Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Drahotou bytů jsou také příčinou drahé úvěry stavební a hypoteční. Při poskytování hypoték r. 1914 žádáno bylo zúročení těchto 4 až 4¹/₄% proti dnešnímu 5¹/₂ až 6%. Mimo to jsou zvýšeny správní příspěvky ze zvýšených již hypoték. Bylo by třeba, aby příslušné finanční kruhy učinily vše pro snížení úroků na míru doby předválečné, což by znamenalo zlevnění bytů o 30 až 40%. Podpora staveb bytů může býti několikerá a lze tak činiti i obci: 1. přípravou pozemků v dostatečné míře, 2. slevou na dávkách stavebních, 3. včasnou úpravou komunikací, 4. slevou na dávkách obecních a konečně 5. povolováním staveb s ohledem na potřeby místní a j.

Jedno je zcela jisté: že odbouráním zákona na ochranu nájemníků a zvýšením nájemného bude třeba pomýšleti na úpravu mezd kolektivními smlouvami a úpravou aktivního přídavku. Každé zvýšení nájemného aneb dokonce zbavení ochrany nájemní vyžaduje na nájemníkovi oběti hospodářské, které ať již dělník, zřízenec, úředník či živnostník a obchodník aneb kterékoliv jiné povolání musí hraditi ze svého příjmu. Příjem ten musí dělník obdržeti ve své mzdě, úředník ve své gáži, živnostník i obchodník ve svém výdělku. To je ten "circulus vitiosus", kterého nelze přehlížeti. Dnes je již velká řada jak úřednictva, tak živnostníků a obchodníků i dělníků, kteří platí s obětavostí a někdy bolestně zvýšené nájemné v novostavbě a těžko konkurují následkem dosavadních neupravených poměrů s ostatními svými kolegy, bydlícími za daleko nižší nájemné v domech starých. Tyto protivy se musejí vyrovnati, a to tím způsobem, že se k sobě přiblíží postupem času a tak nastanou všeobecně normální poměry v naznačených otázkách.

Proto je třeba vládní záruky - jak jsem ve svém referátě již v soc.-politickém výboru prohlásil - která by ujistila zájemné kruhy, že toto provisorium je poslední a že po něm bude následovati určitá řada roků, ve kterých postupně tyto zákony budou odbourány a konečně likvidovány. Tato doba nesmí býti ani příliš krátká, ani příliš dlouhá, a podle svého názoru myslím, že by stačila doba 5 roků se šestým rokem jako náhradním.

Celkově vzato v novém zákoně o stavebním ruchu nenastalo žádných změn. Dlužno upozorniti jen na ustanovení §u 29, kterým se dává vládě právo použíti zbytku výnosů z losové půjčky zvýšením z 580 milionů Kč stanovených v §u 29 zákona č. 44 z r. 1927 Sb. z. a n. na 640 milionů Kč. Potom nastala změna v §u 52, kterým bylo osvobození od dávky z přírůstku hodnoty nemovitostí uděleno také u staveb domů pro veřejnou potřebu.

Tímto zákonem vyřizují se také iniciativní návrhy tisky 307, 399, 847, 848 a petice č. 200, 351, 387 a 913.

Z uvedených důvodů doporučuji slavné sněmovně, aby zákon o stavebním ruchu přijala tak, jak byl soc. politickým výborem projednán a slavné sněmovně ke schválení předložen. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Uděluji slovo druhému zpravodaji, panu posl. Pekárkovi.

Zpravodaj posl. Pekárek: Slavná sněmovno! Rozpočtový výbor projednal osnovu zákona o stavebním ruchu ve schůzi dne 7. března t. r. Na rozdíl od výboru soc.-politického zabýval se výbor rozpočtový ovšem převážně osnovou po stránce finanční úhrady, ale přes to vytkl také řadu poznatků, které zřejmě ukazují na nutnost, aby otázka vývoje stavebního ruchu, pokud se jí má odstraniti bytová tíseň, tedy zlo, kterým trpíme již drahnou řadu roků, byla řešena zákonem dlouhodobým a tedy definitivním.

Důvodová zpráva k vládní osnově naznačuje příčiny, proč bylo i letos nutno sáhnouti k provisoriu jednoročnímu. Oba výbory ve své většině uznaly sice důvody průvodní zprávy vládního návrhu, ale poněvadž přijaly současně resoluce, kterými se vládě ukládá, aby ve lhůtě co nejkratší předložila osnovu zákona o dlouhodobé úpravě poměrů nájemnických a podpory stavebního ruchu, daly nepokrytě najevo, že zájem všeobecný žádá, aby obě tyto otázky, po stránce sociální a hospodářské důležité, byly definitivně vyřešeny v duchu zásad, diktovaných zřeteli národohospodářskými. (Výkřiky posl. Zeminové.)

Ve výboru rozpočtovém byla velmi živě diskutována otázka, dotčená i důvodovou zprávou, totiž stoupání cen stavebního materiálu a stavebních pozemků, jež hrozí znehodnotiti valnou část výhod daňového osvobození novostaveb. Stouply-li ceny cihel v Praze z 380 Kč na 430 Kč, ceny stavebního dříví z 350 Kč na 400 Kč dne 8. září 1927, na 420 Kč 15. listopadu 1927 a na 480 Kč dnešního dne, stoupají-li ceny stavebních pozemků takovým způsobem, právem označovaným za lichvu, vyslovují oba výbory jistě právem obavu, že by tyto nezdravé zjevy mohly ohroziti výsledky opatření zákonodárných sborů. A tyto své obavy vtělují v další resoluci, kterou se vláda vyzývá, aby vhodnými a účinnými prostředky čelila lichvě se stavebními pozemky. (Výkřiky posl. Pika.)

Rozpočtový výbor, uznávaje prekerní bytovou situaci státních zaměstnanců, jíž zhusta ohrožován jest dokonce i zdárný výkon služby, uvítal usnesení soc.-politického výboru, aby zmocnění, dané vládě podle §u 29 zákona č. 44 z r. 1927, bylo rozšířeno až do částky 640 milionů Kč. (Výkřiky posl. Pika.)

Rozpočtový výbor zabýval se dále otázkou úhrady, která je spojena s prováděním této osnovy zákona. Jako roku loňského, i letos došel výbor k názoru, že provádění zákona si nevyžádá žádných zvláštních výdajů, kterých by nebylo lze uhraditi z rozpočtové kapitoly ministerstva soc. péče pro r. 1928, a proto dal souhlas, aby záruka státu směla býti převzata i pro r. 1928 až do částky 120 milionů Kč. Neváhám ovšem prohlásiti, že tato částka poměrně nízká, vlastně velmi nízce vyměřená, bude míti za následek velmi přísné zkoumání jednotlivých žádostí. (Výkřiky posl. Pechmanové.)

Čtyřicetiprocentní záruka státu až do 120 mil. Kč (Výkřiky posl. Pika.) representuje totiž stavební hodnotu objektů až do 300 mil. Kč. Žádostí za státní záruku podle zákona ze 7. dubna 1927 bylo do konce r. 1927 podáno u oddělení pro stavební ruch na stavby s nákladem v Praze okrouhle 415 mil. Kč, v Brně 22 mil. Kč, v Opavě 5 mil. Kč, v Bratislavě 30 mil. Kč a v Užhorodě 637 tisíc Kč, celkem tedy nákladem 474 miliony Kč.

V tomto součtu nejsou obsaženy stavební náklady projektů, u nichž žádosti za státní záruku byly oddělením pro stavební ruch vráceny podatelům k doplnění. Kromě toho v lednu letošního roku byly podány u oddělení pro stavební ruch v Praze nové žádosti za státní záruku na projekty, jejichž stavební náklad činí 13,305.117 Kč.

Pokud jde o úlevy daňové, přiklonily se oba výbory k návrhu vlády, restringovati poněkud dobu trvání daňových úlev. Ale mimořádné poměry, které byly vyvolány na trhu práce i na trhu stavebních hmot, musily ovšem dojíti odezvy i v novém zákoně. Proto také vládní osnova zcela právem pamatuje na zachování daňových úlev podle zákona č. 44 z r. 1927 i pro stavby, které by bez viny stavebníkovy nemohly býti do konce r. 1928 dokončeny, leda snad s překotným stupňováním práce, spojeným zhusta s přeplácením stavebních hmot a pracovní síly.

Již loňského roku v debatě o zákoně o stavebním ruchu měl jsem příležitost poukázati na fakt, že by bylo záhodno, přiměřeným způsobem působiti na finanční ústavy, aby větší měrou než doposud věnovaly péči svoji stavebnímu ruchu. Opakuji tuto výzvu i letos a doufám, že státní finanční správa učiní nutné opatření, aby, zejména pokud se týče úrokové míry, byl vývoj poměrů přizpůsoben tomu, co žádá vývoj zdravého stavebního ruchu.

Rozpočtový výbor uvažoval konečně o zdůrazněné mnou již nutnosti, řešiti otázku bytovou i otázku stavebního ruchu dlouhodobým zákonem, a usnesl se doporučiti sněmovnímu plenu ku přijetí resoluci, kterou se vláda vyzývá, aby před definitivním řešením těchto obou otázek - tedy stavebního ruchu i otázky nájemnické - opatřila si aspoň z význačnějších obcí a míst spolehlivá data nejen o stavbách, provedených po válce, nýbrž i o skutečné potřebě bytové.

S poukazem na fakt, že zásady, vyjádřené v zákoně č. 44 z r. 1927, vedly nepopiratelně k překvapujícímu oživení činnosti stavebního ruchu a že zásady tyto, jsouce pojaty i do konstrukce nového zákona, slibují další pokrok v opatřeních na odstranění bytové nouze, dovoluji si jménem rozpočtového výboru tlumočiti slavné sněmovně návrh rozpočtového výboru, aby dala ústavní schválení vládnímu návrhu zákona o stavebním ruchu, jak se na něm usnesl výbor soc.-politický. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Zpravodaji o osnově druhé, totiž o osnově zákona o ochraně nájemníků (tisk 1485), jsou: za výbor soc.-politický p. posl. Fr. Matoušek, za výbor rozpočtový p. posl. Roudnický.

Dávám slovo prvému zpravodaji, p. posl. Fr. Matouškovi. (Výkřiky komunistických poslanců. - Předseda zvoní.)

Prosím o klid.

Zpravodaj posl. Fr. Matoušek: Slavná sněmovno! Ochrana nájemníků před výpovědí a zvyšováním činže ve starých domech jest opět předmětem jednání zákonodárných sborů republiky Československé. Situace, jíž podkladem se staly dosavadní zákony, není lehká, ani jednoduchá. Déle trvající stav ochrany starých nájemníků komplikoval poměry na bytovém trhu takovou měrou, že právem bylo si v soc.-politickém výboru stěžováno na různé posuzování nájemníků samých.

Různé povinnosti činžovní zavedly nerovnost ve starých domech samy sebou. Byla tedy již minulými zákony porušena zásada stejnocenné ochrany nájemníků ve starých domech. Vedle nájemníků chráněných roste však den ze dne počet těch, kdož žádné ochrany požívati nemohou, kteří začasté v daleko nepříznivějších poměrech sociálních nesou břímě vysokých činží v novostavbách a bytech zákonem nechráněných.

Nelze tajiti, že i zákony o podpoře stavebního ruchu zasahovaly nestejně do otázky činží, a to jak různě stanovenou přímou podporou stavebníka, tak i svým výsledkem: podporou staveb nežádoucích a opomíjením staveb s malými byty.

Lze všeobecně říci, že při dostatku bytů větších a velkých jeví se dosud značný nedostatek bytů středních a malých, takže další stavební ruch měl by si v prvé řadě všímati staveb s malými byty, jichž potřeba nebyla dosud dostatečně kryta.

Podaří-li se novým zákonem o podpoře stavebního ruchu docíliti přesunu ke stavbám s malými byty, můžeme bezpečně očekávati, že během roku poměry na bytovém trhu se značně zlepší a tím také vyjasní se otázka, v jaké míře a jak dlouho bude nutno zachovati dosavadní ochranu nájemníků ve starých domech.

Vláda, vycházejíc z podobných úvah, předložila ku projednání zákonodárným sborům návrh zákona o ochraně nájemníků tisk 1475, který stal se předmětem pečlivých prací koalovaných stran i oposice. Soc.-politický výbor pojednal o návrhu vlády ve schůzích konaných 5. a 6. března t. r.

Debata, která se nesla tónem věcným, znamenala vysokou úroveň v posuzování této důležité otázky sociální. Výsledek její možno shrnouti v přání, aby definitivní zákon o řešení bytových otázek v Československu byl předložen zákonodárným sborům včas, aby řešil tuto otázku definitivně a v delší době postupně. Jen tak, podle názoru soc. politického výboru, bude možno vnésti do otázek bytových potřebný klid, rozvahu a získati solidní podklad pro úplné uvolnění domovního majetku.

Projednávaný zákon má ráz provisoria na jeden rok. Již toto faktum ukazuje, že nebylo lze vyhověti celé řadě požadavků tlumočených zájemnickými skupinami, a to tím méně, čím více se vzdalovaly skutečné situace bytové a nepočítaly s hospodářským a sociálním stavem vrstev, pro něž se dosud dostatek bytů nenašel nebo nevystavěl. Neuspokojí tedy provisorní řešení ani nájemníky, ani domácí - není to také jeho hlavním účelem - lze však doufati, že po příkladu provisoria zákona na podporu stavebního ruchu z r. 1927 položí i dnes projednávaný návrh zákona na ochranu nájemníků dobré základy pro definitivní řešení této ožehavé otázky. Teprve zkušenost nám ukáže, do jaké míry byly oprávněny výtky tomuto provisoriu činěné a ve kterém směru byly ukázány cesty k řešení konečnému.

Soc.-politický výbor schválil vládní návrh s podstatnými změnami. Směrnicí pro tyto změny bylo jak usnesení odborného výboru koalovaných stran, tak také přání oposice. Je třeba, abych se zabýval obsahem osnovy zákona, a to nejen pokud se týče změn usnesených výborem soc. politickým, nýbrž i změnami, které proti dosavadnímu stavu navrhla vláda.

Proti dosavadnímu stavu lze konstatovati, že usnesení soc.-politického výboru znamenají zmírnění ochrany nájemníků v bytech o 4 a více obytných místnostech. Zůstávají tudíž byty menší i nadále plně chráněny, jak tomu bylo dosud, ač-li nájemník nepoužije možnosti uzavříti smlouvu nájemní, pokládaje ji pro sebe za výhodnější.

Pokud se týče důvodů výpovědních, byly rozšířeny a doplněny odstavci 13, 16, 17 a 19 v §u 1.

Nové ustanovení odst. 13 §u 1 spočívá v tom, že může býti opatřen byt "dostatečný", potřebuje-li pronajimatel bytu nutně pro své ženaté neb vdané děti. Změnou touto bylo nahrazeno dosavadní znění "přiměřený", jelikož se stávalo značnou obtíží právě v případech, kdy byla prokázána potřeba a nutnost bytu pro děti majitele domu.

Lze připomenouti, že dosavadní ustanovení o obstarání bytu "přiměřeného" jako náhrady za byt dosavadní bylo ponecháno v ustanovení odst. 16, kdy není třeba průkazu nezbytné nutnosti pro výpověď nájemníka nadměrného, t. j. málo obsazeného bytu o 4 nebo více místnostech, "chce-li" vlastník domu nastěhovati se do bytu sám nebo ubytovati v něm své ženaté neb vdané děti. Výpověď však může dáti jen z bytu.

Ustanovení odst. 17 dotýká se oněch nájemníků, kteří přes to, že mají v obci, v níž bydlí neb vykonávají své povolání, dům nedotčený ochranou nájemníků a v něm přiměřeně velký byt, bydlí pod ochranou nájemníků v domě cizím. I v tomto případě může býti dána výpověď pouze z místností užívaných k účelům bytovým.

Nový odst. 19 dává důvod k výpovědi ve prospěch cizích států, které jsou majiteli domu před účinností projednávaného zákona a nutně potřebují místností pro umístění svých zaměstnanců diplomatických neb konsulátních nebo potřebují-li místností těch pro účely svého úřadu, za podmínky stejných výhod republiky Československé ve státě, o který jde.

Zbývá zdůrazniti, že v ochraně jsou i nadále zahrnuty živnostenské provozovny, a to i v případech - vyjímaje odst. 19 - kdy předloha dává možnost výpovědi z bytů nadměrných nebo ze spekulace používaných v odst. 16 a 17.

Právo pokračování v nájemní smlouvě bylo omezeno na příslušníky rodiny, jsou-li dědici po nájemníkovi a bydlili-li v jeho bytě v době jeho smrti, nemajíce vlastního bytu. Totéž právo je zachováno příslušníkům rodiny nájemníkem opuštěné s výjimkou, nevzdají-li se ho do týdne sami z vlastního popudu.

Jako nové ustanovení pro posouzení práva výpovědního ve starých domech dlužno uvésti ustanovení §u 14, odst. 3, jímž jsou vyloučeny z ochrany nájemníků místnosti, pro něž byla po 31. březnu t. r. sjednána nájemní smlouva nejméně 4letá. V podstatě znamená to smluvní volnost pro jakékoliv místnosti ve starých domech o výši nájemného.

Otázka nájemného ve starých domech je kořenem stížností majitelů domů. Ve vázanosti nájemného tkví také nepoměrně více potíží a nebezpečí národohospodářského než ve vázanosti výpovědní. Jsou případy úplného zruinování majitelů starých domů, protože výnos jejich majetku nedostačil ke krytí nákladů udržovacích a povinností veřejnoprávních. Nezbývalo než přikloniti se k návrhu vlády, aby činže ve starých domech byly zvýšeny, a to podle ustanovení §u 9, odst. 1 až 4 u všech místností o 20% počínaje dnem 1. července 1928, a o dalších 20% počínaje dnem 1. ledna 1929; pouze u velkých provozoven bylo připuštěno zvýšení vyšší, t. j. o 30%, u bytů nadměrných o 5 a více obytných místnostech o dalších 20%.

Odstranění nestejného zvyšování nájemného u nájemníků ve starých domech, pokud se týče bytů a provozoven malých a středních, možno jen uvítati, neboť znamená značné zjednodušení poměrů. Definitivní zákon musí vzíti zřetel i na tuto okolnost a řešiti zvyšování činží stejnoměrně i nadále, po případě vyrovnati rozdíly, které byly vyvolány minulým zákonodárstvím.

Nové zvýšení nájemného není osvobozeno od daňové povinnosti a podléhá předpisům daně činžovní i samosprávných přirážek. Vzhledem k tomu nelze jeho výnos připočísti jen k dobru majitelů domů, nýbrž i ve prospěch státu a samosprávných svazků. Z toho plyne rozdělení nového výnosu nájemného v poměru pro majitele domů nepříznivějším nežli pro stát a samosprávné svazky.

Dosavadní zvýšení nájemného z důvodů úhrady nákladu, učiněného na nutné opravy neb obnovy domů, není novým zvýšením nájemného dotčeno. Také zůstává v platnosti zvýšení plynoucí z mimořádných zvýšení nákladů na správu domu.

Od zdanění jest i nadále osvobozeno zvýšení nájemného o 30%, plynoucí ze zákona č. 48/1925 a z §u 12, odst. 2 téhož zákona, který byl nezměněn převzat i do zákona projednávaného.

Do vyměřovacího základu dávek, vybíraných na podkladě nájemného, nezapočítávají se nová zvýšení, která nastanou 1. července 1928 a 1. ledna 1929, jelikož pro předpis těchto dávek jest podle vzorných pravidel pro ně vydaných rozhodným zdaněné nájemné v r. 1927.

Zvláštní pozornosti zasluhuje nový § 27, v němž se dává zmocnění vládě, aby nařízením stanovila podmínky, za kterých jsou obce povinny vésti seznam uprázdněných bytů a jiných místností a zprostředkovati jejich nájem.

Soc.-politický výbor přiklonil se k názoru navrhovatelů a sdílí s nimi mínění o potřebnosti těchto evidenčních a zprostředkovacích kanceláří obecních, a to zvláště ve velkých městech. Lze očekávati, že obce samy nahlédnou prospěšnost tohoto opatření, které má především získati přehled o uvolněných bytech a jiných místnostech v obci, dáti podklad pro vedení statistiky volných a pronajatých místností, o fluktuaci obyvatelstva v místě, přinésti solidní statistická data pro posouzení bytové nouze a potřeby stavebního ruchu.

Povinnost oznamování uprázdněných bytů a jiných místností má býti stanovena jen ve městech s určitým vyšším počtem obyvatelů a nemá žádným způsobem dáti příležitost k násilnému zasahování obcí do sjednávání nájemného poměru. Je přirozeno, že povinnost tato musila býti zdůrazněna také sankčním opatřením vůči majitelům domů.

Konečně nutno uvésti nové případy, kdy ochrana nájemníků pozbývá účinnosti. O těchto případech obsahuje nová ustanovení § 31, odst. 1, č. 4, 6 a odst. 2, kromě toho provedena byla změna odst. 1, č. 3 ve smyslu ulehčení rozhodování samosprávných korporací o výpovědi v domech, náležejících těmto svazkům.

Podle §u 31, odst. 1, č. 4, jsou z ochrany nájemníků vyňaty ony byty a jiné místnosti, které po vyhlášení tohoto zákona budou pronajaty novému nájemníku nebo podnájemníku, ovšem s vyloučením bytů zajištěných ustanoveními zákona o mimořádné bytové péči a bytů přidělených vojenským gážistům.

Bude proto každý nájem nebo podnájem po 1. dubnu 1928 uzavřený od ochrany nájemníků osvobozen. Ustanovení toto lze označiti jako počátek cílevědomého rušení ochrany nájemníků ve starých domech. Snad přinese v některých případech i jisté tvrdosti sociální vůči nájemníkům postiženým neštěstím, u nichž nájemní poměr byl násilnou událostí přerušen. Přes to je nutno, aby byla nastoupena cesta k uvolnění nemovitého majetku domovního. (Výkřiky posl. Hackenberga.)

Odst. 1 §u 31 uvádí pod č. 6 dále jako vyňaté z ochrany nájemníků ony poplatníky, kteří v letech 1924, 1925 a 1926 měli pravoplatně předepsánu daň z ročního příjmu nejméně 100.000 Kč s výjimkou živnostenských provozoven, jichž uvolnění toto se nedotýká.

Malým obcím s méně než 2000 obyvateli dává odst. 2 §u 31 možnost, zrušiti ochranu nájemníků, usnese-li se na tom obecní zastupitelstvo a potvrdí-li toto usnesení příslušný úřad zemský. (Výkřiky posl. Hackenberga.)

Platnost tohoto usnesení by však nastala teprve po schválení politického úřadu II. stolice, a to od počátku nájemního období následujícího po schválení obecního zastupitelstva. (Výkřiky posl. Pika a Zeminové.)

Byly vysloveny obavy, zda toto nové uvolnění nezavdá příležitosti ke zvýšení národnostních protiv v územích smíšených a k vypovídání příslušníků-nájemníků druhé národnosti. Budiž konstatováno, že obavy tyto jsou přehnány, neboť předně jsou zájemníci zastoupeni v obecních zastupitelstvech a budou míti příležitost již tam hájiti nabytých svých práv, jednak budou rekursní cestou korigovati tendenční usnesení většiny obecního zastupitelstva. Poněvadž definitivní schválení závisí na zemském politickém úřadě, jehož objektivnost v těchto záležitostech nelze bráti v pochybnost, a poněvadž zrušení ochrany nájemníků v těchto malých obcích nastane teprve následujícím nájemním termínem po eventuelním schválení, je zabezpečeno nestranné provádění tohoto ustanovení.

Důležito je také, aby z ochrany nájemníků vyňaty byly domy družstevní, které byly postaveny před válkou a v nichž po většině zůstaly činže na tehdejší výši výpočtu prosperity domů. Tato družstva nemohou dnes domy své udržovati a opravovati, jsouce vázána ochranou nájemníků před zvyšováním nájemného, a hrozí jim proto osud majitelů domů starých. Bylo proto nezbytně nutno pro ně povoliti zvýšení nájemného na nezbytně nutné potřeby udržovací. Před výpovědí z domů jsou chráněni nájemníci ustanoveními stanov. Tato zabezpečující ustanovení klade ministerstvo soc. péče jako podmínku pro přiznání všeobecné prospěšnosti družstvu, takže je dána jistota proti náhlé výpovědi z bytu.

Pro spory vzniklé z projednávaného zákona bude podle §u 35 platiti ustanovení o věcech feriálních, aby vyřízení jich nebylo oddalováno a projednávalo se soudně i v době prázdnin. Vzhledem na ustanovení §u 31, odst. 2 bylo nutno pověřiti prováděním zákona též ministerstvo vnitra.

Aby došlo výrazu přání soc.-politického výboru po klidném a důkladném projednání definitivního zákona, řešícího otázky bytové péče, přijal soc.-politický výbor resoluci, v níž žádá, aby k jednání o obsahu nového zákona byly přizvány též korporace, které mají na definitivní úpravě zájem.

Vzhledem k tomu, co bylo pověděno o obsahu projednávaného zákona na ochranu nájemníků, lze si přáti, aby splnil očekávání která jsou v něj kladena, a stal se podkladem pro šťastné, brzké a definitivní vyřešení všech otázek, které vyvstaly následkem opatření zákonů minulých. Bude to ku prospěchu všeho hospodářského podnikání, konečné konsolidace vnitropolitických poměrů a uklidnění mysli všeho obyvatelstva. Navrhuji, aby vládní návrh zákona na ochranu nájemníků tisk 1475 se změnami, jak se na nich usnesl výbor soc.-politický, uvedenými ve zprávě téhož výboru (tisk 1485), stal se předmětem rozpravy poslanecké sněmovny. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji, p. posl. Roudnickému.

Zpravodaj posl. Roudnický: Slavná sněmovno! Poslední zákon na ochranu nájemníků z r. 1925 vyprší 31. březnem letošního roku. Je smutné, že v desátém roce republiky musí vláda Národnímu shromáždění předkládati... (Výkřiky posl. Zeminové. - Hluk.)....

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Zpravodaj posl. Roudnický (pokračuje)... osnovu zákona na ochranu nájemníků k ústavnímu schválení. (Výkřiky posl. Zeminové. - Hluk.) Jistě že by si přáli všichni nájemníci i podnájemníci (Různě výkřiky na levici.), celá veřejnost, jednotlivé výbory, celá poslanecká sněmovna, kdyby tohoto zákona nebylo potřebí, kdyby totiž bytů v republice bylo dosti. My však dnes v takových poměrech nejsme, nemáme dosti bytů. (Výkřiky posl. Zeminové.) V samotné Praze hlásí se 26.000 lidí o přístřeší a my pro ně bytů nemáme. (Výkřiky posl. Pika.)