Ke konci dopisu, jehož originál mám v ruce
a mohu jím posloužiti, stojí: "Bez této
strany se zásadně vyjednávati nebude."
Pan ministr zemědělství v odpovědi
na interpelaci, kterou obdržel kol. Kříž,
říká: My jsme neudělali výsadu
agrární organisaci, dali jsme povel, aby žádná
z organisací dělnických odmítána
nebyla. Když jsem vytýkal řediteli státních
statků tento teror, řekl, že s tím nesouhlasí
a že k tomu popud nedal. My jsme obvinili p. inž. Komárka
z tohoto násilí, z teroru. V odpovědi na
interpelaci p. ministr zemědělství sám
přiznává, že on to byl, který
dal k tomu popud. Děkujeme za přiznání!
Tím je omluveno ředitelství státních
statků i onen úředník, který
tento teroristický ferman sekretariátu soc.-demokratickému
zaslal. Vina padá na ministerstvo zemědělství,
resp. na ministra zemědělství, který
si takovýmto způsobem počíná,
ačkoli jako ministr státu má býti
prvním, který by měl zákon o teroru
respektovati. V dějinách odborového hnutí
jsme nebyli nikdy svědky toho, co se stalo pod patronancí
ministerstva zemědělství a ředitelství
státních statků. Odpadá již nyní
odpověď na dotaz, zda úředníci,
kteří terorisují, jak na konkrétních
případech dokáži, učinili tak
z osobních důvodů či z nařízení,
poněvadž máme prokázáno, že
toto nařízení se stalo z ministerstva zemědělství.
Třeboňská lesní správa uzavřela
pracovní smlouvu s agrárním sekretářem,
ač týž v tomto obvodu ještě žádného
členstva neměl. (Tak jest!) Tedy z nařízení
ministerstva se bezpodmínečně agrární
organisace protežovati musí. Třeboňská
správa letos v lednu vozila agrární veličiny
třemi kočáry na ples a z plesu. Na interpelaci
odpověděl p. ministr, že to byla stará
zvyklost. (Veselost čsl. soc. dem. poslanců.)
Dokáži, jak p. ministr dal popud, aby zvyklosti
nebyly dodržovány, až budu mluviti o bídě
a umírání lesního dělnictva,
které zaviňuje ministerstvo zemědělství
společně s ředitelstvím státních
lesů. Vztahuje-li se stará zvyklost na kočáry,
musí se vztahovati i na dary z milosti, kterých
požívali dělníci od Schwarzenberga,
což bylo státními statky, resp. ministerstvem
zemědělství zamítnuto a dělnictvo
pro nějakých 25.000 Kč vystaveno hladu. O
tom ani lesní statky, ani ministerstvo zemědělství
nevědí. Proto jsem na začátku své
řeči uvedl, že jsem rád, že p.
ministr uslyší, jak se přímo zločinně
hazarduje se životy zemědělského dělnictva.
Přecházím k dalšímu případu.
Pan inž. Voda, jak mně bylo sděleno, zahájil
ústní dotazovací akci, kde je kdo organisován,
a kdo nebyl u t. zv. odborové jednoty agrární,
tomu řekl, že by bylo lepší, kdyby nebyl
vůbec nikde. Lesní správa v Chlumu u Třeboně
sdělila svému dělnictvu v únoru, že
se práce chýlí ke konci, ale že, kdyby
byli členy agrární organisace, by práci
dostali. A skutečně, kdo se stal jejím členem,
byl i nadále zaměstnán. Již tento případ
by stačil jako doklad teroru, který došel sankce
ministerstva zemědělství, že totiž
z úředníků a zaměstnanců
státních nadělalo agitátorů
agrární organisace.
Pan inž. Pražák sám vedl přihláškovou
akci pro organisaci agrární a pak v kanceláři
v Třeboni socialistickým zástupcům
tyto přihlášky ukazoval a jim se vysmíval.
V revíru Majdaleně byli dělníci zváni
do myslivny a agitováno mezi nimi pro organisaci agrární.
V revíru Suchdol-Hrdlořezy v únoru k výplatě
dostavil se jakýsi pan Novotný, který se
představil jako redaktor časopisu Odborové
jednoty a za účasti lesních hajných
nutil dělnictvo do agrární organisace.
Týž měsíc voděn byl agrární
sekretář Leška revírem Šalmanovice-Jílovice
dva dny revírním asistentem tamějším
a hajným radou a nutili dělnictvo do agrární
organisace. (Výkřiky: To je skandál! -
Posl. Koudelka: Kdo poroučí, ministerstvo zemědělství,
či ten korteš Chloupek?) Myslím, že
Chloupek je větší pán než pan ministr.
Při jednání o smlouvu v Nových Hradech,
kde agrární sekretář neměl
ani jednoho člena k zastupování, když
protestovali zástupci jiných stran proti tomu, řekl
jim p. lesmistr Haniel, že má z ředitelství
zakázáno jej odmítnouti a týž
smlouvu podepisoval. Zase nový doklad o vině ředitelství
státních statků, jakož i ministerstva
zemědělství.
Touž dobou bylo hlášeno správou v Nových
Hradech na státní pilu do Jakule, že dostaví
se tam agrární tajemník, aby mu byl dán
průvodce od party k partě dělnické,
aby mohl s nimi navázati styky. (Předsednictví
převzal místopředseda inž. Dostálek.)
Hajný Vlček nabádal dělnictvo,
aby vstoupilo do agrární organisace, že jim
bude moci v práci více vyhověti. Hajný
Vaněček, revír Mláka, prohlásil
dělnictvu, že má nařízeno od
p. správce Zocha, že kdo není v jeho partě
organisován u agrární organisace, musí
si jíti do party socialistů, poněvadž
agrární parta dostala přídavek a jednalo
se o přídavek 25%. Za tyto státní
peníze byli korumpováni dělníci proti
sociální organisaci, aby dělali korteše,
resp. volitele agrární organisace. (Výkřiky
posl. Koudelky.) Ptáme se, kde je respektován
zákon o teroru? Strana agrární vydržuje
si různá politická neseriosní individua,
která neodváží se postaviti odpůrcům
tváří v tvář, a celou svou
činnost založila na špinění socialistů
a na lživém tvrzení. K tomu cíli posílají
celé stohy tiskovin dělnictvu socialistickému
s razítkem "zdarma". Mám náhodou
exemplář časopisu, který je po celé
dva roky posílán již dávno mrtvému.
Tam toto "zdarma" nemusili psáti, poněvadž
ten mrtvý to stejně nevrátí. Když
počítáme, že přes 240 exemplářů
těchto tiskovin je, pokud víme, posíláno
našim dělníkům, a děje se to
několik roků, seznáme, co to znamená
do roka. Tyto peníze jsou jistě sbírány,
resp. dotovány někým, komu záleží
na korumpování dělnictva tímto způsobem.
Markantní příklad, jak se rozbíjí
dělnické hnutí, máme v našich
zemědělských dělnických družstvech,
o čemž je dobře zpraveno ministerstvo zemědělství
a také agrární strana, která nejen,
že to nezastavuje, nýbrž proti tomu ani neprotestuje.
To také neudělal ani p. ministr zemědělství,
ani státní statky. A poněvadž terorisují,
mají tutéž vinu jako ti, kteří
to páší.
Nyní přejdu k tomu, jak státní správa
zachází s chudáky, že zachází
s nimi hůře než Schwarzenberg. Rozumí
se pro každého, že s převzatým
majetkem lesů přebírají se též
zaměstnanci s jejich právy, jak to řekl pan
kol. Mikuláš. Státní statky převzaly
majetek Schwarzenbergův, ale se zaměstnanci, a to
za patronace podařené agrární organisace,
která prý nejlépe chrání dělnictvo,
naloženo hůře, než by byl učinil
Schwarzenberg nebo Czernin. Kolegové z jiných stran
mohou potvrditi, že to na Jihočesku bylo právě
dělnictvo bez rozdílu politického přesvědčení,
které samo navrhovalo a pracovalo, aby tento ohromný
majetek na českém jihu se dostal pod správu
státní, a těšilo se na to, až se
to stane. Jakmile však státní statky převzaly
tento majetek, počínají si, jak dokáži
na konkrétních případech, hůře
než bývalí majitelé. Prosím,
jděte a poslouchejte, jak my jsme toho svědky, ty
chudé dělníky, jak proklínají
nového zaměstnavatele, a jak svědčí
o péči se strany státu, když dělníci
následkem takovéhoto jednání chválí
potom bývalé majitele, Schwarzenbergy nebo Czerniny,
o nichž přece není možno říci,
že by této chvály zasluhovali.
A nyní ke konkrétním případům.
Schwarzenberg i Czernin platili mnoha lidem dary z milosti. (Výkřiky
posl. Koudelky.) Mně nemůže býti
vytýkáno, mluvím-li o Schwarzenbergovi, resp.
vyzdvihuji-li jeho přednosti vůči správě
státních statků, že bych zde chtěl
mu dělati advokáta. Ale uvážíte-li,
že Schwarzenberg a Czernin platil mnoha lidem dary z milosti,
které po převzetí těchto statků
státem byly okamžitě zastaveny a všichni
tito sedření chudáci odmítnuti, pochopíte,
že naprosto není možno něco takového
schváliti. Když jsme se v zemědělském
výboru nemohli dovolati soucitu, dovoláváme
se mimo republikánskou stranu soucitu těch, kteří,
odmyslí-li se u nich politické přesvědčení,
zůstanou aspoň lidmi a budou ze soucitu člověka
k člověku posuzovati těch několik
nejkřiklavějších příkladů,
které uvádím na důkaz, jak je nezbytně
nutno upraviti pracovní poměry dělnictva
a zameziti bídu jeho při úrazech a starobě.
Růžička František z Mirochova pracoval
na czerninském panství Jindřichův
Hradec 41 roků a požíval 160 Kč ročně
pense, kterou mu státní statky okamžitě,
jako všem následujícím, odebraly a dodnes
ani haléře nedaly. Celé bezúčelné
jednání, které měl v té věci
se státními statky, ještě uvedu. (Posl.
Kříž: A při tom používají
kočárů na účet státu!)
To jsem také na začátku uvedl.
Radostová Barbora v Jemčině pracovala 55
let a požívala renty 1 q obilí, 150 kg zemáků
a 80 Kč ročně.
Stará rodina Drábova, muž pracoval 40 let a
žena taktéž 40 let, požívala 5 arů
půdy, byt, 2 m3 dřeva a 200 Kč
ročně. Nyní z pole musí platiti nájemné
a také i z bytu. Byt pro tuto rodinu je světnice
2·50 m dlouhá a 1·50 m široká, kde
je jenom stůl, na který prší, a ostatní
je jim odebráno. Byt tento je bývalý panský
holubník a z tohoto bytu, který měl dříve
tento sedřený dělník zadarmo, vybírá
státní správa ještě poplatek.
Terezie Trníková ze Stejce požívala
daru 50 Kč ročně a ač je nyní
87 let stará, byl jí dar odebrán. (Slyšte!)
Petr Vlček v Libořezích pracoval na panství
47 let, požíval 50 Kč ročně,
což mu také bylo odebráno.
Též dělníku Vojtěchu Tesařovi
z Libořez, ač pracoval 50 let na panství
a požíval též jen 50 Kč ročně,
byla tato almužna vzata.
Vilém Šindelář v téže obci
pracoval na panství taktéž 50 let a požíval
ročně 144 Kč a 2 m2 dřeva,
což mu taktéž bylo zastaveno.
Kateřina Bavzalová, nyní ve věku 90ti
let, v téže obci dřela se 50 let na panství
a dostávala 200 Kč ročně, a ač
nemůže ani žebrotou choditi, byla jí almužna
tato odepřena.
Dělník Vojtěch Bizek v Šimanově
ztratil v práci u jedné ruky všechny prsty
a v lese mu byla rozštípnuta klíční
kost při tahání dlouhého dříví.
Poněvadž nemůže konati těžkou
práci, je místo podpory ještě vyháněn
z bytu.
Lidé jsou, jak uvedl kol. Mikuláš, mrzačeni
pod patronancí státu, a místo aby se nějak
zajistily dělnické zájmy, dovolí se
takovýmto způsobem s dělnictvem nakládati.
Uvedl jsem jen několik případů z počtu
asi 500, jež máme v rukou. Nedivte se, že dělnictvo
je ve svém očekávání lepšího
života, až stát dostane lesy, zklamáno.
Když jsme před 4 lety prosili ředitelství
státních statků o těch několik
korun - uváděli jsme, že to dělá
při těch 500 starých zmrzačených
lidech 25.000 Kč - a domáhali jsme se, aby to nějakým
způsobem upravilo, odpovědělo nám
ředitelství státních statků,
že je to povinností Schwarzenbergovou, jim že
po tom nic není. Schwarzenberg se ovšem vymluvil,
že to není jeho povinností, ježto byl
mu odňat majetek, tím méně, poněvadž
šlo o dary z milosti a nikoli o pensi. Samozřejmě,
kdo používá výnosu ze státních
lesů, je povinen bezpodmínečně z tohoto
titulu něco pro dělnictvo udělati.
Na jinou intervenci nám bylo odpověděno ředitelstvím
státních lesů, že to je povinností
Státního pozemkového úřadu,
že se musí nový nabyvatel starati o všechny
zvyklosti, tedy i o ty kočáry, když se o tom
mluví, a že zejména státní statky
jsou povinny bezpodmínečně, i kdyby tu povinnost
neměly, aby šly v tomto humánním - když
už ne sociálním - opatření napřed.
Na to nám odpověděl pozemkový úřad,
že je to ministerstvo zemědělství, resp.
státní statky. Pan ředitel státních
statků, který osobně uznával tuto
těžkost, řekl: "Já to zařídím
tak, aby to aspoň těmto chudákům bylo
vyplaceno zálohou na účet státu a
ponecháme rozhodnutí, kdo to na konec bude povinen
platiti, zdali Schwarzenberg či Státní pozemkový
úřad nebo ministerstvo." Jeho nařízení
však - čísla neuvádím - respektováno
nebylo a nikomu se nic nedalo.
Na poslední intervenci v tomto smyslu, když už
byl byl vydán ferman, že se to má vypláceti
zálohově, sdělilo nám ředitelství
státních lesů: My bychom to rádi vyplatili,
bylo nám však s vyššího místa
pohroženo: Když to vyplatíte, zaplatíte
to z vlastních kapes. (Posl. Kříž:
Kdo je to vyšší místo?) To je ministerstvo
zemědělství, jiný to býti nemůže.
Tedy až po tuto chvíli se vleče jako červená
niť vina ministerstva zemědělství, a
když ne přímá, tedy aspoň vědomá,
poněvadž o tom bylo mluveno a byla podána interpelace.
Ta ležela rok u vlády a za rok bylo odpověděno
stejně bezvýznamně, jako bylo odpověděno
na interpelaci kol. Křížovi před
3 dny.
Když se uváží, že v tomto případě
je marná námaha, když se uváží
také to - aspoň mám za to, že mluvilo
ředitelství státních statků
pravdu - že letošní zisk ze státního
hospodaření prý je 90 mil. Kč, a že
zde jde o 25 tisíc Kč, které by byli potřebovali
tito sedření lidé, když se uváží,
co zde bylo za 25.000 Kč nevyplacených státem,
které nic neznamenají, napácháno hanby
státu a křivd v tomto chudém, tradičně
dávno známém jihu, kde tito lidé čekali
spásu od státu - vidíme, že stát
nekoná vůči dělnictvu ani tolik, jako
Schwarzenberg, který neměl sice tolik dělnického
smyslu, ale přece jenom něco konal. Pak ovšem
nás nemůže překvapiti, že dělnictvo
nemá lásky ke státu a protestuje plným
právem proti teroru agrární organisace, který
je tolerován ministerstvem zemědělství.
(Posl. Koudelka: V Písku měli agrárníci
sjezd a poslali tam 10 státních úředníků!)
Mohl bych uvésti mnoho a mnoho případů,
kde jsou komandováni úředníci státní
služby, aby agitovali v agrárních organisacích
a na schůzích agrárníků. (Odpor
poslanců čsl. republikánské strany.
- Výkřiky posl. Koudelky.) Kol. Koudelko,
neříkej, co pánové už vědí.
Pánové ze strany republikánské jsou
přesvědčeni o neseriosnosti svých
individuí a přece jen v tomto případě
žádnou nápravu neudělali.
Já jsem s tohoto místa uvedl... (Posl. Koudelka:
Pro chudáky, kteří se sedřeli, nemá
ministerstvo, které rozdává miliony, pár
tisíc korun!) Kdyby šlo o subvence a byli by to
příslušníci republikánské
strany, ti by nevolali nadarmo. Kdyby šlo o nějaké
koryto nebo jámu na močůvku, to by peníze
ministerstvo zemědělství mělo, ale
pro tyto lidi peněz není.
Já s tohoto místa jsem přednesl některé
věci, resp. konkretní případy, které,
myslím, jak p. ministru zemědělství,
tak i p. řediteli státních statků
stačí, aby uvěřili. Nejmenoval jsem
ony osoby dělnické, ale, bude-li z toho šetření,
jak říká pan ministr zemědělství,
stojím k disposici, ačkoliv věřím,
že každé šetření ministerstvem
zemědělství je plácnutím do
vody, že se nikomu z úředníků,
kteří se dopustí přestupku zákona
o teroru, nic nestane, ani příslušníkům
strany, kteří neseriosním způsobem
postupují na státních statcích, ať
zemědělských, ať lesních v každém
případě, kde jde o protežování
politické organisace. Dělnictvo s tohoto místa
mými ústy a perem soudr. Kříže
nejen protestuje, nýbrž dovolává
se mimo stranu agrární soucitu druhých, aby
zákon tento bezpodmínečně vyřídil
také otázku bídy a mrzačení,
jak to již uvedl kol. Mikuláš. Dělnictvo
zemědělské i lesní je si vědomo
politické tyranie a vyřazování ze
zákonů vládní koalicí. (Výkřiky
posl. dr Zadiny.) Pan kol. Zadina mluví zde
o zemědělství. Jak slyším, mluvil
o zemědělských družstvech. To nejméně
p. kol. Zadinovi a jeho straně sluší.
Kdyby řekl pravdu, musil by přiznati těžkosti,
s jakými musí zemědělské dělnictvo
na těchto družstvech pracovati a doznati, že
vlastně strana republikánská živí
rozbíječe a korumpuje tyto lidi, aby nám
v zemědělských družstvech dělali
potíže. Kdyby jednala seriosně, nebude tato
individua prodejná vydržovati k tomu, aby rozbíjela
tato družstva. (Výkřiky. - Hluk.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Prosím o klid.
Posl. A. Chalupa (pokračuje): Pánové,
řekl jsem málo, ale plně to stačí,
aby zde byla obžalována strana republikánská,
jakož i ministerstvo zemědělství z naprostého
nesociálního, třídně vyhraněného
cítění proti dělnictvu a odsouzena.
Zákon nyní, jak je předložen... (Výkřiky.
- Hluk.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Prosím o klid.
Posl. A. Chalupa (pokračuje): ... je přece
jen určitou odchylkou od dosavadních poměrů,
ale je nedokonalý, a to z toho důvodu, že prostě
na sociální otázky, resp. na sociální
poměry dělnictva pamatováno nebylo. Proto
dělnictvo protestuje a nezapomene teroru nynější
vládní koalice. (Potlesk čsl. soc.-demokratických
poslanců.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Dalším řečníkem je pan posl.
Kvasnička. Uděluji mu slovo.
Posl. Kvasnička: Slavná sněmovno!
Důvodová zpráva k předloženému
vládnímu návrhu tisk 222 o prozatímní
ochraně lesů začíná slovy:
"Aby bylo čeleno nemírnému kácení
lesů a tím i vážným újmám,
které by s hlediska národohospodářského
mělo v zápětí přílišné
využitkování lesní půdy, proto
atd." Čta tento úvod mám za to, že
mohu v souhlase se všemi občany republiky, jimž
zájem celku, celého našeho hospodářského
života jest nad zájem stranicko-politický,
prohlásiti, že žádný, sebedokonalejší,
ať prozatímní či definitivní
zákon o ochraně lesů nám nestačí
k záchraně našeho lesního bohatství,
které jest odkazem generací předcházejících,
když definitivně neodvalíme balvan, který
leží od převratu na našem lesním
podnikání, a tím balvanem jest nejistota,
kdo bude majitelem těchto lesů, a hlavně
co bude s těmi, jichž existence jest s osudem těchto
lesů spiata.
Těmi jsou jak lesní úředníci
a zřízenci tak i lesní dělníci.
Nedobře to myslí s lesy ten, kdo úmyslně
přehlíží a nechrání též
ty, jimž děkovati máme za to, že máme
vůbec možnost co chrániti.
Podle všech příznaků daných na
veřejnost hodlá Státní pozemkový
úřad v době velmi krátké přikročiti
k provádění reformy lesní; jest k
tomu prostě nucen též okolností - a
to asi bude hlavní - že pozemková reforma bude
bezmála skončena a on bude nucen ohlížeti
se zase po několikaletém vhodném zaměstnání.
A tu nestačí dosti varovati, by nebylo dopuštěno,
aby při provádění lesní reformy
rozhodovaly důvody jiné než důvody hospodářské.
národní a snad i strategické. Na dočasný
prospěch politicko-stranický nesmí dopláceti
obyvatelstvo celé republiky. Myslím, že můžeme
již vrchovatě míti dosti na ostudách
a korupcích, které přivedeny byly na svět
při provádění reformy pozemkové.
Dosud nikdy neuplatňovalo se u nás na úkor
všem mravním principům tak protekcionářství
jako při provádění pozemkové
reformy a dosud nikdy neměli takové žně
pokoutní dohazovači a pokoutní advokáti
jako při této příležitosti, aby
tak co nejdokonaleji byl sdiskreditován ušlechtilý
cíl, jímž uzákonění pozemkové
reformy bylo motivováno. Až jednou historik nestranně
pojednávati bude o historii naší půdy
(Výkřiky posl. Mikulíčka), tu
neubrání se jistě srovnání,
aby nepoznamenal: "Jako vítěz bělohorský
odměňoval své věrné pomocníky
zabranou půdou, tak vítězové političtí
v osvobozeném státě rovněž své
věrné odměňovali!" (Výkřiky
posl. Štětky.) A stalo-li se to již při
půdě zemědělské, kde se to
konec konců dalo jakž takž aspoň ve většině
případů hospodářsky zdůvodniti,
nedopusťme, aby se tak stalo i u lesů, kde se to nijakým
způsobem zdůvodniti nedá a kde škody
tímto způsobem vzniklé bychom nikdy nemohli
odčiniti. Kam se poděl všechen stud, když
v této slavné sněmovně - není
tomu snad ani měsíc - při projednávání
imunitního případu jistého poslance
komunistické strany, kde sněmovna byla žádána
o jeho vydání pro obvinění, že
vydíral úplatky za intervence u Státního
pozemkového úřadu, ozvaly se v tomto zákonodárném
sboru chorem výkřiky: "Jste tu všichni
zlodějové, jste všichni namočeni v pozemkové
reformě", a obviňovatelům z tak těžkých
zločinů, že ten, kdo se jich dopustil, nemá
seděti v parlamentě, nýbrž v kriminále,
nedostalo se kategorického odmítnutí, tak
jako by se nic nestalo. Takováto urážka nesměla
by pronesena býti v tom nejhorším zapadáku,
aby na místě nebyla ztrestána, ale v československém
parlamentě ano. Pak se divte, že upadá vážnost
parlamentního sboru, když si poslanci mezi sebou nadávají
zlodějů a na to nereagují, divte se pak,
že se venku sejdete u prostých lidí s názorem,
že parlament jest taková banda zlodějská,
kterou by bylo nejlépe vyházet. Vždyť
to přece není doslova pravdou a nedopusťme
aspoň, abychom jen možnost těchto obvinění
mohli připustiti při zamýšlené
reformě lesní.
Ostatně směrnice při provádění
reformy lesní musí býti jiné, než
při reformě pozemkové, neboť i podstata
hospodaření jest do. cela jiná. (Hlasy:
Dostanete za to vynadáno!) Nemám strachu. Lesní
hospodářství se nemůže racionelně
prováděti na území malém, rozparcelovaném,
právě naopak. A sklizeň není u lesního
hospodářství každého podzimu,
nýbrž až za 60 až 70 let. Do té doby
nutno investovat, a to na velmi nízký úrok.
Zde nelze experimentovati, na jednoroční experimentování
by snadno mohly dopláceti dvě generace.
Byla-li pozemková reforma hospodářskou a
sociální nutností, nelze to dobře
tvrditi o reformě lesní.
Při lesní reformě přicházejí
v úvahu jedině lesy velkostatkářské.
A tu jest právě faktem, že to jsou lesy v nejlepším
stavu a že není nemístnou obava, aby lesní
reformou nevzaly pohromy. Byla by to pak divná reforma!
Dosavadními majiteli byly lesy šetřeny, namnoze
vhodně arondovány, zkušenými lesními
hospodáři s láskou ošetřovány
a tak tvoří dnes nedoceněné bohatství
našeho státu. Těm jsme povinováni díky!
Oni se svými lesy srostli, ony jim byly odkazem předků,
přecházejíce neztenčené z generace
na generaci, bylo vždy proti dobrým tradicím
odkázati je ve zhoršeném stavu. A právě
této tradici, hraničící místy
až na nemístný konservatismus, kdy lesní
hospodář musel sváděti boje s majitelem
o povolení k vykácení přestárlého
lesa, tomu děkují naše lesy za svou téměř
světovou pověst. Noví nabyvatelé nemají
pravidlem těch vlastností, naopak velmi často
hledají cesty, jak by mohli liberální předpisy
k ochraně lesů směřující
obejíti. Byť to snad bylo nepopulární,
zůstane to přec pravdou, kterou každý
demokratický člověk musí přiznati.
Dnes se jedná o osudu těchto lesů a jich
zaměstnanců, a proto předem prohlašujeme,
že jen taková reforma lesní dozná našeho
souhlasu, kde ani těmto ani oněm nebude ublíženo.
Nesmí býti proto lesní reforma prostým
převodem vlastnictví bez náležité
záruky v obou zmíněných směrech.
A přes všechny stinné stránky státního
obhospodařování jest stát jediným
činitelem, který nám tyto záruky poskytuje.
Zvětšení rozsahu státních lesů
uznává se za účelné, neboť
lesní majetek státní oproti soukromému
jest poměrně malý, jen asi 13% celkové
lesní plochy. Téměř všechny státy,
které dřívějšími vládami
o lesní majetek byly připraveny, snaží
se v moderní době pomoci si k lesnímu majetku,
ku př. Francie. A jest proto jen chvalitebným, že
podobnou snahu při nynější příležitosti
má i stát náš. Zejména v pohraničních
lesích jest nezbytno zajistiti vliv státní.
V ohledu výrobním nezadají si státní
lesy s dobře vedenými lesy velkostatkářskými,
v ohledu obchodním ovšem trpí těžkopádností,
nehledě také k tomu, že velmi často
při prodejích značných kvant uplatňují
se i vlivy politické na úkor hospodářských.