Dvě hlavní zásady daňové reformy
byly s počátku jasné: 1. snížení
poplatného procenta při všeobecné dani
výdělkové v nižších kategoriích
a 2. stanovení nejvyššího možného
procenta samosprávných přirážek.
Tento cíl jsme si vytkli, jej sledovali a uplatňovali.
Víme dobře, že daňovou politiku nelze
prováděti podle přání jednotlivců
nebo některých druhů výroby a že
nutno míti zřetel k povšechným potřebám
celostátním. Tuto zásadu hájil nynější
ministr financí dr Engliš a třebaže
v mnohých věcech vyšel oprávněným
požadavkům vstříc, hlavně u poplatníků
menších směrem dolů, dlužno mu
přiznati, že snížením položek
ve státním rozpočtu pomoženo bude uhraditi
menší příjem, plynoucí z nových
sazeb daňových.
Hlavní zásady všeobecné daně
výdělkové jsou: sazba činí
21/2%. Při prvních Kč
30.000 výnosu snižuje se tato 21/2%ní
sazba na 1/2%, kdežto při výnosu
nad Kč 140.000 se sazba zvyšuje na 4%. Při
výnosu do Kč 15.000 snižuje se sazba na 1/4%.
Jde-li o poplatníka, jehož celoroční
příjem i s příjmem hlavy rodiny nepřesahuje
Kč 7000, činí sazba 1/8%,
při čemž při příjmu do
Kč 4000 se státní daň sice předpisuje,
ale nevybírá. Další výhody týkají
se nuzných poplatníků, jimž daňová
komise může povoliti částečně
nebo zcela osvobození od daně, nepřesahuje-li
základ daňový Kč 7000, a jde-li o
staré poplatníky, nepřesahuje-li základ
daňový Kč 10.000. Toto ustanovení
lze jen vítati, neboť uplatňuje zásadu
lidskosti.
Vládní návrh obsahoval odchylky tam, kde
šlo o osobní činnost poplatníkovu v
podniku do té míry, že provoz bez této
činnosti by byl nemožným. V tomto případě
snižuje se daň o dalších 20%. Podařilo
se nám přesvědčiti, že také
živnostenská a obchodní zaměstnání
jsou vázána na osobní činnost právě
tak, jako je tomu u advokátů, notářů,
lékařů, spisovatelů, obchodních
jednatelů a j., a proto budou též účastni
této slevy. (Předsednictví se ujal předseda
Malypetr.)
Vezmeme-li za základ průměr autonomních
přirážek, jak podle nedávného
stavu se jevil, totiž 832%, a budoucí základ
470%, činila nebo činiti bude všeobecná
daň výdělková, jak následuje
- uvádím pouze 8 příkladů,
ježto podrobnější specifikace náleží
do debaty podrobné.
Při výnosu Kč 3000 dříve daň
29.46 Kč, budoucně Kč 17.62; při výnosu
4000 Kč dříve daň Kč 49.10,
nyní Kč 23.50, při výnosu 5000 dříve
daň 78.56, budoucně 35.62, při výnosu
8000 dříve 196.40, budoucně 111.15, při
výnosu 15.000, dříve 654.48, budoucně
209.47, při výnosu 20.000 dříve daň
1022, budoucně 552.90, při 30.000 dříve
1839.60, budoucně 829.35, konečně při
60.000 dříve 7.289.60, budoucně 4488.74.
Ve všech položkách, jak malých, tak i
velikých, je zřejmé zlepšení,
arciť tam, kde jednotlivé obce vynikly šetrností,
může rozdíl býti nepatrnější.
Pravda je a zůstane, že na výši celkové
poplatnosti vinu nesly pravidelně obce s vysokými
přirážkami, které šly v některých
případech do nekonečna a staly se vinníkem
hospodářské zkázy četných
samostatně výdělečně činných
jednotlivců v obci.
V době největšího hospodářského
útisku poplatnictva následkem vysokých přirážek
pořídil jsem seznam některých obcí,
které vynikly neobyčejným zvyšováním
přirážek, a uvádím jen některé:
Kutná Hora 791%, Načeradec 800, Tochovice 930, Krupá
981, Staňkov 1000, Záluží 1500, Popovice
1800, Mileč 1810, Všechlapy 2000, Lukavice 2700, Mohuřice
3650, Studnice 3750, Skupá 4500, Březové
Hory 4500, Lovčice 9700, Olbrechtice 10.000% přirážek.
Tato obec nebyla po dlouhou dobu, pokud jsem se mohl dověděti,
předstižena, až teprve v plzeňské
župě nalezly se dvě obce, a to Blizanov, kterážto
obec má 11.530% a Kovčín se 16.712% přirážek.
Podle toho poplatník v uvedeném případě
v této obci žijící zaplatí z
každé koruny sazby daně výdělkové
161 12 Kč obecních přirážek.
Z toho je viděti, že nezbude nic jiného, než
opustiti obec a hledati své štěstí jinde.
Proto pokládáme stanovení určité
přípustné výše obecních
přirážek za jednu z nejdůležitějších
věcí daňové reformy, třebaže
připouštíme, že řádně
a hospodárně vedené obce ve svém vývoji
budou omezeny. Odstraněny však budou všechny
obavy poplatnictva, které si bude moci předem vypočítati
částku, jakou má platiti na státní
daně a autonomní přirážky. Poplatnictvo
bude ušetřeno nepřízně, když
hospodářství obecního zmocnil se režim
jemu nepřátelský a opuštěn zvyk,
že obecní přirážky byly nepatrně
podle nejzazší potřeby zvyšovány,
a to jen v ojedinělých případech.
Předložená reforma daňová, je-li
spravedlivě souzena, přináší
dávno vytouženou úlevu pro poplatné
vrstvy, ale občané mají právem obavy
ze svých dosavadních zkušeností, aby
dobrá litera zákona nezvrtla se v opak a aby ten
nový spravedlivý život, který má
nadejíti, nebyl tím starým duchem berních
úřadů podvazován. Je naší
povinností některé případy
osvětliti, jak před nedávným ještě
časem úřady vůči poplatnictvu
si počínaly. V započaté rozpravě
o novém zákoně uvedl zástupce rolnické
strany pan posl. Marcha některé případy,
osvětlující příkré bezpráví
na poplatnictvu rolnickém páchané a na šikany,
jež mnohdy pro několik haléřů
nedoplatků musili stoupenci jeho vytrpěti. Ukázal
dále, jak vůči malým poplatníkům
bezohledně se postupuje při vymáhání
daní, kdežto vůči velkým poplatníkům
je shovívavost. V obdobném osvětlení
jeví se prakse v kruzích živnostenských.
Jinak se měří malému, jinak velkému
poplatníku. Z velice četných případů
uvedu jen ně které, z nichž patrno, že
požadavek berních správ mnohdy splniti nelze,
neboť přesahuje majetkové poměry dotyčných
poplatníků. Jistý hrnčíř
na českém jihu provozuje živnost ručně
v domku, který postavil nákladem 6500 Kč
a mimo svou manželku nezaměstnává žádnou
pomocnou sílu. Tomuto živnostníku bylo předepsáno
daně výdělkové: r. 1921 3194.40, r.
1922 3858.80 a r. 1923 3858.80 Kč. Jelikož r. 1921
měla obec přirážek 2.700%, r. 1922 1500
a r. 1923 2100, měl zaplatiti celkem na dani výdělkové
i s obecními přirážkami 29.590 Kč.
To stalo se v Lukavici. - Druhý případ: Obchodník
v Kolíně, provozující obchod 25 roků,
jest otcem 6 nezaopatřených dítek a podporuje
svého 80 roků starého otce. V obchodě
má investovaný kapitál 140.000 Kč,
dluhů má 50.000. Tržba činila r. 1914
68.000, r. 1915 111.034, r. 1916 217.508, r. 1917 540.983, r.
1918 252.705 a r. 1919 243.840 Kč. Tomuto obchodníku
byla vyměřena daň z příjmu,
válečných zisků a všeobecná
daň výdělková za dobu od r. 1914 do
r. 1920, tedy za celých 7 roků, 681.000 Kč,
tedy jen o něco méně než činila
hrubá tržba. Podal ovšem rekurs a zatím
zaplatil 187.296 16 Kč, celý svůj majetek
jako splátku na předepsané daně. (Výkřiky
posl. Mikulíčka.)
Z toho je vidno, jakými přísnými měřítky
daně byly vyměřovány. Ale i poslední
naděje živnostníků, že v odvolacím
řízení bude dáno místa, byly
často zklamány, neboť přesto, že
ministerstvo financí nařídilo opětně
berním správám, aby v případech,
kdy poplatník si podal do vyměření
daně stížnost a žádá buď
ve stížnosti samé nebo ve zvláštním
podání za posečkání daně,
bylo s vymáháním těchto obnosů
daňových, s jichž odpisem v cestě odvolání
možno počítati, posečkáno do
rozhodnutí stížnosti - nebylo tohoto nařízení
uposlechnuto a daně přísným způsobem
vymáhány dále.
Tato fakta mluví řečí srozumitelnou
a výstražnou! Kdyby tyto případy se
měly i v budoucnu opakovati, a kdyby tato někdy
nepochopitelná praxe berních správ měla
potrvati, bylo by to hrobem všech těch dobrých
úmyslů, které zákonodárci kladou
v tuto osnovu zákona a všech těch blahých
nadějí, které těžce postižené
poplatnictvo v tento zákon skládá.
Bude důležitým úkolem finančních
orgánů, aby duchu nového zákona se
přizpůsobily a aby výhody, jež zákon
přináší, nebyly berní praxí
zkracovány, nebo dokonce rušeny. Apelujeme zejména
na p. ministra financí, s jehož jménem je spojen
tento zákonodárný počin velikého
dosahu a slibných nadějí, aby byl bedlivým
strážcem výhod zákonem poskytovaných
a důtklivými istrukcemi, event. i přísným
pokáráním dbal o to, aby zdůrazňované
heslo berní morálky nebylo snad jen metlou poplatnictva,
ale také svatou povinností úřednictva.
V tom předpokladu a v tom pevném očekávání
přijímáme novou předlohu nikoliv jako
dosažení ideálů stavu, který
zastupujem, nýbrž co první velký krok
k dosažení daňové spravedlnosti a rovnosti
a co počin, který vítáme a v němž
vidíme podstatný pokrok jako praktičtí
politikové.
Ve statích, týkajících se trestních
ustanovení, učinil rozpočtový výbor
zcela právem některé změny, směřující
ku zmírnění těchto. Bude věcí
představených úřadů dbáti
toho, aby přesně rozeznáván byl v
jednotlivých případech zlý úmysl
od neznalosti nebo pochybení. Tam, kde půjde o neznalost
předpisů nebo opoždění, nesmí
nastati citelný trest.
Vláda dnešní koalice za dobu 11měsíčního
svého trvání vyřídila plně
v poslední době řadu důležitých
zákonů, které mají přinésti
užitek všemu obyvatelstvu tohoto státu. Mezi
těmi předlohami je zákon o daňové
reformě, po které bylo důvodně tak
dlouho voláno.
Není to dílo překotně pracované,
nýbrž je to výslednice dlouholetých
příprav a práce. Přál bych
si, aby toto dílo, na jehož zdokonalení jsme
úsilovně pracovali, uspokojilo očekávání
všeho obyvatelstva v ně kladené. Odstraniti
má dřívější nerovný
a nespravedlivý systém a posloužiti všem,
kdož naději v ně kladou. Zejména očekává
živnostnictvo a obchodnictvo, že předloha ta
odstraní a znemožní pro budoucnost všechny
chyby na něm páchané. Nesmí zůstati
jen při tom, že je to dílo promyšlené,
řádně propracované a celkem dobré,
nýbrž očekáváme, že i prakse
vyměřovací bude odpovídati intencím
tohoto zákona a zlepšeným hospodářským
poměrům.
Klub můj bude pro tuto předlohu zákona hlasovati,
jelikož vždy měl na mysli lepší poměry
a byl pro to, co znamenalo ve všech případech
zlepšení. (Potlesk.)
Předseda (zvoní): K povšechné
rozpravě není již nikdo přihlášen.
Jest tedy ukončena.
Udělím tedy nyní slovo k doslovům
v rozpravě povšechné pánům zpravodajům
osnov, jich projednávání bylo sloučeno
(tisky 1007, 1002 a 1000).
Žádám pana zpravodaje posl. Adámka,
aby se ujal slova k doslovu o osnově zákona o úpravě
finančního hospodářství samosprávných
svazků (tisk 1007).
Zpravodaj posl. Adámek: Slavná sněmovno!
Vzhledem k tomu, že generální debata byla velmi
obsažná, prohlašuji, že závěrečné
slovo k předneseným námětům
o projednávaném zákoně o nové
úpravě finančního hospodářství
samosprávných svazků (tisk 1007) ponechám
si až po debatě specielní. Navrhuji, aby za
základ rozpravy podrobné vzata byla osnova obsažená
ve zprávě výborové.
Předseda (zvoní): Uděluji slovo
k doslovu p. posl. dr Samkovi, jako zpravodaji k osnově
zákona o stabilisačních bilancích
(tisk 1002).
Zpravodaj posl. dr Samek: Slavná sněmovno!
K námětům, návrhům a poznámkám,
jež týkaly se osnovy zákona o stabilisačních
bilancích (tisk 1002) a jež předneseny byly
ve všeobecné rozpravě, dovolím si odpověděti
při uzávěru debaty speciální.
Navrhuji, aby přešlo se k debatě podrobné
a aby za její základ vzata byla osnova podle zprávy
rozpočtového výboru.
Předseda (zvoní): Konečně
uděluji slovo k doslovu p. zpravodaji posl. dr Hnídkovi
k osnově zákona o přímých daních
(tisk 1000).
Zpravodaj posl. dr Hnídek: Slavná sněmovno!
Podle jednacího řádu mám jménem
rozpočtového výboru obhájiti návrh
zákona o přímých daních (tisk
1000). Vyhrazuji si to učiniti na konci rozpravy podrobné
a navrhuji, aby návrh rozpočtového výboru
k zákonu o přímých daních vzat
byl za základ debaty specielní. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Podle §u 53
jedn. řádu hlasuje se po skončené
rozpravě povšechné o tom, zda osnova má
býti základem rozpravy podrobné, když
se napřed bylo hlasovalo snad o návrhu na přechod
k pořadu.
Návrh na přechod k pořadu podán nebyl.
Budeme tedy nyní hlasovati o návrzích pánů
zpravodajů, které učinili v doslovu k rozpravě
povšechné,.aby totiž základem sloučené
rozpravy podrobné byly zprávy výboru rozpočtového
tisky 1007, 1002 a 1000.
Sněmovna je schopna se usnášeti.
Kdo souhlasí s návrhy pp. zpravodajů, aby
uvedené zprávy výborové byly základem
sloučené rozpravy podrobné, nechť zvedne
ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrhy pp. zpravodajů
jsou přijaty.
Podle §u 4 a §u 53 jedn. řádu bude se
sloučená podrobná rozprava o osnovách
zákonů o přímých daních,
o úpravě finančních hospodářství
samosprávy a o stabilisačních bilancích
konati rozděleně na 4 části, z nichž
prvé 3 připadnou na osnovu zákona o daních
přímých (tisk 1000).
Části ty jsou:
Část 1, zahrnující z osnovy zákona
o přímých daních: uváděcí
ustanovení (čl. I až XVI), trestní ustanovení
(hlava VIII, §§ 185 až 230), společná
ustanovení (hlava IX, § § 231 až 404).
Část 2, zahrnující z osnovy zákona
o přímých daních: důchodovou
daň (hlava I, §§ 1 až 45), rentovou daň
(hlava VI, §§ 172 až 182), daň z tantiem
a z vyššího služného (hlava VII,
§§ 183 a 184).
Část 3, zahrnující z osnovy zákona
o přímých daních: výdělkovou
daň všeobecnou (hlava II, §§ 46 až
67), výdělkovou daň zvláštní
(hlava III, §§ 68 až 93), pozemkovou daň
(hlava IV, §§ 94 až 116), domovní daň
(hlava V, §§ 117 až 171).
Část 4, zahrnující osnovy zákonů
o úpravě finančního hospodářství
svazků územní samosprávy (tisk 1007)
a o stabilisačních bilancích (tisk 1002).
Podle § 53 jedn. řádu sděluji, že
hlasování bude se konati po rozpravě podrobné
o každé osnově odděleně na podkladě
té které zprávy výborové a
návrhů pozměňovacích, které
podány budou nejpozději při ukončení
podrobné rozpravy o té které části
osnov.
Před hlasováním o každé osnově
předcházeti bude doslov zpravodaje.
Poněvadž pp. zpravodajové si vyhradili reagovati
na náměty a námitky v rozpravě přednesené,
až v tomto doslovu, provedeme nyní postupně
podrobnou rozpravu celou.
Prve však navrhuji podle usnesení předsednictva,
aby lhůta řečnická pro každou
část sloučené rozpravy podrobné
byla stanovena 60 minutami na řečníka.
Jsou nějaké námitky proti navržené
lhůtě řečnické? (Nebyly.)
Není jich. Navržená lhůta jest tedy
schválena.
Dříve však než započneme rozpravu,
přerušuji projednávání pořadu
a dám, nebude-li námitek, hlasovati o naléhavých
interpelacích, které byly rozdány ve včerejší
schůzi. (Námitek nebylo.)
Námitek není.
Rozhodneme tedy hlasováním podle §u 69 jedn.
řádu, zda a kdy jest zahájiti rozpravu o
interpelacích označených za naléhavé,
které rozdány byly v 79. schůzi posl. sněmovny
dne 4. května 1927.
Jsou to tisky:
711. Naliehavá interpellácia posl.
Hrušovského a spol. ministru
spravedlnosti, ministru vnútra a
ministru nár. obrany o činnosti
posl. dr Tuky.
Žádám o přečtení petitu.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
Pýtáme sa pánov ministrov:
1. Či majú známosti o výše uvedenom
obvinení posl. dr Tuky zo špionáže
a velezrady?
2. Či hodlajú zaviesť bezodkladné vyšetrenie
pravdy v tejto veci?
3. Čo učinila v tejto veci bratislavská policia,
a prečo dosiaľ nezakročila?
Předseda: Podatelé navrhují, aby rozprava
se zahájila v příští schůzi.
Odpověď na tuto naléhavou interpelaci byla
již rozdána v tisku 995.
Kdo souhlasí, aby této za naléhavou označené
interpelaci přiznána byla rozprava podle §§
69, 65 a 68 jedn. řádu, a aby rozprava tato podle
návrhu podatelů zahájila se v příští
schůzi, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Tím rozprava přiznána
nebyla.
856. Naléhavá interpelace posl.
inž. Nečase, dr Dérera,
Remeše a soudr. vládě
o porušení práv Podkarpatské
Rusi navrhovanou vládní předlohou
o reformě správy.
Žádám o přečtení petitu.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
Podepsaní se táží:
1. Ví vláda Československé republiky,
že navrhovaná předloha o reformě správy
je - pokud se týče Podkarpatské Rusi - v
rozporu s ustanoveními mírové smlouvy a §em
3 úst. listiny republiky, resp. že znamená
oddálení vyplnění příslušných
ustanovení?
2. Ví vláda republiky Československé,
že navrhovaná předloha o reformě správy
je v rozporu s jednomyslným usnesením poslanců
všech stran na Podkarpatské Rusi, jež bylo učiněno
ještě před vydáním předlohy
na schůzi v Užhorodě 29. ledna 1927, kde byly
zastoupeny všechny politické strany podkarpatoruské:
republikánská, lidová, autonomního
zemědělského sojusu, maďarská
strana Korláthova, strana trudová, soc. demokratická
i komunistická?
3. Je vláda ochotna vyvrátiti všechny poplašné
zprávy, šířené v souvislosti
s navrhovanou reformou správy o úpravě hranic
Podkarpatské Rusi v její neprospěch, zvláště
o vytržení Užhorodu z Podkarpatské Rusi?
4. Je vláda ochotna vyvrátiti zprávy, šířené
v Podkarpatské Rusi o výroku ministra Udržala
ze dne 4. prosince 1926 o tom, "že je skutečně
pravdou, že hranice republiky nejsou příliš
výhodné a proto že je úkolem naší
diplomacie, aby úprava našich hranic stala se ihned".
Výrok ministra Udržala rozšiřuje
se po Podkarpatské Rusi v tomto znění a je
vykládán tak, jakoby hranice republiky měly
býti právě na úkor Podkarpatské
Rusi podstatně změněny. Okolnost tato zavdává
podnět k velkému znepokojení v celých
krajích Podkarpatské Rusi.
5. Je vláda ochotna vysvětliti, jak si představuje
po uskutečnění reformy správy vyřešení
vzájemného vztahu guberniálního úřadu,
civilní správy, zemského projektovaného
zastupitelstva a budoucího sněmu?
6. Je vláda ochotna prohlásiti, že zemské
zastupitelstvo jako orgán správní bude existovati
samostatně vedle sněmu Podkarpatské Rusi,
jehož kompetence je legislativní, a je vláda
ochotna učiniti ve smyslu generálního statutu
opatření k ustavení sněmu?
7. Je vláda ochotna vyjíti vstříc
žádostem a přáním sloučených
ruských centrálních národních
rad - jejichž představitelé byli vynikajícím
způsobem účastni jednání o
připojení Podkarpatské Rusi k Československé
republice - v tom směru, aby předloha o zemských
zastupitelstvech se netýkala Podkarpatské Rusi a
je ochotna k provedení příslušné
změny odvolati svůj návrh z pořadu?
Předseda (zvoní): Podatelé
navrhují, aby rozprava se zahájila ihned.
Odpověď na tuto naléhavou interpelaci byla
již rozdána v tisku 997.
Kdo souhlasí, aby této za naléhavou označené
interpelaci přiznána byla rozprava podle §§
69, 65 a 68 jedn. řádu, a aby rozprava tato podle
návrhu podatelů zahájila se ihned, nechť
pozvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Tím rozprava přiznána
nebyla.
933. Naliehavá interpellácia posl.
Bečku a súdr. vláde
o poskytnutie neoprávnených
výhod na úkor štátnych
financií pre hospodárske podniky
vodcu slovenskej ľudovej strany
posl. Hlinku.
Žádám o přečtení petitu.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
Pýtame sa vlády:
1. Nakoľko zodpovedajú pravde zprávy novín
a udania posl. Hlinku o poskytnutí 10 milionov bezúročného
vkladu na 40 rokov pre ružomberskú ľudovú
banku?
2. Či je pravda, že p. posl. Hlinkovi a vicepresidentovi
senátu dr Krčmérymu vymenené
a nostrifikované boly z Uhorska do republiky dovezené
znehodnocené uhorské renty a iné papiere,
hoci dosiaľ takáto nostrifikácia menovaným
pánom ministrom financií húževnate odpieraná
bola?
3. Či bolo o týchto veciach jednané a rozhodnuté
v min. rade?