Čtvrtek 18. října 1928

Ve všeobecné pokladní zprávě jsou obsaženy položky, které se týkají více resortů nebo se netýkají žádného. Tam se objevuje také konečné saldo státních podniků 1.258,349.518 Kč. Všeobecná pokladní správa má potřebu o 209,6 mil. Kč menší: na r. 1929 2.564,791.869 Kč, r. 1928 2.774,369.282 Kč. Odpadlo z ní splácení státovkového dluhu Národní bance, poněvadž státovkový dluh je zahrnut v ostatním státním dluhu a tím se tam také dostalo splácení tohoto dluhu. Rovněž odpadl vyšší náklad na odpočivné a zaopatřovací platy učitelské, poněvadž zvýšen byl loňský obnos 600 mil. Kč na 700 mil. Kč. Odpadl také náklad s provedením platových zákonů. Zmenšila se značně položka náhrady ztrát, vzniklých převzetím státní garancie za dovoz minerálních olejů, a to z 12 na 3 mil. Kč.

Snažil jsem se podati stručný a přehledný obraz státního rozpočtu, jakož i několika rysy naznačiti situaci naší republiky, a to politickou, hospodářskou i společenskou. Opakuji znova: Situace naší republiky není špatná, není třeba, abychom byli pesimisty. Ovšem také přílišný optimismus nesmí nás ukolébati do nečinnosti. Za deset let jsme udělali velmi mnoho práce pro konsolidaci republiky. Nejsme však ještě hotovi. Musíme v druhém desetiletí pracovati dále, a to ještě intensivněji nežli dosud. Rostla-li naše práce do šířky a výšky, musí v druhém desetiletí jíti spíše do hloubky. Nebylo-li možno, abychom ve chvatu prvního desetiletí všechno propracovali, jak by bylo žádoucno, musíme to vynahraditi v desetiletí druhém. Máme všechny podmínky pro budoucnost, na nás je, abychom všech těchto podmínek využili ku prospěchu svého státu.

A nyní ještě několik slov k jednání v rozpočtovém výboru. Rozpočtový výbor měl k projednání rozpočtu dobu poměrně krátkou, ne celé tři neděle. Příčina jest na snadě. Jubilejní slavnosti nutily nás k rychlejšímu tempu. Doufám, že pro příště nebude již žádné překážky, aby rozpočtovému výboru: byla poskytnuta delší doba k projednání rozpočtu.

Ale přes to rozpočtový výbor vykonal kus velké práce. Řečníci měli možnost a příležitost neomezeně podrobiti rozpočet všestrannému rozboru a kritice. Debaty zúčastnila se oposice i vládní strany, jakož i jednotliví ministři. Debaty při projednávání rozpočtu nejsou zbytečné, naopak jsou nutné. Parlament zde vykonává právo kritiky vládní administrativy. Každá kritika, je-li myšlena vážně a v rozpočtovém výboru byla jistě myšlena vážně - je zdravá. Ovšem kritika nesmí býti sama o sobě účelem: kritika pro kritiku. Kritika má míti positivní cíl. Tohoto práva bylo v rozpočtovém výboru plně využito. Promluvilo celkem 160 řečníků, a to 79 z oposice a 57 koaličních. Vidíte to z přehledu jednání rozpočtového výboru v důvodové zprávě. Tam vidíte systematicky sestaven u každého resortu přehled výtek, kritik, námětů, návrhů a pokynů pro jednotlivé resorty. Sestavil jsem schválně tento přehled, jednak aby posl. sněmovna viděla, co a jak se projednávalo v rozpočtovém výboru, ale zvláště proto, aby to všechno nezapadlo ve sněmovním archivu ve stenografických protokolech, nýbrž aby všechno to bylo vodítkem pro ministerstva v jejich činnosti administrativní, ale nejen pro činnost administrativní, nýbrž i pro přípravnou činnost legislativní - je to také registrace přání pro administrativu. Je tam sneseno mnoho materiálu, podle kterého se má říditi administrativa. Vidíte, že práce rozpočtového výboru nebyla zbytečná, i když se nejeví, jak z mnohých stran bylo žádáno, ve změně cifer rozpočtu samého. Výsostné právo sněmovny neprojevuje se snad možností změny rozpočtu, nýbrž jeví se aktem schválení nebo zamítnutí rozpočtu. Snad dojdeme časem k tomu, že budeme moci ve výboru měniti sám rozpočet. Ale to bude možno až tehdy, až náš hospodářský život se tak ustálí a až rozpočet bude tak pružný, aby bez nebezpečí snesl změny. Já se přiznávám, že sám bych rád ledacos změnil na rozpočtu, ale není to možno, poněvadž každá změna již teď byla by nebezpečím pro rovnováhu rozpočtu. Ode dneška za 10 let, ke konci druhého desítiletí, budeme už snad v té věci dále. Proto také nebylo možno, aby rozpočtový výbor přijal pozměňující návrhy k rozpočtu, poněvadž by jimi vzrostl rozpočet o miliardy.

Jediná změna byla provedena ve finančním zákoně přidáním čl. XXII, který se týká jubilejního daru 20 mil. Kč, jež dává stát na kulturní a sociální účely.

Letos pak všechny resoluce, které byly podány v rozpočtovém výboru a obsahují velmi mnoho cenných pokynů, byly přikázány přímo vládě, a to jedině z toho důvodu, aby vláda měla příležitost všemi se obírati a ke všem přihlédnouti, aby i z resolucí viděla přání sněmovny.

Rozpočtový výbor předkládá tím rozpočet na r. 1929. Suďte jej, kritisujte jej, ale suďte a kritisujte spravedlivě! Já pak jménem rozpočtového výboru doporučuji slavné sněmovně rozpočet na rok 1929 ku přijetí. (Výborně! Potlesk.)

Místopředseda dr Buday (zvoní): Slovo si vyžiadal pán ministr verejných prác dr Spina k prehláseniu podľa §u 64 jedn. poriadku. Dávam mu slovo.

Ministr dr Spina: Slavná sněmovno! Odpovídaje na dotazy o politováníhodné katastrofě, která se udála dne 9. t. m. zřícením novostavby na nároží ulice Na Poříči a Biskupské ulice v Praze, dovoluji si především navázati na svůj projev, který jsem učinil 10. t. m. v senátě a později v rozpočtovém výboru slavné sněmovny.

Zdůrazňuji však znovu, že státní správa nemá a neměla tudíž ani v tomto případě přímého vlivu na provádění stavby, ježto zde šlo o stavbu soukromou. Projednávání, povolení a dozor při takových stavbách nenáležejí státní správě. Pravomoc státní správy se vztahuje jedině na dohlídky živnostenského inspektorátu, kterému nepřísluší žádný vliv na kontrolu statických výpočtů a technického provádění vlastních stavebních prací, nýbrž který provádí pouze kontrolu (Výkřiky komunistických poslanců.) podle bezpečnostních opatření na ochranu života a zdraví dělníků podle § 74 živn. řádu, resp. podle specielních předpisů živnostenské inspekce. S tohoto stanoviska nebyly na staveništi závady a pozastávky se týkaly hlavně jen porušení zákona o osmihodinné době pracovní. Katastrofa nebyla tudíž v žádném vztahu s bezpečnostními opatřeními, které živnostenská inspekce jest oprávněna a povinna požadovati.

Podle zprávy, kterou jsem si vyžádal u presidia hlavního města Prahy stran povolení stavby a podmínek při tom kladených, povolila rada městská výměrem ze dne 2. února 1928 sbourání domu na nároží ulice Na Poříči a ulice Biskupské a postavení nového pětipatrového domu s podkrovím na získaném staveništi. (Výkřiky komunistických poslanců.) Výměrem z 20. dubna 1928 dala městská rada svolení ke změně projektu, která záležela mezi jiným v tom, že místo původně navrženého domu činžovního měl býti postaven dům obchodní. Dne 28. dubna 1928 oznámila firma Ing. T. Pražák a T. Moravec v zastoupení stavebníků, že započala se stavebními pracemi na tomto domě. (Předsednictví ujal se předseda Malypetr.)

Za stavební úřad byl pověřen výkonem stavební policie v tomto okresu vrch. stav. rada Ing. Pavlát, který prohlásil, že místní dozor vykonával nejméně dvakrát týdně (Výkřiky komunistických poslanců.), a to jak při bourání starého domu, tak při provádění nové stavby a učinil také příslušné ohlášení v sousedních domech, když zjistil, že se v nich objevily trhliny.

Ihned po katastrofě nařídil primátor hl. města Prahy, JUDr Karel Baxa, magistrátu - referátu stavebnímu - aby vykonal okamžitě prohlídky provádění staveb. Prohlídky tyto konají se od středy dne 10. t. m. nepřetržitě denně. (Výkřiky.) Při stavbách, kde byly shledány menší závady, bylo nařízeno jich okamžité odstranění, při větších závadách bylo pak stavebním úřadem zakázáno pokračovati ve stavbě. Ze zaslaných opisů právě uvedených stavebních povolení seznalo ministerstvo veř. prací, že při povolení stavby byly předepsány obvyklé podmínky, které obsahují m. j. i ustanovení, že mají býti předloženy statické výpočty všech nosných konstrukcí, zvláště železobetonových, které nechť odpovídají předpisům o zřizování betonových konstrukcí z r. 1922, a dále že základy musejí býti uloženy náležitě hluboko na únosnou půdu s náležitým rozšířením tak, aby dovolené namáhání nebylo překročeno.

Za tohoto stavu věcí nelze se vyjádřiti o tom, čím byla katastrofa zaviněna (Výkřiky komunistických poslanců.), dokud nebudou příčiny neštěstí přesně vyšetřeny povolanými odborníky. Otázka trestnosti povinného ručení a s tím souvisící otázka civilních nároků na odškodnění bude řešena příslušným soudem.

Musím zdůrazniti, že už dnešní stavební řád poskytuje stavebnímu úřadu s dostatek prostředků, aby mohl požadovati předložení stavebních plánů a všech potřebných statických výpočtů a aby nepovoloval stavbu, při které není bezpečně prokázána její stabilita, a aby se mohl přesvědčiti, zdali stavba se také podle schválených plánův a výpočtů skutečně provádí. (Výkřiky posl. Pika.)

V novém stavebním řádě bude odpovědnost jak projektantova, tak zejména osob stavbu provádějících zvláště zdůrazněna a podrobnějšími předpisy stanovena povinnost stavebního úřadu na provádění stavby zvláště pečlivě dozírati.

Tak zejména se v osnově navrhuje, že za správnost stavebních plánů má odpovídati jak ten, kdo plán navrhl, tak i ten, kdo stavbu provádí. Pokud jde o osoby stavbu provádějící, stanoví se, že mají přezkoušeti ještě před započetím stavebních prací plány a veškeré statické výpočty na základě zevrubného prozkoumání staveniště, jakož i staveb a pozemků sousedních, provésti podle potřeby další statické výpočty, a objeví-li při tom závady v plánech nebo statických počtech, oznámiti to stavebnímu úřadu a je se schválením tohoto úřadu opraviti. Stavbu provádějícímu se dále ukládá plná osobní odpovědnost za to, aby stavba byla důkladně, odborně a bezpečně provedena a aby se při ní užilo dobrého a trvanlivého staviva. Pamatováno jest i na to, že k usnadnění dozoru na provádění staveb může býti osobě stavbu provádějící ve stavebním povolení uloženo, aby oznámila stav. úřadu, kdy započne se stavbou, kdy zdivo dosáhlo úrovně terénu, nebo úrovně celé stavby a. pod. Kromě toho stanoví se též odpovědnost ostatních na stavbě zaměstnaných i jiných osob, pokud jim lze vinu přičísti.

Stavebnímu úřadu ukládá se jako dosud, aby svými stavebními a zdravotními orgány dohlížel na provádění staveb, a těmto dozorčím orgánům klade se za povinnost, aby podle velikosti a druhu stavby vykonali prohlídku stavby v důležitých obdobích jejího provádění. Osnova tohoto nového stavebního řádu podrobuje se právě v ministerstvu veřejných prací s urychlením poslední redakci a bude v lednu příštího roku po jejím skončení s ní zavedeno obvyklé řízení, aby mohla býti co nejdříve projednána zákonodárnými sbory.

Uvažoval jsem o tom, zda by bylo lze vydati zatím alespoň některé předpisy připravovaného stavebního řádu, týkající se zejména provádění a dozoru při stavbách, než dospěl jsem k přesvědčení, že by to nebylo účelné (Výkřiky komunistických poslanců.) s ohledem na různou zákonodárnou úpravu stavebního práva v jednotlivých zemích, zejména na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, kde platí značný počet stavebních statutů z doby předpřevratové, jak pro jednotlivé bývalé župy, tak i pro města, která měla municipální pravomoc a města, která měla zřízený magistrát. Také nelze jmenované partie, které souvisí úzce s ostatními částmi připravované osnovy stavebního řádu, vytrhnouti z celku. Jeví se tudíž účelnější uspíšiti předložení celé osnovy, jak jsem již shora uvedl.

Již v senátě jsem prohlásil, že ministerstvo veřejných prací v dohodě se zúčastněnými ministerstvy učiní opatření, aby předpisy o provádění betonářských prací, které byly vydány mým resortem r. 1923 a které se až dosud vztahovaly jen na stavby prováděné státem, platily obdobně též pro stavby soukromé, pokud půjde o konstrukce složitější, mimořádně obtížné nebo značně zatížené.

Opatření toto bude učiněno, jakmile nabude všeobecné účinnosti zákon o organisaci politické správy číslo 125/27.

Zkoumáme-li všeobecně okolnosti, které jsou s to přivoditi méně pečlivé provádění soukromých staveb, tedy nemůžeme nepoukázati též na způsob zadávání soukromých staveb. Zpravidla se zadávají soukromé stavby tomu oferentovi, jenž podá nejnižší nabídku, aniž se zkoumá, zdali lze za oferovanou cenu provésti práci s veškerou důkladností a s použitím prvotřídního materiálu. Tak se při zadávání státních staveb ovšem nepostupuje (Výkřiky komunistických poslanců.), neboť shledá-li se při zkoušení nabídky, že ceny jsou tak nízké, že nelze za ně práci řádně vykonati, tedy se nabídka vyloučí. (Výkřiky posl. Mikulíčka.) Jsem toho názoru, že by i soukromníci se vyvarovali mnohého zklamání, kdyby při zadávání staveb postupovali podobně a vyžádali si před zadáním dobré zdání povolaného odborníka o tom, možno-li za nabízené ceny očekávati řádné provedení. A tu upozorňuji, právě tyto dny se též u nás ustavil sbor civilních inženýrů-poradců, z jehož řad tací kvalifikovaní odborníci jsou zajisté vždy k disposici.

Tím budou učiněna všecka opatření, která jsou možna s hlediska stavebního. Nutno však zdůrazniti, že žádnými, sebe důkladnějšími předpisy nelze nehodám a neštěstím zabrániti, nejsou-li tyto předpisy v rukách řádně školených a svědomitých odborníků a není-li při provádění staveb dbáno opatrnosti.

Nelze však přehlédnouti, že neobyčejný rozmach stavebního podnikání vyvolaný obdivuhodným pokrokem techniky, která dává dnes směr veškerému hospodářskému rozvoji, vyžaduje nutně, aby ve veřejných službách bylo postaráno o dostatečný počet náležitě kvalifikovaných odborných sil, ježto jen potom bude lze očekávati, že správné předpisy se neminou se zdárným výsledkem. Vždyť vidíme, že technické konání a zejména stavebnictví je u nás na vysokém stupni (Výkřiky posl. Mikulíčka.) a že jsme se zdárným výsledkem provedli u nás stavby, které vyvolávají svou smělostí, svou velikostí obdiv ciziny, jako na př. stavba bechyňského mostu. (Potlesk. - Výkřiky komunistických poslanců.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Byly mi podány návrhy pp. posl. Špatného, Zeminové a druhů, posl. Štětky a posl. dr Czecha, aby o prohlášení pana ministra veř. prací zahájila se rozprava a to ihned. (Hluk. Výkřiky posl. Bolena. - Předseda zvoní.)

Prosím o klid.

Podle návrhu p. posl. Štětky má býti tato rozprava provedena odděleně od rozpravy o státním rozpočtu na rok 1929.

Dále byl podán návrh posl. Bradáče, aby o prohlášení p. ministra veř. prací provedla se rozprava ihned, a aby tato rozprava sloučena byla s rozpravou o osnově státního rozpočtu a finančního zákona. (Výkřiky. - Předseda zvoní.)

Prosím o klid.

Dám o těchto návrzích hlasovati.

Prosím paní a pány poslance, aby za ujali svá místa. (Děje se.)

Sněmovna jest způsobilá se usnášeti.

Dám hlasovat tím způsobem, že nejprve bude rozhodnuto o souhlasném požadavku všech návrhů, aby o prohlášení pana ministra veř. prací byla debata provedena ihned.

Na to bych dal hlasovati o návrhu posl. Bradáče, aby rozprava ta byla sloučena s rozpravou rozpočtovou. Přijetím nebo nepřijetím tohoto návrhu bude rozhodnuto o opačném návrhu pana posl. Štětky.

Jsou proti tomu námitky? (Nebyly.)

Není jich. Přikročíme k hlasování.

Kdo tedy souhlasí s návrhy pp. posl. Špatného a druhů, Štětky, Bradáče a dr. Czecha, aby o prohlášení pana ministra veř. prací byla provedena rozprava ihned, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh jest přijat.

Kdo souhlasí s návrhem posl. Bradáče, aby se rozprava sloučila s rozpravou rozpočtovou, nechť zvedne ruku. (Děje se.) To je většina. Tím jest zároveň zamítnut opačný návrh posl. Štětky a soudr.

Debata provedena bude tedy sloučeně s rozpravou o státním rozpočtu a finančním zákonu pro rok 1929.

Podle usnesení předsednictva sněmovny míním podle §u 43 jedn. řádu rozděliti rozpočtovou rozpravu na povšechnou a podrobnou.

Rozprava podrobná rozvržena by byla na 4 části, a to:

První část podrobné rozpravy, obsahující část politickou, totiž ze skupiny I. Vlastní státní správa:

Oddíl A. Ústřední orgány státu: kap. 1. President republiky a kancelář presidenta republiky, kap. 2. Zákonodárné sbory, kap. 3. Předsednictvo min. rady.

Oddíl B. Správa zahraniční a vojenská: kap. 4. Ministerstvo zahraničních věcí, kap. 5. Ministerstvo nár. obrany.

Z oddílu C. Správa vnitřní: lit. a) správu politickou: kap. 6. Ministerstvo vnitra; lit. b) správu justiční a unifikační: kap. 7. Ministerstvo spravedlnosti s Nejvyšším soudem, kap. 8. Ministerstvo pro sjednocení zákonův a organisace správy, kap. 9. Nejvyšší správní soud a Volební soud.

Druhá část podrobné rozpravy, obsahující část kulturní a sociální, totiž ze skupiny I. Vlastní státní správa, z oddílu C. Správa vnitřní:

lit. c) správu kulturní: kap. 10. Ministerstvo školství a nár. osvěty;

lit. e) správu sociální: kap. 17. Ministerstvo soc. péče, kap. 18. Agenda ministerstva pro zásobování lidu, kap. 19. Ministerstvo veř. zdravotnictví a tělesné výchovy, kap. 20. Odpočivné a zaopatřovací platy.

Třetí část podrobné rozpravy, obsahující část hospodářskou a dopravní, totiž:

Ze skupiny I. Vlastní státní správa, z oddílu C. Správa vnitřní, lit. d) správu hospodářskou a dopravní: kap. 11. Ministerstvo zemědělství, kap. 12. Státní pozemkový úřad, kap. 13. Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností, kap. 14. Ministerstvo veř. prací, kap. 15. Ministerstvo pošt a telegrafů, kap. 16. Ministerstvo železnic..

Skupinu II. Správu státních podniků.

Čtvrtá část podrobné rozpravy obsahující část finanční, totiž:

Ze skupiny I. Vlastní státní správa, oddíl D. Finanční správa: kap. 21. Ministerstvo financí, kap. 22. Všeobecná pokladní správa; oddíl E. Kontrola státní správy: kap. 23. Nejvyšší účetní kontrolní úřad.

Skupinu III. Podíl samosprávných svazků a fondů a podíl silničního fondu na státních daních, dávkách a poplatcích.

Skupinu IV. Správa státního dluhu.

Finanční zákon.

Ježto ve 158. schůzi poslanecké sněmovny dne 7. září 1928 bylo usneseno, aby o prohlášení ministra financí, které v oné schůzi učinil, když předložil rozpočet, provedla se rozprava sloučeně s projednáváním osnovy rozpočtu a finančního zákona, vykonáme tedy rozpravu o prohlášení ministra financí ze 158. schůze sloučeně s rozpravou rozpočtovou.

Co do lhůty řečnické navrhuji podle usnesení předsednictva, aby při celé rozpočtové debatě lhůta řečnická činila: pro klub 20ti a vícečlenný tolikrát 12 minut, kolik má klub členů, pro klub méně než 20tičlenný tolikrát 14 minut, kolik má klub členů, nejméně však 2 hodiny pro klub. Na úhrn poslanců bez klubovní příslušnosti pohlížeti jest jako na jeden klub.

Jsou proti tomuto mému návrhu námitky? (Nebyly.)

Není jich. Návrh můj je přijat.

Zahajuji tudíž povšechnou rozpravu o finančním zákoně a o státním rozpočtu republiky Československé pro rok 1929, sloučenou s rozpravou o prohlášeních ministra financí dr. Egliše a ministra veř. prací dr. Spiny.

Až dosud se přihlásili k povšechné rozpravě řečníci: na straně "proti" pp. posl. Horpynka, L. Wenzel, inž. Nečas, Zápotocký, Kurťak; na straně "pro" pp. posl. Ekert, dr Černý, Adámek.

Dávám slovo prvnímu řečníku na straně "proti p. posl. Horpynkovi.

Posl. Horpynka (německy): Dámy a pánové! Československá republika a její vláda křečovitě se namáhají právě v desítiletém jubileu tohoto státu se zarážející nestydatostí odhaliti a ukázati zde celému kulturnímu světu těžce nemocný parlamentarismus. Nikoliv prvé, jistě však nejstrašlivější stavební neštěstí, jaké zažila Praha a snad celá Evropa, přihodilo se před více než týdnem takřka před očima zasedajícího parlamentu. Místo aby se zákonodárné sbory ihned sešly, a poskytly vládě a politickým stranám příležitost, aby jako činitelé odpovědní za zákonodárství zaujali k těmto zjevům zdejšího stavebního ruchu stanovisko a aby napravili zlořády, sněmovna zůstává v úplné nečinnosti a úplně přenechává kritiku tisku, který ovšem z touhy po sensaci ještě více vybičovává ustrašené obyvatelstvo. Předsednictvo posl. sněmovny nedává se však rušiti ve svém konceptu, zahajuje ve sněmovně, v plénu poslanecké sněmovny rozpravu o rozpočtu a uprostřed ní milostivě dovoluje panu ministrovi veř. prací, aby pronesl několik slov o stavebním neštěstí a pak ještě spojuje rozpravu o vládním prohlášení s rozpravou o rozpočtu pro r. 1929.

Tato neúcta, která tkví ve způsobu jednání o takové věci, jest tak pobuřující, že jménem své strany musím proti tomu rozhodně a bezpodmínečně protestovati. Sněmovně nejde přece o to, aby podrobně zjistila příčiny obou zřícení domů. Zda základy stavby byly chybně vypočítány a konstruovány, užívalo-li se špatného materiálu a je-li katastrofou vinen jeden či několik lidí. to zjistiti může sněmovna klidně ponechati činitelům k tomu příslušným. Zde jde o mnohem více: Stavební neštěstí na Poříči jest jen vrcholem celé serie stavebních neštěstí, která konec konců musí míti společnou příčinu. Zjistiti tuto příčinu, ukázati prostředky a cesty k její nápravě a neviditelné vinníky všech těchto stavebních neštěstí pohnati k odpovědnosti, jen to může býti obsahem rozpravy ve sněmovně.

Tak zv. stavební ruch v Praze a v jiných městech tohoto státu nabyl v poslední době zcela nepokrytě vlastností a vnějších známek, které i v laikovi musily vzbuditi nejtěžší pochybnosti. Nemůžeme již mluviti o stavebním ruchu, nýbrž o stavebním štvaní, o stavební horečce provázené hanebnou touhou spekulační. Spekulace s pozemky změnila se v bezohlednou lichvu a vyhání bez překážky uprostřed Prahy cenu čtverečního sáhu na 60.000 Kč. Této drahé půdy musí stavebníci využíti a učiniti ji výnosnou tím, že bez ohledu na složení půdy ženou stavbu do neupotřebitelných hloubek a nezvyklých výšek. Pohyblivý, naplavený písek a drobivá břidlice nesnesou však takového způsobu stavby. Poněvadž však neodpovědná lichva s pozemky sama o sobě již zdražuje každou stavbu, musí se ovšem šetřiti na stavebních hmotách. Každý stavebník snaží se opatřiti si nejlevnější a nejhorší druhy materiálu a v dlouhých výpočtech si láme hlavu, jak by ještě mohl s tímto materiálem šetřiti, aby s každou stavbou udělal dobrý obchod. Poněvadž se však i se stavebním materiálem páše bez překážky lichva, stavebníci začínají stavěti úsporně, stupňujíce šetření až ke hranicím největšího nebezpečí. Řádného stavebního dozoru není nebo kde se skutečně chce uplatniti, jest paralysován a umlčován úplatky.

K tomu všemu přičtěte ještě spěch takřka nařízený naším zákonem o podpoře stavebního ruchu. Aby se dosáhlo daňových úlev, musí se dodržovati přesně stanovené lhůty k dokončení stavby. Stavebník štve stavitele smluvně ustanoveným penále k nejvyššímu spěchu, stavitel štve dělníky úkolovými mzdami, aby pracovali v zuřivém tempu s méněcennými hmotami a výsledek - dělníci nebo nájemníci musí na konec jako nevinní zaplatiti účet svým životem. Na otázku viny při takovýchto poměrech nelze odpověděti tím, že projektant nebo stavitel jest odveden do vyšetřovací vazby, staviteli se hodí na krk proces o náhradu škody a nadává se na městský stavební úřad, když již jest pozdě. To jsou věci, k nimž při vážnosti situace nelze vůbec přihlížeti. Tímtéž právem mohl by šovinistický primátor dr Baxa tvrditi, že pražský naplavený písek a špatná břidlice byly převzaty od starého Rakouska a že tedy zřícením domů v Praze jest vinna habsburská monarchie.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP