodářsky zvlášť
dobře situovaných lidí - neboť nemůžeme
přece považovati šumivé víno za
požívatinu lidovou. Zlevňovací akce
pro výživu lidu - můžeme to zajisté
z rozpočtu ministrova zjistiti - selhala naprosto. Příslušníkům
majetných tříd obětují se miliony
korun, oněm lidem, kteří v zábavních
místnostech, kabaretech nebo barech tráví
celé noci a utrácejí své přebytečné
peníze, které jiní těžce vydělali.
Jest zajisté příznačné, že
v dobách nejtěžší nouze nebylo
ministerstvo pro výživu lidu, ba vůbec vláda,
s to, aby dosáhla zlevnění chleba a nejdůležitějších
potravin, naopak vidíme stálé stoupání
cen nejdůležitějších potravin,
ale na druhé straně vláda se chystá
úplně odstraniti daň ze šumivého
vína. Shledáváme-li v kapitole 18. státního
rozpočtu, že pro tak zvanou zlevňovací
akci určila vláda pouze něco přes
1/2 milionu, a vidíme-li
dále v rozpočtu, že daň z vína
se počítá 10 miliony Kč a že
již v důvodové zprávě k této
kapitole počítá se daň z láhvového
vína jen 8 miliony Kč, t. j., že se očekává
pouze 8 milionů Kč jako příjem, můžeme
prohlásiti, že tento rozpor bije do očí,
slyšíme-li, že má býti pásková
daň úplně zrušena a že celý
rozpočet nečiní již 8 milionů
Kč, nýbrž pouze 3 miliony Kč, že
činí pro daň ze šumivého vína,
pro drahá vína vlastně 5 milionů Kč,
jichž se stát ve svých příjmech
zříká. Pro výživu lidu jest tudíž
půl milionu, pro šumivé víno, pro luksus,
kterého si může jen málo lidí
dopřáti, 5 milionů Kč. Z toho, co
můžeme v rozpočtu zjistiti, vidíme,
že se průměrně za 1 večer ve
všech možných zábavních místnostech
státu spotřebuje asi 1000 lahví šumivého
vína. Jinaké stanovisko než k šumivému
vínu zaujímá vláda, vlastně
návrh zákona, který projednáváme,
k ostatním vínům. Ačkoli všeobecně
již na základě zákona "lex Hollitscher",
který svého času naším klubem
byl předložen a zastáván, trváme
na názoru, že proti každému alkoholu dlužno
bojovati a jeho požívání omezovati,
podali jsme návrh, aby s alkoholem ve způsobě
vína, jež, řekněme, předpisují
lékaři v určitých případech
jako nutný k posílení zdraví a k léčení
při nemocech, tudíž především
s medicinálními víny, nakládala vláda
rovněž tak jako s víny šumivými.
Právě při medicinálních vínech,
ještě více při jednoduchých vínech
- a do očí to bije při minerálních
vodách a ovocných šťávách
- můžeme zjistiti, že vláda nepřiznává
snížení, které by mělo přispívati
ke zlevnění těchto důležitých
a zdravotně bezvadných nápojů. (Posl.
de Witte [německy]: Poněvadž se ve státním
baru v Mariánských Lázních nedostane
ovocná šťáva nebo minerální
voda, nýbrž jen šampaňské!) Zcela
správně, ovocných šťáv a
minerálních vod požívají dnes
většinou duševní i manuelní pracovníci,
kromě toho kupují tyto nápoje nejchudší
lidé a proto měly by býti tyto nápoje
levnější a tím učiněny
hospodářsky přístupnými nejchudším
lidem. Podali jsme resoluční návrh, ve kterém
žádáme, aby bylo přiznáno osvobození
od daně medicinálním a krevním vínům
i jiným vínům předpisovaným
lékaři veřejných korporací,
především v nemocnicích a léčebných
ústavech. Učinili jsme však poznatek, že
naše návrhy setkaly se ve výboru s velmi nepatrným
porozuměním. A pan zpravodaj Malík
žádal také ve výboru, aby naše
návrhy byly zamítnuty a výbor jeho žádosti
také vyhověl. Připomeneme-li si to, že
v našem státě požívání
alkoholu nadělalo škod především
mezi mládeží, že odpoutati mládež
od alkoholu mělo by býti také povinností
státu, musíme-li připomenouti, že dospívající
mládež má právě ve výčepech,
které den ze dne nově vznikají, vždy
více příležitosti holdovati alkoholu,
dlužno rozuměti našemu návrhu směřujícímu
k tomu, aby v těchto výčepních místnostech
byly učiněny přístupnými masám,
především mládeži nápoje,
které nejsou pro ni zdravotně závadné.
Setrváváme proto na svém starém stanovisku,
které jsme vytkli v "lex Hollitscher",
aby učiněna byla zákonnou cestou opatření,
aby nemohl býti alkohol mládeži podáván,
aby na prodávání alkoholu mládeži
byly ustanoveny těžké tresty. Zaujímáme
dále ještě stanovisko, že mají
býti výčepnické živnosti, odbytiště
to alkoholu, kontingentovány a že v jednotlivých
místech mají výčepní místnosti
připadati na větší číslici
obyvatelstva, takže by aspoň na delší
dobu nové koncese se nedávaly a následkem
toho omezovala se možnost odbytu alkoholu zdraví škodlivého.
Na konec musíme ještě připomenouti,
že stát, který, jak jsem již zdůraznil,
pro zlevnění lidové výživy málo
anebo docela nic nemá, obětuje miliony těm,
kteří mají k tomu čas a příležitost
a kteří mohou si dopřáti zábav
v nesčetných nocích, kteří
zisky z potu dělnického plynoucí rozhazují
a promrhávají. Jsem přesvědčen,
že ani jediná láhev šumivého vína
nebude podle toho zákona levnější, nýbrž
že prospěch z toho daru státního budou
míti hospodští a zprostředkovatelé
odbytu. Z těchto důvodů zůstaneme
věrni své staré zásadě, že
jsme proti každému zvětšování
a rozšiřování požívání
v alkoholu a budeme proti předloze hlasovati. (Souhlas
něm. poslanců soc. demokratických.)
Místopředseda Slavíček (zvoní):
Dále má slovo p. posl. Zajicek.
Posl. Zajicek (německy): Slavná sněmovno!
Vinařství není v Československu bez
významu. Patrno to již z toho, že se podle úředních
číslic pro rok 1924 provozovalo neméně
než ve 1002 obcích, v Čechách v 78 obcích
na 428 ha, na Moravě v 302 obcích na 4663 ha, na
Slovensku provozuje se vinařství v 552 obcích
na 8482 ha a na Podkarpatské Rusi v 70 obcích na
2912 ha vinařské půdy. Jen v málo
krajinách věnuje se velkostatkář nebo
velký sedlák vinařství. Ve většině
případů jsou vinaři drobní
rolníci. Pěstování vína v posledních
desítiletích stále upadalo. Uvedu několik
úředních čísel. V Čechách
bylo r. 1904 v celkem 870 ha vinic, r. 1919 kleslo již toto
číslo na 510 ha, r. 1920 bylo již jen 452 ha,
r. 1921 447 ha, r. 1922 444 ha, r. 1923 432 ha a r. 1924 klesla
plocha vinic na 428 ha. V posledních 20 letech zmenšila
se v Čechách plocha vinic o polovici a v letech
1919 až 1924 o 17%. Ještě horší úbytek
jest na Moravě. R. 1904 měli jsme tam 11.655 ha
vinic, r. 1919 již jen 6826 ha a pak již to jde rychle
s kopce, r. 1920 5905 ha, r. 1921 5371 ha, r. 1922 5176 ha, r.
1923 4852 ha a v posledním roce, o němž byla
vydána zpráva, r. 1924 4663 ha. V posledních
20 letech ztratili jsme na Moravě 60% plochy vinic, klesli
jsme na 40% a v letech 1919 až 1924 klesla plocha vinic o
32%. Podobné poměry jsou ve statistice pro celé
Československo, kde rovněž musíme konstatovati,
že plocha vinic velmi v značně se zmenšila.
A co jest příčinou úpadku vinařství?
Na prvém místě jsou to mrazy, různé
nemoci révy, révokaz, které zničily
nejen vinice celých osad, nýbrž celých
okresů a pak zahraniční konkurence. Uvážíte-li,
že Francie vypěstuje ročně asi 70 milionů
hl vína, Italie 40 milionů hl, uvážíte-li
dále, že Maďarsko, dnešní malé
Maďarsko, má 4/5
svých předválečných vinic,
pochopíte, že tyto a jiné státy - jmenuji
jen Španělsko, Řecko, Jugoslavii - snaží
se, aby svůj přebytek prodaly v Československu.
Pan zpravodaj Malík uvedl vám několik
číslic, z nichž vysvítá, že
cena veškerého dovezeného vína v uplynulém
roce činí téměř 100 mil. Kč.
Je zajímavé, že Maďarsko, které
má přece tak velký přebytek vína,
jest zde téměř na posledním místě,
a to proto, že ještě dnes platí ustanovení,
že československý obchodník smí
nakoupiti a dovézti maďarské víno teprve
tehdy, když polovici tohoto kvanta zakoupil v Československu.
Konstatujeme, že se tato kontrola provádí,
bohužel, velmi nedostatečně. Maďarsko
může dodávati víno velice levně,
může vyvézti velké množství
vína, poněvadž v Maďarsku téměř
nevědí, co je to révokaz. Třetí
příčina prudkého úpadku vinařství
v posledních letech jest přílišné
zdanění vína. Dnes jest litr vína
zatížen těmito daněmi: 80 haléřů
všeobecné daně nápojové, 40 haléřů
daně z obratu, 20 haléřů zemské
dávky, k níž se ve většině
měst vybírají ještě vlastní
obecní dávky. A uvážíte-li, že
celkové zatížení jednoho ha vinice,
asi 7000 Kč ročně, není odhadnuto
nejníže, pochopíte, že rolníci-vinaři
plným právem žádají snížení
těchto přílišných daní.
Pak musíte ještě také míti na
mysli, že konec konců není kouska pole, který
by vyžadoval tolik práce jako právě
vinice, kde se po celý rok musí velmi mnoho pracovati.
Proti tomuto přílišnému zdanění
jsou však ceny vína poměrně nízké.
Ve Švýcarsku stál v míru 1 litr vína
průměrně půl franku a dnes 1.20 franku,
tedy mnohem více než v míru, ačkoliv
frank zachoval si svoji mírovou kupní cenu. Na jižní
Moravě dostali vinaři před 3 neb 4 měsíci
za litr vína nezřídka jen 3 až 3.50
Kč. (Posl. Schweichhart [německy]: Ale to nebylo
to nejlepší vino!) Rád přiznávám,
že to nebylo vždy nejlepší víno,
ale pro vinaře jest to stejné, zda jeho víno
pokládají za nejlepší nebo za horší,
poněvadž práce jest stejná, avšak
výtěžek značně menší.
Tomuto úpadku dlužno čeliti z mnoha důvodů.
Především z důvodů prospěchu
obyvatelstva. Je všeobecně známo, že na
příklad jest nemálo vinařů,
kteří nemají více než dohromady
jen 2 ha vlastní půdy a přece v míru
mohli z těchto dvou ha dobře žíti. Bylo
to v době, kdy víno skutečně poměrně
dobře platilo a kdy tito lidé mohli také
snadněji vyvážeti zeleninu, ovoce a tak dále,
než dnes. Dnes, kdy vývoz jest rdoušen, kdy vinařství
jest tak silně zatíženo daněmi, tito
lidé nemohou ovšem již žíti z těchto
pár hektarů nebo měr.
Druhá věc: Vinice jsou založeny téměř
výhradně na špatných půdách.
A jestliže z nich vyhodíte vinou révu, nemáte
mnoho věcí, které byste mohli na této
půdě pěstovati, lze na ní nanejvýš
provozovati vyloženě extensivní hospodářství.
Bylo řečeno, že zmenšení vinařské
oblasti bude míti v zápětí zmenšení
spotřeby vína, což se stanoviska lidového
zdraví dlužno jen vítati. To není správné.
Kdyby se zde v Československu vypěstovalo příliš
málo vína, doveze se rozdíl z ciziny, čemuž
se v zájmu zdravé obchodní politiky musíme
rozhodně vyhnouti. Jest tedy v zájmu státu
a obecného blaha, aby vinařství bylo náležitě
podporováno. (Posl. Schweichhart [německy]: Snížením
všeobecné daně nápojové?) Pane
kolego, přijdu ještě dnes na všeobecnou
daň nápojovou.
Tento zákon, který podporuje vinařství,
dlužno však vítati také z jiných
důvodů. Zrušením páskové
daně z lahvového vína bude mnoho vinařů
nuceno věnovati větší pozornost než
dosud pěstování vín jakostních,
neboť jakostní víno jest mnohem výnosnější
než obyčejné víno v sudech. Dlužno
jen vítati, že na pouhou zprávu, že bude
vydán dnešní zákon, na jižní
Moravě v posledních měsících
ceny poněkud stouply a že lidé zvláště
za staré víno dostávají o něco
více, než ještě před třemi
až čtyřmi měsíci.
Na zrušení páskové daně z lahvového
vína mají však také zájem hostinští,
neboť zásoby neprodejného lahvového
vína hrozivě stouply.
Od zrušení této páskové daně
slibujeme si také lepší zaměstnání
oněch skláren, které vyrábějí
láhve na víno.
A rovněž musíme vítati, že zrušení
této daně přispěje k tomu, že
bude zrušena byrokratická důchodková
kontrola.
Zrušení páskové daně neznamená
dar 5 milionů pijákům vína, jak bylo
řečeno v rozpočtovém výboru
a jak zde také jinými slovy pověděl
řečník přede mnou, omezení
této daně na šampaňské jest spíše
ve všeobecném zájmu. Působí to
na mne tak, že pan kol. Kaufmann tento návrh
zákona si skutečně jen velmi povrchně
přečtl. Tímto zákonem ruší
se jen pásková daň z vína, nikoliv
však daň ze šampaňského, které
pijí boháči. Tato daň zůstává
dále.
Na jaře, když se říkalo, že zákon
o všeobecné dani nápojové bude novelován
a pásková daň z vína v lahvích
bude zrušena, ministr financí měl nejprve v
úmyslu zvýšiti všeobecnou daň nápojovou
o 20 haléřů. Jsme rádi, že vláda
od tohoto úmyslu upustila. Doufáme, že nynějším
zákonem stal se počátek k soustavnému
podporování vinařství. Musíme
říci, že v jiných státech jest
vinařství podporováno mnohem více
než u nás. Připomínám jen Německo,
kde od 1. července tohoto roku platí pásková
daň jen pro šampaňské, a to 1 zlatá
marka z lahve; připomínám, že od léta
byla v Německu daň z obratu snížena
na 0.6% a že v Německu nemají daně přepychové.
(Posl. Schweichhart [německy]: Tak ji také snižte!)
Pan ministr financí také ohlásil, že
se bude snažiti, aby daň z obratu snížil.
Připomínám vám, že německý
říšský sněm usnesl se letos jednomyslně
na úplném zrušení daně z vína,
což činí pro německou říši
ztrátu 400 milionů Kč ročně.
Jest zajímavé, že německý říšský
sněm povolil vinařům 120 milionů zlatých
marek, tedy téměř 1 miliardu Kč nouzových
úvěrů a subvencí. Ještě
jednou zdůrazňuji, že usnesení tato
byla v německém říšském
sněmu jednomyslná. Také Rakousko podporuje
vynikajícím způsobem vinařství,
a to především tím, že chudší
vinaři dostávají mnohem levněji než
za tržní cenu řízky a sazenice révové,
modrou skalici, sirník uhličitý, síru
atd. Připomínám vám, že rakouské
Národní shromáždění rovněž
jednomyslně se usneslo snížiti daň z
vína z 22 sh z 1 hl na 12 sh z 1 hl a že, pokud jde
o víno pro vlastní potřebu, postupuje Rakousko
mnohem liberálněji než my. Předpokládám,
že je to jistě všeobecně známo.
Ještě jednou zde opakuji, že toto ustanovení
o ochraně vinařství v Rakousku bylo přijato
také hlasy sociálně-demokratických
poslanců.
Doufáme, že u nás bude příště
věnována vinařství větší
pozornost než dosud a že to bude především
při novelování zákona o všeobecné
dani nápojové. Velectění pánové!
Vinaři mají množství přání,
která jsou jistě plně a zcela oprávněna.
Především žádáme snížení
daně nápojové. Bylo zde řečeno,
že by bylo nejlépe zrušiti daň zcela jako
v Německu. Domnívám se však, že
v našem státě, kde dovážíme
tolik vína z ciziny, bylo by to opatření,
které by dnes bylo především k dobru
zahraničnímu obchodu, což již dnes vidíme
v Německu. Prvou a nejdůležitější
věcí jest však zajisté značné
snížení daně nápojové,
zvláště daně z obratu. V době,
kdy 1 litr vína stál 15 Kč, musili naši
vinaři platiti celkem asi 1.50 daní. Dnes, kdy víno
stojí asi 4 Kč, musí naši vinaři
platiti staré daně, které činí
téměř 50% a vedle toho ještě
daň z obratu. (Posl. Krebs [německy]: Vždyť
jste hlasovali proti snížení daně z
obratu!) Pane kolego, vždyť sám ani dobře
nevíte, jak byste o této věci mluvil. Daň
z obratu činí na jeden litr vína 40 haléřů,
to jest asi 10% celkové ceny. Domnívám se,
že jest to naprosto oprávněný požadavek,
aby daň z obratu byla podstatně snížena.
Dále musíme žádati, aby válečné
přirážky, které ještě zatěžují
vinaře, byly podstatně sníženy. Rozhodně
jest nutno zrušiti důchodkovou kontrolu, která
jest nesmírně složitá a která
pro velký počet trestů lidi roztrpčuje.
Vinařům samým musí býti poskytnuto
právo spolu prováděti kontrolu. Již
na začátku jsem se zmínil o víně
pro vlastní spotřebu. Velectění! U
nás ustanovuje zákon, že vinař má
jen tehdy 200 litrů za rok úplně osvobozených
od daně, jestliže v onom roce více nesklidil.
Podíváte-li se do Rakouska, Jugoslavie a jiných
vinařských zemí, shledáte, že
pokud jde o víno pro vlastní spotřebu, jsou
tam mnohem liberálnější než u nás.
Samozřejmě při novele zákona o všeobecné
dani nápojové musí se k těmto přáním
podle možnosti přihlížeti. Za každou
cenu dlužno zabrániti, aby se nedováželo
ještě více vína než dosud, a to
buď zvýšením cla anebo aspoň jeho
nesnižováním. Žádáme, aby
na příklad, kdo chce dovézti 1000 hl vína,
musil prokázati, že koupil doma 2000 hl. Dále
žádají vinaři plným právem,
aby tam, kde zřizují vinice na špatné
půdě, byly jim poskytnuty daňové úlevy
a subvence. Domnívám se, že to nejsou vyhozené
peníze. To, co stát vynakládá na zhodnocení
půdy, jest také jemu ku prospěchu. Dále
mělo by se vinařství podporovati mnohem více
než dosud odbornými školami, odbornými
přednáškami, kursy, dostatečným
množstvím révových školek, úvěry,
potíráním četných škůdců
révy, kteří se vyskytli v posledních
letech ve velkém množství. Oprávněným
přáním jest také, aby se při
prodeji ve velkém hranice 40 litrů snížila
na 20 litrů. Pokud víme, v zamýšlené
novele bylo tomuto přání plně vyhověno.
Víte přece, že mnoho pěstitelů
vína víno, které sami vyrobí, také
sami prodají, jsou to tak zvané výčepy
pod věchtem. Bylo by si jen přáti, aby toto
privilegium vinařů bylo zachováno i v budoucnosti.
K velkým neshodám dochází v praksi
také při ustanovení výtraty. Bylo
by žádoucí, aby ono procento bylo zvýšeno.
Jest také třeba, aby velkoobchod byl skutečně
kontrolován, a to nejen úřady, nýbrž
i zemědělskými organisacemi. Jistě
si vzpomínáte, že letos na jaře došlo
na Rýně k velkým nepokojům vinařů.
Porovnáme-li poměry vinařů na jaře
v Německu s poměry u nás na jižní
Moravě, musíme říci, že naši
jihomoravští vinaři měli by vlastně
mnohem větší příčinu si
stěžovati než říšskoněmečtí
a jestliže v posledních týdnech a měsících
cena vína poněkud stoupla, musíme si říci,
že jest to přece jen přechodná úleva
a že bude třeba začíti zde s důkladnými
reformami.
V mikulovském soudním okrese samotném jest
neméně než 1434 ha vinic. Jen dva okresy v
Československu mají po této stránce
více. Také v jiných jihomoravských
okresích pěstuje se velmi mnoho vína. Hustopeč
644 ha, Znojmo 707 ha, Jaroslavice 276 ha, Krumlov 188 ha. Jihomoravské
zemědělství octlo se novými státními
hranicemi ve velmi těžkém hospodářském
nebezpečí. Vzpomeňte si jen, že vývoz
mléka jest velmi omezen clem na mléko, které
zavedlo Rakousko, nezapomínejte, že se Rakousko stále
více osamostatňuje v pěstování
zeleniny a že jest tedy samozřejmou povinností
státu pomáhati zvláště jihomoravskému
vinařství.
Při projednávání zákona, jak
v rozpočtovém výboru, tak také zde
ve sněmovně, stala se zmínka o poměru
mezi vinařstvím a abstinencí. Jestliže
pan předchozí řečník prohlásil,
že by bylo žádoucím, aby byl zmenšen
počet hostinských koncesí nebo aby udělování
koncesí bylo ztíženo, mohu vám říci,
že je to požadavek, který dlužno jistě
plně podepsati. Avšak, pánové, mezi
obchodem pálenkou a abstinencí, mezi průmyslem
pivovarnickým a abstinencí jest jistě veliký,
řekl bych, nepřeklenutelný rozpor. Ale zcela
rozhodně popírám, že by byl rozpor mezi
vinařstvím a abstinencí. Ve Švýcarsku
existuje spolek abstinentních vinařů. Slova
"vinař" není zde užito zcela správně.
Radil bych jen pánům, aby se na příklad
informovali, jak se daří kalifornským vinařům
v "suché" Americe, kteří v posledních
létech prokázali, že vinařství
v Kalifornii nepokleslo. Říkám to proto,
abych dokázal, že jest naprosto klamné, chce-li
se najíti mezi vinařstvím a abstinencí
nějaký rozpor, nějaké nepřátelství.
Kdyby na příklad vinař mohl prodati mošt,
nevykvašenou šťávu z hroznů, mnohem
výhodněji než víno, jsem přesvědčen,
že by aspoň částečně své
hospodářství tomu přizpůsobil.
Pak by ovšem bylo třeba, aby nevykvašená
šťáva byla úplně osvobozena od
daně nápojové nebo zdaněna jen několika
haléři z litru. Dále bylo by jistě
žádoucí, aby naši vinaři prodávali
sami mnohem více hroznů než dosud. V listopadu
1925 dovezli jsme neméně než přes 2000
metrických centů vinných hroznů v
ceně 1,160.000 Kč. Upozornil bych ještě
na jednu věc. Jest to maličkost, která však
dělá přece dosti mnoho, Má-li se mošt
sterilisovati, lze to prováděti buď drahými
stroji, jichž drobní rolníci si nemohou koupiti,
nebo také neškodným prostředkem benzoanem
sodnatým, který jest sice ve Švýcarsku
dovolen, avšak u nás podle starého rakouského
zákona ještě zakázán. Právě
odborníci vinařští říkají,
že naprosto nechápou, proč se ještě
dnes tento neškodný prostředek zakazuje. Přidá
se prostě do moštu, víno si zachová
starou, sladkou, dobrou chuť a výhoda záleží
v tom, že tento druh sterilisace nic nestojí. V rozpočtovém
výboru bylo řečeno, že by se část
nápojové daně měla vynaložiti
na potírání alkoholismu. Proti tomu nemůže
žádný rozumný člověk nic
namítati, avšak s tím omezením, že
více než dosud mají býti poskytovány
učiteli ve škole prostředky, aby působil
na děti, aby byly abstinenty. V tom jsme všichni za
jedno, že školní mládež musí
býti vychovávána bezpodmínečně
abstinentně. Dnes zde bylo také ohlášeno,
že němečtí sociální demokraté
podají návrh, aby limonáda, minerální
voda a sodovka byla osvobozena od všeobecné daně
nápojové. Docela bychom s tím souhlasili,
kdyby tato všeobecná daň nápojová
na tyto lihuprosté nápoje byla skutečně
tak velká. Ve skutečnosti však z jednoho litru
limonády platí se 12 haléřů
daně, ze sodovky 8 haléřů, a i kdybychom
škrtli celých těchto 8 haléřů,
nedostali byste jistě v žádném hostinci
minerální vody levněji než dosud. (Posl.
Dietl [německy]: Myslíte, že víno v
lahvích bude po zrušení této daně
levnější?) Lahvové víno musí
býti levnější, poněvadž
se ruší pásková daň, to je jasné.
Jestliže na jedné láhvi platíte až
10 Kč za pásku na ni, musí býti víno
potom přece levnější. To jest přece
jednoduchá věc, kterou musí spočítati
již kluk v první obecné.
Odborník, jehož autorita jest nesporná, vrchní
vládní rada Andor Teleki z Budapešti, v létě
tohoto roku uveřejnil v jednom vídeňském
časopisu velmi zajímavý článek
o všeobecném stavu vinařství ve střední
Evropě. (Místopředseda Slavíček
zvoní). V tomto článku pravil: "Československý
stát nakládá s vinařstvím jako
s nevlastním dítětem. Za války a po
válce bylo nesmírně zpustošeno, a silné
stopy toho zůstaly na vinicích v Československu;
také nepříznivá vinařská
léta přispěla k tomu, že vinaři
pozbyli chuti a bylo by třeba řádné
státní podpory, aby se vinaři v této
zemi opět vzmužili." Teleki pak dále praví,
že se v Československu spotřebuje mnohem více
vína, nežli se skutečně vyrobí,
a pokračuje: "V Československu mohlo by se
tedy vinařství dařiti skvěle, poněvadž
jest tam k disposici mnoho tisíc hektarů půdy
velmi způsobilé pro vinařství. Vinařství
v Československu má velmi krásné vyhlídky
a musí jen přijíti vláda, která
uvede tento odpočívající kámen
do pohybu." Tímto návrhem zákona přichází
tento kámen do pohybu a očekáváme,
že také novela k zákonu o všeobecné
dani nápojové splní oprávněná
přání vinařů. Proto budeme
hlasovati pro tento návrh zákona. (Potlesk.)
Místopředseda Slavíček (zvoní):
Uděluji slovo panu posl. Wagnerovi.