Za to učitelé, kteří změnili
své politické přesvědčení,
jsou odměňováni. Tak komunista učitel
Bicek dostal jedno z nejkrásnějších
míst u Prahy na úkor zasloužilého amerického
pracovníka, učitele Veverky na Smíchovsku.
Je to tentýž učitel, který se jako novopečený
národní demokrat proslavil v učitelských
kruzích nadávkou "Herci rázu Habrmanova".
Soc. demokratický učitel Beneš stěžoval
si svými dopisy na národně-demokratickou
mstu v ministerstvu tak dlouho, dokud nepřestoupil k národní
demokracii. Okamžitě se mu dostalo místa, jakého
si přál. Tento nemorální režim
láme charaktery, ničí morálně
stav, který má k charakteru vychovávati.
Menšinový učitel píše o té
věci: "Dnes už jsou mravní škody,
napáchané tímto systémem, nedozírné."
A mluví o systému špiclovství, udavačství,
šplhounství, prostě demoralisující
libovůle.
Nastupuje nový ministr školství. První
jeho krok je provázen podáním zákona
o Národním divadle. Přáli bychom sobě
i státu, aby to bylo znamením nového kursu,
který ohlašoval min. předseda a také
"Venkov" republikánské strany. Budeme
šťastni, budeme-li moci konstatovati, že ministr
Štefánek věnoval se s láskou
svému resortu a místo krásných řečí
prokázal krásnými skutky, že i v Československu
lze vykonati kus poctivé kulturní práce.
Stát v zájmu záštity své existence
musí podporovati rozmach kultury svého lidu, považovati
tento rozmach za jeden z nejvyšších cílů
státní politiky. Proto bychom si přáli,
aby dnešní období nenávisti k chudým
a kulturního krsání našlo v tomto činu,
v zestátnění Národního divadla
svůj konec i klíč k novým lepším
kulturním časům.
Z těchto důvodů bude čsl. soc. demokracie,
která má jinak velmi trpké vzpomínky
na dosavadní školský režim, pro tuto předlohu
hlasovati.
S ohledem na vážné události činím
na přání klubu čsl. soc. demokratické
strany dělnické k důležité a
aktuelní otázce toto prohlášení:
Slavná sněmovno! V době, kdy se u nás
mluví o stabilisaci financí a o zavedení
zlaté měny, propuká opětovně
velký spor mezi zaměstnanci bank a Svazem bank pro
nevyřešené otázky zaměstnanecké.
Bankovní zaměstnanci projevili nedávnými
akcemi naprosté pochopení pro potřeby národohospodářské,
neboť prokázali, že spravedlivá úprava
mzdových a sociálních otázek nezatíží
klientelu, ježto banky disponují potřebným
kapitálem, který daleko převyšuje potřebu
nutnou pro realisaci předložených požadavků.
Uvážíme-li, že subalterní úřednictvo
je o 50% hůře placeno nežli před válkou,
pak již tímto konstatováním oprávněnost
přání bankovního zaměstnanectva
je dána. Překvapuje, že policie zapověděla
tábor zaměstnanců, který se měl
zítra konati. Pořadatelským organisacím
pouze šlo o informování nejen postižených,
nýbrž i celé veřejnosti. Naše strana
vyslovuje bojujícím úředníkům
plné sympatie a bude jejich tužby vždy podporovati.
Vláda má povinnost, aby v zájmu našeho
hospodářství do tohoto sporu zasáhla.
(Potlesk poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické.)
Předseda (zvoní): Ke slovu není
již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.
Žádám o přečtení podaných
návrhů.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
1. Resoluční návrh posl. dr Frankeho,
Sladkého, Moudrého a druhů: Vládě
se ukládá, aby s největším urychlením
přikročila k přípravným pracím
pro vybudování moderní druhé scény
Národního divadla, protože její umístění
v zastaralém Stavovském divadle jest pouze prozatímní
a nedá se trvale udržeti.
2. Resoluční návrh posl. Langra, Riedla,
Sladkého a druhů: Vládě se ukládá,
aby neprodleně přikročila k řešení
otázky Národního divadla v Brně na
podkladě jeho zestátnění nebo pozemštění.
Předseda (zvoní): Dávám
slovo k doslovu zpravodaji výboru kulturního, p.
posl. Machníkovi.
Zpravodaj posl. Machník: Slavná sněmovno!
Všichni páni řečníci ztotožňovali
se v hlavních rysech s vládním návrhem
na postátnění Národního divadla,
nepodali žádných podstatných pozměňovacích
návrhů, takže není příčiny
k zvláštnímu reagování. Z toho
důvodu nemám, co bych připojil ke svému
původnímu referátu, než opětné
doporučení, aby byl vládní návrh
přijat tak, jak byl vládou předložen,
s příslušnými resolucemi, které
byly schváleny výborem kulturním a rozpočtovým.
(Souhlas.)
Předseda (zvoní): Dávám
slovo k doslovu druhému zpravodaji - za výbor rozpočtový
- panu posl. dr Černému.
Zpravodaj posl. dr Jos. Černý: Slavná
sněmovno! Rovněž po stránce rozpočtové
nebylo od žádného z pánů, kteří
debaty se zúčastnili, na vládní osnovu
reagováno. Toliko pan posl. kol. Pik žádal
ve svém proslovu, aby Národní divadlo bylo
učiněno přístupným i chudým
vrstvám našeho poplatnictva, tedy těm nejchudším,
a přimlouval se, aby v tomto směru státní
správa otázku tuto řešila.
Jako zpravodaj výboru rozpočtového zmínil
jsem se o tom již stručně, a to v tom smyslu,
že bude povinností státu, který převzal
nejenom správ u a provozování Národního
divadla, nýbrž i finanční otázky,
aby Národní divadlo dotoval tak, aby bylo možno
při veškeré hospodárnosti usnadniti
a přijmouti ceny takové, které by právě
i těm, o něž šlo dotčenému
panu řečníku, umožnily přístup
do Národního divadla.
Jinak, vážení pánové a slavná
sněmovno, bylo zde mluveno několika pány
o scénách venkovských divadel, zejména
o hlavní scéně Slovenském národním
divadle v Bratislavě, o scéně plzeňské
a o scéně budějovické. Je tedy nesporno,
že v tomto směru bude velmi mnoho na povolaných
činitelích, aby tuto otázku řešili.
Není sporu o tom, že divadla naše, zejména
venkovská, ať už je to divadlo budějovické,
jehož přímo katastrofální tragedie
slavné sněmovně je známa, nebo jiné,
potřebují největší opory, poněvadž
jde zde o podniky opravdu kulturní, o podniky, které
mají pro naše venkovská města, pro naše
venkovské kraje týž význam jako velké
naše divadlo Národní v Praze. Je tedy povinností
státu i v tomto směru přispěti ku
pomoci a jsme přesvědčeni, ze také
i stát zde učiní to, co je v jeho moci.
Jinak nebylo, jak jsem si již dovolil se slavnou sněmovnou
sděliti, po stránce rozpočtové proti
vládnímu návrhu námitek. Opakuji proto
svůj návrh, aby slavná sněmovna přijala
vládní osnovu bez jakýchkoliv změn.
(Souhlas.)
Předseda (zvoní): Přistoupíme
ke hlasování.
Sněmovna je schopna se usnášeti.
Osnova zákona má 7 paragrafů, nadpis a úvodní
formuli.
Ježto není pozměňovacích návrhů,
dám o celé osnově hlasovati najednou podle
zprávy výborové. (Námitky nebyly.)
Námitek proti tomu není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest
s jejími 7 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí,
ve znění doporučeném pp. zpravodaji,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
tuto osnovu zákona ve čtení prvém.
Druhé čtení navrhnu na pořad příští
schůze.
Tím jest vyřízen 4. odst. pořadu.
Provedeme nyní oddělené hlasování
o každé ze společně projednávaných
osnov odst. 1 až 3 pořadu.
Ad 1. Hlasování o schvalovacím usnesení,
kterým se předkládá Národnímu
shromáždění k projevu souhlasu dodatečná
dohoda, sjednaná mezi republikou Československou
a Norskem ve Varšavě dne 26. června 1928 k
obchodní dohodě mezi republikou Československou
a Norskem, podepsané v Praze dne 2. října
1923 (č. 208 Sb. z. a n. z r. 1923 a č. 242 Sb.
z. a n. z r. 1924) (tisk 2037).
Zpravodaji jsou za výbor zahraniční p. posl.
Světlík a za výbor pro záležitosti
průmyslu, obchodu a živností p. posl. dr Zadina.
Nebude-li námitek, dám o celém schvalovacím
usnesení, které má jen jeden odstavec, hlasovati
najednou. (Námitky nebyly.)
Námitek není.
Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením, jak
je uvedeno ve zprávě výborové tisk
2037, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Schvalovací usnesení
je přijato ve čtení prvém podle
zprávy výborové.
Nyní provedeme hlasování o odst. 2 pořadu.
Ad 2. Hlasování o schvalovacím usnesení,
kterým se předkládá Národnímu
shromáždění ke schválení
dodatková dohoda k obchodní úmluvě
mezi republikou Československou a Španělskem
ze dne 29. července 1925, podepsaná v Madridě
dne 13. prosince 1928 (tisk 2041).
Zpravodaji jsou: za výbor pro záležitosti průmyslu,
obchodu a živností p. posl. dr Zadina, za výbor
zahraniční p. posl. Světlík.
Schvalovací usnesení má jeden odstavec a
dám o něm hlasovati najednou podle zprávy
výborové. (Námitek nebylo.)
Námitek proti tomu není.
Kdo tedy souhlasí s celým schvalovacím usnesením
ve znění doporučeném pp. zpravodaji,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
toto schvalovací usnesení ve čtení
prvém.
Druhé čtení navrhnu na pořad příští
schůze.
Tím vyřízen jest 2. odstavec pořadu.
Ad 3. Hlasování o schvalovacím usnesení,
kterým se předkládá Národnímu
shromáždění ke schválení
doplňkový protokol k dodatkové úmluvě
k obchodní a plavební smlouvě mezi republikou
Československou a královstvím Italským
z 1. března 1924, podepsaný v Praze dne 19. listopadu
1928 (tisk 2042).
Zpravodaji jsou: za výbor pro záležitosti průmyslu,
obchodu a živností p. posl. dr Zadina, za výbor
zahraniční p. posl. dr Uhlíř.
Schvalovací usnesení má jeden odstavec a
dám o něm hlasovati najednou podle zprávy
výborové. (Námitek nebylo.)
Námitek proti tomu není.
Kdo tedy souhlasí s celým schvalovacím usnesením
ve znění doporučeném pp. zpravodaji,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká
sněmovna přijala toto schvalovací
usnesení ve čtení prvém.
Druhé čtení navrhnu na pořad příští
schůze.
Tím jest vyřízen 3. odst. pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce pořadu, jímž jest:
5. Zpráva výboru imunitného o žiadosti
okr. súdu v Kladne v trest. veci posl. Buriana, Můňu
a Zápotockého (tisk 1908).
Zpravodajem výboru imunitního jest p. posl. dr Ravasz.
Dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. dr Ravasz: Slávna snemovňa!
Zpráva výboru imunitného (tlač 1908)
o žiadosti okres. súdu v Kladne žiadajúcej
vydať k trest. stíhaniu posl. Buriana, Můňu
a Zápotockého.
Dňa 6. novembra 1927 na oslavu ruskej revolúcie
svolal výkonný výbor komunistickej strany
v Kročehlavoch verejnú schôdzu, odkiaľ
sa v ten deň večer shromaždenie v sprievode
malo uberať do Kladna. Vyšspomenutá schôdza
bola povolená, sprievod do Kladna ale nie. Nedovolený
sprievod viedli do Kladna posl. Burian, Můňa
a Zápotocký. Sprievod bol policiou pred
Kladnom rozohnaný - taktiež neskôr, ale v ten
deň aj v Kladne musela zakročiť polícia,
rozháňajúc znova a znova sa posbieravšie
skupiny, ktorým rečnil raz jeden a raz zas onen
z troch spomínaných poslancov. Pre tieto udajne
trestné činy žiada okresný súd
v Kladne vydať posl. Buriana, Můňu
a Zápotockého k trest. stíhaniu.
Imunitný výbor však navrhuje posl. snemovne
nevydať posl. Buriana, Můňu a
Zápotockého k trest. stíhaniu, poneváč
je toho názoru, že v tom páde nenarušili
svojej imunity.
Předseda (zvoní): Ke slovu není
nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme
proto ke hlasování.
Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního,
aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání
posl. Buriana, Můni a Zápotockého.
Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla
se nesvoliti k trest. stíhání posl.
Buriana, Můni a Zápotockého.
Tím vyřízen jest 5. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce, jímž jest: 6. Zpráva
výboru imunitného o žiadosti hlav. štát.
zastupiteľstva v Bratislave v trest. veci posl. dr Sterna
(tisk 1917).
Zpravodajem jest p. posl. dr Ravasz. Dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. dr Ravasz: Slávna snemovňa!
Zpráva výboru imunitného (tlač 1917)
o žiadosti hlav. štát. zastupiteľstva v
Bratislave, žiadajúcej vydať k trestnému
stíhaniu posl. dr Sterna.
Posl. dr Stern rečnil dňa 6. septembra 1927
v Bratislave. V jeho reči na tejto schôdzi prednesenej
vychvalujúc sovietské Rusko považuje toto za
zasľúbenú vlasť všetkých komunistov.
Štátnemu zástupcovi sa pozdáva, že
výrazmi prednesenými v jeho reči hovoril
proti nášemu štátu, preto ho žiada
hlavné štátne zastupiteľstvo vydať
k trestnému stíhaniu.
Imunitný výbor, preskúmajúc svedomite celú záležitosť a na ňu sa vzťahujúce spisy, usniesol sa navrhovať posl. snemovne nevydať posl. dr Sterna k trest. stíhaniu, poneváč považovanie sovietského Ruska komunistom za ideál neni ešte protištátne, keď sa nesnaží, alebo nevyzýva obecenstvo, aby násilím zmenil ústavu našeho
státu.
Předseda (zvoní): Ke slovu není
nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme
proto ke hlasování.
Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního,
aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání
posl. dr Sterna.
Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla
se nesvoliti k trest. stíhání posl.
dr Sterna.
Tím vyřízen jest 6. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce, jímž jest:
7. Zpráva výboru imunitního o žádosti
hlav. stát. zastupitelství v Košicích
v trest. věci posl. Sedorjaka (tisk 1918).
Zpravodajem jest p. posl. Tůma. Dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. Tůma: Slavná sněmovno!
Podle relace okr. úřadu ve Sníně pronesl
posl. Sedorjak na schůzi komunistické strany,
konané dne 25. září 1927 v Uble, výroky,
jimiž úmyslně zkresloval různé
události a poměry ve státě československém,
úmyslně přeháněl a jednostranně
kritisoval poměry tyto a tendenčně ze zkreslených
a nepravdivých skutečností dovozoval, že
Československá republika v nynější
formě státní jest udánlivý
nepřítel chudobného lidu, že v ní
u rozhodujících činitelů jest nedostatek
sociálního cítění a že
se jedná nehumánně proti jedné třídě
obyvatelstva.
Dalšími pronesenými výroky veřejně
podněcoval k násilné změně
ústavy, zejména pokud jde o demokraticko-republikánskou
formu státu.
Imunitní výbor jednaje o tomto navrhuje posl. sněmovně,
aby žádosti hlav. stát. zastupitelství
v Košicích za souhlas s trest. stíháním
posl. Sedorjaka bylo vyhověno a týž
k trest. stíhání vydán byl.
Předseda (zvoní): Ke slovu není
nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme
ke hlasování.
Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního,
aby posl. sněmovna svolila k trest. stíhání
posl. Sedorjaka.
Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí,
nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla
se svoliti k trest. stíhání posl.
Sedorjaka.
Tím vyřízen jest 7. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce, jímž jest:
8. Zpráva výboru imunitného o žiadosti
hlav. štát. zastupiteľstva v Bratislave v trest.
veci posl. Šafranko (tisk 1919)
Zpravodajem jest p. posl. dr Ravasz. Dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. dr Ravasz: Zpráva výboru
imunitného (tlač 1919) o žiadosti hlav. štát.
zastupiteľstva v Bratislave, žiadajúcej vydať
k trest. stíhaniu posl. Šafranko.
Posl. Šafranko rečnil na verejnej komunistickej
schôdzi dňa 11. marca 1928 v Šahách.
V tejto reči mal sa údajne vysloviť proti vojne.
Za niektoré výrazy v jeho reči uvedené
žiada hlavný štátny zástupca v
Bratislave posl. Šafranko k trest. stíhaniu
vydať za výšeuvedený prečin.
Imunitný výbor usniesol sa navrhovať poslaneckej
snemovne posl. Šafranko k trest. stíhaniu nevydať.
Předseda (zvoní): Ke slovu není
nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme
proto ke hlasování.
Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního,
aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání
posl. Šafránko.
Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí,
nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla
se nesvoliti k trest. stíhání posl.
Šafranko.
Tím vyřízen jest 8. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce, jímž jest:
9. Zpráva výboru imunitného o žiadosti
kraj. súdu v Liberci v trest. veci posl. Knirscha (tisk
1920).
Zpravodajem jest p. posl. dr Ravasz. Dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. dr Ravasz: Slávna snemovňa!
Zpráva výboru imunitného (tlač 1920)
o žiadosti kraj. súdu v Liberci, žiadajúcej
vydať k trest. stíhaniu posl. Knirscha.
Národno-socialistická delnická strana nemecká
usporiadala dňa 31. marca 1928 akademiu v hostinci "Deutsches
Haus" v obci Harcove. Na tejto akademii prehovoril posl.
Knirsch na thema "Das Deutschtum im Auslande".
V tejto reči sa zaoberá so vzrastom kultúrnym,
hospodárskym a finančným ríše
nemeckej. Chváli Nemectvo vo všeobecnosti a praje
si, aby ono bolo, a sice aj to, ktoré v cudzích
krajinách žije, sjednotené v jednej ríši.
Štátny zástupca vidí v niektorých
čiastkach reči menovaného poslanca výrazy
protištátne a preto žiada ho vydať k trest.
stíhaniu.
Imunitný výbor preskúmajúc záležitosť
prišiel k tmu presvedčeniu, že dotyčný
poslanec vyjadrujúc pranie teoreticky o spojení
všetkých Nemcov, bez toho že by brojil proti
jednote nášho štátu a vyzýval k
násilnej zmene našej ústavy, nenarušil
svojej imunity, lebo veď je prirodzené, že každý
národ žijúci v rôznych štátoch
snaží sa kultúrne sjednotiť, aby môhol
takto ľahšie uskutočniť, realizovať
svoju národnú ideu. Nesmie sa to však diať
na úkor poriadku jestvujúceho štátu,
v ktorom žije a jeho ústavy.
Preto imunitný výbor navrhuje posl. snemovni posl.
Knirscha k trest. stíhaniu nevydať.
Předseda (zvoní): Ke slovu není
nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme
proto ke hlasování.
Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního,
aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání
posl. Knirscha.
Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí,
nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla
se nesvoliti k trest. stíhání posl.
Knirsche.
Tím vyřízen jest 9. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce, jímž jest:
10. Zpráva výboru imunitného o žiadosti
hlav. štát. zastupiteľstva v Košiciach v
trest. veci posl. Onderču (tisk 1921).