Místopředseda Slavíček (zvoní):
Ke slovu není již nikdo přihlášen,
rozprava je skončena.
Žádám o přečtení podaných
návrhů.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
1. Pozměňovací návrh posl. dr Patejdla,
Zeminové a soudr.:
V §u 1, odst. 1 buďtež za slova "kyselinou
uhličitou" vložena slova: "s výjimkou
vín ovocných".
2. Doplňovací návrh posl. Kaufmanna
a druhů:
V §u 3 budiž připojeno jako čís.
3: "Víno, které se odevzdává
v lékárnách k účelům
léčebným stranám požívajícím
výhod."
3. Resoluční návrh posl. Kaufmanna
a druhů:
Vláda se vybízí, aby v tomto zasedání
podala návrh zákona, jímž se minerální
vody, ovocné šťávy a jiné lihuprosté
nápoje osvobozují od jakékoliv daně.
4. Resoluční návrh posl. Kaufmanna
a druhů:
Vláda se vybízí, aby podala návrh
zákona na potírání alkoholu. Náklad
budiž hrazen z výtěžku daně nápojové.
Místopředseda Slavíček (zvoní):
Uděluji slovo zpravodaji p. posl. Malíkovi
k doslovu.
Zpravodaj posl. Malík: Vážená
sněmovno! Pan posl. Kaufmann prohlásil, že
strana jeho bude hlasovati proti osnově. Prohlášení
to učinil jistě ne z důvodů věcných,
nýbrž patrně proto, že strana jeho je
v oposici. Kdyby pan posl. Kaufmann a ostatní jeho
kolegové šli se zeptati dělníků,
kteří jsou zaměstnáni v podnicích
vinařských a zejména v těch, kde se
vyrábí kvalitní víno lahvové,
jsem pevně přesvědčen, že by
pan posl. Kaufmann potom jinak mluvil, poněvadž
ti dělníci sami by mu řekli, že pásková
daň velmi uškodila nejen vinařství ale
také právě jim. (Tak jest!)
Dámy a pánové! Při této osnově
nejde o rozšíření alkoholismu, nejde
o žádný dar majetnějším
vrstvám, ale především právě
o otázku sociální, o otázku našeho
dělnictva, (Výkřiky komunistických
poslanců.) aby našlo práci, zaměstnání.
Pan posl. Kaufmann ve své řeči poznamenal,
že prý tato osnova má tendenci, aby vrstvy
majetnější mohly v barech a jiných místnostech
zábavních píti drahá šampaňská
vína bez daně. Tuto námitku vyvrátil
panu posl. Kaufmannovi již pan posl. Zajicek.
Mám za to, že pan posl. Kaufmann se asi přeřekl,
neboť tato osnova právě má tu tendenci,
zdražiti páskovou daní vína šumivá,
ovšem osvoboditi od páskové daně všechna
ostatní vína lahvová.
Pokud se týče medicinálních vín,
mohu panu posl. Kaufmannovi sděliti, že medicinální
vína i dále jsou zbavena páskové daně,
pokud ovšem nejsou šumivá. O pojmu vína
šumivého bude řeč v prováděcím
nařízení.
Dámy a pánové, nesmí se zapomínati,
že při osnově této, a vůbec při
všech snahách, aby daňové zatížení,
vinařství bylo sníženo, nejde snad pouze
o víno, ale ještě o jinou věc. Jde o
plod révy vinné, (Tak jest!) o hrozny. Prosím,
hrozen jistě je to nejkrásnější
ovoce a nejzdravější. Je potěšením
mladých a starých. Já vůbec nepovažuji
za rozumnou hospodářskou politiku, když se
k nám dováží třebas dnes spousta
hroznů ze Španělska, druh t. zv. Almeria za
drahé peníze. (Výkřiky.)
Místopředseda Slavíček (zvoní):
Prosím o klid.
Zpravodaj posl. Malík (pokračuje): Dnes
tento druh se prodává u nás za 20 až
30 Kč kg. Je to luxus, koupiti si tak drahé hrozny,
ale já jsem pevně přesvědčen
o tom, že v době vánoční i mnohý
dělník, chtěje svým dětem udělati
radost, rád těch několik korun věnuje
na zakoupení těchto hroznů. (Výkřiky
komunistických poslanců.)
Dámy a pánové, mohu konstatovati, že
jinak mluví páni, kteří jsou znalí
poměrů ve vinařství, a jinak ti, kteří
těchto poměrů znalí nejsou. Dnes mluvil
soc. demokrat německý zcela jinak než čsl.
socialista pan posl. Prášek. Pan posl. Prášek,
konstatuji a potvrzuji, poměry v našem vinařství
dobře zná. Pan posl. Kaufmann, bohužel,
patrně je nezná. Proto ty rozdíly. (Výkřiky.)
Mohu potvrditi, že všechny strany našeho parlamentu,
vyjímaje ovšem komunisty a něm. soc. demokraty,
podaly iniciativní návrhy, aby československému
vinařství bylo na daních uleveno. Potvrzuji,
že také pan posl. Tomášek, bývalý
předseda naší sněmovny, velmi živě
se zajímal o otázku páskové daně
a přál si, aby pásková daň
byla co nejdříve zrušena. Potvrzuji dále,
že všechny plodinové bursy, obchodní komory,
zemědělské rady, všechny organisace
hostinské a samozřejmě všechny organisace
producentů a obchodníků vínem se vyslovily
pro to, aby daňové zatížení našeho
vinařství bylo zmenšeno (Výkřiky.),
zejména aby pásková daň byla zrušena.
(Posl. Muna: Proč nezrušíte daň z
minerálních vod?) K tomu přijdeme později,
pane kol. Muno.
Mohu prohlásiti, že osnova zákona, kterou dnes
projednáváme, není nic špatného.
Není podporou alkoholismu, naopak je to dobrý, rozumný
skutek, poněvadž, jak zde bylo již správně
řečeno, znamená krok ku zlepšení
poměrů v našem vinařství, v důležitém
to odvětví naší hospodářské
produkce. Toto odvětví jest proto důležité,
poněvadž v něm jest práce zejména
pro dělnictvo po celý rok, v létě
i v zimě, a od tohoto odvětví závisí
tudíž existence tisíců rodin občanských
i dělnických.
K této vládní osnově byly podány
pozměňovací návrhy a to p. posl. dr
Patejdla, který žádá, aby za
slova "kyselinou uhličitou" vložena byla
slova "s výjimkou vín ovocných".
K tomu dovoluji si poznamenati, že máme ovocná
vína alkoholová, i alkoholu prostá a proto
nelze tato slova "s výjimkou vín ovocných"
tak beze všeho do zákona dáti. Otázka
zdanění nebo nezdanění vína
ovocného resp. ovocných šťáv, jakož
i otázka minerálních vod bude řešena
v novém zákoně o všeobecné dani
nápojové a proto vyslovuji se proti přijetí
tohoto pozměňovacího návrhu.
Dále jest zde doplňovací návrh p.
posl. Kaufmanna k §u 3, jenž žádá,
aby této páskové dani nepodléhalo
víno, které se odevzdává v lékárnách
k účelům léčebným, stranám
požívajícím výhod. Poznamenávám,
že medicinální vína nebudou podléhati
páskové dani, vyjímaje ovšem vína
šumivá, ale opakuji ještě jednou, že
pojem vína šumivého bude přesně
vymezen v prováděcím nařízení.
Poněvadž důchodková kontrola byla by
velmi ztížena, kdyby tento návrh měl
býti přijat, vyslovuji se proti jeho přijetí.
Konečně jsou zde resoluční návrhy,
o nichž bude rozhodnuto až při čtení
druhém.
Navrhuji a doporučuji, aby usnesení rozpočtového
výboru o osnově zákona o dávce ze
šumivého vína bylo schváleno ve znění
zprávy výborové. (Potlesk.)
Místopředseda Slavíček (zvoní):
Přistoupíme ke hlasování.
Osnova má 13 paragrafů, nadpis zákona, nadpisy
jednotlivých oddílů a paragrafů, jakož
i úvodní formuli.
Ježto podány byly pozměňovací
návrhy, hodlám dáti hlasovati tímto
způsobem:
Nejprve bychom hlasovali o §u 1, a to především
v úpravě návrhu pp. posl. dr Patejdla,
Zeminové a druhů; bude-li zamítnut, budeme
hlasovati podle zprávy výborové.
O §u 2, k němuž není pozměňovacích
návrhů, dám hlasovati podle zprávy
výborové.
O §u 3 budeme hlasovati nejprve podle zprávy výborové
a pak o doplňovacím návrhu pp. posl. Kaufmanna
a druhů.
O §§ 4 až 13, o nadpisu zákona, o nadpisech
jednotlivých oddílů a paragrafů, jakož
i o úvodní formuli, k nimž není pozměňovacích
návrhů, hlasovali bychom podle zprávy výborové.
Jsou snad nějaké námitky? (Nebyly.)
Není jich. Budeme tedy hlasovati uvedeným způsobem.
Kdo s §em 1 souhlasí v úpravě navržené
pp. posl. dr Patejdlem, Zeminovou a druhy, nechť zvedne
ruku. (Děje se.)
To je menšina. Úprava tato jest zamítnuta.
Kdo nyní s §em 1 souhlasí ve znění
zprávy výborové, nechť zvedne ruku.
(Děje se.)
To je většina. § 1 jest přijat podle zprávy
výborové.
Kdo s §em 2, k němuž není pozměňovacích
návrhů, souhlasí ve znění zprávy
výborové, prosím, aby zvedl ruku. (Děje
se.)
To je většina. § 2 je přijat podle zprávy
výborové.
Kdo s §em 3 souhlasí ve znění zprávy
výborové, prosím, aby zvedl ruku. (Děje
se.)
To je většina. § 3 je přijat ve
znění zprávy výborové.
Kdo nyní souhlasí a doplňovacím návrhem
pp. posl. Kaufmanna a soudr. na připojení
nového čísla třetího k tomuto
paragrafu třetímu, nechť zvedne ruku. (Děje
se.)
To je menšina. Doplňovací návrh pp.
posl. Kaufmanna a druhů je zamítnut.
Kdo s §§ 4 až 13, s nadpisem zákona, s nadpisy
jednotlivých oddílů a paragrafů, jakož
i s úvodní formulí zákona souhlasí
ve znění zprávy výborové, nechť
zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím tato část
osnovy je přijata podle zprávy výborové.
Celá osnova zákona byla tedy přijata ve čtení
prvém.
Druhé čtení vykonáme při odstavci
22 dnešního pořadu, když přiznáno
bude zkrácené projednávání
podle §u 55 jedn. řádu.
Tím vyřízen jest 2. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce, jímž jest:
3. Zpráva ústavne-právneho výboru
o usnesení senátu (tisk 583) k vládnemu návrhu
zákona (tisk sen. 101 a 124) o premlčaní
pohľadávok pripadlých československému
štátu podľa mierových smlúv (tisk
779).
Zpravodajem jest p. posl. Hrušovský. Uděluji
mu slovo.
Zpravodaj posl. Hrušovský: Veľactená
snemovňa! Dôsledkom mierových smlúv
St. Germainskej a Trianonskej ako i dôsledkom zákona
zo dňa 12. augusta 1921, č. 354 Sb. z. a n., vláda
predložila osnovu zákona tohoto najprv v senáte
a potom v poslaneckej snemovni. Článkom 208 St.
Germainskej smluvy a 191 Trianonskej smluvy všetky majetky
a statky bývalého mocnárstva Rakúsko-uhorského,
cisárstva Rakúskeho a kráľovstva Uhorského,
panovníckej rodiny rakúsko-uhorskej a potom, nakoľko
sa týče Vitorázska a Valčicka, majetky
náležiace zemi Dolno-Rakúskej, nakoľko
sa týče Hlučínska, majetky náležiace
cisárstvu Nemeckému, panovníckej rodine nemeckej
a jednotlivým nemeckým štátom, sa postupujú
československému štátu.
Podľa zákona čís. 354 z r. 1921 ale
rozumejú sa pod statkami a majetkom i pohľadávky.
V mnohých prípadoch však určité
pohľadávky, poneváč boly krátkodobé,
boly premlčané driev než by Československý
štát ich mohol vymáhať. Následkom
toho, že tak Rakúsko ako aj Uhorsko prihlásilo
tiež k evalvácii tieto pohľadávky podľa
mierových smlúv a dôsledkom premlčania
by utrpel Československý štát citeľné
majetkové škody, bolo potrebné zákonom
upraviť predĺženie tejto lehoty premlčovacej.
Vláda predložila síce senátu návrh,
aby len o 2 roky bola predĺžená táto
lehota, senát však našiel túto dobu krátkou
a preto zmenil pôvodnú osnovu a ustanovil, aby táto
premlčacia lehota bola trojročná.
Ústavne-právny výbor priklonil sa k mieneniu
senátu a navrhuje poslaneckej snemovni, aby prijala osnovu
zákona tak, ako je v usnesení senátu v nezmenenej
forme.
Doporučujem slávnej snemovni, aby prijala predloženú
osnovu podľa zprávy ústavne-právneho
výboru. (Souhlas.)
Místopředseda Slavíček (zvoní):
Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava
odpadá a přistoupíme ihned ke hlasování.
Osnova zákona má 3 paragrafy, nadpis zákona
a úvodní formuli zákona.
Ježto není návrhů pozměňovacích,
dám hlasovati o celé osnově najednou podle
zprávy výborové. (Námitek nebylo.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou, t. j. s jejími
třemi paragrafy, nadpisem a úvodní formulí,
ve znění zprávy výborové, jež
je shodné s předchozím usnesením senátu,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
tuto osnovu zákona ve čtení
prvém podle zprávy výborové,
a to ve znění shodném s předchozím
usnesením senátu.
Druhé čtení provedeme při projednávání
odstavce 22 dnešního pořadu schůze,
bude-li této osnově přiznáno zkrácené
projednávání podle §u 55 jedn. řádu.
Tím je vyřízen třetí odstavec
pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce, jímž je:
4. Zpráva výboru ústavně-právního
k usnesení senátu (tisk 582) o vládním
návrhu zákona (tisk sen. 45 a 107) o zahlazení
odsouzení (tisk 778).
Zpravodajem jest p. posl. dr Halla. Uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. dr Halla: Slávna snemovňa!
Vládny návrh zákona o zahladení odsúdenia
a usnesení senátu predmetov sa dotýkajúce
vzbudil v ústavno-právnom výbore niektoré
pochybnosti, ktoré bude treba odstrániť v podvýbore.
Tým zdrží sa prejednávanie menovanej
vládnej osnovy a ústavno-právny výbor
prosí slávnu snemovňu, aby termín
predloženého návrhu bol predĺžený
o 2 1/2 mesiaca.
Místopředseda inž. Dostálek (převzav
předsednictví - zvoní): K rozpravě
není nikdo přihlášen, budeme tedy hlasovati
o návrhu zpravodajově.
Kdo souhlasí s návrhem pana zpravodaje, aby od senátu
vyžádáno bylo prodloužení lhůty
na projednání této osnovy o další
2 1/2 měsíce,
nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh zpravodajův je
přijat.
Tím je vyřízen 4. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce pořadu, jímž je:
5. Zpráva výboru ústavně-právního
k návrhu posl. Bradáče, dr Dolanského,
Hlinky, dr Lukavského, Pekárka, Windirsche, dr Luschky
a společníků (tisk 661) na změnu §u
5 zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 325 Sb. z. a
n., o jednacím řádu posl. sněmovny
NSRČ (tisk 789).
Zpravodajem je p. posl. dr Halla. Uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. dr Halla: Slávna snemovňa!
Páni posl. Bradáč, dr Dolanský,
Hlinka, dr Lukavský, Pekárek,
Windirsch, dr Luschka a spol. podali návrh
na zmenu §u 5 jedn. poriadku posl. snemovne v tom smere,
aby počet miestopredsedov poslaneckej snemovne, ktorý
dnes činí 4, rozmnožený bol na 6, počet
zapisovateľov aby bol zvýšený na 10 a
počet poriadateľov na 8.
§ 5 jedn. poriadku patrí medzi tie, ktoré môžu
byť zmenené autonomným usnesením snemovne.
Páni navrhovatelia mali na mysli na prvom mieste číselný
pomer sboru predsedníckeho v poslaneckej snemovne a v senáte.
Senát už dvarazy počet miestopredsedov zvýšil
a prikročuje k novému zvýšeniu. Vo spoločnej
schôdzi predsedníctiev oboch snemovieň došlo
by ku neodôvodnenej majorizácii bez ohľadu na
úpravu predsedníctva v senáte. Je patrné
a zkúsenosti nás o tom stále učia,
že doterajší počet členov predsednictva
nedostačuje na zdolanie rastúcej agendy. Je spravodlivo,
aby čo najviac strán bolo v predsedníctve
zastúpené.
Ústavne-právny výbor pojednal o tomto návrhu
a usniesol sa navrhnúť slávnej snemovni, aby
schválila podľa čl. I. jedn. poriadku túto
zmenu jednacieho poriadku svojím autonomným usnesením.
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Přikročíme k rozpravě. Před
tím navrhuji podle usnesení předsednictva
lhůtu řečnickou 20 minut. (Námitek
nebylo.)
Námitek není. Lhůta je přijata.
Přihlášeni jsou řečníci
na straně "proti": pp. posl. Patzel,
dr Keibl, dr Meissner, dr Gáti, Hackenberg,
Svoboda.
Uděluji slovo prvnímu řečníku
na straně "proti", jímž je
pan posl. Patzel.
Posl. Patzel (německy): Slavná sněmovno!
Projednáváme zprávu o návrhu pánů
posl. Bradáče, dr Dolanského,
Hlinky, dr Lukavského, Pekárka,
Windirsche, dr Luschky a druhů na změnu
jednacího řádu posl. sněmovny a jednáme
o nutnosti reformy jeho. Nyní platný jednací
řád posl. sněmovny jest uznáván
po léta ve všech kruzích sněmovny. Máme
před sebou samo o sobě monstrum, že samozvaný
konvent utvořil nejenom výzbroj státu, totiž
ústavu, nýbrž předepsal také
jednací řád volenému parlamentu, ačkoliv
v jiných skutečně parlamentárních
státech jest obvyklým, že každá
sněmovna si dává svůj vlastní
jednací řád v jistém zákonném
rámci.
Jakmile nyní došla zpráva o návrhu na
změnu jedn. řádu, tu musili jsme se domnívati,
že nyní, když je tu jiná parlamentní
koalice, pronikla myšlenka o nutnosti reformy jednacího
řádu, kterou uznaly také dnešní
většinové strany a že ta má býti
nyní provedena. Ve skutečnosti však jedná
se jenom o něco, co bude za nového režimu ještě
mnohem praktičtější než za režimu
dřívějšího, o tak zvaný
parlamentní čachr, o rozmnožení míst
místopředsedů, zapisovatelů a pořadatelů,
především však místopředsedů.
(Souhlas na levici.)
Jest otázkou účelnosti, jak je silné
předsednictvo sněmovny, stává se však
politicky nemorálním, jestliže sestavení
předsednictva provádí se podle takových
úvah, jaké zde platí nyní. (Souhlas
na levici.) Jestliže se třesete jenom na to, aby
ta neb ona strana byla v předsednictvu zastoupena, avšak
nestaráte se o to, aby duch vedení sněmovny
byl takový, že by odpovídal myšlence,
kterou ve své programové řeči vyslovil
pan dr Švehla, totiž sdružení cenných
sil nejen většinových stran, nýbrž
i z oposice, pak jest jasno, že parlament, který potřebuje
konstituční oposice, nutně zakysne, zrezatí
a zbahní; avšak dnešní většina
patrně neoceňuje prakticky této myšlenky
a také jí nechce rozuměti.
Nechci projeviti mínění, že snad rozmnožení
míst místopředsednických stalo se
pro některé pány z důvodů materielních,
avšak konstatuji, že skutečná parlamentní
oposice podle úmyslů, jež mají býti
dnes uskutečněny, nebude v předsednictvu
vůbec zastoupena, že i zde nebude prováděna
prakticky myšlenka spolupráce většiny
s menšinou. Při rozmnožení místopředsednických
míst nejde o to, aby se přihlíželo k
dnešnímu složení sněmovny, nýbrž
o to, aby se jenom vzal zřetel na dva příslušníky
dnešních většinových stran, kteří
mají býti obklopeni svatozáří,
že jsou také zastoupeni v předsednictvu sněmovny.
Také takovýmito věcmi, jako čachrováním
s místy místopředsednickými, snižuje
se mimořádně parlament v očích
obyvatelstva, voličstva, a nesmíme se diviti, jestliže
všechny tyto větší nebo menší
skutky nejsou s to, aby v očích obyvatelstva hodnotu
sněmovny zvedly nebo povznesly. Naproti tomu oposice, která
ještě dnes je zastoupena v předsednictvu, jest
oposicí jenom poloviční. Viděli jsme
to přece včera při hlasování
o neslýchaném votu důvěry pro vojenskou
správu, viděli jsme to při hlasování
o státním rozpočtu. Ať si to zatím
tyto strany vyrovnají s vlastním svědomím,
o tom nechceme my rozsuzovati. Avšak takovým složením
předsednictva nijak se neupravuje a nezajišťuje
spolupráce většiny s menšinou.
Velectění! Byl by čas přikročiti
konečně k jednacímu řádu také
s druhého hlediska. Připomínám to
a nutno mluviti upřímně tak často
se mluví o tom, že se již chystají věci,
aby spolupráce v parlamentě byla opřena o
jiný základ. (Souhlas na levici.) Říkám
upřímně, jak jsem zvyklý: Hic Rhodus,
hic salta! Zde se projednává jednací řád,
nyní se naskytá příležitost takové
sliby splniti. (Souhlas na levici.) Připomínám,
že již celé měsíce máme
ve sněmovně návrhy, které mají
odstraniti nesrovnalosti jednacího řádu.
Připomínám, že kromě návrhu
pana posl. dr Czecha a soudruhů, který se
týká určité stránky parlamentní
techniky, byl podán také návrh posl. Patzela,
dr Spiny, dr Luschky, dr Keibla a druhů,
návrh, který žádá změnu
jednacího řádu po stránce parlamentně
technické, návrh, který žádá
odstranění parlamentní stráže,
který žádá právo našeho
jazyka a právě nyní v nové koalici
toto právo pro zpravodaje a ministry, návrh, který
žádá přípustnost menšinových
zpravodajů, aby také tato forma sněmovní
spolupráce byla upravena, návrh, který požaduje,
aby nynější methody hluchoněmých
v interpelačním právu mezi poslanci a sněmovnou
byly podle vzoru jiných parlamentů nahrazeny skutečnými
dotazy a debatou s tohoto místa a povinností vlády
s tohoto místa také odpovídati, s možností
o tom v parlamentě mluviti, jak tomu je v Německu,
ve Francii a v Rakousku a jistě také v sovětovém
Rusku. Jenom v demokratické Československé
republice, kde je prý demokracie diskusí, je výkon
interpelačního práva a výkon interpelační
povinnosti vlády, nevyskytnou-li se zvláště
příznivé poměry, zařízen
v celku na styk jako mezi hluchoněnými. (Výkřiky
na levici.) Kromě toho máme oprávněné
stížnosti, že se nedodržuje ani zákonná
lhůta k odpověděm na dotazy a interpelace.
Zažili jsme ve staré sněmovně, že
dokonce příslušníci tehdejších
socialistických vládních stran měli
důvod stěžovati si na takovýto usus,
ovšem jenom nebyl-li ministr příslušníkem
této strany. Avšak skutečnost tu byla, a náš
návrh chtěl poskytnouti podklad k diskusi, aby byly
tyto nepřístojnosti podle trpkých zkušeností
odstraněny. Návrhy nedostaly se do dnešního
dne k meritornímu projednání. Avšak
my měli jsme letos již jednou příležitost
o věci mluviti v rozpočtovém výboru,
kde došlo k velmi vážným rozporům
o právo užívati naší německé
řeči a kde byly ohlášeny akce, aby také
toto právo bylo zajištěno, jak to odpovídá
dnešnímu obrazu parlamentu. Tážeme se:
Co se tu dnešního dne stalo, aby tyto sliby byly uvedeny
ve skutek? Máme právo požadovati před
naším sudetským němectvím jasnou
a určitou odpověď. (Souhlas a výkřiky
na levici.)