Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Ke slovu není již nikdo přihlášen.
Rozprava je skončena.
Dávám slovo k doslovu prvému zpravodaji,
panu posl. Krejčímu.
Zpravodaj posl. Krejčí: Slavná sněmovno!
Především bych doporučoval panu kol.
Kršiakovi a ostatním řečníkům
se strany komunistické, aby, než mluví k věci,
věnovali aspoň trochu pozornosti předloze,
o níž sněmovna jedná, případně
příslušné zprávě výborové,
aby si ji aspoň přečetli a nedávali
si do zásoby fabrikovati svoji přednášku
v Politbyru. Neboť, kdyby pan. kol. Kršiak si
přečetl zprávu výboru pro dopravu
a veř. práce a výboru rozpočtového,
našel by příslušný odstavec, který
zní: "Jelikož byl tento dluh při zestátnění
splatný cestou kompensace z náhrady za výkup
dráhy, což platí podle stanov také o
státním příspěvku ke garanciím
okresu, vzdala se společnost místní dráhy,
hledíc k výši svého zadlužení
nároku na honorování akciového kapitálu
z důvodu zestátnění."
Ale pan kol. Kršiak si toto nepřečetl,
ani nedal k přečtení svému sekretáři
a jenom tak se mu mohlo státi, že užil těchto
slov: "Majitelům dráhy přináší
se se strany státu velmi pěkný present. Stát
dá miliony za předluženou, před krachem
jsoucí dráhu a zaplatí ještě
její dluhy."
Já jsem ve své zprávě konstatoval,
že akciová společnost místní
dráhy Votice-Sedlčany za svoje akcie nedostává
ani haléře. (Tak jest!) Ve zprávě
to stojí též a přece mluví pan
kol. Kršiak, že se společnosti dostává
milionového presentu. Mluví o kapitalistech. Slavná
sněmovno! Kdo jsou ti kapitalisté v tomto případě?
Mám zde seznam majitelů akcií. Nacházím
tu sice na prvém místě býv. knížete
Lobkovice s 250 kusy akcií, ale vidím zde také
město Sedlčany s 300 kusy akcií, spořitelnu
sedlčanskou se 100 kusy akcií, město Kosovu
Horu s 20 kusy, okresní výbor v Sedlčanech
s 207 kusy, vidím zde obec Dublovice, vidím zde
obec Vysoký Chlumec, vidím zde malé statkáře,
malé obchodníky. Tady se nedá mluviti o kapitalistech.
A jestliže komunisté vyzdvihují komunu, pak
nevím, jak se to shoduje s jejich programem, že vytýkají
obcím, majitelům akcií, že by se obohatily
postátněním této dráhy, když
je opak pravda, že tyto obce o své akcie úplně
přicházejí. Pan kol. Kršiak zde
vyzdvihoval ruský vzor, že v Rusku stát za
dráhy nedal nic. Nevím, jak by se k tomu páni
komunisté tvářili, kdyby tak u nás
se postátňovalo po ruském vzoru a kdyby se
tak začalo s komunistickou "Včelou", kdyby
se komunistická "Včela" postátnila,
a zejména její palác na Perštýně,
se zabral bez náhrady. Pak nevím, jak by to vypadalo,
jak by se k tomu tvářili, potom jistě na
křídlech "Včely" uletěl
by jim Rudý den docela a vícekráte by se
nevrátil.
Když p. kol. Kršiak dovolával se policie,
aby byla na ulicích v Košicích a ustavičně
vytýkal, že policie nekoná své povinnosti,
a když jsem stále slyšel o policejním
státě u nás, překvapilo mne to tak,
že momentně nemohu se úžasem ani k tomu
vyjádřiti, že komunista se najednou dovolává
toho, aby policie konala své povinnosti.
Pan kol. Johanis mluvil zde dosti obsáhle pro projekt
dráhy Sedlčany-Příbram a pro ten velký
projekt dráhy Plzeň-Brno. Projev jeho vítám,
poněvadž mi poskytuje naději, že sociální
demokraté jakožto intelektuální vůdcové
oposice se umoudří a zdrží se planého
oposičního mluvení a tím umožní
slavné sněmovně projednání
zákonů, které mají určitý
význam krajový i určitý význam
státní a že mezi nimi také umožní
projednání zákona, který již
před rokem byl slavné sněmovně navržen,
o výstavbě dráhy Plzeň-Brno. Tento
zákon je velmi naléhavý, poněvadž
v přítomné době se jedná se
společnostmi, které mají za vlastní
peníz tuto dráhu vystavěti, ale první
předpoklad je, míti zde zákon, který
dává povinnost státní správě
železniční, aby v této věci jednala.
A proto tento zákon je na výsost potřebný.
Očekávám tedy po projevu p. kol. Johanise,
že také ve vlastním klubu se přičiní,
aby jeho klub, zanechav zbytečného oposičního
řečňování, umožnil projednávání
této předlohy ve zdejší sněmovně.
Ovšem nemohu pominouti - a pánové a dámy
mi jistě odpustí - že v této chvíli
musí se ve mně ozvati straník, že nemluvím
jen jako referent, nýbrž jako straník a přítel
pravdy. Musím reagovati na to, co řekl kol. Johanis,
že v Příbrami byla zmařena výstavba
železničních dílen a že je to dílem
strany lidové. (Posl. Johanis: Částečně!)
Není to pravda!
Nevíte s jakou vervou strana lidová hájila
a hájí požadavky příbramské.
(Posl. Johanis: Vy jste tam nikdy nebyl, vy to vůbec
neznáte!) Pane kolego, myslíte, že jen
vy máte Příbram ve svém pachtu? Nevím,
kdo tam byl vícekráte, zdali já nebo vy.
Ale, prosím, pan kol. Johanis měl by věděti,
s jakou vervou hájila lidová strana oprávněný
požadavek města Příbramě, aby
báňská akademie nebyla přeložena,
a měl by věděti, s jakou vervou lidová
strana zastávala se provisionistů. To by p. kol.
Johanis měl jako objektivní člověk
věděti a neměl by přicházeti
s nepravdivým napadáním lidové strany,
že ona to byla, která zmařila výstavbu
železničních dílen v Příbrami.
(Posl. Johanis: Já tvrdil, že "také"!)
Výtky p. kol. Johanise, pokud se týče
trati Praha-Čerčany, mohl si svého času
spraviti v klubu své strany s p. ministrem Bechyněm.
Ovšem on konstatoval, že p. ministr Bechyně
odpovídal na dotazy svých klubovních
kolegů, kdežto dnešní ministr ne. Já
tomu věřím, aspoň pokud se týče
přijímání socialistů do služeb
státních drah. Na to jistě pan ministr Bechyně
ochotně odpovídal svým kolegům.
Sám tu řekl, že za svého ministrování
mohl postaviti leda suchou vrbu. Ani tu nepostavil a je ještě
štěstí, že resort železniční
byl ještě včas svěřen rukám
povolanějším; neboť kdyby byl dále
veden tím duchem jako dříve, pak naše
železnice samy by byly stavěly suchou vrbu, poněvadž
by byly stály už dávno nohama vzhůru.
Pan kol. Jiráček mluvil zde o chudobě
okresu milevského, dobříšského,
sedlčanského a příbramského
a já dovolím si připomenouti, že již
ta povinnost k tomuto srdci Čech měla by tkvíti
v mysli každého poslance, každého příslušníka
této slavné sněmovny. Dovolil bych si však
vyzdvihnouti celostátní význam, který
sleduje výstavba této dráhy. Nedej Bůh,
aby jednou nastalo nebezpečí válečných
zápletek! Pak by budoucnost krutou obžalobou byla
těm, kteří dnes stojí na příslušných
místech, kteří však nepochopili včas
svoji povinnost a nepostarali se o strategicky důležitou
dráhu, která má býti zabezpečením
nejen této krajiny, nýbrž i celých státních
hranic.
K projevu p. kol. Můni nepovažuji za povinnost
odpověděti, poněvadž se nás netýká.
Zejména nepřiléhají k dennímu
programu, na němž je dráha Sedlčany-Votice,
události na severní točně, neboť
ačkoliv kraj, kterým tato dráha probíhá,
byl a je dosud důkladně opuštěn všemi
příslušnými činiteli, přece
ještě tam nezamrzáme tak, jako na severní
točně zamrzla výprava Nobileho.
Doporučuji slavné sněmovně, aby předlohu
tak, jak ji navrhl výbor pro dopravu a veřejné
práce a výbor rozpočtový, schválila.
(Souhlas.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Dávám slovo k doslovu druhému zpravodaji,
p. posl. Křemenovi.
Zpravodaj posl. Křemen: Slavná sněmovno!
Z debaty zde právě provedené možno konstatovati,
že nebylo věcných důvodů proti
návrhu senátu, který byl již schválen
ve výboru rozpočtovém a ve výboru
pro dopravu a veřejné práce, a že většina
stran i z minority vyslovila se pro souhlas s tímto zákonem.
Námitky, které zde byly vzneseny proti zestátnění
této dráhy, nebyly věcné, zejména
námitky p. kol. Kršiaka, který vytýká,
že stát zde platí něco těm, kteří
tuto dráhu založili. Již kol. Krejčí
se zmínil o tom, kdo financoval tuto místní
dráhu Sedlčany-Votice. Vlastní lidé
z chudého kraje jižních Čech museli
financovati tuto dráhu tak těžce nastřádanými
penězi a možno demonstrativně poukázati
na tento příklad v našich jihočeských
krajích, kde takovéto akce velmi těžko
se rodí. Dnes po 35 letech je vyčítáno
ještě se strany pánů komunistů,
že má býti tato dráha zestátněna.
Dnes, kdy na severu Čech v kraji průmyslovém
vidíme tolik křižovatek drah státních
- a jihočeské kraje naše platily na všechny
tyto dráhy průmyslových krajů - dnes
kdy jde o náš kraj téměř čistě
zemědělský, o naše jižní
Čechy, najdou se ještě zde zástupci
komunistické strany, kteří vyčítají
jižním Čechám, že břemena,
která nese ve svém celku zvláště
okres sedlčanský, přejímá stát.
(Posl. Mikulíček: Neprolévejte krokodýlí
slzy a vyvlastněte zbytkové statky! Zbytkové
statky jste shrábli pro sebe!) Vy jich máte
více, pane kolego, než kdo jiný.
Pan kol. Johanis činí výtku, že
nepomůže zestátnění tohoto úseku
dráhy Sedlčany-Votice. Je potřeba prodloužiti
tu dráhu až do Příbramě a Plzně
a ještě dále. Souhlasím plně
s návrhem p. kol. Johanise. Mohu potvrditi, že
to je dávným přáním jižních
Čech a tohoto kraje, aby dráha v kraji, kde není
železničního spojení, co nejdříve
byla vybudována. Je třeba postaviti tímto
krajem dráhu, ale zrovna tak, jako těžko se
rodila místní dráha lokální
Sedlčany-Votice, tak těžko půjde na
svět další její přípojka
do Příbramě a Plzně i do Brna. Těžko
se shání kapitál na vystavění
takovéto dráhy. Již loňského
roku byl podán návrh, aby stát tuto dráhu
provedl, ale nebylo možno toho učiniti z důvodů
finančních, poněvadž nemáme ještě
ve svém samostatném státě tolik záloh
a úspor, aby mohla tato dráha v kraji českém
býti vybudována. Proto stejnou cestou, jako byla
zřízena místní dráha Sedlčany-Votice,
se ustavila akciová společnost, která podává
slavné sněmovně návrh, aby dostala
právo koncese, aby mohla vybudovati tuto dráhu s
těmi finančními prostředky, které
zase sama si k tomuto účelu sežene a žádá
na státu jen tolik, aby přispěl garancií
5% na 10 let, aby tato dráha mohla konečně
vejíti v činnost. Vzdali jsme se již naděje,
že by stát v krátké době tuto
dráhu vybudoval, poněvadž máme příklad
na mém rodném okrese mladovožickém,
kde voláme po dráze již po 30 roků,
a to po spojení Mladá Vožice-Tábor.
Projekt je 20 let vypracován. Jde jen o malý projekt
20 km a náklad za nynějších cen je asi
20 mil. Kč. Okres mladovožický i táborský
přispívají 1/3, rovněž
tak i města Tábor a Mladá Vožice přispívají
1/3 nákladu na tuto lokální
dráhu, a přece nemůžeme se dovolati
toho, aby stát splnil to, co již bylo zákonem
také stanoveno pro místní dráhy, to
jest příspěvek 70%, který by věnoval
na tuto dráhu chudého horského jihočeského
okresu.
Doufám však, že pomocí naší
- spoléháme se především na sebe
- budou tyto dráhy doplněny také pro naše
jihočeské, zemědělské kraje,
aby ony byly také účastny pokroku a komunikace
celého státu našeho.
Jménem rozpočtového výboru dovoluji
si činiti návrh, aby zákon tento tak, jak
je navržen, byl přijat. (Souhlas.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Osnova zákona má 5 paragrafů, nadpis a úvodní
formuli a přílohu obsahující 9 článků.
Ježto není pozměňovacích návrhů,
dám hlasovati o celé osnově najednou podle
zprávy výborové. Námitek proti tomu
není? (Nebyly.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest
s jejími 5 paragrafy, nadpisem, úvodní formulí
a přílohou obsahující 9 článků,
ve znění doporučeném pp. zpravodaji
a shodném s předchozím usnesením senátu,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
tuto osnovu zákona ve čtení prvém
a to ve znění shodném s předchozím
usnesením senátu.
Druhé čtení provedeme při vyřizování
odst. 2, bude-li osnově této přiznáno
zkrácené řízení podle §u
55 jed. řádu.
Tím vyřízen jest 1. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce, jímž jest:
2. Návrh, aby řízením zkráceným podle §u 55 jedn. řádu projednány byly osnovy:
a) zákona, jímž se prodlužuje platnost zákona ze dne 17. března 1925, č. 58 Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne 13. července 1927, č. 113 Sb. z. a n., o celních slevách pro dovoz strojů a přístrojů (tisk 1708),
b) zákona o nabytí místní dráhy
Votice-Sedlčany státem (tisk 1694).
Návrh na zkrácené projednávání
těchto osnov činím z toho důvodu,
aby mohla býti zkrácena 24hodinová lhůta,
která normálně má uplynouti mezi prvním
a druhým čtením.
Kdo tedy souhlasí s mým návrhem, aby jmenovaným
osnovám přiznáno bylo zkrácené
řízení, nechť pozvedne ruku. (Děje
se.)
To je většina. Návrh jest přijat.
Přistoupíme tedy ihned ke druhému čtení
uvedených osnov.
Ad 2 a) Druhé čtení osnovy zákona,
jímž se prodlužuje platnost zákona ze
dne 17. března 1925, č. 58 Sb. z. a n., ve znění
zákona ze dne 13. července 1927, č. 113 Sb.
z. a n., o celních slevách pro dovoz strojů
a přístrojů (tisk 1708).
Zpravodajem výboru zemědělského a
výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu
a živností jest p. posl. dr Zadina, zpravodajem
výboru rozpočtového jest p. posl. Adámek.
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Zpravodaj posl. Adámek: Oprav není.
Zpravodaj posl. dr Zadina: Nemám změn.
Místopředseda inž. Dostálek:
Opravných návrhů nebo textových změn
není.
Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou
zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala
ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku.
(Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
tuto osnovu zákona také ve čtení
druhém.
Ad 2 b) Druhé čtení osnovy zákona
o nabytí místní dráhy Votice-Sedlčany
státem (tisk 1694).
Zpravodajem výboru pro dopravu a veř. práce
jest pan posl. Krejčí, zpravodajem výboru
rozpočtového jest p. posl. Křemen.
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Zpravodaj posl. Krejčí: Nikoliv.
Zpravodaj posl. Křemen: Nikoliv.
Místopředseda inž. Dostálek:
Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou
zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala
ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku.
(Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna
přijala tuto osnovu zákona také ve
čtení druhém, a to ve znění
shodném s předchozím usnesením senátu.
Zbývá nám ještě hlasovati o resoluci,
otištěné ve zprávě výborové.
Kdo souhlasí s touto resolucí, nechť pozvedne
ruku. (Děje se.)
To je většina. Resoluce jest přijata.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce pořadu, jímž je:
3. Zpráva výboru imunitního podle §u
3, odst. 3 jedn. řádu v záležitosti
posl. dr Šmerala (tisk 1640).
Zpravodajem je pan posl. dr Daněk. Dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. dr Daněk: Slavná sněmovno!
Podle oznámení předsedy posl. sněmovny
nezúčastnil se posl. dr Šmeral bez platné
omluvy plenárních schůzí posl. sněmovny
ode dne 23. listopadu 1927, t. j. od schůze 104.
Za neomluvenou absenci ve schůzi 104 až 109 (23. až
29. listopadu 1927) pokutován byl posl. dr Šmeral
podle odst. 2 §u 3 ztrátou diet na měsíc
únor usnesením předsednictva ze dne 11. ledna
1928.
Za další neomluvenou absenci ve schůzi 110
až 117 (30. listopadu až 14. prosince 1927) pokutován
byl ztrátou diet za měsíc duben usnesením
předsednictva ze dne 13. března 1928.
Konečně po třetí za neomluvenou absenci
ve schůzích 118 až 124 (15. prosince 1927 až
25. ledna 1928) pokutován byl ztrátou diet za měsíc
květen usnesením předsednictva ze dne 13.
března 1928.
Ve smyslu §u 3, odst. 4 jedn. řádu má
býti poskytnuta poslanci možnost, aby se v dané
lhůtě vyjádřil. Tato možnost
mu podle sdělení předsedy posl. sněmovny
poskytnuta byla.
Podle jednacího řádu § 3, odst. 3 přikáže
předseda sněmovny v případě
tom, byl-li poslanec v témže roce třikráte
pokutován pro nezúčastnění
se bez platné omluvy schůzí posl. sněmovny,
věc imunitnímu výboru, aby podal poslanecké
sněmovně zprávu s návrhem.
Výbor může navrhnouti ztrátu nároků
náležejících poslanci podle §u
82 nejvýše pro 6 měsíců nejblíže
následujících.
Imunitní výbor pojednav o této záležitosti,
zjistil na základě zprávy předsedy
poslanecké sněmovny, že:
1. posl. Šmeral během jednoho roku sněmovního
byl třikráte pokutován;
2. posl. Šmeral dostal možnost k vyjádření
se o každém pokutování ve smyslu jedn
řádu § 3, odst. 3.
Okolnostmi těmi dány jsou předpoklady pro
návrh imunitního výboru, který se
usnesl na tom, že doporučuje poslanecké sněmovně,
aby posl. dr Šmeral byl pokutován ztrátou
diet pro 6 měsíců nejblíže následujících.
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Pan referent sdělil sněmovně návrh
imunitního výboru, aby pan posl. dr Šmeral
pokutován byl ztrátou diet pro 6 měsíců
nejblíže následujících.
Jelikož podle odst. 3 §u 3 jedn. řádu
rozhodne o takovém návrhu sněmovna bez rozpravy
prostým hlasováním, přistoupíme
ihned k hlasování.
Kdo souhlasí s návrhem imunitního výboru,
aby posl. dr Šmeral pokutován byl ztrátou
diet po 6 měsíců nejblíže následujících,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh imunitního výboru
jest sněmovnou přijat.
Tím vyřízen jest 3. odstavec pořadu.
(Výkřiky posl. Mikulíčka a posl.
Tomáška. - Místopředseda inž.
Dostálek zvoní.)
Prosím o klid.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce, jímž jest:
4. Zpráva výboru imunitního o žádosti
hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě v
trest. věci posl. Jílka (tisk 1514).
Zpravodajem je pan posl. Tůma. Dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. Tůma: Slavná sněmovno!
Na základě trest. oznámení, t. j.
zprávy okr. úřadu v Žilině, která
došla na státní zastupitelstvo v Trenčíně,
se zjistilo, že na veř. schůzi, konané
krajským sekretariátem komunistické strany
v Žilině na náměstí Slobody...
(Trvalé výkřiky posl. Mikulíčka
a posl. Tomáška.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Prosím o klid.
Zpravodaj posl. Tůma (pokračuje):... dne
25. července 1926, za přítomnosti 250 osob
se vyjádřil posl. Jílek z Prahy způsobem,
v němž stát. zastupitelství spatřuje
zločin výzvy podle §u 15, č. 3 zákona
na ochranu republiky a zločin úkladu podle §u
1, odst. 1 zákona na ochranu republiky (Stálé
výkřiky posl. Mikulíčka.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Prosím o klid. Pana posl. Mikulíčka
volám k pořádku.
Zpravodaj posl. Tůma (pokračuje): Imunitní
výbor, projednav tuto žádost, navrhuje posl.
sněmovně, aby posl. Jílek pro zločin
podle §u 1, odst. 1 a §u 15, čís. 3 zákona
na ochranu republiky k trest. stíhání vydán
byl. (Hluk. - Různé výkřiky.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Prosím o klid.
K této věci je přihlášen řečník.
Zahájíme proto rozpravu.
Navrhuji podle usnesení předsednictva, aby řečnická
lhůta byla stanovena 15 minutami. (Námitky nebyly.)
Námitek není.
Ke slovu je přihlášen p. posl. Burian.
Uděluji mu slovo. (Výkřiky posl. Mikulíčka.)