Předseda (zvoní): Kdo ve druhém
čtení souhlasí s osnovou zákona tak,
jak ji posl. sněmovna přijala ve čtení
prvém s opravou, kterou uvedl p. zpravodaj, nechť
pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
tuto osnovu zákona také ve čtení
druhém, a to ve znění shodném
s předchozím usnesením senátu.
Jest nám ještě rozhodnouti o třech resolucích,
otištěných ve zprávě výborové.
Kdo souhlasí s těmito resolucemi, nechť pozvedne
ruku. (Děje se.)
To je většina. Resoluce otištěné
ve zprávě výborové jsou přijaty.
Tím jest vyřízen 3. odst. pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce, jímž jest:
4. Druhé čtení osnovy zákona, ktorým
sa zrušuje zák. čl. XXV z r. 1899 o štátnom
dôchodku z výčapu nápojov, ďalej
§ 11 zákona zo dňa 10. decembra 1918, č.
64 Sb. z. a n., o mimoriadnych prechodnýeh ustanoveniach
na Slovensku, a doplňuje živnostenský zákon
pre územie Slovenska a Podkarpatskej Rusi (tisk 2269).
Zpravodajem výboru pro záležitosti průmyslu,
obchodu a živností jest p. posl. Petrovický.
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Zpravodaj posl. Petrovický: Není oprav.
Předseda (zvoní): Není tomu
tak.
Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou
zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala
ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku.
(Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
tuto osnovu zákona také ve čtení
druhém, a to ve znění shodném
s předchozím usnesením senátu.
Tím vyřízen jest 4. odst. pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce, jímž jest:
5. Druhé čtení osnovy zákona, kterým
se doplňují a částečně
mění některá ustanovení honebně-policejní,
zejména o hájení zvěře (tisk
2215).
Zpravodajem výboru zemědělského jest
za onemocnělého pana posl. Nejezchleba-Marchu p.
posl. Křemen.
Táži se pana zpravodaje, má-li nějaké
návrhy oprav nebo změn textových?
Zpravodaj posl. Křemen: Nikoli.
Předseda: Není jich.
Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou
zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala
ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku.
(Děje se.)
To je většina.
Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu
zákona také ve čtení druhém.
Tím vyřízeny jsou podle zprávy výborové
zároveň iniciativní návrh tisk 2127
a petice čís. 1348 a 1369.
Zbývá nám ještě hlasovati o resolučních
návrzích.
Jsou to jednak dvě resoluce výboru zemědělského,
obsažené ve zprávě výborové,
jednak 2 resoluční návrhy posl. Matznera
a soudr. a 1 resoluční návrh posl. Leibla
a soudr.
Žádám pana zpravodaje, aby se vyjádřil
o těchto návrzích.
Zpravodaj posl. Křemen: Slavná sněmovno!
Doporučuji slavné sněmovně, aby přijala
dvě resoluce, které byly přijaty ve výboru
zemědělském.
Resoluční návrh kol. Matznera a druhů,
kterým se vláda vybízí, aby ihned
vypracovala nový honební zákon pro Československou
republiku a předložila jej sněmovně
k uzákonění, kryje se s druhým resolučním
návrhem ve výboru zemědělském
přijatým, a proto ne doporučuji přijetí
resolučního návrhu kol. Matznera.
Druhý resoluční návrh kol. Matznera
a druhů a resoluční návrh kol.
Leibla a soudr. jistě vezme ministerstvo zemědělství
v úvahu při sdělávání
jednotného zákona honebního. Nedoporučuji
přijetí těchto návrhů.
Předseda (zvoní): Přistoupíme
ke hlasování. Nejprve budeme hlasovati o obou výborových
resolucích najednou.
Jsou proti tomu námitky? (Nebyly.)
Námitek proti tomu není.
Kdo souhlasí s dvěma resolucemi otištěnými
ve zprávě výborové, nechť pozvedne
ruku. (Děje se.)
To je většina. Resoluce jsou přijaty.
Kdo dále souhlasí s resolučním návrhem
posl. Matznera a druhů o škodách způsobených
divokou zvěří, nechť pozvedne ruku.
(Děje se.)
To je menšina. Tento resoluční návrh
je zamítnut.
Kdo nyní souhlasí s druhým resolučním
návrhem poslance Matznera a druhů na vypracování
nového honebního zákona, nechť pozvedne
ruku. (Děje se.)
To je menšina. I tato resoluce je zamítnuta.
Kdo konečně souhlasí s resolučním
návrhem posl. Leibla a soudruhů o reformě
honebního práva, nechť pozvedne ruku. (Děje
se.)
To je menšina. I tento resoluční návrh
jest zamítnut.
Tím vyřízen jest 5. odstavec pořadu.
Nebude-li námitek, projednáme ještě
imunitní záležitosti, odst. 7 až 12 pořadu.
(Námitky nebyly.)
Námitek není.
Nejprve přistoupíme k projednávání
odst. 7 pořadu, jímž je:
7. Zpráva výboru imunitního o žádosti
hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě v
trest. věci posl. Tománka (tisk 1986).:
Zpravodajem jest p. posl. Al. Beneš. Dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. Al. Beneš: Slavná sněmovno!
Posl. Tománek měl se dopustiti shora eitovaného
přečinu tím, že dal uveřejniti
v periodickém časopisu "Slovenské Ľudové
Noviny", ročníku XVIII, č. 4 ze dne
28. ledna 1927 článek pod nadpisem "Pane Vanák,
žalujte!", kde uvádí o žalobci taková
tvrzení, která, kdyby byla pravdivá, byla
by s to ohroziti osobní čest žalobce, jak ostatně
z celého obsahu článku vysvítá.
Poněvadž posl. Tománek již samotným
nadpisem inkriminovaného článku sám
žalobce vyzývá, aby žaloval, čímž
zajisté chce dáti žalobci příležitost,
aby mu před soudem mohl dokázati event. pravdivost
svých tvrzení v citovaném článku
obsažených, navrhuje imunitní výbor
poslanecké sněmovně, aby posl. Tománek
k trest. stíhání vydán byl.
Předseda (zvoní): Ke slovu není
nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme
proto ke hlasování.
Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního,
aby posl. sněmovna svolila k trest. stíhání
posl. Tománka.
Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla
se svoliti k trestnímu stíhání
posl. Tománka.
Tím vyřízen jest 7. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce 8., jímž jest:
8. Zpráva výboru imunitního o žádosti
kraj. soudu v Olomouci v trest. věci posl. Mikulíčka
(tisk 2066).
Zpravodajem jest p. posl. dr Daněk. Dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. dr Daněk: Slavná sněmovno!
Soukromý žalobce Tomáš Baťa podal
na posl. Mikulíčka trestní oznámení
pro soukromou urážku na cti, cítě se
dotčen výrazem "cizopasník", jehož
užil týž poslanec v článku "Bezmezná
demagogie agrárníků", uveřejněném
v časopise "Slovácko" ze dne 10. ledna
1928.
Imunitní výbor uznal, že soukromé žalobě
nelze imunitou znemožňovati satisfakci, že byly
meze poslanecké imunity překročeny a usnesl
se doporučiti poslanecké sněmovně,
aby posl. Mikulíček vydán byl.
Předseda (zvoní): K této věci
jsou přihlášeni řečníci,
zahájíme proto rozpravu.
Navrhuji podle usnesení předsednictva, aby řečnická
lhůta byla stanovena 15 minutami.
Jsou proti tomu námitky? (Nebyly.)
Námitek není. Navržená lhůta
je přijata. Dávám slovo přihlášenému
řečníkovi panu posl. Mikulíčkovi.
Posl. Mikulíček: Imunitní výbor
navrhuje moje vydání, protože jsem v článku
v našem krajinském časopise "Slovácko"
napsal o Baťovi, že je cizopasník. Věc
je takového rázu, že ani ten nejzaostalejší
soudce nemůže mne odsouditi na nějaká
léta nebo týdny do vězení. Účel
takových žalob se strany Baťovy na všechny,
kdo dovolí si kritisovati jeho postup, při němž
konkurencí ubíjí všechny slabé,
jest ani ne tak dáti odsuzovati ty, kteří
proti němu stojí, jako spíše hospodářsky
tyto lidi soudními výlohami ničiti. Dosud
jsem nebyl v civilu trestán, na vojně mám
několik měsíců odseděného
vězení pro deserci. (Veselost.) Počkejte,
pánové, nebojte se, zítra vám přestane
sypat, postavíte se proti němu a budete tu třeba
také státi a hájiti se proti vydání.
Uvedu několik příkladů ne z našeho
tisku, nýbrž z tisku, který by měli
skutečně odebírat z valné části
i páni poslanci - je to tisk neutrální -
z něhož je viděti, jaký život ve
Zlíně a na Zlínsku občanstvo má.
Je to tisk, který vydává neutrální
redaktor Košťál, jmenuje se "Pravdy ze Zlína",
a tu na př. jeden obuvník, který se poctivou
prací živil celý život... (Výkříky
posl. dr Králíka.).. já vím kol.
Králíku, kdyby se jednalo o příděl
zbytkových statků nebo ještě o něco
jemnějšího, že bys jednal vážně
- vysvětluje redaktoru, proč nemůže
zaplatiti 19.50 Kč předplatného na tento
časopis ročně (čte):
"Pan Baťa mě žaloval pro článek
"Staré hříchy", uveřejněný
v tomto časopise. Jelikož jsem uznal, že jako
chudý člověk nemohu s mnohonásobným
milionářem soudní spor do krajnosti vésti,
přistoupil jsem u krajského soudu v Uh. Hradišti
na vyrovnání, a to znamená: Ve 2 časopisech
dáti prohlášení, zaplacení soudních
útrat, jež činí Kč 400.- mimo
výlohy již se sporem spojené.
Milý čtenáři! Kdo jsi prodělal
s sebou světovou válku, uznal's jistě, že
mnohý člověk na bojišti se nacházející
byl válečnou liticí zbaven všech pojmů
lidskosti, byl hnán a vychován jedincem, který
nebyl propagátorem demokracie a v době válečné
podporovatelem lidskosti, nýbrž byl vychovatelem,
aby buďto v sebeobraně anebo útokem jeho národ
šířil smrt. Lidé ve své zuřivosti
vrhali se se zbraní v ruce jeden proti druhému,
aniž by se byli kdy před tím viděli,
tím méně si něčím ublížili,
ale na konec se ukázalo, že tito zuřivci jsou
přece lidé.
Stalo se často, že za noci při obchůzce
narazily na sebe dvě nepřátelské výzvědné
stráže; někdy si to spravily mezi sebou tak,
aby netekla krev, aby nebyl život lidský zmařen.
Naproti tomu se zase stalo, že narazili na sebe dva zuřivci,
fanatici bez kousku vlastní úvahy, nastal tudíž
okamžitý boj bodlem, v několika málo
vteřinách řítí se k zemi jeden
z protivníků s probodenou hrudí. Jeho vítěz
nedoráží své oběti, nýbrž
shýbá se k ní rychle, naslouchá ještě,
žije-li, a zdvíhá a klade si ji na bedra, běží
s ní, jak rychle může, do předních
zákopů, žádá své kamarády,
aby ji zanesli na polní obvaziště. Vzpomněl
si v té největší zuřivosti, že
tato jeho obět má snad doma ženu a děti.
Jest mi znám případ z ruské fronty,
kde jeden rakouský starší vojín, mající
doma četnou rodinu, ranil smrtelně na výzvědné
obchůzce ruského vojína, donesl ho do předního
zákopu, bylo však již pozdě, neboť
donesl již jen mrtvolu. Avšak tento vítěz
pod výčitkou svědomí třetího
dne zešílel. Toto jsou malé ukázky lidskosti
z bojiště, kdy nebylo slyšeti slovo demokracie,
kde byla lidskost všemožně potlačována.
Dnes máme stát demokratický, bohužel
s velmi málo demokratickými skutky, vedeme válku
ve vlastním národě, válku hospodářskou,
která je vedena s mnohem větší zuřivostí,
bezohledností a také její následky
jsou mnohem horší. Neupadá jedinec, nýbrž
upadá celé množství, ne zuřivých,
nýbrž pokojných a státu velmi užitečných
obuvníků a jejich dosavadní vítěz
se nezajímá, bylo-li by možné zachrániti
jim život. Ba naopak, nasazuje jim ještě jednou
své ostré bodlo na jejich již jednou probodnutou
hruď. Volá na soud toho, jenž si dovolí
veřejně říci, že nám obuvníkům
děje se bezpráví. - Ano, obuvníci,
kde jsou ty naše krásné naděje, jimiž
jsme hojili svá válečná utrpení.
Napoleone - Ty velký muži, miláčku štěstěny
na poli válečném, vstaň z hrobu a
řekni svému napodobiteli v boji na poli hospodářském,
jak končí štěstí člověka,
jehož základ byl bezohledné utlačování
a ničení slabších. Vstaň a pospěš,
možná že tím zachráníš
svůj spřízněný národ.
Pospěš, než bude pozdě".
A nakonec píše tento obuvník:
"Vážení kolegové! Jak se vám
a mnoha jiným daří po stránce hospodářské,
tak se daří i mně a k tomu vznikly mně
výlohy žalobou Baťovou. Žádám
vás proto....atd."
Proč to zde líčím? (Výkřiky
poslanců čsl. strany lidové: Mluví
boty! Baťa má ínscráty v "Rudém
Právu"!) To je vedlejší věc,
já osobně s tím nesouhlasil a na patřičném
místě jsem si to vyřídil.
Na každém rohu, ve všech novinách, všude
se shledáváte s reklamou tohoto silného jedince,
jenž základ svého blahobytu stvořil
za války, neboť do války šel sotva s tisícinou
svého nynějšího jmění,
protože je dovoleno, aby svou bezohlednou hospodářskou
nadvládou ubíjel hospodářsky slabé.
Zde si na příklad stěžuje jeden obuvník,
že jen za odvolání v jednom časopise
musel zaplatiti 200 Kč za 6 řádků.
Představte si, co to znamená pro člověka,
který vydělá týdně 150 Kč.
Proto je zcela správné, aby veřejně
postavený činitel, poslanec, který zastupuje
okres a kterého zvolili nejen námezdně pracující
lidé v okrese, nýbrž i střední
lidé s přesvědčením komunistickým,
tuto činnost kritisoval.
A když jsem napsal, že Baťa je cizopasníkem,
tedy vám zase hned přečtu z téhož
časopisu, na čem se pase, z čeho ssaje to,
co mu umožňuje, aby utloukal hospodářsky
slabé (čte): "Jak snadno se operuje
s miliony, jež jsou v podniku investovány vlastními
zaměstnanci. Fa Baťa se chlubí, že její
zaměstnanci mají u ní uloženo asi 60
milionů. Psali jsme několikráte, že
nejedná se zde o "vklad", nýbrž pouze
o pohledávku fluktuující, to jest, že
tato milionová cifra se stále mění
a když na příklad oddělení dotyčného
zaměstnance utrpí ztrátu, odepisuje se tato
ztráta z "konta" jako se odepisuje i tehdy, když
již zaměstnanec vystoupil. - Podle některých
smluv i 50% z pohledávky zaměstnancovy zůstává
u fy Baťa třeba i rok po jeho odchodu a za tuto dobu
může býti pohledávka značně
snížena."
Co je to za systém? Dělníci, nebo přední
dělníci, mistři a nadmistři vydělají
400 nebo 500 Kč týdně, nedostanou je však
vyplaceny na dlaň, nýbrž dostanou jenom určité
množství z tohoto výdělku, a ostatní
se jim připisuje na t. zv. "konto". Každý
zaměstnanec má tam konto. Podle zpráv vlastního
listu Baťova mají na těchto kontech dělníci,
mistři, nadmistři a ředitelé uloženo
60 mil. Kč.
Jakmile však onen dělník dostane výpověď
nebo když dá výpověď, nevyplatí
se mu neztenčeně to, co měl k dobru pro sebe,
nýbrž od té doby, co dostal výpověď
nebo co dal výpověď, začíná
se kalkulovat se ztrátou jeho oddělení a
odpisují se mu částky přímo
ohromné. Viděli jste, tuším v časopise
"Český Svět", obrázek, jak
Baťa stojí s naším vyslancem Vavrečkou
a po levé straně stojí jeho ředitel
Josef Blažek. Tento Josef Blažek asi před 3 nebo
4 lety dostal se v závodě do konfliktu, dostal výpověď.
Na svém kontě měl přes 1,700.000 Kč
a tu první týden mu naúčtovali na
ztrátě 145.000 Kč, druhý týden
asi 170.000 Kč a milý Blažek se musil hoditi
marod, že není schopen do dílny, poněvadž
než by těch 6 týdnů přesloužil,
to jeho oddělení koželužské by
mělo tolik ztrát, že by těžko těch
1,700.000 Kč stačilo na ty ztráty. Před
14 dny přišel ke mně prodavač v obchodě
s obuví a ukázal mi smlouvu, kterou kdybyste četli,
pokud jste doktoři práv, řekli byste, že
ten, kdo tak zneužívá té hospodářské
bídy, aby na takové smlouvy jeho zaměstnanci
vstoupili, musí býti stíhán podle
zákona o útisku. Robert Meszaros, vyučený
obchodní příručí, mladý
schopný člověk 28letý, jeho otec je
v Podbrezové státním pensistou s pensí
500 Kč a má také malý baráček.
Tento starý otec zaručil svému synu kauci
15.000 Kč do prodejny. Meszaros prodával v Mukačevě
půl roku a za půl roku bylo těch 15.000 pryč,
aniž se mu dal dokázati jediný nesprávný
nebo nepoctivý čin. Všechny ty peníze
padly na placení reklam, placení nájemného,
inventáře atd., všeho ostatního a takový
mladý nadějný člověk byl připraven
za půl roku o 15.000 Kč a jeho otec může
býti následkem toho připraven o baráček.
Meszaros sehnal si u přátel nových 10.000
Kč a otevřel novou prodejnu v Nitře, a za
4 měsíce stejným způsobem znovu přišel
o těchto 10.000 Kč! A když toto člověk
kritisuje veřejně a řekne, že je to
vyložené cizopasnictví, vy to uznáváte
za trestný čin.
Já byl vehnán i do toho štěrku jako
přísedící okresního silničního
výboru. Mně se říkalo, ty o tom víš,
kolik vagonů se objednalo na účet správní
komise, při kterém firma získala 60.000 Kč
na účet eráru. Já tam byl prostě
vehnán, ale panstvo neuznává, že je
to moje povinnost jako přísedícího
okresního silničního výboru a poslance,
abych na tyto věci poukázal.
Zadlužil se ve Zlíně továrník
Zapletal, ztratil následkem poklesu cen, prodával
za holandské zlaté a místo co by dostal za
holandský zlatý, já nevím, řekněme,
20 Kč, dostal jen 15 Kč; měl továrničku,
která jistě za něco stála, když
mu na ni banka půjčila 1 1/2 milionu. Utrpěl
ztrátu a druzí továrníci chtěli
sanovati tohoto továrníka Zapletala, který
měl zařízenou továrnu, měl
dům a stavební parcely, odhadnuté na 1 mil.
Kč. Baťa si však Zapletalovu pohledávku
1,600.000 koupil v bance za 800.000 Kč, tedy za polovici,
Zapletalovi hodil 1,600.000 do sporu a Zapletala zničil.
A když to člověk buď tiskem nebo slovem
kritisuje, tu jeho špiclové, kteří jsou
více rozšířeni po republice než
Hajšmanovi, to sdělí a následuje žaloba.
Kartotéka o všech občanech ve Zlíně
je u Bati. Jestliže se člověk dopustí
poklesku, když to člověk učiní
jako veřejný činitel, řeknete, je
to urážka soukromé osoby a bylo by nedůstojné,
aby imunitní výbor chránil toho, který
uráží. Kdyby urážka se nevyvinula
z povinností mých a potřeb toho kraje, nebyla
by se stala. Jen namátkou upozorňuji a připomínám
případ posl. Špacka před 3 dny
zde na tomto místě. Tam jistě šlo o
více než o urážku, tam se už sahalo
na existenci v tom dopise a sněmovna byla jiných
názorů a Špačka nevydala.
Ale nakonec chci připomenouti ještě něco.
Slovo cizopasník, slovo parasit je cizím slovem.
Prosím, co se to stalo před měsícem?
Kdo označil všechny ty, kteří neořou,
nekopou a nečpí puchem stájí atd.,
všechny ty universitní profesory, všechny přednosty
stanic a pošt, redaktory i s tou nejvyšší
hlavou, za parasita, za cizopasníka?
(Předseda zvoní.) Hned jsem hotov, prosím.
Nevím, vážení pánové,
jak byste si vy počínali, kdyby zítra nebo
pozítří přišlo sem 10 universitních
profesorů anebo 10 redaktorů nebo jiných
inteligentů a řekli: "Poněvadž
my nekopeme, neořeme a nečpíme hnojem atd.,
jsme podle toho dotčeni touto urážkou příživníků
a parasitů, a žalujeme." Proto kdybyste se dostali,
možná že se dostanete, do něčeho
podobného, také i při jiných pánech
poslancích, a budete-li chtíti býti logičtí,
musíte u nich zrovna tak postupovati jako u mne.