Místopředseda Stivín (zvoní):
Dále má slovo pan posl. Chvojka.
Posl. Chvojka: Slavná sněmovno! Používám
příležitosti, abych jménem poslaneckého
klubu, který kladu si za čest zde zastupovati, dotkl
se události, která v poslední době
rozvířila hladinu našeho veřejného
života.
Týká se to jmenování správních
orgánů do nemocenských pojišťoven,
které bylo vyhlášeno v Úředním
listě republiky Československé 19. dubna
t. r. Naše veřejnost, zejména veřejnost
pojištěnecká, domnívala se, že
toto jmenování správních orgánů,
- považovali jsme to pouze za přechodný útvar,
který by provedl pouze volby, po kterých už
několikráte jsme volali a po kterých také
dneska voláme - bude při nejmenším na
tolik spravedlivé, že bude provedeno tak, jak odborové
organisace dělnické, zastupující zájmy
pojištěnců, a to nejen odborové organisace
dělnických stran oposičních, nýbrž
také strany pana ministra soc. péče Msgr.
Šrámka v Ústřední sociální
pojišťovně se dohodly. Bohužel, jmenování
nese pečeť naprosté nesprávnosti, naprostého
nepochopení základních principů demokracie
a spravedlnosti. Pan ministr soc. péče prohlásil
ve výboru soc.-politickém, že snad tu či
onde stala se chyba a že ve spěchu, s jakým
toto jmenování bylo prováděno, mohlo
se tu či onde zapomenouti na to, že ten či
onen navrhovaný pojištěnec nebo zaměstnavatel
nemá práva pasivního.
Musím naproti tomu konstatovati, že již v listopadu
loňského roku byly vyzvány nemocenské
pojišťovny, aby navrhly po dohodě s organisacemi
zaměstnavatelským.i a zaměstnaneckými
Ústřední soc. pojišťovně
vhodné osoby, které by byly schopné zastávati
funkce, ať už správních orgánů,
ať dozorčích orgánů nebo rozhodčích
soudů. Tomuto vyzvání bylo vyhověno
a Ústřední soc. pojišťovna již
1. ledna měla návrhy ode všech nemocenských
pojišťoven. Ústřední soc. pojišťovna
znova v několika schůzích, anketách
a poradách dohodla se se zástupci jednotlivých
organisovaných složek, dokonce i s dělnickými
zástupci strany pana ministra soc. péče,
a zástupce odborově organisovaného dělnictva
této strany a její tajemník kol. posl. Petr
po dohodě, která byla v Ústřední
soc. pojišťovně v této věci sjednána,
prohlásil, že je spokojen a že ani nečekal,
že takové zastoupení bude odborovým
organisacím dělnickým strany lidové
v dohodě přiznáno. Bohužel, jmenování
potom, do kterého vložilo se v poslední době
ministerstvo soc. péče, nese pečeť,
jak jsem již pravil, naprosté nesprávnosti,
poněvadž zde nejen nebylo šetřeno úmluv
v jednotlivých nemocenských pojišťovnách,
úmluv v Ústřední soc. pojišťovně,
nýbrž nebylo přihlíženo ani k těm
základním podmínkám, totiž ku
právu volitelnosti jednotlivých navrhovaných
osob.
Jak jsme zjistili a jak včera bylo již konstatováno
v debatě, navrženy byly do některých
nemocenských pojišťoven osoby, které již
1/2 roku i 1 rok jsou mrtvy, jsou tam navrženy osoby ze skupiny
zaměstnavatelů, které nikoho nezaměstnávají,
jsou tam osoby, které nejsou zaměstnanci ve smyslu
zákona a nemají aktivního a pasivního
práva volebního. Orgán p. ministra soc. péče
podrážděně dnes odpovídá,
že je pouze jediné procento těchto osob, které
nemají práva býti zastoupeny ve výborech,
ve správních orgánech nemocenské pojišťovny.
Stačí však poukázati pouze na to, že
v jediné nemocenské pojišťovně
v Nov. Městě n. Met. ze 60 navrhovaných osob
plných 18 nemá pasivního volebního
práva a nemá tedy práva býti členem
ať již představenstva nebo dozorčího
výboru nebo rozhodčího soudu. Ale to jsou
jen ojedinělé zprávy, poněvadž
přesné statistiky o této věci nemáme.
Stačí pouze poukázati, že Ústřední
soc. pojišťovna na základě zmatků,
které vznikly jmenováním, oběžníkem
včera na rychlo vypraveným jednotlivým nemocenským
pojišťovnám nařídila, aby prozatímně
zastavily ustavování správních orgánů
až do vyřízení této náležitosti
pasivního volebního práva ministerstvem soc.
péče. Můžeme také konstatovati,
že zejména velmi macešsky bylo odbyto české
dělnictvo ve zněmčeném území.
V řadě nemocenských pojišťoven,
ovládaných Němci, kde české
dělnictvo tvoří velice značnou minoritu,
nebylo přihlíženo k oprávněným
požadavkům českého dělnictva,
aby se mu ve správách nemocenských pojišťoven
dostalo patřičného zastoupení.
Tedy s jmenováním správních orgánů
mimo stranu ministra soc. péče a snad i mimo stranu
nár. demokratickou není spokojen nikdo, nejsou spokojeni
ani zástupcové stran koaličních. Strana
republikánská má své velice odůvodněné
námitky proti jmenování těchto správních
orgánů. Svaz průmyslníků odůvodněně
protestuje proti bagatelisování, s jakým
byl při jmenování pominut. Tedy my již
několikráte jsme žádali, a to naléhavou
interpelací dne 14. června 1927, aby byly provedeny
volby nejen do nemocenský.h pojišťoven, nýbrž
i do Ústřední soc. pojišťovny,
do úrazových pojišťoven, volby do všeobecného
pensijního ústavu, prostě volby do všech
institucí sociálně politických. Bohužel,
volali jsme nadarmo. Novou naléhavou interpelací
ze dne 20. března letošního roku znovu po tom
voláme a voláme po tom znovu s této tribuny,
i když bylo přislíbeno, že volby budou
během měsíce září provedeny.
Voláme-li po tom, tedy prosíme, aby naše volání
nevyznělo na prázdno jako dosud, aby nepřístojnosti,
které se staly při jmenování správních
orgánů do nemocenských pojišťoven,
byly napraveny a aby také termín k provedení
voleb do sociálních pojišťovacích
ústavů na měsíc září
byl panem ministrem dodržen, aby konečně nemocenské
pojišťovny a všechny pojišťovací
ústavy dostaly svou řádnou správu,
řekl bych, prostřednictvím všeobecného
práva volebního a aby konečně tam
nastal žádoucí klid a pořádek
v zájmu pojištěnců a v zájmu
velkých úkolů, které sociálně-pojišťovacím
ústavům jsou svěřeny. (Výborně!
- Potlesk poslanců čsl. strany nár.
socialistické.)
Místopředseda Stivín (zvoní):
Ke slovu není již nikdo přihlášen,
rozprava jest skončena. Žádám o přečtení
došlých návrhů.
Sněm. tajemník dr Říha (čte):
1. Pozměňovací návrh posl. Bradáče,
dr Kramáře, Roudnického, Pechmana, dr Ravasze,
dr Petersilky, Windirsche, Stenzla a druhů k §u 2:
Na místě studijního roku "1926/27"
budiž u vedeno "1929/30".
V poslední řádce na místě roku
"1929/30" budiž uvedeno "1932/33".
2. Pozměňovací návrh posl. dr Schollicha,
dr Lehnerta a druhů:
§ 4 budiž nahrazen zněním:
Absolventům vysoké obchodní školy, kteří
vykonali úspěšně druhou státní
zkoušku, přísluší titul "diplomovaný
obchodník", kteří vykonali třetí
státní zkoušku "Dr. Commerc".
3. Pozměňovací návrh posl. dr Schollicha,
dr Lehnerta a druhů:
§ 5 budiž nahrazen zněním: Všem absolventům
vysoké obchodní školy, kteří
podle výnosu ministerstva školství a národní
osvěty ze dne 24. července 1925, č. 87.627/IV
"o užívání stavovského
označení ťinženýrŤ absolventy
vysoké obchodní školy v Praze", v době,
kdy tento zákon nabude účinnosti, jsou oprávněni
užívati stavovského označení
"inženýr", zůstává
toto oprávnění i dále, dokud nebude
vyřízena otázka titulu podle §u 4. Ostatně
zmíněný výnos pozbývá
současně platnosti.
4. Pozměňovací návrh posl. Bradáče,
dr Kramáře, Roudnického, Pechmana, dr Ravasze,
dr Petersilky, Windirsche, Stenzla a druhů:
V §u 6 budiž na místě data "1. září
1926" uvedeno "1. září 1929".
5. Resoluční návrh posl. Bradáče,
inž. Dostálka, dr Kramáře, Mlčocha,
dr Budaye, Hawelky, Windirsche, Stenzla a druhů:
Vláda se vybízí, aby při provádění
tohoto zákona působila k tomu, aby absolventi vysoké
školy obchodní podle dosavadních zkušebních
řádů vystudovavší, byli napříště
ve všech směrech postaveni na roveň absolventům,
vystudovavším podle zkušebních řádů
vydaných na základě tohoto zákona.
6. Resoluční návrh posl. inž. Záhorského
a druhů:
Vláda se vybízí, aby při provádění
tohoto zákona působila k tomu, aby absolventi vysoké
školy obchodní podle dosavadních zkušebních
řádů vystudovavší, byli napříště
ve všech směrech postaveni na roveň absolventům,
vystudovavším podle zkušebních řádů
vydaných na základě tohoto zákona.
7. Resoluční návrh posl. inž. Záhorského
a druhů:
Vláda se vybízí, aby urychlila postup výstavby
budov českého vysokého učení
technického v Praze na novém stanovišti dejvickém
zařazením značně větší
částky peněz, než dosud, do příštího
státního rozpočtu.
8. Resoluční návrh posl. inž. Záhorského
a druhů:
Vláda se vybízí, aby se postarala o rozmnožení
učeben České vysoké školy obchodní
v Praze nástavbou budovy nyní používané.
9. Resoluční návrh posl. dr Schollicha
a druhů:
Vláda se vybízí, aby počátkem
studijního roku 1930/31 zřídila v Ústí
nad Labem státní německou obchodní
a hospodářskou vysokou školu s tříletým
studiem a německou vyučovací řečí
jako samostatné oddělení německé
vysoké školy technické v Praze.
10. Resoluční návrh posl. dr Schollicha
a druhů:
Vláda se vybízí, aby počátkem
studijního roku 1930/31 zřídila německou
vysokou školu lesnickou, a aby peníze na to potřebné
zařadila do státního rozpočtu pro
rok 1930.
O sídle této vysoké školy lesnické
budiž jednáno s německým sněmovním
školním výborem.
11. Resoluční návrh posl. dr Schollicha
a druhů:
Vláda se vybízí, aby počátkem
studijního roku 1930/31 zřídila německou
vysokou školu výtvarného a u žitého
umění, a aby peníze na to potřebné
zařadila do státního rozpočtu pro
rok 1930.
O sídle této vysoké školy budiž
jednáno s německým sněmovním
školním výborem.
12. Resoluční návrh posl. dr Schollicha
a druhů:
Vláda se vybízí, aby počátkem
studijního roku 1930/31 zřídila na německé
universitě v Praze státní německou
báňskou fakultu a aby peníze na to potřebné
zařadila do státního rozpočtu pro
rok 1930.
13. Resoluční návrh posl. dr Schollicha
a druhů:
Vláda se vybízí, aby počátkem
studijního roku 1930/31 zřídila na německé
universitě v Praze německou zvěrolékařskou
fakultu a aby peníze na to potřebné zařadila
do státního rozpočtu pro rok 1930.
14. Resoluční návrh posl. dr Schollicha
a druhů:
Vláda se vybízí, aby počátkem
studijního roku 1930/31 zřídila německou
vysokou školu pro tělesná cvičení
a aby peníze na to potřebné zařadila
do státního rozpočtu pro rok 1930. O sídle
této německé vysoké školy pro
tělesná cvičení budiž jednáno
s německým sněmovním školním
výborem.
15. Resoluční návrh posl. dr Schollicha
a druhů:
Vláda se vybízí, aby co nejdříve
podala návrh zákona o veškerém školství,
jenž by obsahoval tyto zásady:
1. Každý národ uznává se ve státě
za nositele a správce veškerého školství.
2. Ke správě veškerého národního
školství povolávají se národní
říšské školní rady utvořené
ze zástupců dotčeného národa.
3. Říšským školním radám
přísluší zřizovati, spravovati
a pečovati o školství jakéhokoliv druhu,
i tak zvané školy menšinové.
4. Říšské školní rady, aby
opatřily nutné náklady, jsou oprávněny
předpisovati dotčeným příslušníkům
národa školní příspěvky
a od nich je vybírati.
5. Školní dozor příslušející
státu upravuje zvláštní zákon,
který zmocňuje státní úřady
naléhati na národní školní činitele,
aby dodržovali uložené jim povinnosti.
O příslušenství k některé
ve státě uznané národnosti rozhoduje
přiznání k národnosti učiněné
svobodně a bez vykonávání vlivu při
soupisu lidu.
Místopředseda Stivín (zvoní):
Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru
kulturního, p. posl. V. Benešovi.
Zpravodaj posl. V. Beneš: Slavná sněmovno!
Mohu s potěšením konstatovati z řečí,
které se připjaly k navrhované osnově
ve sněmovní debatě, že nebylo snad jediného
hlasu, který by se byl postavil proti osnově. Je
tu tedy patrno, že váha navrhované reformy
všeobecně se cítí a že není
věcných důvodů k tomu, aby kdokoli
stavěl se jí v cestu.
Se zvláštním zájmem poslouchal jsem
řeč p. kol. Simma z řad německých
nár. socialistů, který stejně jako
ostatní řečníci vyslovil se v podstatě
pro předlohu. Uvádím tu jeho slova: Strana
není proti návrhu na reorganisaci vysokých
obchodních škol v Praze. A dále ve své
řeči uvedl: "V témž okamžiku,
kdy chceme českému národu dáti, co
mu přísluší..." a promlouval dále
o požadavcích svých vlastních.
Pan kol. Simm i ostatní páni z německých
řad žádají si vlastní vysoké
obchodní školy. Pan kol. Simm podepřel
svůj požadavek odkazem k tomu, že nedostatek
vysoké obchodní školy německé
způsobuje těžké národohospodářské
škody, protože mladí adepti obchodních
věd musejí odcházeti na studie do ciziny.
Jen mimochodem chci podotknouti, že vlastně totéž
bylo za starého Rakouska, kdy titíž studenti
musili také odcházeti mimo Čechy, a přece,
jak p. kol. Simm pravil, jsou Němci nositeli nebo
spolunositeli hospodářského našeho života.
Přiznávám, že je to výsledek
německé píle, ale je to také výsledek
šťastnějších vývojových
podmínek. (Tak jest!), jimž se těšili
až do určitého data. U nás bylo daleko
hůře, neboť naši studenti nemohli do ciziny
odcházeti vůbec, protože žádné
školy takového druhu jsme nikde neměli a nemohli
by odcházeti ani dnes, kdyby jí nebylo. Mravní
opodstatnění tedy je jistě vážné
a já chci jen ukázati, že kulturní výbor
svědomitě vyslechl a vyslýchal jednotlivé
pány, kteří k programu reorganisace vysokých
škol obchodních mluvili, a v důsledku jejich
řečí a požadavků navrhl právě
onu resoluci, jež zde byla čtena, a která v
podstatě respektuje požadavky druhého národního
tábora.
Myslím tedy, že to nebyl šovinismus, na nějž
se odvolával pan kol. Schollich, nýbrž
daleko více to, co zde řekl z německých
řad, z klubu Bund der Landwirte pan kol. Hodina,
když pravil, že jde o to, abychom vytvořili ony
základní podmínky dorozumění
od národa k národu, jak on i my všichni, kdo
stojíme na půdě tohoto státu, jistě
si vážně přejeme.
Pan kol. Záhorský mluvil k věci a
já chci jen podotknouti, že podnět k resoluci,
o níž se rozhovořil, vyšel z řad
německých soc. demokratů a byl kulturním
výborem ve schůzi dne 25. července r. 1926
- tuším jednomyslně přijat.
Pan kol. Schollich ve své řeči i v
pozměňovacím návrhu, který
byl plénu předložen, mluví proti tomu,
aby se abiturientům, absolventům vysoké školy
obchodní dostával titul inženýra a žádá,
aby se jim dostalo tak zvaného promočního
práva. Chci upozorniti pana kol. Schollich a na
to, že návrh zákona prakticky již uskutečňuje
to, čeho si pan kol. Schollich ve svém návrhu
žádá, neboť § 4 tohoto zákona
uvádí, že vládním nařízením
bude vydán řád pro dosažení doktorátu
věd obchodních. Jestliže ve své řeči
znovu zdůvodňoval titul doktora obchodního,
doctor rerum comercialium, nebo jak snad by se měl budoucí
doktor věd obchodních jmenovati, trváme my
na tom, že titul inženýra lépe vyhovuje
povaze studia a účelu, pro který se student
připravuje. Je to tedy daleko více věcí
názoru, věcí liberálnějšího
pojímání široké iniciativní
funkce, která leží na budoucím inženýru
obchodních věd.
Pan kol. dr Winter velmi správně rozlišil
na jedné straně legislativní povinnost státu,
která svými zákony má vycházeti
ať soukromému, ať kolektivnímu podnikání
vstříc tím, že mu dá dostatek
vědecky školeného dorostu obchodního
na vysokých školách obchodních a na
druhé straně administrativní právo
obchodu a průmyslu a zejména kolektivních
společností pojišťovacích a jiných
k tomu, aby si z řad takto vědecky školeného
a přípravného dorostu vybíraly síly
podle své potřeby.
Pan kol. Wünsch statečně se zde potýkal
s fašismem ministerstva školství a zapomenul,
že jednáme o vysoké škole obchodní.
O reformě škol, nejenom obchodních, nýbrž
i všech škol vůbec a celého našeho
systému školského, bylo zde pověděno
velmi mnoho dobrých slov.
Upozorňuji na to, co zde mluvil pan kol. dr Macek.
Ukazoval na to, že tato osnova fakticky organisačně
již určitou reformu provádí a velmi
zajímavým způsobem dotkl se i vnitřní
reformy našeho školství. Případ,
který tu byl uveden, považuji za tak dobrý
a přiléhavý, že prosím, aby mně
nebylo bráno ve zlé, jestliže ho znovu opakuji.
Při šel továrník do obchodní
akademie a řekl v podstatě tohle: "Přijímám-li
vaše studenty, nedívám se tolik na jejich známky,
jako spíše na jejich mravnost a na jejich píli;
tomu ostatnímu se u nás naučí."
Tento případ velmi výstižně charakterisuje
a vystihuje podstatu školských reforem. Ukazuje na
to, že v našem školství školíme
sice své žáky na všech stupních
škol velmi svědomitě intelektualisticky, pamětně,
že toto intelektualistické školení sice
je také školou logického myšlení,
jak o tom velmi mnoho a správně bylo mluveno zase
na školské anketě ministerské, ale ukazuje
také na to, že ta pilnost znamená v podstatě
usměrněnou, ukázněnou vůli,
jejímuž cvičení a výchově
se v našem školství tak mnohého nedostává.
Ukazuje-li na mravnost, dotýká se to zase výchovné
vnitřní stránky našeho školství,
které si vyžaduje, abychom pro dobu demokratického
režimu státního vychovávali silné
a silnější charaktery. V tom směru velmi
mnoho bylo mluveno na školské anketě a proti
dosavadnímu školskému intelektualismu vyslovovali
se nejenom přátelé nové reformy, nové,
reformované t. zv. jednotné diferencované
školy, nýbrž skoro všichni účastníci
školské ankety, ať přináleželi
ke směru konservativnímu či ke směru
modernímu, technickému. Anketa školská
mluvila zvláště důrazně o omezení
učiva. V tom spočívá právě
největší nedostatek školského intelektualismu
našeho. Neukazovalo se tedy jen na reformu typů, n.a
organisaci našeho školství vůbec, nýbrž
vedle omezení učiva se mluvilo také pro změnu
povahy studia vůbec. Žádalo se, aby škola
nejenom vychovávala pro praktický život tak
na vysoké škole obchodní, jako na škole
vesnické, nýbrž aby byla přímo
sama již praktickým životem. A právě
kus této reformy tolik žádané je v této
osnově o vysoké škole obchodní. Ona
bude vychovávati nejenom k logickému myšlení,
ona bude vychovávati ne s tak omezenou látkou, jako
spíše rozšířeným časem
k praktickému zažití nutné látky.
Rozšíření vysoké školy obchodní
ze 6 na 8 semestrů není v podstatě ničím
jiným nežli odpovědí na tyto výtky
o přílišné materii podávaného
učiva v našich školách, a specielně
tedy na vysoké škole obchodní, kde se ty nedostatky
jevily tak markantně a často tragicky u některých
studentů v příliš dlouhé době
trávené na studiu obchodních věd.
Výsledek navrhované změny touto osnovou bude
tedy zcela takový, jaký si reformní hlasy
žádají. Neobmezuje sice látku, ale rozšiřuje
studijní čas. A celá řeč obou
profesorů vysokých škol, jak kol. Macka
z vysoké školy obchodní, tak kol. Záhorského
z vysoké školy technické, ukazovala, že
vysoká škola obchodní je via facti v boji s
přehnaným, upřílišněným
intelektualismem školským a že je si již
velmi dobře vědoma, že má praktickými
metodami vychovávati také pro praktický život.
Pan kol. Záhorský dotkl se tu jedné
velmi významné věci, která se také
ozvala z ankety školské. Naše školství
postrádá totiž filosofické i praktické
koncepce, na kterou by v demokratickém státě
mělo býti postaveno. My ve svých reformních
hlasech odkazujeme se více na to, co dělá
cizina, a méně jsme se snažili - ani naši
školští odborníci čeští,
ani němečtí, ani jiní toho dosud neučinili
- aby celému našemu systému školskému,
po jehož reformě celkové a reformě celé
soustavy školské volá také kol. inž.
Záhorský, vyšli vstříc,
jak jsem řekl, a jak znovu podtrhuji, filosofickou koncepcí
demokratického školství od školy mateřské
až po nejvyšší vědecké školení
našeho dorostu.
Zdá se, že po této stránce dala školská
anketa ministerská dobrý podnět k tomu, aby
se naši školští odborníci ze všech
řad, kteří se zabývají spíše
praktickou stránkou prováděné reformy
školské, anebo reformy, která měla by
býti provedena, vraceli k této školské
koncepci a že se nám konec konců dostane a
musí dostati filosofického založení
pro zdravý, praktický, silný, dostačující
a prospívající školský systém.
Věřím, že školská reforma,
již předvádíme v této osnově,
která je jedním krokem takové široké
reformy školské, vykoná své dobré
poslání.
Vzhledem k tomu, že řeči pánů
kolegů všech stran odnášely se nikoliv
proti materii podávané, nýbrž spíše
k jiným otázkám s ní souvisícím,
a vzhledem k tomu, že tato osnova o reorganisaci vysoké
školy obchodní došla všeobecného
souhlasu, domnívám se, že nebude nižádných
příčin, aby nebyla také v celém
znění odhlasována.
Doporučuji tedy plenu poslanecké sněmovny,
aby osnovu zákona tisk 524 ve znění zprávy
výborové přijala. (Potlesk.)
Místopředseda Stivín (zvoní):
Měli bychom přikročiti ke hlasování.
Jelikož však -došly v poslední chvíli
pozměňovací návrhy, přerušuji
schůzi za účelem přípravy hlasování
na 15 minut.
(Schůze přerušena v 1 hod. 45 min. odpol.
- znovu zahájena ve 2 hod. 10 min. odp.).
Předseda (zvoní): Zahajuji přerušenou
schůzi.
Přistoupíme ke hlasování o osnově
zákona o reorganisaci vysoké školy obchodní
v Praze (tisk 524).
Osnova má 6 paragrafů nadpis a úvodní
formuli.
Jelikož byly podány pozměňovací
návrhy, míním dát hlasovati takto:
Nejprve budeme hlasovati o §u 1 podle zprávy výborové,
neníť pozměňovacích návrhů.
O §u 2 budeme hlasovati nejprve v úpravě pozměňovacího
návrhu posl. Bradáče, dr Kramáře,
Roudnického, Pechmana, dr Ravasze, dr Petersilky, Windirsche,
Stenzla a druhů, doporučeném p. zpravodajem;
nebude-li přijata, hlasovali bychom o §u 2 podle zprávy
výborové.
O §u 3, k němuž není pozměňovacích
návrhů, hlasovali bychom podle zprávy výborové.
O §u 4 hlasovali bychom nejprve v úpravě návrhu
posl. dr Schollicha a druhů; nebude-li přijata,
hlasovali bychom o §u 4 podle zprávy výborové.
O §u 5 hlasovali bychom nejprve v úpravě návrhu
posl. dr Schollicha a druhů, nebude-li přijata,
podle zprávy výborové.
O §u 6 hlasovali bychom nejprve v úpravě návrhu
posl. Bradáče a druhů, doporučeném
p. zpravodajem, nebude-li přijata, podle zprávy
výborové.
Konečně bychom hlasovali o nadpise a úvodní
formuli zákona podle zprávy výborové.
Jsou proti přednesenému způsobu hlasování
nějaké námitky? (Nebyly.)
Námitek není. Budeme tudíž hlasovati.
Prosím paní a pány poslance, aby se posadili
na svá místa. (Děje se.)
Sněmovna je schopna se usnášeti.
Kdo souhlasí s §em 1 osnovy ve znění
zprávy výborové, nechť pozvedne ruku.
(Děje se.)