Místopředseda dr Buday (zvoní):
Ďalším zaznamenaným rečníkom
je pán posl. Weisser. Udeľujem mu slovo.
Posl. Weisser (německy): Slavná sněmovno!
Než přijdu na kapitolu zemědělství,
chtěl bych na jedno poukázat, protože dnes
odpoledne jeden z našich bývalých kolegů
klubovních dr Hanreich si na nás vzpomněl.
Chce nás patrně svou řečí přivésti
trochu do rozpaků. Orientální přísloví
praví: "Neplij do studně, z které jsi
pil." Při tom mu přizvukovali ti klubovní
kolegové něm. strany národní, kterým
se nepodařil úmysl vypěstovat pány
Mayera a Hanreicha jako politiky v naší
straně. Muž, jehož paměť v posledních
dvou letech pod duševními depresemi patrně
tak trpěla, že dnes již neví, co včera
řekl, čemu včera věřil nebo
co včera jako pravdu rozšiřoval, tento muž
jako Petr, než kohout jednou zakokrhal, zapřel svůj
nadaktivismus. (Různé výkřiky poslanců
něm. strany národní a něm. strany
křesť. sociální. - Hluk.)
Místopředseda dr Buday (zvoní):
Prosím o kľud.
Posl. Weisser (pokračuje): Pan posl. Hanreich
vydal jménem svým a svého politického
souložníka falešné prohlášení
jménem svazu zemědělců, za kterým
stojí sotva počet vesnického spolku hasičského.
Přejeme straně národní, aby uzdravený
byl jako ztracený syn do německé strany národní
opět přijat, z které k naší straně
přešel k vůli svému mandátu,
protože za Baeranem a Raddou již nebylo místa.
I ta poslední okresní organisace svazu zemědělců
vyřkla již o těch dvou vyloučených
poslancích rozsudek (Odpor na levici.) a to, co
zde dnes skutečně rytířským
způsobem vyčtl nepřítomným,
ponechá se zdravému úsudku německého
lidu venkovského,
Mluvím-li nyní jménem své strany ke
kapitole zemědělství, chci zvláště
vyložiti bídu našeho malého hospodářství
v horách, jakož i všech spolučinných
a pracujících stavů. (Různé
výkřiky posl. dr Schollicha, inž. Junga, Krebse,
Knirsche a Wagnera.) V tomto roce byly naše německé
pohraniční kraje navštíveny živelními
pohromami, jako ještě nikdy. Z mého volebního
okresu chtěl bych obzvláště uvésti
Orlické hory u Nového Města a Rokytnice,
kde je vyslovený nouzový kraj, který, bohužel,
dosud státem za takový nebyl uznán. Z toho
důvodu bylo tamější obyvatelstvo zemědělství
provozující tvrdě a těžce postiženo.
(Výkřiky posl. dr Schollicha. Knirsche a Wagnera.
- Hluk.),
Místopředseda dr Buday (zvoní):
Prosím o kľud.
Posl. Weisser (pokračuje): Sotvaže Pán
Bůh všechny čerty pustil na tuto beztoho chudou
půdu horskou, šel brzo poté po zničených
nivách s veselou myslí, prodchnut svatou horlivostí
služební, berní exekutor. Nebe a země
se spojily k těžké bouřce, aby těmto
drobným lidem nejenom úrodu zničily, nýbrž
vzaly poslední kravku ze stáje. (Výkřiky
posl. Schollicha, Knirsche, inž. Junga, Krebse a Wagnera.)
Místopředseda Buday (zvoní): Prosím
v o kľud.
Posl. Weisser (pokračuje): Kdybych nebyl
býval včas vyrozuměn okresní správou
v Desné a nezakročil jak u berní správy,
tak i u politické správy v Novém Městě,
jejichž ochotu musím s pochvalou zdůrazniti,
bylo by bernímu exekutorovi připadlo ještě
více obětí, než jich měl již
ve spárech. Ale tak musil na nejvyšší
rozkaz ustati. To se stalo v požehnaném roce 1927.
Další kraje Krkonoš, jako Broumovska a části
Královédvorska nejsou ve své hospodářské
situaci též závidění hodné
a nebyly na tom lépe nežli kraje shora jmenované,
protože byly letos rovněž navštíveny
pohromami. (Hluk trvá.) Kolegové Windirsch
a Böhm mluvili již ve výboru rozpočtovém
o tomto tématu, kterým se dnes obírám,
pozoruhodnými slovy. I p, vrch ní rada Fr. Lotring
postavil se k výkladu ministerstva zemědělství
v našem tisku. Třebaže letošní rozpočet
ministerstva zemědělství je o 11 milionů
vyšší nežli loňský, je to
přece pouze malá částička.
Zemědělství v horách má se
změnit. Nevýnosné rolnictví má
býti vyňato ze způsobu hospodářství,
chce se přejíti k lukaření a pastvinářství.
Příspěvky státní na tento obor
hospodářství jsou však velice nepatrné.
Chudáci v horách nemohou to z vlastního poříditi.
Jsouť právě ti hospodářsky slabší.
Leží stranou jakékoli dopravy, jejich silnice
jsou ve špatném nesjízdném stavu. Vzdálenost
4-6 hodin od nejbližší stanice dráhy stojí
je, chtějí-li dosáhnouti těchto stanic,
mnoho námahy, velké oběti na čase
a penězích. Právě vzdálenější
kraje to jsou, které si handlíři vyhlédli
za oblast svého lupu. Živelní pohromy minulých
let a zvláště letošní nutí
obyvatele jmenovaných horských krajů k hospodářství
pícnímu a pastvinaření. Jinak jsou
v nebezpečí, že místo chudé půdy
orné budou míti před sebou pouze ještě
holé skály, neboť beztoho nepatrná zemina
se při každé nepohodě do údolí
spláchne. Měl jsem letos příležitost
býti svědkem více takových pohrom
povětrnostních. Zde by musila přiložiti
ruce k dílu kapitola "hrazení bystřin
a regulace řek". (Předsednictví převzal
místopředseda Slavíček.) Avšak
žádosti obcí se vždy vrací s odůvodněním,
že prostředky, které byly pro to přichystány,
jsou nedostatečné. Odkazuje se vždy na příští
rok. Uvádím příklad obce Prosečné
u Hostinného, která se již po léta domáhá
regulace svého potoka a do dnes její žádost
nebyla vyřízena. Kdyby se byla včas vyřídila,
bylo by se předešlo škodám shora uvedeným.
Zeptáme-li se však horalů, jak je to s lukařením
a pastvinářstvím, zní odpověď,
že chov dobytka teprve nic nevynáší, protože
handlíř, jak již podotknuto, právě
v těchto krajích má volnou ruku a ceny, které
na venkově jsou beztoho nepřijatelné, zde
notně stlačí. Platí-li se na př.
živá váha na venkově za kilogram 5 až
7 Kč, tak lze v horách počítati, že
za tutéž jakost se platí pouze 3 až 5
Kč. Se živočišnými výrobky
je to zrovna tak. Mléko a máslo nelze v těchto
chudých krajích odprodat. Jmenované kraje
nemají žádného zázemí,
aby se mohly hospodářsky vyvíjet. Veškeré
horské obyvatelstvo ve východních Čechách
naráží všude na říšské
a celní hranice. Z vylíčeného vyplývá
velice špatná hospodářská situace
našich okrajových území na východě.
Zde musí zemědělství sáhnouti
k svépomoci a v družstevním oboru raziti si
cestu. Musím proto vítati založení mlékařského
družstva v Rokytnici, čímž tamějšímu
občanstvu byl p získán nový druh odbytu
pro výrobky živočišné. A právě
zde nemohu pominouti zmínku, že ministerstvo zemědělství
umožnilo tuto p stavbu subvencí 100.000 Kč.
Toto semknutí si hospodářsky výrobních
kruhů v Rokytnici má k býti příkladem
všem ostatním obcím. V okrese novoměstském
se také spojí a vytvoří sobě
k lepší možnost odbytu pro své výrobky,
aby nebyli dále vydáni na milost a nemilost handlířům.
Veškeré zemědělství, především
však zemědělství horské, které
polohou je odkázáno na chov dobytka, žádá
vyšších cel na dobytek, požadavek, který
je úplně oprávněn, od něhož
nemůžeme upustiti v nynější době,
podmíněně a hospodářskou nouzí,
která na nás chybným v zákonodárstvím
v oboru sociálním dolehla. Na valné schůzi
pěstitelů dobytka v Plzni 14. listopadu tohoto roku
poukazovalo se rovněž na n to, že jsme nad míru
zaplavováni zahraničním dobytkem. To se děje
pouze a výhradně o v zájmu překupníků.
Česko-agrární posl. dr Zadina doznal
ve spisu nedávno vydaném, z že hlavní
příčinu je hledati v nedostatečných
v clech ochranných. Ž
Slovo "clo", vyslovené a žádané
stranou zemědělskou, působí na naše
politické odpůrce právě tak, jako
na naše konsumenty, jako zápalná puma, ač
neznamená přec nic jiného, než z ochranu
domácího zemědělství, smím-li
se lépe vyjádřit, práce zemědělské.
S uznáním se zmiňuji o příspěvcích
státních ve formě subvencí. Nenajdete
však každého jednotlivce v boji o existenci.
Výtěžky zemědělství měly
by aspoň krýti náklady výrobní.
Tomu není bohužel tak. Běda, přijde-li
jednou den, kdy sedlák místo vidlí a ruchadla
vezme do ruky tužku, pak přijde k poznání
a přestane být bláznem pro všechny,
na jehož hřbetě se každá mrzkost
ve světových dějinách srovnala. Nesmíme
se nikdy domnívati, že jsme docela vyšli z poddanství.
Před časy nás tloukla ještě vysoká
šlechta a duchovenstvo, dnes to obstarává marxismus,
který demokratické státy, jak se tak rády
nazývají, prosákl svým třídním
a hromadným zákonodárstvím, jež
zasahuje ničivě a rozkladně do života
každého hospodářství. Veškeré
zemědělství spěje tímto způsobem
ochuzení vstříc. To jsme konstatovali v celních
bojích. Zemědělství je v tomto státě
více než pěti miliardami zadluženo. Ztracená
válečná půjčka, dávka
z majetku. vysoká břemena daňová a
sociální pojištění přispívají
k tomu náležitým dílem, zejména
sociální pojištění. Zde poukazuji
na příklad, že hospodářství
s pěti silami pracovními v 50 letech s úrokem
a úrokem z úroků musí položit
téměř půl milionu na oltář
sociální péče. Takovéto částky
není ani ke koupi statku zapotřebí. Při
tom nás ještě v nepřátelském
tisku, na volebních plakátech a ve schůzích
a dokonce i zde ve sněmovně vyličují
jako vysavače a lichváře lidstva a veškerenstva.
Musím s tohoto místa zcela rozhodně odmítnouti
tyto útoky a říci, že kdyby jiné
druhy povolání a stavů neměly více
výdělku a výhod než zemědělství,
že by pak mohly býti vytvořeny ucházející
poměry v státním životě. Pak
musely by přirozeně urputné boje třídní
uvésti se na slušnou míru, na míru vzájemného
porozumění. I sedlák, malorolník a
domkář je a zůstává dělníkem,
jenže nemá osmihodinovou dobu pracovní, nýbrž
musí mnoho dní v roce pracovati 16 hodin. Zde je,
zapotřebí dalekosáhlého vysvětlení
nejen ve vlastních řadách, ale i u politických
odpůrců. Žádáme co nejdůrazněji
novelisaci sociálního - pojištění
způsobem spravedlivým pro zaměstnavatele
a zaměstnance.
Především musíme se snažit uzpůsobiti
z základy našeho všeobecného vzdělání
vesnickými školami venkovským potřebám.
Již obecná škola musí venkovskému
dítěti duševně a duchovně přiblížiti
jeho budoucí povolání, škola vesnická
musí již budovati - duševní hradbu, aby
nedošlo k přílišnému útěku
z venkova. Vesnice se nikdy nesmí státi v jistém
smyslu městem, vesnici nikdy se nesmí vtisknouti
ráz města, bylo by to totožné s úpadkem
naší lidovosti.
Co se týče naší venkovské mládeže,
musí - býti úkolem rodičů,
aby ji nenechávali, navštěvovati pouze naši
dobrou školu vesnickou, nýbrž aby jí poskytli
i možnost odborného - vzdělání.
Kde není zimních hospodářských
škol, musí se vedoucí zemědělské
kruhy o zřízení, takových přičiniti
anebo musí na jejich o-,místo nastoupiti hospodářské
školy pokračovací. 30 milionů stanovilo
ministerstvo zemědělství na zemědělské
školství. Zvláštní zřetel
třeba věnovati nižšímu zemědělskému
školství, protože prospěje praktickému
rolníku. Při tom nemá se zapomínati
na odlehlé kraje horské, jichž hospodářské
nouze se vždy budu zastávati. Tu zdůrazňuji
náhled kolegy Windirsche, že profesoři
a učitelé hospodářských škol,
zvláště nižších, mají
býti zároveň praktickými rolníky,
nikoli pouhými teoretiky. Taková škola může
být požehnáním pro mladé i staré,
najde-li takový učitel nebo profesor cestu k selské
duši. Co se týče vysokých škol
hospodářských, shodují se i moje požadavky
s požadavky kolegy Böhma. Rozpočet ministerstva
zemědělství nás nikterak neuspokojuje.
Tisk odpůrců mluví vždy o silném
agrárním vlivu v tomto státě, protože
ministerský předseda v tomto státě
je agrárníkem. Vezme-li se jen velká kapitola
chovu dobytka, na kterém máme v horách největší
zájem, zdá se obnos 3,4 milionů příliš
nízký, aby se vyhovělo přáním
chovem dobytka se zabývajícího zemědělství.
Pravě tak nestačí částka 5,25
milionů na mléčné hospodářství,
přihlížíme-li k neobyčejné
produktivní činnosti mlékařských
spolků kontrolních a především
mlékáren. Zde se též měla nasaditi
páka proti falšování másla i
mléka.
Co se pícninářství týče,
tu má velký význam pěstování
travních semen při hospodářství
na horách. Je politování hodno, že pro
chlévní a hnojůvkové hospodářství
není žádný obnos určen. Poukazuji
zde na účelné Gülleovo zařízení
v Krkonoších, ve kterém oboru pan odborový
rada Bartl klestil cestu, a vydal o svých praktických
zkušenostech dílo, které doporučuji
našim nejvyšším vládním kruhům,
zvláště ze zemědělství,
aby příští rozpočet v tomto směru
nevyšel zase na prázdno. Kapitola "hospodářské
stroje" je financována 2,620.000 Kč. I to zdá
se mi příliš málo. V moderním
hospodářství má stroj velký
význam a k založení družstva pro výmlat
scházejí potřebné peníze na
subvence. I tu se utěšuje odkazem na příští
rok. Větší zřetel by měl býti
věnován poradně strojové. Člověk
by se divil, když se doví, co vydají rolníci
za stroje, kterých pak nemohou použíti. Zde
se nemůže dosti poukazovati našim odborným
tiskem na to, že je vhodno použíti poradny.
Kapitola zemědělských dělníků
je obzvláště choulostivé téma
a zároveň těžká sociální
otázka. Kdežto statistika vykazuje stále ještě
tisíce nezaměstnaných, začíná
se na venkove pociťovati při zemědělství
nedostatek dělníků, zejména ženského
pohlaví. Kol. Böhm právem na to poukazoval,
že dobrým ženským v silám pomocným
se platí 200 Kč měsíčně
při celém zaopatření, bytu a darech
a při tom nelze jich získati, kdežto na inserát
v novinách, hledající slečnu ku psaní
za 200 Kč měsíčního platu bez
zaopatření, bez bytu a darů se přihlásilo
43 uchazeček. S touto otázkou se bude musiti jednou
zákonodárství chtěj nechtěj
zabývati, neboť nastalo to, co básník
před válkou napsal: "Lieber
will ich "Herr" heißen, und auf dürre Finger
beißen, statt mich satt zu essen schlicht und recht auf
dem Dorf als l Bauernknecht."
O ostatních kapitolách, které jsem přešel
v své řeči, pojednali již jmenovaní
řečníci přede mnou. Shrnuv vše,
vyslovuji naději, že rozpočet hospodářství
příštím rokem bude vykazovati číslice
v náš prospěch, které nás uspokojí.
Tyto prostředky uloží se produktivně,
ne pro jednotlivce, ale pro veškerenstvo. Mám však
další prosbu k ministerstvu zemědělství,
aby při rozdělování subvencí
při uvedených položkách mělo
zřetel na hospodářsky slabší
pohraniční území v tomto státě,
aby chudší vrstvy zemědělské
na horách v boji o existenci na zděděné
hroudě naší německé domoviny
si nezoufaly.
Kdyby se mi naskytla příležitost zavésti
našeho ministra zemědělství a rozhodující
činitele vládní do Orlických hor a
do Krkonoš, jakož i do mého užšího
domova, musili by přiznati a uznati, že je tu velká
chuť k práci, s jakou lidé skrovnou svoji hroudu
obdělávají, z níž lze jen tvrdou
prací vydobýti živobytí. Je to hodný,
věrný nárůdek naší zemědělské
vlasti, význačně selského, silně
národního svérázu, který domovu
v dobrých i zlých dnech zachovává
věrnost, onomu domovu, který v tomto státním
útvaru je uzavřen. Plní-li tito lidé
svou povinnost ke státu, je také povinností
státu, aby svou vykonal.
Pokládám za svůj přední úkol
s tohoto místa zdůrazniti, že jsem tlumočníkem
těchto věrných německých rolníků.
Má strana bude pro rozpočet hlasovati. (Různé
výkřiky na levici. - Potlesk.)
Místopředseda Slavíček (zvoní):
Další slovo má pan posl. Mikuláš.
Posl. Mikuláš: Slavná sněmovno!
V minulých letech při projednávání
státního rozpočtu měli jsme již
příležitost s tohoto místa přednésti
celou řadu stížností a také konkretních
výtek, do prakse ministerstva zemědělství
a naznačiti, jakým směrem měla by
se nésti naše zemědělská politika,
abychom jak v zájmu zemědělců, tak
i v zájmu národního hospodářství
dosáhnouti mohli žádoucího cíle,
zvýšení a zlepšení produkce zemědělské.
Lze jen litovati, že tyto naše výtky a nejvážnější
připomínky po řadu let zůstávaly
vůbec nepovšimnuty. Letos poprvé měly
jsme příležitost v zemědělském
výboru slyšeti od šéfa ministerstva zemědělství
pana ministra prof. dr Srdínka obšírný
výklad o rozpočtu, o stavu tohoto resortu a jeho
programu do budoucna. Byl-li tento projev pana ministra všemi
členy zemědělského výboru vřele
uvítán a s díky kvitován, pak především
proto, že tímto postupem byla nám dána
možnost ku skutečně positivní práci
na půdě demokratického parlamentu. Je jen
věci samé na prospěch, dostanou-li se vážné
otázky a problémy v čas do příslušných
výborů. Exposé pana ministra zemědělství
zavdalo podnět k velké a vážné
debatě, během které vyšly právě
na jevo, jakými důležitými otázkami
budeme nuceni se zabývati na poli našeho zemědělského
zákonodárství, abychom splnili to, co od
nás očekávají nejen zemědělci,
nýbrž i celý národ a stát.
Bilance dosavadní činnosti po této stránce
je velice skrovná. Není u nás prostě
druhé o resortu, v němž by za dobu 9 let naší
samostatnosti zůstaly věci tak nezměněny
po starém rakousko-uherském státu, jako je
tomu právě v ministerstvu zemědělství.
Tam nejméně vnikl nový demokratický
duch. Zemědělská naše politika nedovedla
se přizpůsobiti ani demokratickému duchu
naší ústavy, ani změněným
poměrům v držbě půdy následkem
provedení pozemkové reformy. Přílišnou
dávkou konservatismu respektovány byly u nás
stále ještě ony poznatky a principy v zemědělství,
které byly snad na místě v době, kdy
zemědělství u nás representováno
bylo velkostatkářskou šlechtou, ale které
neodpovídají potřebám našeho
zemědělství v dnešní době.
Proto, i když projev p. ministra zemědělství
neuspokojil plně naše očekávání,
zejména s ohledem na zájmy a potřeby drobného
zemědělského lidu, přece jen v podstatě
dává naději, že kurs dosavadní
zemědělské politiky bude změněn
a že to, co bylo v mnohém směru zanedbáno,
bude zvýšeným úsilím doháněno.
Neděláme si sice po všech těch zkušenostech
z minulosti žádných ilusí, ale znajíce
dobře v p. prof. dr Srdínko, chceme bráti
jeho výklad se vší vážností
a chceme věřiti, že ve smyslu svého
prohlášení bude také prováděti
jím naznačené úkoly.
Konstatuji, že výklad p. ministra byl nejen zaslouženou
kritikou dosavadního stavu věci, nýbrž
i do jisté míry potvrzením našeho stanoviska,
které v zemědělské naší
politice po léta zastáváme a hájíme.
Výklad tento není i jinak bez zajímavosti,
p. ministr uvedl, že administrativa jeho ministerstva je
nemožná a že po dobu 9 let nedošlo nikde
k žádné opravě v jeho organisaci. Ministerstvo
zemědělství je roztroušeno na 7 různých
místech v budovách naprosto nevyhovujících,
čímž agenda vázne a není přesného
náležitého přehledu.
Stalo se na př., že p. ministr zachytil spisy, ve
kterých jedna sekce tohoto ministerstva vyřizovala
jedno a totéž podání subvenční
positivně příznivě, a že druhý
den dostal p. ministr z jiné sekce totéž podání
také příznivě vyřízené,
aniž při tom jedna sekce věděla o druhé.
Náprava má se státi tím způsobem,
že bude v příštím roce započato
se stavbou budovy pro ministerstvo zemědělství
na Petrském náměstí. Pan ministr v
souvislosti se stavbou, této budovy vyslovil názor,
že by bylo žádoucno, aby i zevní tvar
budovy přimykal se k charakteru zemědělství.
Proti tomuto přání p. ministra nebylo by
s naší strany jistě námitek. Jen za
jedno bychom prosili: aby už dnes pracováno bylo k
tomu, aby s, přesídlením ministerstva zemědělství
do nové budovy přesídlil tam také
nový demokratický duch a s ním i počátek
nové a lepší éry naší zemědělské
politiky.
Pojednávaje o rozpočtu, zdůraznil p. ministr,
že docílil značného zlepšení
proti r. 1927. Celková vydání definitivního
státního rozpočtu ministerstva zemědělství
na r. 1928 činí okrouhle 216 mil. Kč, r.
1927 činila 204 mil. Kč, tedy proti loňskému
roku jsou vyšší o 11,535.726 Kč. De facto
však byl rozpočet zvýšen celkem o 27,649.158
Kč, poněvadž z administrativního rozpočtu
byly vyňaty náklady na školní statky
zemědělských škol, na statky výzkumných
ústavů a na státní veterinární
ústav v Ivanovicích v částce 16,113.342
Kč a, jsou rozpočítávány ve
státním podniku: Státní lesy a statky.
Tento stav přirozeně umožnil dostatečnější
dotování a zvýšení zejména
oněch. položek v rozpočtu, o které každoročně
sváděn byl s naší strany boj. Tak na
př. zvýšeny byly e položky "chov
hovězího dobytka" o 500.000 o Kč na
3,400.000 Kč, "chov ovcí, vepřů
a koz" e o 740.000 Kč na 5,250.000 Kč, "rybníkářství,
drůbežnictví, včelařství,
králíkářství a hedvábnictví"
o 652.000 Kč na 1,082.000 Kč. Položka "zemědělské
strojnictví" zvýšena o 2,200.000 Kč
na 2,600.000 Kč.
Rádi kvitujeme tuto pozornost ministerstva zemědělství
k těmto důležitým odvětvím
zemědělské výroby, ale konstatujeme,
že zvýšení těchto položek
stále ani z daleka ještě není úměrné
obnosu, jaký je věnován u nás na chov
koní, pro kterýžto účel preliminováno
je 23,747.988 Kč. Béřeme-li v úvahu
fakt, že příjem státu ze státních
hřebčinců atd. činí 4,366.200
Kč, pak skutečné výdaje na chov koní
činí pro rok 1928 19,381.788 Kč. Z toho,
co uvádím, je patrné, že sice bylo již
na rozpočtu ministerstva zemědělství
reparováno, ale že ne dosud v takovém poměru,
jak by to bylo žádoucí v zájmu drobných
chovatelů hospodářského zvířectva
a živočišné produkce vůbec. Nám
nestačí jen krásné řeči
o příslovečné pracovitosti
a přičinlivosti drobného zemědělského
lidu a o jeho důležitosti, zejména v živočišné
výrobě, my bychom rádi, velmi rádi
již jednou viděli také čin. Jest statisticky
dokázáno, že drobná hospodářství
mají své národohospodářské
odůvodnění, což bylo také i panem
ministrem zemědělství, jak v zemědělském,
tak i v rozpočtovém výboru zdůrazněno.
Jmenovitě některá odvětví zemědělství
možno s prospěchem provozovati pouze v malém
podniku. Je to především chov dobytka hovězího
a vepřového, drůbežnictví a chov
drobného hospodářského zvířectva.
Působiti k zvelebení těchto odvětví
je prostě národohospodářským
příkazem. Stačí, abychom se podívali
na statistiku dovozu dobytka a zejména tuků, abychom
seznali, co nám v domácí produkci chybí.
A přece ani v tomto směru nejeví se dostatečná
péče se strany ministerstva zemědělství
k tomuto odvětví, jak by bylo žádoucno.
Nesmí se zapomínati zejména na to, že
celní ochranou na obilí zlepšil se hospodářský
stav toliko větším zemědělcům,
a že drobní zemědělci, jmenovitě
v chudých horských krajích, produkující
tvrdého obilí sotva tolik, co spotřebují
se svými rodinami, nemají z této celní
ochrany naprosto žádného užitku. Naopak
jsouce nuceni jako chovatelé dobytka kupovati drahé
otruby a jiná jadrná krmiva, jsou de facto celní
ochranou na obilí a naší ochranářskou
politikou vůbec velmi citelně hospodářsky
poškozeni. (Tak jest!) Situace těchto zemědělců
zvláště letos je velmi kritická, poněvadž
to jediné, co prodávají, brambory, mají
tak směšně nízkou cenu, prodávají
se venku za 20 až 30 Kč q, takže na nákup
jednoho q otrub musí takový zemědělec
v bramborářském kraji odprodati 4 až
5 q bramborů. Takový je skutečný stav
a takové jsou skutečné poměry tohoto
drobného zemědělského lidu.
Překvapilo proto prohlášení pana ministra
zemědělství, když tvrdil, že hospodářský
stav zemědělců se po zavedení obilních
cel podstatně zlepšil. Domnívám se,
že prohlášení pana ministra o zlepšeni
hospodářského stavu v zemědělství
zasluhuje určité korektury v ten smysl, že
toto zlepšení hospodářského stavu,
které bylo způsobeno obilními cly, týká
se výhradně zemědělců středních
a velkých.
Pan ministr zemědělství ve svém exposé
zmínil se také o příštích
úkolech svého ministerstva a ohlásil celou
řadu osnov zákonů, o něž má
býti naše zemědělské zákonodárství
obohaceno. Jsou to tyto osnovy: Osnova o pojištění
krupobitním a dobytčím, o změně
volebního řádu do zemědělských
rad, osnova komasačního zákona, o fondu vodohospodářském,
o ochraně polního majetku, o zemědělské
polní stráži, osnova o pracovních průkazech
zemědělského dělnictva, o výčepu
vína vlastní výroby držitelů
vinohradů a sadů na Slovensku a v Podkarpatské
Rusi, osnova zákona o ochraně ptactva a dále
pak nařízení o elektrisaci venkova a prováděcích
nařízení o plemenitbě koní.
Lze doznati, že není toho málo najednou. Jsme
jen zvědavi, kdy budou tyto osnovy předloženy
a zejména na to, jak budou vypadati. Tajnost, s jakou tyto
osnovy se sdělávají, dává tušiti,
že se máme právem na co těšiti.
Jen nad jedním se pozastavujeme. Již v debatě
v zemědělském výboru jsem vytkl, že
totiž mezi ohlášenými osnovami zákonnými
postrádám dlouho slibovanou osnovu celostátního
pachtýřského zákona. Odpověď
pana ministra v této věci nás naprosto neuspokojila.
Nemůžeme sdíleti názor, že zde
jde o soukromoprávní záležitost. Zde
jde o důležitou otázku drobného zemědělského
lidu.
Zemědělský výbor posl. sněmovny
usnesl se již r. 1925 na resoluci, na základě
které se vláda vyzývá, aby byl předložen
nový celostátní pachtýřský
zákon. Rovněž o potřebě tohoto
pachtýřského zákona mluvil předseda
dnešní vlády dr Švehla ve vládním
prohlášení v prosinci r. 1925.
My ovšem chápeme dnešní situaci. Od té
doby se poměry změnily na tolik, že drobný
zemědělský lid nemůže spoléhati
na to, že by sliby, a v tomto případě
i sliby předsedy vlády, mohly býti k jeho
prospěchu splněny. Požadavek celostátního
pachtýřského zákona není s
ovšem požadavkem nějakého cukrovarnického
s kartelu, aby zvýšena byla cena cukru, nýbrž
je požadavkem nejchudších vrstev venkovského
lidu, jimž dnešní poměry nedovolují,
aby si mohly za přístupnou cenu zpachtovati měřici
půdy ke své obživě. Tento postup ministerstva
zemědělství a celé dnešní
vlády je do kladem o tom, že je to vláda protilidová
a sociálně nespravedlivá.
V souvislosti s ohlášenými osnovami nových
zákonů budiž mi dovoleno říci
několik slov k chystané osnově zákona
o pojištění krupobitním a dobytčím.
Způsob, jakým jsme až dosud řešili
otázku náhrady za škody způsobené
živelními pohromami, ukázal se zvláště
při letošních ohromných katastrofách
naprosto nedostačujícím. Škody byly
namnoze takového rázu, že šlo při
nich o holou existenci postižených zemědělců.
Na škody takovéhoto druhu byla státní
moc vpravdě ničím.