Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Mezitím podal dr Adam, tentokráte v zastoupení pouze 5 provisionistů, novou žalobu u zemského soudu civilního v Praze dne 2 června 1926. Touto žalobou domáhali se žalobci vydání rozsudku, kterým

1. žalovaný stát uznává se povinným žalobcům nahraditi škodu, kterou utrpěli tím, že drahotní příspěvek a nouzová výpomoc byla jim, počínajíc 1. březnem 1926 zmenšena, a to Turkovi Aloisu 1461 Kč, Polákovi Emanuelu 1710 Kč, Houskovi Josefu 2205 Kč, Vondráškovi Karlovi 3240 Kč a Janu Kazdovi 2563 Kč 50 hal. se 6 % úroky ode dne podání žaloby,

2. bylo by uznáno právem, že žalovaný stát je povinen uznati nárok žalobců na měsíční drahotní přídavek a nouzovou výpomoc, který je odůvodněn a stává toho času po právu. Tento nárok byl oceněn u každého jednotlivého žalobce částkou 21.000 Kč.

Tato žaloba byla žalobci odůvodněna úplně stejně jako prvá žaloba poukazem na zákony, upravující požitky státním zaměstnancům, a to zákony č. 259 a 541/1919, č. 214, 314, 446 a 625/1920, č. 288 a 495/1921 a posléze č. 394/ 1922 Sb. z. a n.

Proti této žalobě byly vzneseny tyto námitky:

1. Námitka nepřípustnosti pořadu práva, odůvodněná stejně jako v prvém procesu, pokud by šlo o kompetenci Nejvyššího správního soudu. Poněvadž však v usnesení vrchního soudu zemského z 8. dubna 1926, jímž prvá žaloba byla odmítnuta pro věcnou nepříslušnost zemského soudu, bylo zaujato stanovisko, že jde tu o soukromoprávní poměr, a to poměr služební, doplněný shora uvedenými zákony, byla s tohoto hlediska námitka nepřípustnosti pořadu práva provedena také poukazem na ustanovení §u 2, lit. f) zákona z 3. července 1924, č. 170 Sb. z. a n., podle něhož o žalobách zaměstnanců ve sporech mzdových a platových náleží výlučně rozhodovati hornickým rozhodčím soudům.

2. Námitka věcné nepříslušnosti zemského soudu, a to z toho důvodu, že podle žalobního petitu ad 1. žaloby patří každý jednotlivý nárok před okresní soud a kumulace není zde podle §u 227 c. ř. s. a §u 104 jur. n. přípustnou; petit ad 2. žaloby, který by ovšem jinak zakládal příslušnost zemského soudu, jest pak nepřípustnou žalobou určovací, a to pro nedostatek podmínek §u 228 c. ř. s.

3. Pro případ, kdyby soud neuznal příslušnost hornického rozhodčího soudu, po případě Nejvyššího správního soudu a kdyby ve smyslu stanoviska vrchního zemského soudu k prvé žalobě chtěl druhou žalobu vyříditi podle ustanovení zákona z 15. října 1925, č. 217 Sb. z. a n., jímž se provádí § 105 úst. listiny, bylo namítnuto, že žalobě jest prekludováno pro zmeškání propadné lhůty 90 dnů od účinnosti tohoto zákona, t. j. od 30. listopadu 1925, ježto druhá žaloba byla podána teprve 2. června 1926.

4. Ostatně byla namítána bezdůvodnost, po případě nepřiměřenost obdobně jako při prvé žalobě.

O této druhé žalobě jednal zemský soud civilní dne 25. února 1927 a vynesl mezitím rozsudek, kterým odmítl námitku nepřípustnosti pořadu práva, vyhověl však námitce věcné nepříslušnosti, pokud jde o žalobní petit ad 1. - plnění určitých částek - odmítnuv žalobní žádání ad 1. jakožto příslušné k projednání okresního soudu.

Naproti tomu, což je opravdu zajímavé, vyhověl žalobnímu petitu ad 2. - pozůstávání nároků žalobců na měsíční drahotní přídavek po právu - a uznal, že v tomto směru žalobní nárok pozůstává po právu.

Ale přes to, že právo provisionistům bylo přiznáno a že jsme v této záležitosti podali 11. října 1926 příslušný návrh na bezodkladné vydání zákona o dalším poskytování drahotních přídavků, nebyla do dnešního dne křivda, která na provisionistech státních dolů byla spáchána, odčiněna.

Pokud se týče mzdového zápa u severočeských uhlokopů, musím sděliti, že upozornil jsem 19. ledna s tohoto místa vládu na mzdový spor severočeských horníků a dokazoval jsem úřední statistikou, že severočeští těžaři vykazují r. 1925 hrubého zisku přes 300 mil. korun. Poukázal jsem na stoupající zisky těžařů od r. 1922 a na vzestup cen životních potřeb od posledního snížení mezd r. 1923, co zatím mzdy horníků při zvýšení výkonu klesají. Příčiny mzdového sporu nutno hledati v neústupnosti těžařů, kteří zamítli skrovný požadavek severočeských horníků o poskytnutí jednorázové drahotní výpomoci v částce 300 Kč pro svobodného a 400 Kč pro ženatého Že mohlo býti požadavku horníků severočeskými těžaři vyhověno, dovolím si konkretně doložiti. Jelikož však čisté zisky uhelných společností za r. 1927 nejsou dosud známy, vezmu za podklad čisté zisky z r. 1926, které jsou daleko nižší než r. 1927.

Mostecká uhelná společnost, která vykazuje čistého zisku 7,500.000 Kč, zaměstnává 6075 horníků a potřebovala by tedy na vyplacení jednorázové drahotní výpomoci částku 2,126.250 Kč. Odpočítáme-li tuto částku od čistého zisku, shledáme, že by mostecké společnosti zůstalo ještě 5,373.750 Kč. Lomské uhelné společnosti, která zaměstnává 5537 horníků, zůstalo by po vyplacení jednorázové drahotní výpomoci v částce 1,937.950 Kč ještě částka 3,062.050 Kč.

Severočeské uhelné společnosti, která zaměstnává 3446 horníků, zůstala by po vyplacení jednorázové drahotní výpomoci 1,206.100 Kč ještě částka 3,793.900 Kč.

České obchodní společnosti, která zaměstnává 2034 horníků, zůstala by po vyplacení jednorázové drahotní výpomoci 71 1.900 Kč ještě částka 3,288.100 Kč.

Státním dolům na Mostecku, které zaměstnávají 2244 horníků, zůstala by po vyplacení jednorázové drahotní výpomoci 785.400 Kč ještě částka 16,874.030 Kč.

Nutno však u státních dolů podotknouti, že čistého zisku ze státních dolů mosteckých používá se na úhradu pasivity příbramských a slovenských dolů.

Zamítnutí skrovného požadavku horníků, kterému, jak vidno, mohlo býti vyhověno, vyvolalo oprávněnou roztrpčenost mezi hornictvem. Neústupnost těžařů byla příčinou vypovězení části mzdové smlouvy a předložení požadavku o 20% zvýšení mezd. Při prvním jednání o zvýšení mezd prohlásili zástupci těžařů, že o přímém zvýšení mezd nelze jednati, a na této zásadě setrvali v celém průběhu jednání, které včera po 5hodinném trvání skončilo úplně bezvýsledně. (Slyšte!) Těžaři navrhují zavedení premiového systému, podle kterého možno docíliti zvýšení mezd jedině zvýšením pracovního výkonu. Úmysl těžařů je zřejmý. Na veřejnost má jejich postup vyjadřovati ochotu k dohodě, v zásadě však nechtí horníkům nic dáti a při tom ještě hodně vydělati. Pokládám za povinnost upozorniti vládu, hlavně pana ministra financí. na postup severočeských těžařů, kterým v r. 1926 zrušením uhelné dávky z exportního uhlí poskytnuta byla velká úleva. V důvodové zprávě vládního návrhu č. 423 se mimo jiné uvádělo: Naši podnikatelé dolů domáhají se již delší dobu osvobození uhlí, vyváženého do ciziny, od daně z uhlí dovozujíce, že jen tak bude jim možno obstáti v soutěži na světovém trhu uhlí. Za tím účelem, aby náš uhelný průmysl bez vážného ohrožení provozu dolů mohl udržeti svá dosavadní, zejména však některá zvláště důležitá zahraniční odbytiště, bylo by nutno těmto požadavkům vyhověti a pro uhlí tuzemského původu, vyvážené do ciziny, přiznati osvobození od daně z uhlí, při tom bylo by do zákona pojmouti zmocnění, aby toto osvobození mohlo býti odvoláno, kdyby toho vyžadoval vývoj poměrů na uhelném trhu.

Úleva byla těžařům se strany státu poskytnuta, ale poměry horníků zlepšeny nebyly. Zákonem o stabilisačních bilancích dostalo se těžařům nových výhod a v poslední době byly těžařům odpuštěny miliony dlužných daní. Proslýchá se, že lomské uhelné společnosti bylo odpuštěno 8,000.000 Kč dlužných daní. Přes tyto veškeré výhody, které se strany státu byly těžařům poskytnuty, vyvolávají těžaři svojí neústupností obrovský zápas, který bude míti dalekosáhlé důsledky pro naše národní hospodářství.

Dovolím si poukázati na usnesení obchodního gremia v Mostě (čte): "Mzdová vyjednávání v severočeském báňském průmyslu vzala takový obrat, že veškeré obyvatelstvo je naplněno vážnými obavami. Vzpomínajíce strašných ran, jež zasadily hospodářskému životu naší hnědouhelné pánve dřívější konflikty, jakož i vzhledem k nebezpečí, že dnešní poměry, již tak neutěšené, doznají dalšího zhoršení, čímž bude postiženo. veškeré obchodní a výrobní podnikání v našem kraji, obracíme se jménem obchodního gremia mosteckého kupectva jakožto mluvčí důležitého hospodářského faktoru na podnikatelské svazy, jakož i odborové organisace horníků s prosbou, aby se nevzdávali naděje na smírné vyřešení konfliktu a pokusili se o další vyjednávání. Při oboustranné dobré vůli musí býti nalezen způsob řešení. Žádáme tímto jak zástupce podniků. tak i delegáty odborových svazů, aby u vědomí své velké odpovědnosti svá rozhodnutí činili po zralém uvážení, neb od nich závisí blaho velké části obyvatelstva. - V Mostě, 4. února 1927. Obchodní gremium pro soudní okres Most."

Horníci přáli si smírnou cestou zabrániti mzdovému zápasu, což také odložením mzdového boje na 13. února a ústupky při jednání prokázali, ale jejich snaha ztroskotala o neústupnost těžařů a nevšímavost vlády. V pondělí 13. února má býti zahájen mzdový zápas, kterým hodlají těžaři dosáhnouti nových daňových úlev se strany státu. Pro částku 10 milionů Kč povede se zápas, kterým bude státní pokladna poškozena neústupností těžařů o stamiliony.

Vážení pánové! Jsem pevně přesvědčen, že mluviti zde o bídě hornických rodin je úplně zbytečné, poněvadž se strany vlády není pražádného pochopení pro oprávněné požadavky těch, kteří v době popřevratové prokázali našemu státu služby neocenitelné. Naše předpoklady, které jsme při projednávání zemědělských cel uváděli, že dojde ke zdražení životních potřeb a tím také k vyvolání nových mzdových konfliktů, se splnily. Dnes také malozemědělci již vědí, že zavedení pevných zemědělských cel přineslo hmotný zisk pouze velkostatkářům a nikoliv drobným zemědělcům. Také mluvčí těžařů se při vyjednávání vyjádřil, že příčinou drahoty jsou agrární cla. Proto plným právem činíme za důsledky této katastrofální politiky odpovědnou dnešní vládní majoritu. (Výborné! Potlesk poslanců čsl. strany nár. socialistické.)

Místopředseda inž. Dostálek (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava je tedy skončena. Žádám o přečtení podaných návrhů.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

Návrhy pozměňovací a doplňovací:

1. Pozměňovací návrh posl. Čermáka, Schmerdy a soudr.:

§ 1 budiž nahrazen zněním:

"(¹) Odpočivné a zaopatřovací požitky státních úředníků a soudců, státních učitelů a profesorů, státních zaměstnanců náležejících do kategorie zřízenců (podúředníků a zřízenců) příslušníkům četnictva, vojenským gážistům ve výslužbě, kteří odešli do výslužby nejpozději do 31. prosince 1925 a pozůstalým po těchto osobách zemřelých v činné službě nebo ve výslužbě upraví se odpočivné a zaopatřovací požitky propočtením služební doby podle zásad zákonů ze dne 9. dubna 1920, č. 222 Sb. z. a n., nebo ze dne 13. července 1922, č. 231 Sb. z. a n., nebo ze dne 4. července 1923, č. 152 Sb. z. a n., na základě služebních, odpočivných a zaopatřovacích požitků podle zákona ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb. z. a n.

(²) Při stanovení nových odpočivných a zaopatřovacích požitků propočtením služební doby podle ustanovení zákonů v odst. 1 uvedených musí býti rovněž přihlíženo i k vyššímu zařadění kategorie, k níž zaměstnanec náležel v činné službě.

(³) K odpočivným (zaopatřovacím) požitkům stanoveným tímto zákonem náleží výchovné, dětské a drahotní přídavky, doplňovací přídavky a přídavek podle §u 161, odst. 1 až 4 zákona ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb. z. a n.

(⁴) Úprava odpočivných a zaopatřovacích požitků podle ustanovení §u 1 přiznává se těmto veřejným zaměstnancům ve výslužbě:

a) učitelům veřejných obecných a občanských škol v Čechách, na Moravě a ve Slezsku,

b) státním i nestátním učitelům veřejných obecných (lidových) a občanských škol na Slovensku a Podkarpatské Rusi,

c) státním i nestátním dětským opatrovatelkám veřejných dětských opatroven na Slovensku a Podkarpatské Rusi,

d) nestátním profesorům středních škol, učitelských ústavů a jiných vyšších učilišť na Slovensku a Podkarpatské Rusi. jakož i pozůstalým po uvedených osobách, zemřelých v činné službě neb ve výslužbě.

(⁵) Obecním a obvodním lékařům a pozůstalým po nich, kteří nabyli nároku na řádné odpočivné (zaopatřovací) požitky a jichž odpočivné a zaopatřovací požitky nedosahují nejnižší výměry, která platí pro obecní (městské) a obvodní lékaře a pozůstalé po nich podle zákona ze dne 24. června 1926, č. 105 Sb. z. a n., upraví se na tuto nejnižší výměru.

(⁶) Podle zásad tohoto zákona a s odchylkami, jichž bude vyžadovati zvláštní povaha požitků neb ohled na zvláštní předpisy, které byly kdysi rozhodnými pro vyměření požitků původních, upraví se příplatky a doplňky k řádným odpočivným a zaopatřovacím požitkům (provisijním požitkům) zaměstnanců státních úřadů, podniků, ústavů a fondů státních a státem spravovaných, jakož i učitelů placených podle norem platných pro státní učitele, kteří nespadají pod služební pragmatiku, jakož i pozůstalých po uvedených zaměstnancích, dále pensistů drah zestátněných, pozůstalých po nich a po bývalých zaměstnancích těchto drah."

2. Eventuální návrh posl. Čermáka, Schmerdy a soudr. k §u 1:

Nebude-li přijat náš návrh pozměňovací k §u 1, navrhujeme k §u 1:

V odst. 1, v řádce 4 za slovo "zřízencům" budiž do závorky vloženo slovo "sluhům". V řádce 13 budiž část věty od slov "ve výslužbě" až ke slovu "požitkům" nahrazena slovy "přísluší jim zvýšení řádných odpočivných (zaopatřovacích) požitků."

V odst. 3 budiž zněni od výrazu "o 20%" až do konce nahrazeno zněním: "při kategoriích zřízenců, podúředníků a úředníků do VIII. hodnostní třídy o 50%, úředníkům v VII. hodnostní třídě o 40%, úředníkům v VI. hodnostní třídě o 30% a ostatním o 20%, při čemž však nejnižší výměra pense zřízenců nesmí činiti méně než 7.200 Kč. Tímto současně upravují se minimální pense stanovené §em 155 zákona č. 103 ze dne 24. června 1926."

3. Pozměňovací návrh posl. Čermáka, Schmerdy a soudr. k §u 2, odst. 1:

Slova "zvýšené o příplatek příslušející podle § 1" až do slov "č. 103 Sb. z. a n." buďtež nahrazena výrazem "nejméně 7.200 Kč." Výraz "včetně" v řádce 6 budiž nahrazen výrazem "mimo". V řádce 7 buďtež slova "právě uvedeného zákona" nahrazena slovy "výše uvedené". V 10. řádce budiž výraz "včetně" nahrazen výrazem "mimo".

Dále budiž první odstavec doplněn zněním: "Tímto současně se upravují minimální pense stanovené § 155 zákona č. 103 Sb. z. a n. z r. 1926."

4. První eventuální návrh posl. Čermáka, Schmerdy a soudr. k §u 2, odst. 1: Bude-li zamítnut náš pozměňovací návrh k §u 2, odst. 1, navrhujeme, aby v řádce 4 byl za § 155 vložen výraz "odst. 1 až 5".

5. Druhý eventuální návrh posl. Čermáka, Schmerdy a soudr. k §u 2, odst. 1: Bude-li zamítnut náš první eventuální pozměňovací návrh na změnu §u 2, odst. 1, navrhujeme, aby výraz "zvýšené o příplatek" byl nahrazen výrazem, "bez zvýšení o příplatek".

6. Pozměňovací návrh posl. Čermáka, Schmerdy a soudr.: V § 2, odst. 2 budiž za výraz "výměry" v řádce 9 vsunuto: "nejméně 4800 Kč". V řádce 10 budiž výraz "včetně" nahrazen výrazem "mimo". Na konci budiž odst. 2 doplněn zněním: "Tímto současně upravují se minimální pense stanovené § 155 zák. č. 103 Sb. z. a n. z r. 1926".

7. Pozměňovací návrh posl. Čermáka, Schmerdy a soudr.: V §u 3, odst. 2 budiž v řádce 7 za slovo "normální " vloženo slovo "zvýšené" a slova "zvětšené o příplatek nebo doplněk" buďtež škrtnuta.

8. Pozměňovací návrh posl. Čermáka, Schmerdy a soudr.:

V §u 5, nechť odst. 2 zní:

"Nejnižší výměrou pense podle §u 2 rozumí se u učitelů s percentuelními platy a u jejich pozůstalých pense, kterou by měli, kdyby byli plně zaměstnáni; nejméně však ročně 9.200 Kč."

9. Pozměňovací návrh posl. Čermáka, Schmerdy a soudr.:

V §u 6 budiž odst. 2 nahrazen zněním: "Analogicky podle tohoto zákona upraví se pensijní a zaopatřovací požitky všem zaměstnancům zemí, žup, okresů, obcí a podniků či fondů těmito spravovaných, jakož i pozůstalým po těchto zaměstnancích v činné službě ve výslužbě zemřelých."

10. Pozměňovací návrh posl. Čermáka, Schmerdy a soudr.:

§ 8 budiž škrtnut.

11. Doplňovací návrh posl. Čermáka, Schmerdy a soudr.:

Za § 9 budiž vsunut nový paragraf:

"Veškerá zákonná ustanovení omezující jakkoliv stěhovací volnost pensistů a jejich pozůstalých za hranice Československé republiky se zrušují."

12. Pozměňovací návrh posl. Čermáka, Schmerdy a soudr.:

V §u 11 v řádce 2 budiž výraz "1928" na hrazen výrazen "1926".

13. Pozměňovací návrh posl. Grünznera, Tauba a soudr.:

§ 1 nechť zní:

"Všichni před 1. lednem 1926 do výslužby přeložení státní úředníci, soudcové, státní učitelé a profesoři a zaměstnanci patřící do kategorie zřízenců, příslušníci četnictva a vojenští gážisté dále úředníci a zaměstnanci státních závodů a podniků, jakož i jejich pozůstalí dostávají odpočivné požitky nově vyměřené a to tak, jakoby byl platil zákon č. 103/1926 Sb. z. a n. již v době jejich činné služby jakož i v době jejich přeložení do výslužby."

14. Pozměňovací návrh posl. Grünznera, Tauba a soudr.:

§ 5 nechť zní:

"Stejné výhody dostane se i těmto zaměstnancům a jejich pozůstalým:

a) učitelům veř. obecných a občanských škol v Čechách, na Moravě a ve Slezsku,

b) státním a nestátním učitelům veř. obecných a občanských škol na Slovensku a v Podkarpatské Rusi,

c) opatrovatelkám státních a nestátních dětských opatroven na Slovensku a v Podkarpatské Rusi,

d) nestátním profesorům středních škol, učitelských ústavů a jiných učilišť na Slovensku a v Podkarpatské Rusi."

15. Pozměňovací návrh posl. Grünznera, Tauba a soudr.:

§ 7 nechť zní:

"Odpočivné požitky obecních a obvodních lékařů a zaopatřovací požitky jejich pozůstalých buďtež nově vyměřeny, a to tak. jakoby tito zaměstnanci byli bývali přeloženi do výslužby v době, kdy platil zákon č. 105/1926 Sb. z. a n."

16. Doplňovací návrh posl. Grünznera, Tauba a soudr.:

Jako § 8 a) budiž vsunuto:

"Ustanovení tohoto zákona platí také pro pensisty žijící v cizině."

Jako § 8 b) budiž vsunuto:

"Všechna ustanovení, nařízení a opatření omezující volnost pobytu pensistů buďtež zrušena."

17. Pozměňovací návrh posl. Grünznera, Tauba a soudr.:

§ 9 nechť zní:

"Vyšší náklad spojený s prováděním tohoto zákona - pokud nemůže býti uhrazen z celkových úspor rozpočtu vlastní státní správy nebo rozpočtovým přebytkem anebo vyššími volnými příjmy, jichž se dosáhne v r. 1928 nebo z přebytků jednotlivých státních podniků - budiž zařazen jako řádná položka do rozpočtu státní správy a do rozpočtu státních podniků."

18. Doplňovací návrh posl. Grünznera, Tauba a soudr.:

Jako § 9 a) budiž vsunuto: "Požitky pensistů samosprávných sborů buďtež upraveny podle ustanovení tohoto zákona."

19. Pozměňovací návrh posl. Grünznera, Tauba a soudr.: § 11 nechť zní: "Tento zákon nabývá účinnosti se zpětnou platností od 1. ledna 1927 a provedou jej příslušní členové vlády."

20. Pozměňovací návrh posl. Bergmanna, Pechmanové, Tučného. dr Patejdla, Práška a druhů k §u 1, odst. 1:

V §u 1 nechť odst. 1 zní:

"Státním úředníkům, soudcům, státním učitelům a profesorům, státním zaměstnancům, náležejícím do kategorie zřízenců (podúředníkům a zřízencům), příslušníkům četnictva, vojenským gážistům ve výslužbě, kteří nebyli účastni propočítání služební doby podle zákonů ze dne 9. dubna 1920, č. 222 Sb. z. a n., nebo ze dne 13. července 1920, č. 231 Sb. z. a n., nebo ze dne 4. července 1923, č. 152 Sb. z. a n., pokud se týče předpisů vydaných na základě některého z těchto zákonů a pozůstalým po uvedených osobách zemřelých v činné službě nebo ve výslužbě, zvyšují se řádné odpočivné (zaopatřovací) požitky o 20%."

21. První eventuální návrh posl. Bergmanna, Pechmanové, Tučného, dr Patejdla, Práška a druhů k §u 1, odst. 1:

Nebude-li přijat náš návrh na změnu odst. 1 §u 1, navrhujeme, aby odst. 1 byl doplněn: "Ustanovení §u 15 zákona č. 394/1922 Sb. z. a n., §u 6 zákona č. 287/1924 a §u 28 zákona č. 288/1924, jimiž se omezují přiznání odpočivných a zaopatřovacích požitků a přídavků k těmto osobám, zdržujícím se dočasně nebo nuceně trvale v cizozemsku se ruší."

22. Druhý eventuální návrh posl. Bergmanna, Pechmanové, Tučného, dr Patejdla, Práška a druhů k §u 1, odst. 1: Nebude-li přijat náš první eventuální návrh k §u 1, odst. 1, navrhujeme, aby v odst. 1 byla škrtnuta slova "jestliže na ně nabyli nároku" až "č. 288 Sb. z. a n."

23. Pozměňovací návrh posl. Bergmanna, Pechmanové, Tučného, dr Patejdla, Práška a druhů k §u 1, odst. 2 až 5:

Odst. 2 budiž změněn takto:

"Z nároku na toto zvýšení vyloučeni j sou však ti, jichž odpočivné (zaopatřovací) požitky jsou již nyní vyměřeny z pensijní základny podle služného, než jim patřilo podle postupových lhůt v jejich zaměstnanecké kategorii, dále osoby a pozůstalí po osobách, které nebyly účastny výhod propočítání služební doby podle zákona a nařízení, uvedených v odst. 1 proto, že k novému nebo opětnému přijetí do služby došlo až po 8. červnu 1922, nebyly-li již před tímto dnem ve službě v jiném státním služebním poměru a po tomto dni teprve přestupem ustanoveny."