Pátek 7. června 1929

Tyto iluse o skvělém odzbrojení v Anglii za vlády Macdonaldovy sám Macdonald již poněkud ochladil, a když dnes Macdonald přijde a uzná Sovětské Rusko pokládám to za dobře možné, jestliže mu to buržoasie dovolí, neboť nedovolí-li mu to, nebude to moci udělat, a pravděpodobně mu to dovolí. (Posl. Schweichhart [německy]: Půjde se zeptati pana Sterna, co má dělat!) Nepůjde se ptáti ani pana Sterna, ani pana Schweichharta a nebude potřebovati ani takových duchaplných výkřiků. S takovými důvody věc se světa nesprovodíte. Můžete tvrditi, že Macdonald může dělat něco, co se nehodí buržoasii? I se stanoviska parlamentního kretenismu, na němž stojíte, může ho tato liberálně-konservativní většina každého dne poslat k čertu. Ale i kdyby byl dobyl většiny při těchto volbách, jest tento člověk, který dovede tak krásně vypravovati, jak vypadá králův župan - a řekněme, že by měl většinu a že by chtěl něco pro dělnictvo udělat a že by měl celou moc v rukou - jest způsobilý, aby to provedl? Buržoasie by vynaložila svou veškerou hospodářskou moc, prováděla by sabotáž a vyvolala by povstání. Jest Macdonald mužem, který by rozpoutal občanskou válku? Nikoliv, ustupuje, dělá politiku buržoasie a až se jí to hodí, zažene ho. I kdyby byli dostali o několik mandátů více, měli bychom, a po této stránce bylo by to velmi poučné, tutéž občanskou vládu jako nyní, právě tutéž občanskou vládu, která připravuje válku jako nyní, právě tutéž vládu, která bude bojovati proti Sovětskému Rusku. Ale odváží se Macdonald třebas jen říci, že Indie má býti svobodná? Nevyšle tam vojsko proti 300milionovému národu, který jest potlačován imperialisty, bude jen na chvíli kolísati, dojde-li ke konfliktu se Sovětským Ruskem? Což neprohlašuje Macdonald každého dne stokrát... (Posl. dr Dérer: Veď nikto nevede válku proti Rusku! Čo je to za bláznivú myšlienku?) Prozatím ano. Anglie zahajuje již boj proti Sovětskému Rusku na příklad v Afganistáně atd. To jsou již malé části války. Anglie prozatím bojuje v Číně a bude bojovati i dále, i když bude u vlády Macdonald. Nyní přicházím k důležité kapitole. My, komunisté jsme toho mínění, že boj proti válce nezačíná teprve tehdy, když válka vypukla - u soc. demokratů jest tomu jinak, proti válce mají jen fráze, ale část jich jest již nyní pro válku. (Posl. Schweichhart [německy]: Nadávání není žádný důvod!) Myslíte, pane Schweichharte, že takovýmito špatnými vtipy přesvědčíte jediného dělníka? Já nenadávám, uvádím skutečnosti, přednesl jsem citáty. To není nadávání. Vy neumíte nic jiného než mluvit o přímých diktátech Moskvy, o Sternovi, který nemá důvěry. My však získáme dělníky jistě, poněvadž uvádíme skutečnosti a vývoj mluví pro nás. (Posl. Krumpe [německy]: Vždyť se navzájem vyhazujete!) Jak dlouho chcete žít z této ideje, mluviti o krisi v naší straně? Vylučujeme ze strany vše nezdravé. (Posl. Krumpe [německy]: Hrome, ale musí to být nemoc! - Veselost na pravici.) Milý příteli, zrození strany, kterou potírá buržoasie a reformisté, kteří stále ještě mají moc v rukou, není vždy lehká věc. Jest to dobrá věc, která potřebuje dlouhého času. V Rusku se říkalo totéž, v Rusku, kde bolševismus prošel desíti a více takovýmito krisemi, se řeklo: "Budete se tak dlouho ozdravovat, až vyletí poslední!" (Výkřiky posl. Krumpeho.) Nechte mne přece, abych odpověděl na jedno zvolání! Tato strana, o níž se 14 let říkalo, že poslední vyhodí sám sebe, vyhodila velkostatkáře, kapitalisty, cara, Kerenského a celou tu pakáž vykořisťovatelů a dnes vládne v Rusku dělnická třída sama jako jediná na světě. Tedy takovýmito věcmi ani nezpůsobíte u nás zmatek, ani nic nepořídíte.

Chci nyní mluviti o důležitější věci, totiž o tom, jak to bude u nás vypadati, dojde-li skutečně k válce. Řekl jsem již, že my, komunisté, musíme mluviti o těchto věcech ještě před válkou, poněvadž to patří k boji proti válečnému nebezpečí, abychom již nyní řekli dělníkům, jak to bude ve válce vypadat. Vezměme na příklad, že by Československo bojovalo proti Horthyho Maďarsku. (Posl. Schweichhart [německy]: Mluvte raději o talmudu!) To je zvláštní důvod pro Marxistu! Nic věcného nemohu v tomto důvodu odhaliti. (Posl. Krumpe [německy]: Tak co je s talmudem? Vy si necháte všechno říci!) Nechám si všechno říci, ale mám také na vše správnou odpověď. Mohu jen říci, že toto zvolání z úst marxisty nebo volnomyšlenkáře zní podivně. Pane Schweichharte, vy mi nezabráníte, abych mluvil o něčem, o čem mluviti chci. Co tedy v takovéto válce Československa s Horthyho Maďarskem řekne dělníkům na příklad pan Schweichhart? (Posl. Schweichhart [německy]: Jsem zvědav, co byste vy řekl!) Nikdy nebudu říkat to, co budete říkat vy! (Posl. Krumpe [německy]: Co říkal Kreibich za války?) Pravděpodobně něco nesprávného, to se již stává. Soc. demokrati, vypukne-li válka, budou říkati: "Zde demokracie, tam fašismus." Čeští soc. demokrati budou říkati: "Naše národní svoboda jest ohrožena." Ale dožijete. se podivuhodného divadla. V téže době, kdy se dělníkům prohlašuje, že zde jest demokracie a na druhé straně fašismus, budou maďarští soc. demokrati vypravovati maďarským dělníkům právě opak. (Posl. Krumpe [německy]: Co prohlašovali komunisté při mobilisaci? Co tehdy řikal Kreibich?) Najednou vám to napadá. Pravděpodobně řekl leckterou hloupost. Všichni jsme již mluvili lecjakou hloupost. Milý pane, proč jste při těchto věcech tak nervosní? Zdá se to tedy býti důležitá otázka, kterou jsem zde rozvířil, proč se právě vy tak rozčilujete pro český stát? Tedy, jak již řečeno, maďarští sociální demokrati řeknou: "Hajte naši vlast, které bylo v násilném míru způsobeno tolik bezpráví, hleďte toto bezpráví opět napraviti a pak uděláme pořádek s fašismem, bude to poslední válka." Tak budou mluviti maďarští sociální demokrati a budou podporovati Horthyho. [Další věty byly usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 7. června 1929 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučeny z těsnopisecké zprávy. Viz str. 54 této těsnopisecké zprávy.] Právě to jest příčinou, proč veškerý imperialistický svět jest naplněn záštím proti sovětskému Rusku a proč dělníci celého světa jsou plni sympatií a nadšení pro tento stát. Bude mnoho dělníků - a po této stránce máte pravdu, tu se naše strana skutečně dopustila těžkých chyb při poslední mobilisaci - kteří řeknou: Máme už dost války, čert ať vezme tyto kapitalisty, nebudeme již bojovati pro tuto zem. Vyskytnou se také Němci, Slováci a Maďaři, kteří řeknou, nechť naši ministři spolupracují při národním potlačování ve vládě, aby také mohli býti hospodářskými spoluvykořisťovateli. Ale my, dělnické masy těchto potlačených národů, nemáme zájmu bíti se za ty, kteří nás potlačují. U nás se vyskytne mnoho lidí, kteří to uznají a také řeknou [Další věty byly usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 7. června 1929 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučeny z těsnopisecké zprávy. Viz str. 54 této těsnopisecké zprávy.], aby celý tento systém, který způsobil válku, zmizel. Proto bojujeme proti pacifismu, poněvadž pacifismem mají býti dělníci ukonejšeni a tak zůstává při válkách, při nichž mnoho milionů lidí padne pro účely vykořisťování. Ale nejsou-li dělníci pacifisté, jestliže v pravé chvíli dovedou bojovati, pak může býti celý tento systém fašismu odstraněn a zaveden stav, kdy již nebude válek. Budeme to ovšem především říkati dělníkům, kdyby se imperialisté chystali napadnouti útočiště světového proletariátu, prvý dělnický a rolnický stát. Chápu již, že buržoasie zamýšlí napadnouti sovětské Rusko, poněvadž si to naprosto nechce dáti vzíti a také Macdonald nebude to moci dělati jinak. Šestinu světa vzali tomuto panstvu, jemuž svět se stal příliš úzkým - také náš kapitalistický tisk mluví o odbytových potížích, o nutnosti hledati nová odbytiště - šestinu celého světa odňali tito proklatí bolševici kapitalistickému vykořisťování. Tam, v sovětském státě jsou všechny národy osvobozeny, tam je také německá republika, tam nejsou národové potlačováni. Sovětský stát vzdal se dobrovolně všech přednostních práv v Číně, Indii atd. Tu koloniální otroci také vidí, že může existovati národní osvobození, že by sta milionů dělníků a sedláků mohlo volně dýchati, také v Číně a koloniálních státech by procitli a vědí, že dnes již pouhá existence sovětského státu jest pro ně ohromnou oporou, poněvadž je povzbuzuje proti potlačování anglické říše vykořisťovatelů, anglického imperialismu. Proto říká tam MacDonald, zde Schweichhart, že Rusko provokuje Anglii k válce. Ano, ruská revoluce jest tím spoluvinna, osvobození ruského dělníka jest skutečně vinno, že boj potlačených národů oživl. Do té míry jest pouhá skutečnost existence sovětského Ruska ohrožením celého imperialismu vůbec. Ale že mu to vytýká sociální demokrat a tímto důvodem štve dělníky proti dělnickému státu, svědčí, jakou úlohu jest ochotna hráti soc. demokracie, II. internacionála v době válečných převratů a světové revoluce.

Tak věci vypadají a vidí-li dnes svět, že v Sovětském Rusku mzdy rok co rok stoupají o 6, 7 a 10% a že výroba tam stoupá takovým tempem, jako ani v bohaté Americe, vidí-li svět, že se v Sovětském Rusku zavádí sedmihodinová doba pracovní.... (Posl. Schweichhart [německy]: Bylo by dobře, kdyby to bylo pravda!) Milý příteli, přečtěte si přece jednou kapitalistického zpravodaje Šroma, který sice v mnoha směrech Sovětské Rusko pomlouvá, ale nezapírá aspoň skutečnosti a nezkrucuje je v pravý opak jako sociální demokrat, potřebuje-li toho proti Sovětskému Rusku. To bude také působiti na dělníky celého světa. Ovšem, angličtí dělníci, jichž statisíce jest bez práce a jejichž mzdy jsou snižovány, nezůstanou lhostejní, uhlídají-li, jak také tam se začíná s racionalisací a jak se v celém světě zhoršuje situace dělníků, že jen v jediné zemi dělníků stává se život lepší. (Výkřiky.) Táži se vás, můžete mi jmenovati zem, kde vládnou agrárníci, můžete mi jmenovati zem, kde sedláci dostali půdu velkostatkářů zadarmo? (Posl. Krumpe [německy]: Za to jim berou veškeré obilí!) Nikoliv, tyto časy již minuly. To bylo v občanské válce, kdy to bylo nutné. Dnes se za obilí platí. Můžete mi jmenovati zemi, kde třetina sedláků neplatí vůbec daně? Jak je to u nás? Můžete mi jmenovati zem, kde sedláci dostávají traktory a všechny pomůcky od vlády a kde se o ně pečuje tak, jako v Sovětském Rusku? Dělníci a sedláci přes všechny agrárnické fráze zde u nás přece jen vidí, že proletářské Sovětské Rusko činí pro sedláky stokrát víc, než je tomu zde, kde se nyní vládne proti nim. Vidí-li dělníci, že se jejich situace rok od roku, měsíc od měsíce lepší, vidí-li dělníci, že závory, které je odlučovaly od kultury, byly proraženy, nelze se diviti, připravuje-li se válka proti Sovětskému Rusku. Sám jsem viděl, jak v Kramářově vile na Krimu jsou léčeni nemocní sedláci. Veškeré zámky a vily na Krimu jsou obydleny dělníky a sedláky. Všechny lži a pomluvy nic nepomohou, pravda proniká, že totiž Sovětská republika znamená osvobození pro dělníky na celém světě. Proto veškerý kapitalistický svět, i když MacDonald stojí v čele jedné jejich říše, jest před rozporem: buďto ubijeme tohoto nebezpečného nepřítele imperialistického světového systému nebo jsme ztraceni. A poněvadž II. internacionála právě tak jako buržoasie obává se zhroucení světového imperialismu a vzplanutí proletářské světové revoluce, proto postupuje také v této otázce s imperialisty společně a připravuje se bojovati proti Sovětskému Rusku. Kdyby k tomu došlo, pak bychom dělníkům řekli ještě více než dosud, oč v takovéto válce jde. Nejde pak již jen o to, aby byla poražena vlastní kapitalistická vláda jako v každé válce imperialistických států mezi sebou, nýbrž o to, že válka jest imperialistická jen na jedné straně, na druhé straně však jest válka za osvobození, válka za naše vlastní zájmy. [Další věty byly usnesením předscdnictva posl. sněmovny ze dne 7. června 1929 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučeny z těsnopisecké zprávy. Viz str. 54 této těsnopisecké zprávy.] Řekneme jim, že při tom každý prostředek jest správný, aby se dopomohlo Sovětskému státu v tomto boji k vítězství. (Posl. Červinka: Při první ráně by jim maminka vytírala kalhoty!) Milý příteli, českým vojskům, když vpadla do Maďarska, byly kalhoty řádně natřeny. [Další věty. byly usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 7. června 1929 podle §u 9, lit m) jedn. řádu vyloučeny z těsnopisecké zprávy. Viz str. 54 této těsnopisecké zprávy.] Jestliže dnes imperialistický svět vytáhne proti sovětskému Rusku, znamená porážka imperialistického světa osvobození dělnické třídy na celém světě. Kdyby se mělo podařiti, což jest však nemožné, aby kapitalistické, imperialistické státy porazily sovětské Rusko, pak nezavládla by tam demokracie, právě tak jako se to stalo v Maďarsku. Sám jsem četl článek, v němž soc. demokrat psal: Mýlili jsme se, pomáhali jsme Dohodě, aby v Maďarsku byla svržena diktatura, poněvadž jsme věřili, že tam bude zavedena demokracie. Došlo však k diktatuře Horthyho. (Místopředseda dr Buday zvoní.) Také Kautský vypravuje: V Rusku vybudujeme demokracii násilím. Místo toho byl by tam však zaveden carismus a v Rusku nastala by nejstrašnější fašistická reakce, jak si jí nedovedeme vůbec ani představiti, ale i na celá desítiletí na celém světě pro všechny pracující lidi na světě. Kdo to skutečně poctivě myslí s pracujícími lidmi, musí jim říci... (Výkřiky posl. Krumpeho.) Ten musí jim říci, co znamená sovětské Rusko pro dělníky celého světa. To jim musí říci. Kdo jim to neřekne... (Posl. Krumpe [německy]: Podporujete jen vládu židů v Rusku!) Vidíme již německé vládní strany. [Další věty byly usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 7. června 1929 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučeny z těsnopisecké zprávy. Viz str. 54 této těsnopisecké zprávy.] (Posl. Krumpe [německy]: Co všechno nevíte!) To jest jasné, jinak byste se tak nerozčiloval. Hleďte, když Německo bylo ve válce s Ruskem, německá buržoasie nikoliv nerada viděla, když dělníci dělali v Rusku revoluci. Kdyby byli skutečně stáli jen na tomto národním stanovisku, jež masám lživě předstírají, musilo by jim přece býti vhod, kdyby ve státě, který potlačuje jejich národnost, dělníci nebyli takovými přáteli obrany vlasti. (Výkřiky posl. Krumpeho.) Proč se rozčilujete? To ukazuje, že celá národní otázka jest pro vás jen podvod a licoměrnictví. Oč vám jde, jest udržeti kapitalistický stát jako nástroj moci k vykořisťování lidu. K tomu účelu spolupracujete o potlačování vlastního národa. [Další věta byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 7. června 1929 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy. Viz str. 54 této těsnopisecké zprávy.]

Místopředseda dr Buday (zvoní): Prosím pána řečníka, aby skončil.

Posl. dr Stern (pokračuje): [Další věta byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 7. června 1929 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy. Viz str. 54 této těsnopisecké zprávy.] I nejhorší nepřítel, přemýšlí-li poctivě o těchto věcech, nemůže pochybovati, co znamená pouhá existence sovětského Ruska pro pracující lidi na celém světě. Jestliže soc. demokrati přesto, že to vědí, pomáhají v celé té štvanici a ostouzení - a nyní se jim dostalo podpory likvidátorů - proti Rusku, jestliže...... (Různé výkřiky poslanců něm. soc. demokratické strany dělnické.) Nadáváte Sovětskému Rusku. Vy jste neposlouchali. Nejdříve jsem uváděl Kautského, kde řekl: "Jako carismus" nebo Pavla Leviho, který staví Sovětské Rusko na stejný stupeň s Italií.

Místopředseda dr Buday (zvoní): Upozornujem pána rečníka, že rečnícka lehota už prešla..

Posl. dr Stern (pokračuje): Jestliže my II. internacionálu.... (Posl. Krumpe [německy]: I kdybyste mluvil ještě dvě hodiny, neokrášlíte to zbrojení sovětského Ruska!) Pro vás nemluvím, mluvím pro dělníky. Neboť každý člověk, který jasně posuzuje věci, musí pochopiti, jaký ohromný význam má Sovětské Rusko pro pracující lid na celém světě, co to pro pracující znamená, jestliže Sovětské Rusko v takovémto konfliktu zvítězí a co by mohlo znamenati, kdyby bylo imperialisty poraženo. Jestliže II. internacionála přes to štve proti Sovětskému Rusku, jak jsem zde prokázal skutečnostmi, citáty a několika slovy sociálních demokratů, a pomáhá připravovati válku, dokazuje to, že se stala částí buržoasie, že její vůdcové a její aparát stojí dnes v jedné frontě pro zachování kapitalistické soustavy. Ale to jim nepomůže. Tvoří se jiná jednotná fronta, jednotná fronta komunistů a nekomunistů, sociálních demokratů a indiferentních, jimž vysvětlujeme, aby pochopili, co jest v jejich zájmu. Tato fronta se ukáže 1. srpna. Ukáže se již před 1. srpnem. (Různě výkřiky něm. soc. demokratických poslanců.) Vaše štvaní, jako bychom 1. srpna (Výkřiky posl. Schweichharta.) chtěli dělati puč, mine se cílem. Vysvětlíme dělníkům, že v této chvíli nejde o ozbrojené povstání, pro to nejsou v této chvíli podmínky. Vysvětlíme dělníkům, že jde o boj za cíle, které chápe každý správně i sociálně-demokratický dělník (Různé výkřiky na levici.), o boj proti imperialistické válce, proti ohrožení Sovětského Ruska. 1. srpna nebudeme dělati žádný puč, ukážeme jen, že si nedáme vzíti právo na ulici a ukážeme to také již před 1. srpnem a milý pane Schweichharte, budeme to dělat lépe než o rudém dni. Víme velmi dobře, jakých chyb jsme se dopustili o rudém dni. Bylo to řečeno veřejně a řekli jsme si to sami. (Výkřiky posl. Dietla.) Proč mluvíte proti tomuto 1. srpnu? Mluvíte pro imperialistickou válku! (Místopředseda dr Buday zvoní.)

1. srpen slouží zcela jasně boji proti imperialistické válce. To jest heslo, které vydáváme, ale právě proto, poněvadž je to boj proti imperialistické válce, štvete proti tomuto 1. srpnu, proto křičíte: "Nový rudý den, puč" atd. a zároveň chcete volnou ruku pro Zörgiebely ve všech zemích, kteří dají za to dělníky zastřeliti, za to, že bojují proti imperialistické válce, právě tak, jako jste v Berlíně opatřili tento propustný list, když dělníci hájili 1. květen. Jest to snad také puč, jestliže dělníci prohlásí: My chceme vyjíti 1. května na ulici? Neřekl již Bebel, že by byl každý zbabělcem, kdo by pro nebezpečí, které z toho hrozí, nehájil takového práva dělníků? Co však jest soc. demokrat, který dělníky, kteří se řídí těmito slovy Bebelovými, dá postřílet a který píše články, v nichž dělníci, kteří bojovali za své právo, jsou líčeni jako zločinci a Zörgiebelové jako hrdinové?

Místopředseda dr Buday (zvoní): Vyzývam pána rečníka, aby skončil svoju reč.

Posl. dr Stern (pokračuje): 1. srpna nebudeme dělati žádný puč, nýbrž ze všech důvodů, které jsem vyložil, budeme vésti boj proti imperialistické válce, jejž nelze vésti jinak, než zároveň jako boj proti II. internacionále. Ale byli bychom licoměrníky, kdybychom říkali, že bojujeme proti válce a při tom bychom nechávali stranou nejnebezpečnějšího nepřítele při připravování války a dělníky před ním nevarovali. To bychom pomáhali připravovati válku. Proto 1. srpna žádný puč. [Další věty byly usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 7. června 1929 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučeny z těsnopisecké zprávy. Viz str. 54 této těsnopisecké zprávy.] (Souhlasy a potlesk komunistických poslanců.)

Místopředseda dr Buday (zvoní): Ďalej má slovo pán posl. Hrušovský.

Posl. Hrušovský: Veľactená snemovňa! K prehláseniu pána min. predsedu za klub poslancov strany čsl. nár. socialistov prehovorili už kolegovia Špatný a Netolický a v dostatočnej miere posvietili na pomery, aké panujú v našej armáde. Ja prítomne chcem sa zaoberať prostredím, ktoré keď i nezapríčiňuje, ale dozaista napomáha vyskytovanie sa zrady a vlastizrady v tomto štáte.

1. januára minulého roku jeden člen tejto snemovne, člen vládnej strany, v úradnom orgáne svojej strany, v časopise medzi slovenským ľudom najrozšírenejšom, v "Slovákovi", uverejnil článok pod záhlavím: "Vacuum juris", v ktorom pripravoval a preparoval slovenský ľud ku vzbure proti nášmu štátu, k odpieraniu platenia daní, k odporu proti úradom a súdom republiky a k odporu proti československej armáde. Keď tu s tejto tribúny s kol. dr Dérerom poukazovali sme na vážné nebezpečie, ktoré z takýchto výziev pre náš štát plynie, vtedy ujal sa slova tiež vodca jednej z vládnych strán, štátotvorných strán, býv. min. predseda republiky Československej, býv. náš delegát na parížskej mierovej konferencii, pán posl. dr Kramář, a vyhlásil článok poslanca dr Tuku za nevinnú filozofiu.

Pripomínam však, veľactená snemovňa, že tak kol. dr Dérer ako i ja prišli sme proti dr Tukovi s konkrétnymi obvineniami a na základe nezvratných dökazov označili sme ho za exponenta budapešťských, nášmu štátu krajne nepriateľských vládnych kruhov, ktorý vedel vlúdiť sa do slovenskej politiky s drzosťou, neznajúcou hraníc. Vyzvali sme posl. dr Tuku opätovne, aby tvárou v tvár, zoči-voči odpovedal na naše obvinenia, ktoré vniesli sme proti nemu, apelovali sme na jeho osobnú česť, ak cíti sa byť čestným mužom, aby na naše ťažké obvinenie reagoval. Pán dr Tuka zprvu dôsledne mlčal, vyhýbal sa plenu snemovne, až konečne po dlhom otáľaní krátko vyhlásil, že so vztýčenou hlavou pôjde pred súdny tribunál.

Je dostatočne známo, aké boje musely byť podniknuté, aby slovenská ľudová strana odhodlala podrobiť sa vydaniu dr Tuku k súdnemu stíhaniu. Je dostatočne známo, že strany vládnej koalície po celé mesiace trpely, aby človek, ktorého ich vlastné časopisecké orgány označovaly za špiona, sotrvával v lone vládnej koalície.

Pánovia! Už tento stav stačil k tomu, aby svodom prístupní jednotlivci z obyvateľstva tohoto štátu brali na ľahkú váhu primeranú povinnosť štátneho občana, t. j. vernosť k svojmu štátu. Vládnou väčšinou tolerovaná Tukovina musela sa stať teplou hradou, parenišťom vlastizrady a špionáže.

Musíme zdôrazniť tú okolnosť, že hnus a odpor proti činnosti dr Tuku neprejavoval sa snáď jedine v radách štátotvornej opozície. Boli to i niektorí poslanci samotnej ľudovej strany, ktorí vehementne žiadali proti Tukovi zakročiť. Bol to tiež predseda nár. dem. strany na Slovensku dr Milan Ivánka, verný a čestný slovenský muž, ktorý vzdor povrchnému prehláseniu zle orientovaného vodcu svojej strany pána posl. dr Kramář a nielen v plnej miere potvrdil obvinenia kol. dr Dérera a moje, ale proti dr Tukovi učinil priamo trestné oznámenie u bratislavského krajského súdu pre dlhý rad jeho vlastizradných a špionážnych činov. Vládnej koalícii, tak sa zdá, ani toto oznámenie nestačilo, aby vo svojom tábore urobila poriadok, nestačila ani žiadosť bratislavského krajského súdu o vydanie posl. dr Tuku, museli sme spustiť celý dážď urgencií, návrhov denného poriadku, interpelácií atď., aby vládna koalícia v záujme štátu a právneho poriadku odhodlala sa konečne odhlasovať vydanie posl. dr Tuku k jeho súdnemu stíhaniu pre vlastizradu a pre špionstvo.

Bratislavský krajský súd žiadal o vydanie posl. dr Tuku pre tie najťažšie zločiny, ktorých občan môže sa dopustiť na svojom štáte, pre zločiny stíhané zákonom na ochranu republiky. Mimo mnohé podružné činy, ktoré trestné oznámenie proti dr Tukovi obsahovalo, jednalo sa tu predovšetkým o to, že dr Tuka proti československému štátu organizoval vzburu rodobraneckými organizáciami, v ktorých čelo sa postavil. Ďalej bol obvinený, že osnoval, aby vtedy, keď československá armáda bude na manévroch, tieto ním vedené organizácie obsadily rozličné vojenské objekty, vyhodily rôzné mosty do povetria, prerušily železničné spojenie s historickými zemiami a tak pripravily okupáciu Slovenska maďarskou armádou. Podľa trestného oznámenia celá táto jeho organizácia i s jeho rodobraneckým katechizmom osnovaná bola presne podľa šématu maďarských, proti nášmu štátu namierených vojenských organizácií "Levente". Trestné oznámenie predsedu nár. demokracie na Slovensku dr Milana Ivánku tvrdilo, opierajúc sa o hodnoverných svedkov, že dr Tuka maďarskému vojenskému výzvednému oddeleniu vo Viedni pravidelne dodával zprávy, týkajúce sa bezpečnosti Československej republiky. (Slyšte!)

Opakujem a vyzdvihujem, že vládna koalícia dr Tuku váhala vydať i vzdor prudkému a ostrému obvineniu všetkými tými slovenskými ľuďmi, nachodiacimi sa bez výnimky vo všetkých štátotvorných stranách, ktorých slovenskosť a osvedčená národná a štátna spoľahlivosť stojí nad každou pochybnosťou, a ktorí znajúc tú skutočnosť, že dr Tuka, býv. agent budapešťskej policie, pozdejší profesor maďarskej univerzity, ešte i po prevrate okázale hlásil sa za Maďara a protestoval proti pripojeniu Bratislavy ku Slovensku, vedeli veľmi dobre, s akým podareným človekom majú do činenia. Áno, musíme to tvrdiť, že vládné strany tolerujúc Tukovinu, pomáhaly tvoriť ovzdušie prajné vlastizrade a špionstvu.

Idem však ďalej a nechcem operovať nejakými ďalšími argumentami ad hominem, ako na príklad vylúčením starých, dobrých Slovákov pre ich odpor proti Tukovi, ako stalo sa to na pr. poslancom dr Jurigovi, Tománkovi, dr Kubišovi, ale posvietiť chcem na priebeh vyšetrovania tak zvanej Tukovej aféry.

Prirodzene nemôžem hovoriť o priebehu vyšetrovania, nakoľko sa týče vypočutia svedkov, ktorých vypočuté bolo na stá. Nemám k dišpozícii patričné protokoly. Chcem len uviesť faktá, ktoré staly sa verejnosti úradne známymi. Všetci pomocníci dr Tuku boli priamo zdesení nahromadenými dôkazy proti ním a proti dr Tukovi. Oný pán, ktorý financoval Tukove podniky, dr Flachbart, riaditeľ opozičnej kancelárie maďarských strán, pred svojím vypočutím proste utiekol do Maďarska, súc si dobre vedomý svojho previnenia, a úrady musely vydať proti nemu zatykač. Podobne učinil to aj iný Tukov pomahač, býv. dôstojník Kovács, ktorý pred svojím vypočutím podobne utiekol s územia tohoto štátu. Ďalej spomeniem nutnosť uväznenia tajomníka maďarských kresť. socialistov Viktora Webera, veliteľa Tukovej rodobrany pre Bratislavu, nutnosť uväznenia organizačného tajomníka Tukovej rodobrany Alexandra Macha atď., všetkých pre dokázanú účasť na vlastizrade a špionáži dr Tuku.

Takéto sprievodné zjavy dostačia, že mohli sme byť presvedčenými o tom, že nestranný, objektívnu pravdu hľadajúci čsl. súd konečne oslobodí nás i Slovensko od Tukovej rakoviny. Preto bez akéhokoľvek zasahovania do diškusie o procese vedenom proti dr Tukovi mlčali sme a čakali s pevnou vierou vo víťazstvo pravdy. Predpokladali sme tiež, že už z úcty pred dobrou povesťou československého súdnictva do priebehu tohoto špionážskeho procesu nebudú rušive zasahovať žiadné politické vlivy.

Dnes však majú sa veci tak, že práve v záujme vyšetrenia pravdy, v záujme bezpečnosti právneho poriadku u nás, v záujme bezpečnosti nášho štátu musíme znova pozdvihnúť svoje slovo a vysloviť svoj protest proti tomu, aby politické vlivy na úkor objektívnej pravdy uplatňovaly sa pri súdnom prejednávaní vlastizrady posl. dr Tuku. (Tak jest!)

Bratislavský kraj. súd žiadal o vydanie dr Tuku k stíhaniu jeho zločinov podľa zákona na ochranu republiky. Ako je známo, tento zákon prijatý bol a vstúpil v platnosť r. 1923. Vyšetrovanie zistilo, že dr Tuka špionáže a vlastizrady dopúšťal sa už pred týmto dátumom, už od vzniku našej republiky. Poneváč posl. snemovňa posl. imunitu dr Tuku zrušila len na základe zločinov, stíhaných zákonom na ochranu republiky, obhájci dr Tuku, medzi ktorými na prvom mieste spomeniem pravotára dr Gallu, ktorý u nás na Slovensku smútne povestným stal sa v predprevratovej dobe tým, že pre jeho činnosť dr Juriga ukoval naň pozdejšie populárné meno "čvach" - tedy obhájci dr Tuku podali sťažnosť proti rozšíreniu vyšetrovania vo veci dr Tuku podľa zákona platného o stíhaní vlastizrady a špionáže pred r. 1923 podľa trestného zákona. Dôvodili, že proti Tukovi vyšetrovanie vedené môže byť len ohľadom tých deliktov, pre ktoré zrušená bola jeho imunita. Nuž, snáď právnické formulky môžu im dať za pravdu, ačkoľvek laický rozum vzpiera sa proti tomu, aby imunita bola amnestiou pre činy, spáchané nejakým človekom pred nastúpením poslaneckého úradu. Obžalobný senát bratislavského kraj. súdu patrne bol tiež tohoto náhľadu, lebo sťažnosť obhájcov zamietnul. Obhájci podali na to odvolanie k vrch. súdu.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP