Uvedl jsem už při líčení formální
stránky rozpočtu, že při rozpočtech
státních podniků jest zaveden nový
oddíl, totiž použití čistého
zisku. Toto použití jest trojí: úmor
investičních dluhů, nové investice
a pak odvod státní pokladně.
Dluhy investiční umořují: 1. pošty
obnosem 30,250.622 Kč, 2. stát. lesy a statky 20,530.000
Kč, 3. státní báně 1,216.400
Kč, dohromady 51,997.022 Kč.
Státní pokladně, jak už bylo řečeno,
odvedou státní podniky 1.258,349.518 Kč.
Zisk sám ovšem jest větší a je
také větší, nežli byl preliminován
na r. 1928. Na r. 1929 je preliminován zisk 1.551,696.464
Kč, na r. 1928 byl preliminován 1.528,550.438 Kč,
je tedy větší o 23,146.026 Kč.
Nehospodařily tedy státní podniky hůře,
právě naopak lépe, mají větší
zisky, ale odvádějí státní
pokladně méně, protože umořují
investiční dluhy.
Pasivní jsou úřední noviny 170.000
Kč a čsl. tisková kancelář
811.000 Kč.
Větší zisky mají: Státní
mincovna v Kremnici, provoz pošty, telegrafů a telefonů
a poštovní provoz automobilní, státní
lesy a statky, školní závod zemědělský
v Děčíně-Libverdě, státní
báňské a hutnické závody, vojenské.
lesní podniky, státní lázně,
státní tiskárny v působnosti předsednictva
min. rady, v působnosti min. nár. obrany.
Menší zisky mají: Tabáková režie,
státní loterie, poštovní úřady
šekové, čsl. státní dráhy,
Uhřiněveský školní závod
zemědělský, vojenská továrna
na letadla.
O rozvoji státních podniků podává
obraz důvodová zpráva k vládnímu
návrhu rozpočtu. Některé cifry v této
zprávě jsou velmi zajímavé. Poukazuji
na př. na pošty. Provoz pošty naší
je přímo obrovský a stoupá rok od
roku. O hospodářství naší pošty
podávají nejlepší obraz tyto cifry:
R. 1919 příjmy 202,685.150 Kč, výdaje
303,923.200 Kč, ztráta 101,238.050 Kč. R.
1923 příjmy 908,242.154 Kč, výdaje
880,190.738 Kč, zisk 28,051.416 Kč. R. 1927 příjmy
1.305,810.336 Kč, výdaje 1.173,560.172 Kč,
zisk 132,250.164 Kč.
Velkou důležitost má radio, jehož správa
spadá do kompetence pošt a telegrafů. Poštovní
správa snaží se všemi silami, aby přivedla
u nás radio na nejvyšší možnou dokonalost.
Bude třeba ještě vybudovati velkou radiovou
stanici, aby bylo umožněno i v nejvzdálenějších
a nejchudších vesnicích užití vymožeností
radia. Přimlouvám se za brzké připravuje.
Při této příležitosti přimlouvám
se vřele za požadavky venkovských přespolních
listonošů, na které jsem již loňského
roku poukázal. Přespolní listonoši konají
velmi těžkou práci a zasluhují jistě
povšimnutí.
Při kapitole zemědělství bylo mnoho
mluveno o výnosu státních lesů a statků.
Pokládám proto za svoji povinnost, abych ve svém
referátu věnoval této věci několik
slov.
Zisk státních lesů a statků uvedených
v oddíle A rozpočtu podniku "Státní
lesy a statky" na r. 1929 preliminován jest částkou
74,928.160 Kč, z čehož budou hrazeny splátky
a příspěvky za statky převzaté
podle zákonů o pozemkové reformě,
preliminované částkou 20,530.000 Kč
a investiční náklady preliminované
částkou 19,112.274 Kč, jakož i ztráta
podniků a závodů uvedených v podrobnostech
rozpočtu v celkové částce 1,029.190
Kč a investiční náklady těchto
per 4,272.000 Kč, takže zisk, který má
podnik "Státní lesy a statky" odvésti
státní pokladně, činí 29,984.696
Kč.
Při posuzování preliminovaného zisku
státních lesů a statků dlužno
vzíti zřetel na různé náklady,
jež by soukromý podnik buď vůbec, nebo
alespoň z části nezatěžovaly,
a to: 1. Úroky z nabývací ceny pozemků
převzatých podle zákonů o pozemkové
reformě 25,624.000 Kč. 2. Úroky z nákladů
investičních do r. 1925 6,538.000 Kč. 3.
Náklady pensijní 13,604.100 Kč, k čemuž
nutno podotknouti, že podnik převzal bez náhrady
výplatu zaopatřovacích požitků
všech pensionovaných zaměstnanců státních
lesů a statků, ač pensijní příspěvky
plynuly po celou služební dobu do státní
pokladny. 4. Náklady patronátní, jež
uvedeny jsou přímo ve výdajích hospodářství
lesního a polního 3,025.700 Kč. 5. Voluptuary,
t. j. náklady na udržování zámků
a parků v Ploškovicích, Konopišti, Chlumu
u Třeboně, Židlochovicích a Topolčiankách
v částce 716.900 Kč.
Úhrnem činí tyto mimořádné
platy a náklady 49,508.700 Kč, bez nichž zvýšil
by se provozní přebytek ze 74,928.160 na 124,436.860
Kč.
Dále třeba poukázati, že nelze celý
čistý výnos podniku "Státní
lesy a statky", a zejména pokud jde o hospodářství
lesní, které převládá, posuzovati
pouze s hlediska vyšší výnosové
schopnosti lesního hospodářství v
zemích českých, kde je pouze asi 30% z celkové
výměry půdy tohoto podniku, kdežto 70%
výměry leží v zemích vykazujících
v důsledku místních přirozených
a dopravních poměrů mnohem nižší
výnosnost lesního hospodářství
(na Slovensku asi 30%, v Podkarp. Rusi as 40% celkové výměry),
nýbrž že jest nutno vzíti v úvahu
každou z těchto oblastí zvláště,
při čemž za normální hospodářství
možno považovati pouze oblast v zemích českých.
Z vykázaného výnosu lesního hospodářství
per 107,286.500 Kč připadá:
Na země české 38,826.800 Kč, t. j.
při výměře lesní hospodářské
půdy 211.536 ha as 184 Kč na 1 ha, kterýžto
výnos možno považovati u srovnání
se statky soukromými za velmi uspokojující,
uvážíme-li, že hektarový výnos
soukromých lesních statků největších
latifundií v zemích českých rovná
se při racionelním hospodaření průměrné
ceně 1 m3 užitkového dříví,
které pohybuje se u nejpříznivěji
položených lesů ve vnitrozemí kolem
170 Kč.
Na Slovensko připadá 35,466.000 Kč, t. j.
při výměře lesní hospodářské
půdy 237.187 ha as 150 Kč na 1 ha.
Na Podkarpatskou Rus připadá 16,956.700 Kč,
t. j. při výměře lesní hospodářské
půdy 309.539 ha, 55 Kč na 1 ha.
Zbytek 16,037.000 Kč připadá na preliminovaný
přebytek lesů, které mají býti
r. 1929 převzaty do majetku státního podle
zákonů o pozemkové reformě.
Menší výnosnost státních lesů
na Slovensku a Podkarpatské Rusi oproti zemím českým
dokazuje jasně nezbytnou a naléhavou nutnost rychlého
řešení problému investic, směřujících
k technickému zdokonalení hospodaření
v těchto oblastech. Avšak i přes to možno
tvrditi, že vykázaný čistý výnos
předčí výnosnost soukromých
lesů v těchto oblastech.
Pokud se týče polního hospodaření,
připadá z celkového výnosu 20,805.000
Kč na země české 16,180.600 Kč,
t. j. při výměře polní hospodářské
půdy 32.480 ha, as 498 Kč na 1 ha, na Slovensko
4,206.700 Kč, t. j. při výměře
polní hospodářské půdy 13.363
ha, as 315 Kč za 1 ha, na Podkarpatskou Rus 417.700 Kč,
při výměře 1.228 ha polní hospodářské
půdy a 3.434 ha pastvin, kterážto půda
jest téměř cele propachtována.
Bilanční výsledky státních
lesů a statků od r. 1925 - t. j. od zavedení
hospodaření podle zákona č. 404/1922
Sb. z. a n., resp. vlád. nař. č. 206/24 Sb.
z. a n. - činily podle účetních závěrek:
r. 1925 93,498.964 Kč, r. 1926 74,043.866 Kč, r.
1927 82,106.821 Kč.
Větší výnos r. 1925 odůvodněn
jest tím, že v prvém roce podnikového
hospodaření nebylo nic přiděleno fondu
obnovovacímu, ač části tohoto zisku
bylo dosaženo z mimořádné těžby
dřeva, způsobené hmyzovými a živelními
pohromami, kdežto r. 1926 přiděleno tomuto
fondu 24,500.000 Kč, a r. 1927 13,900.000 Kč; mimo
to utvořena byla r. 1927 reserva na úpravu platů
ve výši 10 mil. Kč.
R. 1928 činí do konce září
peněžní přebytek 79,173.885 Kč.
Z toho bylo odvedeno státní pokladně 40,904.098
Kč, na účet pozemkové reformy (včetně
úroků) 31,502.965 Kč, ředitelství
státního dluhu (úroky z investic) 3,269.221
Kč, zůstatek u poštovního úřadu
šekového 3,497.601 Kč, úhrnem 79,173.885
Kč.
Velká pozornost byla věnována české
tiskové kanceláři. Zpravodajské službě
musíme u nás věnovat více pozornosti
než kdekoli jinde, poněvadž proti cizině
jsme na tom ve službě zpravodajské hůře.
ČTK má ztrátu skoro 811.000 Kč, loni
750.000 Kč.
ČTK má nejprve určité nedostatky věcné.
Potřebovala by doplnit síť svých zpravodajů
zahraničních a potřebovala by velmi naléhavě,
aby bylo řádně vybudováno její
zpravodajství domácí. Pokud jde o zpravodajství
domácí, potřebovala by ČTK řádný
a pravidelný styk hlavně s ústředními
úřady a pravidelný styk také s důležitými
centry života politického a národohospodářského
ve všech zemích naší republiky. ČTK
má dále některé velmi vážné
nedostatky v poměrech personálních. Pro celý
soubor politické i komerční služby ČTK
doma i za hranicemi pracuje asi 65 redakčních sil,
pro které je celkem systemisováno asi 22 míst
úředníků zpravodajské služby.
Z tohoto počtu 22 je obsazeno do dnešního dne
pouze 16. Je tedy v zájmu řádného
a rychlého zpravodajství záhodno, aby co
nejdříve bylo obsazeno aspoň zbývajících
šest míst systemisovaných a aby při
revisi systemisace bylo přiměřeně
pamatováno také na redakční personál
ČTK. Ale ČTK má také personál
kancelářský, na který se při
systemisaci úplně zapomnělo. Bylo by záhodno,
aby při revisi systemisace se pamatovalo přiměřeným
počtem míst kancelářských úředníků
i na tento personál, který k řádnému
provozu ČTK je nezbytně nutný a který
pracuje v redakci ČTK ve funkci stenografů, telefonistů
a pod.
Pro řádný chod služby zpravodajské
má nemalou důležitost kolektivní smlouva.
Přimlouvám se, aby jednání o ni bylo
záhy započato.
Personálu ČTK byly až do konce r. 1927 vypláceny
remunerace za služby noční a za služby
nedělní. Také ve státním rozpočtu
na r. 1928 je ve skupině II, oddíl IV, § 15
(ČTK) preliminováno na práce nedělní
76.295 Kč, a na práce noční 152.590
Kč. Od počátku r. 1928 se však personálu
ČTK nevyplácejí ani odměny za služby
nedělní ani odměny za služby noční.
Za služby nedělní personál státního
podniku podle platných předpisů zákonných
nárok na odměnu má, služby noční
se všude oceňují jinak nežli služby
denní.
Státní dráhy jediné jsou odkázány
na státní pokladnu k úhradě investic
obnosem 175,600.000 Kč, to je 25% daní dopravních.
Doposud neodvádějí státní dráhy
ničeho do státní pokladny. Je to přirozeno,
poněvadž stále nutno investovati velké
obnosy, aby státní dráhy konečně
se dostaly tak daleko, aby nebylo do nich stížností.
Provozní délka čsl. státních
drah je 11.076.705 km, délka drah pak ve státním
provozu 2.304, dohromady síť našich drah činí
13.381 km. Řekl-li jsem, že státní dráhy
neodvádějí ničeho do státní
pokladny, neznamená to, že by neměly zisků.
Na r. 1929 je preliminovaný zisk 155,990.000 Kč,
který však je ponechán celý státním
drahám na investice, takže dohromady bude r. 1929
investováno 331 mil. Kč. Letošní rok
je černým rokem čsl. státních
drah. Nebylo u nás dosud tolik a takových neštěstí
na drahách, jako je tomu letos. Nechci zde mluviti o příčinách
a o vin. Vyslovuji zde jen vřelé přání
celé naší veřejnosti, aby za každou
cenu byla sjednána bezpečnost na našich drahách,
stůj co stůj. Běží nejen o důvěru
naší, nýbrž o důvěru ciziny,
která v posledních letech hojně navštěvuje
naše turisticky jedinečné krásné
kraje.
Tarify na drahách je potřeba co nejdříve
zreformovati a přizpůsobiti je potřebám
našeho hospodářství, a zvláště
přizpůsobiti je podle geografické formy republiky.
Bude to práce obtížná, ale je nutno
přece jen přiblížiti východ státu
jeho západu a tak umožniti dopravu zboží
z nejzažšího východu na západ.
To očekáváme od našich drah v roce příštím.
Nemohu nevzpomenouti zde též naši tabákové
režie. Odvede r. 1929 sice o 15 mil. Kč méně
do stát. pokladny než r. 1928, ale přece jen
obnos 1.036,389.144 Kč jest obnos, bez kterého bychom
těžko sestavovali aktivní rozpočet.
Děkovati za to máme jistě dobrému
hospodaření tabákové režie, jejím
dobrým výrobkům a zvláště
pak vytrvalosti kuřáků.
Zajímavé jsou cifry výroby tovarů
tabákové režie. R. 1921 vyrobeno bylo 547 mil.
doutníků, 5.528 mil. cigaret, r. 1927 vyrobeno bylo
293 mil. doutníků a 11.088 mil. cigaret. Úhrnný
příjem za prodané tovary obnášel
r. 1921 1.933 mil. Kč, r. 1927 1.882 mil. Kč Tabáková
režie věnovala péči o pěstování
tabáku na Slovensku a Podkarpatské Rusi, kde jsou
příznivé podmínky pro pěstování
tabáku. R. 1927 byl pěstován tabák
na ploše 5.387 ha a sklizeno bylo 76.214 q tabáku
v ceně 47,996.494 Kč. Bude jen dobře, bude-li
pěstování tabáku podporováno
i dále, abychom omezili dovoz tabáku z ciziny, pokud
jen to bude možno.
Státní loterie vynese r. 1929 méně
než r. 28 totiž 33,813.838 Kč proti 42,066.368
Kč * r. 1928.
Zisk státní mincovny v Kremnici je větší
o 2.1 mil. Kč. Na r. 1928 obnášel zisk 598.654
Kč, na příští rok 2,705.687 Kč.
Je to důsledek rozsáhlejšího ražebního
programu. V důsledku zákona o soustavě drobných
mincí bude přikročeno k ražbě
stříbrných mincí po 5 a 10 Kč,
odtud onen větší zisk 2 mil. Kč.
Státní báně a hutě proti letům
předcházejícím vykazují značnější
zisk. Proti 17,154.900 Kč na r. 1928 vykazují na
rok 1928 22,550.000 Kč. Ovšem celý tento zisk
se jim ponechává na investice a na umořování
investičních dluhů.
Státní lázně jsou ve stálém
vzestupu. Jsou navštěvovány nejen našimi
státními občany, nýbrž těší
se stále větší a větší
oblibě též u cizinců. Proto také
mají větší zisky. Na příští
rok je preliminován zisk obnosem 3,341.856 Kč a
odvádějí státní pokladně
celý zisk a investice hradí zápůjčkou
10 mil. Kč. Tohoto obnosu bude použito k úpravě
lázeňských budov. Státní lázně
máme v Jáchymově, kde bude stavěn
ústav pro výrobu radiových preparátů,
v Tatran. Lomnici, na Štrbském Plese, v Lubochni,
Sliači, v Herlanech a Smerdzonce.
V rozpočtu na r. 1929 objevuje se nově žabácký
školní ústav zemědělský,
který byl ponechán k používání
vysoké škole zemědělské v Brně
a od ledna 1928 prohlášen za podnik spravovaný
podle zásad obchodního hospodaření.
Je to s ním podobné jako se školním
statkem Uhřiněvským, přičleněném
k vysoké škole zemědělské u nás.
Tento statek byl hodně zanedbán a vyžaduje
značně investic. Zisk jest ovšem malý
5.512 Kč a proto kryje investice zápůjčkou
194.488 Kč.
Podíly autonomních svazků. Podíly
autonomních svazků spočívají
jednak na zákoně, jednak na morální
povinnosti státu k autonomním svazkům. Na
zákonném podkladě spočívá
podíl zemí místo přirážek
k dědickým poplatkům, školní
příspěvek k poplatkovému ekvivalentu,
přirážka ke spotřební a výrobní
dávce z lihu zemím, podíl fondů na
příspěvcích k dani pozemkové,
podíl obcí a fondů na dani domovní,
zemská dávka z piva a konečně úděly
daně z obratu a přepychové. Na morálním
podkladě spočívají příděly
na platy učitelské. Tyto platy patří
vlastně zemím, ale země právem říkají,
že zvýšená povinnost na platy učitelské
jim byla uložena státem; jiné úhrady
nemají, proto musí zde zaskočiti sám
stát a hraditi tuto zvýšenou potřebu
sám.
Letos byla znovu nadhozena otázka, neměla-li by
tato skupina býti pojata do rozpočtu administrativního.
Zde byla pro nás r. 1927, kdy byl rozpočet překonstruován,
rozhodující otázka účelnosti.
Dříve včleněním této
skupiny do administrativního rozpočtu byl tento
rozpočet zbytečně nadouván. Proto
bylo účelnější, aby v administrativním
rozpočtu byly uvedeny daně a dávky již
čisté, bez uvedených podílů,
a aby byla z podílů utvořena skupina nová.
Vždyť konečně stát je pouze výběrčím
těchto podílů. Jinak se to má s příspěvkem
státu na platy učitelské. Mohlo by se říci,
že tento příspěvek je obyčejným
vydáním a že patří do všeobecné
pokladní správy, ale tomu není tak. Do rozpočtu
mohou přijíti položky, které mají
zákonný podklad, nebo o kterých se předpokládá,
že příštím rokem takto podloženy
budou. To se však nemůže říci o
této položce. Ta se vlastně hradí zálohově
z pokladních přebytků. Ovšem není
nám tajno, že tyto zálohy nikdy neuvidíme
zpět. Tento příspěvek byl zvýšen
ze 600 mil. Kč na 700 mil. Kč. Celkový podíl
autonomních svazků je větší proti
roku loňskému, totiž 1.194,206.841 Kč
proti 1.158,000.000 Kč na r. 1928.
Příjmy silničního fondu z daně
z motorových vozidel a dávky z jízdného
na osobní dopravu autobusy, z polovice poplatků
za povolení k dovozu minerálních olejů,
z polovice cla na dovoz minerálních olejů
a za cla na dovoz pneumatik jsou preliminovány obnosem
90 mil. Kč proti 66,5 mil. Kč letošním.
Tato skupina třetí je velmi bolavou stránkou
rozpočtu. Otázka autonomních financí,
která byla přechodně řešena zákonem
o finančním hospodaření autonomních
svazků, čeká na své definitivní
rozřešení. Pan ministr financí ohlásil
již ve svém exposé k rozpočtu řešení
této věci. A při této příležitosti
musí býti rozřešena též
otázka učitelských platů. Není
naprosto možno, abychom byli odkázáni v této
věci i příště na kasovní
přebytky. Dnes ještě žijeme z nedoplatků
daňových, ale tento pramen záhy vyschne.
Bude nutno proto rozřešit definitivně tuto
otázku, a to čím dříve tím
lépe.
Státní dluh. Státní dluh bude obnášeti
r. 1929 36.853,622.438 Kč, loni 34.385,059.792 Kč.
Je tedy větší o 2.468,602.646 Kč, ale
toliko zdánlivě větší. Ve skutečnosti
jest menší nežli r. 1928, a to o 1.731,397.354
Kč. Na r. 1928 nebyl totiž ve státním
dluhu uveden dluh státovkový. Tento dluh v obnosu
4.200 mil. Kč je letos uveden a proto se jeví onen
zdánlivý vzestup státního dluhu. Na
r. 1929 odpadá dluh 4.400 mil. Kč vyplývající
z provedení mírových smluv. Tento dluh totiž
je už převeden do vnitřního státního
dluhu a též do dluhu zahraničního. Naše
republika totiž byla povinna převzíti část
starého zajištěného i nezajištěného
dluhu rakousko-uherského. Tento dluh na zákaldě
rozhodnutí reparační komise jsme přijali
a vyměnili jsme jeho titry z větší části
za titry našeho vnitřního konsolidovaného
dluhu, proto je náš vnitřní dluh větší,
totiž 25.946,762.400 Kč proti 23.592,134.504 Kč
na r. 1928. Částečně pak dosud se
jeví jako dluh společné pokladně v
Paříži, která obstarává
úrokovou a umořovací službu rakousko-uherského
dluhu předválečného, odtud větší
dluh zahraniční 6.706,900.038 Kč proti 6.392,925.288
Kč na r. 1928. Úrokování a a úmor
je hrazen jednak státními podniky, jednak státní
správou samou. Státní podniky hradí
358,837.620 Kč a státní správa 1.831,146.965
Kč. Mimo to dostáváme ze společné
pokladny v Paříži 30 mil. Kč. My totiž
máme zde u nás více titrů předválečného
dluhu rakousko-uherského, než kolik máme podle
rozhodnutí reparační komise míti.
Touto částí jsme ke společné
pokladně v poměru věřitele a proto
dostáváme ten obnos 30 mil. Kč na zúrokování
a úmor této části titrů předválečného
dluhu rakousko-uherského.
Státovkový dluh k 15. září
1928 obnáší 4.178,448.558.56 Kč. Převodní
stav byl 10.189,905.599 Kč. Z toho bylo zaplaceno 6.011,457.041,24
Kč. Splácení dělo se: dávkou
z majetku, umořovacím fondem státovkovým,
zůstatky státní správy z akce okolkovací
a výměnné a pak přímo státem
podle úmluvy s národní bankou.
Jest nyní otázkou, proč tento státovkový
dluh byl zařaděn do státního dluhu,
nebo se můžeme tázati, je-li vůbec státovkový
dluh státním dluhem?
De lege lata jest zcela nepochybno, že t. zv. státovkový
dluh jest součástí státního
dluhu. Budiž tu poukázáno jednak na čl.
XII novely k zákonu o cedulové bance z 23. dubna
1925, č. 102 Sb. z. a n., ve kterém byla vláda
zmocněna, aby provedla za stát vyúčtování
Bankovního úřadu ministerstva financí,
vydala cedulové bance dlužní úpis o
t. zv. státovkovém dluhu a sjednala s bankou úmluvu
o umoření a zúrokování tohoto
dluhu. Dále v úmluvě uzavřené
mezi státem a cedulovou bankou dne 2. února 1927
za účelem provedení tohoto ustanovení
se opětně výslovně mluví o
státovkovém dluhu a stát vydal bance na tento
dluh zvláštní dlužní úpis,
ve kterém jest řešeno úrokování
a umořování státovkového dluhu.
Po stránce právní je tedy na podkladě
nynějšího stavu zákonodárného
věc nesporná a zcela jasná.
Pokud jde o otázku, která jest povahy zcela akademické,
totiž z jakého důvodu je t. zv. státovkový
dluh počítati mezi státní dluhy, jest
přihlédnouti k právní konstrukci bankovek
a k vývoji a vzniku t. zv. státovkového dluhu.
Tento dluh vznikl u Rakousko-uherské banky, jež dala
státu za určité dluhopisy platidla, kterými
si stát opatřoval potřeby věcné
i potřeby osobní. Uvádí-li se, že
takovýto inflační způsob výdeje
bankovek není dluhem. nýbrž jest zvláštním
antisociálním zdaňováním obyvatelstva,
jest třeba rozlišiti na jedné straně
konstrukci formelní a na druhé straně účinky
takovéto emise papírových platidel. Svými
účinky působí tato emise jako antisociálně
libovolné zdaňování, avšak co
do své konstrukce jest a zůstává státním
dluhem, kontrahovaným u cedulové banky. Tato platidla
vešla v oběh na podkladě úvěru
poskytnutého cedulovou bankou státu.
Pokud jde o měnový vývoj v československé
Republice, není vůbec nikým bráno
v pochybnost, že životním zájmem našeho
státu bylo, postaviti se od počátku na zásadní
stanovisko protiinflační. Byly hlasy, které
doporučovaly i repudiaci převzatých papírových
platidel z oběhu a vydání nových platidel,
t. j. vytvoření zcela nové měny. Proti
tomu byly však uvedeny různé rozhodující
důvody. Repudiace platidel by svými účinky
ještě zvyšovala účinky inflace,
neboť by se vypořádala s dosavadním
oběhem způsobem zcela slepým; rozhodla by
při tom nahodilá držba platidel a nejvíce
by byla postižena místa, u kterých se akumulují
hotové prostředky, tedy všechny druhy peněžních
ústavů, družstva nevyjímaje.
Repudiace papírových peněz by byla vyrovnala
tuto část státního dluhu tedy způsobem
zcela antisociálním. Repudiace nebyla dále
možná z důvodů technických, poněvadž
bylo naprosto neproveditelným opatřiti si v krátkém
čase platidla v potřebném rozsahu. O vlivu
repudiace na nerušený běh hospodářského
života se nezmiňuji.
Náš stát musil tedy ponechati v oběhu
papírové peníze, vydané Rakousko-uherskou
bankou, pro něž hlavní protipoložkou v
aktivech banky byla pohledávka proti Rakouskouherskému
státu.
Pro správu měny nebyla s počátku také
vzhledem k takovému stavu úhrady oběživa
zřízena cedulová banka, nýbrž
správa měny byla dána do rukou přechodného
státního ústavu, bankovního úřadu
ministerstva financí, a nepřímo vlastně
do rukou ministerstva financí. Ať však se jakkoli
hledí na povahu papírových peněz,
ať se považují za opravdové peníze
nebo jen náhražku, nemůže býti
sporu, že také tento ústav musil ve svých
aktivech uvésti proti obíhajícím státovkám,
které v rukou obecenstva představují kupní
prostředek, vyrovnávací položku, kterou
byla pohledávka proti státu, resp. platební
povinnost státu.