Hlavní vadou nebo obtíží celého
mlynářství u nás jsou kleště,
ve kterých je mlýnská výroba. Jedním
křídlem těchto kleští je mouka
uherská, oblíbená z dob předválečných.
U nás se jí potřebuje poměrně
hodně proti jiným státům, poněvadž
se u nás vaří hodně moučných
jídel. Na ta se hodí uherská mouka velmi
dobře, jest oblíbená již z dřívější
doby, mletá na 25%, tak zv. dvojhrubá. Poněvadž
Maďarsko nemá doma odbytu, mouku tuto doma nekonsumuje,
jest určena pro vývoz za cenu podvýrobní,
prostě proto, že doma velmi dobře zpeněží
zadní mouky, kde se používá pšeničného
pečiva, kdežto u nás pro zadní mouky
není vůbec žádného odbytu. U
nás je nikdo nechce. Ale vedle toho máme zde ještě
velmi ostrou konkurenci v mouce americké, která
zatlačuje i mouku uherskou. Mouka americká jest
jednomletá, odbílená, těší
se velké oblibě u pekařů, dělníci
tvrdí, že z ní daleko lépe pracují
a zejména při zákazu noční
práce, kde není možno věnovati tolik
času na kynutí, vyhovuje jim a oni ochotně
platí za ni 80 Kč více na jedné tuně
než za mouku naši.
To jsou ty kleště, proti kterým je těžká
obrana. Malinkou odpomocí při odbytu zadní
mouky byly dovozní listy, ale vadou, opakuji znovu, těchto
dovozních listů bylo malé rozpětí.
Ale že měly svůj význam, je viděti
již z toho, že zejména dovoz mouky uherské
klesl a při sjednávání smlouvy s Maďarskem
vynaložilo Maďarsko veškerou péči,
aby bylo sníženo rozpětí mezi moukou
a obilím na dovozní listy. A také se jim
to podařilo. Ačkoliv při 40% ním mletí
mělo by býti na 100 kg mouky 150 kg obilí,
bylo stanoveno 133 kg a toto číslo při jednání
s Maďarskem bylo ještě sníženo na
115. Okamžitě klesl dovoz pšenice se 3,320.000
q r. 1926 na 3,156.000 q r. 1927 a okamžitě stoupl
dovoz mouky z 1,598.000 q na 1,988.000 q. Uvážíme-li,
že tato mouka je moukou kvalitní, prvotřídní,
dvojhrubou, nelze se diviti, že k nám dovážíme
dvakráte tolik mouky než obilí.
Ale značné nové nebezpečí,
na které dovoluji si upozorniti, hrozí nám
z Německa. Německo, které jest úplně
odkázáno na dovoz svých obilnin pomocí
dovozních listů, velmi těžko chrání
svůj mlýnský průmysl. V Německu
byly zavedeny dovozní listy podle hodnoty vyvezeného
zboží. Tak na př. při vývozu
mouky 30% má právo vývozce na 150 kg dovozu
obilí, čili znamená-li to 5 zlatých
marek cla na obilí, znamená to, že tento dovozní
list má hodnotu 60 Kč, čili, že je proti
našemu dovoznímu listu o 26 Kč hodnotnější.
I Rakousko následuje příkladu Německa
a zabývá se v těchto dnech opatřením,
jak by pomocí dovozních listů pomohlo svému
mlynářskému průmyslu. U nás
můžeme vyvážeti pouze zadní mouku,
poněvadž cena dovozního listu nikdy nepřevyšuje
cla na mouku v okolních státech. Vy víte,
že u nás je 70 Kč, v Německu 110 Kč;
počítáme-li, že dovozní list
má cenu 26 Kč, znamená to na clech 100 Kč,
tedy my jsme stále ještě pod clem, kterým
Německo chrání dovoz.
Ale i přes to, že náš průmysl může
vyvážeti jenom zadní mouku jako krmivo, uvaleno
bylo na toto krmivo, které je beze cla v okolních
státech, povolovací řízení
podle zákona čís. 109/1926, čl. VIII.,
kterým je dáno vládě právo,
aby tam, kde se provádí dumping, byla vláda
oprávněna uvažovati o vhodných protiopatřeních.
Myslím, že by se k tomu našlo dosti příležitosti
při zařízeních, která jsou
v okolních státech. Vůbec Německo,
které má veliké zkušenosti v dovozních
listech, které jsou vynálezem Německa, by
nám mohlo býti vzorem, jak by se pomocí dovozních
listů mohlo průmyslu mlynářskému
u nás pomoci. Jinak čeká mlynářskou
živnost tragedie. Každý týden jsme svědky
toho, jak průměrně 3, tento týden
5 insolvencí mlynářské živnosti
bylo vyhlášeno a jsou mezi nimi některé
skvělé mlýny. Jistě velká část
z vás zná mlýn inženýra Holuba
v Říčanech, svého času hrající
velikou roli. Dnes nachází se v řízení
insolventním a je pravděpodobno, že sotva se
za něj utrží tolik, kolik dělá
první hypotéka.
Vedle těchto velkých věcí mám
ještě ke konci několik věcí drobných,
jichž vyřešení se mlynáři
dožadují. Katastrofálním poklesem cen
obilnin zasaženi jsou především mlynáři.
Pekaři právem - někdy ani nemohou - odpírají
plniti závazky smluvní, žádají
slevy na učiněných uzávěrkách,
mlynáři naproti tomu jsou nuceni hraditi plně
závazky. Mimo to obilní ústav ještě
dnes přichází za mlynáři a
dožaduje se exekučním zákonem zaplacení
na př. 1 Kč dovozného, které kdysi
před 9 až 10 lety při vázaném
hospodářství bylo nahrazeno, dnes je však
těžko lze inkasovati od těch, kteří
dováželi, když na druhé straně
při násilné likvidaci o mnoho přišli.
Katastrofální zima letošního roku, dlouhou
dobu zamrzlé řeky, nedostatek uhlí, loňského
roku zase sucho způsobily, že mlýny byly zaměstnány
jen z části.
Tím více dolehl na ně sjednaný paušál
dávky z vodní síly, která byla uzavírána
za předpokladů docela jiných. Vůbec
do dávky z vodní síly mají mlynáři
oprávněné stížnosti. Víte,
že již r. 1925 byl v senátě podán
návrh sen. Donáta a druhů, aby tato
dávka byla novelisována, aby totiž byla považována
jako dávka dočasná, jako vhodný ekvivalent
dávky uhelné. Dávka uhelná byla již
několikráte snížena, naproti tomu dávka
z vodní síly zůstala na téže
výši, takže jest dnes několikráte
vyšší, nežli dávka uhelná.
Zejména v krajích jižních Čech,
kde jsme daleko od středisk uhelných, kde výroba
jest úplně odkázána na vodní
sílu, kde vodní síla má nahraditi
sílu tepelnou, pociťujeme to tím nespravedlivěji
a bolestivěji, poněvadž běží
o chudé kraje průmyslové a jiné výroby
nemající.
Ale nejenom to, vážené dámy a pánové,
majitelé vodních děl s obavou pohlížejí
na další vývoj, pokud se týče
této dávky. Vždyť víte, že
jest připravován nový zákon meliorační,
kde s touto dávkou se počítá jako
s trvalým zařízením, které
na straně příjmů má do tohoto
fondu přispívati určitou částkou.
Mlynáři, kteří se těšili
na to, že je to dávka dočasná a že
zmizí, protestují velmi ostře proti tomuto
úmyslu, a to tím spíše, poněvadž
považují za nespravedlivé, aby jedna výroba
doplácela na výrobu druhou, aniž by měla
z toho nějaký efekt anebo vliv, a to tím
spíše, jde-li o výrobu v situaci tak trudné,
jako je výroba mlynářská.
Prosil bych tedy s tohoto místa, aby při provádění
exekucí, ukládání daní byl
vzat na situaci mlynářských živností
náležitý zřetel a aby bylo postupováno
pochopitelně způsobem poměrům odpovídajícím.
Zejména malí mlynáři domáhají
se toho, aby byla odstraněna daň obratová,
která se počítá při výměně
obilí za hotovou mouku. Jde o mlynáře nejslabší,
nejméně kapitálově fundované,
o mlynáře námezdní.
Končil bych asi takto: Průkazní způsobilost
má pro mlynáře jakýsi význam
mravní, především aby věděli,
že nejsou o nic méně, než jsou ti ostatní
živnostníci. Má to však i svůj
význam hmotný do jisté míry, že
totiž v těch těžkých dobách,
které tuto živnost očekávají,
budou oni moci proti převaze kapitálové výroby
ukázati svou odbornou zdatnost, své odborné
znalosti. A že těch znalostí zapotřebí
jest, toho dokladem jest nám mlynářská
škola v Břeclavě, trvající několik
roků, ve které se jistě na posluchače
kladou dosti značné požadavky, jak jest vidno
z její osnovy.
Má-li však býti mlynářské
živnosti pomoženo, prosím, aby pamatováno
bylo na ni náležitou celní ochranou, jakož
i ochranou daňovou. Jenom těmito opatřeními
zachováme ten starý, poctivý český
průmysl mlynářský, stav, z něhož
národu našemu vyšlo tolik vynikajících
lidí, stav, kterého by jistě byla škoda,
poněvadž by s ním zmizel i kus krásné
poesie zobrazené v "Českých mlýnech".
Jménem naší strany prohlašuji, že
budeme pro tento návrh s radostí hlasovati. (Potlesk
poslanců čsl. strany nár. demokratické.)
Předseda (zvoní): Ke slovu není
již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.
Dávám slovo k doslovu zpravodaji za výbor
pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností,
p. posl. Náprstkovi.
Zpravodaj posl. Náprstek: Slavná sněmovno!
Oba dva řečníci projevili úplný
souhlas s právě projednávanou osnovou zákona.
Z jejich řečí vysvitlo, že zřemeslnění
živnosti mlynářské není jen úzkoprsým
požadavkem, nýbrž že je žádoucí
i v zájmu naší veřejnosti, našeho
konsumentstva. Naše konsumentstvo má jisté
právo žádati, aby nejdůležitější
plodina byla zpracována odborně. A jak správně
oba pp. řečníci poukázali, je i v
zájmu našeho národního hospodářství,
aby naše plodiny byly také zpracovány uvnitř
naší Československé republiky, abychom
nebyli odkázáni na výrobky z ciziny, čímž
by nám unikaly naše těžce vydělané
peníze za hranice.
Doporučuji proto jménem živnostenského
výboru slavné sněmovně, aby osnova
byla schválena podle rozdané zprávy výborové.
(Potlesk poslanců čsl. živn. obchodnické
strany středostavovské.)
Předseda (zvoní): Přistoupíme
ke hlasování. Sněmovna je schopna se usnášeti.
Osnova zákona má 4 paragrafy, nadpis a úvodní
formuli.
Ježto není pozměňovacích návrhů,
dám o celé této osnově hlasovati najednou
podle zprávy výborové. (Námitek
nebylo.)
Námitek proti tomu není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest
s jejími 4 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí
zákona, ve znění doporučeném
panem zpravodajem, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
tuto osnovu zákona ve čtení prvém.
Druhé čtení provedeme při vyřízení
odst. 6, bude-li osnově této přiznáno
zkrácené řízení podle §u
55 jedn. řádu.
Tím vyřízen jest 5. odstavec pořadu.
Nebude-li námitek, přistoupíme nyní
k odloženým hlasováním o právě
projednaných osnovách odst. 1 až 4 pořadu.
(Námitek nebylo.)
Námitek není.
Budeme tedy hlasovati nejprve o odstavci prvém, to jest:
Ad 1. Hlasování o osnově zákona
(tisk 2314) o hranici příjmu vylučující
z nároku na důchod válečných
poškozenců (tisk 2356).
Zpravodajem výboru soc. politického jest p. posl.
inž. Hrdina, zpravodajem výboru rozpočtového
p. posl. Rýpar.
Osnova zákona má 2 články, nadpis
a úvodní formuli.
Poněvadž byly podány pozměňovací
návrhy, míním dáti hlasovati takto:
O článku I hlasovali bychom nejprve v úpravě
návrhu posl. Kirpalové a soudr.; nebude-li
přijata, v úpravě eventuálního
návrhu posl. Kirpalové a soudr.; nebude-li
přijata, hlasovali bychom v úpravě návrhu
posl. Chalupy a soudr.; nebude-li přijata, v úpravě
návrhu posl. Kopasze a soudr.; bude-li zamítnuta,
v úpravě prvního eventuálního
návrhu posl. Kopasze a soudr.; nebude-li ani tato
úprava přijata, v úpravě druhého
eventuálního návrhu týchž pp.
poslanců; nebude-li přijata, v úpravě
návrhu posl. Simma a druhů; nebude-li ani
ta přijata, hlasovali bychom o čl. I podle zprávy
výborové.
Po té bychom hlasovali o návrhu posl. Chalupy
a soudr. na úpravu čl. II a na vsunutí
dalších dvou článků; nebude-li
tento návrh přijat, hlasovali bychom o návrhu
posl. Kirpalové a soudr. na úpravu čl.
II a na vsunutí dalších dvou článků;
nebude-li ani tento návrh přijat, hlasovali bychom
o čl. II, nadpisu a úvodní formuli zákona
podle zprávy výborové.
Jsou námitky proti přednesenému způsobu
hlasování? (Nebyly.)
Není jich. Budeme tedy hlasovati, jak jsem uvedl.
Kdo souhlasí s článkem I v úpravě
návrhu posl. Kirpalové a soudr., nechť
zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Navržená úprava je zamítnuta.
Kdo souhlasí s článkem I v úpravě
eventuálního návrhu posl. Kirpalové
a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Tím také tato navržená
úprava je zamítnuta.
Kdo souhlasí s čl. I v úpravě návrhu
posl. Chalupy a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje
se.)
To je menšina. I tato navržená úprava
je zamítnuta.
Kdo souhlasí s čl. I v úpravě návrhu
posl. Kopasze a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje
se.)
To je menšina. Tato navržená úprava je
zamítnuta.
Kdo souhlasí s čl. I v úpravě prvního
eventuálního návrhu téhož p.
poslance a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. I tato navržená event. úprava
je zamítnuta.
Kdo souhlasí s čl. I v úpravě druhého
eventuálního návrhu posl. Kopasze a
soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. I druhá event. úprava je zamítnuta.
Kdo souhlasí s čl. I v úpravě návrhu
posl. Simma a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje
se.)
To je menšina. I tato navržená úprava
je zamítnuta.
Kdo nyní souhlasí s čl. I podle zprávy
výborové, nechť zvedne ruku. (Děje
se.)
To je většina. Článek I jest přijat
podle zprávy výborové.
Čl. II. Kdo souhlasí nyní s návrhem
p. posl. Chalupy a soudr. na novou úpravu čl.
II a na vsunutí dalších dvou článků,
nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh jest zamítnut.
Kdo souhlasí s návrhem posl. Kirpalové
a soudr. na novou úpravu čl. II a na vsunutí
dalších dvou článků, nechť
zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. I tento návrh je zamítnut.
Kdo souhlasí s čl. II, nadpisem a úvodní
formulí zákona podle zprávy výborové,
nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Článek II, nadpis a úvodní
formule zákona jsou přijaty podle zprávy
výborové.
Tím poslanecká sněmovna přijala
tuto osnovu zákona ve čtení prvém.
Druhé čtení provedeme při vyřizování
odstavce 6, bude-li osnově této přiznáno
zkrácené řízení podle §u
55 jedn. řádu.
Tím vyřízen jest 1. odstavec pořadu.
Nyní přistoupíme k odloženému
hlasování o 2. odstavci pořadu, to jest:
Ad 2. Hlasování o osnově zákona
(tisk 2351), kterým se osvobozují věnování
na oslavu Svatováclavského tisíciletí
od kolků a poplatků a daně z obohacení
(tisk 2367).
Zpravodajem výboru rozpočtového jest p. posl.
Pekárek.
Osnova zákona má 3 paragrafy, nadpis a úvodní
formuli.
Ježto není pozměňovacích návrhů,
dám o celé osnově hlasovati najednou podle
zprávy výborové. (Námitky nebyly.)
Námitek proti tomu není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest
s jejími 3 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí
zákona, ve znění doporučeném
panem zpravodajem a shodném s předchozím
usnesením senátu, nechť zvedne ruku. (Děje
se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
tuto osnovu zákona ve čtení prvém,
a to ve znění shodném s předchozím
usnesením senátu.
Druhé čtení provedeme při vyřizování
odstavce 6, bude-li osnově této přiznáno
zkrácené řízení podle §u
55 jedn. řádu.
Tím jest vyřízen 2. odstavec pořadu.
Nyní přistoupíme k odloženému
hlasování o 3. odstavci pořadu, to jest:
Ad 3. Hlasování o schvalovacím usnesení,
kterým se schvaluje Mezinárodní Ujednání
o vývozu kostí, podepsané v Ženevě
dne 11. července 1928 a Protokol Ujednání
(tisk 2355).
Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční p. posl.
Al. Beneš, za výbor živnostenský
p. posl. dr Zadina.
Schvalovací usnesení má jeden odstavec a
dám o něm hlasovati najednou podle zprávy
výborové. (Námitky nebyly.)
Námitek proti tomu není.
Kdo tedy souhlasí s celým schvalovacím usnesením
ve znění doporučeném pp. zpravodaji,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
toto schvalovací usnesení ve čtení
prvém.
Druhé čtení provedeme při vyřizování
odst. 6, bude-li osnově této přiznáno
zkrácené řízení podle §u
55 jedn. řádu.
Tím jest vyřízen 3. odstavec pořadu.
Nyní přistoupíme k odloženému
hlasování o 4. odstavci pořadu, to jest:
Ad 4. Hlasování o schvalovacím usnesení,
kterým se schvaluje Mezinárodní Ujednám
o vývozu koží, podepsané v Ženevě
dne 11. července 1928 a Protokol Ujednání
(tisk 2354).
Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční p. posl.
dr. Hajn, za výbor živnostenský p. posl.
dr Zadina.
Schvalovací usnesení má jeden odstavec a
dám o něm hlasovati najednou podle zprávy
výborové. (Námitek nebylo.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celým schvalovacím usnesením
ve znění doporučeném pp. zpravodaji,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
toto schvalovací usnesení ve čtení
prvém.
Druhé čtení provedeme při vyřizování
odst. 6, bude-li osnově této přiznáno
zkrácené řízení podle §u
55 jedn. řádu.
Tím vyřízen jest 4. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce, jímž jest:
6. Návrh, aby řízením zkráceným
podle §u 55 jedn. řádu projednány byly
osnovy:
a) zákona o hranici přijmu vylučující
z nároku na důchod válečných
poškozenců (tisk 2356),
b) zákona, kterým se osvobozují věnování
na oslavu Svatováclavského tisíciletí
od kolků a poplatků a daně z obohacení
(tisk 2367),
c) schvalovacího usnesení, kterým se souhlasí
s Mezinárodním Ujednáním o vývozu
kostí, podepsaným v Ženevě dne 11. července
1928, jakož i s jeho Protokolem (tisk 2355),
d) schvalovacího usnesení, kterým se souhlasí
s Mezinárodním Ujednáním o vývozu
koží, podepsaným v Ženevě dne 11.
července 1928, jakož i s jeho Protokolem (tisk 2354),
e) zákona, kterým se živnost mlynářská
prohlašuje za živnost řemeslnou (tisk 2350).
Návrh na zkrácené projednávání
těchto osnov činím z toho důvodu,
aby mohla býti zkrácena 24 hodinová lhůta,
která normálně má uplynouti mezi prvým
a druhým čtením.
Kdo tedy souhlasí s mým návrhem, aby jmenovaným
osnovám přiznáno bylo zkrácené
řízení, nechť pozvedne ruku. (Děje
se.)
To je většina. Návrh můj jest přijat.
Přistoupíme tudíž ihned ke druhému
čtení uvedených osnov.
Ad 6a). Druhé čtení osnovy zákona
o hranici příjmu vylučující
z nároku na důchod válečných
poškozenců (tisk 2356).
Zpravodaji jsou: za výbor soc.-politický p. posl.
inž. Hrdina, za výbor rozpočtový
p. posl. Rýpar.
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Zpravodaj posl. inž. Hrdina: Nikoli.
Zpravodaj posl. Rýpar: Nikoli.
Předseda: Není jich.
Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou
zákona tak, jak ji poslanecké sněmovna přijala
ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku.
(Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
tuto osnovu zákona také ve čtení
druhém.
Zbývá nám ještě hlasovati o resolučních
návrzích.
Jest podán jeden resoluční návrh posl.
Bradáče, dr Budaye, dr Dolanského,
dr Kramáře, Mlčocha, dr Luschky, Stenzla,
Windirsche a druhů, dále 5 resolučních
návrhů posl. Kopasze a soudr., 3 resoluční
návrhy posl. Simma a druhů a 1 resoluční
návrh posl. Kirpalové a soudr.
Žádám pp. zpravodaje, aby se o těchto
návrzích vyjádřili.
Zpravodaj posl. inž. Hrdina: Resoluční
návrh pp. posl. Bradáče a druhů
doporučuji, ostatní nedoporučuji přijmouti.