Místopředseda Stivín (zvoní):
Slovo má dále p. posl. Böhm.
Posl. Böhm (německy): Slavná
sněmovno! Poslušen příkazu nutnosti
a doby jest klub poslanců a senátorů Svazu
zemědělců nucen upozorniti vládu na
těžký hospodářský stav
zemědělců a žádati nápravu.
Žádost zemědělství o vydatnou
ochranu před zaplavením domácího trhu
na dobytek cizozemským dobytkem stává se
stále naléhavější, tím
spíše, že skutečně částečné
zničení sklizně sena povodněmi způsobilo
všeobecné snížení jeho stavu, a
poněvadž se zřetelem na studené jaro,
překážející vzrůstu rostlin,
nastal již nedostatek krmiva. Že se nedostavily již
více než 3 týdny vydatné srážky
v širých oblastech, mělo již katastrofální
účinky, poněvadž denně žhoucí
sluneční paprsky velice ohrožují podzimní
krmivo. Četní zemědělci a drobní
rolníci jsou nuceni omezovati stav dobytka, jejž dlužno
označiti za vyšší než normální,
a odbyt v jednotlivých územích již skorem
rok vázne. Zadlužení zemědělství
šíří se stále více a více
a jest příznačné, že v jednom
západočeském soudním okresu s 14.000
obyvateli, 7914 ha orné půdy, 4226 ha trvalých
luk, 1771 ha pastvisk a 6011 ha lesů činí
zadlužení zemědělství 25 milionů
Kč. Ochuzení sedláků a drobného
selského stavu denně pokračuje, a v nejkratší
době dlužno učiniti opatření,
aby byl napraven těžký stav, ohrožující
existenci zemědělství. Dne 22. června
usnesla se sněmovna na zákonu o zemědělských
clech. Při usnášení vycházelo
se především ze zásady, aby byla obnovena
předválečná cla a tím poskytnuta
přiměřená ochrana zdejší
zemědělské výrobě. Základem
předválečných cel na zvířecí
výrobky byla cla z kusu, a tak v červnu 1926 přes
výstrahy odborníků bylo do celního
sazebníku pojato clo z kusu na zvířecí
výrobky. Byla však již kdysi sjednána
dohoda, že kdyby se cla z kusu měla ukázati
nedostatečnými, ve vhodné chvíli budou
proměněna v cla z váhy. Cla z kusu splňují
svůj účel jen u zcela lehkého mladého
dobytka, kdežto u těžkého jatečného
dobytka clo z kusu nemá vůbec významu. Vzhledem
ke krisi zemědělství v Československé
republice, uvážíme-li nynější
poměry, nastává nám nyní chvíle,
kdy jest naléhavě třeba reformy dobytčích
cel. Plně oceňujíce usnesení ženevské
světové hospodářské konference
nepokládáme změnu cel na zvířecí
výrobky naprosto zanedbání usnesení
této konference, poněvadž zvýšení
dosavadních celních sazeb na zvířecí
výrobky jest nevyhnutelné, jelikož novela k
celnímu sazebníku ze dne 22. července 1926
upravila tuto otázku naprosto nedostatečně.
Zemědělství trpí delší
dobu, již půl druhého roku, odbytovou a cenovou
krisí dobytka, poněvadž trh ovládá
cizozemský dovoz dobytka. Pro ohromný vzrůst
dovozu cizozemských vepřů, zvláště
z Polska, upadla domácí výroba vepřů,
což jest velkou národohospodářskou škodou.
Vydatná ochrana pro obor zvířecí výroby
jest na příště existenční
otázkou zemědělství, pročež
lze i proti usnesení ženevské světové
hospodářské konference ospravedlniti zvýšení
celních sazeb a snížení celních
sazeb musí býti upraveno mezinárodně.
S navrženou výší cel sleduje se účel
pomoci hospodářským silám zemědělství
k lepšímu vývoji. Soutěž cizozemských
států, které mohou provozovati chov dobytka
za mnohem příznivějších poměrů,
překáží však, aby se chov dobytka
domácích zemědělců rozvinul
k výnosnosti aspoň napolo postačující.
Zemědělská krise v Německu způsobila,
že podle rozličných zpráv mají
býti znovu učiněna opatření,
která vážně ohrožují existenci
zemědělců tohoto státního území
jako chovatelů dobytka. V Německu se zabývají
myšlenkou zavésti povolovací soustavu na vepře,
maso a šunky. Můžeme si ještě vzpomenouti,
jak těžké následky způsobily
zemědělství tohoto státu dovozní
listy na obilí a mlýnské výrobky,
které zavedlo Německo v r. 1925. Německý
vývozce má dostati premii 1·28 Kč za
1 kg nebo 98·40 Kč za vepře váhy 80
kg. Naše nynější dobytčí
clo činí za kus jatečného vepře
60 Kč, takže německý výrobce
stále ještě vydělává 38·40
Kč na kusu, i kdyby veškeré clo musil převzíti.
Stav vepřů v Německu stoupl na 23 miliony
kusů proti 22 1/2
milionu v předválečné době.
Ačkoliv Německo zamýšlí především
dodávati na anglický trh a získati si jej,
přes to zamýšlený systém dovozních
listů jako výsledek zemědělské
krise v Německu jest nebezpečím pro chov
dobytka v československém státním
území. Chceme přátelsky žíti
se zemědělstvím německé říše,
musíme však výslovně zdůrazniti,
že Československo naprosto nemůže přijíti
v úvahu jako vydatné odbytiště, nemá-li
zdejší zemědělství a zvláště
německé, které jest většinou
odkázáno na chov dobytka, býti zničeno.
Nejtěžší škody trpí zdejší
zemědělství provozující chov
dobytka nezměrným polským dovozem, jenž
jest umožněn jen tajnou doložkou v česko-polské
obchodní smlouvě, která nebyla předložena
parlamentu ke schválení a v textu vyhlášeného
zákona schází. Tím Polsko, jak dosud
lze dokázati, nepřidržuje se naprosto kontingentu
určeného v obchodní smlouvě, nýbrž
vydatně jej překročuje. Jest nejvýše
na čase učiniti zde konečně vhodná
opatření a zprávy, že polské
hranice mají zůstati otevřeny pro dovoz dobytka,
velice zneklidňují německé zemědělce
tohoto státu. Klub poslanců a senátorů
Svazu zemědělců navrhuje tedy se zřetelem
na vylíčené poměry, aby cla na dobytek
byla reformována těmito opatřeními:
1. Zvýšení ochranného cla přeměnou
cla z kusu ve clo z váhy, podle podaných návrhů
na vydání nového definitivního celního
sazebníku.
Pánové! Kdežto my v Československu jsme
nyní zavedli clo z kusu, nalézáme ve všech
jiných státech clo z váhy a proto žádáme
i my cla podle váhy, a to pro všechny druhy hovězího
dobytka všeobecné clo 150 Kč za 100 kg živé
váhy a nejmenší clo 120 Kč, pro vepře
150 Kč všeobecného cla a 110 Kč nejmenšího
cla, pro maso, 100 kg, čerstvé, 350 Kč všeobecného
cla a 240 Kč nejmenšího cla, připravené
za 100 kg 500 Kč všeobecného a 320 Kč
nejmenšího cla atd. Žádáme dále,
aby od cla byla osvobozena plemenná zvířata
k zušlechtění chovu, avšak se zcela určitým
omezením. Při tom dlužno dbáti, aby
dovoz byl kontingentován a aby bylo ustanoveno 30%ní
rozpětí mezi všeobecným a nejmenším
clem. Jistý kontingent, který se teprve určí,
má jak u hovězího dobytka, tak i u vepřů
míti celní sazby o 25% nižší, než
jak určují navržené nejmenší
sazby, při čemž byla sledována myšlenka,
že vývozní průmysl Československa
jest především nucen se svými výrobky
vyhledávati i sousední agrární státy,
které znovu se své strany očekávají
výhody pro dovoz svých nejdůležitějších
výrobků, především i dobytka
a vepřů. Tyto výhody však mohou jíti
jen tak daleko, pokud neohrožují existence vlastní
živočišné výroby a odpovídají
skutečné potřebě. Dvojnásobné
celní sazby, a to všeobecné a nejmenší
sazby, jež obchodními smlouvami nesmějí
býti překročeny, vykazují rozpětí
až do 30%, aby ve prospěch domácího
vývozního průmyslu byly po ruce kompensační
předměty při uzavírání
obchodních smluv.
Jako odůvodnění uvádíme: Československá
republika má ve střední Evropě nejnižší
cla na živočišné výrobky. Československá
cla na dobytek jsou nyní za kus tato: Za voly 360 Kč,
za býky 240 Kč, krávy 210 Kč, jalovice
126 Kč, telata 40 Kč, za vepře od 50 do 80
kg 60 Kč, přes 120 kg 110 Kč. A nyní
cla jiných států. Tato činí
u jatečného dobytka v Německu za 100 kg 144
Kč všeobecného a 128 Kč nejmenšího
cla. Maďarsko má za 100 kg clo 105 Kč, Rakousko
rovněž clo 105 Kč, Jugoslavie má clo
660 Kč za kus, Švýcarsko 520 Kč za kus,
Rumunsko 630 Kč za kus. Cla za vepře činí,
a to v Maďarsku za 100 kg autonomní 154 Kč,
v Německu za 100 kg 144 Kč a nejmenší
clo 128 Kč. V Jugoslavii činí u vepřů
do 100 kg autonomní clo 264 Kč, nejmenší
clo 198 Kč a u vepřů přes 100 kg 462
Kč s nejmenším clem 330 Kč. Z tohoto
přehledu jest zřejmo, že většina
sousedních států zavedla na jatečný
dobytek cla z váhy a není tedy naprosto příčiny,
aby pro změnu cla z kusu ve clo z váhy za živočišné
výrobky měly povstati těžkosti při
uzavírání obchodních smluv, jak kol.
Dietl považoval za vhodné podotknouti.
Československo má právo, aby v této
otázce jednalo stejně jako jiné země.
Každá nerovnost v takových důležitých
věcech může býti osudná národnímu
hospodářství jako nadřízenému
činiteli. Se zřetelem na takové skutečnosti
zní to přímo neuvěřitelně,
že na poslední schůzi československých
průmyslníků směrodatný řečník,
který stojí ve vnitřním okruhu státní
politiky a státního hospodářství,
mohl zajíti až k tvrzení, že oprávněné
požadavky zemědělství bojujícího
o svou existenci jsou překážkou pro uzavření
obchodních smluv s Jugoslavií a Německem.
Můžeme si však tuto neodůvodněnou
výčitku vysvětliti, sledujeme-li další
jeho vývody, kde praví: "Vůbec agrárníci
nestrpí žádné obchodní smlouvy,
která se uzavírá na jejich útraty."
Cenné doznání, jež praví, že
všechny dřívější obchodní
smlouvy byly uzavřeny na útraty zemědělců.
A poněvadž toho již nesneseme, poněvadž
se bráníme proti této jednostranné
hospodářské politice, proto tato neoprávněná
výčitka. Přes to vše můžeme
žíti v přátelství se všemi
svými sousedy, poněvadž žádáme
jen toho, co nám přikazuje nutnost a co sousední
státy již po léta mají v oboru ochrany
zvířecí výroby.
2. Zdejší stav dobytka stoupl od r. 1920 o více
než 15%. Stále stoupající dovoz vážně
ohrožuje existenci chovatelů dobytka v Československu,
což lze dokázati těmito číslicemi.
V r. 1926 bylo dovezeno živočišných výrobků
za 605 milionů Kč. V r. 1927 činil dovoz
725 milionů a soudě podle dovozu v prvních
třech měsících v r. 1928, bude v tomto
roce dovezeno živočišných výrobků
asi za 900 milionů Kč. V prvním čtvrtletí
r. 1927 bylo dovezeno do Československé republiky
živočišných výrobků za 119
milionů Kč, v prvním čtvrtletí
v r. 1928 za 213 milionů Kč, tedy více o
94 milionů Kč. Číslic dovozu naprosto
nepopřela ani sociálně-demokratická
ani socialistická strana, nýbrž dokonce ve
svém tisku potvrdila. Byl to nový poslanec Klapka,
který v "Českém Slovu" poukazuje
na nemožnost zelené internacionály konstatoval
tyto číslice - používám raději
důvodů lidí jinak myslících
nežli vlastních, poněvadž bylo by lze
se domnívati, že po této stránce nechceme
vydati nestranného posudku. Mezinárodní agrární
bureau má úkol odstraňovati rozdíly
v zemědělství rozličných států,
zvláště v celních otázkách.
Na pražském trhu vepřů dne 2. července
bylo prodáno 97 zdejších a 5859 cizozemských
vepřů (Německé výkřiky:
Slyšte! Slyšte!), z toho 4608 polských vepřů.
V červenci 1927 stál kilogram jatečné
váhy u vepřů 16 Kč, nyní ve
velkých průmyslových střediskách
12 Kč, v zemědělských územích
10 Kč, takže nyní sedlák a drobný
rolník dostává za vepře o 320 až
450 Kč méně než loni, což jest
velkou ztrátou pro zemědělství. Daně
a mzdy se proti loňsku nezměnily, ba dokonce paušál
daně z obratu byl bez odůvodnění zvýšen.
Jest snaha zvýšiti hodnocení naturálních
požitků pro výměru příspěvků
do nemocenských pokladen, ačkoliv stav zemědělství
jest stále nesnesitelnější.
Nyní ke zrušení správního povolovacího
řízení jako obchodně politického
opatření. Jako přechod od skorem úplného
přerušení mezinárodní dopravy
zboží za války a k obnovení připojení
na světovou dopravu bylo nutno zavésti všeobecné
povolovací řízení. Nyní, když
jsme vstoupili opět do světového obchodního
ruchu, jest zbytečným obchodně politickým
opatřením. Přes povolovací řízení
dováží Polsko mnohem vyšší
počet vepřů, než činí
kontingent určený obchodní smlouvou. Žádáme
co nejdůrazněji, aby proti Polsku byl dovoz vepřů
kontingentován.
Klid ve vyjednávání s Německem o zvěrolékařskou
dohodu, která po více než 2 roky vázne,
znamená úplné uzavření hranic
pohraničních území.
Nyní o zvýšení obratové daně
za dovezené živočišné výrobky.
Zákon o dani obratové výslovně ustanovuje,
že domácí výroba nesmí býti
zatížena většími daněmi
než zboží dovezené. Za živočišné
výrobky žádá finanční
správa u dovezeného zboží 1%, kdežto
při nějakém obratu dlužno za domácí
zboží platiti často i 3%. Rakousko žádá
za dovezené zboží 5 - 6%. Žádáme,
aby obratová daň na dovezené zboží
byla zvýšena a aby pro domácí výrobky
byla zrušena.
Dále žádáme snížení
sazeb při dopravě jatečného dobytka
v jednotlivých domácích územích.
V rozličných částech československého
státního území, na př. v Ústí
nad Labem, byly otevřeny jatky a dodávka dobytka
z velké vzdálenosti byla stižena vysokými
sazbami. Jest tedy nutno snížiti sazby na určitou
vzdálenost a pro omezené území, poněvadž
sníženými sazbami dodávka dobytka pro
výrobce a spotřebitele stává se výhodnou
přijatelnými cenami. Nelze nepoukázati na
mimořádně velké kolísání
cen dobytka a masa. Vidíme toto velké kolísání
až do konce r. 1922, v únoru 1923 sbližují
se nejvíce ceny dobytka a masa, rozpětí činí
63%, ovšem jen několik dnů. Od té doby
se obě křivky stále více rozbíhají.
Rozpětí mezi cenami dobytka a masa činilo:
r. 1921 100%, r. 1922 91%, r. 1923 113%, r. 1924 117%, r. 1925
115%, r. 1926 148%, r. 1927 198% a r. 1928 214%. Zvýšení
ceny masa není i při zvýšení
ceny dobytka naprosto odůvodněné, zvýšení
ceny potravin není třeba se obávati. Dovoz
dobytka musí rozhodně býti v nejkratší
době omezen a těžká situace, která
v zemědělství hrozí pravou pohromou,
musí býti odstraněna rychlým činem.
Stát musí míti zájem aby svými
potravinami byl nezávislý na cizině a aby
nenechal prostě zahynouti důležitá odvětví
zemědělství. Neznamenalo by to jen zaháněti
zemědělství vší mocí dále
do dluhů, nýbrž celé národní
hospodářství, jehož nejdůležitější
součástkou jest zemědělství,
bylo by velice těžce poškozeno. Požadavek,
aby bylo zavedeno clo z váhy pro dobytek a aby byl snížen
dovoz živočišných výrobků,
jest úplně oprávněný a musí
býti splněn, než bude pozdě. Žádáme
tedy, aby byla zahájena ihned jednání na
ochranu živočišné výroby.
Požadavkem našeho zemědělství,
o nějž se již po desítky let se vším
důrazem bojuje a jemuž se dosud nevyhovělo,
jest požadavek, aby bylo zavedeno přiměřené
clo na len. Len byl již odjakživa pastorkem mezi zemědělskými
obchodními rostlinami a poněvadž se s otázkou
cla za len zacházelo jako dosud, osevná plocha každým
rokem se zmenšovala. V r. 1900 činila osevná
plocha v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
42.000 ha, nyní již ne docela 22.000 ha. Tato osevná
plocha ovšem nestačí aby uhradila spotřebu
lnu v textilním průmyslu a loňského
roku bylo z ciziny dovezeno lnu za 250 milionů Kč.
Jest nezbytným předpokladem, aby pěstování
lnu, které když ztratilo svou výnosnost, četné
naše pohorské obce ztratily svůj jediný
pramen příjmů a tím se staly stálými
nouzovými oblastmi, dospělo u nás znovu k
onomu národohospodářskému významu,
jenž mu podle daných přírodních
poměrů patří. Pěstování
lnu může v zemích nynějšího
Československa jen tehdy dosáhnouti dřívějšího
národohospodářského významu,
bude-li mu umožněn stále vzrůstající
rozvoj tím, že bude zavedeno přiměřené
clo za len, jakož i že se bude dávati přednost
při veřejných dodávkách těm
průmyslovým podnikům, které zpracovávají
domácí len. Jest velice zajímavé zjistiti,
že se neprodaný domácí len dopravuje
do ciziny, na nejbližší železniční
stanici se přelistuje a znovu jako cizozemský výrobek
se vrací k nám. Promyšlené úspěšné
podporování domácího pěstování
lnu jest zajisté i v zájmu československého
lnářského průmyslu, poněvadž
Rusko stále více omezuje vývoz lnu. Žádáme
tedy, aby byla co nejdříve zavedena dovozní
cla na cizozemský surový a mědlený
len, jež by plně vyhovovala nutné ochraně
domácího pěstování lnu. Pro
státní dodávky, jakož i dodávky
zemí a jiných veřejných samosprávných
svazků podle vládního nařízení
ze dne 17. prosince 1920, č. 667 Sb. z. a n., budiž
zaveden průkaz původu pro lněné zboží
tak, že při zadávání takových
veřejných dodávek dlužno přihlížeti
jen k takovým přádelnám, které
prokazatelně odebírají přiměřené
množství lněné příze z
přádelen úředně určených
v dohodě se zájmovými zastupitelstvy domácího
pěstování lnu.
Vážení! Stručně jsem zde přednesl
požadavky německého zemědělství
a vůbec zemědělství tohoto státu,
pokud jde o zavedení zvýšeného cla na
dobytek a cla na len. Splnil jsem svou povinnost a nyní
jest na vládě, aby učinila opatření,
jež by zajistila existenci zemědělců
tohoto státu. (Potlesk.)
Místopředseda Stivín (zvoní):
Dále má slovo pan posl. dr Rosche.
Posl. dr Rosche (německy): Dámy a
pánové! Řekněme si to hned předem.
Šel jsem na tribunu, abych se rozloučil s politickým
životem a složil svůj mandát. Kdysi jsem
se vyjádřil, že chci podati historický
vývoj věci. Tuto danou přípověď
dnes splňuji. Oddávali byste se všichni klamu,
míníte-li, že chci zde dnes státi jako
žalobce nebo jako obžalovaný. Ani jedno, ani
druhé! Objektivním obrazem chci vylíčiti
stav věci, jak právě je. Jako politik jsem
počítal s tím, že se může
přihoditi, že dnes se volá: "Hosana",
a zítra: "Ukřižujte ho". S tím
politik počítati musí, a protože jsem
s tím počítal, nemohla mne na jedné
straně zmásti pochvala za něco, co jsem v
politice dělal, ani zkrušiti hana na straně
druhé. Do politiky jsem nešel dobrovolně. Přišli
ke mně a zvali mne a bohužel jsem se pro to rozhodl.
Jakmile jsem však pojal tento úmysl, tu bylo pro mne
jasné, že určení politika jest velice
vážné, veliké a důležité,
že hlas doby k nám volá: Ku předu, nikoli
zpět, a na druhé straně, že musí
býti také politickou zásadou, že když
vzájemně nahlédneme a porozumíme spojení
pravd mezi sebou, pak bude v mnohých případech
náš úsudek zcela jiný. Nikoli egoismus,
nikoli zvláštní zájmy, ne slepý
idealismus, ne utopie, ne předráždění
nervů a jak se tyto všechny věci dají
pojmenovati, byly pro mne pohnutkou, nikoli přání
snad se státi ministrem - pouze láska k mému
národu mne postavila na místo a tomuto jsem slíbil
dáti své nejlepší. Stojím-li
dnes před vámi a odcházím-li z politického
života, pak mně musíte dovoliti abych pronesl
krátkou rekapitulaci, hodící se velmi dobře
na českou stranu, na německé vládní
strany a také moji stranu, chcete-li na oposici. Vezměme
si nejprve českou stranu. Chci to vypověděti
krátce a připomínám, že jste
před deseti lety, podporováni osudem, dosáhli
svého státu v rozměrech, které zcela
určitě překročily očekávání
v minulých letech. Chceme zde vše ostatní vynechati,
pouze vysvětliti problém, jak jste chápali
stát, a jak jste stát řídili a jaké
bylo vaše postavení k tak zvaným menšinovým
národům.
Postavili jste se na stanovisko čistě národního
státu, kdežto ve skutečnosti je váš
stát státem národnostním, třebaže
to tak usilovně popíráte. Pro mne jakožto
německého politika jest otázka tahle: Byla
to láska, která přivedla 3 1/2
mil. Němců do tohoto státu nebo jste těchto
3 1/2 mil. Němců
potřebovali? Poukazuji zde jen zcela krátce na vaše
vývody během mírového jednání,
kde jste výslovně dokumentovali, že těchto
3 1/2 mil. Němců
potřebujete - vaše tvoření státu
nebylo postaveno pouze na národním základě,
nýbrž též na podkladě hospodářském,
geopolitickém a také historickém. Potřebovali-li
jste těchto 3 1/2
mil. Němců a musili-li jste pokračovati ve
svém státě s jejich pomocí, jejich
prostředky, pak by to bývalo bylo logickým,
abyste zacházení, jež jste slibovali, také
dodrželi. Slibovali jste, že Němci budou míti
v Čechách tatáž práva jako Čechoslováci,
že prý německá řeč bude
druhým zemským jazykem a že prý nebude
nikdy používáno týravých prostředků
proti německé části obyvatelstva,
že prý režim bude podobný jako ve Švýcarsku.
Odůvodňovali jste to tím, že jste se
prý naučili z útisku ve starém Rakousku
vyvarovati se téže chyby.
Tu musím vám říci: Vytvořili
jste jiné. poměry, ubírali jste se
cestou násilí, cestou útisku, činili
jste opatření, k nimž jste nikdy nebyli podle
mravního a lidského práva povoláni
a oprávněni. Jen zcela krátce, představte
si svá opatření v jazykově právním
ohledu, jazykový zákon a jazyková nařízení,
vezměte si kapitolu školství, úřednictva,
vyvlastnění železnic, pozemkové reformy,
válečných půjček. Pouze namátkou.
Byla to opatření, jež měla býti
s to německý majetek vyvlastniti. Nyní jest
otázkou, zda jste tím skutečně dobré
činili, zda jste to mohli zodpověděti, zda
jste mohli v tomto jednání trvale také pokračovati.
A proč jste mohli dělat celý systém?
Poněvadž jste měli k disposici aparát
ve formě vlády, v němž se sdružovaly
vaše veškeré strany ve formě všenárodní
koalice. Jak bylo možno, že koalice od národních
demokratů počínaje až k českým
sociálním demokratům mohla trvati osm let?
Nejlépe to vysvětlil dr Kramář
výrokem: "Všenárodní koalice
byla mistrovským dílem, postaveným na zralém
nacionalismu". V tomto ohledu vám říkám
jako Němec s plným odůvodněním
a zcela otevřeně: Před vaším
nacionalismem mám největší respekt a
přál bych si, aby můj národ byl naplněn
pouze 50% tohoto nacionalismu. (Souhlas a potlesk poslanců
něm. strany nár. socialistické.)
V revoluční době jsem rozuměl všem
vašim opatřením a byl jsem s to je psychologicky
chápati. V dalším čase jsem však
nikdy nemohl pochopiti, jak jste ve svém systému
mohli pokračovati. Nechápal jsem váš
systém, jehož jste používali vnitropoliticky,
jehož jste však také používali zahraničně
politicky proti celému Němectví. Zahraniční
politika šla cestami, jež měly postihnouti veškeré
Němectvo. Dnes vám řeknu toto: Ať si
již o tom myslíte jak chcete, jednomu se nevyhnete,
že nikdy při jakékoli sestavě střední
Evropy, ať už se jí říká
jak chce, nelze opominouti Německo, nebudete nikdy s to
zabrániti připojení Rakouska k Německu.
Připojení Rakouska k Německu je u obyvatelstva
duchovně již hotovo. (Souhlas a potlesk poslanců
něm. strany nár. socialistické.)
Dívám-li se na vaši zahraniční
a vnitřní politiku při kritickém osvětlení,
pak musíte doznati, že se u vás vloudili velké
kalkulační chyby. Tyto kalkulační
chyby záležely hlavně v tom, že jste počítali
s jinými poměry v Rusku a očekávali
stran Německa na dlouhý čas jiné poměry.
Zde praví dr Kramář psychologicky
úplně správně: "Počítali
jsme s obrovským a trvalým antagonismem mezi vítězi
a poraženým Německem a tím byla dána
naše politika. Není však vždy v politice
2 X 2 = 4, zmizely fantasie, že jsme důležitým,
dokonce hybným faktorem evropské politiky, Rusko
je naší slovanskou katastrofou."
Proč mluvím o této kalkulační
chybě? Poněvadž se ukazuje táž
chyba v jiném ohledu také na straně německé.
Nechci se celé kapitoly dále dotýkati, politicky
je příliš známou a já bych rád
nyní vedle vaší politiky postavil politiku
sudetských Němců. Jen ještě jedno
bych rád řekl: Před válkou jste byli
dobrými politiky, za války jste byli ještě
lepšími politiky, po válce stali se z vás
špatní politikové, protože jste si ve
vlastní domácnosti vytvořili poměry,
jež jste potírali ve starém Rakousku. (Souhlas
poslanců něm. strany nár. socialistické.
- Posl. Moudrý [německy]: To není
pravda!) Prosím, pane kolego, není-li to pravda,
pak přikročím k protidůkazu. Kolo
dějin nikdy nestálo během tisíciletí.
Vezměte si teoreticky, že by se také vaše
postavení jednou změnilo a pány Čech
by byli jiní a ti by spláceli stejnou mincí,
pane kolego, a používali by vašich opatření
- pak byste viděli, jak špatnými politiky jste
byli po válce.
Přicházím-li nyní k sudetskoněmecké
politice, musíme konstatovati jedno, že také
v sudetskoněmecké politice vyskytly se kalkulační
chyby. O této kalkulační chybě budu
ihned mluviti: Největší kalkulační
chyba záležela v tom, že se strany sudetských
Němců se nepočítalo také s
tím, že stát bude trvati po léta, na
této kalkulační chybě byla zčásti
vybudována politika, která neodpovídala přirozeně
daným podmínkám. Nyní tvrdím,
že po určité době poznání
politické konstelace států musila na sudetskoněmecké
straně nastati jiná politika. A při tom bych
chtěl nadhoditi tuto otázku: Jest na sudetskoněmecké
straně dovoleno míti národní vztahy,
národní soudržnost s mateřským
národem německým, cítiti s ním
zajedno? Na tuto otázku odpovídá opět
dr Kramář takto: "Musíme nacionalismus
uznávati také u druhých". Tak dalece
jste pokročili v poznání. Smějí
však sudetští Němci u vás mluviti
o pojmu sebeurčovacího práva čili
nic - a já tvrdím, že ano aniž by na vás
dělali dojem irredentistů? Ve své ústavě,
v proklamaci mluvíte sami o sebeurčovacím
právu, stavíte ústavu na sebeurčovacím
právu národů. Na co si sami činíte
nárok, nesmíte zbraňovati druhým,
zvláště pak ne, vidíte-li že 3 1/2
milionů Němců se postavilo se stanoviska
revolučního na evoluční, to jest nikoli
válku nýbrž mírné řešení.
S tohoto stanoviska přestaňte již jednou s
tím, že musí býti irredentistou, kdo
mluví o sebeurčovacím právu. (Posl.
Moudrý [německy]: Je to stanovisko Vaše či
stanovisko Vašeho klubu?) Pane kolego, máte-li
již za svoji povinnost mne vyrušovati, pak Vám
chci něco říci: Mluvil jsem na říšském
zasedání strany 15. června o sebeurčovacím
právu, a toto místo bylo konfiskováno. (Posl.
Moudrý [německy]: Naše časopisy jsou
také konfiskovány!)