Pátek 3. května 1929

Kdo souhlasí s §em 22 podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. § 22 je schválen podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí s §em 23, nadpisem zákona, ostatními nadpisy v zákoně se vyskytujícími a s úvodní formulí zákona podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. § 23, nadpis zákona i ostatní nadpisy v zákoně se vyskytující a úvodní formule zákona jsou schváleny podle zprávy výborové.

Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona ve čtení prvém, a to ve znění souhlasném s předchozím usnesením senátu.

Čtení druhé navrhnu na pořad schůze příští.

Tím jest vyřízen první odstavec pořadu dnešní schůze.

Přistoupíme k dalšímu odstavci, jímž jest:

2. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. soudu ve Stodě v trest. věci posl. Dědiče (tisk 2152).

Zpravodajem je p. posl. Košek. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Košek: Slavná sněmovno! Okresní soud ve Stodě žádá za souhlas s trest. stíháním posl. Dědiče pro přestupek podle §u 3 a §u 19 zákona shromažďovacího.

Imunitní výbor pojednávaje o této záležitosti nedospěl k přesvědčení, že byla porušena mez poslanecké imunity a navrhuje posl. sněmovně, aby posl. Dědič k trest. stíhání vydán nebyl.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. Dědiče.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. Dědiče.

Tím vyřízen jest 2. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

3. Zpráva výboru imunitního o žádosti zem. trest. soudu v Brně v trest. věci posl. Mikulíčka (tisk 1981).

Zpravodajem jest p. posl. Tůma. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Tůma: Slavná sněmovno! Dne 5. července 1927 konal se v Břeclavi tábor lidu svolaný "Odbočkou mezinárodního všeodborového svazu sekce železničních zaměstnanců v Břeclavi".

Posl. Mikulíček mluvil též na tomto táboru a ve své řeči pronesl prý výroky, v nichž státní zastupitelství v Brně spatřuje přečin a zločin podle §u 15, čís. 1 a 3 zákona na ochranu republiky. Imunitní výbor jednaje o tomto, došel k přesvědčení, že pronesené výroky jsou frázemi, jichž komunističtí poslanci často užívají a že jimi mez poslanecké imunity překročena nebyla. Navrhuje tudíž posl. sněmovně, aby posl. Mikulíček k trest. stíhání vydán nebyl.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto k hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. Mikulíčka.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. Mikulíčka.

Tím vyřízen jest 3. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

4. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Košicích v trest. věci posl. Kreibicha (tisk 1983).

Zpravodajem jest p. posl. Tůma. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Tůma: Slavná sněmovno! Posl. Kreibich pronesl na veřejném shromáždění čsl. komunistické strany ve Smolníku, dne 19. prosince 1926 konaném, výroky, v nichž státní zastupitelství v Košicích spatřuje přečin rušení obecného míru podle §u 14, čís. 5 zákona na ochranu republiky.

Imunitní výbor jednaje o těchto výrocích shledal, že jsou sice nevhodnou a nemístnou kritikou, jaké komunističtí poslanci často před svým voličstvem užívají, že jí však nebyla překročena mez poslanecké imunity.

Navrhuje tudíž imunitní výbor posl. sněmovně, aby posl. Kreibich pro uvedený trestný čin k trest. stíhání vydán nebyl.

Předseda (zvoní): K této věci je přihlášen řečník. Zahájíme proto rozpravu.

Navrhuji podle usnesení předsednictva, aby lhůta řečnická stanovena byla 15 minutami.

Jsou nějaké námitky? (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Ke slovu je přihlášen p. posl. Mikulíček. Dávám mu slovo.

Posl. Mikulíček: Pánové! Používám této příležitosti, abych objasnil určité věci, přišel jsem poněkud pozdě k projednávání svého imunitního případu, který se odehrál před 3 dny v župě, v níž jsem zvolen poslancem, a to při oslavě 1. května ve Zlíně. (Výkřiky.) Ano, je to charakteristické, že pro urážku "Jeho Veličenstva Bati" imunitní výbor ani jednou neopomine příslušného poslance vydati soudu, když už ne všanc odsouzení trestnímu, tož alespoň poškození hospodářskému, poněvadž to je ten pravý účel.

Před 3 dny ve Zlíně odehrála se jedna z nevídaných komedií v celém kapitalistickém státě, komedií, které, možná, budou následovány i jinými fašistickými zaměstnavateli. Ve Zlíně pracuje 12.000 dělníků, ale blahobyt je tam takový, že sám důvěrník Tomáše Bati dr Gerbec musel přiznati, že ze Zlína se vystěhuje a nastěhuje každoročně 8 až 9000 osob. To mluví při dnešní hospodářské krisi za celé knihy. V tomto Zlíně, kde i české měšťácké buržoasii byl první máj roku 1918 velmi dobrou zbraní proti tehdejšímu státnímu útlaku, proti tehdejší vládě rakouskouherské, zvrhla se oslava a manifestace dělnického svátku k oslavování té nejfašističtější a nejvyděračnější kapitalistické racionalisace. První máj si vydobylo dělnictvo přes vůli všech těch, kteří měli ať hospodářskou nebo politickou moc v rukou. 1. máj byl nejen dnem Svátku práce, ale byl také vždycky dnem protestu proti vykořisťování, proti hospodářskému, politickému i kulturnímu útisku, 1. máj byl dnem, kdy pracující proletariát a poloproletariát manifestoval za své požadavky, za osvobození práce ze jha kapitálu, za 8hodinovou dobu pracovní, za všeobecné právo volební, atd. atd. Ale 1. máj na Zlínsku doznal obdobně těchže změn jako čisté učení Kristovo, toho, který hlásal rovnost před Bohem a před lidmi, doznal zprznění z řad těch, kteří dnes ve jménu jeho utiskované, týrané pracující lidi otročí, slibujíce jim odměnu za trpělivost a vzorné chování vůči vrchnosti až po smrti.

Prvního máje ve Zlíně zmocnil se jeden z těch vzorů kapitalistické racionalisace, jeden, před nímž se klaní i čsl. ministři a přímo jezovitsky odpovídají na interpelace komunistických poslanců, když tito odhalují před forem tohoto domu i před celou českou veřejností, že kapitalista, jemuž jste berní reformou slevili 15 mil. Kč ročně jenom na dani z příjmu, který na základě nedostatku zákona o obratové dani z polotovarů získává proti konkurenci dále přes 15 mil. Kč a tím slabší konkurenci ubíjí, ubíjí nejenom pracující dělnictvo, ale ubíjí také 40.000 až 50.000 dříve samostatných obuvnických mistrů. Tohoto 1. máje se ve Zlíně zmocnil ten, který využívá dnešní krise, ne průmyslové, nýbrž nezaměstnanosti. Krise průmyslové není, a kdyby se racionalisace správně užívalo ve prospěch širokých vrstev pracujícího lidu, pak by nemusila býti nezaměstnanost, ovšem musilo by se přikročiti na základě vědeckých a technických vymožeností ve výrobě k logickému snížení pracovní doby.

Jak se dnes slaví ve Zlíně 1. máj? Máme zákon o útisku a proto každý, kdo by jakýmkoli způsobem činil nátlak na spoluobčana, aby to nebo ono činil, podléhá trestu tohoto zákona o útisku. Ale jak se to dělá ve Zlíně? Dá se najevo, že všichni spolupracovníci musí přijíti 1. máje pokloniti se válečnému zbohatlíku, který před válkou neměl ani tisícinu toho jmění, které má dnes, ba že musí jako nejsvětější svátost, která se také jako taková posvátně nese, uctívati co? - Baťovu botu. A jak se to dělá, aby žádný nechyběl? Čistě jako na vojně, kráčí se v "doplrajích" a frajtři, kapráli, cuksfíři a feláci vpředu! Tovární mistři, nadmistři, správci bedlivě sledují ten oddíl za nimi kráčející, jestli jim jediný dělník nechybí a když chybí, co následuje? Uvedu jeden konkrétní případ dělnice Marie Zedníkové, 35 let staré, která 13 roků pracovala v tomto závodě bez jakékoliv pokuty, ale poněvadž šla na 1. máj komunistický a nešla uctívati Baťovu botu, za 14 dní po prvém máji dostala z práce výpověď. Prosím, tomuto švindlu s 1. májem jdou se dnes klaněti nejen z nucení před ztrátou existence dělníci, ale i pánové - viděli jsme ve společnosti Baťových spolupracovníků a pomahačů - jako státní zástupce z Uherského Hradiště, vrch. radové zem. soudu a ministerští radové z Prahy. Tak daleko už pokročilo to podlézání tomu, který dovede na základě vykořisťování širokých mas pracujícího lidu shromažďovati miliony.

Ale co hlavního: Ve Zlíně přes to, že jsou tam obě reformistické socialistické strany organisovány, přes to, že dokonce v obecních i zemských a okresních volbách strana českých socialistů vzala Baťovce, jako takové označené, na kandidátky - mohu posloužiti, ten a ten český socialista, ten a ten Baťovec - a tato strana, která dala mandáty do okresu Baťovcům a zřízencům, neodvážila se veřejně ve Zlíně oslavovati 1. máj, nýbrž dělaly ho obě strany za zavřenými dveřmi. Jedině my, přesto, že se po nás vozí a že odnášíme risiko boje protikapitalistického, pořádáme každoročně veřejný projev, jak jsme si ho za 40 let vybojovali na kapitalistické společnosti. A co udělala správa místní dráhy Otrokovice-Zlín-Vizovice? Bylo dojednáno s okresní politickou správou, že komunisté budou míti projev o  1/29 hodině, který skončí o 10. hodině na hlavním náměstí a že Baťovci, poněvadž duch 1. máje, který 40 let ovládal masy dělnické, je přímo kompromitován touto Baťovou oslavou, budou míti oslavu od 10 do 12 hod. nebo pokud bude trvati.

Máme jízdní řád. Podle jízdního řádu odjezd pravidelného vlaku z Malenovic, z mé obce, která je vzdálená 5 km od Zlína, má odjeti v 8 hod. 20 min. a má přijeti v 8 hod. 36 min. do Zlína. Já byl stanoven jako referent a měl jsem dosti času, poněvadž předcházející vlak jede o 2 hodiny dříve. Ale, čeho jsme byli svědky? Vlak, který měl zastaviti u nás v obci, kde nás čekalo přes 200 osob, aby se zúčastnili projevu komunistického, a 700 těch, kteří se chtěli zúčastniti projevu Baťovců, v naší obci se nezastavil. Na mou telefonickou a osobní urgenci u přednosty stanice bylo mně sděleno, že napřed se musí poslati zvláštní vlak s Baťovci a my že můžeme čekati! Prosím, aby se vyhovělo takovému nabobu, tak se poruší platný jízdní řád. Vážení přítomní! Co to máte za právní řád, co to máte za právní jistotu zde, když námi, kteří jsme musili nastoupiti o  1/29 hodině podle ujednání, náš vlak zastavíte a správa místní dráhy pošle napřed Baťův vlak s těmi, kteří měli dosti času nastoupiti o 10. hod. a pak za hodně později vyšle vlak náš, takže naši lidé přijdou na náměstí o  1/210. hod.? To je první případ v republice. Možná, že bude-li tato sněmovna existovat za 2 léta, budou míti, ať už komunisté nebo jiní zástupci dělničtí, kteří zde budou místo komunistů, příležitost poukázati na více takových případů. Myslím, že je hlavně na těch, kteří zastupují dělnické masy, ať politicky organisované křesťansko sociálně, reformisticky nebo jakkoliv jinak, aby proti takovémuto vyloženě fašistickému jednání, přímo znemožňujícímu a poškozujícímu dělnický protibaťovský projev a proti takovému zlomyslnému a darebáckému porušování jízdního řádu protestovali.

Podáváme interpelaci v této věci a jsme jen zvědavi, zdali ten pan živnostenský poslanec a ministr Najman, který se bije pro toho, který ubijí existenci 60.000 samostatných živnostníků, bude tak fixlovat, jako fixloval v případě falešného, přímo bych řekl, v neprospěch státní pokladny zločinného deklarování 204 vagonů štěrku, při němž stát byl zkrácen o 60.000 Kč.

Pánové, až se bude moje nová imunitka projednávat, přinesu vám podrobný statistický materiál. Soud uznal, že je možno na novou silnici, která se staví, nasypati najednou 48 cm štěrku. Poněvadž já jsem musil býti odsouzen a Baťa osvobozen, musily se takové pitomosti přiznati i u čsl. soudu. (Posl. Krejčí ukazuje řečníku výtisk "Rudého Práva" s inserátem fy Baťa.) To není moje věc. Já z těch inserátů nemám nic.

Končím. Považoval jsem toto zde za svou věc připomenouti a prohlašuji, nestane-li se v tomto případě náprava, že budeme musiti použíti prostředků ostřejších.

Předseda (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen. Rozprava je skončena.

Dávám slovo k doslovu p. zpravodaji posl. Tůmovi.

Zpravodaj posl. Tůma: Slavná sněmovno! Pan posl. Mikulíček ve své řeči neuvedl nic, co by mělo nějakou souvislost s projednávaným předmětem pořadu. Musím tudíž opakovati týž návrh, jaký jsem již ve své zprávě uvedl.

Předseda: Pan zpravodaj navrhuje jménem imunitního výboru, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. Kreibicha.

Kdo s tímto návrhem p. zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. Kreibicha.

Tím vyřízen je 4. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

5. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Litoměřicích v trest. věci posl. dr. Sterna (tisk 1984).

Zpravodajem jest p. posl. Tůma. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Tůma: Slavná sněmovno! Stát. zastupitelství v Litoměřicích učinilo návrh na vydání posl. dr Sterna pro zločin podle §u 15, č. 3 zákona na ochranu republiky, spáchaný řečí na schůzi konané v Ústí nad Labem dne 15. října 1927.

Imunitní výbor jednaje o výrocích pronesených na této schůzi, došel k přesvědčení, že výroky ony jsou frázemi, jichž komunističtí poslanci často slovem i tiskem užívají a že mez poslanecké imunity tím překročena nebyla.

Navrhuje tudíž posl. sněmovně, aby posl. dr Stern pro uvedený trest. čin k trest. stíhání vydán nebyl.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby poslanecká sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. dr Sterna.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. dr Sterna.

Tím vyřízen jest 5. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

6. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. soudu pro přestupky v Praze v trest. věci posl. Krejčího (tisk 1985).

Zpravodajem jest p. posl. Al. Beneš. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Al. Beneš: Slavná sněmovno! Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. soudu pro přestupky v Praze za souhlas s trest. stíháním posl. Krejčího. (Přestupek podle §§ 488, 491 tr. zák. a čl. V zákona čís. 8 ř. z. z r. 1863.)

Posl. Krejčí jest obviňován, že v telefonickém rozhovoru dopustil se shora jmenovaných přestupků urážlivými výroky, jichž prý užil vůči tajemníku Státního pozemkového úřadu JUC Frant. Mrkvanovi. Jak ve spisech je uvedeno, jednalo se o příděl zbytkového statku resp. usedlosti, která měla býti přidělena jinému žadateli, než jak byl posl. Krejčí informován.

Ježto žalovaný uváděl konkrétní případ, kdy jistý pan rada Státního pozemkového úřadu, ač sliboval, také mu čestné slovo nedodržel, což odsoudil v rozčilení výrokem, že má jeho čestné slovo cenu jako u cikána, dále, že v jmenovaném úřadě nelze najíti právo, spravedlnost, slušnost, cit a lidskost atd., shledává imunitní výbor v citovaných výrazech sice přes určitou míru ostrou kritiku počínání si úřední osoby, avšak posuzujíc celý případ i se strany druhé, nemůže dle povahy věci imunitní výbor shledati v tomto případě překročení rámce poslanecké imunity a navrhuje, aby posl. Krejčí sněmovnou vydán nebyl.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby poslanecká sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. Krejčího.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. Krejčího.

Tím vyřízen jest 6. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

7. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Košicích v trest. věci posl. dr Korlátha (tisk 1987).

Zpravodajem jest p. posl. Al. Beneš. Dávám mu slovo.

Zpravodaj Al. Beneš: Slavná sněmovno! Hlav. stát. zastupitelství v Košicích žádá za vydání k trest. stíhání posl. dr Korlátha pro přečin urážky na cti, které prý se dopustil výrokem, jak ve spisech uvedeno "Po té již ne", který prý pronesl při zasedání rozhodčího soudu "Maďarské národní strany" v Berehově vůči Jarossu Juliusu, obuvníku v Perečíně, jakožto žalobci, když vznesl po skončeném jednání vůči posl. dr Korláthovi ještě protižalobu a týž se chtěl s jmenovaným podáním ruky rozloučiti.

Imunitní výbor neshledal v tomto výroku přečin takové povahy, jenž by se vymykal z mezí poslanecké imunity, a navrhuje posl. sněmovně, aby posl. dr Korláth k trest. stíhání vydán nebyl.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíháni posl. dr Korlátha.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. dr Korlátha.

Tím vyřízen jest poslední, 7. odstavec pořadu.

Zjistil jsem nahlédnutím do stenografického protokolu, že p. posl. Mikulíček ve své řeči užil hrubě urážlivých slov o panu ministru železnic. Volám jej za tyto urážky k pořádku.

Prve než přikročím k ukončení schůze, rozhodneme hlasováním podle §u 69 jedn. řádu, zda a kdy jest zahájiti rozpravu o interpelacích, označených za naléhavé, které rozdány byly ve 195. schůzi posl. sněmovny dne 26. dubna 1929.

Jsou to tisky:

2012. Naléhavá interpelace posl. Zeminové, Pechmanové, dr Klapky, Špatného a druhů vládě republiky Československé o nutné okamžité pomoci trpícím dětem a mládeži, jakož i nezámožným rodinám v Československé republice.

2013. Naléhavá interpelace posl. Zeminové, Mikuláše, Špatného, dr Klapky a druhů ministrům zemědělství, vnitra a školství o nezbytném zvýšení ochrany z pěvného a užitečného ptactva, jakož i o zvýšené ochraně užitečné polní a lesní zvěře v kritickém letošním roce.

2018. Naléhavá interpelace posl. inž. Junga, Knirsche a druhů vládě o mimořádných opatřeních ke zmírnění katastrofálních následků nynější zimy.

Žádám za přečtení petitů.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP