Zpravodaj posl. Al. Petr (pokračuje): Nyní
k pozměňovacím návrhům. Dovoluji
si upozorňovati, že pozměňovací
návrhy nemohu doporučiti slavné sněmovně
ke schválení proto, poněvadž předbíhají
připravovanou vládní novelisaci, která
má býti parlamentu předložena. Vyslovuji
se tudíž proti všem pozměňovacím
návrhům a opakuji svůj návrh: Doporučuji,
aby slavná sněmovna schválila osnovu ve znění
zprávy výborové se změnou, že
místo chybného data 31. prosince 1928 státi
bude datum "30. června 1928". (Potlesk.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Dávám slovo k doslovu druhému zpravodaji
za výbor rozpočtový - p. posl. Pekárkovi.
Zpravodaj posl. Pekárek: Slavná sněmovno!
Jako referent o prodlužujícím zákonu
mohu s velikým potěšením konstatovati,
že velmi zřídka se stává ve sněmovně
i ve výborech, aby ve věcech, o nichž zde jednáme,
tak často se názory řečníků
oposičních a vládních shodovaly. Stalo
se to opětně při tomto zákonu, bylo
to konstatováno již ve výboru rozpočtovém
p. kol. posl. Remešem, že mnoho z mých
důvodů jako referenta uznává za zcela
správné. Mohu také s potěšením
konstatovat, že zejména můj výklad o
tom, že poměry od posledního prodlužujícího
zákona velmi podstatně se změnily a že
je zapotřebí provésti novelisaci zákona
v takovém smyslu, aby došlo k rovnoprávnosti
nároků samostatně i nesamostatně výdělečně
činných byl uznán za správný.
Při debatě v této sněmovně
byla většina názorů, pronesených
ve výborech, opakována, ale mám přece
jen za svoji povinnost, abych aspoň některých
se dotkl. Paní kol. Kirpalová vyslovila zde
jistou pochybnost o upřímnosti prohlášení,
že bude provedena novelisace zákona takovým
způsobem, aby přihlížela skutečně
k změněným hospodářským
poměrům.
Paní kol. Kirpalová ovšem vyslovovala
pochybnost zejména o upřímnosti členů
vlády. Nemám možnosti, abych sám tuto
upřímnost zkoumal, ale mám možnost,
abych dnes prohlásil, že upřímnost zcela
určitě byla na stranách dnešní
vládní koalice, poněvadž byly to strany
koaliční, které si vynutily, aby prodlužující
zákon na místo původní celoroční
platnosti platil toliko půl roku a aby tak lhůta
k předložení definitivního zákona
byla zkrácena. V tom jest jistě jasné a přesvědčivě
vyjádřena vůle koalovaných stran poměry
zlepšit. Paní kol. Kirpalová prohlásila
právem, že váleční poškozenci
nežádají si milosti. Bylo by také ubohé,
kdyby stát v tom, co válečným poškozencům
dává, viděl nějakou milost. Žádáme
na občanech státních, aby hájili samostatnosti
státu, a máme také povinnost se postarat
o občany státní, když ve službách
státu byli zmrzačeni. Myslím, že to
bude také jedním z hledisek, na něž
budeme dbát při nastávající
novelisaci zákona o válečných poškozencích.
(Výkřiky posl. Johanise.)
Bylo zde mluveno o militarismu a k militarismu československému
byl postaven protiklad - péče o válečné
poškozence, jako kdyby militarismus byl překážkou
lepší péče. (Hlasy: Jest.) Já
pravím, že není překážkou,
jest naopak zárukou toho, že se nevrátí
tak lehce doba, jako byla veliká válka, jež
nám ty miliony válečných poškozenců
vyrobila. (Výkřiky posl. Kopasze.) Pane kol.
Kopaszi, měl jsem příležitost
po třikráte poslouchat vaše čtení,
a to v soc.-politickém výboru, v rozpočtovém
výboru a dnes zde, třikrát za sebou totéž,
mám dobrou paměť, zapamatoval jsem si to, a
buďte bez starosti, že co tam bylo dobrého, neopomenu
při spolupráci náležitě uplatniti.
Ale pravím, že militarismus československý
není překážkou lepší péče
o válečné poškozence, jest toliko zárukou,
že tak lehce někdo v zahraničí nám
nebude nové poškozence dělat. (Výkřiky
posl. Mikulíčka.)
Pan kol. Jaša si stěžoval, že menší
náklad na válečné poškozence
není v poměru k cifře úmrtnosti a
konstatoval, že je náklad menší o 54 miliony.
Dovoluji si uvésti to na pravou míru v tom směru,
že ten náklad je menší toliko o 7 1/2
milionu, poněvadž p. kol. Jaša přehlédl
náklady administrativní. Když to vezmeme do
počtu, vychází asi 7 1/2 milionu.
Pan kol. Jaša stěžoval si také
do klasifikace neschopnosti. Mám za svou povinnost konstatovati,
že klasifikace nebo taxace neschopnosti neděje se
snad podle nějakých norem jen tak vynalezených,
nýbrž podle empirických norem, ze zkušenosti,
jež byly učiněny v nemocenských a úrazových
pojišťovnách. I když snad tedy přichází
k nějaké chybě, tedy pochybení právě
proto, že taxace děje se v duchu těchto starých
zapracovaných úřadů, nemůže
býti tak veliké.
Pan kolega zmiňoval se také o navrácení
neprávem vyplacených a přijatých podpor.
Soudím, že v této otázce nelze činiti
nějaké přímočaré opatření,
poněvadž bylo by přímo hříchem
na zájmech samotných válečných
poškozenců, kdyby šmahem se promíjelo
všechno, co bylo vyplaceno a přijato. Ten, kdo vědomě
a jsa ještě k tomu majetným člověkem,
přijal více, než mu náleželo, musí
býti za každou cenu přidržen k tomu, aby
to státu v vrátil, poněvadž to přichází
na druhé straně k dobru těm válečným
poškozencům, kteří jistě mají
nárok na to, aby jejich postavení, pokud možno,
bylo zlepšeno. Vyžádal jsem si statistiku od
ministerstva soc. péče a podle ní se při
požadavcích navrácení vyplacených
požitků postupuje v ohleduplných případech
skutečně benevolentně, a bylo už odepsáno
přes 2 miliony Kč, ačkoli celková
ta cifra dělá téměř 30 milionů.
(Výkřiky posl. Mikulíčka.)
Opakuji, kol. Mikulíčku, že v ohleduplných
případech u lidí, kteří jsou
nemajetní, se to dokonce s poukazem ministerstva financí
odpisuje a majetní jsou přidržováni
k tomu, aby vrátili. To je jistě spravedlivé
sociální opatření.
Kol. Jaša mluvil zde také o dodatečných
přihláškách. Lhůta ku přihláškám
byla dvakrát prodloužena, posledně dokonce
r. 1923. I teď po uplynutí této lhůty
v ohleduplných případech ministerstvo poskytuje
buďto odškodnění jednou pro vždy,
nebo roční příspěvky. Snad
při novelisaci, kterou chystáme i po této
stránce, bude lze najíti nějakou cestu, nějaký
prostředek, aby ti, kdo skutečně mají
nárok a potřebovali by to, kde skutečně
je nutno dbáti mimořádných okolností,
mohli svůj nárok ještě uplatniti.
Pan kol. Horpynka zmiňoval se o hranici pro samostatně
výdělečně činné a
opakoval, co bohudíky bylo jaksi výrazem většiny
sněmovny a co mohu také s povděkem kvitovati.
Ale zmínil se také o kongresu ve Vídni. Pokud
se týče mezinárodních kongresů
v zahraničí a zejména na půdě
států, které nejsou, pokud jde o naši
samostatnost, právě nadšeny, jsme zvyklí
na to, že tam slyšíme všelicos o tom, že
v naší republice to není v pořádku.
Tyto výroky, které jsou činěny na
mezinárodních kongresech nelze vždycky tak
vážně bráti. (Výkřiky
posl. Horpynky.)
Kol. Simm mluvil asi ve smyslu všech ostatních
pp. řečníků a nemám, co bych
mu odpověděl.
Jednu věc však v závěru svých
poznámek mám za svou povinnost zdůrazniti.
Pan kol. Jaša řekl, že sociální
politika státu musí býti podložena koncepcí
míru a koncepcí lidství. Podtrhuji a souhlasím
s tím úplně. Koncepce míru - náš
stát ničeho jiného nechce než mír,
a vše co dělá, je přípravou k
tomu, abychom skutečně mír mohli udržeti,
ale také abychom ho mohli eventuelně obhájiti.
A jestliže u nás v naší republice pojem
lidství (Výkřiky.) po převratu
daleko více nebyl vyzdvižen a zdůrazněn,
než jsme byli zvyklí v bývalém Rakousku,
pak bych neměl dostatek představy o skutečné
demokracii. (Výkřiky posl. Mikulíčka.
- Místopředseda inž. Dostálek
zvoní.)
Pokud jde o stránku lidství, myslím, že
jsme vykonali v naší republice za tu krátkou
dobu dost.
Soudím, že při nastávající
novelisaci musíme dva elementy nechati spolupracovati.
Musíme nechat spolupracovati sice chladný rozum,
možnost finanční, ale musíme také
dáti mluviti srdci, a myslím, že to je věcí
celé sněmovny. Necháme-li mluviti chladnou
mysl a srdce, musí výsledek dopadnouti tak, jak
jest přáním všech těch členů
naší sněmovny, kteří mají
skutečně zdravé, poctivé sociální
cítění.
Nemohu tedy nic jiného dále připojiti k vývodům
pánů předřečníků,
než co jsem řekl.
Pokud jde o pozměňovací návrhy, vyslovil
jsem se o nich obsáhle v rozpočtovém výboru.
Připojuji se k návrhu posl. Al. Petra a navrhuji
jejich zamítnutí, poněvadž jistě
mnoho z nich může býti uplatněno při
nastávající novelisaci. Pokud jde o osnovu
samu, navrhuji poznovu, aby byla slavnou sněmovnou přijata.
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Přistoupíme ke hlasování.
Zákon má 2 články, nadpis a úvodní
formuli.
Jelikož byly podány pozměňovací
návrhy, hodlám dáti hlasovati takto:
O čl. I budeme hlasovati nejprve v úpravě
pozměňovacího návrhu posl. Kopasze
a soudr.; nebude-li přijata, v úpravě eventuálního
návrhu posl. Kopasze a soudr.; nebude-li přijata,
v úpravě návrhu posl. Simma a druhů;
nebude-li přijata, v úpravě návrhu
posl. Kirpalové a soudr.; nebude-li přijata,
v úpravě eventuálního návrhu
posl. Kirpalové a soudr.; nebude-li přijata,
v úpravě návrhu posl. Pechmanové,
Zeminové, Bergmanna, Langra, Tučného a druhů;
nebude-li přijata, v úpravě návrhu
posl. Remeše, Rud. Chalupy, inž. Nečase
a soudr.; nebude-li přijata, v úpravě 1.
eventuálního návrhu posl. Remeše,
R. Chalupy, inž. Nečase a soudr.; nebude-li přijata,
v úpravě 2. eventuálního návrhu
posl. Remeše, R. Chalupy, inž. Nečase
a soudr.; nebude-li ani tato úprava přijata, hlasovali
bychom o čl. I podle znění zprávy
výborové, opravené pány zpravodaji.
O čl. II, nadpisu a úvodní formuli zákona,
k nimž není pozměňovacích návrhů,
budeme hlasovati podle zprávy výborové.
Jsou snad proti navrženému způsobu hlasování
námitky? (Nebyly.) Není jich. Budeme tedy
hlasovati, jak jsem uvedl.
Sněmovna je schopna se usnášeti.
Kdo souhlasí s čl. I v úpravě návrhu
pozměňovacího pp. posl. Kopasze a
soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Tím úprava podle tohoto pozměňovacího
návrhu je zamítnuta.
Kdo dále souhlasí s článkem I v úpravě
eventuálního návrhu p. posl. Kopasze a
soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Tím i tato eventuální
úprava, navržená pp. posl. Kopaszem a
soudr. ke čl. I, je zamítnuta.
Kdo dále souhlasí s čl. I v úpravě
návrhu pp. posl. Simma a druhů, nechť
zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Tím i tato úprava čl.
I je zamítnuta.
Kdo souhlasí s čl. I v úpravě návrhu
pp. posl. Kirpalové a soudr., nechť zvedne
ruku. (Děje se.)
To je menšina. Tím i tato úprava čl.
I je zamítnuta.
Kdo souhlasí s čl. I v úpravě eventuálního
návrhu pp. posl. Kirpalové a soudr., nechť
zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Úprava tato je zamítnuta.
Kdo souhlasí s čl. I v úpravě návrhu
pp. posl. Pechmanové, Zeminové, Bergmanna,
Langra, Tučného a druhů, nechť zvedne
ruku. (Děje se.)
To je menšina. I tato úprava je zamítnuta.
Kdo souhlasí s úpravou čl. I podle návrhu
pp. posl. Remeše, R. Chalupy, inž. Nečase
a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Úprava tato je zamítnuta.
Kdo dále souhlasí s úpravou čl. I
podle prvního eventuálního návrhu
pp. posl. Remeše, R. Chalupy, inž. Nečase
a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Úprava tato je zamítnuta.
Kdo souhlasí s úpravou čl. I v úpravě
druhého eventuálního návrhu pp. posl.
Remeše, R. Chalupy, inž. Nečase a soudr.,
nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. I tato úprava je zamítnuta.
Kdo nyní souhlasí s čl. I podle znění
zprávy výborové, opravené pány
zpravodaji, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím čl. I je přijat
podle znění zprávy výborové
s opravou, navrženou pp. zpravodaji.
Kdo nyní souhlasí s čl. II, nadpisem a úvodní
formulí zákona, k nimž není pozměňovacích
návrhů, podle zprávy výborové,
nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Čl. II, nadpis a úvodní
formule zákona přijaty jsou podle zprávy
výborové.
Tím poslanecká sněmovna přijal
a tuto osnovu zákona ve čtení prvém
podle zprávy výborové s opravou navrženou
zpravodaji.
Jelikož této osnově přiznáno
bylo ve včerejší, 117. schůzi zkrácené
řízení podle §u 55 jedn. řádu,
přistoupíme ihned ke druhému čtení.
Ad 1. Druhé čteni osnovy zákona o hranici
přijmu, vylučující z nároku
na důchod válečných poškozenců
(tisk 1384).
Zpravodajem výboru soc.-politického jest p. posl.
Al. Petr, zpravodajem výboru rozpočtového
jest p. posl. Pekárek.
Mají páni zpravodajové nějaké
návrhy oprav nebo změn textových?
Zpravodaj posl. Al. Petr: Nikoli.
Zpravodaj posl. Pekárek: Rovněž ne.
Místopředseda inž. Dostálek:
Jelikož nejsou žádné opravy ani změny
textové, dám hlasovati o osnově zákona
ve druhém čtení.
Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou
zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala
ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku.
(Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
tuto osnovu zákona také ve čtení
druhém.
Rozhodneme ještě o resolucích.
Žádám pp. zpravodaje, aby se o nich vyjádřili.
Zpravodaj posl. Al. Petr: Navrhuji zamítnutí
podaných návrhů resolučních.
Zpravodaj posl. Pekárek: Navrhuji rovněž
zamítnutí.
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Kdo souhlasí s resolučním návrhem
pp. posl. Pechmanové, Zeminové, Bergmanna,
Langra, Tučného a druhů o předložení
materiálu o držitelství trafik v Československé
republice, nechť pozvedne ruku. (Děje se.) To
je menšina. Zamítnuto.
Kdo souhlasí dále s resolučním návrhem
týchž pp. poslanců na předložení
vhodného opatření za účelem
kontroly výsledků sociálně-lékařských
prohlídek, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítnuto.
Kdo souhlasí s resolučním návrhem
týchž pp. poslanců o předložení
návrhu zákona o povinném zaměstnání
válečných poškozenců ve službách
státních a jiných veřejných,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítnuto.
Kdo souhlasí s resolučním návrhem
pp. posl. Kirpalové a soudr. na předložení
vládního návrhu novely zákona o válečných
poškozencích, a to ve smyslu iniciativních
návrhů tisky 549, 557 a 698, nechť pozvedne
ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítnuto.
Kdo souhlasí s resolučním návrhem
pp. posl. Remeše, R. Chalupy, inž. Nečase
a soudr. a shodným s ním resolučním
návrhem pp. posl. Simma a druhů na otevření
nové lhůty pro válečné poškozence,
kteří se dosud nepřihlásili, nechť
pozvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Tím jsou tyto shodné resoluční
návrhy zamítnuty.
Kdo souhlasí s resolučním návrhem
pp. posl. Simma a druhů, aby válečným
poškozencům nebyly předpisovány k vrácení
přeplatky důchodů, nechť pozvedne ruku.
(Děje se.)
To je menšina. Tím i tento resoluční
návrh je zamítnut.
Kdo souhlasí s resolučním návrhem
týchž pp. poslanců, aby vláda provedla
v nejbližší lhůtě novelisaci platných
zákonů o zaopatření válečných
poškozenců ve smyslu jejich přání,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Tento resoluční návrh
je zamítnut.
Kdo souhlasí s resolučním návrhem
pp. posl. Kopasze a soudr. na otevření nové
jednoroční lhůty k přihláškám
o důchod bez jakýchkoliv omezovacích ustanovení,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. I tento resoluční návrh
je zamítnut.
Kdo nyní souhlasí s resolučním návrhem
pp. posl. Kopasze a soudr. na podání vládního
návrhu stran požitků válečných
poškozenců ve smyslu iniciativního návrhu
posl. Kopasze a soudr. (tisk 555), nechť pozvedne
ruku. (Děje se.)
To je menšina. Tento resoluční návrh
je zamítnut.
Kdo nyní souhlasí s eventuálním resolučním
návrhem týchž pp. poslanců, aby vláda
předložila sněmovně návrh zákona
o požitcích válečných poškozenců,
jenž by vyhovoval plně požadavkům organisací,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Tento resoluční návrh
je zamítnut.
Kdo konečně souhlasí s resolučním
návrhem pp. posl. Kopasze a soudr. na předložení
zákona o povinném zaměstnání
invalidů, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Tento resoluční návrh
je zamítnut. Tím vyřízen jest
1. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce, jímž je:
2. Zpráva výboru pro dopravu a veř. práce
a výboru ústavně-právního o
usneseni senátu (tisk posl. sněm. 1340) k vládnímu
návrhu (tisk sen. 492 a 532) zákona o ryzosti a
puncovní kontrole platinového, zlatého a
stříbrného zboží (puncovního
zákona) (tisk 1353).
Zpravodajem výboru pro dopravu a veř. práce
je pan posl. Vávra, jemuž uděluji slovo.
Zpravodaj posl. Vávra: Slavná sněmovno!
Máme rozhodnouti o usnesení senátu Národního
shromáždění republiky Československé
(tisk posl. sněm. 1340) k vládnímu návrhu
(tisk sen. 492 a 532) zákona o ryzosti a puncovní
kontrole platinového, zlatého a stříbrného
zboží (puncovního zákona).
Potřeba vydati nový puncovní zákon
vznikla především proto, aby domácí
výroba i obchod s předměty z drahých
kovů mohly se přizpůsobiti průmyslovému
pokroku. Sta ry puncovní zákon vyhlášený
26. května 1866 pod čís. 75 ř. z.
s účinností od 1. ledna 1867, který
v podstatě platil i v bývalých Uhrách,
nedovoluje volnost výroby zboží z drahých
kovů, nýbrž podle §u 24 nařizuje,
že slitiny ze zlata smějí obsahovati pouze
stříbro, aneb měď anebo oba dva kovy,
stříbrné předměty pak pouze
měď. Užívání jiných
kovů bylo z kázáno, čímž
výroba byla omezena. Toto stanovisko, aby pokrok technický
přizpůsoben byl administrativním předpisům,
brzdilo vývoj volby slitin a volbu jejich barvy. Důvodem
ustanovení §u 24 bylo, aby bylo umožněno
snadným způsobem, již črtem na kameni,
rozpoznati obsah drahých kovů ve slitinách.
Předložený puncovní zákon podle
§u 16 dovoluje používati při výrobě
libovolné slitiny, čímž nutí
zkoušející orgány k tomu, aby kontrola
přizpůsobena byla výrobní technice.
Volnost výroby slitin není omezena podle puncovních
zákonů ve většině evropských
států. Tato volnost výroby, požadovaná
také zdejšími výrobci a obchodníky,
klade ovšem určité požadavky na kontrolující
orgány a zkoušení stává se komplikovanější,
nežli je dosud. Kontrola může býti prováděna
pouze orgány, jež ovládají chemickou
analysu drahých kovů. I v tom směru nový
zákon reorganisuje dosavadní způsob kontroly
a podle části šesté zřizuje technické
kontrolní úřady, jež jsou podřízeny
ústřednímu vedení ředitelství
puncovní služby v Praze. Nejvyšší
instancí jest ministerstvo veřejných prací.
Veškeré tyto úřady vedeny budou na příště
odborníky, inženýry chemiky, podobně
jako jest tomu u technické finanční kontroly.
Úřady tyto zřízeny budou tam, kde
jsou centra zlatnické a stříbrnické
výroby. Jejich místo určuje se potřebou
této výroby. Dnes přichází
v úvahu středisko zlatnické výroby
Praha, dále středisko našeho stříbrnického
průmyslu v Moravské Třebové, a pak
ještě puncovní úřady pro Moravu
a Slezsko v Brně a pro Slovensko puncovní úřad
v Bratislavě. Pakli by vznikla výroba v některém
místě republiky, jest podle §u 42 puncovního
zákona možno zříditi také i pro
toto místo puncovní úřad. Nový
puncovní zákon zavádí kontrolu šperků
platinových, jež podle zastaralých předpisů
kontrole nepodléhají, neboť v době,
kdy byl puncovní zákon vydán, platina byla
levnější nežli zlato, kdežto dnes
cena platiny jest několikanásobná ceny zlata.
(Dnešní kursovní cena 1 kg zlata jest 23.900
Kč, platiny 80.000 Kč.) Zákonem zavádí
se ta ké unifikace dosavadních předpisů,
neboť předpisy uherské na některých
místech, zejména pokud jde o pokuty, se od bývalých
rakouských odlišovaly. Zákonem poskytuje se
ochrana kupujícímu obecenstvu před koupí
méně hodnotného zboží. Potřeba
kontroly odpovídá také zájmům
solidního výrobce a solidního obchodníka,
aby byl chráněn před nekalou soutěží,
neboť u předmětů z drahých kovů
jest napodobení velmi snadné. Úřední
kontrola provádí se v celé řadě
evropských států, na př. ve Francii,
ve Švýcarsku, v Anglii, v Rumunsku, v Rakousku, v
Polsku a vykonává svůj blahodárný
vliv na odvětví zlatnické a stříbrnické.
Nejlepším příkladem jest pro nás
Švýcarsko, kdež účelně vedená
technická kontrola švýcarských hodinek
a hodinkových pouzder přispěla k povznesení
švýcarského hodinářství,
které průměrně exportuje za 1 1/2
miliardy Kč svých výrobků do ciziny.
Zboží opatřené úřední
kontrolní značkou dává důvěru
kupujícímu v hodnotu zboží a chrání
jej takto, jakož i výrobce a obchodníka, před
zbožím méně cenným. Nový
puncovní zákon zavádí podle §
7 povinnost, aby kupující rychle mohl býti
orientován o obsahu drahého kovu tím, že
na každém šperku musí býti vyražena
zřetelně číslice, udávající
počet tisícin drahého kovu, což dosud
nebylo.
Nový puncovní zákon podle části
III. upravuje výrobu zboží s obsahem 250/1000
zlata, pro něž jest zavedeno puncování
fakultativní podle přání výrobců.
Toto šestikarátové zboží zavedeno
bylo u nás proto, aby chráněna byla výroba
kdysi kvetoucího zboží granátového,
které ztratilo svůj trh především
proto, že podle starých předpisů (§
21 a 43 p. z.) výroba tak zv. nového zlata nebyla
kontrolována, čímže zboží
granátové bylo znehodnoceno; předměty,
z nového zlata zhotovené, neměly dostatečného
množství drahého kovu, takže při
nošení černaly, čímž ztratily
oblibu ke škodě našeho zlatnictví. Zejména
byla to cizina, která české granáty
znehodnotila zasazováním do zlata, které
mívalo někdy jen 1/10 drahého kovu.
Zákon tento vypracován byl v dohodě s výrobními
i obchodními kruhy zlatnickými a stříbrnickými
i s korporacemi dělnickými, jež od něho
očekávají povznesení obchodu i domácí
výroby.
Z těchto důvodů výbor pro dopravu
a veřejné práce odporučuje poslanecké
sněmovně Národního shromáždění,
aby předložený zákon, schválený
již senátem, byl beze změny přijat,
jakož i připojená resoluce schválená
senátem. (Potlesk.)