Posl. Burian: Ctěná sněmovno! Při
příležitosti projednávání
tohoto imunitního případu dovolím
si poukázati na to, jakým způsobem imunitní
výbor čsl. sněmovny jedná o různých
případech, kde jde o vydání poslanců.
Pokládám tuto praksi imunitního výboru
za naprosto nesprávnou. Také v zájmu své
vlastní cti a v zájmu dbalosti o sebe je povinností
většiny této sněmovny jednou si říci,
zdali takovým způsobem mají býti záležitosti
imunitní v imunitním výboru projednávány
a vyřizovány.
Zde většina poslanecké sněmovny má
odhlasovati vydání komunistického poslance
a v celé té zprávě není řečeno
ani jediného slova o tom, čeho vlastně dotyčný
poslanec měl se dopustiti. Myslím, že takovýto
způsob vydávání komunistických
poslanců je něčím, co možno plným
právem nazvati persekucí komunistických poslanců.
(Souhlas komunistických poslanců.)
Když jest vydáván komunistický poslanec
soudu, je to vlastně rozsudek nad takovým komunistickým
poslancem. Formálně je to rozsudek toho znění,
že je ten poslanec vydán, ale fakticky je to rozsudek
daleko ještě horší, poněvadž
soud, který projedná potom takový případ,
již předem je tak zpracován, že si říká:
když poslanecká sněmovna poslance vydala, pak
jistě musil se něčeho dopustiti a musíme
my také jej odsouditi. Ale, pánové, jestliže
svůj rozsudek soud vynese v soudní síni,
tak aspoň ten rozsudek nad tím kterým řádně
odůvodní a řádně o něm
pronese to či ono. Ale zde poslanecká sněmovna
vydává poslance a neříká, z
jakých důvodů je vydán. Je za tím
skryto prý to, že výroky dotyčného
poslance nesmí býti uveřejněny proto,
aby nebyly imunisovány, ale myslím, že to je
neobyčejně malicherný důvod pro zpracování
takovéto zprávy při vydávání
komunistického poslance. Ale kdyby nebylo dbáno
této okolnosti, pak přece jen jest povinnosti sněmovny
a tedy většiny sněmovní dáti
příležitost dotyčnému poslanci,
který vydán býti má, aby s tribuny
sněmovny se mohl hájiti, a má-li se hájiti,
pak ve zprávě musí býti řečeno
a uvedeno, jakých výroků použil, a on
pak k tomu může zaujmouti stanovisko, může
zde říci, jak se věci sběhly a vůbec
co má k tomu vyložiti. Já jsem celou věc
přinesl do imunitního výboru a žádal
jsem, aby, jestliže má býti takto postupováno
v plenu poslanecké sněmovny, referent imunitního
výboru s dotyčným poslancem, o jehož
vydání se má jednati, předem promluvil
o celém případě. Bylo to však
zamítnuto. Pak bylo předsedou imunitního
výboru jaksi uznáno, že důvody, které
přednáším, jsou úplně
správné, a předseda výboru imunitního
učinil jakýsi pokus, aby poslanec měl možnost
nahlédnouti do spisů, aby věděl, oč
jde, aby se mohl hájiti případně u
referenta imunitního výboru a i zde v poslanecké
sněmovně s tribuny. Ale to bylo zase zamítnuto
ministerstvem spravedlnosti, poněvadž prý nahlédnutí
do takových spisů není možné.
Prohlašuji, že je docela dobře možné
nahlédnouti do takových spisů, poněvadž
když obviněný poslanec jest povolán
k vyšetřujícímu soudci, tento mu spisy
dá nebo přečte, co jest v nich obsaženo,
a obviněný se může obhajovati anebo
svůj názor vysloviti. Taková možnost
byla by přípustná. Když je to však
zamítáno, musí býti dána možnost
posl. sněmovnou, aby poslanec věděl, oč
jde. On nemůže věděti, oč jde,
poněvadž tato zpráva byla v imunitním
výboru projednávána již před
několika měsíci, dnes si to již nepamatuje
naprosto nikdo, ani ten člen imunitního výboru,
ani já, poněvadž projednáváme
daleko přes 300 případů. To zase v
Československu vypadá imunita oposičních
a komunistických poslanců přesmutně!
Komunisté jsou také v Německu a ve Francii...
(Posl. Muna: Tam také nemají tak blbého
ministra spravedlnosti!)
Předseda (zvoní): Volám p.
posl. Munu k pořádku pro urážející
výroky ve sněmovně.
Posl. Burian (pokračuje): ... a komunističtí
poslanci ve Francii a v Německu nemluví jinak, než
komunisté českoslovenští. Tito komunističtí
poslanci mluví s tímtéž temperamentem
a způsobem, jako poslanci českoslovenští,
a přece neslyšíme, že by tam poslanecká
sněmovna, soudy a celý státní aparát
snížil se tak hluboko, aby tak veliký počet
poslanců měl býti vydáván,
aby bylo tolik žádostí soudů o vydání
a také žádná poslanecká sněmovna
by se nesnížila k tomu, aby poslanci byli v takovém
počtu vydáváni a nesnížila by
se k tomu, aby byli vydáváni takovým hanebným
způsobem, jak zde jsou vydáváni komunističtí
poslanci. Jedině dnes takové státy, jako
jest Maďarsko, kde právě dnes opětně
jsou dáni komunisté k stannému soudu a čekají
odsouzení, jedině takové státy lumpokracie
maďarské jednají takovým nízkým,
hanebným a mizerným způsobem!
Pánové, nedivte se, že o takovém vašem
jednání není možno klidně mluviti,
a já se pánové, divím právníkům
všech stran v této sněmovně, zvláště
stran oposičních, stran sociálně-demokratických,
že ti nepovstanou, aby zde pomáhali k tomu, aby byla
zjednána náprava. Věc křičí
a proto navrhuji, aby byla záležitost tato vrácena
imunitnímu výboru. (Potlesk poslanců strany
komunistické.)
Předseda (zvoní): Ke slovu není
již nikdo přihlášen, rozprava je tedy
skončena.
Podán byl návrh posl. Buriana, aby věc
byla vrácena imunitnímu výboru.
Budeme tedy hlasovati nejprve o tomto formálním
návrhu a bude-li zamítnut, budeme hlasovati o návrhu
podle zprávy výborové.
Žádám pana zpravodaje, přeje-li si slova
k doslovu.
Zpravodaj posl. Košek: Trvám na zprávě
tak, jak ji byl podal imunitní výbor.
Předseda: Přistoupíme k hlasování
o formálním návrhu posl. Buriana a
soudr. Byl jsem požádán, abych při tomto
hlasování dal provésti sčítání
hlasů. Vyhovuji tomuto přání a žádám
zapisovatele pp. posl. Rýpara, Chalupníka
a Vávru, aby spolu s tajemníkem sněmovny
a jeho zástupci provedli sčítání
hlasů, a to pan posl. Rýpar v prvém
a druhém úseku, pan posl. Chalupník ve
třetím a čtvrtém úseku, pan
posl. Vávra v pátém a šestém
úseku a na presidiální tribuně.
Kdo souhlasí s návrhem posl. Buriana, aby
sněmovna se usnesla na vrácení této
záležitosti imunitnímu výboru, nechť
zvedne ruku. (Děje se.)
Podle sděleného výsledku sčítání
hlasů vyslovilo se pro návrh posl. Buriana 80
hlasů, proti návrhu 120 hlasů. Je tedy návrh
na vrácení výboru zamítnut.
Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního,
aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání
posl. Majora pro tyto trestné činy:
ad I: a) přečin podle §u 15, č. 2 zákona
na ochranu republiky (schůze v Bratislavě 19. září
1924),
b) přečin podle §u 14, č. 5 zákona
na ochranu republiky,
c) přečin podle §u 14, č. 1 zákona
na ochranu republiky (schůze 14. srpna 1924 v Bratislavě),
ad III zločin podle §u 15, č. 3 zákona
na ochranu republiky (schůze 23. ledna 1925 v Bratislavě),
ad IV zločin podle §u 15, č. 3 zákona
na ochranu republiky (schůze 25. března 1925 v Bratislavě),
ad V zločin podle §u 15, č. 3 zákona
na ochranu republiky (schůze 14. dubna 1925 v Žigardu),
ad VI zločin podle §u 15, č. 3 zákona
na ochranu republiky (schůze 7. června 1925 v Maďarském
Šoku),
ad VII přečin podle § 14, č. 1 zákona
na ochranu republiky (schůze 25. ledna 1925 v Nových
Zámcích).
Navrhuje však, aby svolila k trestnímu stíhání
téhož pana poslance pro trestné činy:
ad I d), e), f) přečin podle §u 1, §u
3, odst. II, č. 1 a 2 zák. čl. XLI z r. 1914
(schůze 14. srpna 1924 v Bratislavě),
ad II zločin podle §u 15, č. 2 a 3 zákona
na ochranu republiky a přečin pomluvy podle §u
1, §u 3, č. 1 a 2 zák. čl. XLI z r.
1914 (schůze 29. března 1925 ve Vašarutu),
ad VI přečin podle §u 14, č. 3 zákona
na ochranu republiky (schůze 7. června 1925 v Maďarském
Šoku),
ad VIII zločin podle §u 15, č. 3 zákona
na ochranu republiky (schůze 1. března 1925 v Mukačevě).
Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje imunitního
výboru souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje
se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna rozhodla
podle návrhu pana zpravodaje.
Tím vyřízen je odst. 2 pořadu a přikročíme
k projednávání odstavce 3, jímž
je:
3. Zpráva výboru imunitního o žádosti
kraj. soudu v Mor. Ostravě za souhlas s trest. stíháním
posl. Petera pro zločin podle §u 15, č. 3 zákona
na ochranu republiky a přestupek podle §u 491 tr.
z. a čl. V zákona ze dne 17. prosince 1862, č.
8 ř. z. z r. 1863 (tisk 413).
Zpravodajem je pan posl. inž. Hrdina.
Uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. inž. Hrdina: Slavná sněmovno!
Zpráva imunitního výboru o žádosti
kraj. soudu v Mor. Ostravě za souhlas s trestním
stíháním posl. Jos. Petera pro zločin
podle §u 15, č. 3 zákona na ochranu republiky
a přestupek podle §u 491 tr. z. a čl. V zákona
ze dne 17. prosince 1862, č. 8 ř. z. z r. 1863.
Na veřejné schůzi, pořádané
komunistickou stranou v dělnickém domě v
Orlové dne 13. srpna 1925 pronesl posl. Jos. Peter výroky,
jimiž ohrožoval disciplinu v armádě a
nabádal vojíny k protistátním akcím.
Těmito výroky měl se dopustiti deliktů
shora citovaných.
Po prozkoumání spisů krajského soudu
v Mor. Ostravě, této záležitosti se
týkajících, které zároveň
týkají se ještě jiných trestných
činů proti jiným osobám, navrhuje
imunitní výbor poslanecké sněmovně
z důvodu, že slova byla namířena proti
vládě republiky Československé - a
tím proti zákonu na ochranu republiky - aby posl.
Jos. Peter k trestnímu stíhání
byl vydán. (Posl. Mikulíček: Lex Cyrill
nebyl obrácen proti vládě a korupčním
stranám, které za něj dostaly zaplaceno!)
Předseda (zvoní): Prosím o
klid. K této věci jsou přihlášeni
řečnici. Zahájíme proto rozpravu.
(Posl. Mikulíček: To je blbost do kvadrátu!)
Volám pana posl. Mikulíčka k pořádku.
K této věci, jak jsem řekl, jsou přihlášeni
řečnici. Zahájíme rozpravu.
Dříve však podle usnesení předsednictva
navrhuji, aby řečnická lhůta byla
stanovena 15 minutami. (Námitky nebyly.)
Námitek není. Navržená lhůta
je přijata.
Ke slovu jsou přihlášeni páni posl.
Jos. Peter a Burian. Dávám slovo p.
posl. Jos. Peterovi.
Posl. Jos. Peter: Ctěná sněmovno!
Podle zprávy imunitního výboru mám
býti vydán, aniž by mně byl imunitní
výbor řekl, proč. Ve zprávě
neuvedl ani výroků, pro které mne vydává
krajskému soudu v Moravské Ostravě. Podle
jednacího řádu poslanecké sněmovny
R. Č. S. má každý poslanec míti
právo se obhajovati před forem poslanecké
sněmovny a to mně bylo znemožněno, neboť
po době 19měsíční není
mně možno si pamatovati, jaké domněle
závadné výroky jsem tenkráte na schůzi
pronesl. Pamatuji si jen jedno, že právě v
této době bylo celé veřejnosti známo,
že jsem byl komunistickou stranou Československa kandidován
na poslance poslanecké sněmovny republiky Československé
a právě v této době začala
policie po mně slíditi jako po nějakém
zločinci. Jedno udání stíhalo druhé.
Byl jsem téměř každý týden
povoláván před vyšetřujícího
soudce, který drsným jednáním v přítomnosti
policejního agenta žádal na mně, abych
se doznal k výrokům, policejními agenty udaným.
Jmenoval jsem vyšetřujícímu soudci svědky
v počtu 15 osob, kteří by musili dosvědčiti,
že relace policejních agentů jsou vesměs
nesprávné; soudce zamítl mou žádost
s odůvodněním, že může připustiti
nanejvýše tři svědky, že by to
jinak stálo moc peněz a kdo by to potom platil?
Soudce vyslovil, že policejní agenti a komisaři
jsou pod přísahou a že jejich relaci dá
soud za pravdu. Z toho je jasně viděti, že
je to politická msta a třídní nenávist
policie a soudů, kteří chtějí
ukázat svoji moc.
Vzpomínám si právě na komunistické
poslance soudr. Jílka, Kreibicha, Haruse
a Šafranka, kteří byli nynější
vládní většinou vydáni soudu
proto, že všemi prostředky chtěli zabrániti
ožebračení pracujícího lidu,
chtěli zabrániti hlasování o osudných
agrárních clech a kongrui, kterými trpí
československý pracující lid. U soudu
těmto soudruhům poslancům bylo znemožněno
se obhajovati. Nesměli mluviti, jejich návrhy a
návrhy jejich právních zástupců
byly šmahem zamítnuty a obžalovaní se
svými obhájci byli tímto jednáním
donuceni demonstrativně ze soudní sině odejíti,
při čemž soudr. Kreibich provolal hanbu
třídní justici, a já dodávám:
nejen hanbu třídní justici, ale provolávám
také hanbu nynější parlamentní
většině, která se na venek dělá
demokratickou a lidovou a ve sněmovně nedá
poslanci příležitost se obhajovati. Korupčníci,
zloději a skuteční vlastizrádci v
osobách Krečmery, Radola Gajdy a spol., kteří
měli býti již dávno za mřížemi,
vyšlapují si na svobodě pod ochranou mocných
a vlivných švakrů a policie, a běda
tomu, kdo by se takovému Gajdovi opovážil rušiti
jeho fašistické schůze a dokazoval mu, že
je vlastizrádce, že organisoval vojenské povstání
a státní převrat v republice Československé!
Ten se ocitne ihned v rukou dnešní "spravedlnosti"
a je souzen podle zákona o teroru, jak se stalo soudr.
sen. Herlingerovi, který byl senátem vydán
kraj. soudu v Mor. Ostravě. Ctěná sněmovno!
Nežádám milosti a ochrany od lidí bezohledných,
drsných, kteří škrti československý
pracující lid a berou mu poslední občanská
práva, nežádám ochrany od lidí,
kteří z Československé republiky dělají
republiku militaristickou a policejní, kde bude vládnouti
generál a policajt, ale žádám jedno:
jestliže my občané máme dodržovati
zákony, podle kterých jsme souzeni a odsuzováni
nemilosrdně, tak také poslanecká sněmovna
jako nejvyšší instance má dodržovati
jednací řád, má dáti poslanci
možnost se obhájiti, má mu sděliti výroky,
pro které ho vydala, a nestalo-li se tak, pak je to hotový
skandál. Pokračujte tak dále, dokud máte
moc! Přijde doba, kdy za svoji zločinnost budete
souzeni pracujícím lidem. (Potlesk komunistických
poslanců.)
Předseda (zvoní): Dalším
přihlášeným řečníkem
j e p. posl. Burian. Dávám mu slovo. (Hluk
a výkřiky komunistických poslanců.
- Předseda zvoní.)
Prosím o klid.
Posl. Burian: Ctěná sněmovno! Ukázal
jsem vám nejprve falešnost postupu většiny
sněmovní jaksi politickými důvody
a nyní to prokáži čistě a přísně
právnickým způsobem na případě
našeho soudruha Petera a na zprávě,
kterou, chcete-li, můžete si přečísti.
Podle zprávy imunitního výboru tisk 413 požádal
kraj. soud v Mor. Ostravě za souhlas s trestním
stíháním posl. Jos. Petera pro zločin
podle §u 15, č. 3 zák. na ochranu republiky
a přestupek podle §u 491 tr. z. a čl. V zák.
ze dne 17. prosince 1862, č. 8 ř. z. z r. 1863.
Tolik se dovídáme z nadpisu tištěné
zprávy imunitního výboru, na základě
níž má rozhodnouti poslanecká sněmovna
o vydání posl. Jos. Petera. Ze všech
přítomných členů poslanecké
sněmovny neví asi ani jediný - nejvýše
mimo členy imunitního výboru, pamatují-li
se vůbec ještě na tento případ,
o němž je zpráva datována z 8. června
loňského roku - v čem spočívají
trestné činy, za něž má býti
posl. Jos. Peter vydán. Dalo by se tedy čekati,
že i v tomto případě, jak se stává
aspoň v některých řídkých
případech jiných, budou ve zprávě
imunitního výboru uvedeny aspoň hlavní
výroky, jimiž se měl posl. Peter na
veřejné schůzi v Orlové 13. srpna
1925 zmíněných trestných činů
dopustiti. Avšak zpráva imunitního výboru
ani jediného výroku posl. Petera neuvádí,
zato však všeobecně praví, že posl.
Peter pronesl výroky, "jimiž ohrožoval
disciplinu v armádě a nabádal k protistátním
akcím".
Takovýmto docela lokálkářským
stylem je vystižena zpravodajem imunitního
výboru skutková podstata trestných činů
ve zprávě imunitního výboru, na základě
níž má poslanecká sněmovna, která
nemá jinak vůbec ponětí o výrocích
poslance Petera, rozhodovati o jeho vydání.
"Ohrožování discipliny v armádě"
a "nabádání vojínů k protistátním
akcím" jest sice oblíbeným šlágrem,
který si může dovoliti p. zpravodaj na veřejné.schůzi
nebo ve štvavé lokálce, ale není skutkovou
podstatou §u 15, č. 3 zákona na ochranu republiky,
ani přestupku podle §u 491 tr. zák. a čl.
V zákona ze dne 17. prosince 1862, č. 8 z. ř.
z r. 1863.
Ve zprávě imunitního výboru dále
se praví: "Po prozkoumání spisů
krajského soudu v Mor. Ostravě této záležitosti
se týkajících, které zároveň
se týkají ještě i jiných trestních
činů proti jiným osobám, navrhuje
imunitní výbor posl. sněmovně z důvodů,
že slova byla namířena proti vládě
republiky Československé a tím proti zákonu
na ochranu republiky, aby posl. Jos. Peter k trestnímu
stíhání byl vydán." Jakých
"jiných trestních činů"
a proti kterým "jiným osobám" se
posl. Jos. Peter svými výroky ještě
dopustil, dále zda spadají i tyto pod skutkovou
podstatu trestních činů uvedených
v žádosti krajského soudu v Mor. Ostravě
a zda i za tyto "jiné" trestné činy
se vydání posl. Jos. Petera navrhuje, není
z této úplně zmatené, povrchní
a právnicky vůbec neudržitelné zprávy
imunitního výboru jasným. A vrcholem všeho
jest konečně závěr citované
zprávy. Každý laik by čekal, navrhuje-li
imunitní výbor vydání posl. Jos. Petera
k trestnímu stíhání, že je
navrhuje aspoň z důvodu, že by se posl. Jos.
Peter, odpovídá-li vylíčení
případu podle soudních spisů skutečnosti,
dopustil trestního činu podle §u 15, č.
3 zákona na ochranu republiky a přestupku podle
§u 491 tr. z. a čl. V zákona č. 8 z
r. 1863. Avšak zpráva imunitního výboru
praví výslovně, že navrhuje vydání
posl. Jos. Petera z důvodů, "že
slova byla namířena proti vládě republiky
Československé a tím proti zákonu
na ochranu republiky".
Konstatujeme: "výroky namířené
proti vládě" nejsou vůbec skutkovou
podstatou §u 15, č. 3 zákona na ochranu republiky,
který jedná o podněcování ke
zločinu § 1 (úklady), § 2 (příprava
úkladů), § 7 (útoky na život ústavních
činitelů), nebo § 8 (tělesné
poškození ústavních činitelů)
zákona na ochranu republiky, nebo k hromadnému páchání
přečinu podle §u 47 až 51 branného
zákona, č. 193 z r. 1920 (neuposlechnutí
povolacího rozkazu k nastoupení cvičení
ve zbrani, presenční služby, výjimečné
činné služby, činné služby
za mobilisace, nedostavení se k vojenské službě
bez zvláštního zavolání). Hledati
ve skutkové podstatě těchto trestných
činů útoky proti vládě, může
snad jen p. zpravodaj, který si nedá ani tolik práce,
aby si příslušná zákonná
ustanovení přečetl. Navrhuje-li přes
to zpravodaj imunitního výboru, aby posl. Jos. Peter
byl vydán s tímto odůvodněním,
že "slova byla namířena proti vládě
republiky Československé", pak nejde v tomto
případě o trestní čin podle
zákona na ochranu republiky, nýbrž nejvýše
snad o přestupek podle čl. V zákona č.
8 z r. 1863. Nemůže býti tudíž
posl. Peter vydán pro slova "namířená
proti vládě" k stíhání
podle §u 15, č. 3 zákona na ochranu republiky,
jak žádá krajský soud v Moravské
Ostravě. Pro výroky pak "proti vládě"
a "tím proti zákonu na ochranu republiky"
nemůže býti opět posl. Peter podle
zprávy imunitního výboru vydán z toho
důvodu, poněvadž stíhati posl. Petera
pro "slova namířená proti vládě"
podle zákona na ochranu republiky krajský soud v
Mor. Ostravy vůbec nemíní. Vám se
tedy, pánové, stane, že vydáte poslance,
ten přijde ke krajskému soudu a tam mu řeknou:
"Vždyť my jsme nežádali za Vaše
vydání pro to, zač jste byl vydán
poslaneckou sněmovnou." Tedy, prosím, budete
z toho míti nehoráznou právnickou ostudu.
Tento rozbor zprávy imunitního výboru snad
dostatečně charakterisuje způsob, jak jsou
komunističtí poslanci vydáváni k trestnímu
stíháni. My tuto kritiku uveřejníme
v denním tisku a vyzýváme současně
veřejně zpravodaje imunitního výboru
pana inž. Hrdinu a předsedu imunitního
výboru p. Votrubu, jakož i kteréhokoli
odborníka z kruhů právnických, aby
se pokusili tuto nesmyslnou zprávu imunitního výboru
odborně obhájiti. Je věcí poslanecké
sněmovny, chce-li se za tuto zprávu tím,
že ji odhlasuje, postaviti. (Potlesk komunistických
poslanců.)
Předseda (zvoní): Byl mi podán
formální návrh p. posl. Bolena na
vrácení věci výboru k novému
šetření a podání nové
zprávy. Žádám pana zpravodaje, aby se
vyjádřil o podaném návrhu.
Zpravodaj posl. inž. Hrdina: Slavná sněmovno!
Pan posl. Peter na veřejné schůzi,
pořádané komunistickou stranou v Dělnickém
domě v Orlové, pronesl dne 13. srpna 1925 tyto výroky:
"Proto, matky dělnické, když již
posíláte své syny na vojnu, kde musejí
konati občanskou povinnost, řekněte jim:
Vezměte zbraně do rukou, vždyť to jsou
vaše zbraně, vy jste je vyrobili a za vaše peníze,
ale použijte je proti svým vykořisťovatelům,
kteří vás terorisují a zotročují.
I my tatíkové, budeme-li museti narukovati a vzíti
zbraně do rukou, budeme věděti, že je
máme obrátiti proti svým nepřátelům,
kteří nás po tak dlouhou dobu vykořisťovali
a ubíjeli. Když si toho uvědomíte, a
hlavně ty, dělnická mládeži,
pak jistě zvítězíme v konečném
boji za vládu dělníků a sedláků
a diktaturu proletariátu, že vinu na krvavé
řeži spáchané na čsl. dělnictvu
nese naše vláda." (Výkřiky komunistických
poslanců. - Hluk.)
Předseda (zvoní): Prosím o
klid.
Zpravodaj posl. inž. Hrdina (pokračuje):
Výroky tyto zakládají skutkovou podstatu
zločinu podle §u 15, č. 3 zákona na
ochranu republiky a přestupku podle § 491 tr. z. a
čl. V zákona ze dne 17. prosince 1862, č.
8 ř. z. z r. 1863, a proto já trvám na původním
svém návrhu na vydání.
Předseda (zvoní): Budeme hlasovati.
Nejprve budeme hlasovati o formálním návrhu
p. posl. Bolena. Kdyby nebyl přijat, budeme hlasovati
o návrhu pana zpravodaje.
Jsou námitky proti tomuto způsobu hlasování?
(Nebyly.)
Námitek není. Budeme postupovati, jak jsem uvedl.
Bylo vysloveno přání, abych rovněž
v tomto případě dal provésti sčítání
hlasů. Nevyhovuji tomuto přání, poněvadž
v docela analogickém případě při
předchozím odstavci pořadu bylo provedeno
sčítání a zjištění
poměru hlasů v dostatečné míře.
Kdo tedy souhlasí s formálním návrhem
p. posl. Bolena na vrácení věci imunitnímu
výboru, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh tento je zamítnut.
Kdo nyní souhlasí s návrhem pana zpravodaje
imunitního výboru, aby posl. sněmovna svolila
k trestnímu stíhání posl. Jos. Petera,
nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna
usnesla se svoliti k trestnímu stíhání
p. posl. Jos. Petera.
Tím vyřízen je 3. odstavec pořadu
schůze.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce, jímž jest:
4. Zpráva výboru imunitného o žiadosti
hlav. štátneho zastupiteľstva v Košiciach
za súhlas k trestnému stíhaniu posl. Mondoka
pre prečin podľa §u 24, č. 4 zák.
č. XIV z r. 1914 (tisk 431).