Příloha E.

Veterinární úmluva

mezi republikou československou a republikou Polskou.

Článek 1.

Dovoz zvířat a drůbeže, zvířecích surovin a předmětů, jimiž by mohla býti přenesena nákaza z území jedné ze smluvních stran na území druhé strany, může býti omezen na určitá vstupní místa pohraniční a podroben v nich zvěrolékařské kontrole státem, do něhož se dováží.

Článek 2.

1. Každá z obou smluvních stran může:

a) dáti prohlédnouti dovážená zvířata (čl. 1) úředním zvěrolékařem,

b) žádati, aby dovážená zvířata byla opatřena osvědčením původu, vydaným místními úřady, a zdravotním vysvědčením, vdaným úředním zvěrolékařem, potvrzujícím, že zvířata jsou zdráva a že v době odeslání transportu a 40 dní před tím nepanovala ani v místě původu ani v okruhu 20 km žádná nakažlivá nemoc přenosná na týž druh zvířat.

U jednokopytníků a skotu bude požadováno osvědčení původu a zdravotní pro každý kus zvláště, u ostatních zvířat stačí hromadná osvědčení. Tato osvědčení musí býti taková, aby na jich podkladě bylo možno dokázati totožnost zvířat, o něž jde. Osvědčení platí 10 dnů. Den, kdy osvědčení bylo vydáno, se nepočítá.

Vyprší-li za dopravy tato lhůta, budiž osvědčení prodlouženo na dalších 10 dní. Zvířata buďtež znovu prohlédnuta zvěrolékařem státním nebo státními úřady zvlášť k tomu zmocněným. Výsledek této prohlídky budiž zaznamenán v osvědčení.

Drůbež dopravovaná železnicí podrobí se prohlídce zvěrolékařské při nakládání jen tehdy, bylo-li zdravotní vysvědčení vyhotoveno před více než třemi dny.

2. Pro dovoz masa a masných výrobků platí pouze zákony a nařízení platná v zemi dovážející.

Zásilky masné buďtež opatřeny:

a) osvědčením zvěrolékaře oprávněného k úřední prohlídce jatečných zvířat a masa s uvedením výsledku prohlídky zvířete před porážkou a po ní;

b) razítkem svědčícím o tom, že úřední prohlídka byla provedena zvěrolékařem, a pokud jde o vepřové maso, že bylo prohlédnuto na trichiny s negativním výsledkem.

3. Suroviny zvířecí, kromě vyjmenovaných v následujícím odstavci, buďtež při dovozu opatřeny úředním osvědčením potvrzujícím, že pocházejí ze zdravých zvířat a že v místě, odkud byly odeslány, nevyskytly se častěji případy sněti slezinné, že tyto výrobky nepřišly do styku se zvířaty stiženými nákazou a že mohou býti vyvezeny bez nebezpečí přenesení nákaz.

Suché kůže divokých zvířat a králíků; tlačené desky rohové nebo rohy rozřezané na kusy, špičky rohů, denaturované vepřové škvarky, peří do peřin a peří všeho druhu, vlna praná nebo vyvápněná, v pytlích nebo balících, nepotřebují žádného osvědčení o původu; dovoz a průvoz těchto výrobků nepodléhá s hlediska veterinárního nijakému omezení.

Článek 3.

S přímými zásilkami zvířat a výrobků zvířecích, určenými pro průvoz přes území jedné z obou smluvních stran, bude v pohraničních stanicích stejně zacházeno jako se zásilkami určenými k dovozu.

U zásilek zvířat, určených pro průvoz přes území jedné z obou smluvních stran, musí osoby zásilky doprovázející se vykázati dovozním povolením vlády státu dovážejícího.

Vagóny užívané při průvozu musí býti tak uzavřeny, aby krmivo, stelivo a hnůj nemohly za přepravy vypadnouti.

Vykládání, překládání, jakož i přikládání zvířat za průvozu územím jedné ze smluvních stran jest zakázáno. V případě nutnosti může se překládání připustiti pouze pod dozorem úředního zvěrolékaře.

Vagóny užívané při průvozu masa a masných výrobků buďtež za průvozu zaplombovány.

Na průvoz z třetího státu budou se vztahovati předpisy tohoto článku, jestliže průvoz zemí, o niž jde, není zakázán z důvodů veterinárních. Obě smluvní strany nemohou v žádném případě odepříti příjem zásilky, byla-li zvířata uznána zdravy"mi ve vstupní stanici průvozního státu.

Článek 4.

Zásilky, jež nevyhovují hořejším předpisům, jakož i zvířata, u nichž bude ve vstupní stanici země dovážející zjištěno, že jsou stižena nákazou nebo jí podezřelá, mohou býti vráceny do země vyvážející, nebo zvířata mohou na žádost vlastníka nebo jeho zástupce býti poražena. Důvod odepření třeba vepsati do osvědčení. Odmítnutí zásilky nutno sděliti nejkratší cestou pohraničnímu správnímu úřadu I. stolice země vyvážející.

Zjistí-li se nákaza nebo podezření nákazy u dovezených zvířat až po překročení vstupní stanice, pak pro tato zvířata platí příslušné zákonné předpisy země dovážející; opis zápisu sepsaného v této věci bude bez odkladu zaslán druhé smluvní straně.

Ve všech případech, na něž se vztahuje tento článek, třeba vyrozuměti přímo a bez průtahu delegáta ustanoveného případně k tomuto cíli (čl. 7).

Článek 5.

Vyskytne-li se mor skotu na území jedné ze smluvních stran, má druhá strana právo omeziti nebo zakázati dovoz skotu, vepřů a zvířecích surovin, jakož i předmětů; jimiž lze nákazu přenésti, až do úplného utlumení nemoci.

Článek 6.

Byla-li dopravou zvířat zavlečena z území jedné ze smluvních stran na území druhé strany nákaza, pro kterou platí povinnost oznamovací, nebo je-li taková nemoc rozšířena na území jedné z obou stran zvláště hrozivým způsobem, má druhá strana právo omeziti nebo zakázati na dobu nebezpečí nákazy dovoz zvířat, na něž jest tato nemoc přenosná, jakož i dovoz zvířecích surovin a předmětů, jimiž lze nákazu přenésti.

Dovoz a průvoz nemohou býti ani omezeny ani zakázány v případech: sněti slezinné; sněti šelestivé, nákazy skotu, vztekliny, ozhřivky, puchýřiny jednokopytníků a skotu, prašiviny jednokopytníků a ovcí, červenky bravu vepřového, cholery drůbeže a moru slepičího, jakož i v případě tuberkulosy.

Touto úmluvou zůstávají nedotčeny zákonné předpisy smluvních stran o nákazách zvířat, podle nichž lze, vznikne-li nákaza zvířat na hranici nebo poblíže hranice, podrobiti obchod mezi sousedními pohraničními okresy obou stran a průvozní obchod mezi ohroženými pohraničními okresy zvláštním omezením a zákazům, aby tyto nemoce byly utlumeny.

Článek 7.

Obě strany přiznávají si vzájemně právo vyslati na území druhé strany delegáta, aby byly zpravovány o zdravotním stavu domácích zvířat, o zařízení dobytčích trhů, jatek, karantén, jakož i o provádění veterinárních předpisů.

Smluvní strany učiní opatření, aby shora uvedeným delegátům bylo usnadněno náležité vykonávání jich úřední činnosti.

Článek 8.

Obě smluvní strany budou každých 14 dní vydávati periodické zprávy o současném stavu nákaz zvířat a budou si je vzájemně vyměňovati.

Pohraniční správní úřady I. stolice budou si vzájemně bez průtahu a přímo sdělovati vznik nákaz zvířat v pohraničních okresích.

Ústřední úřady obou smluvních stran budou si telegraficky sdělovati první případ moru skotu v zemi, jakož i první případ této nemoci a plicní nákazy skotu na území správních úřadů II. stolice. Obdobné zprávy budou se podávati o utlumení shora zmíněných nemocí.

Článek 9.

Obyvatelé pohraničních pásem obou smluvních stran mohou překročovati hranici v kteroukoli denní hodinu v obou směrech s domácími zvířaty, aby vykonávali hospodářské a živnostenské práce, neb za příčinou letní, saisonní a denní pastvy, s výhodou, že budou dbáti všeobecných předpisů celních a předpisů týkajících se překročení hranice. Obě smluvní strany mohou shora uvedené výhody činiti závislými od splnění těchto podmínek:

a) k vykonávání hospodářských prací a k provozování živnosti mohou vlastníci nebo průvodci zvířat doprovázeti tato zvířata přes hranici, vykáží-li se osvědčením vydaným starostou příslušné obce, kde jsou tato zvířata.

Osvědčení musí obsahovati:

1. příjmení a jméno vlastníka nebo průvodce zvířat,

2. počet zvířat a jich podrobný popis (druh, pohlaví, barva, podrobné značky),

3. místo, kam se vlastník odebírá se zvířaty,

4. potvrzení, že v obci není rozšířena žádná nákaza přenosná na stejný druh zvířat.

Platnost osvědčení omezuje se na 6 dní.

b) zvířata hnaná na letní pastvu musí býti opatřena jednotlivými pasy nebo hromadnými pasy vydanými osobou k tomu oprávněnou, na nich jest úředním zvěrolékařem potvrzeno, že na území příslušného správního úřadu II. stolice, z něhož zvířata pocházejí, není rozšířen mor skotu a že sousední okresy nejsou zamořeny slintavkou a kulhavkou a plicní nákazou.

Dále musí zvířata hnaná na letní pastvu na území druhé strany býti opatřena značkami, umožňujícími zjištění jich totožnosti (pálení).

Za takové značky jsou považovány známky ušní, žehy a pod.

Jednotlivá stáda opatřená značkami a pasy musí býti sepsána a soupis musí býti vyhotovena ve 4 exemplářích, z nichž jeden obdrží úřední zvěrolékař okresu, na jehož území leží pastva, druhý pak obecní úřad místa, z něhož zvířata pocházejí; příslušné celní úřady obou stran obdrží též po jednom exempláři. Pasy stáda musí býti uloženy u obecního úřadu, v jehož obvodu jest pastva.

Bezprostředně před vyhnáním zvířat na letní pastvu, jakož i před jejich návratem z pastvy do místa, odkud pocházejí, budou zvířata prohlédnuta úředním zvěrolékařem, pokud se týče jich zdravotního stavu. Místo, odkud pocházejí zvířata na letní pastvu hnaná, jakož i místa, jimiž stádo bude hnáno, nesmí býti zamořena slintavkou a kulhavkou, morem skotu a plicní nákazou.

Zvěrolékařská prohlídka na hranici se nekoná.

c) Vyskytla-li by se však za pastvy mezi zvířaty, o něž jde, nákaza v části stáda nebo i na jiném místě méně než 20 km od místa pastvy vzdáleném, nebo na cestě, kterouž se stádo musí vraceti k pohraničnímu místu, bude návrat zvířat na území druhé strany zakázán, není-li z naléhavých důvodů (nedostatek píce, hrozící špatné počasí atd.) nutno učiniti výjimku. V tomto případě může dojíti k návratu zvířat nákazou nestižených teprve po provedení bezpečnostních opatření, o kterých se dohodnou příslušné úřady, aby bylo zamezeno rozšíření nákazy.

d) V případě nutnosti mohou si smluvní strany ve společné dohodě přiznati vzájemně další výhody v pohraničním styku.

Článek 10.

Železniční vozy, v nichž byla dopravována zvířata (skot, koně, osli, muli, ovce, kozy, brav vepřový a drůbež), budou i se železničním náčiním při tom používaným čištěny a desinfikovány podle předpisů platných v dotyčné zemi.

Případné změny těchto předpisů nemohou zmírniti opatření předepsaná v dotyčné zemi v době, kdy tato úmluva byla uzavřena. Obě smluvní strany si vzájemně sdělí tyto změny.

Čistění a desinfekce, provedené shora zmíněným způsobem na území jedné strany, budou druhou smluvní stranou uznány za dostatečné.

Článek 11.

Omezení a zákazy, trvající v době, kdy tato úmluva nabude působnosti, budou zrušeny, jestliže by neodpovídaly ustanovením této úmluvy.

Dr. EDUARD BENEŠ v. r.

AL. SKRZYŃSKI v. r.

JÓZEF KIEDROŃ v. r.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP