A jak velice je otázka bytová otázkou sociální,
chci vám ukázati na jednom případu,
pro který jsem se vlastně přihlásil
ke slovu a z něhož je vidno, jak brutálně
vystupují podnikatelé, jak surově zachází
kapitalistická třída s člověkem
hospodářsky slabým, jak násilnicky
využívá kapitalistická třída
svých větších práv proti člověku
hospodářsky slabému. To může
býti kapitola k onomu výroku p. Krumpeovu,
kde praví, že otázka bytová je otázkou
sociální.
Nedaleko od Krnova je malá vesnička, jménem
Skrbovice-Kunov, jež má jedinou větší
továrnu a kde všichni dělníci ve vesnici,
asi pět nebo šest set lidí, jsou odkázáni,
aby vydělávali svůj chléb v této
továrně. Tato obec byla spravována od desetiletí
německými agrárníky a tato správa
dovedla za tu dobu zašantročiti celý majetek
obce do rukou kapitalistů. Obecní statek stal se
výhradným majetkem jakéhosi pana Perutze
a dvou jiných podnikatelů. Obec sama má jediný
kus půdy, a to suchopár v rozloze několika
málo čtverečních metrů. Není
zde obecního domu, není obecní kanceláře,
není zde ničeho, kde by obec mohla úřadovati.
Pan Perutz není však pouze jediným majitelem
obecního statku, nýbrž zároveň
i majitelem všech domů, jež stojí na těchto
obecních pozemcích, a jako majitel domů chová
se podle toho vůči dělníkům
ve mzdovém boji v době, kdy dělnictvo začíná
vystupovati proti zvůli podnikatelově. Netoliko
však, že dělníci jsou nuceni vstupovati
do práce u násilnického pana Perutze a jemu
prodávati své pracovní síly, netoliko,
že dělnictvo, veškeré obyvatelstvo Skrbovic-Kunova,
je nuceno bydliti v domech páně Perutzových,
pan Perutz dovedl také učiniti ze sebe jediného
obchodníka potravinami v místě. Ani jediný
obchodník nemůže v obci býti, poněvadž
pan Perutz rozhoduje o tom, kdo bydlí v jeho domech. Také
pošta je spravována panem Perutzem. Je také
dodavatelem světla v obci a znamená, jak již
bylo řečeno, jediný pramen příjmu
pro veškeré obyvatelstvo ve vesničce. Pochopíte,
že obecní zastupitelstvo dovedlo za svého po
desetiletí trvajícího hospodaření
vydati půdu a pozemky, domy, poštu, obchody, světlo,
jedním slovem vše, všanc výhradnému
majetku tohoto podnikatele.
Mluví se nyní o zákonu o ochraně nájemníků.
Vidíme již nyní, jak se vyvíjejí
poměry za nynějšího zákona o
ochraně nájemníků, jak podnikatelé
dovedou jako majitelé domů vystoupiti proti revoltujícímu
dělnictvu. V minulém roce podařilo se sjednocenému
dělnictvu dobýti obecního zastupitelstva.
A nyní se ukázalo, že obecní zastupitelstvo,
které mají v rukou dělníci, nemělo
jediné místnosti v obci, kde by mohlo úřadovati.
Po dlouhých jednáních poskytl pan Perutz
milostivě v jednom svých domů, které
jsou prázdné, útulek obecní kanceláři,
ovšem pod podmínkou, že se obecní zastupitelstvo
smí raditi v době, kterou p. Perutz sám ustanoví,
a to dvakráte v týdnu po dvě hodiny. Tedy
dokonce i obecní zastupitelstvo ocitlo se v područí
pana Perutze. Nedosti na tom, pan Perutz hrozil dělníkům,
že ti, kdo vstoupí do obecní síně,
budou propuštěni z jeho továrny. Diktuje tedy
jako silný jedinec, zda dělníci smějí
vykonávati v obci svá práva či nikoliv.
Diktuje, zda se smí jíti do obecní kanceláře,
či nikoliv. A nyní přichází
to nikdy neslýchané. Když se dělníci
nepodrobili této hrůzovládě, počal
p. Perutz s propouštěním všech členů
obecního zastupitelstva, a když propuštění
členové obecního zastupitelstva se nechtěli
vzdáti svého úřadu, přešel
k tomu, že propouštěl členy rodiny těchto
obecních činitelů, ženy a děti.
Šel dokonce tak daleko, že propouštěl rodiče
těchto členů obecního zastupitelstva,
aby zástupce obce donutil, aby se vzdali svého úřadu
v obecním zastupitelstvu. Jednomu 60tiletému dělníku
kladl neslýchaný požadavek, aby vzdálil
ze svého domu syna, jinak že bude starý propuštěn.
Starý muž nechal raději k tomu dojíti,
než aby vyhnal z domu syna a vnuky. Když toto opatření
se nesetkalo s výsledkem, počal pan Perutz hroziti
dělníkům, kteří poskytovali
členům obecního zastupitelstva ve svých
bytech přístřeší, vystěhováním.
Násilnicky, za pomoci četnictva, přešel
zákon o ochraně nájemníků,
násilně byl majetek dělníků
vyházen na ulici a jen s největší bídou
a nouzí se podařilo několika vystěhovaným
dělníkům nalézti byty v domech, jež
ještě nejsou majetkem p. Perutze. Když pan Perutz
viděl, že prolomení zákona o ochraně
nájemníků a obcházení zákonitých
ustanovení nestačilo, že tedy dělníci
nacházejí přes všechny vyhrůžky
ještě přístřeší,
počal hroziti jiným majitelům domů,
nevystěhují-li přijaté členy
obecního zastupitelstva a členy jejich rodin, že
jim odejme světlo - jest totiž, jak řečeno,
jediným dodavatelem světla v místě.
Tímto nátlakem dali se tři nebo čtyři
majitelé domů přiměti, že vystěhovali
dělníky ze svých bytů, jedině
a pouze z toho důvodu, že jim pan Perutz hrozil opatřeními
hospodářskými.
A nyní praví Krumpe, že otázka
bytová jest otázkou hospodářskou.
To říkáme také, avšak v jiném
smyslu, poněvadž jsou bytovou nouzí hospodářsky
slabí vydáváni v plen hrůzovládě
podnikatelů. Četnictvo je posledním prostředkem
podnikatelů, to se ukázalo také v případě
p. Perutzově, a největším skandálem
při tom je, že okresní správa politická
a zemská správa v Opavě klidně hleděly,
jak pan Perutz v Kunově s dělníky jednal
a zacházel, jak je vyháněl z bytů
a jim bránil ve vykonávání jejich
práv jako členů obecního zastupitelstva.
Vidíme, že majetná třída v tomto
státě může dělati, co chce, a
kašle na zákony. Bude-li zrušena ochrana nájemníků
podle předložené osnovy zákona, objeví
se to, co se odehrálo v Kunovicích, sto a tisíceronásobně.
Tisíce dělníků budou vyhnány
z bytů, bez přístřeší
budou vydáni zvůli hospodářsky silných.
Míní-li p. Krumpe, že nový zákon
o ochraně nájemníků skýtá
záruku, že ochrana nájemníků
v obcích s méně než 2000 obyvateli může
býti zrušena jen usnesením obecního
zastupitelstva, víme, že páni měšťáci,
křesť. sociálové, živnostníci
a němečtí agrárníci použijí
této příležitosti, aby vyvolali právě
tato usnesení a zrušili i v malých obcích
platnou ochranu nájemníků.
Velevážení přítomní, nám
je jasno, že ve státě měšťáckém
nemůže býti řešena otázka
bytová. Je to základní otázka, musíme
doznati, že boj proti lichvaření byty je jen
částí velikého boje proti kapitalistickému
hospodářskému řádu, a že
tato otázka může býti rozřešena
jen v souvislosti s velikým bojem proletariátu proti
kapitalistickému hospodářskému řádu.
Dělnictvu může se podařiti vésti
úspěšně tento boj jen tenkráte,
vytvoří-li jednotnou frontu všech vykořisťovaných
proti onomu lichvářství, jež se provádí
se silou dělníků, jen tenkráte, jestliže
se podaří sjednotiti dělnictvo v jednotné
frontně a udržeti pohromadě až do chvíle,
kdy tento boj skončí zničením kapitalistického
hospodářského řádu a zřízením
diktatury proletariátu. (Souhlas a potlesk komunistických
poslanců.)
Předseda (zvoní): Ke slovu není
již nikdo přihlášen. Rozprava je skončena.
Žádám o přečtení podaných
návrhů.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
1. Pozměňovací návrh posl. Štětky
a soudr.:
§ 1 nechť zní:
"O opatření stavenišť a stavebních
hmot.
(1) Jako stavenišť lze použíti
pozemků v prvé řadě soukromých,
v druhé řadě státních, samosprávných
korporací, nadací a fondů.
(2) Všechny tyto pozemky jsou majitelé
povinni na požádání dáti k disposici
za cenu nabývací s připočtením
skutečných výloh, a pokud se týče
pozemků jsoucích ve vlastnictví soukromém,
ať již osob fysických či právnických,
s připočtením občanského zisku.
(3) O návrhu a podmínkách
zcizení rozhodují:
1. u pozemků jsoucích ve vlastnictví osob
soukromých, nadací a fondů okresní
výbory;
2. u pozemků státních ministerstvo veř.
prací;
3. u pozemků zemských zemský správní
výbor a na Slovensku zemský župní Svaz;
4. u pozemků okresních okresní výbor;
5. u pozemků obecních obecní zastupitelstvo.
(4) Bylo-li podáno proti rozhodnutí
některé zpředu uvedených instancí
odvolání ve lhůtě 14 dnů, rozhodne
s konečnou platností nejblíže vyšší
instance nejdéle do dvou měsíců ode
dne podání odvolání. Rozhodnutí
min. veř. prací, týkající se
pozemků státních jest konečné".
2. Pozměňovací návrh posl. Biňovce,
Johanise, Tayerle a soudr. k §u 1:
Odst. 1 budiž škrtnut.
Odst. 2 budiž upraven takto:
"Státní správa se zmocňuje, aby
pozemky způsobilé ke stavbám uvedeným
v §u 2, jež nehodlá sama zastaviti nebo použíti
k účelům veřejným, prodala
za náhradu obecné jejich hodnoty".
3. Pozměňovací návrh posl. Tauba,
Katze a soudr.:
V §u 2 buďtež v odst. 1 škrtnuta slova "do
31. března 1929".
4. Pozměňovací návrh posl. Štětky
a soudr. k §u 2:
V odst. 1 buďtež slova: "mohou do 31. března
1929 býti vyvlastněny" nahrazena slovy: "vyvlastní
se".
Odst. 3 nechť zní:
"Strany, které z těchto důvodů
pozbudou bytu, mají přednostní nárok
na byt v domech vybudovaných podle tohoto zákona
veřejnými korporacemi."
5. Pozměňovací návrh posl. Langra,
Pechmanové, Tučného, inž. Záhorského
a druhů k §u 3:
Odst. 3 budiž nahrazen zněním:
" (3) Za těchto předpokladů
mohou býti vyvlastněny pozemky soukromé."
Odst. 6 budiž škrtnut.
6. Pozměňovací návrh posl. Štětky
a soudr. k §u 3:
V odst. 1 buďtež za slovo "vyvlastňovati"
vložena slova "v prvé řadě";
slova "nebo výjimečně" buďtež
nahrazena slovy "a v druhé řadě";
budiž škrtnuto slovo "snadno" a dále
slova "bez větších nákladů".
Za odst. 1 budiž vložen nový odstavec:
"Všechny obce jsou povinny nejdéle do jednoho
měsíce ode dne vyhlášení tohoto
zákona míti úplné regulační
plány. Nebudou-li plány hotovy, může
zemský správní výbor uložiti
obci pokutu od 5000 Kč do 50.000 Kč."
Odst. 3 budiž škrtnut.
V odst. 4 buďtež škrtnuta slova "ač-li
parcelační povolení nestanoví větší
plochy."
Odst. 6 budiž škrtnut.
7. Pozměňovací návrh posl. Štětky
a soudr.:
V §u 4 budiž v odst. 1 slovo "stavebníkově"
nahrazeno slovy: "obce anebo stavebníka"; slova
"okresní politický úřad (magistrát)
" buďtež nahrazena slovy "okresní úřad"
a buďtež škrtnuta slova "když žadatel
prokáže" až "výkup se nezdařil".
8. Pozměňovací návrh posl. Biňovce,
Johanise, Tayerle a soudr. k §u 4:
V odst. 1 buďtež za slova "provede k žádosti"
vložena slova "obce nebo".
K odst. 2 budiž připojena věta:
"Pokud jde o obec starší, prokáže-li
usnesení svých orgánů, že je
zásadně schváleno vyvlastnění
určité trati k zastavení."
9. Pozměňovací návrh posl. Štětky
a soudr. k §u 5:
V odst. 2 buďtež škrtnuta slova: "jde-li o
pozemky" až "komisariát nebo kapitanát)
".
Odst. 5 a 6 buďtež škrtnuty.
10. Pozměňovací návrh posl. Biňovce,
Johanise, Tayerle a soudr. k §u 6:
V odst. 1 buďtež za slova "přiměřená
náhrada" připojeno "která nesmí
převyšovati šestinásobek obecní
ceny pozemku k 1. srpnu 1914, zjištěné průměrem
cen pozemků v téže době zcizených".
V odst. 5 nechť druhá věta zní:
"Bylo-li odvolání vlastníka pozemku
zamítnuto, nese náklady odvolacího řízení
ze svého."
11. Pozměňovací návrh posl. Štětky
a soudr. k §u 6:
Odst. 1 nechť zní:
"Majiteli pozemku vyvlastněného k účelu
stavebnímu přísluší přiměřená
náhrada podle ustanovení §u 1, a je-li vlastníkem
majitel uvedený v odst. 1, § 1 budiž připočítán
k ceně nabývací a skutečným
výlohám občanský zisk".
Odst. 2, 3 a 4 buďtež škrtnuty.
Odst. 5 nechť zní:
"Náklady vyvlastňovacího řízení
nese vyvlastňovatel. Bylo-li odvolání vlastníka
pozemku zamítnuto, je tento povinen nésti náklady
odvolacího řízení."
12. Pozměňovací návrh posl. Štětky
a soudr. k §u 8:
V odst. 1 jest škrtnouti slova: "v přiměřené
lhůtě" až "vyvlastňovacím".
Odst. 2 budiž škrtnut.
V odst. 3 jest škrtnouti slova: "a zároveň
poznamenati" až "podle odstavce 2".
13. Pozměňovací návrh posl. Štětky
a soudr.:
Odst. 2 §u 9 budiž škrtnut.
14. Pozměňovací návrh posl. Štětky
a soudr.:
§ 10 budiž škrtnut.
15. Doplňovací návrh posl. Langra,
Pechmanové, Tučného, inž. Záhorského
a druhů:
Za §em 10 buďtež jako §§ 11 a 12 zařazeny
z vládního návrhu tisk 460 přejaté
§§ 67 a 68.
16. Doplňovací návrh posl. Štětky
a soudr.:
Za § 11 budiž vsunut nový § 12:
"Obce, okresy a stát mohou podle tohoto zákona
za účelem opatřování stavebních
hmot vyvlastniti cihelny, ložiska cihlářské
hlíny, pískovny, kamenné lomy, vápenice,
vápenné lomy a cementárny. Pro vyvlastnění
stavebních hmot, jich ložisk a podniků, vyrábějících
stavební hmoty, platí tatáž ustanovení
zákona jako pro vyvlastnění stavenišť."
17. Pozměňovací návrh posl. Štětky
a soudr.:
§ 12 nechť zní:
Obcím, okresům, nadacím, fondům a
státu ukládá se tímto zákonem
stavební povinnost."
18. Pozměňovací návrh posl. Tauba,
Katze a soudr.:
V §u 12 buďtež slova "a to v Praze" až
do konce tohoto paragrafu nahrazena slovy "v obvodu každé
obchodní a živnostenské komory."
19. Pozměňovací návrh posl. Biňovce,
Johanise, Tayerle a soudr.:
V §u 13 budiž v odst. 2 slovo "Zájmové"
nahrazeno slovem "Odborové".
20. Doplňovací návrh posl. Tauba,
Katze a soudr.:
K §u 14, odst. 1 budiž připojeno ustanovení:
"Přísedící buďtež jmenováni
podle velikosti organisací."
21. Pozměňovací návrh posl. Tauba,
Katze a soudr. k §u 17:
Odst. 1 nechť zní:
"Rozhodčí soud mzdový jedná a
rozhoduje v senátech, v nichž zasedá vedle
předsedy po třech přísedících
ze skupiny zaměstnanců a zaměstnavatelů,
a to z organisací zúčastněných
na sporu."
Za odst. 1 budiž vloženo ustanovení:
"Při tom však musí býti zachována
parita mezi přísedícími ze skupiny
zaměstnanců a zaměstnavatelů."
22. Pozměňovací návrh posl. Biňovce,
Johanise, Tayerle a soudr.:
§ 20 nechť zní:
"Usnesením rozhodčího soudu mzdového
může býti stranám uloženo, aby
se k soudu dostavily, a to i v případě v
§u 13, odst. 3. Neučiní-li tak, může
soud straně, jež se nedostaví, uložiti
pokutu až 5000 Kč."
23. Doplňovací návrh posl. Tauba,
Katze a soudr.:
Jako nový § 22 a) budiž vloženo ustanovení:
"Trest vyměřuje se podle majetkových
poměrů."
24. Pozměňovací návrh posl. Biňovce,
Johanise, Tayerle a soudr.:
V § 24 buďtež slova "nahrazuje nebo"
škrtnuta.
25. Doplňovací návrh posl. Tauba,
Katze a soudr.:
V §u 27 budiž za slova "státní pokladně"
vloženo "na stavbu bytů".
26. Pozměňovací návrh posl. Horpynky
a druhů:
Hlava druhá. O rozhodčích soudech mzdových
(§§ 12 až 27) budiž škrtnuta.
27. Pozměňovací návrh posl. Štětky
a soudr.:
§§ 13 až 27 buďtež škrtnuty.
28. Doplňovací návrh posl. Simma,
inž. Junga a druhů:
§ 28 budiž doplněn:
"Výtěžku státní losové
půjčky budiž co nejdříve použito
ke stavbě bytů pro státní úředníky
ve městech, v nichž jest jich naléhavě
třeba podle výkazu bytové statistiky."
29. Doplňovací návrh posl. Tauba,
Katze a soudr.:
K §u 29 budiž připojen nový odst. 2:
"Tuto podporu lze poskytovati také stavebním
družstvům, jejichž členové nejsou
výhradně státními zaměstnanci,
na stavby, jejichž byty budou zcela poskytnuty státním
zaměstnancům."
30. Pozměňovací návrh posl. Simma,
inž. Junga a druhů:
V §u 30 nechť odst. 2 zní:
"Pokud jde o poskytnutí podpory podle ustanovení
této hlavy, budiž k uchazečům o půjčku
přihlíženo až do vyčerpání
ustanovené částky v pořadí,
v němž byly žádosti podány."
31. Doplňovací návrh posl. Tauba,
Katze a soudr. k §u 30:
Odst. 2 budiž škrtnut.
K odst. 3 budiž připojeno ustanovení: "ve
lhůtě 8 týdnů ode dne, kdy byla žádost
podána u I. stolice."