Místopředseda Horák (zvoní):
Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava
odpadá. Přistoupíme proto ke hlasování.
Osnova zákona má 14 paragrafů, nadpis a úvodní
formuli. Jelikož mně nebyly podány pozměňovací
návrhy, dám o celé osnově hlasovati
najednou podle zprávy výborové. (Námitek
nebylo)
Námitek proti tomu není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest
s jejími 14 paragrafy, nadpisem a úvodní
formulí, ve znění doporučeném
panem zpravodajem, jež jest odchylné od předchozího
usnesení senátu, nechť pozvedne ruku. (Děje
se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
tuto osnovu zákona ve čtení
prvém, a to ve znění odchylném
od předchozího usnesení senátu.
Druhé čtení provedeme ještě v
této schůzi při vyřizování
odst. 4 pořadu, bude-li osnově této přiznáno
zkrácené řízení podle §u
55 jedn. řádu.
Tím vyřízen jest 3. odst. pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce, jímž jest:
4. Návrh, aby řízením zkráceným
podle §u 55 jedn. řádu projednány byly
osnovy:
a) zákona, jímž se mění některá
ustanovení trestních řádů a
zřizují soudní lékařské
rady (tisk 974),
b) zákona o zahlazení odsouzení (tisk
975).
Návrh na zkrácené projednávání
těchto osnov činím z důvodu, aby předlohy
právě uvedené mohly býti vyřízeny
před uplynutím lhůty, stanovené v
prvním odstavci §u 43 úst. listiny, a aby mohla
býti zkrácena 24hodinová lhůta, která
má uplynouti mezi prvým a druhým čtením.
Kdo tedy souhlasí s mým návrhem, aby jmenovaným
osnovám přiznáno bylo zkrácené
řízení, nechť pozvedne ruku. (Děje
se.)
To je většina. Návrh můj jest přijat.
Přistoupíme tudíž ihned ke druhému
čtení uvedených osnov.
.Ad 2. Druhé čtení osnovy zákona,
jímž se mění některá ustanovení
trestních řádů a zřizují
soudní lékařské rady (tisk 974).
Zpravodajem výboru ústavně-právního
jest p. posl. dr Daněk.
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových ?
Zpravodaj posl. dr Daněk: Navrhuji opravu tiskové
chyby, aby totiž ve čl. II, § 1, odst. 2, řádka
7 místo "gyneakologie" stálo správně
"gynaekologie".
Místopředseda Horák (zvoní):
Kdo souhlasí ve druhém čtení s
osnovou zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala
ve čtení prvém s opravou navrženou p.
zpravodajem, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení
druhém, a to ve znění odchylném
od předchozího usnesení senátu.
Rozhodneme nyní o resolučním návrhu
posl. dr Dérera a soudr. Žádám
pana zpravodaje, aby se o něm vyjádřil.
Zpravodaj posl. dr Daněk: Slavná sněmovno!
Už při jisté příležitosti
rozhodla tato sněmovna resolučním návrhem,
aby byly upraveny požitky soudcovského stavu, vzhledem
k tomu, že se jeví velmi značný úbytek
soudcovských sil. Vzhledem k usnesené již resoluci,
která se dotýká veškerého soudcovského
stavu, nemohu se vysloviti pro tuto resoluci, která má
býti jakýmsi výjimečným opatřením.
Místopředseda Horák: Kdo souhlasí
s resolučním návrhem pp. posl. dr Dérera
a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh je zamítnut.
Ad 3. Druhé čtení osnovy zákona
o zahlazení odsouzení (tisk 975).
Zpravodajem výboru ústavně-právního
jest p. posl. dr Halla.
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových ?
Zpravodaj posl. dr Halla: Navrhujem, aby v §e 3, odst.
1, lit. b) v 5. riadku miesto "pro prečin" stálo
správne "za prečin".
Místopředseda Horák: Kdo ve druhém
čtení souhlasí s osnovou zákona tak,
jak ji posl. sněmovna přijala ve čtení
prvém s opravou podle čtení druhého,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení
druhém, a to ve znění odchylném
od předchozího usnesení senátu.
Tím vyřízen jest 4. odst. pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce, jímž jest:
5. Návrh, aby prodloužena byla lhůta stanovená
§em 43 úst. listiny posl. sněmovně k
projednám usnesení senátu o vládním
návrhu zákona o osvojení (tisk 2).
Činím tento návrh proto, že práce
ve výboru nepokročily ještě tak daleko,
aby osnova tato mohla býti projednána ve stanovené
lhůtě.
Navrhuji, aby lhůta prodloužena byla o 5 měsíců
podle §u 43 úst. listiny a §u 78 jedn. řádu.
Ke slovu není nikdo přihlášen, návrh
na odklad hlasování ani na přikázání
výboru podán nebyl, přistoupíme tudíž
ke hlasování.
Kdo tedy souhlasí, aby k projednání usnesení
senátu o vládním návrhu zákona
o osvojení (tisk 2) navrženo bylo senátu prodloužení
lhůty o 5 měsíců, nechť pozvedne
ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh jest přijat.
Tím vyřízen jest 5. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce, jímž jest:
6. Návrh, aby prodloužena byla lhůta stanovená
§em 43 úst. listiny posl. sněmovně k
projednám usneseni senátu o vládním
návrhu zákona o trest. stíhám presidenta
republiky a členů vlády podle §§ů
34, 67 a 79 úst. listiny (tisk 3).
Činím tento návrh proto, že práce
ve výboru nepokročily ještě tak daleko,
aby osnova tato mohla býti projednána ve stanovené
lhůtě.
Navrhuji, aby lhůta prodloužena byla o 5 měsíců
podle §u 43 úst. listiny a §u 78 jedn. řádu.
Ke slovu není nikdo přihlášen, návrh
na odklad hlasování ani na přikázání
výboru podán nebyl, přistoupíme tudíž
ke hlasování.
Kdo tedy souhlasí, aby k projednání usnesení
senátu o vládním návrhu zákona
o trestním stíhání presidenta republiky
a členů vlády podle §§ 34, 67 a
79 úst. listiny (tisk 3) navrženo bylo senátu
prodloužení lhůty o 5 měsíců,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh jest přijat.
Tím vyřízen jest 6. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce, jímž jest:
7. Návrh, aby prodloužena byla lhůta stanovená
§em 43 úst. listiny posl. sněmovně k
projednám usnesení senátu o vládním
návrhu zákona, kterým se mění
§§y 82 a 54 živn. řádu a § 70
živn. zákona pro území Slovenska a Podkarpatské
Rusi (tisk 5).
Činím tento návrh proto, že práce
ve výboru nepokročily ještě tak daleko,
aby osnova tato mohla býti projednána ve stanovené
lhůtě.
Navrhuji, aby lhůta prodloužena byla o 5 měsíců
podle §u 43 ústavní listiny a §u 78 jedn.
řádu.
Ježto je k rozpravě přihlášen řečník,
navrhuji podle usnesení předsednictva řečnickou
lhůtu 20 minut. (Námitky nebyly.)
Námitek není. Lhůta je tedy přijata.
Dávám slovo řečníku přihlášenému
"proti", panu posl. Kleinovi.
Posl. Klein: Slavná sněmovno! Když v
rakouské říšské radě byl
projednáván živnostenský řád,
jistě tehdejší zákonodárci neočekávali,
že se zákon dožije tak dlouhého věku,
neboť už tehdy bylo řečeno, že prakse
živnostenského řádu ukáže,
do jaké míry bude reforma živnostenského
řádu nutnou.
Přesto, že uplynulo plných 68 let od vzniku
živnostenského řádu, nedospěli
jsme k tomu, aby byla nejdůležitější
ustanovení tohoto zákona přizpůsobena
moderní době, potřebám sociálním
a živnostenským, a komise, které byly v ministerstvu
obchodu za tím účelem dosazeny, aby elaborát
připravily, vlastně studují teprve materiál
k novému živnostenskému řádu,
aniž dospěly k nějakému rozhodnému
stadiu.
Posl. sněmovna několikráte provedla reformu
živnostenského řádu tím způsobem,
že označila některé živnosti jako
koncesované, a tím se znovu přizpůsobila
tomu duchu živnostenského řádu, který
byl při počátku zákona základnou
celého živnostenského řádu, neboť
zákon ze dne 20. prosince r. 1859 je prosycen touhou cechovnickou
a pokud jde o zaměstnance, o pomocné pracovníky,
o učně, o tovaryše, tedy o ustanovení
příslušná, hovoří o zaměstnancích
způsobem, který naprosto nelze s dnešní
dobou srovnati.
Návrh vládní, o kterém má sněmovna
hlasovati, má již svou historii. Je již delší
dobu ve výboru živnostenském, narazil však
na silný odpor z různých stran, hlavně
také proto, poněvadž na § 82, který
má čistě tendenci sociální
a zasahuje pracovní poměr, nanesl materii v §
54, která se úplně liší od §u
82. (Předsednictví se ujal předseda Malypetr.)
Šlo tehdy o řešení určitých potřeb jazykových, a jestliže pan předseda navrhuje dal-
ších - 5 měsíců k projednání
této osnovy, považuji za nutné prohlásiti
jménem našeho klubu, že protestujeme proti tomu,
aby nezbytná novelizace §u 82 byla ještě
oddalována. Je to neudržitelné z několika
důvodů. Již proto, že celá řada
těch specielních ustanovení § u 82 živn.
řádu naprosto se nehodí do dnešních
poměrů a není podle našeho názoru
slučitelná s pojmem moderního pracovního
poměru. Máme zde dokonce unifikaci živnostenského
zákona slovenského, kde to, co je obsaženo
ve vládním návrhu, je již dávno
sněmovnou odhlasováno a platí dnes na Slovensku
a Podkarpatské Rusi. Je to divná cesta unifikace,
když sněmovna odhlasuje nejdříve živnostenský
zákon pro Slovensko, kde již provede obdobnou změnu
§u 82, a nyní dodatečně po několika
letech přichází před sněmovnu
a žádá, aby souhlasila s dalším
oddalováním projednání proto, že
ještě pravděpodobně v lůně
koalice není dosaženo dohody.
Proto vycházíme z hlediska, že záležitosti,
které nesouvisejí materielně, nemají
býti prodlužovány proto, že jedna z těchto
věcí není ještě dohodnuta.
Klub poslanců strany sociálně-demokratické
předložil již minulé sněmovně
iniciativní návrh, který se dotýkal
hlavně změny § u 82 živn. řádu.
Také v tomto období předložili jsme
návrh pod tiskem 57, který má vyřešiti
tuto naléhavou otázku dělnictva. Ovšem
rozcházíme se v těch hlavních partiích
s vládním návrhem, neboť náš
názor na předpoklady o propouštění
zaměstnanců je naprosto odchylný od ustanovení,
která se navrhují ve vládním návrhu.
My chceme především, aby výpovědní
lhůta dělníka byla upravena jinak, než
je tomu dnes, pravím výslovně, že námezdní
poměr lze zrušiti jen po předcházející
výpovědi.
Pokud pak zaměstnavatel má míti právo,
aby zaměstnance předčasně bez výpovědi
a bez nároku na mzdu propustil, o tom také konkrétně
dále ještě hovoříme.
Nebyla-li ujednána delší lhůta výpovědní,
sluší zaměstnance vypověděti
při námezdním poměru trvajícím
méně než 5 let 14 dní předem,
při zaměstnání delším
za každé další i jen započaté
pětiletí prodlužuje se výpovědní
lhůta o týden, nejvýše však do
6ti týdnů po dvacetiletém a delším
zaměstnání.
Slavná sněmovno, my zde v tomto ustanovení
řešíme - ovšem ne ještě dokonale,
toho jsme si plně vědomi - těžké
poměry starších zaměstnanců.
Krize ukázala nám, že zaměstnavatelé
propouštějí především zaměstnance
starší, a poněvadž o ty zaměstnance
není postaráno, neboť invalidní a starobní
pojištění, které dnes je středem
útoků vládních stran vstoupilo teprve
loňského roku v platnost, nelze očekávati
zatím ještě pro oběti hospodářské
krize nějakých důsledků zákona
o invalidním a starobním pojištění.
Je nutno tudíž hledati jinou cestu, aby těžký,
trpký osud starých zaměstnanců byl
nějakým způsobem zmenšován a
ulehčen. Proto navrhujeme, aby výpovědní
lhůta pro zaměstnance déle zaměstnané
byla delší.
Jestliže stavíme výpovědní lhůty
pro obě strany stejné i zde, činíme
to hlavně proto, abychom umožnili projednání
návrhů v příslušném výboru,
neboť s hlediska zaměstnaneckého je výhodnější,
stanoví-li zákon delší lhůtu
výpovědní pro zaměstnavatele a krátkou
výpovědní lhůtu pro zaměstnance.
Proč? Leží na snadě. Zaměstnanec,
vypoví-li místo, činí tak zpravidla
proto, poněvadž nalézá místo
jiné, lépe placené, nebo mění
domicil, nebo mění povolání. Jestliže
však zaměstnavatel vypovídá zaměstnance,
je zaměstnanec jako faktor hospodářsky a
sociálně slabší vždy v nevýhodě.
A pokud žijeme v dobách hospodářsky
mimořádných, vždy je zaměstnanec
v nebezpečí, že nenalezne místo a musí
prodělávati křížovou, těžkou
cestu nezaměstnaného, než dospěje k
nějakému novému zaměstnání.
Zaměstnanci, kteří převzali závazek
provésti určitou práci, mohou podle našeho
návrhu také vystoupiti nebo býti vypovězeni
teprve tehdy, když dokončili převzatou práci.
Rovněž zaměstnavatel nemůže bez
důvodů propustiti zaměstnance, jehož
najal na určitý výkon pracovní, aniž
mu umožnil dokončiti smluvenou práci.
Zaměstnavatel, který porušil ustanovení
předchozích odstavců, je povinen k náhradě
škody. Dříve než uplyne výslovně
nebo mlčky ujednaná doba poměru pracovního,
může zaměstnanec bez výpovědi
ihned býti propuštěn v těchto případech:
a) oklamal-li ujednávaje pracovní smlouvu zaměstnavatele,
předloživ mu falešné nebo zfalšované
doklady nebo vysvědčení o svém odborném
zaměstnání nebo vzdělání,
nebo uvedl jej v omyl o dosavadním poměru pracovním,
jímž je současně vázán;
b) dopustil-li se krádeže, zpronevěry nebo
jiného trestního činu ze ziskuchtivosti;
c) provozuje-li bez svolení svého zaměstnavatele
vedlejší zaměstnání, které
je na újmu živnosti nebo podniku, v němž
je zaměstnán, či použije-li ve své
činnosti bez vědomí nebo vůle zaměstnavatele
od třetích osob neoprávněných
prospěchů, zejména přijme-li od nich
nějakou odměnu za tím účelem,
aby poškodil zaměstnavatele;
d) vyzradí-li takové obchodní nebo výrobní
tajemství, které zřejmě poškodí
podnik. v němž je zaměstnán;
e) zanechal-li neoprávněně práce,
neb trvale zanedbává svých povinností;
f) dopustí-li se hrubé urážky na cti,
poškození na těle nebo nebezpečného
vyhrožování proti zaměstnavateli, jeho
zástupcům neb ostatním svým spolupracovníkům.
Je vidno, že naše stylizace §u 82 je odchylná
od ustanovení, která jsou obsažena ve vládním
návrhu, neboť my jsme v prvé řadě
vymýtili veškerá ustanovení nedůstojná
pro zaměstnance a v přeneseném slova smyslu
také pro zaměstnavatele. Jestliže onen cechovnický,
otrocký duch starého živnostenského
řádu přenáší se do vládního
návrhu, nelze jinak než míti za to, že
práce těch různých komisí opravdu
zůstala bez každého výsledku, neboť
by jinak vláda sama musela jinak koncipovati svůj
návrh.
Ovšem, jak jsem uvedl, vládě nešlo o to,
aby § 82 byl unifikován. Jedná se pouze o lit.
h) a i) starého řádu živnostenského.
Šlo hlavně o to, aby se schoval § 54, ty různé
jazykové potřeby. Je věcí nynější
vlády, ve které jsou také občanské
strany německé, aby ty věci jazykové
si vyřídila, ale proto nepoškozujte dělnictvo,
které očekává právem, aby alespoň
to minimum opravy §u 82 bylo sněmovnou odhlasováno.
Vážená sněmovno! Že je nutno, aby
také tato ochrana týkala se nejen živnostenských
zaměstnanců, nýbrž i zaměstnanců
zemědělských a osob zaměstnaných
v domácnosti, je podle našeho názoru věcí
samozřejmou, a příslušný návrh
námi byl také již v onom tisku 57 podán.
Sledujeme-li obsáhlý živnostenský řád
a celou spoustu nařízení, výnosů
a jiných administrativních opatření,
shledáváme, že je opravdu nejvyšší
čas, abychom dospěli k projednání
nového živnostenského řádu v
tom smyslu, o kterém jsem dnes již rámcovitě
hovořil.
Otázka společenstevní zasluhuje opravdu důkladné
reformy. Otázka hromad pomocnických v době,
kdy máme závodní výbory a kdy trváme
na tom, aby důvěrnické sbory měly
svůj právní podklad, zdá se nám,
že působnost hromady pomocnické, jak na ni
myslil starý zákon z r. 1859, je dnes zcela jinaká,
než jak původní živnostenský řád
zamýšlel, a bude třeba i zde, aby se nový
živnostenský řád přizpůsobil
těmto naléhavostem. (Posl. Koudelka: Když
jsou živnostníci ve vládě, tak
se to může stát!) Živnostníci
jsou ve vládě, ale k této osnově se
nikdo nehlásil a nezbylo nic, než abych já
aspoň se stanoviska dělnického ukázal
na nemožná, zastaralá ustanovení živnostenského
řádu a reklamoval na vládě, aby předložila
co nejdříve návrh nového, moderního
živnostenského řádu, který by
opravdu vyhovoval demokratickým potřebám
našeho státu.
Nalézáme tam na př. také zmínku
o hotelovém instruktorátu, věc, která
se mi zdá, že by byla dnes dokonce už časová,
ale orgán, který za tím účelem
byl dosazen a vyvolán v ministerstvu obchodu, prostě
nefunguje, ačkoliv otázka hotelového instruktorátu
byla několikráte námi urgována. Jde
nám hlavně o to, aby lidé, kteří
prakticky ovládají tyto otázky, obchodní
cestující, byli pověřeni funkcí
těchto instruktorů.
Tempo příprav pro reformu živnostenského
řádu je příliš vleklé
a pomalé, a nemůžeme také naprosto souhlasiti
s tím, aby příslušné komise v
ministerstvu obchodu nevolaly také zástupce odborových
organisací zaměstnanců, aby prostě
věci připravovaly jen s hlediska potřeb organisací
zaměstnavatelských a nepřihlížely
k nutnosti návrhů a dobrých zdání
organisací zaměstnaneckých.
Protestujeme proti tomu, že naše odborová ústředna,
Odborové sdružení československé,
jakož i ostatní odborové ústředny
nejsou zvány k těmto důležitým
poradám, které se týkají reformy živnostenského
řádu, a očekáváme, že
ministerstvo obchodu vykoná po této stránce
svoji samozřejmou povinnost.
Hovoříme-li o živnostenském řádu,
měli bychom ještě řadu jiných
bolestí a stížností do některých
ustanovení, která se týkají této
rozsáhlé materie. Já jen z povinnosti ještě
připomínám věc, týkající
se nezaměstnaných osob u nás. Před
několika dny konala se v Praze společná porada
odborových organisací soukromých zaměstnanců,
která byla svolána hlavně proto, aby bylo
protestováno proti některým pokoutním
i koncesovaným zprostředkovatelnám práce.
které v pravém slova smyslu vydírají
na nezaměstnaných velmi značné obnosy
pod rouškou, že jsou s to jim zaopatřiti nová
místa. Veškeré volání po nápravě
minulo se účinkem. Úřady buď
nechtějí anebo nemohou, ale prostě nekonají
zde svoji povinnost. Považují výsledek této
společné porady za směrnici, která
by byla schopna napraviti tyto poměry, zejména také
v následujícím směru.
Především, aby denní listy, resp. jejich
administrace nepřijímaly insertů, u nichž
je z textů již vidno, že jde o inserci nereální,
sloužící k vykořisťování
nezaměstnanců a k provozování kuplířství
a prostituce. Dále bylo žádáno, aby
kompetentní úřady vydaly nařízení,
jímž by inserce, sloužící k podvodnému
zprostředkování nebo provozování
kuplířství a prostituce, jakož i inserce,
pomocí jíž jsou hledány různé
síly pod slibem výhodných existenčních
podmínek různými jednotlivci nemajícími
podniků odpovídajících lákavé
inserci, která slouží k vylákání
obnosu na kolekce, kauce a pod., stala se trestnou.