Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Tyto pokyny byly dělány tak, aby byly dodatečně zdražovány činže, které, jak známo, posledně upraveným zákonem o ochraně nájemníků mají býti v nejbližší době dvakrát o 20% zvýšeny. A co se nedostává a nebude dostávati na obecních přirážkách, má se prostě získávati náhradou, zvýšením a zavedením poplatků ze spotřeby, z nájemného atd. Tedy vidíme v tom tendenci, jak šetřiti zámožné a poplatné kruhy a jakým způsobem zasahovati hodně intensivně proti kruhům hospodářsky slabším.

Velectění pánové, při omezení finanční pravomoci zemí, okresů a obcí instaluje se tímto způsobem vládní nařízení o ochraně majetných a bohatých poplatníků, zároveň však montuje se nový berní šroub se silnými závity na vyždímání poplatnosti méně majetných a nemajetných, aby byli poplatně přiskřípnuti při každém soustu a při každém kroku. Pánové z celně-kongruové koalice chtěli se vymstíti za úspěchy demokracie v samosprávě, zapomněli však, že se mstí sami na sobě, na svých vlastních lidech a že omezená, ponížená a přiškrcená samospráva bude se oprávněně bránit. První příznaky obrany zaznívají z Moravy a jsou zajímavé tím, že na nich jsou exponováni nejen samosprávní zástupci stran oposičních, nýbrž jmenovitě také zástupci stran vládně-koaličních. Připomínám, že před několika málo dny Ústředí starostenských sborů a silničních výborů na Moravě, jemuž předsedá agrární poslanec p. Bečák, učinilo velmi závažné usnesení, které bylo také zasláno naší slavné vládě.

V tomto projevu a usnesení se žádá, aby pověstný zákon, který omezuje finanční pravomoc obcí, byl prostě radikálním způsobem korigován. Co jsme připomínali při projednávání tohoto zákona, dostavuje se do všech důsledků: příslušníci vládních koalovaných stran sami volají po nápravě chyby, která vládní koalicí byla způsobena. Pánové tehdy zapomněli, když dotčený zákon dělali, že sám sebou musí vyvolati odpor a že vyvolá stav, jaký dnes skutečně se dostavuje, že v mnohých a mnohých obcích, kde se opravdu dobře hospodaří, po omezení pramenů příjmových, po zaplacení úroků a amortisačních splátek z dluhu dnes nezbude namnoze v obecní pokladně ani tolik, co se potřebuje na otop školních místností. (Slyšte!)

Prosím, obce nejsou oprávněny podle starého, dosud platného způsobu uzavírati půjčky investiční. Byla zřízena proti obcím kuratela; nyní se vidí, že obce nemohou dále. A v jednotlivých úřadech pánové musí slyšeti neobyčejně mnoho přesvědčivých důkazů o tom, že nebude-li v nejbližší době v tomto směru zjednána náprava, budou obce museti v pravém slova smyslu začíti revoltovati, poněvadž ne budou míti ani dostatečných prostředků na výplatu personálu. (Výkřiky posl. Pika. - Předsednictví převzal místopředseda inž. Dostálek.)

Známe mnoho případů z Moravy, že zemskému výboru moravskému bylo oznámeno, že prostě celá řada obcí a měst zastaví platy, nebude-li v nejbližší době zjednána náprava. Pánové u zemského výboru jsou bezradní. Mají opatřovati a jaksi připravovati ten pověstný náhradový podpůrný fond. Jenže žádosti, které jsou v tom směru předkládány, jsou toho druhu, že ten fond by při nejmenším musil býti aspoň desetkráte tak velký, aby stačil na nejnutnější úhradu oprávněných potřeb jednotlivých obcí. Prosím, ta moravská ponížená, přiškrcená samospráva v dotčeném projevu upozorňuje, aby bezodkladně vymáhány byly nedoplatky samosprávních přirážek, dávek a poplatků, aby dohlédací úřady urychleně vyřídily předložené rozpočty a příspěvky ze zemského vyrovnávacího fondu - tam si s tím ovšem nevědí rady (Výkřiky čsl. soc.-demokratických poslanců), jak to mají s plným urychlením vyřizovati, ale obce potřebují finanční pomoci. (Výkřiky posl. Srby.)

Dále se žádá, aby obcím i okresům povoleny byly mimořádné přirážky a výpůjčky, zejména k naléhavým, veřejně prospěšným účelům investičním. My jsme na to upozorňovali a nyní musejí pánové slyšeti ze svých vlastních řad takovou výzvu, která jest opravdu hodně řezavá a která by měla opravdu svědomité politiky z nynější vládní koalice hodně boleti a hodně mrzeti, že se dali svésti na takové scestí proti samosprávě.

Dále se v dotčeném usnesení žádá: "ježto zákonem stanovená dotace zemských vyrovnávacích fondů je zřejmě nedostatečná, aby příděl daně obratové pro tyto fondy byl přiměřeně zvýšen, a konečně, aby zavčas vykonány byly potřebné přípravy k novelisaci zákona, kterou by samosprávné finanční hospodaření postaveno bylo na trvalý a bezpečný základ. Opatření tohoto je zapotřebí zvláště na Moravě, poněvadž za nynějších poměrů by okresy nebyly s to, náležitě plniti rozšířené úkoly, jež jsou jim zákonem o organisaci politické správy přikázány."

To jsou výzvy z řad vládních koalovaných stran, a my jsme zvědavi, jaké stanovisko k nim zaujme slavné ministerstvo vnitra a slavné ministerstvo financí, ona dvě ministerstva, která za dotčený zákon jsou plně odpovědna a musejí v pravém slova smyslu také dodatečně býti volána k odpovědnosti. Každý na světě může udělati chybu, také páni ministři, ale jestliže způsobená chyba znamená poškození veřejného zájmu, je morální povinností ministerstev, příslušných ressortů zjednati zavčas nápravu a chybu odčiniti. Zde však musejí býti pánové k odčinění chyby v pravém slova smyslu doháněni. V tom je závada naší státní správy, že dosti dobře nevidí, co se v obcích a mezi lidem potřebuje, co je prospěšné a co škodlivé. Tak se nám zdá, že by mnozí páni měli býti dáni do několikaměsíčních kursů, aby poznali lid a jeho potřeby, a že by jim nikterak neškodilo podati průkaz způsobilosti, jak se může a jak se dá hospodařiti z nepatrných, nedostatečných finančních prostředků, k nimž odsoudili 90% našich obcí dotčeným zákonem. Od nich chtějí míti provedeny hotové zázraky v samosprávě, ale sami by měli dokázati, jak tyto zázraky, z mála dokázati mnoho, dovedou také sami prováděti. Lehko se nařizuje a poroučí, ale těžko se provádí. (Výkřiky posl. Remeše.)

Velectění! Při této příležitosti možno velmi dobře a přiléhavě použíti mravního ponaučení z literárního dědictví Boženy Němcové, spisovatelky národa, která je pány z vládních lavic tak častokráte uctívána. V její literární pozůstalosti je možno nalézti velmi pěkné a příhodné mravní ponaučení: "Všude lidé, kteří jeden druhého trápí, trní pod nohy si stelou, ale všude ruka lásky, která je odhazuje." Naše vládní koaliční strany doposud se vyznamenaly, že občanstvo jen trápily, trní pod nohy mu stlaly - ruka lásky na odklizení bohatě rozházeného trní na všech cestách života jim však chybí. Nesmí se proto diviti, že občanstvo je na ně rozezleno, že je označuje za reakci a své nepřátele, s nimiž dlužno vyúčtovati do všech politických důsledků. (Výborně!)

Velectění pánové! V rozpočtovém výboru mluvili jsme dosti obšírně o důsledcích opožděných daňových předpisů za několik let. Zde je závada v administrativě. Mnoho daní opožděně předepsaných nemohlo býti dodatečně vybráno, a to, co chybí potom na daních přímých, vynahražuje se ovšem jinými cestami a jiným způsobem, vybíráním a zvyšováním nepřímých daní, či jinými slovy, co nezaplatili boháči, musí za ně zaplatiti chudáci. (Tak jest! Výkřiky čsl. soc. demokratických poslanců.)

A v tom směru jsme oprávněni činiti státní správě a státní administrativě velmi ostré výtky. Velectění pánové! Co odpisů musilo býti na základě těchto opožděných daňových předpisů provedeno velikým podnikům! A jak jsem již v rozpočtovém výboru uvedl, velice bychom se zajímali, aby bylo konečně odhaleno tajemství, kolik činí dosavadní odpisy za poslední léta na přímých daních. Velectění pánové! Záleží nám hlavně na jednom velikém tajemství, ukrývaném dosud pod ochranou zákona čís. 122 ze dne 3. března 1921. (Výkřiky posl. Remeše.) Dnes projednáváme již státní účetní uzávěrku z r. 1926, rádi bychom od Nejvyššího účetního kontrolního úřadu viděli také zprávu, kolik daňových výhod a odpisů a v jakém rozsahu bylo poskytnuto pro stavbu budov obytných a budov pro provoz podniků (Výkřiky čsl. soc. demokratických poslanců.), jakož i pro obnovu starých a pořízení nových strojů (Výkřiky posl. Srby.) na podkladě zákona č. 102 ze dne 3. března 1921. (Výkřiky čsl. soc. demokratických poslanců: Od nikoho se to člověk nedoví!) Ano, pánové, zákon máme. A ten zákon sám o sobě přímo demonstrativně vybízí (Výkřiky posl. Srby.), aby bylo vzato v úvahu, co znamená a mohl znamenati ve všech důsledcích, co fakticky znamenal v celém svém rozsahu působnosti, že to byly miliony, po případě miliardy, které bohatým lidem byly odepsány. A v tomto směru nepodává se zákonodárnému sboru žádná zpráva. Jaká pak je to státní správa a administrativa, která tak ohromné obnosy zakrývá umělou rouškou tajemství?

Velectění pánové! Musíme se dovolávati, aby nám včas byla podána podrobná zpráva. Vždyť častokráte vidíme, jak pro nedoplatky 5 až 10 haléřů vedou se exekuce (Výkřiky čsl. soc. demokratických poslanců.), jak přespřílišně, až malicherně zasahuje se tam, kde běží o haléře. A proč by, prosím, když na to máme zákonné právo, neměla nám býti podána zpráva, kolik bylo odepsáno na základě citovaného zákona bohatým poplatníkům a továrníkům? (Výkřiky čsl. soc. demokratických poslanců.) Tuto výtku činíme tím oprávněněji, že páni v poslední době v pravém slova smyslu činili velmi vážné námitky proti dalšímu trvání zákona o podpoře stavebního ruchu. Na vládních lavicích bylo mnoho rozčilování pro podporu stavebního ruchu. Zrušily se státní finanční podpory a omezuje se státní záruka i daňové úlevy pro stavební ruch. Byl prý v tom směru stát velmi těžce finančně zatížen. Proto jsme velmi interesováni na otázce i na odpovědi, jak byl stát zatížen a jaké finanční presenty poskytl bohatým lidem a továrníkům při daňových výhodách pro stavbu budov obytných a budov pro provoz podniků a pro obnovu starých a pořízení nových strojů. Nezbývá nic jiného, než aby byla stržena rouška s tajemství o milionových darech a presentech bohatým lidem. Vznáším apel na p. předsedu Nejvyššího kontrolního úřadu, aby při své pověstné pečlivosti a korektnosti učinil opatření, aby nám toto veliké tajemství bylo odhaleno. Prosím dále, aby pánové měli odvahu strhnouti roušku tajemství o oprávněných a neoprávněných daňových odpisech, aby odstranili roušku tajemství ze zatajovaných zisků, (Výkřiky posl. Srby.) prosím, aby pánové se pokusili odhaliti tajemství o přesunování zisků za hranice, o manipulacích prováděných při nostrifikaci akciových společností. Myslím, že by celou slavnou sněmovnu velmi zajímalo, kdyby nám byla podána podrobná zpráva o výsledku, obtížích a zkušenostech daňových revisí. Z nich bychom se mohli dověděti tak mnoho zajímavého a mnoho, co by nás přesvědčilo, že daňová morálka bohatých jest opravdu velmi špatné bonity.

O finanční zdatnosti a disposicích našeho státu píše a mluví se velmi mnoho doma i za hranicemi. Jak jsem připomněl již v rozpočtovém výboru, není všechno zlato, co se finančně a rozpočtově třpytí. Státní dluh se počíná zmenšovati, peněžní měna jest ustálena, na všech stranách mluví se o hospodárnosti a šetrnosti, všude je viděti a cítiti snahu po vyproštění se z dusivé finanční a hospodářské poválečné atmosféry, jenže cesty a prostředky, jimiž se má dospěti k cíli, jsou často v rozporu s primérní vlastností demokracie - spravedlností. Šetří se často na místech nesprávných a plýtvá se štědrostí na místech, kde by se měla účelně uplatňovati právě rozumná hospodárnost.

S důrazem oprávněného rozhořčení musím zde vytknouti, že vláda, resp. ministerstvo soc. péče pod patronancí Msgr. Šrámka zdráhá se dáti k disposici léčebné péči zákonem o dělnickém sociálním pojištění stanovených 100 milionů Kč pro dělnické pojištěnce, že váhá uplatniti slíbenou podporu přestárlých osob, že zdržuje žádoucí úpravu podpor v nezaměstnání a že vláda při dělnickém a hornickém pojištění sleduje tendence zhoršovací. Úzkostlivost v šetrnosti a brutalita v bezohlednosti v uvedeném směru nedává nynější vládě krásné vysvědčení. Chudákům bráti z toho mála, co mají, a v téže době při dávati c. k. rakouským generálům a přiznávati jim pense až na 55.000 Kč ročně, to, pánové, musí pobuřovati. Nedávno horníci v zájmu uchránění svých existenčních podmínek v severočeském uhelném revíru musili podstoupiti veliký stávkový boj. A srovnejme, jaké byly jejich platy! Podle statistického výkazu za r. 1926 v nejpříznivějším případě činily průměrné platy horníků v severočeském uhelném revíru ročně 9.000 až 12.000 Kč, ale pense generálů činily minimálně 24.000 Kč ročně, byly tedy při nejmenším dvakráte tak vysoké jako výdělky horníků.

Při této příležitosti chci ještě připomenouti, a je to zvláště zajímavé, že také horníci mají nároky pensijní. Podle vládní předlohy, jak jsme měli nedávno příležitost ji projednávati, generálům přiznávají se pense od 24.000 do 55.000 Kč, avšak horníkům jsou přiznávány pense od 600 do 4.260 Kč, tedy pense, které jsou mnohonásobně nižší než pense generálské, a při tom všem - což je trapno a bolestno - hornické pense podle posledních předpokladů slavné československé vlády mají býti o celou jednu třetinu sníženy! Velectění pánové! Je možno mluviti potom o sociální spravedlnosti? Chcete se diviti, že ztrácíte tu velkou hřivnu důvěry, že široké kruhy lidové ztrácejí v pravém slova smyslu důvěru ve spravedlnost za éry této vlády?

Za těchto okolností nezbývá nic jiného, než aby páni začali, jmenovitě nyní v předvelikonočním období, zpytovati své svědomí, aby zjistili, kolik už těch hříchů napáchali a je-li ještě čas uvažovati, mají-li nebo mohou-li míti opravdové předsevzetí se polepšiti a nikdy více nehřešiti. (Výkřiky posl. Bezděka.) Ano, pánové, měli byste začíti se zpytováním svědomí. Při příležitosti projednávání zvýšených pensí generálských tisk všech stran vládně koalovaných z iniciativy pověstného "Venkova", listu strany pana min. předsedy, zaútočil si proti socialistům, že oni jsou vinni, že se generálům musejí zvýšiti pense. Pánové odvolávali se na zákon z r. 1920 a dokonce chtěli neinformované veřejnosti namluviti, že mají povinný závazek, zvyšovati generálské pense na podkladě zákona z r. 1920, který dělali také socialisté. "Venkov" tento zákon také citoval, jenže v pravém slova smyslu rutinovaným, nepěkným, žurnalisticky nečestným způsobem, vynechav zrovna odstavce, ze kterých bylo zjevno, co tímto zákonem mělo býti učiněno a provedeno: omezení generálských pensí. A když tak pánové ve svém tisku v unisonu hnali útokem proti socialistům, jakoby oni byli vinni, že se generálům zvyšují pense, věřte nám, velectění pánové, že jsme měli pocit krajního odporu proti morálce, která se ujímá nyní v celně kongruových stranách, že ony k obhajobě svých hříchů a zločinů používají lží, a že vinu, která je na jejich vlastním účtě, chtějí umělým způsobem přenášeti na účet oposice. Zde, prosím, proti vašemu tvrzení mluví přímo zcela jasně § 1 zmíněného zákona, v němž se uvádí (čte):

"Ustanovení 3. odstavce §u 2 a 1. odstavce §u 5 zákona čís. 194 z r. 1920, pokud omezují vojenské zaopatřovací požitky na nejvyšší výměru šesté hodnostní třídy, se zrušují."

Chtěli-li pánové provésti zvýšení generálských pensí, museli určitá ustanovení citovaného zákona z r. 1920 napřed zrušiti, jinak by generálům pense zvýšiti nemohli. Tedy pravda je opak toho, co pánové ve svém tisku tvrdili. (Tak jest!) A my při této příležitosti musíme vysloviti veliké podivení, jaká nemorálnost objevuje se u vládních stran, které, aby nějak smyly svou vinu, neštítí se obelhávati veřejnost, neštítí se falešnými zprávami dokazovati svou nevinu.

Přijde na vás a dočkáte se zasloužené odměny! Nikdo, kdo v politice používal lsti, úskočnosti, lži a nepravdivosti, nedospěl k tomu, aby byl uznán za čestného, poctivého. Na každém se politika nemorálnosti nakonec vymstila - a musí se také vymstíti na vás! (Tak jest!)

Velectění pánové! Pro zestárlé a invalidní dělníky a horníky, pro úrazem zmrzačené dělníky, pro válečné poškozence, vdovy a sirotky hledáte stále nové modality úspor. Pro starorakouské generály vynašli jste však novou modalitu štědrosti a přízně. Nedivte se proto, soustřeďuje-li se proti vám nenávist, rozhořčení a nespokojenost lidu a připisuje-li se vám klasifikace sociálního reakcionářství.

Z obsáhlého přehledu o rozpočtových a účetních diferencích dovoluji si upozorniti na příděly samosprávným svazkům. Nelze déle přezírati neblahé následky neurovnaných provisorních poměrů mezi státní finanční správou a zemským hospodařením. Prameny zemských příjmů se zmenšily, nikoliv však jejich úkoly a povinnosti, z nichž mnohé celou svou podstatou náležejí státu. Zemské rozpočty jsou přímo teroristicky seškrtávány a snižovány bez zřetele na potřeby zemí a obyvatelstva.

Měl bych zde ještě velmi obsáhlou kapitolu, kde bych mohl poukázati, jakým způsobem se v pravém slova smyslu přehlížejí a přehlížely zájmy lidové.

Poněvadž má řečnická lhůta je vyčerpána, chci poukázati jen na zajímavou okolnost, že z číselných dokladů účetní uzávěrky zjišťujeme, že daně přímé, reálné, které byly předepsány částkou 223 mil. Kč v roce 1926, nebyly v předepsané a rozpočtené. částce vybrány, nýbrž bylo vybráno o 10 mil. Kč méně. Ale oproti tomu, velectění, cla, spotřební daně, poplatky, kolky, dopravní daně ze železničních lístků, zavazadel, daň přepravní, dávka z telefonů, dávka za úřední výkony a monopoly, rozpočtené 3.660 miliony, vynesly v tom roce téměř o 600 mil. více.

Velectění pánové, daně přímé, daně majetných vykazují tendenci sestupnou, daně a dávky nepřímé, vyjadřující poplatnost malého lidu, vykazují přímo rekordní,vzestup. Daňová reforma tento křiklavý nepoměr ještě zhoršila. Z toho ze všeho je zjevno, že tento stát je udržován poplatností, prací a obětavostí širokých kruhů pracujícího lidu, který je hlavním a opěrným pilířem státního hospodaření a celé státní existence.

Je proto nepochopitelné, proč se v tomto státě bagatelisují a ignorují potřeby pracujícího lidu a proč se mu místo většího kusu chleba stále z vládních stran ukazuje nenávistně zaťatá pěst. Pracující lid si záhy zpracuje také svoji účetní závěrku aktiv i pasiv v tomto státě a bude s plnou rozhodností žádati, aby mu bylo zaplaceno všechno, co mu společnost a stát zůstaly dlužny. (Potlesk čsl. soc. demokratických poslanců.)

Místopředseda inž. Dostálek (zvoní): Dalším řečníkem je pan posl. Buříval. Uděluji mu slovo.

Posl. Buříval: Slavná sněmovno! Podle §u 10 zákona ze dne 20. března 1919, č. 75 Sb. z. a n., předložil Nejvyšší účetní kontrolní úřad státní závěrečný účet za r. 1926 Národnímu shromáždění ke zkoumání a schválení, včas.

V rozpočtovém výboru opětovně bylo projeveno přání, aby účet za rok minulý předložen byl v době projednávání rozpočtu na rok budoucí.

Státní závěrečný účet za r. 1926 dodán byl Národnímu shromáždění již dne 1. října 1927 a litujeme, že teprve nyní je možné, aby plénum Národního shromáždění účet zkoumalo a schválilo, ačkoli tentokráte odpadá výmluva, že se jeho sestavení zdrželo vinou poukazovacích úřadů i správ státních podniků.

Systematická úprava účtu zůstala táž, jako byla roku minulého. Odpadl z účtů, ve shodě s rozpočtem, zúčtovací oddíl státních investic. Jako v úvodech účtů dřívějších připojují se i zde k jednotlivým oddělením účtů některé poznámky, seřaděné tak, jak se podle své povahy k těmto oddělením vztahují.

Nás zajímají z účtu jenom některé otázky. Z účtu se dovídáme, že k provedení platové úpravy byly r. 1926 překročeny úvěry povolené pro osobní platy o celkovou částku 448 milionů 795.140,91 Kč, z nichž bylo uhrazeno československými stát. drahami 42,215.634,08 Kč, československou poštou 4,555.954,45 Kč a zbytek 402,023.552,38 Kč je zúčtován ve výdajích na rozpočet. (Předsednictví převzal místopředseda Slavíček.)

Dále nás zajímají další cifry: Srovnáním náležitostí státních příjmů 13.469,865.174,58 Kč s příjmy stanovenými rozpočtem 10.085 milionů 752.540 Kč jeví se náležitost příjmová nižší o 3.384,112.631 Kč 58 hal.

Vyšší příjem nad rozpočet vykazují odvětví: kap. 8. Pensijní a zaopatřovací požitky, následkem vyšších pensijních příspěvků ze zvýšení pensijní základny platovou úpravou; dále kap. 13. Ministerstvo školství a nár. osvěty, následkem vyšších příjmů ze školného a z příjmů náboženské matice; kap. 14. Ministerstvo financí, hlavně následkem vyšších příjmů z daní, cel a poplatků; kap. 14 B. Všeobecná pokladní správa, hlavně následkem prodeje vlastních cenných papírů a kap. 21. Ministerstvo soc. péče, následkem náhrady záloh na stavební příspěvky a na požitky válečným poškozencům.

O hospodářských výsledcích státních podniků připojeny jsou ve státním závěrečném účtu jako roku minulého jen účty provozní účty ztráty a zisku, účty rozvážné se nepřipojují, poněvadž překážky, pro které nemohly dosud býti přesně stanoveny hodnoty majetkových součástí převzatých od Rakousko-Uherska, nebyly prý ještě odstraněny.

Bylo by zajímavé, aby nám ministerstvo financí anebo ministerstvo železnic laskavě oznámilo, jaké povahy jsou tyto překážky a zdali vůbec se o tomto předmětu jedná, po případě jak daleko jednání pokročilo.

Finančním zákonem pro r. 1926 bylo v příčině hospodaření státních podniků ustanoveno, aby dosažené přebytky, t. j. zisky byly odvedeny do státní pokladny a aby peníze potřebné na investice podnikové se opatřily výpůjčkami. Když pak se během roku ukázalo, že rozpočtové příjmy budou přesahovati výši stanovenou finančním zákonem a že také do pokladní hotovosti budou plynouti výtěžky z dalších úpisů na státní půjčky, podle úmluvy upustilo ministerstvo financí od opatření prostředků na podnikové investice výhradně úvěrními operacemi a učinilo obdobné opatření jako v rozpočtu na r. 1927, t. j. aby na investice státních podniků se použilo jejich hospodářských přebytků (zisků), a tam, kde by tyto přebytky nedostačovaly, aby se podnikům poskytly příspěvky ze státní pokladny.

Praví se, že tato úprava krytí investiční potřeby státních podniků také lépe vyhovuje ustanovením odst. 3, §u 2 zákona ze dne 18. prosince 1922, č. 404 Sb. z. a n., a odst. 2, §u 19 vlád. nařízení ze dne 25. září 1924, č. 206 Sb. z. a n., že hospodářské přebytky státních podniků, zjištěné podle zásad obchodního hospodaření, odvádějí se do státní pokladny po srážce investičních nákladů.

Následek toho byl, že nastala změna ve způsobu úhrady investic státních podniků a bylo dále třeba upraviti způsob vykazování hospodářských výsledků státních podniků v t. zv. účtech provozních čili účtech ztráty a zisku a to prý z těchto důvodů:

Jelikož investiční výdaje státních podniků byly r. 1925 preliminovány ještě ve státním rozpočtu investičním, byly též uhrazeny ze státních prostředků opatřených úvěrovými operacemi. Státní podniky zařadily pořízené investice do aktiv svých bilancí a současně vykázaly hodnotu rovnající se výši těchto investic v pasivech těchto bilancí jako investiční dluh, vzhledem k tomu, že úroková povinnost z úvěrů pro tyto investice opatřených byla státní správou finanční přesunuta ku placení na státní podniky. Tím se stalo, že aktivní státní podniky byly povinny odvésti do státní pokladny celé ryzí hospodářské zisky, pasivní podniky pak měly ze státní pokladny obdržeti náhradu hospodářské ztráty, takže saldující položku účtů ztráty a zisku a účtu rozvažného tvořily částky rovnající se těmto hospodářským výsledkům. Tyto částky tvořily současně příjmovou - u aktivních podniků resp. výdajovou - u pasivních podniků náležitost etátní, jež byla vyjádřena v účinech na rozpočet státního závěrečného účtu u příslušných kapitol a titulů, určených pro súčtování podílů státní správy na hospodaření státních podniků. Zjištění souhlasu mezi hospodářskými výsledky, vykázanými v účtech ztráty a zisku, a mezi vykázanými náležitostmi etátními poskytovalo záruku správného vyúčtování účasti státní správy na hospodářství těchto podniků. Opatřením investic z vlastních přebytků (zisků) státních podniků r. 1926 bylo způsobeno, že státní podniky byly r. 1926 povinny odvésti státní pokladně nikoliv celé dosažené zisky, nýbrž pouze přebytky, jež z těchto zisků zbyly po srážce částek, odpovídajících výši opatřených investic, což znamená, že tyto částky byly jako kapitál státem do podniků na úhradu investic trvale vloženy, čili že tvoří zvýšení základního jmění státních podniků. Byl-li hospodářský zisk některého státního podniku nižší nežli pořízené investice, ponechal si státní podnik celý zisk ke zvýšení základního jmění a nadto obdržel ze státních prostředků příspěvek na investice ve výši částky, o kterou investiční výdaje přesahovaly dosažený zisk, a tento příspěvek zúčtoval podnik rovněž jako zvýšení základního jmění.

Jelikož ani r. 1926 nebylo ještě možno uveřejniti bilance státních podniků z důvodů vpředu uvedených, učinil Nejvyšší účetní kontrolní úřad výnosem ze dne 17. března 1927, č. j. 626 pres., opatření, aby okolnosti shora uvedené byly zřejmy již z účtů provozních ztráty a zisku. Každý připojený účet ztráty a zisku je totiž uzavřen výsledkem odpovídajícím skutečnému vyúčtování, jak bylo ve státním závěrečném účtu za r. 1926 provedeno a jak bylo, po případě mělo býti, též provedeno v obchodním účetnictví státních podniků.

Třebaže bychom s investicemi souhlasili, neuspokojuje nás způsob řešení, který vyřešen je finančním zákonem a který byl předmětem našich výtek, když se projednával státní rozpočet na r. 1927 a 1928, že totiž ze zisku provozního má se uhraditi výdaj spojený s vydržováním ministerstva železnic nejen po stránce věcné, nýbrž i osobní; nejde celkem o nic jiného než o otázku prestižní. Provoz železnic i provoz pošt má povinnost hraditi výdaj, který podle našeho názoru má se uhraditi jedině z pokladny státní, neboť jak ministerstvo železnic, tak i ministerstvo pošt jsou úřady výsostné a dozorčí a fungování jejich je eminentním zájmem státním.

Bylo by ovšem nejlépe, kdyby byl splněn dávný náš požadavek a ministerstvo železnic přestalo býti výkonným úřadem a všímalo si jen výsostných práv státu a exekutivu uložilo generálním ředitelstvím. V tom okamžiku nastane situace jiná, poměrům přiléhající a pro bezpečnost spolehlivější. Je těžko myslitelné, aby úřad výkonný byl spolu úřadem dozorčím, jak tomu dnes fakticky jest.

V debatě o státním rozpočtu na r. 1928 slyšeli jsme velmi často slova o finančním problému státních drah. Jsem přesvědčen, že tento finanční problém může se týkati pouze otázky finanční. Podle rozpočtů za léta předešlá a podle běžných zkušeností r. 1928 přepravní příjmy státních drah vzrůstaly a vzrůstají. Kdo poměry podrobně zná, ví, že příznivý výsledek finanční dosažen je v prvé řadě v úsporách na výdajích, a to ne snad z převážné většiny ve výdajích věcných, nýbrž ve výdajích osobních. Jest otázka, jak daleko to půjde, aby úspory ve výdajích osobních mohly býti pro příště zvyšovány, vidíme-li, že se poskytují celoroční slevy tarifní, zkrácení manipulačních poplatků a zavádějí se jednotné baremy na drahách slovenských, jež se dostaly do našeho vlastnictví. Upozorňuji zejména, že tyto úlevy nejsou obsaženy ve státním rozpočtu na r. 1928, a mám oprávněnou obavu, že úhrada ta bude se opětně hledati v prvé řadě na účet bezpečnosti a pravidelnosti provozu, avšak zejména na účet oněch zaměstnanců, kteří jsou provozu účastni.