Pokud jde o potřebu, vykazuje ústřední
správa v župě Bratislava 233.000 Kč,
Nitra 250.600 Kč, Turč. Sv. Martin 102.000 Kč,
Zvoleň 751.400 Kč, Lipt. Sv. Mikuláš
387.000 Kč, Košice 1,170.400 Kč, celkem 2,894.000
Kč, na Moravě naproti tomu 20,012.600 Kč,
tedy diference 17,118.200 Kč.
Pense: župa Bratislava 232.000 Kč, Nitra 291.920 Kč,
Turč. Sv. Martin 144.650 Kč, Zvoleň 263.000
Kč, Lipt. Sv. Mikuláš 147.313 Kč, Košice
365.000 Kč, celkem 1,443.883 Kč, Morava naproti
tomu 9,917.000 Kč, diference 8,473.117 Kč.
Sociální a humanitní výlohy: župa
Bratislava 343.000 Kč, Nitra 80.700 Kč, Turč.
Sv. Martin 150.000 Kč, Zvoleň 195.180 Kč,
Lipt. Sv. Mikuláš 136.728 Kč, Košice 245.000
Kč, celkem 1,147.608 Kč, Morava 14,564.220 Kč,
diference tedy 13,416.612 Kč.
Veřejné zdravotnictví: župa Bratislava
3,085.434 Kč, Nitra 4,213.204 Kč, Turč. Sv.
Martin 4,102.063 Kč, Zvoleň 2,415.036 Kč,
Lipt. Sv. Mikuláš 791.150 Kč, Košice 2,803.394
Kč, celkem 17,410.281 Kč, Morava 61,773.600 Kč,
tedy diference 44,333.319 Kč.
Výdaje hospodářské, zvláště
zemědělství: župa Bratislava 400.000
Kč, Nitra 188.408 Kč, Turč. Sv. Martin 430.600
Kč, Zvoleň 378.000 Kč, Lipt. Sv. Mikuláš
89.905 Kč. Košice 660.200 Kč, celkem 2,147.113
Kč, Morava 29,090.349 Kč, tedy diference 26,943.236
Kč.
Dopravnictví, zejména silnice: župa Bratislava
13,641.092 Kč, Nitra 7,750.241 Kč, Turč.
Sv. Martin 8,716.733 Kč, Zvoleň 10,761.104 Kč,
Lipt. Sv. Mikuláš 5,872.188 Kč, Košice
12,030.260 Kč, celkem 58,771.618 Kč, Morava 1,935.000
Kč, tedy diference 56,836.618 Kč. Potřeba
moravských okres. silničních výborů
činila r. 1925 85,730.343 Kč.
Výdaje kulturní: župa Bratislava 292.000 Kč,
Nitra 169.000 Kč, Turč. Sv. Martin 150.000 Kč,
Zvoleň 150.000 Kč, Lipt. Sv. Mikuláš
45.000 Kč, Košice 965.000 Kč, celkem 1,771.000
Kč, na Moravě 36,619.100 Kč, tedy diference
34,848.100 Kč.
Na různé další výdaje: župa
Bratislava 247.640 Kč, Nitra 46.000 Kč, Turč.
Sv. Martin 211.400 Kč, Zvoleň 23.400, Lipt. Sv.
Mikuláš 175.052 Kč, Košice 60.000 Kč,
celkem 763.492 Kč, Morava 380.901 Kč, tedy diference
382.591 Kč.
Na živnosti, obchod a průmysl: na Slovensku nic, na
Moravě 4,528.820 Kč.
Na veř. bezpečnost a vojenství: na Slovensku
nic, na Moravě. 4,970.300 Kč.
Pokud se týká vodních staveb: na Slovensku
nic, na Moravě 10,454.910.
Celková potřeba činila: v župě
Bratislava 18,471.166, Nitra 12,990.073, Turč. Sv. Martin
14,007.446, Zvolen 14,937.120, Lipt. Sv. Mikuláš 7,644.336,
Košice 18,299.254, celkem 86,349.395. Na Moravě však
činila celková potřeba 227,321.600.
Dovolil bych si k tomu podotknouti, že na Moravě rozpočet
silničních správních komisí
nad správou silnic vyžadoval více než
85 mil. Kč, kdežto veškeré rozpočty
všech žup na Slovensku činily pouze o 1 mil.
Kč více, tedy 86 mil. Kč. Zde je právě
markantní, jak velikých nákladů vyžadovala
správa na Slovensku a naproti tomu jak velkých nákladů
vyžadovala celková správa na Moravě,
ačkoliv Morava je více než dvakráte
menší než Slovensko.
Pokud se týče úhrady, poukazuji, že
župní přirážka činila v
župě Bratislava 71%, Nitra 110%, Turč. Sv.
Martin 135%, Zvolen 125%, Lipt. Sv. Mikuláš 105%,
Košice 110%.
Celková úhrada činila: v župě
Bratislava 18,471.166, Nitra 12,999.879, Turč. Sv. Martin
14,020.194, Zvolen 14,981.499, Lipt. Sv. Mikuláš 7,703.325,
Košice 18,299.387, celkem 86,475.450, na Moravě 185,660.500,
tedy diference 99,185.050.
Číslice tyto jasně ukazují, že
župy slovenské vykonávaly výlučně
t. zv. vnitřní správu, tedy pouze vlastní
administrativu, ale ničeho, co spadá do oboru vlastní
samosprávy. Bylo tedy v ústavním výboru
tlumočeno mylné mínění, že
by župy byly onou samosprávou. Nebylo možno představiti
si tužšího centralismu, než zavedením
žup, které se staly úplně odvislými
národohospodářsky a finančně
od centrální správy.
Na vlastní administrativě však účast
občanstva je minimální, poněvadž
vlastní administrativu vykonává vždy
úřad, jemuž župní nebo okresní
zastupitelstvo je poradním sborem. Je proto nutno přihlížeti
k župnímu zřízení velmi kriticky,
nutno však zdůrazniti, že v něm se jeví
samosprávy co nejméně.
Uvažme dále, jak bylo by vypadalo župní
zřízení po oné stránce, o které
byla zmínka, zejména že prý nikde není
prokázáno, že bylo by dražší,
než dosavadní správa veřejná.
Jest jisto, že provedením župního zákona
na př. na Moravě bylo by zřízeno 5
žup a 1 župní svaz, v Čechách 9
žup a župní svaz. Provedení toto mělo
by nutně za následek, že by muselo býti
zřízeno 6 stavebních úřadů
na Moravě, 6 účtáren, 6 výběrních
úřadů atd., v Čechách vždy
9 podobných úřadů, což ukazuje,
že by musel býti rozmnožen počet úřednictva
a že by nebyla možna odbornost a specialisace, jak tomu
je, myslím, ve zřízení zemském.
Dosavad vyžadují osobní náklady téměř
60% rozpočtu. Je zřejmo, že jakékoliv
rozmnožení počtu úřednictva a
zvýšení nákladů osobních
nesneslo by už beztak značně zatížené
poplatnictvo.
Dosavadní útvary zemské v historických
zemích umožní jedině ony veliké
úkoly, které jsou tu dány. A to je možno
právě jen v tomto svazku, že kraje finančně
slabší jsou honorovány kraji silnějšími.
Vysvitne to z číslic: na př. župa brněnská
má daňové základny 20 mil. Kč
a potřebu 32 mil. Kč; naproti tomu však župa
uhersko-hradišťská má daňový
základ 4 mil. Kč a potřebu 18 mil. Kč;
župa jihlavská při daňovém základu
5 mil. Kč má potřebu 18 mil. Kč. Není
myslitelno. že by silné župy při provedeném
řízení župním připustily
zatěžování pro úkoly v župách
jiných. I tato okolnost jasně ukazuje, jak nemožná
situace byla by v historických zemích vytvořena
provedením župního zřízení.
Jak nerovnoměrné rozvrstvení výdajů
v župách je a jak by bylo, ukazují číslice:
tak v župě jihlavské celkový výdaj
byl 18,590.816 Kč, což při daňové
základně 5,807.005 Kč znamenalo na přirážkách
k přímým daním 320%; v župě
brněnské při 32,090.306 Kč veškerých
výdajů a při 20,228.107 Kč daňové
základně činí to 158%; v župě
olomoucké při výdajích 41,135.397
Kč a při daňové základně
14 mil. 272.873 Kč 288%; v župě uhersko-hradišťské
při výdajích 18,268.669 Kč a daňové
základně 4,095.030 Kč činilo to 447%;
v župě mor.-ostravské při 38,654.163
Kč výdajích a 15 mil. 881.354 Kč daňové
základně 244%; v župě těšínské
při celkovém nákladu 11,648.432 Kč
a při daňové základně 5,016.674
Kč činilo by to 232%.
Zdá se býti otázkou, dají-li se tak
velké celky, jako jsou Čechy a Slovensko, ovládnouti
ve veřejné správě jako celky. Pokud
jde o Čechy, a o ty hlavně jde, lze říci,
že se dosud daly ovládati pro zemskou samosprávu
velmi dobře; že nebylo podstatných a oprávněných
výtek, o tom svědčí i okolnost, že
bývalá monarchie učinila vážný
pokus o zmenšení území, a není
sporu, že i tento důvod býval by jí
byl velmi vhodným prostředkem pro dosažení
cíle. Ukázalo se však, že důvod
tento byl malicherným a nedokázaným rčením,
které mělo býti jenom heslem pro zrušení
zemí. A stejně je snad tomu i dnes. Zbývá
ještě otázka, zda by se věc nedala vyříditi
tím, že by dosavadní agenda byla přenesena
na ministerstva a župám ponechána jen pouhá
administrativa, jak tomu bylo po několik let na Slovensku.
Kdo však poněkud je obeznámen s působností
ministerstev, musí přiznati, že by naše
ministerstva byla agendou tak přetížena, zejména
při tvoření státu, že by nebyla
schopna řádné iniciativy ve správě
státní, což by bylo jistě osudným,
poněvadž by se bylo shroutilo vše, co dosud autonomie
dobrého vytvořila.
Uvedené příklady jsou jasným obrazem,
jak by bylo poškozeno provedením župního
zákona, co dosud bylo vytvořeno na Moravě
i v ostatních historických zemích.
Tyto věcné důvody ještě vedle
jiných stejně věcných důvodů
to byly, jež způsobily, že lidová strana
nebyla nikdy pro župní zákon nadšena,
zvláště proto, že byla od počátku
fedrovatelkou autonomie zemských celků. Bylo skutečně
štěstím, že zákon župní
nebyl proveden v zemích historických, jak už
jsem zdůraznil v debatě ve výboru ústavně-právním
a jak se ukázalo naprosto správným.
Navrhovaná osnova jest značným pokrokem v
tomto směru proti zákonu župnímu a znamená
jistě značné zásadní změny.
Především už okolnost, že země
podle této osnovy jsou uznávány jako právní
jednotky, tedy právní subjekty práv a závazků,
ukazuje zásadní odklon od župního zákona.
Zákon dále přenechává zemím
určitou kompetenci aspoň ve věcech, které
se vyvinuly historickým vývojem na poli hospodářském
a sociálním. Neklamnou známkou toho jsou
zastupitelstva zemská a zemské výbory, v
okresích zastupitelstva okresní a výbory
okresní, jimž příslušeti má
jistá kompetence, byť omezená na určité
obory správní.
Tato navrhovaná osnova není nám ideálem
autonomie a nemůžeme říci, že bychom
s ní byli spokojeni plně tak, jak se nám
nyní podává. Našim autonomním
ideálům, jimž zůstáváme
věrni, nevyhovuje. Ve srovnání však
tohoto zákona se zákonem župním znamená
veliký pokrok a kromě toho neuzavíráme
se před výsledky zkušeností, které
si začasté vynucují změny podle poměrů,
které těmito zkušenostmi vzešly, jak ostatně
je patrno v řadě zákonů, nejpozději
také v předchůdci tohoto zákona, v
zákonu župním.
Chtěl bych ještě říci: Zákon
dává směrnice, udává hranice,
kam až může jíti nařízení
prováděcí. A tu se mi zdá, že
v jednom bude museti prováděcí nařízení
zachovati velmi značnou opatrnost a obezřetnost.
Jde o provádění hospodářství
v obcích a jeho kontroly. Věc není bez významu.
Dosud i v Čechách, kde byla zřízena
okresní zastupitelstva, revise obecního hospodářství
prováděl zemský revisní úřad,
který současně prováděl revise
okresů. Na Moravě konal revise a vůbec kontrolu
obecního hospodářství zemský
výbor prostřednictvím zemského revisního
úřadu v obecním oddělení.
Revisemi i přehlídkami bývají nejen
napravovány vady pokladní a závady peněžní,
nýbrž bývá zjednáván v
obcích i po stránce formálního vedení
věcí obecních pevný základ
pro budoucí hospodaření obcí. Případně
bývají i likvidovány nedoplatky pohledávek
obecní pokladny, hlavně pokud jde o příjmy
ze jmění pozemkového z pronájmů
a dražeb.
Z revidovaných a přehlížených
obcí vykazuje 120 obcí náhrady zjištěné
do pokladny obecní, chudinské nebo býčí
celkem velmi značným penízem 788.836 Kč
58 hal. Náhrad kmenovému jmění obecnímu
z jeho jmění běžného bylo zjištěno
r. 1924 celkem 81.951 Kč 70 hal.
Dlužno i zde zdůrazniti, že pro Moravu je lhůta
stanovená vyššímu úřadu
dohlédacímu - jenom 120 obcí bylo revisně
zkoušeno během roku - podle §u 18 obecní
finanční novely, aby z moci úřední
aspoň jednou ve čtyřech letech přesvědčil
se přehlídkami nebo revisemi odbornými o
stavu hospodářství podřízených
obcí, příliš krátká, poněvadž
zemský výbor moravský není toliko
vyšším úřadem dohlédacím,
nýbrž zároveň i - a to pro všechny
obce na Moravě a v moravských obvodech ve Slezsku
- dohlédacím úřadem bezprostředním.
Samostatné obecní oddělení na Moravě
bylo zřízeno teprve koncem r. 1921, je tudíž
ve stavu postupného budování.
Kromě toho ve světové válce zůstalo
jen několik úředníků zapracovaných,
po převratu přešlo jich více do ústřední
státní správy v Praze a zbylo při
obecní agendě jen několik zapracovaných
úředníků účetních,
jichž nemalým úkolem bylo i zapracovávati
a vychovávati pro obecní agendu dorost účtárenský,
jenž byl teprve v letech posledních přijat
a jenž tvoří většinu úřednictva
v obecním oddělení. Až bude tento dorost
plně zaučen a zapracován, pak jistě
i po této stránce bude možno říci,
že zplna vyhovuje svému účelu.
Okolnosti, které jsem uvedl, svědčí,
jak důležitým činitelem zůstane,
i po sloučení správy veřejné,
oddělení zemské pro revise obecních
hospodářství, jak ostatně svědčí
i tyto číslice.
Na Moravě r. 1925 - za rok 1924 dovolil jsem si číslice
již uvésti - při revisích obecního
hospodářství byla vyšetřena náhradní
povinnost činovníků obecních: 1. do
obecní pokladny obnosem 999.190 Kč, 2. do chudinského
fondu obnosem 16.705 Kč, 3. do býčí
pokladny obnosem 21.640 Kč, 4. pro kmenové jmění
139.513 Kč.
A to bylo jen provedením 114 revisí a 232 přehlídek.
Je patrno, že tu značné obnosy byly zachovány
účelům veřejným, jakkoli jinak
bez provedení dobře odborných revisí
hrozí nebezpečí ztrát veřejného
majetku často pouhou neznalostí a opominutím
obecních činovníků.
A tu celkem k příštímu prováděcímu
nařízení lze říci:
Je nesporno, že i nadálé musí buď
zůstati nebo býti zřízeno (na Moravě,
ve Slezsku a na Slovensku), případně zreorganisováno
revisní oddělení pro řádnou
hospodářskou revisi nejen okresů, nýbrž
i obcí, jež by provádělo odborné
revise, kdežto okresům by zůstalo: zkoumati
obecní rozpočet, schvalovati a vyřizovati
obecní účty, menší odprodeje
obecního majetku, revise však zvláště
míst, kde jsou podniky a kde je hospodářství
značně komplikováno a kde je třeba
značné odbornosti, aby zůstaly zemskému
revisnímu orgánu se zapracovanými a dobře
kvalifikovanými silami.
Zákon ze dne 12. srpna 1921, č. 329 Sb. z. a n.,
o přechodné úpravě finančního
hospodaření obcí a měst s právem
municipálním mluví v §u 18 o revisích
a přehlídkách obcí a rozlišuje
mezi přehlídkami a revisemi v obcích a mezi
vyšším a bezprostředním úřadem
dohlédacím, které mají tyto revise
a přehlídky konati. Přehlídky jsou
zákonem tím myšleny v podstatě pro obce
velké a obce malé s velikým hospodářstvím
obecním a pro města, kde by obsáhlejší
pravidelné revise vyžadovaly příliš
mnoho času a kde by nebylo jich zpravidla ani potřeba,
vzhledem k tomu, že takové veliké obce a města
mají zpravidla řádně vybudovanou službu
pokladní a účetní, případně
největší z nich i své vlastní
úřady pokladní a vlastní městskou
účtárnu, vybavenou potřebným
počtem úřednictva účetního.
Revise pravidelné jsou zákonem považovány
za potřebné v malých obcích nebo v
obcích s malým peněžním obratem
při malém hospodářství obecním,
kde není zpravidla služba pokladní a účetní
vybavena úřednictvem a kde obstarávají
je obecní hodnostáři, totiž starosta
s pokladníkem, zvoleným obecním zastupitelstvem
z obecního zastupitelstva, a kde tudíž není
zpravidla školených účetních
a pokladníků, nýbrž kde starosta obstarává
službu poukazovací a likvidujícího úředníka
a pokladník službu pokladní a účetní.
V malých obcích nemají přehlídky
mnoho praktického smyslu, poněvadž tam je třeba
prozkoumati hospodaření celé, což jest
i celkem snadno možné, kdežto ve velkých
městech byla by taková pravidelná revise
úplná téměř nemožnou a
najmě v čase, který by byl k použití
volným při tolika obcích, povážíme-li,
že podle dosavadní zkušenosti při dosavadním
počtu úřednictva účetního
nebylo by možno vykonati revise nebo přehlídky
dotčených obcí ve lhůtě zákonem
předepsané, totiž ve čtyřech,
nýbrž na Moravě - kdež není okresních
zastupitelstev - teprve asi až ve 12 letech. Z toho lze viděti,
že na Moravě bylo dosud fysicky nemožno podle
zákona všechny obce přehlédnouti nebo
zrevidovati a že zbývá tu tudíž
mnoho ještě práce k vykonání,
má-li býti vůbec znám obraz hospodaření
obecního ve všech obcích.
Odborných revisí vyžádaných i
ve velkých obcích a městech na rozdíl
od revisí a přehlídek pravidelných,
konaných z moci úřední, bude potřebí
vykonati budoucně rovněž velmi mnoho, neboť
obce o ně často žádaly již dosud,
ale nebylo možno žádostem vyhovovati pro nedostatek
účetního úřednictva obecního
oddělení, které je teprve ve vývoji
budování.
Podle shora uvedeného §u 18 ob. finanční
novely náleží vyššímu úřadu
dohlédacímu, totiž zemskému výboru
- a bude patrně i budoucně náležeti
- aby z moci úřední aspoň jednou ve
4 letech přesvědčil se o stavu hospodářství
obcí s více než 3000 obyvatelů, nebo
obcí, které vládnou větším
majetkem, po př. aby provedl odbornou revisi buď celého
hospodářství nebo některého
jeho odvětví, jmenovitě je-li tu podezření
nesprávného hospodaření.
Při tom může vyšší dohlédací
úřad, tedy zemský výbor, užíti
podle okolnosti případu též orgánů
bezprostředního úřadu dohlédacího,
čili úřadu okresního. V ostatních
obcích - tedy v malých do 3000 obyvatelů
- provádí revisi, tedy nikoli přehlídku,
bezprostřední úřad dohlédací,
tedy úřad okresní. V §u 18 není
ustanovení, kdo platí útraty revisí
úřadů okresních.
Při tom jest však dosud, a bude patrně ovšem
i nadále, zemský výbor oprávněn
jako vyšší úřad dohlédací
vykonati kdykoli přehlídku nebo odbornou revisi
hospodářství také kterékoli
z těchto obcí malých do 3000 obyvatelů.
Dožádáním ministerstva vnitra nebo financí
za provedení takové revise (zemským výborem)
u kterékoli obce povinen je zemský výbor
vyhověti i mimo stanovený revisní program.
Bude tedy i po reformě nezbytně potřebí
revisní kanceláře zemského výboru
ke zdolání nejen těchto prací revisních,
nýbrž i nových, co do hospodaření
okresů.
Soudím proto, že pro důležitý význam
takového revisního ústředí
zemského nebylo od místa zmíniti se i o tomto
úkolu státní správy, zejména
jestliže dosavadní stav obcí, na př.
na Moravě, nutí svou zadlužeností, aby
v odborných revisích nebylo povoleno. Spíše
by měly býti prováděny ještě
s větší intensitou. Stačí poukázati,
že moravské obce počtem 2920 vykazují
celkové zadlužení podle všech rozpočtů
obnosem 1.319,667.506 Kč. Je to jistě suma, která
ukazuje, že obezřetnosti je nesmírně
potřebí, zvláště uvážíme-li,
že tytéž obce na potřebu zjištěnou
r. 1926 částkou 636,685.771 Kč mají
úhradu pouze 629,387.269 Kč.
Při této příležitosti budiž
mi dovoleno zmíniti se ještě o jedné
věci. Zemské úřednictvo změnou
zřízení z největší části
přejde do služeb státu. A stůjž
zde jako trvalá připomínka s těchto
míst: Vytvořila-li naše dosavadní samospráva
za trvání dvojí koleje tak velké dílo,
že právem zasluhuje obdivu, má na tomto díle
vedle ostatních činitelů jistě veliký
podíl dosavadní zemské úřednictvo
a zřízenectvo, to zemské zaměstnanectvo,
jež s největší svědomitostí
stálo vždy na místě a po boku těch,
kteří odpovědně správu zemskou
vedli. Je proto jenom aktem pozorlivého pochopení,
jestliže změněná osnova, jak se předložila
sněmovně, zachovává nabytá
práva zemského zaměstnanectva a způsobila
tak uklidnění po oprávněném
pobouření, jež vzešlo po objevení
se osnovy vládní. Koaliční strany
spravedlivě tu ocenily dosavadní práci budovatelů
naší zemské autonomie. Přecházejí-li
nyní tito do oboru veřejné správy
spojené, mohou společně s dosavadním
osvědčeným úřednictvem u politických
úřadů tvořiti dobrou tradici naší
veřejné správy vůbec.
Osnova je dílem kompromisu, a nebylo-li možno za daných
okolností dosíci více než kompromisem
s výslednicí, jak se v osnově podává,
lze říci: Správa naše veřejná
především je zunifikována pro celé
území republiky, a to nejen teoreticky zákonem,
nýbrž i možností provedení jeho
ve všech zemích republiky.
Dalším důležitým výsledkem
je zjednodušení, které spatřovati nutno
jednak v kompetenci přesně ohraničené
pro zastupitelstva a výbory a pro úřad zemský
nebo okresní, jednak v úpravě opravných
prostředků a dozoru nad obcemi. Konečně
pak vzhledem k župnímu zákonu vyčerpává
zemské zřízení daleko širší
agendu, při čemž nelze říci,
že by se správa zdražila, naopak při této
zvýšené agendě, jak bylo poukázáno,
správa bude lacinější, poněvadž
je jednodušší.
Budiž mi dovoleno konečně učiniti zmínku
k volebnímu řádu resp. volebnímu aktivnímu
právu. Vytýká se osnově, že zvyšuje
věk pro aktivní volební právo, a tím
že oddemokratisuje volební právo. Tu stačí
uvážiti okolnost, že agenda zemských výborů
i okresních výborů a zastupitelstev se omezuje
výhradně na otázky rázu hospodářského,
sociálního, otázky dopravní a kulturní
s vyloučením řešení politických
směrnic, jež, mají-li býti opravdovým
prospěchem pro zájmy občanstva, nezbytně
vyžadují jisté stabilisace a odbornosti i zkušenosti,
a to nejen u volených, nýbrž i u těch,
kteří mají vysílati takové
osoby do zmíněných sborů.
Tato stabilisace a zkušenost se ovšem pravidelně
může vyskytovati jen u osob věkem dospělejších,
i když jednotlivě se mohou vyskytnouti výjimky,
jež nemohou býti ničím jiným,
než potvrzením pravidla. S hlediska praktických
zkušeností nemůže býti okolnost
zvýšení věkové hranice pro aktivní
volební právo na závadu věci samé,
naopak.
Pokud jde o otázku usedlosti, jíž pro pasivní
i aktivní právo volební se vyžaduje,
není jistě nesprávným odůvodnění,
že jak aktivně oprávněný, tak
i pasivně oprávněný má míti
vyšší zájem o hospodářské
otázky a poměry v okresu nebo zemi, a tu aspoň
s pravděpodobností lze toho očekávati
od těch, kteří bydlí delší
dobu v okresu nebo zemi.
Přehlédneme-li celou osnovu zákona, můžeme
říci, že je výslednicí všech
okolností, jež se tvořily kompromisem mezi
župním zákonem a autonomními tendencemi
nynější správy zemských celků.
Shledáváme, že požadavek organisace správy
jediné koleje vyžádal si úpravu takovou,
kterou pozměnil župní zákon celkem směrem
tendencí a názorů autonomních i k
jejich prospěchu.
Ze všech důvodů, jež jsem si dovolil uvésti,
prohlašuji, že bude moje strana hlasovati pro obě
předlohy. (Potlesk.)
Místopředseda Horák (zvoní):
Dalším přihlášeným řečníkem
je pan posl. de Witte. Uděluji mu slovo.