Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Přerušuji rozpravu a projednávání
tohoto odstavce pořadu.
Nebude-li námitek, přistoupíme k projednávání
dalších odstavců pořadu dnešní
schůze. (Námitek nebylo.)
Námitek není.
Přistoupíme tudíž k projednávání
dalšího odstavce pořadu, jímž jest:
2. Druhé čtení schvalovacího usnesení,
kterým se souhlasí s prozatímní úpravou
obchodních styků mezi Československou republikou
a královstvím Maďarským, sjednanou v
Praze dne 26. srpna 1926 a uvedenou v prozatímní
platnost vládni vyhláškou ze dne 26. srpna
1926, č. 162 Sb. z. a n. (tisk 767).
Prvé čtení provedeno bylo v 61. schůzi
posl. sněmovny dne 15. února 1927.
Zpravodajem výboru zahraničního jest p. posl.
dr Uhlíř, zpravodajem výboru pro záležitosti
průmyslu, obchodu a živností p. posl. dr Zadina.
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Zpravodaj posl. dr Uhlíř: Nejsou.
Zpravodaj posl. dr Zadina: Nikoli.
Místopředseda inž. Dostálek: Žádných
připomínek, pozměňovacích návrhů
nebo změn textových není. Přistoupíme
tedy k hlasování.
Kdo ve druhém čtení souhlasí se schvalovacím
usnesením tak, jak je poslanecká sněmovna
přijala ve čtení prvém, nechť
pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna
přijala toto schvalovací usnesení
také ve čtení druhém.
Tím vyřízen jest 2. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce, jímž jest:
3. Druhé čtení schvalovacího usnesení,
kterým se souhlasí s prozatímní úpravou
obchodních styků mezi republikou Československou
a republikou Tureckou, sjednanou v Angoře dne 30. záři
1926 a uvedenou v prozatímní účinnost
vládní vyhláškou ze dne 8. října
1926, č. 185 Sb. z. a n. (tisk 768).
Prvé čtení bylo provedeno v 61. schůzi
posl. sněmovny dne 15. února 1927.
Zpravodajem výboru zahraničního jest p. posl.
dr Hnídek, zpravodajem výboru pro záležitosti
průmyslu, obchodu a živností p. posl. dr Zadina.
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Zpravodaj posl. dr Hnídek: Nejsou.
Zpravodaj posl. dr Zadina: Není návrhů.
Místopředseda inž. Dostálek: Není
žádných oprav neb změn textových,
přistoupíme tedy k hlasování.
Kdo ve druhém čtení souhlasí se schvalovacím
usnesením tak, jak je poslanecká sněmovna
přijala ve čtení prvém, nechť
pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna
přijala toto schvalovací usnesení
také ve čtení druhém.
Tím vyřízen jest 3. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce, jímž jest:
4. Druhé čtení schvalovacího usnesení,
kterým se souhlasí s dodatkovým protokolem
k obchodní smlouvě mezi Československou republikou
a Hospodářskou Unii belgo-lucemburskou ze dne 28.
prosince 1925, podepsaným v Praze dne 30. srpna 1926 a
uvedeným v pro zatímní platnost vládní
vyhláškou ze dne 17. záři 1926, č.
173 Sb. z. a n. (tisk 769).
Prvé čtení bylo provedeno v 61. schůzi
posl. sněmovny dne 15. února 1927.
Zpravodajem výboru zahraničního jest p. posl.
Světlík, zpravodajem výboru pro záležitosti
průmyslu, obchodu a živností p. posl. dr Zadina.
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Zpravodaj posl. Světlík: Nikoliv.
Zpravodaj posl. dr Zadina: Rovněž ne.
Místopředseda inž. Dostálek: Žádných
změn nebo oprav textových není. Přistoupíme
tedy k hlasování.
Kdo ve druhém čtení souhlasí se schvalovacím
usnesením tak, jak je poslanecká sněmovna
přijala ve čtení prvém, nechť
pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna
přijala toto schvalovací usnesení
také ve čtení druhém.
Tím vyřízen jest 4. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce, jímž jest:
5. Zpráva výboru imunitného o žiadosti
hlav. štát. zastupitelstva v Bratislave za súhlas
k trest. stihaniu posl. Čulena pre prečin podľa
§u 14, č. 2 zákona na ochranu republiky (tisk
341).
Zpravodajem je p. posl. dr Slávik. (Hlasy: Není
přítomen!)
Poněvadž není přítomen, žádám,
aby za něj převzal referát předseda
výboru imunitního p. posl. Votruba, a uděluji
mu slovo.
Zpravodaj posl. Votruba: Slavná sněmovno!
Pan posl. Čulen se 1. ledna 1925 v Kútech
v hostinci asi před 15 občany vyjádřil
takto: "Slovák má slobodu, ale visí
za nohy na podlahe. Prv nebude dobre na Slovensku, pokiaľ
nevezmeme kopáče, vidlice, jehlice a lisne a nevyženieme
Čechov von!", začež byl odsouzen sedrií
v Bratislavě na 14 dní vězení a soudní
tabule tento rozsudek potvrdila.
Imunitní výbor projednav tuto záležitost
navrhuje posl. sněmovně, aby posl. Čulen
k dalšímu trestnímu stíhání,
totiž k výkonu trestu, vydán byl.
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
K této věci přihlášen jest
jako řečník p. posl. Čulen.
Zahajuji debatu.
Navrhuji podle usnesení předsednictva, aby lhůta
řečnická byla stanovena 15 minutami. (Námitky
nebyly.)
Námitek není. Lhůta řečnická
15 minut je přijata.
Uděluji slovo p. posl. Čulenovi.
Posl. Čulen: Vážená poslanecká
snemovňa! Na žiadosť hlav. štát.
zastupiteľstva v Bratislave za moje vydanie pre poburovanie
proti českej národnosti imunitný výbor
sa usnáša na mojom vydaní bez toho, že
by bol preštudoval obžalovacie spisy, a bez toho že
by si bol povšimnul, či je možné, že
by podobných výrokov bol schopný člen
medzinárodnej organizácie, bez toho, že by
bol poslal do môjho pôsobišťa vyšetrujúcich
orgánov, jestli skutočne moje dosavádné
drženie je s niečím podobným v súhlase.
Toto všetko učinené nebolo a za každých
okolností sa prenasleduje a perzekvuje každý
jednotlivý občan jedine z toho dôvodu, že
sa nehlási ku strane, ktorá podporuje dnešné
kapitalistické zariadenie. (Souhlas komunistických
poslanců.)
Poslanecká snemovňa! Musím uviesť, že
v obžalovacom spise sa nachádza tvrdenie, že,
pretože posl. Čulen hovoril medzi iným
o Čechoch, nemohol udajný výrok padať
na nikoho iného než na Čechov. Uvádza:
poburovanie medzi 15 osobami - takmer vesmes členami agrárnej
strany, ktorí sú mojí kolegovia. Toto malo
byť poburovanie proti republike. Ďalejuvádza,
že také výroky pripúšťané
byť nemôžu, lebo by sa mohly stať hrozné
udaje na Slovensku atď.
Nebolo všimnuté toho, že všetci svedkovia,
ktorých si oni sami volili, výrok samý nepotvrdili.
Svedkovia hovoria nasledovne: Reč bola úplne jasná,
zreteľne hovorená, a žiadon svedok nemohol mimo
jedného dokázať, že vo skutočnosti
bolo toto hovorené o Čechoch. Jedine ten, kto dostal
časť zo zbytkového statku, hovoril, že
áno, skutočne bolo hovorené o Čechoch.
Tedy z toho je vidno, že žaloba ako i ďalšie
pokračovanie nezakladá sa na pravde.
Z toho dôvodu som ani nebol odhodlaný, že by
som si bol nechal napísať svedkov, v tej domnienke,
že musí prísť ak nie súd, tedy
imunitný výbor k tomu, že obžalovací
spis je akosi protirečou samotných svedkov.
Keď som videl skutočne, že imunitný výbor
súhlasí s mojím vydaním, prikročil
som k nasledovnému: Michal Starý, občan v
Kútoch, prehlašuje nasledovné: Podpísaní
prehlašujeme, že sme boli prítomní dňa
1. januára 1925 v hostinci Jána Mráza v Kútoch,
kde bol prítomný Marek Čulen. Debatujúc
s členmi agrárnej strany, tam prítomnými,
o rôznych hospodárskych záležitostiach
a korupciách, medzi iným tázal sa občan
Kolár Marka Čulena, akým spôsobom
sa tomu nechá odpomôcť, jestli lušňami!
Na to odpovedal Čulen, že možná
to pôjde po dobrom, alebo že to pôjde tiež
po zlom. Jestli bude ľud prinútený k tomu,
siahne hoci aj k vidliciam a kopálom, a týmto si
zjedná poriadok. Čulen nepoužil výrazu
"Čechov vyhnať zo Slovenska", ale sme tomu
rozumeli tak, že s tým myslel vystúpiť
s vidlami a kopálmi proti kapitalistom všetkých
národností. Ten, kto tvrdí ináč,
robí to buď z nenávisti, ako politický
protivník, alebo slovám Čulenovým
vôbec nerozumel. My sme ochotní toto prehlásenie
aj pred súdom potvrdiť.
Ďalší svedok Kliment Dermek, občan v Kútoch,
v tom samom znení to tiež podpisuje a prehlašuje.
Odhliadnúc od toho i všetci ostatní svedkovia,
Ján Mráz, Rudolf Mráz, Imrich Mráz,
Jozef Kolár a jiní všetci toto nepočuli.
Mne ako komunistovi je samozrejmé, že dneska musí
byť pokračované proti každej osobe, akýmkoľvek
spôsobom na ktoromkoľvek mieste sa opováži
proti dnešným kapitalistickým poriadkom protestovať
alebo hovoriť, že za každých okolností
musí byť jedna každá osoba umlčovaná.
Prehlašujeme ale s tohoto miesta, že pánom za
žiadnych okolností sa nepodarí moju osobu pošpiniť,
pokiaľ sa nepošpiním ja sám. Robotníci
a úradníci na Slovensku vo všetkých
mestách, kde som sa zdržoval, môžu konštatovať,
že skutočne moje chovanie bolo také. S tým
prehlašujem, že tým samým postupom, smerom
a smyslom budem pokračovať i naďalej, čokoľvek
a akokoľvek proti mne alebo proti mojím súdruhom
podniknuté bude. (Souhlas komunistických poslanců.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, debata je skončena. Podán byl návrh pana posl. Bolena na vrácení této záležitosti imunitnímu výboru.
Žádám o přečtení podaného
návrhu.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Návrh posl. Bolena:
Navrhuji, aby po výkladu posl. Čulena byla
věc vrácena imunitnímu výboru k novému
projednání a podání nového
návrhu.
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Uděluji slovo k doslovu p. zpravodaji posl. Votrubovi.
Zpravodaj posl. Votruba: Slavná sněmovno!
Z řeči kol. Čulena by se mohl každý
domnívati, že tu běží o rozepři,
která se bude teprve vésti, až bude kol. Čulen
vydán. Tomu tak není, neboť zde běží
o věc právní, ve dvou instancích soudních
již rozhodnutou a to v sedrii bratislavské a v soudní
tabuli. Ale také není tomu tak, že by referent
nebyl prostudoval soudní spisy, neboť dovolává-li
se kol. Čulen určitých svědků,
jsou to svědkové, kteří nebyli vyslechnuti
při prvním ani při druhém líčení,
ale za to svědkové, kteří byli vyslechnuti,
Jan Mráz, Štěpán Hanko, Rudolf Mráz,
Imrich Mráz a Josef Kolár potvrdili úplně
zněni žaloby. Z těchto důvodů,
poněvadž věc již byla rozhodnuta ve dvou
instancích, ale nebyla ještě rozhodnuta úplně
na základě odvolání se jak odsouzeného
kol. Čulena, tak také státního
zástupce, a poněvadž tu běží
o dokončení započaté pře, navrhuji,
aby slavná sněmovna vydala kol. Čulena
k trestnímu stíhání a zamítla
návrh na vrácení věci výboru
imunitnímu.
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Přistoupíme k hlasování.
Ježto byl podán návrh na vrácení
věci výboru, budeme hlasovati nejprve o tomto návrhu
formálním a, bude-li přijat, budeme hlasovati
o návrhu zpravodajově. (Námitky nebyly.)
Námitek proti tomuto postupu není.
Kdo tedy souhlasí s návrhem p. posl. Bolena na
vrácení věci výboru imunitnímu
k novému projednání, nechť zvedne ruku.
(Děje se.)
To je menšina. Návrh na vrácení výboru
je zamítnut.
Budeme nyní hlasovati o meritu.
Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního,
aby posl. sněmovna svolila k trestnímu stihání
posl. Čulena.
Kdo souhlasí s tímto návrhem p. zpravodaje,
nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna
usnesla se svoliti k trestnímu stíhání
posl. Čulena.
Tím vyřízen je 5. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce, jímž jest:
6. Zpráva výboru imunitného o žiadosti
hlav. štát. zastupitelstva v Košiciaeh za súhlas
k trest. stíhaniu posl. Sedorjaka pre prečin urážky
na cti podľa §u 2 a §u 6 zák. čl.
XLI. z r. 1914 (tisk 345).
Zpravodajem za nepřítomného posl. dr Slávika
je předseda imunitního výboru p. posl.
Votruba. Uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. Votruba: Slavná sněmovno!
Posl. Sedorjak dne 21. prosince 1925 v Užhorodě
nazval Františka Bílka volem. Fr. Bílek žádal
zavedení trestního řízení proti
posl. Sedorjakovi pro tuto urážku. Věc
sběhla se takto: Když dozorce vězňů
František Bílek s 8 trestanci dovážel
pitnou vodu pro sedriální věznici, na ulici
posl. Sedorjak vytáhl pouzdro s cigaretami a chystal
se dáti trestanci Juliu Ivanovi cigaretu, na což František
Bílek upozornil ho slovy: "To neslobodno!" na
nepřípustnost obdarování trestanců.
Naproti tomu posl. Sedorjak cigaretu trestanci dal a dozorci,
osopiv se na něho, řekl: "Co je vám
do toho, vy vole!"
Imunitní výbor projednav tuto záležitost
dospěl k přesvědčení, že
jde o urážku na cti podle §u 2 a §u 6 zák.
čl. XLI. z r. 1914 a navrhuje slavné sněmovně,
aby posl. Sedorjak pro tento přečin byl vydán
k trestnímu stíhání.
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava
odpadá. Přistoupíme ihned k hlasování.
(Výkřiky komunistických poslanců.
- Místopředseda inž. Dostálek
zvoní.)
Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního,
aby posl. sněmovna svolila k trestnímu stíhání
p. posl. Sedorjaka.
Kdo souhlasí s návrhem p. zpravodaje, nechť
zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna
svolila k trest. stíhání posl. Sedorjaka.
Vyřízen je odst. 6. pořadu schůze.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce, jímž jest:
7. Zpráva výboru imunitního o žádosti
zem. soudu v Opavě za souhlas s trest. stíháním
posl. dr Schollicha pro přečin §u 14, č.
1 zákona na ochranu republiky (tisk 383).
Zpravodajem jest p. posl. dr Daněk. Uděluji
mu slovo.
Zpravodaj posl. dr Daněk: Slavná sněmovno!
Podle zprávy policejního komisařství
v Opavě konala se schůze německé nacionální
strany v Opavě dne 12. listopadu 1925 v sále "U
tří kohoutů".
Na této schůzi mezi jinými řečníky
mluvil též posl. dr Schollich. Tento ve své
řeči mezi jiným před shromážděním
asi 800 osob prohlásil, že Němci zůstanou
velezrádci, a dále že v případě
války s Německem by Němci neviděli
nepřítele vpředu, nýbrž vzadu.
Podle relace nastala na konec schůze této velká
hádka a vřava, takže musela býti schůze
ukončena.
Imunitní výbor jednal o této žádosti
a dospěl přesvědčení, že
posl. dr Schollich svými výroky brojil proti
státu a jeho samostatnosti, že nelze považovati
ony výroky za pouhé politické projevy strany,
nýbrž přímé nabádání
německého lidu k odboji v příhodné
době, že tudíž svými výroky
překročil meze imunity poslanecké. Imunitní
výbor navrhuje tudíž poslanecké sněmovně,
aby posl. dr Schollich pro přečin podle §u
14, č. 1 zákona na ochranu republiky vydán
byl.
Místopředseda inž. Dostálek (zvoni):
Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava
odpadá a přistoupíme k hlasování.
Před tím žádám o přečtení
došlého návrhu.
Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška
(čte):
Návrh posl. Krumpeho a druhů: Podepsaní
navrhují:
Věc posl. dr Schollicha budiž vrácena
imunitnímu výboru.
Místopředseda inž. Dostálek: Žádám
p. zpravodaje, aby se k přečtenému návrhu
vyslovil.
Zpravodaj posl. dr Daněk: Přečtenému
návrhu se přizpůsobuji a navrhuji, aby byl
tento případ vrácen imunitnímu výboru.
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Dám hlasovati o návrhu pp. posl. Krumpeho
a druhů na vrácení záležitosti
imunitnímu výboru, jemuž se přizpůsobil
p. zpravodaj.
Kdo tedy souhlasí s tímto návrhem, to jest,
aby záležitost posl. dr Schollicha byla vrácena
výboru imunitnímu, nechť pozvedne ruku. (Děje
se.)
To je většina. Návrh jest přijat, a
tudíž záležitost posl. dr Schollicha
vrácena výboru imunitnímu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce, jímž jest:
8. Zpráva výboru imunitního o žádosti
hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě za
souhlas s trest. stíháním posl. Majora pro
přečin pomluvy tiskem (tisk 386).
Zpravodajem jest p. posl. dr Daněk. Uděluji
mu slovo.
Zpravodaj posl. dr Daněk: Hlavní státní
zastupitelství v Bratislavě žádá,
aby sněmovna poslanecká projevila souhlas s výkonem
trestu na posl. Majorovi, který rozsudkem nejvyššího
soudu v Brně ze dne 4. března 1925 byl odsouzen
protože obvinil četnického vrchního
strážmistra Marka v časopise "Nepszava"
ze špatného si počínání
vůči chudému lidu a jako by byl sluhou velkostatkářů.
Imunitní výbor jednal o žádosti této
a došel k přesvědčení, že
úkolem poslanecké imunity jest míti sice
možnost před svým voličstvem pronášeti
kritiku současných poměrů za tím
účelem, aby různé někdy i odůvodněné
stížnosti ve veřejném životě
byly odstraněny. Této kritice poslanecké
vystavena jsou především veřejná
zařízení, opatření i veřejné
orgány státní.
V případě však tomto není možno
mluviti o takové kritice, nýbrž o obvinění,
z něhož pro žalobce vzejíti může
trestní stíhání případně
disciplinární řízení a ohrožení
existence žalobcovy a imunity poslanecké nelze užiti
v případech takových, kde by se mělo
zabrániti obraně existence osoby, která vykonávala
úřad. Navrhuje tudíž imunitní
výbor poslanecké sněmovně, aby posl.
Major pro přečin pomluvy k trestnímu
stíhání vydán byl.
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
K této věci jest přihlášen
pan posl. Major. Zahajuji rozpravu.
Prve však navrhuji podle usnesení předsednictva,
aby lhůta řečnická stanovena byla
15 minutami. (Námitek nebylo.)
Námitek není. Navržená lhůta
15 minutová jest přijata.
Uděluji slovo panu posl. Majorovi.
Posl. Major: Slávna snemovňa! Roku 1921 v
nikdy neslýchanej miere sa prenasledovalo zemerobotníctvo
na Slovensku. Nežiadalo si iného, len dodržovanie
kolektívnej smluvy, ktorá mimo zástupcov
robotníctva bola podpísaná i zamestnávateľmi
a potvrdená vtedajšou vládou. Tak sa stalo,
že na Kulčár pustatine pri Trnovci docela oprávnene
stávkujúci zemerobotníci na jednoduchú
telegrafickú výzvu tamojšieho veľkostatkára
boli četníckou četou napadnutí, ich
dôverníci pochytani a pozavieraní.
Kalvária rozčuleného obyvateľstva však
nebola tým skončená a v ten samý deň
-večer na dátum sa presne nepamätám
- silný četnícky a vojenský oddiel
obkľúčil malý majer. Kulčár
pustatina so ženami, s deťmi, starci dohromady nemá
snáď ani 90 obyvateľov a na obsadenie tohoto
malého majera došlo asi 30 alebo 40 vojakov a tiež
veľký oddiel četníkov pod vedením
četníckeho strážmajstra Marka. Vojsko
obkľúčilo malý majer a četníci
sa vrhli na pokojne odpočívajúce obyvateľstvo.
Dvere deputátnikov boly kolbami pušiek roztrieskané
a četníctvo sa jednoducho vlámalo do súkromného
bytu. Nariekajúce ženy boly za vlasy po zemi vláčené,
kolbami pušiek a palicami zbité tak, že niektoré
i omdlievaly. Vynikajúcim hrdinom tohoto zápasu
bol práve strážmajster Marek, ktorý
dal rozkaz četníkom k tomuto brutálnemu postupu.
O tomto prípade som písal v našom maďarskom
týždenníku "Népszava", ktorý
vychádzal v Komárne, krátky článok,
ktorý bol trochu ironický, ale žiadneho na
cti utŕhajúceho výrazu som tam nepoužil.
Konštatoval som jednoducho fakt a činil som to z toho
dôvodu, aby besnenie úradných osôb voči
robotníctvu konečne prestalo. Bol som za tento krátky
článok obžalovaný. Komárňanská
sedria, vlastne porota, mňa zpod obžaloby oslobodila,
keď 8 či 7 svedkov dokázalo, že čo
som v článku písal, bolo pravdou. Štátny
zástupca podal apeláciu, najvyšší
súd nariadil nové pojednávanie. Komárňanská
porota mňa i po druhýkrát oslobodila. Proti
tomu výroku pán štátny zástupca
podal apeláciu iba z formálnych dôvodov, keďže
členovia poroty odpovedali na každú otázku,
ešte i na tú, či som písal ja ten článok,
že nie, poneváč boli presvedčení
o mojej pravde. Čo urobil ale najvyšší
súd? Najvyšší súd jednoducho zruší
výrok komárňanskej poroty a odsúdi
mňa vysokú peňažnú pokutu. Tedy,
pánov a, četník, ktorý nadužíval
svojej úradnej moci, ktorý ztýral ta ženy,
deti a starcov, ktorý tam konal katanskú prácu,
bol za túto prácu ešte povýšený
a komunista, ktorého komárňanská sedria
dvakrát oslobodila a ktorý tam má 7 či
8 svedkov - práve z tých ztýraných
robotníkov - a proti ktorému podal apeláciu
štátny zástupca iba z formálnych dôvodov,
bol za to odsúdený a uznaný za vinného.
Zpráva výboru imunitného hovorí, že
úkolom posl. imunity je mať síce možnosť
pred svojím voličstvom prenášať
kritiku, aby rôzné, niekedy aj odôvodnené
sťažnosti vo verejnom živote boly odstránené,
že v tom páde kritika je správna, a ja som
dokázal a tvrdil, že moja kritika bola správna,
lebo nesprávny je výrok brnenského najvyššieho
súdu.
Pánovia a dámy! Neprosím o milosť a
neočakávam spravodlivosť ani od brnenského
najvyššieho súdu, ani od väčšiny
tohoto parlamentu. (Výkřiky posl. Mikulíčka.)
Musel som však použiť tejto príležitosti,
aby sa široké vrstvy pracujúceho ľudu
presvedčily o správnosti nášho tvrdenia,
že terajšie súdnictvo v kapitalistickom štáte
nie je nad triedami stojacou nestrannou inštitúciou,
ale že je triednou justíciou protirobotníckou,
ktorá koná katanskú prácu práve
ako všetky iné inštitúcie terajšieho
meštiackeho spoločenského poriadku.
Ja tedy nežiadam nič od vás, nežiadam
to, aby ste mňa vydali alebo nevydali, nech je to na vašom
svedomí. My neočakávame spravodlivosť
od tohoto spoločenského poriadku. Ale prijde doba,
že to ztýrané, to prenasledované robotníctvo
zúčtuje ešte so svojimi nepriateľmi a
že vynesie horký ortel nad tými, ktorí
sú vinní týchto bolestí, týchto
nespravodlivostí, ktoré musí robotníctvo
pretrpieť. Spravodlivosť očakávame iba
od poriadku socialistického, ktorý aby bol uskutočnený,
o to sa postará pracujúci ľud mest a dedín.
(Výborně! Potlesk komunistických poslanců.)