Pan dr Viškovský zde přímo přiznává,
že vládní koalice svými bytovými
zákony podporovala spekulanty, subvencovala a dávala
daňové úlevy těm, kteří
stavěli luxusní bary, kinematografy atd.
Pan dr Viškovský zde přímo přiznává,
že nastala veliká spekulace se staveništi. Já
při tom podotýkám, že tuto spekulaci
provádí i stát. Pan dr Viškovský
řekl, že rekordní ceny stavenišť
uvnitř Prahy jsou tak vysoké, že konkurují
dokonce s cenami stavenišť ve velkých centrech
amerických, ano i v samém New Yorku. Totéž
platí o výši nájemného, zejména
v centru Prahy. I tyto činže v některých
objektech konkurují zcela s činžemi v amerických
městech.
Pan dr Viškovský ve své řeči
15. března doznal, že ceny bytů proti stavu
předválečnému zdražily se dvacetkráte
při velkých bytech, ale při malých
bytech, při bytech o jedné nebo více místnostech
je to ještě horší.
Doznává-li čelný činitel vládní
bytovou lichvu, doznává-li, že t. zv. sociálních
zákonů využívají v prvé
řadě spekulanti a keťasové, myslím,
že je to nad jiné výstižná ilustrace
poměrů ve státě.
Dříve obce svou účastí na stavebním
ruchu mohly alespoň částečně
mírniti stavební a bytovou lichvu, dnes pánové,
kdy jste přivedli obce k finančnímu bankrotu,
mohou řáditi stavební a bytoví lichváři
neobmezeně, a jejich řádění
jest opravdu strašné. V čele bytových
lichvářů stojí kartel výrobců
a dodavatelů stavebních hmot.
Pánové, já vám zde uvedu některé
cifry, které ukazují, jaká je lichva se stavebními
hmotami. Vezměme cihly. Cihly pálené stály
r. 1926 340 Kč, r. 1927 370 Kč, r. 1928 450 Kč.
Uvedené cifry rozumí se s dopravou na staveniště
ve Velké Praze. Jest ovšem otázkou, dostanou-li
se dnes ještě vůbec cihly za 450 Kč.
Struskové cihly stály r. 1926 335 Kč, r.
1927 375 Kč a r. 1928 430 Kč.
Připomínám, že mzdy cihlářského
dělnictva byly zvýšeny o 5%, maximálně
o 10% a že v řadě cihelen vůbec mzdy
cihlářského dělnictva zvýšeny
nebyly. (Tak jest!) A když se cihlářské
dělnictvo domáhalo stávkou zvýšení
mezd, byl štván proti němu celý aparát
státní moci, byli honěni četníky,
byli zatýkáni a byli zavíráni, jako
je tomu právě v případě kosteleckém.
Totéž je, pokud se týče dříví
stavebního. Prkna stavební na lešení
a záklopy stála r. 1926 340 Kč, dnes stojí
485 Kč. Prkna na podbíjení r. 1926 stála
360 Kč, r. 1927 400 Kč, dnes 505 Kč. Prkna
podlažní r. 1926 450, r. 1927 560, r. 1928 680 Kč.
Tesané dřevo r. 1926 280, r. 1927 340, dnes 390
Kč. Řezané dřevo r. 1926 360, r. 1927
440, dnes 510 Kč. Tašky obyčejné r.
1926 450, dnes 510 Kč. Tašky drážkové
r. 1926 760, dnes 800 Kč. Sklo stouplo o 50%.
Konstatujeme, že dříví roste v lese
za stejných podmínek. Lesní dělnictvo
nedosáho však zvýšení mezd, dopravní
tarify nebyly zvýšeny. Kde jsou zde důvody
k tomuto zdražování stavebních hmot?
(Výkřiky posl. Mikulíčka.) Žádné
jiné důvody než lichvářské.
Kdybychom žili ve státě, kde vláda má
na zřeteli zájem obyvatelstva, musil by ministr
spravedlnosti, ihned naříditi, aby všichni
tito zloději a loupežníci z kartelu výrobců
a dodavatelů stavebních hmot byli zatčeni
a postaveni před soud pro lichvu. Musil by býti
rozehnán kartel dodavatelů a výrobců
stavebních hmot, toto hnízdo loupeživých
pirátů. Musila by ovšem vláda sáhnouti
na mocné a bohaté, tato vláda to však
neudělá, poněvadž by sáhla na
vlastní kamarády. (Výkřiky komunistických
poslanců.)
Materiálu je všeobecný nedostatek. Cihelny
jsou soustředěny jednak v Prodejně cihel,
jednak v bankách - Pragobance a České bance.
Přidělovány jsou cihly při zaplacení
předem v nedostatečném množství
a špatné jakosti. Také špatná jakost
stavebního materiálu je příčinou
neštěstí, která stavební dělníci
platí svým životem. Místo aby vláda
zakročila proti bandě lichvářů,
pitomí byrokraté vymýšlejí ještě
pitomější plány na persekuci dělnického
hnutí, na persekuci rudých odborů a družstev,
které jsou snad ovládány příslušníky
komunistické strany.
Předloha, kterou projednáváme, je vlastně
novelisací zákona č. 225. Zákon č.
225 v § 2 ukládá okresním úřadům,
resp. politickým správám, jak se to dosud
nazývá, že tato může naříditi
vlastníku domu, aby nepronajaté místnosti,
které se hodí k obývání, do
stanovené lhůty pronajal. To jsou ustanovení,
která jsou obsažena v §§ 5 a 6 této
předlohy. Jak se osvědčil zákon č.
225? Jak splnily okresní politické správy
povinnost uloženou jim tímto zákonem? V kolika
případech nařídila politická
správa obsazení nepronajatých bytů,
a v kolika případech ustanovila nájemníky?
Myslím, že bylo by zajímavé, kdybychom
měli číslice o tom, v kolika případech
podle povinnosti, kterou jim zákon ukládá,
zakročily politické správy ve prospěch
nájemníků. Můžeme konstatovati,
že politické správy vůbec v tomto ohledu
nevykonaly nic a je proto více než podivuhodné,
že předloha zákona znova ukládá
okresním úřadům, aby na ně
byla přenesena působnost v otázce bytové.
Snad právě proto se jim to ukládá,
snad právě proto se chce, aby okresní úřady
měly v evidenci bytovou péči, poněvadž
v této otázce nic neudělaly. Chce se tím
říci: vláda a vládní strany
si nepřejí, aby okresní úřady,
aby státní úřady vykonávaly
něco ve prospěch nájemníků.
Vážení pánové, při nejlepší
vůli i kdyby se našla někde bílá
vrána, i kdyby se našel přednosta politického
úřadu, který by chtěl v této
věci něco dělati, je to úplně
nemožné. V okrese, který má 50, 60,
70 i více obcí, nemá okresní úřad
přehledu o bytových poměrech v jednotlivých
obcích a nemá také aparátu, který
by mu mohl vésti evidenci uprázdněných
bytů. Okresní úřad v nejlepším
případě by zakročil, kdyby došlo
nějaké oznámení, že tam a tam
jest uprázdněn byt. To by se stalo jistě
jen ve zcela výjimečných případech,
které bijí přímo do očí.
Jinak normálně nestalo by se nic a přece,
má-li se řešiti otázka bytová,
může se řešiti jen tehdy, budeme-li míti
přesnou a přísnou evidenci všech uprázdněných
bytů. Tuto evidenci nemohou prováděti okresní
úřady, poněvadž nemají k tomu
dostatečného aparátu a aparátu, který
mají, používají proti dělnictvu,
používají k persekuci dělnického
hnutí, k pronásledování dělnických
důvěrníků, rozpouštění
schůzí při stávkách atd. Tedy
ne okresní úřady, nýbrž obce.
Na obce má býti přenesena podle našeho
názoru působnost, aby mohly obsazovati uprázdněné
byty. A vážení pánové, to není
jen náš názor, nýbrž mám
zde přípis Svazu čsl. měst a obcí,
který se obrací na náš klub a který
rovněž vyslovuje názor, že politické
správy, resp. okresní úřady tyto bytové
záležitosti nemohou s úspěchem prováděti.
V přípise Svazu měst a obcí se píše."Podle
ustanovení §u 6, odst. 1 určí nájemníka
do 8 dnů okresní úřad, nepronajme-li
vlastník domu nepronajaté a neobydlené místnosti
do 15 dnů po pravoplatnosti příkazu okresního
úřadu. Bohaté zkušenosti posledních
let potvrzují, že to byly v prvé řadě
obce a města, která se za přispění
spořitelen snažila o zmírnění
bytové krise. Přes všechnu snahu nepodařilo
se obcím a městům vyhověti aspoň
nejnutnějším žádostem o příděl
bytů, jichž leží u obecních a městských
úřadů celé desetitisíce."
Podotýkám, že u bytového úřadu
města Prahy leží žádostí
o byty na 30.000. "Obecní úřady mají
jistě velmi mnoho zkušeností a jako úřad,
který jest v bezprostředním styku s obyvatelstvem,
znají nejlépe nejbolestivější
místo."
Vládní návrh zákona pověřuje
určením nájemníka okresní úřad.
Jistě nelze však pochybovati o tom, že okresní
úřad nemůže tuto povinnost splniti s
vědomím, že vyhověl žádosti
plně odůvodněné, ježto mu místní
poměry nemohou býti známy. Z tohoto důvodu
Svaz čsl. měst doporučuje, aby ustanovení
§u 6, odst. 1 doplněno bylo ustanovením "po
vyjádření obcí". Tedy i taková
instituce, jako je Svaz čsl. měst a obcí,
nevěří, že by okresní úřady
s úspěchem mohly prováděti bytovou
péči.
Obcím se ukládá povinnost, že se mají
starati o své nebydlící příslušníky.
Jestliže se však obcím ukládá tato
povinnost, musí míti obce také právo,
aby měly přehled o uprázdněných
bytech a aby je taktéž mohly obsazovati. Obce nám
skýtají daleko větší záruku
než státní úřad, a jestliže
se to přenáší na okresní úřad,
tedy se to děje také proto, poněvadž
chtějí samosprávu zbaviti posledního
zbytku jakéhokoliv rozhodování. Ono to dopadne
v Československu za nedlouho tak, že bez svolení
státních úřadů, bez svolení
státní byrokracie nebudeme smět ani dýchati.
Všechno se dává do rukou státním
úřadům, tedy i otázka bytová.
Jak to bude vypadati, ukáže nám nejbližší
budoucnost.
V §u 7 této předlohy se praví (čte):
"V obcích s více než 10.000 obyvateli
může býti stanoveno pravoplatným usnesením
obecního zastupitelstva, schváleným zemským
úřadem a vyhlášeným způsobem
v místě obvyklým, že vlastníci
domů smějí do 31. prosince 1930 pronajímati
beze svolení obce byty pouze
1. těm, kdo v obci nebo v některé z obcí
okolních vykonávají své povolání
jako veřejní funkcionáři nebo jako
veřejní nebo železniční zaměstnanci,
2. těm, kdo mají v obci právo domovské,
3. majetníkům a zaměstnancům podniku
důlního, továrního, živnostenského,
zemědělského neb obchodního v obci,
4. těm, kdo se stěhují z bytu do bytu v obvodu
obce, měli-li již byt ve vlastním domě
nebo byt naturální nebo služební anebo
byt najatý od vlastníka domu."
Náš klub nesouhlasí s tímto ustanovením
a navrhuje, aby ve všech obcích bylo stanoveno pravoplatným
usnesením obecního zastupitelstva, bez schválení
nadřízeného úřadu, že
majitelé domů mohou bez souhlasu obce pronajímati
byty ne těm, kteří vykonávají
v některé z okolních obcí své
povolání jako veřejní funkcionáři,
nýbrž v prvé řadě nebydlícím
a rodinám žijícím ve společných
bytech a těm, kdož podle §u 1 zákona na
ochranu nájemníků ze dne 28. března
1928, č. 44 Sb. z. a n., z bytu byli vypovězeni.
Máme zde kuriosní ustanovení: Na jedné
straně v §§ 5 a 6 dává se možnost
okresním úřadům, aby určily
nájemníka do bytu, a na druhé straně
má majitel domu na základě zákona
č. 44 právo nájemníka z bytu vyhoditi,
když nemůže neb nechce platiti činži
v takové výši, jak si ten majitel domu přeje
anebo když se mu vůbec nelíbí.
Tedy my můžeme dojíti k takovýmto kuriositám:
Dejme tomu, že se někde opravdu najde přednosta
okresního úřadu a že určí
nájemníka do bytu. Majitel domu ho tam vezme, ale
za čtvrt roku ho vypoví - a jsme zase tam, kde jsme
byli před tím. Tedy z toho je vidět, že
vládě a vládním stranám nejde
o zjednání nějakého pořádku
v otázce bytové, nýbrž, že jim
jde o vyvolání chaosu.
Pokud se týče bytů pro státní
zaměstnance, jsme toho názoru, že povinnost
starati se o ubytování svých zaměstnanců
má v prvé řadě stát, a nesrovnává
se proto s naším názorem pohodlné stanovisko
státu, že stát převalí prostě
povinnost o opatření bytů na obce. Máme
případy, že v obci se stavějí
nebo rozšiřují kasárna - a dnes pomalu
budeme míti kasárna v každé obci a četnickou
stanici na každém konci obce - a vojenská správa
tam určí garnisonu, ale obec se musí postarat
nejen o stavbu kasáren, nýbrž také o
byty pro důstojníky. Stát tam určí
četnickou stanici, ale obec musí se postarati o
ubytování četníků na úkor
těch, kteří byt potřebují a
byty nemají.
Chápeme, že žádná buržoasní
vláda - a tato vláda nejméně - nebude
řešiti otázku bytovou s hlediska potřeb
pracujícího lidu a proto je nutno nejenom potírati
tyto vládní předlohy, nýbrž potírati
také vládu samu, je nutno potírati celý
tento vládní režim.
Pracující lid Československa svého
Rudého dne využije taktéž k demonstracím
proti těmto bytovým zákonům a proti
vládě, která ponechává možnost
bohatým lidem, aby v jedné obci měli neomezený
počet bytů a aby naproti tomu chudina byla štvána
na ulici.
Pracující lidé a lidé chudí
a nebydlící, nájemníci súčastní
se 6. července Rudého dne, aby demonstrovali proti
tomuto režimu, proti této vládě, za
vládu dělníků a pracujících
rolníků! (Tak jest! - Potlesk komunistických
poslanců.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Ke slovu není již nikdo přihlášen,
rozprava je skončena.
Byly podány pozměňovací návrhy,
které budou předmětem jednání.
Prosím o přečtení těchto návrhů.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
1. Pozměňovací návrh posl. Můni
a soudr.:
Odst. 1 v §u 1 znějž:
"(1) Zrušiti byt připojením
jeho nebo jeho jednotlivých částí
k jinému bytu nebo k jiným místnostem, používati
bytu nebo jednotlivých jeho částí
k jiným účelům než k bydlení
jest dovoleno pouze se svolením obce; svolení může
dáti obecní zastupitelstvo pravoplatným usnesením.
Míti v téže obci dva nebo více bytů
jest zakázáno."
2. Pozměňovací návrh posl. Schweichharta
a soudr. k §u 1:
V odst. 1 buďtež slova "okresního úřadu"
nahrazena slovy "obecního úřadu".
Odst. 2 budiž škrtnut.
3. Pozměňovací návrh posl. Langra,
Pechmanové, inž. Záhorského a druhů
k § 1:
Odstavec 1 znějž:
"Zrušiti byt připojením jeho nebo jednotlivých
jeho částí k jinému bytu nebo k jiným
místnostem, používati bytu nebo jednotlivých
jeho částí k jiným účelům
než k bydlení nebo míti v téže
obci dva nebo více bytů není dovoleno."
Odst. 2 budiž škrtnut.
4. Pozměňovací návrh posl. Můni
a soudr.:
Odst. 1 v §u 2 znějž:
"(1) Svolení podle §u 1 může
býti dáno, zřídí-li žadatel
v obci náhradní místnosti, odpovídající
předpisům stavebních řádů
a počtem místností a rozsahem bytu zrušenému."
5. Pozměňovací návrh posl. Langra,
Pechmanové, inž. Záhorského a druhů:
§ 2 budiž škrtnut.
6. Pozměňovací návrh posl. Langra,
Pechmanové, inž. Záhorského a druhů:
§ 3 budiž škrtnut.
7. Pozměňovací návrh posl. Langra,
Pechmanové, inž. Záhorského a druhů:
§ 4 budiž škrtnut.
8. Pozměňovací návrh posl. Schweichharta
a soudr.:
§ 5 znějž:
"Vlastník domu jest povinen nepronajaté a neobydlené
místnosti, které se hodí k obývání,
do 8 dnů ohlásiti obecnímu úřadu
a na jeho příkaz do 15 dnů po pravoplatnosti
příkazu je pronajmouti."
9. Pozměňovací návrh posl. Můni
a soudr.:
§ 5 znějž:
"Vlastník domu jest povinen nepronajaté a neobydlené
byty, části bytů i jednotlivé místnosti,
které se hodí k obývání, ať
už jsou volné v době vyhlášení
tohoto zákona anebo později se zřídí
nebo uprázdní pravoplatnou výpovědí
soudní anebo jiným způsobem, do osmi dnů
oznámiti obecnímu úřadu."
10. Pozměňovací návrh posl. Biňovce,
Johanise, Tayerle a soudr.:
V §u 5 budiž místo slova "okresního"
dáno slovo "obecního".
11. Pozměňovací návrh posl. Langra,
Pechmanové, inž. Záhorského a druhů:
V §u 5 buďtež v řádce 4 slova "na
příkaz okresního úřadu"
nahrazena slovy "na příkaz obce".
12. Pozměňovací návrh posl. Můni
a soudr.:
Odst. 1 v §u 6 znějž:
"(1) Nepronajme-li vlastník domu
místností (bytů, části bytů)
do dalších osmi dnů, určí nájemníka
obecní úřad."
13. Pozměňovací návrh posl. Langra,
Pechmanové, inž. Záhorského a druhů:
V odst. 1 §u 6 buďtež slova "okresní
úřad" nahrazena slovy "obecní úřad".
14. Pozměňovací návrh posl. Biňovce,
Johanise, Tayerle a soudr.:
V odst. 1 §u 6 místo slova "okresní"
budiž dáno slovo "obecní".
15. Pozměňovací návrh posl. Schweichharta
a soudr.:
V § 6 buďtež slova "okresní úřad"
nahrazena slovy "obecní úřad".
16. Eventuální pozměňovací
návrh posl. Biňovce, Johanise, Tayerle a
soudr.:
Odst. 1 §u 6 budiž doplněn ustanovením
"po vyjádření obce".
17. Pozměňovací návrh posl. Biňovce,
Johanise, Tayerle a soudr.:
V odst. 2 §u 6 budiž místo slova "okresní"
dáno slovo "obecní".
18. Pozměňovací návrh posl. Můni
a soudr.: V odst. 2 §u 6 budiž slovo "okresním"
nahrazeno slovem "obecním" a slovo "okresní"
slovem "obecní".
19. Pozměňovací návrh posl. Langra,
Pechmanové, inž. Záhorského a druhů:
V §u 6, odst. 2 buďtež škrtnuta slova "okresním
úřadem" a nahrazena slovy "obecním
úřadem". Dále buďtež škrtnuta
slova "okresní úřad" v témže
odstavci a nahrazena slovy "obecní úřad".
20. Pozměňovací návrh posl. Schweichharta
a soudr. k §u 7:
Buďtež škrtnuta slova "s více než
10.000 obyvateli", "schváleným zemským
úřadem" a "do 31. prosince 1930".
Čís. 1 a 3 buďtež nahrazena slovy "osobám,
které v obci vykonávají své povolání".
Čís. 4 stane se číslem 3 a znějž:
"osobám, které již bydlí v obci,
i když dosud nemají samostatného bytu".
21. Pozměňovací návrh posl. Biňovce,
Johanise, Tayerle a soudr.:
V §u 7 buďtež škrtnuta slova "s více
než 10.000 obyvateli" a "do 31. prosince 1930".
22. Pozměňovací návrh posl. Můni
a soudr.:
§ 7 znějž:
"Pronajímatelé bytů mohou ve stanovené
lhůtě pronajmouti uprázdněné
byty bez svolení obce pouze
1. nebydlícím a rodinám žijícím
ve společných bytech,
2. těm, kdo podle §u 1, odst. 2, č. 1 až
3, 6, 10, 11, 14, 15, 19 zákona z 28. března 1928,
č. 44 Sb. z. a n., byli z bytu vypovězeni,
3. nemajetným občanům československým,
kteří se stěhují z ciziny."
23. Pozměňovací návrh posl. Langra,
Pechmanové, inž. Záhorského a druhů
k §u 7:
V řádce 1 buďtež škrtnuta slova "s
více než 10.000 obyvateli".
V řádkách 3 a 4 buďtež škrtnuta
slova "zemským úřadem".
24. Pozměňovací návrh posl. Biňovce,
Johanise, Tayerle a soudr.:
V §u 8 buďtež škrtnuta slova "s více
než 10.000 obyvateli" a "do 31. prosince 1930".
25. Eventuální pozměňovací
návrh posl. Schweichharta a soudr.:
Bude-li zamítnut náš pozměňovací
návrh k §u 5, buďtež v §u 8 škrtnuta
slova "s více než 10.000 obyvateli" a "do
31. prosince 1930".
26. Pozměňovací návrh posl. Můni
a soudr.:
V odst. 1 §u 8 budiž výraz "Obec s více
než 10.000 obyvateli může" nahrazen výrazem
"Obce jsou povinny".
27. Pozměňovací návrh posl. Langra,
Pechmanové, inž. Záhorského a druhů:
V odst. 1 §u 8 v řádce 1 buďtež škrtnuta
slova "s více než 10.000 obyvateli".
28. Pozměňovací návrh posl. Biňovce,
Johanise, Tayerle a soudr.:
V §u 9 budiž slovo "okresní" nahrazeno
slovem "obecní".
29. Pozměňovací návrh posl. Schweichharta
a soudr.:
Ustanovení §§ 9 až 16 buďtež nahrazena
ustanovením:
"Ministerstvo soc. péče jest povinno v dohodě
se zúčastněnými ministerstvy v obcích,
ve kterých není volných bytů, opatřiti
státním zaměstnancům do těchto
obcí služebně přiděleným
potřebné byty stavbami bytů za nájemné
v místě obvyklé."
30. Pozměňovací návrh posl. Langra,
Pechmanové, inž. Záhorského a druhů:
Odst. 1 §u 13 budiž škrtnut.
31. Pozměňovací návrh posl. Biňovce,
Johanise, Tayerle a soudr.:
V § 16 buďtež za slova "obecných a
občanských" připojena slova "jakož
i o zaměstnancích samosprávy".