Posl. Zajiček [německy]: Slavná
sněmovno! Péče o válečné
poškozence jest nejen v tomto, nýbrž i v jiných
státech velkou otázkou finanční a
sociální. V každém státě
byla tato péče provedena podle jiných zásad.
Ani v jiných státech, ani u nás není
nikdo spokojen s příslušnými zákony.
Starý zákon o hranici příjmu od 5000
do 10.000 Kč nevyhovuje přáním válečných
poškozenců a dodávám, ani přáním
jednotlivých politických stran. Snad mi odpovíte:
Nesouhlasí-li s tímto zákonem ani vládní
strany, pak měly dnes příležitost starý
zákon změniti. Nečiníme toho dnes
ze dvou důvodů: Jsme stejného mínění,
že obě hranice dlužno sloučiti v jednu.
Příslušní ministři prohlásili
včera, že s tímto návrhem úplně
souhlasí. Nejsme jednotni, pokud jde o výši
této jednotné hranice. Bylo by snad spravedlivější
nakládati s invalidy obdobně jako činí
zákon o důchodové dani, a to tak, že
by se poskytl důchod invalidovi, jenž neplatí
důchodové daně, nikoliv však tomu, jenž
jest povinen důchodovou daň platiti. (Předsednictví
převzal místopředseda inž. Dostálek.)
Ale i kdybychom byli jednotni v této otázce,
nemohli bychom souhlasiti s částečnou reformou
zákona o zaopatření invalidů. Naše
strana si přeje nyní jako dříve reformy,
při které by byly projednány i jiné
otázky.
Prohlásili jste jak ve dnešní rozpravě,
tak také včera ve výborech, že jsme
měli dosti času, abychom tuto reformu provedli.
Připomenuli jste nám iniciativní návrhy,
jež jsme v červnu 1926 podali zde ve sněmovně.
Připomenuli jste dále řeči, které
jsme pronesli já a jiní kolegové z mého
klubu. Poukázali jste konečně na resoluci,
kterou jsem dne 30. listopadu 1926 podal v soc.-politickém
výboru, resoluci, v níž byla vláda vyzvána,
aby co nejdříve novelovala zákon o válečných
poškozencích a při tom v nejširší
míře přihlížela k iniciativním
návrhům posl. Čuříka,
Schuberta a Zajička.
Z toho, že vláda této resoluce neprovedla,
a že v tomto roce novely ještě nepředložila,
se vyvozuje, že jsme zradili své tehdejší
návrhy a požadavky.
Dovolte mi říci upřímné slovo!
Že nebylo dbáno našeho resolučního
návrhu, naprosto neschvalujeme, a nemáme chuti dovoliti
ještě další odklad novelisace. Proto jsme
nedali prodloužiti zákon na rok, jak to bylo ve vládním
návrhu, nýbrž jen na půl roku. Je-li
v tisku, jenž byl včera rozdáván, uvedeno
datum 31. prosince, jest to pouze tisková chyba, která
bude při hlasování opravena.
Z rozličných důvodů nedošlo dosud
k novele Jde zde o ohromnou otázku, kterou jednotlivá
především rozhodující místa
chtějí rozřešiti v četných
bodech odlišně, často opačně.
Finanční náklady té nebo oné
změny nedají se jen tak lehce vypočítati,
jak se za to má. V každé vládě
musejí se vládní strany a příslušná
ministerstva dohodnouti o každém jednotlivém
návrhu zákona. To trvá často dlouho.
Připomínám zde jen jiné zákony,
na př. daňovou reformu, zrušení vis
atd. (Výkřiky něm. soc. demokratických
poslanců. - Posl. de Witte [německy]: Děláte
ještě více válečných poškozenců.)
Připomínám jen červencovou revoluci
ve Vídni. (Výkřiky něm. soc. demokratických
poslanců.)
Naši protivníci prohlašovali, že vládní
strany chtějí v roce 1927 zhoršiti zákon
o válečných poškozencích. (Hluk.
- Místopředseda inž. Dostálek
zvoní.) Vyčítáte-li nám,
že jsme nedodrželi svého slibu, můžeme
vám vyčísti, že se vaše proroctví
nesplnila.
Pan ministr financí dr Engliš prohlásil
před rokem, že bez reformy zákona o válečných
poškozencích nemůže náš rozpočet
býti aktivní. Těší nás,
že se rozpočet stal aktivním, ačkoliv
invalidé dostávají staré důchody.
(Hluk. - Výkřiky něm. soc. demokratických
poslanců.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Prosím o klid.
Posl. Zajiček (pokračuje): Těší
nás, že rozpočet jest aktivní přes
daňovou reformu, která způsobí, že
se státní příjmy podstatně
sníží. A těší nás,
že pan ministr financí ve svém letošním
výkladu nemluvil již o těchto úsporách.
Zákon o invalidech nebyl zhoršen. "Ale"
- řekne se - "výklad zákona!" Na
důkaz tohoto tvrzení bylo dnes uvedeno, že
v letech 1923, 1924 a 1925 bylo více vydáno na invalidy
než v letech 1926 a 1927. Proč? Za prvé bylo
v těchto třech letech více invalidů
než dnes, (Výkřiky něm. soc. demokratických
poslanců.) a za druhé bylo v těchto letech
vyplaceno mnoho doplatků, které měly býti
poukázány v letech předešlých.
Kterýsi řečník dnes poukázal
na to, že se drahotou podstatně zhoršila životní
úroveň invalidů. Pánové! Nepopíráme,
že nastalo zdražení, i když musíme
dodati, že tato drahota jest po jisté stránce
zjevem mezinárodním. (Výkřiky něm.
soc. demokratických poslanců.) Před půl
v druhým rokem bylo lacino, ale tehdy byla celá
armáda nezaměstnaných, dnes jest dráže,
ale musíte přiznati, že dnes počet nezaměstnaných
jest podstatně menší než před půl
druhým rokem. A, vážení, tážeme-li
se, proč mají továrny dnes více zaměstnání
než dříve, můžeme poukázati
na to, že zde především rozhodovalo šetrné
hospodářství nebo řekněme šetrnější
hospodářství ve státním rozpočtu
a obchodní smlouvy. A těchto obchodních smluv
nebyli bychom mohli uzavříti, kdybychom se nebyli
usnesli na tak velice hanobeném zákonu o clech na
potraviny. (Hluk.)
Při této příležitosti rád
bych znovu jménem svého klubu uvedl zásady,
podle nichž jsme rozhodnuti pokračovati ve své
práci pro invalidy. Žádáme především,
aby neutěšený stav těžkých
invalidů byl zlepšen. V chudém Rakousku dostává
75%ní invalida 120 šilinků měsíčně.
Člověk úplně bez pomoci dostává
měsíčně 252 šilinků a
slepý dostává v místě prvé
třídy 318 šilinků měsíčně.
Srovnáme-li s tím číslice, obsažené
v našem zákoně... (Posl. Grünzner [německy]:
Styďte se!) Ano, musíme se styděti, ale
zákon pochází z doby, kdy ministrem sociální
péče byl český sociální
demokrat. (Hluk.) Druhý náš požadavek
týká se vrácení přeplatků.
Zjišťujeme, že ministerstvo sociální
péče a ministerstvo financí po této
stránce letos jednalo liberálněji než
v letech dřívějších. Třetí
požadavek týká se ustanovení nových
přihláškových lhůt. Jest 38.000
invalidů, kteří se pozdě přihlásili.
Z těchto 38.000 osob jest jistě dosti značné
procento těch, při nichž se šetřením
zjistí, že patří mezi 20%ní invalidy.
(Výkřiky něm. soc. demokratických
poslanců.) Ale i když uznání těchto
nových invalidů bude vyžadovati 20 milionů
Kč, domníváme se, že pro tyto lidi musejí
býti tyto peníze prostě nalezeny. Čtvrtý
požadavek týká se unifikace hranice příjmu.
O tom jsem mluvil již na počátku. To jsou naše
zásady. Jen lidé, kteří neznají
nejprostších zásad parlamentarismu a ti, kdož
jich znáti nechtějí, mohou nás činiti
odpovědnými za to, že tyto požadavky válečných
poškozenců nebyly úplně provedeny. Poctivě
o to usilujeme a nedovolíme, aby někdo o této
naší dobré vůli pochyboval. (Hluk.
- Výkřiky něm. soc. demokratických
poslanců.) Naše strana jest jen částí
koalice. (Výkřiky něm. soc. demokratických
poslanců.) Němečtí sociální
demokraté připomínají nám neustále
návrhy, jež jsme podali. Nuže, pánové,
přijde jednou čas, kdy němečtí
sociálně-demokratičtí poslanci budou
seděti ve vládě a pak již z čistého
přátelství jednou vytáhneme a přečteme
ty četné návrhy, jež jste během
10 let zde ve sněmovně podali a budeme viděti,
kolika návrhy jste prorazili. (Výkřiky
něm. soc. demokratických poslanců.) Pánové,
již loňského roku jsem s tohoto místa
upozornil, že plných 8 let všichni ministři
sociální péče patřili k českým
socialistickým stranám, upozornil jsem, že
plných 8 let všichni zpravodajové o tomto zákonu
v rozpočtovém výboru a v soc.-politickém
výboru byli vždy čeští sociální
demokraté, čeští socialisté.
Plných 8 let byly stále podávány návrhy,
směřující ke zlepšení
zákonodárství o invalidech, a já jen
zjišťuji, že tito čeští socialističtí
ministři a zpravodajové důsledně odmítali
všechny tyto návrhy. Nyní přicházejí
tito pánové a hrají si na velké zachránce
invalidů. (Různé výkřiky
na levici.) Pánové! Zaopatření
invalidů nesmí se posuzovati s čistě
fiskálního stanoviska. Bylo-li poslední dobou
povoleno železničním zaměstnancům
100 milionů Kč, jež jim úplně
přejeme a bylo-li v chudém Rakousku před
několika týdny povoleno 15 milionů šilinků
ke zlepšení důchodů, pak musejí
býti nalezeny i peníze potřebné ke
splnění našich hlavních požadavků.
(Potlesk.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Ke slovu není již nikdo přihlášen,
rozprava je tudíž skončena.
Žádám o přečtení podaných
návrhů.
Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška
(čte):
1. Pozměňovací návrh posl. Kopasze
a soudr.:
Čl. I znějž:
Ustanovení §u 2, odst. 1 zákona ze dne 20.
února 1920, č. 142 Sb. z. a n., o požitcích
válečných poškozenců, ve znění
zákona ze dne 25. ledna 1922, č. 39 Sb. z. a n.,
se mění a bude zníti:
"Nárok na požitky přísluší
válečnému poškozenci bez ohledu na jeho
příjem".
Odst. 2, 3 a 4 se zrušují.
2. Eventuální návrh posl. Kopasze a
soudr.:
Bude-li zamítnut náš pozměňovací
návrh na změnu čl. I, navrhujeme, aby čl.
I zněl: Ustanovení §u 2, odst. 1 zákona
ze dne 20. února 1920, č. 142 Sb. z. a n., o požitcích
válečných poškozenců, ve znění
zákona ze dne 25. ledna 1922, č. 39 Sb. z. a n.,
se mění a bude zníti:
"Nárok na požitky přísluší
válečnému poškozenci, jehož roční
příjem není větší nežli
18.000 Kč; je-li však vyšší příjem
menší nežli součet 18.000 Kč a
důchodu (§ 6), jenž by válečnému
poškozenci jinak příslušel, jest mu přiznati
důchod v částce, doplňující
tento součet."
Odst. 2, 3 a 4 se zrušují.
3. Pozměňovací návrh posl. Simma
a druhů ke čl. I:
Hranice příjmů, až do které se
vyplácí důchod válečným
poškozencům, a to hospodářsky samostatně
nebo hospodářsky nesamostatně činným,
činí 16.000 Kč.
4. Pozměňovací návrh posl. Kirpalové
a soudr.:
Čl. I má zníti: Působnost §u
2 zákona ze dne 20. února 1920, č. 142 Sb.
z. a n., o požitcích válečných
poškozenců se prodlužuje takto:
"§ 2. Nárok na požitky přísluší
válečnému poškozenci, jehož roční
příjem není větší než
16.000 Kč. Je-li však jeho vyšší
příjem menší nežli součet
16.000 Kč a důchodu (§ 6), jenž v by válečnému
poškozenci jinak příslušel, jest mu přiznati
důchod v částce doplňující
tento v součet.
Do příjmu se nezapočítává
příjem všech osob, k jejichž výživě
válečný poškozenec podle zákona
jest povinen přispívati a jež s ním
bydlí ve společné domácnosti.
Na válečného poškozence, který
byl klasifikován jako neschopný k výdělku
z 85 až 100%, ustanovení předcházejícího
odstavce se nevztahuje."
5. Eventuální návrh posl. Kirpalové
a soudr.:
Bude-li zamítnut pozměňovací návrh
ke čl. I, navrhujeme:
Působnost §u 2, odst. 1 zákona ze dne 20. února
1920, č. 142 Sb. z. a n., o požitcích válečných
poškozenců ve znění zákona ze
dne 25. ledna 1922, č. 39 Sb. z. a n., prodlužuje
se do 31. prosince 1928 s tou změnou, že místo
částky 6.000 Kč mají býti vložena
slova: "částka osvobozená od daně
důchodové (§§ 3, 30 a 31 zákona
ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n., o přímých
daních)."
6. Pozměňovací návrh posl. Pechmanové
, Zeminové, Bergmanna, Langra, Tučného a
druhů:
Čl. I nechť zní:
Působnost §u 2, odst. 1 zákona ze dne 20. února
1920, č. 142 Sb. z. a n., o požitcích válečných
poškozenců ve znění zákona ze
dne 25. ledna 1922, č. 39 Sb. z. a n., prodlužuje
se do 31. prosince 1928 s touto změnou:
"Hranice příjmu válečného
poškozence, až do které má nezkrácený
nárok na důchod, při činnosti hospodářsky
samostatné i při činnosti hospodářsky
nesamostatné, stanoví se roční částkou
Kč 12.000."
7. Pozměňovací návrh posl. Remeše,
R. Chalupy, inž. Nečase a soudr.:
Poslední slova čl. I nechť znějí:
"prodlužuje se do 31. prosince 1930".
Hranice příjmu omezující nárok
na důchod válečných poškozenců,
zvýšena byla na 10.000 Kč.
8. První eventuální návrh posl. Remeše,
R. Chalupy, inž. Nečase a soudr.:
Bude-li náš návrh ke čl. I zamítnut,
navrhujeme, aby hranice příjmu stanovena byla na
8.000 Kč.
9. Druhý eventuální návrh posl. Remeše,
R. Chalupy, inž. Nečase a soudr.: Kdyby náš
první eventuální návrh byl zamítnut,
navrhujeme hranici příjmu na 6.000 Kč.
10. Resoluční návrh posl. Pechmanové,
Zeminové, Bergmanna, Langra, Tučného a druhů:
Ministerstvo financí se vybízí, aby do nejbližší
schůze soc.-politického výboru předložilo
materiál o držitelství trafik v Československé
republice. Trafiky, které se nacházejí v
rukou lidí zámožných nebo majitelů
ještě jiných obchodů, poskytujících
existenci, buďtež do 3 měsíců ministerstvem
financí vypovězeny a pro příště
zadávány výhradně legionářům
a válečným poškozencům.
11. Resoluční návrh posl. Pechmanové,
Zeminové, Bergmanna, Langra, Tučného a druhů:
Ministerstvu soc. péče se ukládá,
aby předložilo v nejkratší době
sociálně-politickému výboru návrh
vhodného opatření, za účelem
kontroly výsledků sociálně-lékařských
prohlídek, a to tak, aby také všem, kteří
z nezaviněných jimi příčin
k sociálně-lékařským prohlídkám
se nemohli dostaviti, měli možnost svůj nárok
dodatečnou prohlídkou prokázati a potvrditi.
12. Resoluční návrh posl. Pechmanové,
Zeminové, Bergmanna, Langra, Tučného a druhů:
Ministerstvo soc. péče se vyzývá,
aby předložilo návrh zákona o povinném
zaměstnání válečných
poškozenců ve službách státních
a jiných veřejných.
13. Resoluční návrh posl. Kirpalové
a soudr.:
Vláda se vybízí, aby do 14 dnů předložila
návrh novely zákona o válečných
poškozencích, při čemž budiž
dbáno požadavků obsažených v iniciativních
návrzích tisky 549, 557 a 698.
14. Resoluční návrh posl. Simma a
druhů:
Vláda se vybízí, aby nařídila,
aby lhůta, ve které váleční
poškozenci mají se hlásiti o důchod,
byla znovu prodloužena.
15. Resoluční návrh posl. Remeše,
R. Chalupy, inž. Nečase a soudr.:
Vládě se ukládá, aby Národnímu
shromáždění předložila osnovu
zákona na otevření nové lhůty
pro válečné poškozence, kteří
dosud své zákonné nároky neuplatnili.
16. Resoluční návrh posl. Simma a
druhů:
Vláda se vybízí, aby nařídila,
aby válečným poškozencům nebyly
předpisovány k vrácení přeplatky
důchodů, jestliže je váleční
poškozenci přijali v dobré víře.
17. Resoluční návrh posl. Simma a
druhů:
Vláda se vybízí, aby v nejkratší
lhůtě provedla chybící novelisaci
platných zákonů o zaopatření
válečných poškozenců, jejich
vdov a sirotků a jiných pozůstalých
tak, jak toho žádají..
18. Resoluční návrh posl. Kopasze a
soudr.:
Vládě se ukládá, aby do týdne
předložila poslanecké sněmovně
návrh zákona, kterým se stanoví nová
jednoroční lhůta k přihláškám
o důchod válečných poškozenců,
prostá jakýchkoliv vylučovacích výminek
a omezovacích ustanovení.
19. Resoluční návrh posl. Kopasze a
soudr.: Vládě se ukládá, aby do měsíce
předložila poslanecké sněmovně
návrh novelisace zákona č. 142/1920 o požitcích
válečných poškozenců ve znění
zákona č. 39/1922, jenž by byl vypracován
na základě návrhu posl. Kopasze a
soudr. tisk 555.
20. Eventuální resoluční návrh
posl. Kopasze a soudr.:
Bude-li zamítnut náš resoluční
návrh, aby vláda předložila návrh
novelisace zákona o požitcích válečných
poškozenců vypracovaný na základě
návrhu posl. Kopasze a soudr. tisk 555, navrhujeme:
Vládě se ukládá, aby do měsíce
předložila poslanecké sněmovně
návrh novelisace zákona č. 142/1920 o požitcích
válečných poškozenců ve znění
zákona č. 39/1922, jenž by vyhovoval plně
požadavkům organisací válečných
poškozenců.
21. Resoluční návrh posl. Kopasze a
soudr.: Vládě se ukládá, aby do měsíce
předložila posl. sněmovně návrh
zákona o povinném zaměstnávání
invalidů, jenž by byl ve shodě s požadavky
organisací válečných poškozenců
a organisací sdružujících státní
zaměstnance invalidy.
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Návrhy ty jsou předmětem jednání.
Dávám slovo k doslovu prvnímu zpravodajovi,
panu posl. Al. Petrovi.
Zpravodaj posl. Al. Petr: Slavná sněmovno!
V debatě, v níž vystoupili z velké
části jen řečníci oposiční,
byla snesena velká řada důvodů proti
dnes projednávané osnově. Je nutno přiznati,
že řada těchto důvodů je uznávána
i koalici a vládními kruhy, a právě
z toho důvodu také je zákon o válečných
poškozencích měněn a proto také
během 1/2 roku bude předložena novelisace tohoto
zákona naší sněmovně. Než
i celá řada výtek neoprávněných
byla přednesena od řečníků
zde vystupujících.
Nechci se zabývati vývody řečníků
komunistických. Prominou mi kolegové. To je jasno,
že oni na žádném zákonu, na žádném
opatření republiky nemohou a nechtí a nebudou
nikdy chtíti nic dobrého najíti a najdou
na všem vždycky všechno špatné. (Výkřiky
komunistických poslanců a posl. Remeše.) To
je pro mne jasné.
Chci říci několik slov k řeči
kol. posl. Jaši, který nám v prvé
řadě vytýkal provisorium, které zase
děláme. Pan kol. Jaša ví dobře,
že on sám i jeho strana několikráte
takové provisorium odhlasovala, a myslím, že
tedy nemá příliš mnoho morálního
oprávnění. (Posl. Jaša: Naše
strana dělala zákony!) A potom také několikráte
provisorium s ostatními stranami. Co jste tedy sami dělali,
nemůžete vytýkati jako provinění
dnes vládním stranám, tím spíše
ne, když víte, že toto provisorium. (Posl.
Johanis: Takhle mluví zpravodaj výboru! Nejste na
schůzi!) Pan kol. Johanis mne nebude upozorňovat,
kde jsme, poněvadž jsem si toho dobře vědom.
(Výkřiky posl. Johanise.) To je váš
názor. Já vám ho nezazlívám,
a vy nemáte právo souditi, je-li můj názor
správný čili nic.
Já odpovídám na to, co řekl p. kol.
Jaša. Jestliže kol. Jaša a jeho strana
nejen zákon dělali, nýbrž také
provisorium povolovali, nemá právo nám vytýkati,
že děláme provisorium, zvláště
děláme-li ho kratší než oni, poněvadž
v této době provisoria uděláme zákon
nový, který upraví definitivně poměry
válečných poškozenců. (Výkřiky
posl. Johanise.) Měli jste dlouho možnost pracovati,
8 let jste byli spoluúčastníky všeho,
co se ve státě dělo, a mohli jste tedy ty
nespravedlivosti odstraniti. (Potlesk.) Nedělejte
tedy dnes ze sebe tak nadšené obhájce invalidů.
(Posl. Jaša: Vyhrožovali jste soudr. Habrmanovi žalobou!)
Ale nikdo ho za to nežaloval, přes to, že
ty peníze dal, klidně žije dále.
Kol. Jaša vytýkal, že v rakouské
republice je mnohem lépe postaráno o válečné
invalidy. Prý tam mají řadu nádherných
zámků, ve kterých dříve sídlila
šlechta, které dnes rakouská vláda dala
k disposici pro válečné invalidy. To je opravdu
chvályhodné, ale myslím, že on neměl
tolik naříkat na pozemkový úřad,
že byl tak nespravedlivý k válečným
invalidům, když jeho strana byla tak důležitým
činitelem v tom pozemkovém úřadě.
Vy jste měli v prvé řadě, když
jste se tak o invalidy starali, navrhovati, aby nejen vašim
družstvům, nýbrž i invalidům byly
zbytkové statky, zámky a paláce přiděleny.
(Potlesk.) Neudělali jste to a dnes přicházíte
k nám s výtkou. Na vaši adresu ty výtky
padají, nikoliv na naši adresu, my jsme spolu nerozhodovali.
(Posl. Jaša: To je jesuitsky přesmykovaná
odpovědnost!) To se podívejme. Nemůže
to býti u mne jesuitství, poněvadž jesuitou
nejsem. (Posl. Jaša: Ale máte jeho charakter!)
Potom ovšem nevím, podle jakého způsobu
vy jste kroutil všechny své důvody.
Nyní několik poznámek věcných.
Byla tu snesena řada výtek, že prý máme
horší zákon o válečných
poškozencích než všechny státy ostatní,
že je u nás o válečné poškozence
nejhůře postaráno. Kol. Kopasz nám
zde líčil, jak mnohem lepší zajištění
invalidů a válečných poškozenců
mají v Rusku. (Výkřiky posl. Kopasze.)
Já jsem, p. kol. Kopaszi, v tom vašem sovětském
Rusku za bolševické vlády žil skoro 3
léta a vím, že tam mají mnoho lepších
ustanovení zákonných na papíře,
ale ve skutečnosti ani 10% jich není uvedeno v život.
(Výkřiky posl. Kopasze. - Stálé
výkřiky komunistických poslanců.)
Znám to dobře, tím se nechlubte; co tam
všechno mají, to je pouze na papíře,
kdežto u nás, třebaže to není na
papíře, ve skutečnosti je to lepší
než ve vašem slavném SSSR. (Potlesk lidových
poslanců. - Odpor komunistických poslanců.
- Výkřiky posl. Mikulíčka.)
Kol. posl. Mikulíček má pravdu,
že tam nedrancují státní pokladny faráři
a biskupové. (Stálé výkřiky.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Prosím o klid.
Zpravodaj posl. Al. Petr (pokračuje): Ale
drancují tam státní pokladny bolševičtí
komisaři, tedy je to jenom záměna osob. (Výkřiky
posl. Mikulíčka.) Slavná sněmovno!
Já chci říci několik slov v závěru
své řeči o tom, jak vlastně pojištění
u nás vypadá. (Posl. Johanis: To je polemika
k pozměňovacím návrhům?) Ano.
Všechno to, co bylo obsazeno v řečech, je vtěleno
v pozměňovacích návrzích. (Posl.
Karpíšková: Vy jste klerikální
kohout! Že se nestydíte, to jste zástupce dělníků?)
Vy, kolegyně, se nestydíte a nadáváte
a já se styděti mám; ano stydím se,
ale za vaše nadávání, stydím
se za vás, že dovedete nadávati v poslanecké
lavici, za to se opravdu stydím. (Výkřiky.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Prosím o klid.
Zpravodaj posl. Al. Petr (pokračuje): Chci
říci, že, třebas péče
o válečné poškozence u nás není
taková, jak by si všichni sociálně cítící
občané tohoto státu přáli.
(Posl. Mikulíček: Vy toho sociálního
citu máte!) Já myslím také vás,
pane kolego. Třebaže ta péče není
taková, jak by si bylo přáti, je nutno uznati,
že vzhledem k finančním silám, k hospodářskému
postavení státu vykonáno bylo dosti do dnešního
dne. (Výkřiky posl. Mikulíčka.)
Do konce r. 1926, prosím, vyplatil stát na požitcích
a zaopatření válečných invalidů
4.153,710.000 Kč. (Výkřiky posl. Kopasze.)
Myslím, že je to obnos úctyhodný
a že skutečně nemůže nikdo podceňovati
péči státu o naše válečné
invalidy. Jestliže se dnes z řad oposice vytýká,
že náklad klesá, dovoluji si upozorniti, že
klesl také počet invalidů a válečných
poškozenců (Výkřiky posl. Kopasze.)
z počtu 588.000 na 492.000 osob. (Výkřiky
komunistických poslanců.)