Ale to vše nestačilo vládě, nestačilo
buržoasii. Strach před akcí, kterou by dnes
rádi vylíčili jako věc, se kterou
nebylo lze vážně počítati, byl
příliš velký. Buržoasie byla nucena
veřejně vzíti na pomoc své nejjistější
pomocníky v největší nouzi, reformistické
vůdce. Po mnoho měsíců vedli tito
reformističtí vůdcové zdánlivý
parlamentní boj v otázce sociálního
pojištění, ale nemohli na vládě
vyžebrati, ani vylouditi nejmenšího zdánlivého
ústupku. Ostuda a porážka, kterou tím
utrpěli, jest tak nehorázná, že mělo
nejméně příčiny vysmívati
se fiasku Rudého dne. Když reformisté, aby
dosáhli aspoň zdánlivého ústupku
a upravili si cestu do vlády, hrozili buržoasii, že
společně s komunisty vyvedou masy na ulice, tu se
masy dostavily, ale prodchnuty skutečným bojovným
duchem a ovládány hesly komunistické strany.
Toho se lekli především sami reformističtí
vůdcové a rychle rozbili frontu, aby dělníky
zmátli, odvrátili jejich pozornost od mimoparlamentního
boje a vše dostali znovu do klidných kolejí
parlamentního čachrování. Není
divu, že se buržoasie neulekla papírových
hrozeb reformistických vůdců, že zůstala
stálou a že Šrámek prohlásil,
že vládní většina jest pevně
odhodlána rozhodně provésti svůj diktát
v otázce sociálního pojištění.
Jen mimoparlamentní boj organisovaný komunisty donutil
vládu, aby opustila toto stanovisko a prohlásila
se ochotnou poskytnouti aspoň zdánlivé ústupky.
Není to náhoda, že ihned po ohlášení
Rudého dne vládní tisk najednou počal
mluviti docela jinak, a že po prvé prohlásila
vláda ochotu vyjednávati s reformisty. Účel
byl zřejmý, pracující měli
býti ukonejšeni, jejich bojovný duch zlomen.
A reformisté se k tomuto hanebnému podvodu ihned
rádi propůjčili. Masám se namluvilo,
že vláda ve všech podstatných bodech povolila.
Vláda prohlásila, že chce učiniti ústupky
dokonce i v jediném ještě sporném bodě,
v otázce parity. To, co tím reformisté spáchali,
byla skutečně zákeřná rána
do zad bojovné fronty pracujících. Jidášův
čin nejpodlejšího druhu, jenž reformistickým
vůdcům nebude zapomenut v dějinách
boje pracujících o svobodu. Byla vytvořena
jednotná fronta od Wintra, Tučného
a Czech a až ke Šrámkovi a
Kramářovi. Jednotná fronta zuřivé
nenávisti a pomluvy, zrady a násilí proti
pracujícím, kteří bojují o
své životní zájmy. Znamení k
zákazu Spartakiády dali němečtí
sociální demokraté, kteří členům
dělnického tělocvičného a sportovního
svazu, v němž jest silná revoluční
menšina, oficielně zakázali účastniti
se Spartakiády. Čeští sociální
demokrati zakázali svým členům účastniti
se protestních projevů proti zákazu Spartakiády.
Když reakce posílená ochrannou pomocí
reformistů stále ostřeji šla proti revolučnímu
dělnickému hnutí, prohlásili reformisté,
že to zavinili sami komunisté, poněvadž
se nevzdali boje proti reakci a to nejzazší, k čemu
se propůjčili, bylo úkladné prohlášení,
že komunisté nemají býti posilováni
pronásledováním, tedy rovněž
doznání, že souhlasí s potlačováním
komunistů.
Nám komunistům bylo by dnes velice snadné,
kdybychom chtěli prohlásiti, že tato jednotná
fronta byla příliš silná a že jsme
jí proto nemohli odolati. Zavrhujeme toto prosté
vysvětlení našeho neúspěchu.
Upřímně doznáváme, že
i vlastní chyby a slabosti zavinily, že se naše
akce nepovedla. Kdybychom nebyli spáchali těžkých
chyb, nebyla by postačila ke zmaření naší
akce celá výzva státní moci a reformistické
zrady. (Potlesk komunistických poslanců.) Naše
akce nebyla lehkomyslným podnikem, dobrodružstvím
vzdoru, akcí vzdoru proti zákazu Spartakiády.
Byla bojovnou akcí o životní zájmy všech
pracujících ve městech a na venkově,
nutně vyžadovanou celou politickou situací.
Jaká byla celá situace, když jsme se musili
odhodlati k této akci? Přes ohromnou bídu
v nejširších vrstvách, přes nízké
mzdy dělníků, ubohý výdělek
sedláka, stoupající drahotu pokračovala
buržoasie ve svých lupičských útocích
proti životnímu stavu pracujících v
nezmenšené, ba dokonce ve zvýšené
míře a doprovázela je útoky v oboru
politické, národní a kulturní reakce.
I buržoasie připravuje se horečně k
nové krvavé válce. Naše strana a revoluční
hromadné organisace, na které má vliv, byly
jediné, kdož organisovaly odpor proti těmto
útokům a sbíraly široké vrstvy
kolem sebe k boji. Nejnázorněji ukazují to
výsledky hornického boje v severozápadních
Čechách a ohromné projevy v boji proti sociálnímu
pojištění. Aby odklidila s cesty tento jediný
odpor, aby mohla provésti své úmysly, pro
pracující lid tak osudné, zahájila
buržoasie zničující boj proti komunistické
straně a proti všem revolučním proletářským
organisacím. Provokace zákazem Spartakiády
byla jen částí celé soustavy pronásledování,
kterou jsme zde dosti často vylíčili a která
směřovala k tomu, aby revolučním organisacím
byla odňata každá možnost k činu.
To nebylo jen ohrožení těchto organisací,
neboť ony nejsou účelem samy pro sebe. To bylo
ohromné ohrožení všech pracujících
zvýšenou bídou a krvavou válkou. Proto
bylo naší povinností vyzvati pracující
do boje proti všem těmto nebezpečím
a proto jest zrada reformistických vůdců
v tomto boji tak ohromným zločinem na všech
pracujících. Dnes prohlašují sami reformističtí
vůdcové, že náš neúspěch
znamená posílení reakce, ohrožení
zájmů pracujících. Oni to tedy věděli
a přes to učinili vše, co mohli, aby buržoasii
pomohli přivoditi tento neúspěch. Učinili
vše, aby do řad pracujících vnesli zmatek
a strach, aby je zadrželi před zahájením
boje, jehož nezbytně vyžadují jejich životní
zájmy. Vláda a její reformističtí
agenti jásají příliš brzy a domnívám
se, že to docela dobře vědí. Z jejich
jásotu lze velmi zřetelně slyšeti i
velkou oprávněnou kocovinu. Přes výzvu
celé státní moci, přes zradu reformistů,
přes chyby a slabosti komunistické strany přišly
do Prahy tisíce dělníků a tisíce
pražských dělníků spolu s nimi
pochodovalo bez bázně před bodáky
a kulomety, bez bázně před úmyslem
vlády udělati mezi nimi krvavou lázeň.
Již před 6. červencem nemohlo četnictvo
v Praze a v jiných částech republiky zabrániti
četným zakázaným projevům a
ještě nejsou zapomenuty demonstrace družstevního
dne. I dne 6. července konaly se ve všech částech
republiky projevy, které v četných městech
měly skutečný hromadný ráz.
To vše dokazuje, že situace není naprosto taková,
jak se ji pokouší vylíčiti měšťácký
a reformistický tisk. V masách žije vůle
k boji. A všechny příčiny, které
masy nutí k boji, působí dále a nutně
způsobí, že tento boj bude zostřen.
Masy nezůstanou v těchto bojích bez vedení
revoluční strany. V komunistické straně
nelze pozorovati ani sledu panické nálady a zmatku,
jež naši nepřátelé u nás
předpokládají nebo připouštějí.
Naše strana jest úplně jednotná ve vůli
bezohledně odhaliti všechny naše nedostatky,
slabosti a chyby a obnoviti se jejich odstraněním,
lépe než dosud býti schopná vésti
masy v jejích bojích. V dalším vedení
nutných bojů neochabneme ani na chvíli. I
naše porážky přispívají
k tomu, abychom se stali silnějšími a schopnějšími
boje. Buržoasie a reformističtí vůdcové
těžce se klamou, domnívají-li se, že
mají nyní volnou cestu pro další vedení
svého útoku bez překážek proti
pracujícím a pro beztrestný vývoj
kapitalisticky reformistických čachrů a koaličních
obchodů. Vývoj s neúprosnou nutností
nutí k novým ostřejším bojům
a komunistická strana nesvedena na scestí přechodnými
neúspěchy a jen poučena a vyčištěna
zkušenostmi z nich bude v těchto bojích státi
v čele a úplně konati svou povinnost. (Potlesk
komunistických poslanců.)
Předseda (zvoní): Ke slovu není
již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.
Dávám slovo k doslovu prvnímu zpravodaji
- za výbor zdravotnický - panu posl. Kynclovi.
(Výkřiky komunistických poslanců.).
Zpravodaj posl. Kyncl: Slavná sněmovno! Jelikož
v řeči přednesené panem posl. dr Sternem
nebylo mluveno proti osnově zákona, doporučuji,
aby slavná sněmovna osnovu tuto schválila
ve znění usneseném senátem. (Hluk.
- Výkřiky komunistických poslanců
a poslanců čsl. strany soc. demokratické.)
Předseda (zvoní): Prosím o
klid.
Dávám slovo k doslovu druhému zpravodaji
- za výbor pro průmysl, obchod a živnosti -
panu posl. Náprstkovi. (Hluk.- Výkřiky
komunistických poslanců.) Prosím o klid.
Zpravodaj posl. Náprstek: Slavná sněmovno!
Ježto nebyly podány žádné pozměňovací
návrhy, ani nebyly proneseny věcné námitky
proti osnově zákona, připojuji se k doslovu
pana zpravodaje zdravotnického výboru ... (Hluk.
- Výkřiky poslanců komunistických
a poslanců čsl. strany soc. demokratické.)
Předseda: Prosím o klid. Prosím pana
zpravodaje, aby pokračoval.
Zpravodaj posl. Náprstek (pokračuje):
... a doporučuji sněmovně, aby přijala
zákon ve znění usneseném senátem.
Předseda (zvoní): Přistoupíme
ke hlasování. (Výkřiky komunistických
poslanců.) Prosím o klid.
Sněmovna je schopna se usnášeti.
Osnova zákona má 2 články, nadpis
a úvodní formuli.
Ježto není pozměňovacích návrhů,
dám o celé osnově hlasovati najednou podle
zprávy výborové. (Námitek nebylo.)
Námitek proti tomu není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest
s jejími 2 články, nadpisem a úvodní
formulí, ve znění doporučeném
pp. zpravodaji a shodném s předchozím usnesením
senátu, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna
přijala tuto osnovu zákona ve čtení
prvém podle zprávy výborové, a
to ve znění shodném s předchozím
usnesením senátu.
Druhé čtení navrhnu na pořad příští
schůze.
Tím vyřízen je 1. odst. pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce, jímž jest:
2. Zpráva výboru ústavně-právního
k usnesení senátu (tisk posl. sněm. 1415)
o vládním návrhu (tisk sen. 527, 531, 541)
zákona o daňovém základu rozhodném
pro zápis obchodníků do obchodního
rejstříku (tisk 1682).
Zpravodajem výboru ústavně-právního
jest p. posl. dr Slávik. Dávám mu
slovo.
Zpravodaj posl. dr Slávik: Slávna snemovňa!
Usnesenie senátu tlač 1415 o daňovom základe
rozhodnom pre zápis obchodníkov do obchodného
rejstríka v 1. odst. §u 1 stanoví za pevnú
základňu výmer všeobecnej dane zárobkovej
alebo zvláštnej dane zárobkovej čo ročný
výťažok vo výške najmenej 50.000
Kč, tak, že ustanovenia obchodných zákonov
o firmách, obchodných knihách a prokúrach
môžu byť použité iba na takýchto
obchodníkov, ktorí sa menujú obchodníkmi
plného práva.
Pod pojem obchodníka plného práva nespadá
obchodník podomný, ktorý je preto obchodníkom
neplného práva i vtedy, keď jeho ročný
výťažok prevyšuje i základňu
50.000 Kč (odst. 1. §u 1).
Obchodník plného práva je povinný
podľa obchodných zákonov dať sa zapísať
do obchodného rejstríku, musí viesť
obchodné knihy, má právo na ochranu firmy
a môže si držať prokuristu.
Riadne vedené obchodné knihy obchodníka plného
práva majú dokazovaciu (průvodnú)
moc. Avšak podľa odst. 1. §u 1 usnesenia senátu
merítkom tohoto je základňa 50.000 Kč
rýdzeho výťažku ročného,
tak, že všetky tie obchodné spoločnosti
(vyjmúc podľa odst. 2. §u 1 verejnej obchodnej
spoločnosti a komanditnej spoločnosti), ktoré
nemajú takýto rýdzi výťažok,
staly by sa obchodníkmi neplného práva, totiž
pozbyly by práva na firmu, na prokuristu a na dokazovaciu
moc riadne vedených obchodných kníh.
Usnesenie senátu nedotýka sa firiem spoločenství,
na ktoré platia samostatné ustanovenia zákona
zo dňa 9. apríla 1873, č. 70 ř. z.,
a preto návrh tlač 1526 úplným právom
žiada zmenu §§ 13 a 22 citovaného zákona
o zárobkových a hospodárskych spoločenství,
ako i § 229 zák. čl. XXXVII z r. 1875 a zrušenie
odst. 3. §u 35 zák. čl. XXIII z r. 1898 o hospodárskych
a zárobkových úverných družstiev.
Návrhom tlač 1526 prispôsobujú sa zmeneným
pomerom ustanovenia zákonov o spoločenstvách
ohľadom obchodných kníh a prokúry.
Možnosť sriadiť prokúru zostáva i
naďalej vyhradená iba takým spoločenstvám,
ktoré majú zcela alebo z čiastky za účel
obchody.
Dokazovacia moc riadne vedených obchodných kníh
tým viac má byť rozšírená
1 na menšie obchodné spoločnosti, lebo tejto
požiadavke je pri spoločenstvách plne vyhovené
tým, že ich knihy sú podrobené stálej
a presnej revízii.
K vôli unifikácii je potrebné zrušiť
ustanovenie posledného odstavca §u 35, zák.
čl. XXIII. z r. 1898 o odňatí možnosti
ustanoviť prokuristu pre hospodárske a zárobkové
úverné družstvá.
Preto ústavne-právny výbor navrhuje snemovni
prijať usnesenie senátu tlač 1415 s tým
doplnením, že návrh tlač 1526 vsunie
sa do usnesenia senátu.
Slávna snemovňa! Do vytlačenej zprávy
vkĺzlo sa niekoľko štylistických chýb,
ktoré si dovoľujem už teraz opraviť, že
totiž:
1. V §e 2, odst. 1, al. 2 miesto "kupců"
má stáť "obchodníků",
2. v §e 2, odst. 2, al. 1 za slovy "odst. 2" má
byť daná čiarka,
3. v §e 2, odst. 2, al. 2 miesto "XXXIV" má
stať "34",
4. v §e 3, veta prvá miesto slov "druhý
odstavec" má stať "Nový § 229
a",
5. v §e 5, riadka 3 miesto slova "a" má
stať "dále",
6. v §e 5, riadka 9 miesto "odst. 3, § 35"
má stať "§ 35, odst. 3",
7. v §e 5, predposledná riadka miesto "zárobkových"
má stať "živnostenských".
Doporučujem slávnej snemovni prijatie tejto osnovy
s opravou spomenutých chýb. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Ke slovu není
nikdo přihlášen, rozprava odpadá.
Přistoupíme ke hlasování.
Osnova zákona má 7 paragrafů, nadpis a úvodní
formuli.
Ježto není pozměňovacích návrhů,
dám o celé osnově hlasovati najednou podle
zprávy výborové. (Námitky nebyly.)
Námitek proti tomu není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest
s jejími 7 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí,
ve znění doporučeném panem zpravodajem
a odchylném od předchozího usnesení
senátu, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna
přijala tuto osnovu zákona ve čtení
prvém s opravami navrženými zpravodajem,
podle zprávy výborové, a to ve znění
odchylném od předchozího usnesení
senátu.
Druhé čtení navrhnu na pořad příští
schůze.
Touto osnovou vyřízen jest podle zprávy současně
iniciativní návrh tisk 1526.
Tím vyřízen jest 2. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce 3, jímž jest:
3. Zpráva výboru pro dopravu a veř. práce,
výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu
a živností a výboru rozpočtového
k usnesení senátu (tisk posl. sněm. 1648)
o vládním návrhu zákona (tisk sen.
563 a 595), kterým se mění a doplňují
některá ustanovení zákona ze dne 7.
března 1924, č. 64 Sb. z. a n., jímž
se upravuje poměr československé stát.
správy k Československé plavební akciové
společnosti Oderské (tisk 1698).
Zpravodajem výboru pro dopravu a veř. práce
je p. posl. Molík, zpravodajem výboru pro
záležitosti průmyslu, obchodu a živností
p. posl. dr Zadina, a zpravodajem výboru rozpočtového
p. posl. Rýpar.
Dávám slovo prvnímu zpravodaji - za výbor
pro dopravu a veřejné práce - p. posl. Molíkovi.
Zpravodaj posl. Molík: Slavná sněmovno!
Zpráva výboru pro dopravu a veř. práce
o usnesení senátu (tisk sněm. 1648) k vládnímu
návrhu zákona (tisk sen. 563 a 595), kterým
se mění a doplňují ustanovení
zákona ze dne 7. března 1924, č. 64 Sb. z.
a n., jímž se upravuje poměr Československé
státní správy k Československé
plavební akciové společnosti Oderské.
Podobně jako na Labi a Dunaji zřízena byla
i na Odře Čsl. plavební akc. společnost,
jejímž účelem jest umožniti Československu
spojení s mořem po mezinárodní Odře
vlastními dopravními prostředky postoupenými
československému státu na základě
čl. 339 mírové smlouvy versailleské.
Společnost založena byla smlouvou mezi čsl.
státem a soukromými účastníky,
totiž Vítkovickým horním a hutním
těžířstvem a Báňskou hutní
společností na základě zákona
č. 64/1924.
Podle této smlouvy byl akciový kapitál 10
mil. Kč rozdělen na 60% akcií kmenových
a 40% akcií prioritních. Veškeré akcie
kmenové převzal stát; z akcií prioritních
převzal stát 12%, Vítkovické závody
17% a Báňská a hutní společnost
11%.
Vzhledem k tomu, že smlouva zakladatelská byla prohlášena
součástí zákona č. 64/1924,
jest k provedení jakékoli změny jednotlivých
ustanovení smlouvy třeba zvláštního
zmocnění zákonem.
Smlouva zakladatelská obsahuje však vedle ustanovení
zásadního rázu a nezměnitelných
po celou dobu trvání společnosti, i ustanovení
rázu dispositivního, zejména i ustanovení,
připouštějící změny v
účasti na akciovém kapitálu. Takovéto
změny však mohou míti v zápětí
nezbytnou potřebu změn stanov, jež by v jiné
akciové společnosti bylo lze provésti pouhým
usnesením valné hromady se schválením
ministerstva vnitra. V této společnosti však
bylo by i k těmto, v důsledku změn poměrů
nezbytným změnám stanov třeba zákonného
zmocnění, pokud tato ustanovení stanov jsou
obsažena i ve smlouvě zakladatelské. Jest jasno,
že tento stav jest neudržitelným v soukromém
podniku, jenž musí míti možnost přizpůsobiti
se co možno rychle změněným poměrům.
Takováto změna poměrů již nastala
tím, že Vítkovické podniky snížily
svůj původní podíl na akciovém
kapitálu ze 17% na 11.5%, Báňská a
hutní společnost pak zvýšila svůj
podíl z 11% na 14% a mimo to vstoupila do společnosti
jako nový účastník firma T. a A. Baťa
s podílem 7.5% a s výhradou opce na dalších
4.5%.
Tyto změny v účasti na akciovém kapitálu
mají ovšem za následek i nutnost některých
změn stanov, zejména co do zastoupení ve
správní radě a výkonném výboru,
jakož i ve sboru revisorů.
Podle usnesení valné hromady společnosti
o změně stanov má se složení
správní rady, pozůstávající
posud ze 4 členů volených k návrhu
soukromých účastníků a z 5
členů jmenovaných státní správou,
změniti tak, že se má dostati každému
ze soukromých účastníků po
dvou zástupcích, tedy úhrnem 6 zástupců,
kdežto státní správa bude zastoupena
3 zástupci. Původních 5 zástupců
státní správy nemělo již podle
smlouvy zakladatelské zůstati trvale, nýbrž
pouze po dobu, po niž si stát podrží svůj
podíl na akciích prioritních Trvale měli
zůstati ve správní radě pouze 3 zástupci
státní správy, zastupující
akcie kmenové. Bude tedy poměr členů
zastupujících státní správu
ke členům zastupujícím soukromý
kapitál stejný, jako je tomu již od počátku
v obdobně založených plavebních společnostech
labské a dunajské, kde z 15 členů
správní rady je 10 zástupců soukromého
kapitálu a 5 zástupců státní
správy. Rozhodující vliv státní
správy ve společnosti je zajištěn tím,
že již k návrhu 3 členů správní
rady musí býti svolána kdykoliv valná
hromada a v této bude míti stát vždy
většinu.
Vládní návrh však nemá za účel
provésti pouze tyto změny, jež se již
za nynějších poměrů staly nutnými,
nýbrž má umožniti i prp budoucnost provedení
oněch změn, jichž si eventuelní budoucí
vývoj poměrů ve společnosti vyžádá.
Zmocnění ke sjednání změn jest
ve vládním návrhu úzce vymezeno tak,
že jest vyloučeno jak ohrožení zájmů
státních, tak i ohrožení československého
rázu společnosti. Rovněž, pokud jde
o zmocnění k eventuelní redukci akciového
kapitálu, jest zájem státu článkem
2. vládního návrhu dostatečně
chráněn ustanovením, že musí
státu v každém případě
zůstati zajištěna většina v kapitálové
účasti a tudíž i rozhodující
vliv ve společnosti.
Vzhledem k velikému významu, jejž má
Čsl. plavební akc. společnost oderská
pro československý obchod a průmysl a tím
i pro československý stát, jemuž umožňuje
samostatnost dopravního spojení s mořem a
jeho nezávislost na cizích dopravních podnicích,
je přirozeno, že musí býti snahou československého
státu upraviti společnosti její životní
podmínky tak, aby dobrý chod a prosperita co nejvíce
byly podporovány.
Ježto tomuto účelu sloužiti má
navržený zákon, aniž by tím zájmy
státu byly jakkoli ohroženy, doporučuji za
výbor pro dopravu a veř. práce přijetí
vládního návrhu ve znění přijatém
senátem. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Dávám
slovo druhému zpravodaji - za výbor pro záležitosti
průmyslu, obchodu a živností - panu posl. dr
Zadinovi.
Zpravodaj posl. dr Zadina: Slavná sněmovno!
Pan zpravodaj výboru dopravního objasnil ve své
podrobné zprávě celou záležitost,
takže nemám jako zpravodaj výboru živnostenského
co bych věcně přičinil k podané
zprávě. Konstatuji toliko, že výbor
živnostenský ve schůzi dne 3. července
pojednal rovněž o celé vládní
osnově a uznal její účelnost, ježto
umožňuje rozumné a účelné
uspořádání uvnitř Oderské
společnosti.
Z toho důvodu usnesl se výbor živnostenský
doporučiti posl. sněmovně, aby dala svůj
souhlas k této vládní osnově. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Dávám
slovo třetímu zpravodaji - za výbor rozpočtový
- posl. Rýparovi.
Zpravodaj posl. Rýpar: Slavná sněmovno!
Rozpočtový výbor projednal ve schůzi
dne 11. července 1928 po finanční stránce
usnesení senátu o vládním návrhu
zákona, jímž se mění a doplňují
některá ustanovení zákona ze dne 7.
března 1924, č. 64 Sb. z. a n., jímž
se upravuje poměr československé státní
správy k Československé plavební akc.
společnosti Oderské.
Výbor rozpočtový probral důvody jak
výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu
a živností, tak i výboru pro dopravu i všechny
ohledy finanční a připojil se k usnesení
těchto výborů.
Doporučuji proto jménem výboru rozpočtového
předlohu tuto k ústavnímu schválení.
(Souhlas.)
Předseda (zvoní): K této věci
jsou přihlášeni řečníci.
Zahájím proto rozpravu.
Navrhuji podle usnesení předsednictva, aby řečnická
lhůta stanovena byla na 20 minut. (Námitek nebylo.)
Námitek není. Navržená lhůta
je přijata.
Ke slovu jsou přihlášeni na straně "proti"
pp. posl. inž. Nečas a Schweichhart.