Předseda (zvoní): Prosím o
klid.
Zpravodaj posl. Roudnický (pokračuje):
Poněvadž bytů není v mnohých
městech, nebylo a není možno přikročiti
ke zrušení ochrany nájemníků.
(Výkřiky posl. Zeminové.)
Na druhé straně musejí uznati i nájemníci
sami, že tento zákon je zákonem mimořádným,
v mimořádných, výjimečných
poměrech a že právo trvati má pouze
potud.... (Výkřiky něm. soc. dem. poslanců.)
Předseda (zvoní): Prosím o
klid.
Zpravodaj posl. Roudnický (pokračuje):...
pokud trvají výjimečné poměry.
Sami nájemníci uznávají, že tento
zákon nemůže trvati na věčné
časy, že přijde jednou doba, kdy bude úplně
odstraněn.
Zákon tento má ovšem i stinné stránky...
(Výkřiky posl. Zeminové a něm.
soc. demokratických poslanců.)
Předseda (zvoní): Prosím o
klid.
Zpravodaj posl. Roudnický (pokračuje):...
že totiž zákona je zneužíváno
nájemníky k vydírání podnájemníků,
že zákon tento dává příležitost,
aby jednotlivci měli nadměrné byty, ale na
druhé straně je zase nutno říci, že
zákon chrání před bytovou lichvou
a před nebezpečím ztráty bytů.
(Různě výkřiky.)
Předseda (zvoní): Prosím o
klid.
Zpravodaj posl. Roudnický (pokračuje):
Poněvadž loni zákonem o stavebním
ruchu byl stavební ruch velice rozšířen,
takže povstaly celé kolonie domů, bylo možno
alespoň částečně, v některých
směrech, zákon o ochraně nájemníků
odbourávati.
Soc.-politický výbor zabýval se tímto
zákonem po stránce věcné a výbor
rozpočtový po stránce finanční.
Rozpočtový výbor přiklonil se k vývodům
výboru soc.-politického a přijal všechny
změny, které soc.-politický výbor
na vládním návrhu učinil. Jako referent
výboru rozpočtového doporučuji slavné
posl. sněmovně, aby tento vládní návrh,
přijatý výbory soc.-politickým a rozpočtovým,
byl také ústavně schválen. (Potlesk
poslanců čsl. strany lidově. - Výkřiky
na levici.)
Předseda (zvoní): Zpravodajem o třetí
osnově, totiž o osnově zákona o odkladu
exekučního vyklizení místností
(tisk 1486), jest pan posl. Fr. Matoušek. Dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. Fr. Matoušek: Slavná sněmovno!
Jako součást zákonů bytových
bylo také vládní nařízení
ze dne 25. června 1920, č. 409 Sb. z. a n., o odkladu
exekučního vyklizení místností,
změněno v zákon č. 51 z r. 1925. Jeho
platnost vyprší dnem 31. března t. r.
Poněvadž situace na bytovém trhu je taková,
že nutno předpokládati další potíže
s opatřováním nových obytných
místností, jeví se potřeba prodloužiti
též na jeden rok i ustanovení zákona
č. 51/1925 v souvislosti se zákonem o ochraně
nájemníků.
Vládní návrh tisk 1474 přinesl dvě
podstatné změny proti dosavadním ustanovením.
Jednak omezil povinnost obcí, uvedenou v §u 5, na
dobu jednoho roku, jednak vyloučil z ustanovení
tohoto zákona zaměstnance zemědělské
v podnicích na velkém majetku pozemkovém,
podléhajícím zákonu záborovému.
Omezení povinnosti obce, uložiti vyklizené
věci do úschovy pouze na jeden rok, žádala
na př. obec pražská již při projednávání
zákona r. 1925 a poukazovala, že obec musí
opatřovati místnosti pro uložení, aniž
má možnost působiti, byť i nepřímo,
k umístění těch, kdož byli vystěhováni.
I v malých městech působilo uložení
vyklizených věcí na neurčitou dobu
značné potíže. Podle návrhu vlády
má povinnost obce pominouti po 1 roce, načež
má býti majitel vyklizených věcí
upozorněn, že zákonná lhůta uplynula,
a vyzván ke převzetí svého majetku.
Teprve, kdyby na vyzvání tak neučinil, má
obec právo navrhnouti prodej těchto věcí
v soudní dražbě.
Zaměstnanci velkého statku, podléhajícího
záboru, byli až dosud chráněni postupem
Státního pozemkového úřadu,
který ukládal majitelům povinnost poskytnouti
pro přechodnou dobu ubytování jich, pokud
nebyli převzati nabyvateli do dalších služeb
a uplatňovali nárok na odškodné. Poněvadž
pozemková reforma z největší části
je dokončena, lze od dosavadního ustanovení
upustiti.
Soc.-politický výbor, projednav vládní
osnovu, projevil souhlas s prodloužením zákona
č. 51/1925 Sb. z. a n., i se změnami, které
vláda na tomto zákonu navrhuje, a doporučuje
posl. sněmovně, aby připojený návrh
zákona schválila. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Přikročíme
ke společné rozpravě o všech třech
osnovách.
Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby lhůta
řečnická stanovena byla 60 minutami.
Jsou proti navržené lhůtě nějaké
námitky? (Nebyly.)
Není jich. Navržená lhůta je přijata.
Ke slovu jsou přihlášeni na straně "proti":
pp. posl. Můňa, Simm, Biňovec,
Katz, Langr, Landová-Štychová,
Chalupa, Schuster, Pechmanová, Pik,
inž. Záhorský, Johanis, Zeminová,
inž. Nečas, Koudelka.
Dávám slovo prvnímu přihlášenému
řečníku, p. posl. Můňovi.
Posl. Můňa: Dámy a pánové!
Předloha zákona o ochraně nájemníků
tak, jak vyšla ze soc.-politického výboru a
jak se předkládá sněmovně ke
schválení, znamená fakticky likvidaci veškeré
ochrany nájemníků, znamená uzákonění
bytové lichvy a znamená svobodu majitelů
domů, vyhoditi nájemníka, kdykoliv se jim
zlíbí.
Důvodová zpráva praví, že vládní
návrh neuspokojil ani majitele domů, ani nájemníky,
a proto strany vládní většiny, které
zastupují zájmy majetných, přišly
a ve výboru prosadily. změny, které mohou
plně a cele uspokojiti pány majitele domů,
které však musí ještě více
pobouřiti všechny nájemníky a podnájemníky,
kteří beztak vládním návrhem
byli již dosti pobouřeni. Pozměňujícími
návrhy, jejichž přijetí prosadily vládní
strany v soc.-politickém výboru, byli nájemníci
zákeřně přepadeni a zaskočeni,
a to je také důvod, proč musily býti
tři tak důležité předlohy, které
se dotýkají zájmů milionů nájemníků,
s expresní rychlostí promrskány ve výborech
a proč mají býti také zde tak rychle
promrskány.
Pánové mohou namítnouti, že zákon
je terminován. Tato námitka padá, poněvadž
pánům z vládní většiny
je dobře známo, kdy končí provisorium
dosavadního zákona. Postižení nájemníci
měli býti přepadeni a překvapeni v
posledním okamžiku, a proto vláda nepojala
provokativní a pobuřující ustanovení
do původní osnovy, nýbrž vyslovila s
ním souhlas teprve ve výboru. Mluvčí
vládní většiny p. dr Viškovský
v soc.-politickém výboru prohlásil, že
vládní předloha je monstrum, a že příští
generace budou se diviti, jaké jsme měli zákony
na ochranu nájemníků v 10. roce trvání
republiky. Pan dr Viškovský má pravdu,
že příští generace budou se diviti
zákonům této republiky, zejména se
budou diviti, že režim absolutistický, režim
prolezlý skrz naskrz korupcí, režim policejního
násilí nazýval se režimem demokratickým.
Souhlasíme také s p. dr Viškovským,
že vládní předloha je monstrum, a toto
monstrum stalo se ještě monstrosnějším
po změnách, kterých se vládní
předloze dostalo ve výboru soc.-politickém.
Vládní předloha v původním
znění zhoršovala dosavadní zákon
podstatně. Počet důvodů k výpovědi
z dosavadních 17 důvodů rozšiřuje
se na 19. V soc.-politickém výboru vládní
strany zhoršily ještě více původní
znění vládního návrhu. Tak
hned v §u 1, odst. 2., čís. 13 slovo "přiměřený"
nahrazeno slovem "dostatečný". Až
dosud byl majitel domu povinen opatřiti nájemníku,
kterému dával výpověď ze zákonitých
důvodů, byt přiměřený,
podle předlohy bylo však přijato ve výboru
soc.-politickém, že stačí, aby majitel
domu opatřil nájemníku byt "dostatečný".
Co jest to byt dostatečný? Kdo bude rozhodovati,
zda je byt dostatečný, či nikoliv? Půjde-li
o chudáka, bude za dostatečný považován
i byt ve vagonové kolonii, bude za dostatečný
byt považována každá díra, jen
když nájemník bude míti střechu
nad hlavou. Ale v čís. 16 téhož paragrafu,
kde jde o byty pro lidi zámožné, jest povinen
majitel domu opatřiti nájemníku byt přiměřený.
Tedy chudému člověku byt dostatečný,
každou díru, když však půjde o bohatého
člověka, tedy byt přiměřený.
Dalším zhoršením, které vládní
strany prosadily ve výboru, je znění čís.
16 ve 2. odstavci §u 1, v němž škrtnuta
byla věta, že majitel domu je povinen nahraditi nájemníku
výlohy stěhovací. Tyto výlohy, které
až dosud nesl majitel domu, připadnou nyní
k tíži nájemníka, kterého majitel
domu může z malicherného důvodu - a
zákon mu jich skýtá velice mnoho - vypověděti.
Zhoršením jest ustanovení, že po smrti
nájemníkově vstupují v práva
nájemníkova pouze členové rodiny.
Žil-li na př. starý člověk ve
společné domácnosti se svojí hospodyní,
která se řadu let o něho pečlivě
starala, může býti tato stará žena
po smrti nájemníkově z bytu vyhozena - kus
křesťanského milosrdenství pod patronancí
pátera Šrámka!
Takto se postupuje proti chudým nájemníkům.
Naproti tomu přináší vládní
návrh zlepšení ochrany pro boháče
a kapitalistické společnosti.
Dosud platilo jako důvod k výpovědi, měl-li
nájemník příjem 60.000 Kč ročně,
a šlo-li o firmy, které měly 15 mil. akciového
kapitálu. Nyní se zvyšuje hranice příjmu
na 100.000 Kč a ustanovení o akciových společnostech
se vůbec škrtá. Toto ustanovení ukazuje
jasně, že zákon má býti namířen
jedině a výhradně proti chudým nájemníkům,
kdežto ochrana bohatých, kteří mají
možnost postaviti si vlastní domy a provozovny, se
podstatně rozšiřuje.
Mluvil-li p. dr Viškovský o monstrosním
zákoně, měl úplně pravdu, neboť
je monstrosní, nese-li zákon, který zhoršuje
a ve velikém počtu případů
ruší ochranu nájemníků vůbec,
hrdý titul zákona o ochraně nájemníků,
když fakticky je to umožnění bytové
lichvy, když fakticky je zde dána možnost libovolně
vyhazovati nájemníky na dlažbu.
Vládní předloha ruší úplně
ochranu nájemníků a podnájemníků,
kteří uváží se v poměr
nájemní, případně podnájemní
po vyhlášení tohoto zákona, t. j. nejpozději
do 31. března 1928. V obcích s méně
než 20.000 obyvatelů ruší se ochrana nájemníků
automaticky pro všechny byty, které byly pronajaty
po 1. květnu 1924. Stejně tak ruší se
ochrana nájemníků ve starých domech,
které byly po 1. květnu 1924 renovovány nebo
ve starých domech nově zřízeny nebo
kde neobytné místnosti upraveny za obytné
a pronajaty.
Důsledkem přijetí tohoto zákona bude,
že vytvoří se stav, v němž se může
státi, že v jednom domě budou tři druhy
nájemníků: první, kteří
budou chráněni zákonem plně jak co
do výše činže, tak co do výpovědních
důvodů, druzí, kteří budou
platit vyšší činže, poněvadž
se do domu nastěhovali po 1. květnu 1924, a konečně
třetí nájemníci, kteří
se nastěhují do bytu až po vyhlášení
tohoto zákona. Bude to tedy stav úplné anarchie,
ale to si právě páni majitelé domů
a páni z vládní většiny přejí,
neboť potom budou ukazovat na nespravedlnost, že jeden
nájemník platí nižší činži
než druhý, jeden je chráněn před
výpovědí a druhý nikoliv. Nastanou
spory mezi nájemníky a právě tato
anarchie, která se nyní v bytových poměrech
vědomě vytvoří, bude po uplynutí
tohoto zákona, který je zase jednoročním
provisoriem, důvodem pro zrušení ochrany nájemníků
vůbec.
Důvodová zpráva mluví o tom, že
opravné návrhy stran vládní většiny
směřovaly k rozšíření
smluvní volnosti, k lepší úpravě
ustanovení o přípustnosti zvyšování
nájemného, k rozšíření
výpovědního práva vlastníka
domu ve prospěch jeho a ve prospěch jeho nejbližších
příbuzných. Je třeba, aby chudí
lidé vryli si hluboce v paměť toto odůvodnění
stran vládní většiny. Důvodová
zpráva mluví jasně, že vládní
většina vědomě chce postupovati proti
sociálně slabým ve prospěch sociálně
silných, neboť majitele domů můžeme
v převážné většině
počítati k sociálně silnějším
než nájemníky.
Třídní duch mluví tedy z této
předlohy řečí jasnou a srozumitelnou.
Předlohou má se docíliti vyrovnání
činží v domech starých s domy novými,
fakticky dosáhne se soustavného zvyšování
činží i přes míru zákonem
dovolenou. To umožňuje ustanovení zákona
o uzavírání zvláštních
smluv mezi nájemníkem a majitelem domu, jímž
se vlastně sankcionuje bytová lichva, a konečně
ustanovení §u 22, v němž se praví,
že přeplatků za dobu minulou nelze žádati
zpět. Toto ustanovení znamená přímou
vybídku k bytové lichvě. Když majitel
domu ví, že nemusí vraceti přeplacené
nájemné za minulou dobu, je zde přímo
zákonem ponoukán k předražování
bytu a k bytové lichvě.
Pokud se týče zvyšování činží,
stojí náš klub na stanovisku, že v přítomné
době nelze vůbec připustiti žádné
zvýšení činže. Dosavadní
činže jsou již tak horentní, že každé
jejich zvýšení při stávající
úrovni mzdové a při stávající
drahotě potravin postihlo by dělnickou třídu
přímo katastrofálně.
Nedávno byli jsme svědky velikého sociálního
zápasu horníků v severočeském
revíru. Po úporném boji dosáhli havíři
v severočeském revíru zvýšení
mzdy o 5 až 6%. Průměrná mzda havíře
v severočeském revíru činila 12.264
Kč při plném celoročním zaměstnání.
Průměrná mzda režijního dělníka
pod zemí pracujícího činila 8.544
Kč, průměrná mzda dospělého
dělníka, pracujícího na povrchu činila
6.714 Kč. Na Slovensku v Handlové jsou poměry
horníků daleko horší. Při tom
nutno podotknouti, že v posledních letech již
po několik roků pracovalo se v hornictví
4 až 5 směn, někde dokonce pouhé 3 směny,
takže skutečná mzda horníků byla
mnohem menší. Mezi režijním dělnictvem,
jak jsem již uvedl, je veliká většina
dělníků ženatých, kteří
vlastní byt mají anebo ho nutně potřebují.
Vezměte statistiku Ústřední soc. pojišťovny
a uvidíte, jaké jsou mzdové poměry
ostatního dělnictva.
Když horníci na severu bojovali o větší
skývu chleba, štval proti nim tisk strany agrární
a nár. demokratické. A kdyby to bylo v moci národně-demokratických
vlastenců, nedostali by horníci ani haléře.
Dnes pak přicházejí pánové
těchto stran a bijí se za zájmy domácích
pánů a chtějí zvýšení
nájemného o 40% na dvě etapy.
V důvodové zprávě k původnímu
znění vládní osnovy utěšoval
pan ministr Šrámek ubohé nájemníky
takto (čte):
"Vládní osnova navrhuje zvýšení
nájemného ve dvou termínech" - a dnes
to po něm p. zpravodaj opakoval - "a to 1. července
1928 a 1. ledna 1929, vždy o 20% základního
nájemného. Nájemník ve velké
většině případů nebude
však z tohoto zvýšení zatížen
o celých 40% základního nájemného
více než dosud, neboť všeobecné zvýšení
nájemného o prvých 20% základního
nájemného dnem 1. července 1928 má
nahraditi dosavadní zvýšení nájemného
ze zvláštních důvodů, uvedených
v § 12, odst. 2., č. 2 a 3, dosavadních zákonů
o ochraně nájemníků, to jest zvýšení
nájemného k úhradě větších
výloh za osvětlování schodiště
a chodeb, vymetání komínů a jiných
podobných výloh a k úhradě větších
výloh na úrocích z hypotekárních
dluhů na domě váznoucích. Tyto výlohy
a ovšem i rozdíly jejich výše dnešní
a výše v roce 1914 jsou různě vysoké
od obce k obci a od domu k domu. I v největších
obcích činí však jejich rozdíl
proti roku 1914, o který bylo až dosud možno
nájemné zvýšiti ještě zvlášť
přes míru všeobecně přípustného
zvyšování nájemného, včetně
činžovní daně s přirážkami,
pokud na ně bude připadati podle nového zákona
o přímých daních a podle nového
ustanovení § 10 vládního návrhu,
průměrně 10% základního nájemného.
Za tohoto předpokladu bude nájemník prvým
zvýšením nájemného o 20%, počínajícím
1. července 1928, zatížen proti dosavadnímu
stavu sotva více než o 10% a dohromady s druhým
všeobecným zvýšením nájemného
od 1. ledna 1929 o více než 30 % základního
nájemného. Jen v těch případech,
kde výlohy za osvětlování schodiště
a jiné podobné výlohy spojené se správou
domu a výlohy na úrocích z hypotekárních
zápůjček proti roku 1914 buď vůbec
nestouply nebo majitel domu k jejich úhradě vůbec
nezvýšil nájemného, tam bude nájemník
opravdu zatížen o celých 40% základního
nájemného více než dosud. Ale tu může
jíti pouze o případy nájmu v malých
domcích na venkově, v domcích s byty nejmenšími,
u nichž bylo až dosud zvýšeno nájemné
jen o 50% základního nájemného, o
částku, která příliš se
odráží od vyššího zvyšování
nájemného u bytů velkých."
Zde tedy utěšuje v důvodové zprávě
k vládní osnově v původním
jejím znění nájemníky, že
první část zvýšení dopadne
k tíži nájemníků pouze 10%.
Ve výboru soc. politickém však strany vládní
většiny zákeřně zaskočily
nájemníky a všechna ustanovení o zvýšení
nájemného opětně vsunuly do §u
12, odst. 2. Není tedy pravda, že zvýšení
nájemného v prvé etapě bude znamenati
zatížení nájemníků o pouhých
10%, nýbrž je pravda, že zvýšení
nájemného v prvé etapě bude znamenati
zatížení nájemníků o 20%.
Jak viděti, sehrána byla s nájemníky
komedie, důstojná jen té společností,
kterou přestavují vládní strany.
Toto zvýšení týká se nejen bytů,
nýbrž i živnostenských provozoven. Poněvadž
stranu živnostenskou, která má hájiti
drobné živnostníky, nalézáme
opět ve společnosti nepřátel malého
a drobného lidu, přibíjíme na pranýř
stanovisko klubu poslanců živnostenské strany,
kteří nejen že jsou ochotni hlasovati pro zdražení
bytů dělníků, nýbrž budou
hlasovati i pro zdražení bytů a živnostenských
provozoven svých vlastních lidí.
Svědomí pánů z živnostenské
strany obtěžkáno je mnoha hříchy,
které jsou důsledkem jejich postavení v koalici.
Poslanci živnostenské strany hlasovali pro zemědělská
cla a tak zdražili chléb dělníkům
i živnostníkům, hlasovali pro daňovou
reformu, kterou jejich vlastní lidé proklínají,
hlasovali pro zničení samosprávy a důsledky
toho pocítí vedle dělníků i
malí živnostníci; hlasovali pro generálské
pense a budou hlasovati pro zvýšení činží
z bytů a provozoven. (Výkřiky komunistických
poslanců. - Posl. Jiráček: Vy to máte
nejlépe! Nehlasujete pro nic!) Pro takovou zlodějnu
hlasovati nebudeme a nemůžeme. Pánové,
je ve vašich řadách více živnostníků,
kteří jsou majiteli domů, či je u
vás více živnostníků, kteří
jsou nájemníky? Politiku, kterou provozujete, může
docela dobře provozovati strana nár. demokratická
a vy, pánové, ztrácíte naprosto důvod
ke své existenci jako strana.
Že strana lidová bude hlasovati pro tyto reakční
zákony, nás nepřekvapuje. Kdykoli je tažení
bohatých proti chudým, všude nalézáme
stranu klerikální v táboře mocných
tohoto světa. Kdykoliv jde o chudé lidi, vždy
vidíme pátera Roudnického, toho starého
feldkuráta, který posílal vojáky na
smrt, ale který zbaběle seděl v zadní
linii, na této tribuně.
Ve výboru soc. politickém mluvil pan dr Viškovský
o lichvě, jíž jsou vystavováni podnájemníci,
a dovozoval, že je třeba zrušiti ochranu nájemníků,
aby přestalo vykořisťování podnájemníků.
Pánové, to mně připadá tak,
jako když někomu leze voda již do úst
a p. dr Viškovský mu poradí, že
pro něj bude dobře, když se pod vodu potopí
vůbec. P. posl. dr Viškovský však
zapomněl říci, jak dojde k odstranění
lichvy, jejíž obětí jsou podnájemníci.
(Předsednictví převzal místopředseda
Horák.)
Vládní osnova tuto otázku nikterak neřeší.
Víme, že podnájemníci jsou obětí
bytové lichvy, a bylo by třeba zabývati se
příčinami této lichvy. Došli
bychom k poznání, že v mnoha případech
zaviňuje dnešní vládní režim
bytovou lichvu podnájemníků. Celá
řada pensistů založila svoji existenci na vykořisťování
podnájemníků. Řada staropensistů,
vdov po státních úřednících
a zřízencích zemřela by hlady, kdyby
byla odkázána na pensi, kterou jim dává
váš režim a kdybyste jim netrpěli, aby
vykořisťovali podnájemníky. Tedy ne
vládní osnova, nýbrž návrhy,
které podává k této osnově
náš klub, řeší otázku jak
ochrany nájemníků, tak i podnájemníků.
Které důvody vedou vládní většinu
ke zrušení ochrany nájemníků?
Ze všech důvodů, které jsme slyšeli
jak z řad vládních poslanců, tak i
z řad majitelů domů, vysvítá
jedno: Páni majitelé domů volají po
svobodě poměru nájemního a nepřejí
si, aby stát zasahoval do tohoto poměru. Reklamují
pro sebe úplnou svobodu vykořisťovati sociálně
slabého nájemníka a tento má také
úplnou svobodu: buď dáti se vykořisťovati,
anebo bydleti na ulici. Není to však jedině
tato snaha. Vládní osnova, která plně
vychází vstříc majitelům domů,
sleduje také cíle politické, jak to prozradil
tisk vládních stran. Pomocí zrušení
ochrany nájemníků má se odbolševisovati
Praha a také jiná města. Časopis strany
p. ministra Šrámka "Nový věk"
řekl to na plná ústa: "Větší
výpovědní volnost je nutná, a hlavně
pro místa a domy, kde majitel domu nemůže s
bolševickými nájemníky nic svésti..."
(Veselost a výkřiky komunistických poslanců.)
To je také smyslem §u 31, odst. 1, čís.
2, jímž se ruší ochrana nájemníků
na základě pouhého usnesení obecního
zastupitelstva, schválí-li to zemská správa
politická, v obcích méně než
s 2000 obyvatel. Těchto obcí, jak známo,
je v republice na 12.000. Ve městech fakticky rušíte
ochranu nájemníků, abyste chudé lidi
vyštvali z města a tak města odbolševisovali,
a na vesnicích dáváte obecnímu zastupitelstvu
práv o vyháněti nájemníky z
bytů a tím také z obcí.
Agrární strana se chlubí, že v obecních
volbách ve více než 4000 obcích podána
byla jednotná kandidátka, kandidátka strany
agrární. Víme, že tohoto výsledku
dosáhla agrární strana za pomoci teroru,
podvodu a násilí. (Posl. dr Slávik: To
nie je pravda!) To je pravda, a kdybychom chtěli mluviti
zejména o poměrech na Slovensku, dály se
tam podvody a násilí taková, na jaké
jsme zvyklí v Pilsudského fašistické
Polsce. (Výkřiky posl. Bolena.)
V těchto obcích, kde již před volbami
byli chudí lidé zterorisováni, takže
se neodvážili proti agrární straně
kandidovati, jsou dnes tito lidé vydáni na pospas
libovůli zámožných a bohatých
příslušníků agrární
strany. Při zkušenostech, které máme
s agrární stranou z minulosti, víme, co ustanovení
tohoto zákona bude znamenati. Můžeme již
předem říci, že všechny obce pod
2000 obyvatel, spravované agrárníky nebo
příslušníky jiné buržoasní
strany v historických zemích, spravované
luďáky na Slovensku, využijí ustanovení
čís. 2 § 31 a zruší šmahem
ochranu nájemníků. Víme také,
že zemské správy politické jsou poslušným
vykonavatelem vůle vládních stran, zejména
strany agrární.
Bude se to tedy praktikovati takto: Agrární neb
ľuďácké obecní zastupitelstvo usnese
se na zrušení ochrany nájemníků
a oznámí to zemské správě politické.
Současně oznámí to poslanci své
volební župy. Tento dojde si na zemskou správu
politickou, provede intervenci, a poněvadž přání
vládního poslance, zejména pak poslance agrárního
jest pro příslušného referenta rozkazem,
zejména může-li se opříti o zákon,
budou zemské správy politické napořád
schvalovati usnesení obecních zastupitelstev o zrušení
ochrany nájemníků.
Rád bych viděl toho úředníka
na zemské správě politické, který
by se vzepřel diktátu agrárního poslance.
A proto, páni, vy to budete, kteří budete
vyhazovati nájemníky z obce, a vy to budete, kteří
je budete štváti jako dravou zvěř. (Posl.
dr Slávik: My ne sme komunisty, my neštveme!) My
ještě k tomu přijdeme, kdo štve. (Výkřiky
komunistických poslanců a posl. dr Slávika.)
Vyskytne-li se pak v takové obci chudý člověk,
bydlící v nájmu, a nebude-li ve všem
souhlasiti (Výkřiky komunistických poslanců.)
s vládnoucí stranou v obci, postarají
se bohatí sedláci, aby dostal výpověď
z bytu, což při nynější bytové
nouzi rovná se vypovězení z obce. Při
známé zaujatosti bohatých sedláků,
při známé jejich zášti a nenávisti
k chudině, můžeme již předem říci,
že ustanovením §u 31, odst. 1, čís.
2 dáváte do rukou bohatým sedlákům
nejhroznější a nejstrašnější
zbraň proti vesnické chudině.
Volby do obcí a ostatních samosprávných
sborů, stejně tak i volby do Národního
shromáždění budou se díti ve
znamení neslýchaného teroru, který
dovede, jak z prakse známo, prováděti zejména
strana agrární, klerikální a ľudová.
(Výkřiky posl. Bolena.) Podepíše-li
nájemník kandidátní listinu oposiční
strany, zejména strany komunistické, poletí
z bytu a v řadě případů i z
obce. Vyskytne-li se v obci průmyslový dělník,
který bude rádcem dělnictva zemědělského
a čeledi, kterým bude raditi, jak mohou si tito
proletáři zlepšiti své bědné
poměry, které bude usilovati o založení
dělnické organisace, vyštvou ho bohatí
sedláci z bytu a z obce. (Výkřiky posl.
Bolena.) Tento zákon dává možnost
bohatým sedlákům štvát chudinu
od místa k místu, a nenajde-li takto vyštvaný
člověk do roka bytu nebo místa, kam by složil
svůj nábytek, má obec právo ve smyslu
§u 5 vládní osnovy o odkladu exekučního
vyklizení místností prodati mu ve veřejné
dražbě jeho nábytek. (Výkřiky
komunistických poslanců.)
Pánové, víte, co znamená připraviti
chudého člověka o nábytek, který
je výsledkem jeho dlouholeté práce nebo jediným
věnem, které udření rodiče
dali svému dítěti? Pánové,
vy strašíte prostoduché lidi na venkově
tím, že je bolševici budou vyvlastňovati.
Zatím je vyvlastňoval berní exekutor, když
nemohli zaplatiti daně tohoto korupcí prolezlého
a zlodějského režimu. A teď budou je vyvlastňovati
i agrární i ľuďácká obecní
zastupitelstva, když je předem vyštvou z bytu
(Výkřiky komunistických poslanců.),
aby jim později v dražbě prodali nábytek.