Posl. Nejezchleb-Marcha: Slavná sněmovno!
Ujímaje se slova k této kulturní debatě
chci promluviti o několika záležitostech týkající
se vysoké školy zemědělské v
Brně. Činím to proto, poněvadž
jako příslušník a zástupce stavu
zemědělského považuji kulturu pro něj
za věc nejdůležitější. Podle
zákona z 24. července 1919, jímž byla
zřízena vysoká škola zemědělská
v Brně bylo ustanoveno v § 4: úplná
výprava této školy v Brně se všemi
ústavy, zejména demonstračním statkem,
školním revírem a pokusnými poli, jakož
i její konečné trvalé umístění
ve vlastních budovách do r. 1930. Z toho vyplývá,
že za 3 roky má býti vysoká škola
zemědělská úplně vybavena a
to nejen laboratoř, ale i pokusná pole a statky.
Podívejme se však, jak daleko byl splněn zákon
a kterak zejména v rozpočtu na r. 1928 je pamatováno
na to, aby vybudování toto bylo finančně
zabezpečeno. V rozpočtu na r. 1928 pokud jde o ministerstvo
školství je cifra 14 mil. Kč, která
se týká vůbec veškerých vysokých
škol v Československé republice.
Umístění ústavu vysoké školy
zemědělské je dodnes ve 2 budovách.
Většina ústavů hospodářského
odboru je částí budovy zemského ústavu
nevidomých, kdežto ústavy lesnické jsou
umístěny v nové budově postavené
zemí Moravou a určené k odevzdání
státu. Umístění ústavu hospodářského
odboru je naprosto nedostatečné. Pouze několik
ústavů má rozsáhlejší
místnosti, kdežto většina jich má
pouze nejnutnější, protože dosud nebylo
vyhověno původnímu slibu, že celý
ústav nevidomých bude odevzdán ústavům
školy. Zejména ústavy později zřizované
jsou velmi skrovně umístěny. Docentury nemají
většinou vůbec místností a rovněž
knihovna má pouze jednu místnost velmi nevhodnou.
Také chybí dosud místnost pro rektorátní
pokladnu, pro obě děkanství, aula, studovna
pro posluchače, čítárna v knihovně,
řádné místnosti pro spolky posluchačů
a pro sociální péči studentskou a
pod.
Dále chybí potřebné sklepy, nezbytné
pokusné vegetační skleníky pro ústavy
produkce rostlinné a pro agrochemii, byty pro zřízence
a asistenty, jichž stálý pobyt v ústavech
je nezbytný a pod.
Dal jsem si pečlivě sepsati veškeré
potřeby, ale nechci zde vypočítávati
řadu asi 21 ústavů, které jsou součástkou
vysoké školy zemědělské a které
dodnes potřebují ještě, přesně
zjištěno, 4.489 m2 půdy k těmto
účelům. Je to ústav botanický,
zemědělské fytopathologie, meteorologie,
klimatologie, pedologie, ústav geologický, ústav
obecné chemie organické a anorganické,
ústav zoologický, ústav chemie agrikulturní,
ústav pro zemědělskou technologii, ústav
anatomicko-fysiologický a zvěrolékařský,
dále ústav pro nauky o hospodářských
strojích, ústav pro produkci a zušlechťování
rostlin, ústav pro biotechnologii živočišnou,
ústav laktologický, ústav zemědělské
ekonomiky, docentura kultury léčivých rostlin,
docentura statiky stavebních konstrukcí, docentura
užité geodesie v lesnictví, docentura encyklopedie
meliorací, lektorát tělesné výchovy,
knihovna, kvestura atd.
Vážená sněmovno! V tomto počtu
nejsou ještě zahrnuty místnosti pro některé
docentury, pro aulu, děkanáty, sklepy, skleníky
a pod.
Vidíme z toho, že je skutečně potřebí,
aby ministerstvo školství po dohodě s p. ministrem
financí a veř. prací vypracovalo generální
rozpočet pro úplné dobudování
ústavů, ježto za dnešních okolností
jak vyučování, tak i vědecká
práce jsou neobyčejně stížena.
Zvláště nutno také pamatovati na studentstvo,
které tím, že nemá dostatečných
studoven a čítárny i knihovny, studium si
ztěžuje.
Náklad na novostavbu lze odhadnouti asi na 15 milionů
Kč a je proto nutno - a bylo, lépe řečeno,
nutno - zařaditi na to obnos již v letošním
rozpočtu, aby vybudování bylo náležitě
provedeno.
S definitivním vybudováním souvisí
také otázka pokusných polí. Kolem
budovy vysoké školy zemědělské
v Černých polích - kdo to jenom trochu z
autopsie zná - vyvíjí se v poslední
době silný stavební ruch a můžeme
říci. že nejvhodnější pozemky
pro pokusné pole jsou dnes stavbou jízdeckých
kasáren a přilehlých obytných domků
téměř ztraceny. Jen trochu rozumný
člověk musí se vůbec tázati,
proč jízdecká kasárna musela býti
umístěna právě těsně
vedle vysoké školy zemědělské.
nehledě ani k tomu, že pozemky pro ně byly
expropriovány nejvýš potřebným
lidem, kteří se posud živí v okolí
Brna zemědělstvím. Nutno však přesto
co nejrychleji zabezpečiti aspoň pozemky poněkud
sice vzdálenější, ale přesto
ještě stále vhodné, za jízdeckými
kasárnami, dokud stavební ruch pozemky ty nepohltí.
Počítáme, že bude potřebí
pro ústav agrochemický aspoň 1 ha, pro ústav
pro produkci rostlinnou aspoň 2 ha, pro ústav pro
zušlechťování rostlin asi 2 ha, pro ústav
pro půdoznalství asi 1 ha, pro ústav pro
zemědělskou fytopathologii asi 1 ha a pro různé
docentury jako pro docenturu léčivých rostlin
a pod. také asi 1 ha. Celkem tedy jde o zabezpečení
plochy asi 8 ha půdy. Je třeba učiniti to
co nejdříve a zabezpečiti včas, dokud
tyto pozemky jsou k disposici. Dnešní malé
pokusné pole bude většinou zastaveno pokusnými
skleníky a cementovými parcelami a pod. Tato otázka
zabezpečení nejnutnější pokusné
a demonstrační plochy vedle školy je kardinální
otázkou, ježto by bylo těžko zodpověditelným
hříchem, kdyby státní správa
zavčas tyto pozemky nezabezpečila a tím rozsáhlé
budovy školy zůstaly bez pozemků. Podobně
nutno také rychle zabezpečiti potřebné
stanoviště tak, jak je zabezpečeno pro jiné
vysoké školy v Brně. Vybudování
vysoké školy zemědělské zvláště
vnitřního zařízení, zejména
v novostavbách, pokračuje poměrně
pomalu a také na různé discipliny jsou poskytovány
řádné dotace při srovnání
s dotacemi jinými poměrně malé. Vezměme
si, slavná sněmovno, na příklad ústavy,
které mají laboratoře a pokusná pole,
a kde řádná dotace činí při
nejlépe dotovaných asi 14.000 Kč. Touto částkou
při dnešních mzdách dělnických
ovšem jest velmi těžko konati polní pokusy.
Na to také poukazují cizinci při svých
návštěvách i ze států
válkou postižených, jako je Rakousko a Německo.
V tomto směru by se měla již státi také
náprava, ježto jde o ústavy, jichž výzkumy
přímo souvisí s praksí a mají
přímý vliv na zvýšení
zemědělské produkce. Tyto hodnoty, podle
mého názoru, vložené státem,
několikanásobně se vracejí státní
pokladně ve zvýšené produkci zpět.
Podobně jako u vnitřního zařízení
je potřebí také vyhověti naléhavým
požadavkům personálu. Zvláště
je nezbytno, aby neobsazené dosud profesury anebo nově
požadované profesury byly systemisovány a také
obsazeny. Naléhavé jsou hlavně a zvláště
profesura zušlechťování rostlin, zemědělské
fythopathologie, laktologie a biotechnologie živočišné
a profesura zemědělského účetnictví.
Jsou to vesměs stolice, které na jiných
vysokých školách zemědělských
v republice jsou dávno obsazeny. Podobně je tomu
se systemisováním pomocných sil. Není
přece myslitelno, aby veliké ústavy, které
mají cvičební a pokusná pole, vystačily
s jedním asistentem a zřízencem. Podobně
na pokusném statku zemědělského odboru
v Žabčicích, i lesnickém statku v Adamově
je potřebí asistentů a zřízenců
pro pokusné stanice a kromě toho instruktorů
pro praksi posluchačů. Jsou to vesměs odůvodněné
požadavky, které u školního statku v Uhříněvsi
dávno už jsou splněny a provedeny. Také
je potřebí obsaditi místo knihovníka
a povoliti zřízence pro knihovnu a kancelářské
úředníky potřebné pro děkanáty.
Všimněme si ještě pokusného školního
statku v Žabčicích poněkud blíže.
Především je potřebí, aby administrativní
přiděleni do oboru ministerstva školství
bylo již provedeno, dále pak, aby provedeny byly potřebné
výstavby obytných budov pro úředníky,
deputátníky i sezonní dělnictvo.
Ale zvláště pak je naléhavou výstavba
pokusné stanice ústavu produkce rostlinné
a zootechniky. Kromě toho pak mělo by se ihned započíti
s výstavbou potřebných místností
pro praxi posluchačů. Nesmíme na takový
statek pohlížeti jen jako na školní pomůcku,
poněvadž on má i své poslání
pokusné a propagační, on působí
na široké okolí a máme proslulé
vzory takových statků v cizině, které
se staly světoznámými. Zemědělská
veřejnost moravská proto vřele se musí
ujmouti vybudování tohoto pokusného statku,
a já také pro to s tohoto místa horuji a
mluvím.
Pro cvičení posluchačů bylo by
pak záhodno v zaříditi potřebné
spojení autobusové, aby exkurse mohly býti
co nejčastější a spojeny s nejmenší
ztrátou času.
Země Morava domáhala se energicky již od r.
1863 vybudování vysoké školy zemědělské
v Brně. Konečně r. 1919 se jí dočkala.
Ještě tato škola není, jak jsem uvedl,
řádně vybudována, ještě
není ani splněna zdaleka litera zákona a
již se ozývají hlasy, aby se tato škola
zrušila. Klub, ke kterému já přináležím,
již jednou se ohradil proti tomu, poněvadž by
to bylo největší pošetilostí, abychom
měli pouze jednu vysokou školu zemědělskou.
Není přece možno, aby zemědělské
kraje celé republiky, která je tak různotvárná,
mohl ve svém oboru jediný profesor probádati
a vědecky ovládnouti. Není také možno,
aby při ohromném rozsahu discipliny vědecky
pracoval ve všech jejích částech. A
národ tak malý a zemědělsky založený,
jako jsme my, potřebuje pro udržení produkce
zemědělské (Předsednictví
převzal místopředseda inž. Dostálek.),
zvláště v dnešní konkurenci,
odborníků co nejvíce - opakuji, nejen učitelů,
nýbrž také odborníků.
V Německu, kde jsem meškal asi 3 roky po převratu
skoro plné dva měsíce, mají asi 11
vysokých škol zemědělských a
také účinek jejich na produkci zemědělskou
je patrný. V naší republice máme 5 vysokých
škol pro architekty, a co znamená zemědělství
svým rozsahem a potřebou proti architektuře,
to přece jen každý z nás si jasně
uvědomuje.
Uvádím to jen proto, že dnes všeobecně
se pohlíží na vysoké školy jako
na fabriku pro kulturní a zemědělské
inženýry a agronomy, a myslí se, že čím
více těch inženýrů vyrobí
tato škola, že tím je to lepší. Ale
je tomu právě, pánové, naopak. Čím
méně je posluchačů, tím důkladnější
jest jejich výchova a tím více času
zbývá profesorům na vědeckou práci
a styk s veřejností, poněvadž, opakuji,
vysoké školy nepotřebujeme jen k těm
účelům, aby nám produkovala zemědělský
inteligentní dorost, nýbrž potřebujeme
jí k tomu, aby vědecky v zemědělství
všechno zpracovávala, co zpracovávání
jen zasluhuje a aby tuto kulturu také do našich řad
zemědělských dále šířila.
Vážená sněmovno, před převratem
jsme měli v Čechách 1 vysokou školu
zemědělskou a 1 českou a 1 německou
akademii a kromě toho byla v Košicích maďarská
akademie. Byla tedy na našem území celkem 4
vysoko - školská učeliště. Dnes
máme vysokou školu zemědělskou v Praze,
Brně a Libverdě, celkem tři. Máme
tedy méně, než bylo za Rakouska, které
našemu zemědělství nepřálo.
I po provedení pozemkové reformy musíme počítati
s tím, že potřeba inženýrů
proti předpřevratovým poměrům
je nepoměrně větší. Přibyly
pro ně nižší zemědělské
školy a výzkumné ústavy. Při
hospodářských školách jsou nepřehledné
řady zemědělských stanic, dále
zemědělské úřady, korporace,
družstevní organisace a všecko to, čím
pracujeme ke zvýšení produkce a uznání
svého zemědělství národohospodářsky.
Také velkostatky, mimo snad císařské,
měly inženýrů poměrně
málo. Pozemková reforma dotkla se nejvíce
absolventů středních škol. My však
chceme organisaci zemědělskou dobudovati a k tomu
potřebujeme a budeme potřebovati nepřehledné
řady zemědělských, dobře školených
inženýrů. Jsou to zejména odborové
a družstevní organisace, - budoucí okresní
agronomové, které budeme reklamovati - jak je již
konečně i dnes také zavádíme
a pod. Vidíme toho skvělý příklad
na moravských odborových organisacích anebo
na družstevní organisaci německobrodské
a jinde.
Zmiňuji se o tom proto, že všechny zprávy,
které se octly v novinách o tom, že zemědělská
škola má býti zredukována anebo zrušena,
nikterak neprospívají vyučování
ani studiu na této škole. Tato prohlášení,
tyto zprávy otřásají jen stabilností
profesorských řad, ano otřásají
vším, co tuto vysokou školu podmiňuje
a zcela přirozeně nejsou jí ku prospěchu.
Doslechl jsem dnes, že p. ministr financí již
podepsal žádost, aby První brněnské
strojírně v Brně byla opravdu povolena sleva
32 nebo 33 mil. dlužných daní, aby továrna
mohla existovati. Pan ministr financí restringuje rozpočty
všech resortních ministerstev a tudíž
nejen ministerstva veř. prací, jehož účelem
je dobudovati tuto školu, ale také resortního
ministerstva školství, jehož je to rovněž
úkolem.
Nemám ku konci svého referátu žádné
jiné přání, než aby p. ministr
financí, který se neuzavírá odpouštění
a slevování tak velkých milionů na
daních společnosti, u níž jest otázkou,
zdali by její ředitelé neměli býti
stíháni trestními paragrafy, na druhé
straně se neuzavíral nepatrné částce
resortních ministrů, kteří mají
dobudovati jediné, co máme v zemědělství
našem, t. j. vysokou školu zemědělskou
v Brně, která nesmí býti ani nahrazena
stolicí polního hospodářství
při vysoké škole pražské, ani přenesena
a tím méně také zrušena. (Výborně!
Potlesk.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Dalším řečníkem je pí.
posl. Zeminová. Uděluji jí slovo.
Posl. Zeminová: Slavná sněmovno!
Mnohý z nás měl při letošním
předložení státního rozpočtu
zvláštní pocit. Vždyť je to rozpočet
pro jubilejní rok republiky. A ve výboru rozpočtovém
nezastupoval vládu ani jediný zástupce širokých
vrstev národa, zato však vystupovalo tam 5 ministrů
klerikálních a 2 němečtí.
Jménem státní správy námi také
osvobozené a vybudované republiky mluvili ti, kteří
nikdy kladný poměr k svobodě našeho
národa neměli.
Je to ironie dějin. Ti, kteří té svobodě
naší nejvěrněji sloužili a s nejžhavější
láskou pro ni trpěli a bojovali, ať dělníci,
legionáři, ženy, státní zaměstnanci,
váleční poškozenci a všechny široké
vrstvy lidové, jsou již přes 1 1/2 roku
na indexu, vydáni soustavnému poškozování,
odstrkování a často i pronásledování
se strany reakční vlády a koalice.
A u pramene veškeré státní moci v námi
vybojované republice sedí nepřítel
lidu, národa, svobody a demokracie. Je to absurdnost, které
není rovno. Veliké ideály a odkazy národní
revoluce jsou odsunovány a všechno, co tato neslavná
vláda a koalice tvoří, nese na sobě
pečeť reakce, kapitalistického sobectví
a vědomého omezování svobod, práv
a zákonů, vytvořených v dobách
spoluvlády a spolupráce socialistických stran.
Také ženy mají v dnešní vládě
zjevného nepřítele. Stačí podívati
se do státního rozpočtu, nebo nahlédnouti
do odhlasovaných či chystaných zákonů,
nebo pozorovati reakční praksi státní
správy a naráz vynikne nechuť, ano leckde i
nenávist k chudému lidu, dělnictvu, ženám,
vdovám, sirotkům, opuštěné mládeži
i obětem světové války, nebo státnímu
i soukromému zaměstnanectvu.
Nám ženám, ať jsme v rodině, ve
spolcích, nebo v parlamentě, nejbližší
je vždy starost o slabé, utištěné,
trpící a potřebné. Snad vyrostl tento
pocit z citlivější psychologie žen, snad
z tisíciletého odstrkávání
nás ve veřejném a sociálním
životě. Proto je pochopitelno, že i zde v parlamentě
při projednávání státního
rozpočtu v prvé řadě podrobíme
kritice resorty sociální péče, zdravotnictví,
zásobování a j. příbuzné
obory státní správy.
Při rozpočtu ministerstva sociální
péče začnu těmi, na které se
nejméně myslívá a kteří
se také nejméně mohou hájiti.
Sociální péče o mládež
je v našem státě ohrožena. Neblahý
zákon česko-německé klerikální
koalice o nové úpravě finančního
hospodářství naší samosprávy
jde v první řadě na kořeny všech
sociálních zařízení pro mládež,
starce a neduživé. To není malá věc,
co bylo v některých obcích a okresích
vybudováno od převratu. Na Slovensku a Podkarpatské
Rusi dle uherských zákonů sociální
péče o mládež spadá pod pravomoc
a povinnost státu. V Čechách, na Moravě
a ve Slezsku však četné spolky a zejména
obce a okresy převzaly většinu těchto
úkolů na sebe. Spolky a korporace, pokud něco
podnikaly, mohly tak učiniti jedině za pomoci značných
subvencí samosprávných a státních.
Dle posledních statistik máme u nás ve státě:
319 sirotčinců a dětských domovů,
62 útulen pro mládež, 127 denních útulků
pro mládež, 23 útulků učňovských,
28 ústavů pro zanedbanou mládež, 67
ústavů pro děti slepé, hluchoněmé,
epileptické a zmrzačené, 513 okresních
péčí o mládež, 6 zemských
péčí o mládež, 362 spolků
Ochrana matek a kojenců, 963 poraden pro matky a kojence,
107 jeslí, 297 učňovských besídek
a 1341 dětských opatroven a mateřských
škol.
4215 předůležitých sociálních
institucí pro mládež vybudovala od převratu
nebo spoluvydržovala naše samospráva!
Jak bude nyní, když limitováním samosprávných
přirážek nebude dosti peněz ani na nejnutnější
vydání? Tisíce československých
žen, obětavě spolupracujících
v sociální péči o dítě,
volá a prosí o záchranu těchto institucí.
Což vláda tmy a reakce oslaví jubilejní
rok republiky rozvratem tisíců sirotčinců,
jeslí, útulků, poraden a Ochran matek a kojenců?
Vždyť před 4 a 5 roky přispíval
stát dotacemi na tyto instituce 26 miliony Kč, kdežto
letos a pro r. 1928 dává již jen 18 milionů
Kč.
Pan ministr soc. péče mons. Šrámek
v září 1925 ve funkci ministra zdravotnictví
těžce žaloval na úbytek populace u nás.
Myslí pan ministr Šrámek a s ním
celá strana lidová, že zničením
péče o dítě a o matku populaci zvýší?
Kapsy boháčů jste pánové z
nár. demokracie, strany agrární, lidové
a pol. živnostenské finanční novelou
pro samosprávu chránili, to je pravda, ale zdraví
lidu a péči o nedospělé a přestárlé
jste zabili! Podáváme návrh na zvýšení
státních dotací v péči o mládež
o 25 milionů Kč, aby se zachránily instituce,
které zastavením podpor samosprávných
budou se hroutiti. Strany, které nelhou svojí péči
o dítě, budou hlasovati s námi.
Když jsou ohroženi dospělí lidé,
jednotlivé jejich stavy, brání se, svolávají
sjezdy, schůze, tábory, vysílají deputace,
demonstrují a hrozí nakonec hlasovacími lístky
politickým stranám.
Ale co děti? Děti sotva zrozené, opuštěné,
zanedbané, choré, sirotci a děti zmrzačené,
nešťastné? Ty se brániti nemohou! Proto
voláme my, národně sociální
poslankyně, ke svědomí národa a k
rozumu a citu zodpovědnosti celé sněmovny.
Hlasujte s námi pro ochranu nešťastné
a potřebné mládeže, aby vás příští
generace nesoudily a neproklínaly.
Stejně kategoricky dovoláváme se zvýšené
péče o učňovský dorost. Statisíce
učňů a mladistvých dělníků
nemá potřebných ozdravoven, nemá dostatek
útulků, musí pracovati celé dny a
teprve večer a v neděli musí do škol.
živnostenští inspektoři se o ně
nestarají a zlí zaměstnavatelé se
nestíhají. Učeň stojí dnes
takřka mimo zákon v sociální péči
státu. Proto i zde navrhujeme 5 milionů Kč
na zřízeni ozdravoven a útulků učňovských.
V četných státech evropských k rozkazu
Vatikánu katolické strany politické hledí
obsaditi ministerstvo sociální péče
klerikálními ministry. Děje se tak v Německu,
Rakousku a Holandsku a stalo se tak i v naši republice. Účelem
je, zmocniti se resortu, ve kterém by nabyli vlivu nad
přečetnými vrstvami sociálně
slabými a paralisosovali tak výchovný a organisační
vliv stran socialistických.
U nás ministerstvo soc. péče nepřinese
chudému lidu dobro a straně lidové štěstí,
protože politika lidové strany postavila se úplně
v čelo kapitalistických a sociálně
reakčních skupin.
Ministr zemědělství, nár. obrany,
veřejných prací atd. dovede si vybojovati
pro svůj resort lepší a větší
rozpočet. Ministr mons. Šrámek to nedovedl
a strana lidová ani o to nedbala. Naopak! Nejen u státní
péče o mládež rozpočet klesá,
také péče o válečné
poškozence rapidně upadá!
Přihlédněme k státnímu rozpočtu
z r. 1925, kdy socialisté byli silně zastoupeni
ve vládě republiky a ministrem sociální
péče byl socialista. Celkový rozpočet
válečných poškozenců pro rok
1925 obnášel 678 mil. Kč, pro rok 1928 již
jen na 500 milionů Kč. Během necelých
3 let klesl tedy rozpočet o 175 mil. Kč, t. j. o
25%. Ještě větší pokles jeví
se při parcielním rozpočtu na pozůstalé
po válečných poškozencích, t.
j. u vdov, sirotků a předků. Rozpočet
vdov, sirotků a předků obnášel
r. 1925 427 mil. Kč, r. 1928 již pouze 297 mil. Kč.
Důchody válečných vdov, sirotků,
rodičů atd. klesly tedy o 130 milionů Kč,
t. j. o 30% během tří let.
Jak je to možno, což tolik vdov či rodičů
pomřelo a sirotků dorostlo, že by podle těchto
norem v 10 letech celá péče o ně zanikla?
Nikoliv! Ale v posledních 2 letech postupuje se proti váleč.
vdovám, sirotkům a starým rodičům
velmi příkře.
Celé kraje, tak na př. Táborsko, obracejí
se na nás s nesčetnými stížnostmi,
dovolávají se naší pomoci a našich
intervencí. Z ministerstva soc. péče vyvíjí
se tlak, aby se zejména chudým vdovám renty
pobraly, třeba měly kupu dětí. Vidíme
to i ze statistiky, uvedené ve finančním
zákoně pro rok 1928, kde stojí výslovně:
Válečných vdov přihlásilo se
o vdovské renty 161.786, důchod byl přiznán
jen 109.800 a vyplácen byl pouze 95.468 vdovám!
Válečných sirotků bylo přihlášeno
k důchodu 326.728, důchod byl přiznán
jen 245.400 a vyplácen pouze 205.509 sirotkům! Válečných
předků, starých rodičů atd.
bylo přihlášeno 134.775, důchod byl
přiznán jen 86.300 a vyplácen pouze 75.188
vál. předkům! (Slyšte!)
R. 1927 darovala slavná německo-klerikální
koalice ze státních prostředků 180
mil. Kč na zkrachované banky, r. 1928 se chystá
sanovati řadu německých zkrachovaných
spořitelen, ale 1/4 milionu válečných
vdov, sirotků a rodičů je odmítnuto
velice příkře i s těmi nepatrnými
nároky na státní podporu v nejkrutějším
životním neštěstí.
Jaká je sociální politika dnešní
slavné vlády k chudým ženám?
Válečným vdovám se renty berou, chudým
vdovám hornickým, jak páni slibují,
se budou bráti a vdovám dělnickým
se prostě ani renty vdovské nepřiznají.
V ústavních zákonech našich v §u
126 odhlasovali jsme si r. 1920 jednomyslně překrásnou
zásadu celostátního života: "Manželství,
rodina a mateřství jsou pod zvláštní
ochranou zákonů". Škoda, přeškoda,
že v posledních letech jde se přímo
proti této slavnostně přijaté ústavní
záruce. Měšťanská morálka
pohrdá rodinou i mateřstvím. Manželství
četnictvu se zakazuje, mateřství u státních
zaměstnankyň se odsuzuje, mateřství
u žen výdělečně činných,
zejména dělnic krejčovských, knihařských,
textilních, u obchodních pomocnic a pracovnic v
domácnostech stává se čím dál.
tím častěji příčinou
propouštění z práce.
Znovu upozorňujeme ministra soc. péče, že
je to jeho povinností, aby se těchto žen-matek
ujal. Je nezbytně nutno, nemají-li pracující
ženy propouštěním z práce býti
doháněny k násilnému přerušování
mateřství, aby i u nás byla ratifikována
Washingtonská konvence o ochraně mateřství
z r. 1919, podle které zákonem bude znemožněno
propouštění z práce žen v době
těhotenství a po porodu Dále pana ministra
soc. péče upozorňujeme, když má
takovou starost o populaci v republice, jak ji projevil r. 1925.
že u nás je přímo uměle zaváděn
systém 1 až 2 dětí, a to ne rodiči,
ne chudými matkami - ty mají děti rády,
třebas jich měly 10 - kterým se dostalo páně
Šrámkových výtek, že v rodinách
se příliš náročně žije,
ale samotnou slavnou česko-německo-klerikální
koalici, která odstranila systém rodinných
přídavků podle počtu dětí
zavedených za spoluvlády socialistů, a v
platovém zákoně veřejnoprávních
zaměstnanců odhlasovala výchovné jen
na 1 nebo 2 děti. Právě strana lidová
a pan ministr soc. péče měli státi
po našem boku, když jsme houževnatě potírali
v zákoně č. 103 hanebný paragraf,
podle kterého se ženám, zaměstnaným
ve státních službách, výchovné
na děti nepřiznalo. Jaké to má nyní
následky? Ani vdovy a manželky 100% invalidů
neobdrží výchovné na děti, třeba
jich měly několik a jen na jich výdělek
byly odkázány. Jiné tedy měřítko
se béře na muže.otce rodiny a jiné na
ženu-matku, třeba by i opuštěnou vdovou
s dětmi byla. Máme četné státy
v Evropě, v čele jich stojí zvláště
Francie a Švýcarsko, ve kterých zavedly k zabezpečení
budoucnosti národa národní prémie
rodinám s větším počtem dětí.
Jinde se podporují prémiemi právě
rodiny a zejména chudé matky a vdovy, které
mají více než 2 děti, kdežto v
našem Kocourkově se chudým ženám
nedá nic, ani kdyby se staraly o 12 dětí
a ženám v státních službách
se výchovné na děti nepřizná,
i když otec se o ně nemůže starati. Přes
1 miliardu Kč čistých ročně
vynášejí státu tabákové
továrny. A právě v tabákových
továrnách, kde zdraví žen a matek je
předčasně podryto, máme mnoho set
takto postižených dělnic, jimž výchovné
na děti se upírá přes stálé
naše intervence. Zde by měl pan ministr financí
ukázati více sociálního smyslu, než
ho projevili páni z měšťanských
stran, když hlasovali proti výchovnému na děti
státních zaměstnankyň.