Pouze několik slov o tak zvané systemisaci, k požitkovému
zákonu čís. 103 a k vládnímu
nařízení čís. 15/27 pro železniční
zaměstnance. Včera prohlásil kol. Brodecký
s tohoto místa, že pan min. předseda Švehla
dal ministerskému radovi dr Fischerovi, který
jest otcem požitkového zákona, příkaz
pozměniti vládní nařízení
pro železničáře v ten smysl, jak zněly
požadavky oné deputace, k níž přináleželi
kol. Brodecký, kol. Tomášek a
tuším Hampl, že však ministerský
rada dr Fischer tohoto příkazu jednoduše neuposlechl.
Pokládáme to za sotva možné, že
by úředník neprovedl příkaz
ministerského předsedy. Co by to bylo za státní
pořádek, co by to bylo za administrativu, kde by
úředník jednal jednoduše podle své
hlavy proti obdrženému příkazu šéfa
vlády. Avšak připusťme, že to souhlasí
se skutečnostmi. Můžeme v Československu
dáti něco na ministerská slova? Ministerská
slova kdysi něco platila, u nás musil by však
člověk míti notnou dávku naivity,
kdyby chtěl přikládati ministerským
slovům nějakou víru nebo cenu. Opětovně
se ukázalo, že taková slova jsou jenom frázemi,
že se zkrátka nedodržují, a tomu je přirozeně
tak i stran vládního nařízení
pro železničáře. Byl jsem sám
přítomen jednomu takovému jednání,
které se vedlo s panem min. předsedou Švehlou
o vládním nařízení. Stále
se mluvilo o tom, že prý je nynější
systemisace míst ve státní službě
provisorní, což také souhlasí se zákonem.
Měla býti provedena systemisace míst provisorně
na tři léta a podle získaných zkušeností
měla býti systemisace upravena. Pan náměstek
min. předsedy Šrámek, který odpověděl
při projednávání rozpočtu na
jednu interpelaci stran systemisace, prohlásil, že
prý práce nejsou ještě skončeny
a že prý je teprve nyní možno získati
pravý přehled, příčiny stížností
že spočívají v dřívějších
poměrech. Mínil tím patrně tak zvanou
dřívější nivelisaci, že
se jedná o přechodný stav, který byl
zaviněn dřívější politikou,
to znamená tedy, že v době, kdy byly socialistické
strany ve vládě, se provozovala taková osobní
politika, která přivodila nynější
těžkosti. Ale my již víme, v čem
tyto těžkosti spočívaly. Úředníci
v nejvyšších hodnostních třídách
bohužel nemohli snésti, že schopní zaměstnanci
ze zřízeneckých a podúřednických
skupin měli konečně také možnost
postoupiti do hodnosti úřednické. Pan náměstek
min. předsedy Šrámek dále pravil,
že přechod z dřívějších
personálních poměrů k nynějším
nedá se provésti rázem, že vláda
se však namáhá, aby zjištěné
nesrovnalosti zmírnila, že při definitivní
systemisaci bude vzat zřetel na všecky zkušenosti
a že bude systemisován skutečně potřebný
počet služebních míst. Ohlásil
dále, že pak má také spolupůsobiti
v zákoně čís. 286 z r. 1924 zřízená
úsporná komise. Kdyby měla míti tato
komise takové složení, jako na př. správní
výbory u státních podniků na základě
zákona čís. 404 o obchodním vedení,
pak si můžeme již předem představiti,
jak bude vypadati nová systemisace míst. Má-li
nastati mezi státními zaměstnanci všech
kategorií spokojenost co do systemisace míst, jmenování
a povyšovacích poměrů, pak musila by
vláda učiniti opatření, aby organisace
úřednické a zaměstnanecké mohly
svými zástupci v této komisi spolupůsobiti.
Jest nemožno rozhodovati od zeleného stolu o potřebách
a požadavcích různých státních
podniků, zvláště však o požadavcích
složité železniční služby,
zvláště osobami, které nemají
s železniční službou vůbec nic
společného. A pak se přirozeně také
uskuteční výsledek takové systemisace,
který je naprosto nedostačující. Stojíme
na stanovisku, že má býti jako systemisované
místo označeno každé místo ve
státní službě a ve státních
podnicích, tedy u železnic, pošty, tabákové
režie atd., na němž je zaměstnanec nepřetržitě
jeden rok plně činným. Zaměstnává-li
toto místo jednoho člověka plný rok,
pak jest dostatečně prokázáno, že
je místo potřebné, že se nemá
obsaditi pouze pomocnými silami nebo smluvními dělníky,
nýbrž trvalými zaměstnanci a zřízenci.
Ale jak se to dnes stalo při provisorní systemisaci,
kdy bylo na systemisovaná místa určeno sotva
50% potřebného počtu, není přirozeně
možno vyhověti požadavkům státních
podniků a pak musí přirozeně se objeviti
toto bezpráví, které dnes vyvolalo tak ohromné
vzrušení a nespokojenost mezi státními
zaměstnanci a zaměstnanci státních
podniků, kteří touto systemisací trpí.
Býv. ministr financí dr Engliš pravil
jednou, že úprava platů na základě
zákona čís. 103 vyžaduje krytí
700 milionů Kč. Státní účetní
uzávěrka na rok 1927 nám dnes ukazuje, kolik
se na úpravu platů spotřebovalo ve skutečnosti.
Pan ministr financí dr Engliš tehdy žádal
celý rozpočet daní na krytí těchto
výdajů spojených s úpravou platů.
Byla řeč o 700 milionech. Hned tehdy jsme o tom
pochybovali, žádali jsme, aby ministerstvo financí
předložilo výkazy, kolik se potřebovalo
pro jednotlivé kategorie ve státní službě.
To se přirozeně nestalo, takové výkazy
nebyly předloženy. Avšak nyní nám
objasnila státní účetní uzávěrka
za r. 1927, že vlastně bylo zapotřebí
pouze 336 milionů, tedy sotva polovina toho, co pan ministr
financí požadoval na nových příjmech
k úhradě platové úpravy. Je dokázáno,
že tento platový zákon, tato systemisace míst
ve státní službě i pro učitele
a pro všecky kategorie se stala vůbec neudržitelnou.
Doznávají to již i koaliční strany
a v nejnovější době, kdy se krise v
koalici ještě neutišila, zvláště
však po volbách 2. prosince přišly strany
klerikální s velikým programem a učinily
mezi jiným i státním a veřejným
zaměstnancům opět sliby, že systemisaci
změní, a také přislíbily, že,
měla-li by býti ochrana nájemníků
znovu proražena, musí býti také zvýšeno
činovné (místní přídavky),
aby se vyrovnalo. Jsme zvědaví, zda se koaliční
strany k tomu rozhodnou, a vezmeme je také opět
za slovo, aby tento platový zákon podrobily novelisaci.
Požadovali jsme na přechodnou dobu přiznání
mimořádného drahotního přídavku,
poněvadž roste nouze státních zaměstnanců,
zvláště nižších kategorií
a dělníků ve státní službě
a ve státních podnicích na základě
stoupající drahoty všech životních
potřeb a následkem zvýšení činží
a následkem nyní očekávaného
nového zvýšení. Tento návrh vzal
sociálně-politický výbor před
nedávnem s denního pořádku a učinil
usnesení, jímž se vláda vyzývá,
aby vypracovala předlohu o řešení otázek
státně-zaměstnaneckých. Zlo tkví
v každém ohledu v platovém zákoně
č. 103 a pokud nebude tento platový zákon
ve svém dnešním znění odstraněn,
nezavládne přirozeně klid a spokojenost mezi
státními a veřejnými zaměstnanci.
Žádáme tudíž, poněvadž
víme, že taková novelisace nedá se udělati
obratem ruky, na přechodnou dobu mimořádné
drahotní výpomoci a žádáme současně
i pro zaměstnance železniční za jejich
zvýšené výkony za hrozných mrazů
a nemocí, jimž byli vydáni všanc, aby
se jim dostalo zvláštních mimořádných
odměn. Nemá a nesmí zůstati pouze
při uznání zvýšených výkonů
personálu ministrem železnic, nýbrž musí
býti zaměstnancům pomoženo i v hospodářském
ohledu.
Celkem dá se jen říci, že bude to záviseti
na státních a veřejných zaměstnancích
a zřízencích samých, aby byly vytvořeny
ony politické předpoklady, které umožní,
aby pramen všech těchto zel, totiž platový
zákon z r. 1926 byl odstraněn. Tyto předpoklady
spočívají především v
tom, že se státní zaměstnanci odvrátí
od oněch politických stran, které se obtížily
vinou, a k nim patří zvláště
též naše tři německé měšťácké
strany, jež jsou v dnešní vládní
koalici. Státní zaměstnanci a veřejní
zřízenci musí pečovati, aby dosáhli
oné organisované moci, jež je s to zjednati
jim u stran nyní vládnoucích respekt. Musí
se však také přijíti k poznání
a to se dá dojista též očekávati
- že vládnou při svých politických
jednáních hlasovacím lístkem ve svém
vlastním zájmu. (Potlesk poslanců něm.
strany soc. demokratické.)
Předseda (zvoní): Dalším
přihlášeným řečníkem
je p. posl. Bradáč. Dávám mu
slovo.
Posl. Bradáč: Slavná sněmovno!
Koalice vládních stran s povděkem vyslechla
prohlášení vlády z úst p. předsedy
vlády Udržala.
K uspokojení stran většiny nemálo přispívá
ujištění vládního prohlášení,
že se neuchýlí od zásad, které
si kabinet dr Antonína Švehly vytkl při
svém nástupu a které znamenají pro
nás především spolupráci všech
bez rozdílu národnosti, kdož chtějí
mírný a klidný vývoj státního
života.
Jestliže hluboce želí vládní strany,
že ztratily odstoupením dr Ant. Švehly ze
svého středu muže prodchnutého láskou
ke státu a neúmorné píle, hledí
přece s klidem vstříc státní
budoucnosti. Co se týče obtíží
okamžiku, spoléhají vládní strany,
že vláda, hledíc k elementárním
katastrofám, bude se starati všemi prostředky
sociální a zdravotní péče,
aby zmírněny byly útrapy postižených
a dostalo se jim úlevy co nejrychlejší. (Výborně!
Potlesk.)
Předseda (zvoní): Ke slovu není
již nikdo přihlášen. Rozprava o státním
závěrečném účtu spojená
s rozpravou o prohlášení pana min. předsedy
je skončena.
Dávám slovo k doslovu zpravodaji p. posl. dr Hnídkovi.
Zpravodaj posl. dr Hnídek: Slavná sněmovno!
Můj úkol dnešní jako referenta o stát
ním závěrečném účtu
je velice snadný, a to proto, poněvadž většina
řečníků obírala se prohlášením
vládním, při čemž bylo učiněno
mnoho výtek koalici. Mým úkolem je dotknouti
se několika slovy poznámek, které byly učiněny
k vlastnímu závěrečnému účtu.
A tu mohu nejdříve hned o Košicko-bohumínské
dráze prohlásiti, že finanční
zákon ve čl. III udělil ministru financí
již pouvoir, aby mohl úvěrově krýti
provozní schodky Košicko-bohumínské
dráhy. To se také stalo a obnos, který byl
určen, 108 milionů, byl také k tomu použit.
Vedle toho byl tento obnos překročen asi o 17 až
18 milionů, což bylo nezbytné, poněvadž
jinak by byl býval provoz Košicko-bohumínské
dráhy zastaven.
Co se týče vyššího nákladu
nad rozpočet, způsobený platovým zákonem,
mohu opakovati, co jsem řekl na počátku ve
svém výkladu, že překročení
rozpočtu u jednotlivých resortů je 336 mil.,
učitelské platy 120 milionů. Na tento náklad
bylo preliminováno 336 mil., které se jeví
v účetní uzávěrce jako úspora
všeobecné pokladní správy.
Co se pak týče vysvětlení vzniku a
splatnosti některých z pohledávek státních,
uvedených mezi aktivy část 6 a 13 B závěrečného
účtu, dovoluji si uvésti, že právní
titul těchto pohledávek jest vždy uveden, byť
i stručně, a jde z veliké části
o pohledávky, které již byly vykazovány
a schvalovány v minulých účetních
uzávěrkách. Pan předseda Nejvyššího
kontrolního úřadu byl tak laskav, že
přislíbil, že v příštích
účtech přáním v tom směru
vysloveným také vyhoví.
V pasivech na str. 167 zařaděný doplatek
na dotaci za r. 1927 zvláštnímu fondu daňovému
podle čl. XVII finančního zákona 407,417.281
Kč 99 h byl fondu r. 1928 odveden, což bude vykázáno
v účtu r. 1928.
Pokud jde o vyšší potřebu na platy vojenských
gážistů, byly jako potřeba uvedeny celé
částky, které byly vykázány
v kap. 5 pod označením "nové služební
platy" úhrnem 450,968.834.74 Kč, a nebyl vzat
zřetel na vysvětlení v úvodu, že
z technických důvodů bylo třeba účtovati
nové platy na nově otevřených samostatných
položkách nepreliminovaných a preliminované
úvěry na staré platy vykazovati jako úsporu.
Je tedy třeba od celkových platů odečísti
úspory z prelimináře starých platů,
které činí úhrnem 400,938.770.89 Kč,
takže platová úprava u vojenských gážistů
vykazovala ve skutečnosti jen 50,030.063.85 Kč vyšších
výdajů, které jsou započteny v celkovém
vyšším nákladu na platovou úpravu
336,049.095.81 Kč, a v poměru k vyšší
potřebě na platy zaměstnanců civilní
správy činí vyšší potřeba
na vojenské platy jen 17.4% vyšší potřeby
pro civilní zaměstnance.
To jsem pokládal za nutné uvésti k jednotlivým
poznámkám k účetní uzávěrce.
Jiných poznámek nebylo učiněno a proto
si dovoluji znovu posl. sněmovně navrhovati, aby
udělila schválení jednak účetní
uzávěrce, ale také překročení
úvěru rozpočtu u kapitol ministerstva zahraničních
věcí, ministerstva nár. obrany, unifikací
a zásobování. (Potlesk.)
Předseda (zvoní): Přistoupíme
ke hlasování.
Míním dáti hlasovati nejprve najednou o schválení
celého státního závěrečného
účtu za rok 1927, spolu s účty státního
melioračního fondu, státního bytového
fondu a dávky z majetku, o příjmech i vydáních,
podle návrhů zprávy výborové
tisk 1998.
Jsou nějaké námitky proti tomuto pořadu
hlasování? (Nebyly.)
Námitek není. Budeme tedy hlasovati, jak jsem uvedl.
Prosím paní a pány poslance, aby se posadili
na svá místa. (Děje se.)
Sněmovna je schopna se usnášeti.
Kdo tedy souhlasí se schválením uvedených
výročních účtů podle
návrhů zprávy výborové, nechť
pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím závěrečný
účet státní za rok 1927 spolu s účty
státního melioračního fondu, státního
bytového fondu a dávky z majetku, příjmy
i vydání, jsou schváleny podle návrhů
zprávy výborové.
Tím vyřízen jest 1. odstavec pořadu
a přistoupíme k hlasování o prohlášení
pana předsedy vlády.
Podle §u 65 jedn. řádu jest rozpravu o vládním
prohlášení zakončiti hlasováním,
zda sněmovna prohlášení ono schvaluje,
čili nic. Sněmovna může se usnésti,
že hlasování odkládá. Návrh
na odklad hlasování podán nebyl.
Budeme tudíž hlasovati. (Hluk.)
Prosím o klid.
Kdo souhlasí s tím, aby sněmovna schválila
prohlášení pana předsedy vlády,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Prohlášení pana
předsedy vlády jest schváleno.
Přerušuji projednávání pořadu
dnešní schůze.
Rozhodneme ještě o návrzích podle §u
46, odst. 2 jedn. řádu a o naléhavých
interpelacích, načež učiním ještě
některá presidiální sdělení.
(Výkřiky čsl. soc. demokratických
poslanců.)
Prosím o klid.
Páni posl. Tomášek a soudr. podali návrh
podle §u 46, odst. 2 jedn. řádu, aby páni
ministři železnic, soc. péče a zdravotnictví
dostavili se do příští schůze
sněmovny a učinili prohlášení,
jak hodlají čeliti nynějším mrazovým
katastrofám, dále o zásobování
uhlím a potravinami, zejména pro zamezení
nezaměstnanosti a o opatřeních zdravotních
a bezpečnostních.
Návrh má předepsaný počet podpisů,
vyhovuje jednacímu řádu a dám o něm
rozhodnouti bez rozpravy prostým hlasováním.
Kdo tedy souhlasí s tímto návrhem pp. posl.
Tomáška a soudr., nechť pozvedne ruku.
(Děje se.)
To je menšina. Návrh jest zamítnut.
Ještě jest nám rozhodnouti o dalším
návrhu, podaném rovněž podle §u
46, odst. 2 jedn. řádu, a to o návrhu pp.
posl. Buriana, dr Sterna a soudr., aby se předseda
vlády dostavil do schůze sněmovny, v níž
návrh bude schválen, a sdělil stanovisko
vlády ke článku "A přece železný
kruh kolem Sovětského Ruska" z časopisu
"Večer" dne 17. prosince 1928.
Návrh tento vyhovuje jednacímu řádu,
dám o něm tudíž rozhodnouti bez rozpravy,
prostým hlasováním.
Kdo tedy souhlasí s návrhem pp. posl. Buriana,
dr Sterna a soudr., aby se předseda vlády
dostavil do schůze poslanecké sněmovny a
podal žádanou zprávu, nechť pozvedne ruku.
(Děje se.)
To je menšina. Návrh jest zamítnut.
Nyní rozhodneme hlasováním podle §u
69 jedn. řádu, zda a kdy jest zahájiti rozpravu
o interpelacích, označených za naléhavé,
které rozdány byly ve 182. schůzi posl. sněmovny
dne 14. února 1929.
1876. Naléhavá interpelace posl. Zeminové,
dr Klapky, Pechmanové, Špatného,
Bergmanna a druhů ministru zdravotnictví a tělesné
výchovy, jak úžasně stranicky
a nespravedlivě ministerstvo zdravotnictví a tělesné
výchovy přidělilo medaile a diplomy za "zásluhy".
Žádám za přečtení petitu.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
Tyto neudržitelné poměry v ministerstvu zdravotnictví
za vlády děkana p. dr Tiso nutí nás
podepsané poslance a náš poslanecký
klub, abychom se naléhavě otázali pana ministra:
1. Kdo rozděloval medaile a diplomy za tělovýchovu
v ministerstvu zdravotnictví?
2. Proč dostali klerikální Orlové
největší počet medailí a diplomů?
3. Proč byla Československá Obec Sokolská
se svými skvělými odbory mužů,
žen, dorostu atd. odstrčena až za bezvýznamné
Jednoty Orelské?
4. Proč nedostalo uznání a medaile tisíce
sportovních klubů, turistických spolků
atd.?
5. Za jaké "zásluhy" dostal medaili lidovec
p. Kostelka a družstvo Orlic z Brna III?
6. Proč dostal medaili za " zásluhy" p.
Večeřa a monsg. Šrámek a proč
náčelnice Sokolek Malá, sportovkyně
Junková, proslulý K. Koželuh a j. nedostali
ničeho?
7. Dostane posl. sněmovna a zdravotní její
výbor přesný seznam subvencí, které
za posledních 5 let byly pp. ministry Šrámkem
a Tisou uděleny a komu?
Předseda: Podatelé navrhují, aby rozprava
se zahájila ihned.
Odpověď na tuto naléhavou interpelaci byla
rozdána v tisku 1994.
Kdo souhlasí, aby této za naléhavou označené
interpelaci přiznána byla rozprava podle jedn. řádu
a aby rozprava tato dle návrhu podatelů zahájila
se ihned, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Tím rozprava přiznána
nebyla.
1877. Naléhavá interpelace posl. dr Czecha,
Pohla, Tauba a soudr. vládě o pronásledování
svazu socialistické mládeže.
Žádám za přečtení petitu.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
Tážeme se vlády:
Ví-li o uvedených činech pronásledování
a je-li ochotna naříditi, aby byly ihned zastaveny?
Předseda: Podatelé navrhují, aby rozprava
se zahájila v příští schůzi.
Odpověď na tuto naléhavou interpelaci byla
rozdána v tisku 1954.
Kdo souhlasí, aby této za naléhavou označené
interpelaci přiznána byla rozprava podle jedn. řádu
a aby rozprava tato dle návrhu podatelů zahájila
se v příští schůzi, nechť
pozvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Tím rozprava přiznána
nebyla.
1878. Naléhavá interpelace posl. Koudelky,
inž. Nečase a soudr. ministru zdravotnictví
o výrocích min. rady dr Ostrčila k
deputaci Okresní správní komise kolínské.
Žádám za přečtení petitu.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
Podepsaní se táží:
1. Jest pan ministr zdravotnictví ochoten tento neslýchaný
případ přísně vyšetřiti
a zaříditi, čeho třeba, aby zákon
byl zachován?
2. Jest pan ministr zdravotnictví ochoten učiniti
ve svém úřadě nutná opatření,
aby takovéto ostudné zjevy v naší veřejné
správě nebyly možné?
3. Jest pan ministr zdravotnictví ochoten podati neprodleně
zprávu o tom, co zařídil na obhájení
cti a vážnosti ústavních činitelů
proti takovýmto nekvalifikovaným útokům,
pronášeným úředními činiteli
jeho ministerstva?
Předseda: Podatelé navrhují, aby rozprava
se zahájila ihned.
Odpověď na tuto naléhavou interpelaci byla
rozdána v tisku 1995.
Kdo souhlasí, aby této za naléhavou označené
interpelaci přiznána byla rozprava podle jedn. řádu
a aby rozprava tato dle návrhu podatelů zahájila
se ihned, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Tím rozprava přiznána
nebyla.
1888. Naliehavá interpelácia posl. dr
Szüllő, Szentiványi a druhov ministrovi
vnútra o prevádzaní zákona č.
152 z r. 1926.
Žádám za přečtení petitu.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
Tento nemožný stav pobáda nás k tomu,
aby sme s úctou tázali sa pána ministra vnútra:
1. Či viete o protizákonnom postupe vášho
príslušného odboru, ako je to vyššie
vylíčené, a o škandalózne pomalom
vybavovaní žiadostí podaných na základe
zákona č. 152/1926?
2. Jestliže áno, či ste ochotný tomuto
odboru bezodkladne uložiť, aby sa prísne pridržiaval
zákona a aby podané žiadosti nabudúce
vybavoval najneskoršie do dvoch mesiacov počítaných
od podania?
3. Pokiaľ by príčinou liknavého vybavovania
týchto žiadostí bolo opravdu to, že referenti
tohoto odboru ministerstva sú prácou preťažení,
či ste ochotný bezodkladne postarať sa o to,
aby štátneho občianstva a domovskej príslušnosti
pridelené bolo toľko referentov, koľko by mohlo
žiadosti za štátné občianstvo bez
odkladu vybaviť?
4. Či ste ochotný zakázať okresným
úradom, aby tieto pochybovaly o štátnom občianstve
jednotlivcov, ktorým československé ministerstvá
štátné občianstvo priznaly?
5. Kedy zamýšľate predložiť Národnému
shromaždeniu návrh zákona o definitívnej
úprave otázky štátneho občianstva
a domovskej príslušnosti, ktorý bol požadovaný
i usnesením poslaneckej snemovne; a konečne
6. dotiaľ, dokiaľ otázka štátneho
občianstva nebude Národným shromaždením
definitívne upravená, či ste ochotný
uložiť administratívnym úradom, aby vecou
štátneho občianstva nakladaly blahovoľne
a s porozumením a tedy liberálne a zakázať
im čo najprísnejšie vyhosťovať z
územia republiky jednotlivcov, ktorých žiadosti,
podané na základe zákona číslo
152/1926, neboly ešte právoplatne vybavené?