Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

I.

Sociální ochrana zaměstnanců na objektech zabraných k účelům pozemkové reformy, dána jest zákonem o zaopatření zaměstnanců. Ustanovení tohoto zákona sledují cíl, aby těm, kdož byli existenčně odvislí na objektu, určeném k pozemkové reformě, zajištěna byla existence. Ustanovení toto provádí se až dosud různě. Buď poskytnutím odbytného, vyměřeného dle délky pracovního nebo služebního poměru, pensí, přídělem půdy, nebo ponecháním zaměstnání na dosavadním objektu.

Praxe posledního způsobu zaopatření vykazuje však značné nedostatky, které existenci této kategorie zaměstnanců přímo ohrožují.

Uvádíme konkrétní případ manželů Luskových na dvoře Schwanzenberku, který po provedení pozemkové reformy převzal stát. Jmenovaní manželé ztrávili na tomto dvoře v poctivé práci celá desetiletí. Při převzetí objektu státem přejati byli i oni od dalšího zaměstnání. Nyní ale stali se oba k práci neschopní, invalidní, byli propuštěni bez jakékoliv náhrady a jsou beze všech prostředků existenčních, zatím co zaměstnanci na jiných objektech dostali buď odbytné, pensi, nebo příděl půdy.

Suchá litera zákona znemožňuje státnímu pozemkovému úřadu, aby dodatečně jinou formou provedeno bylo nejvýš nutné zaopatření těchto ubožáků.

Podobných smutných případů, vyplývajících z neúplnosti náhradového zákona, jest více a budou se jistě do budoucna množiti. Zejména, měla by pokračovati praxe, jaká zavládla na statcích na nichž hospodaří stát, kde jak se nám sděluje, soustavně propouštěni jsou ze zaměstnání lidé, kteří pracovali zde celá desetiletí a státní správou byli převzati.

II.

Na některých velkostatkářských objektech, na nichž byla provedena pozemková reforma, byla před provedením zákona přídělového řada starých k práci již neschopných a invalidních zaměstnanců, kterým majitelé velkostatků /Schwarzenbek, Bukvoy atd.) vypláceli určité roční milodary 100-300 Kč ročně, nebo jim zdarma poskytovali určité naturalie.

Provedením pozemkové reformy nebylo dostatečně postaráno, aby těmto osobám se zajistilo, co dostávaly a co považovaly za kus vydženého, dlouholetým zaměstnáním morálně získaného práva. V mnoha případech již po 2-3 roky marně se uchází tito ubozí lidé o to, co dříve samozřejmě dostávali. Bývalí majitelé odmítají výplatu těchto, podpor, pensí a darů z milosti, s poukazem, že jejich majetek byl ztenčen a povinnost podpor že zde přechází na stát, poměvadž on převzal objekty, na nichž žadatelé dříve pracovali.

Ředítelství státních lesů a statků, kde záležitost podpor a dařů z milosti byla mnohokráte urgována, projevilo původně ochotu vypláceti dosavadním uživatelům tyto dary, a sice ve formě zálohových výplat na účet přejímací ceny, jak to naznačuje § 74 náhradového zákona. Dlužno poznamenati, že v podstatě běží o poměrně malý počet osob, které pro své stáří nemají naději, že by dlouho tyto milodary mohly požívati.

Státní pozemkový úřad byl proto požádán ředitelstvím státních lesů a statků, aby provedl urychleně šetření, kterým osobám tyto milodary mají býti poskytovány. Žel, že tento úřad řeší věc velice jednoduše a pohodlně a doporučil prostě dřívějším majitelům, aby oni tyto milodary i nadále vypláceli na svůj účet. O rozhodnutí v každém jednotlivém případě vyžádal si Státní pozemkový úřad zvláštní zprávu. Není pochyby, že odpověď bývalých majitelů bude zamítavá, také se tak již stalo a tak zbytečně protahované úřední vyřízení celé záležitosti má prakticky ten výsledek, že několik málo set nejchudších lidí, kterým tyto milodary byly namnoze jediným ročním příjmem, zmírá hladem a marně se domáhá svého lidského práva.

Takovéto "sociální zaopatření" bývalých zaměstnanců zabraných objektů, které dnes spravuje stát, vyvolává nejen mezi interesenty, ale u všeho občanstva oprávněné pobouření a podepsaní se proto táží:

1. Co hodlá pan ministčr učiniti, aby v uvedeném případě manželů Luskových dostalo se jim co nejrychlejší hmotné pomoci?

Hodlá pan ministr zemědělství působiti k tomu, aby vláda podala návrh novely k zákonu o zaopatření zaměstnanců na zabraném majetku pozemkovém, kterým by osobám, jež na těchto objektech sestárly nebo se staly invalidní, byla zajištěna hmotná podpora dle těch zásad, které platí pro zaměstnance při provádění pozemkové reformy?

2. Co hodlá pan ministr učiniti, aby v nejkraší době byly milodary všem bývalým uživatelům vypláceny, o nichž se mluví v II. odstavci této interpelace?

Učiní pan ministr opatření, aby zadržené částky od provedení pozemkové reformy až do dne vyřízení této záležitosti byly vyplaceny dodatečně a co nejdříve?

Velvyslanecká konference rozhodla dne 28. července 1920 v Paříži o území Těšínska, Oravy a Spiše, určila státní hranice mezi republikou Československou a Polskou, v souvislosti s tím upravila také státoprávní a finanční otázky vyplývající z tohoto rozdělení a upravila tedy také státní příslušnost obyvatelstva na Těšínsku, Oravě a Spiši, přičemž bylo obyvatelům tohoto území za určitých předpokladů přiřčeno právo opce se všemi právními následky a účinky.

Svrchu uvedené rozhodnutí velvyslanecké konference ze dne 28. července 1920 uveřejnila však vláda, což jest příznaqčné, teprve 11. února 1925, v částce 11, č. 20 Sb. z. a n., kterýžto postup vyžaduje nezbytně vysvětlení. Následkem tohoto pozdního vyhlášení počala jednoletá lhůta k odevzdání opčního prohlášení podle odst. 2, čl. III tohoto rozhodnutí velvyslanecké konference běžeti teprve 11. února 1925. Toto stanovisko zaujal také nejvyšší správní soud již dvakráte v této věci a to v rozhodnutích 1298/26 ze dne 27. ledna 1926 a č. 188, běžné číslo 4232 ze dne 15. prosince 1924. Proti tomuto jasnému a nedvojsmyslnému stanovisku ministerstvo vnitra zamítlo jak opožděně podaná nesčetná prohlášení, která byla podána pře 11. únorem 1926 u příslušných okresních pollitických správ, konsulátů resp. vyslanectví, nezkoumajíc jejich materielní předpoklady a tím připravilo velké množství osob o státní občanství, čímž byly těmto osobám způsobeny také těžké hmotné újmy. Tento postup ministerstva jednak způsobi, že bude podána celá spousta nových stížností ke správnímu soudu a zatíží tedy správní soud bez toho prací přetížený, na druhé straně pak působí nezákonitý postup ministerstva nenahraditelnou škodu oněm osobám, které nemohou platiti útraty stížností.

Tážeme se tedy vlády, je-li ochotna odvolati všechna tato protiprávní rozhodnutí o opcích na Těšínsku a naříditi ministerstvu vnitra, aby meritorně vyřídilo všechna opční prohlášení, podaná do 11. února 1926?

V Javorníku se Češi pokoušejí zříditi českou menšinovou školu v této čistě německé obci.

Před velikonočními svátky docházel četnický strážmistr Jan Futura - ponejvíce ve služebním šatě - do bytů německých rodičů a vybízel je, aby dali zapsati své školou povinné dítky ve stáří od 6 do 8 let do školy s českým vyučovacím jazykem, která se má zříditi v Javorníku. Při tom si dal oznámiti data narození dětí a zapsal je do seznamu. Uváděje, že docházka do školy jest úplně bezplatná, že děti budou podporovány a obdarovány, že schopné děti budou moci zadarmo dále studovati, že se ve třech letech úplně naučí češtině, která jest nezbytně potřebná k jejich dalšímu živobytí a že čeština, které se učí v německých školách, není správná, pokoušel se získati rodiče, aby dali zapsati své děti do menšinové školy. Ačřkoliv rodiče nedali písemně svého souhlasu a také nejsou ochotni dovoiti svým dětem docházeti do české školy, považoval strážmist tyto údaje o datech dětí za závazné. Pravdivost toho, bude-li zapotřebí, mohou potvrditi svědkové.

Podle posledního soupisu lidu patří v Javorníku 99,8 % obyvatelů k německé národnosti, tedy nejvýše 0,2 % k české národnosti. Mezi těmito jsou 2 děti školou povinné. Pro tyto 2 děti musí se zřizovati zvláštní škola, dnes, kdy se všeobecně provádějí "státní úspory". Aby však bylo zachováno aspoň zdání oprávněnosti, získávají se takto německé děti.

Jest nasnadě podezření, že těchto několik obyvatelů české národnosti prostřednictvím jmenovaného četnického strážmistra podalo již ministerstvu žádost o zřízení české menšinové školy v Javorníku a připojilo k ní svrchu zmíněný seznam skorem veskrze německých dětí. Podle dosavadních zkušeností v této věci stačí podati ministerstvu jakoukoliv listinu, zcela lhostejno, je-li pravdivá či nikoliv, a budou-li děti později do školy skutečně docházeti či nikoliv. U německých menšinových škol jako v Prapořiští, vedou se celá léta podrobná šetření o národnosti přihlášených dětí, německé školy, jako škola v Karlově, ruší se odůvodněním, že děti nejsou německé národnosti. U českých škol však tato omezení neplatí.

Poukazujíce na nepravdivý a zcela libovolně sepsaný seznam dětí, které by chodily do této školy, staví se podepsaní rozhodně proti zřízení této školy a táží se pana mistra, ví-li něco o úmyslu zříditi tuto školu a patří-li podle jeho mínění k úkolům četnictva provozovati agitaci pro zřízení českých menšinových škol a je-li ochoten škrtnout ze seznamu německé děti a teprve se zřetelem ke zbývajícím čistě českým dětem rozhodnout, je-li nutno zříditi českou menšinovou školu v Javorníku.

Státní zastupitelství zabavilo pražský časopis "Die Wirtschaft" ze dne 29. května 1926, č. 22, poněvadž pod nadpisem " Bankovní bilance" a s podtitulem "Československá Agrární banka", obsahoval pojednání o bilanci zmíněného finančního ústavu.

Konfiskace hospodářských pojednání množí se poslední dobou nesmírně povážlivě, jmenovitě tam, kde se mluví o otázce dotýkající se veřejnosti šíře, totiž o rozdělení Fondu ke zmírnění poválečných ztrát. Tento fond, jak známo, z části doplňuje se z veřejných peněz a se stanoviska kontroly státní správy jest jen vítati, aby veřejnost poučenaq byla o zásadách, podle nichž se děje rozdělování peněz. Německá veřejnost má zcela zvláštní zájem na této otázce, poněvadž se všeobecně říká, že se s českými peněžními ústavy nakládá nepoměrně příznivěji.

Zvláště však jest velmi nápadné, že ve článku časopisu "Die Wirtschaft" byly zabaveny nejen kritické poznámky pisatelovy, nýbrž i všechny číselné údaje, které byly z části doslova přvzaty z výroční zprávy, z čehož jasně vysvítá, že úřad nedbaje škody, která tím časopisu vznikne, prostě jej slepě zabavil.

Pozoruhodné jest, že již loňského roku státní zástupce zabavil pojednání o bilanci československé Agrární banky.

Zabavený článek zní takto:

Bankovní bilance.

Československá Agrární banka.

Výroční zpráva československá Agrární banky jest zajímavá v mnohém směru. Především proto, že - což dlužno upřímně uznati - otevřeně připouští, že banka musila použíti sanačního fondu, který byl zřízen říjnovými zákony z roku 1924. O cxeně tohoto sanačního fondu, jak po stránce materielní, tak také zvláště mravní, bylo již mnoho ml psáno. Než jednou již je tu, dlužno se s ním chtěj nechctěj zabývati. Hlavní jeho chybou zůstává, že má své populární jméno "sanační fond" neprávem. Banky potřebující pomoci nesanuje. Jestliže je totiž pravda - co se z různých stran tvrdí - že se bankám potřebujícím sanace dovoluje, aby na příklad své moučné půjčky bilancovaly se 100 v době, kdy tato půjčka jest znamenána s disažiem kolem 20%, jestliže se na příklad dovoluje, aby dlužní úpisy, které vydal fond, rovněž zařadily do bilance s 100, ačkoliv nynější jejich likvidní cena přesahuje sotva 50, jest jasné, že bilance takto oficielně sanovaného ústavu nemá nejmenšího nároku na věrohodnost, ačkoliv se více blíží pravdě než v době před pokusem o sanaci.

Jak jest veřejnost klamána bilancemi, lze zřetelně prokázati na případu Československé Agrární banky. Banka neustále vyplácela dividendy, banka vykazuje 60 milionů akciového kapitálu a kolem 27 mil. reserv, ačkoliv podle výkazů, které odevzdala banka sanačnímiu fondu, jak akciový kapitál, tak také reservy byly ztraceny. Banka ohlásila u sanačního fondu téměř přesně dvojnásobnou částku svého akciového kapitálu a svých reserv jako ztráty, které mají býti sanovány a bylo jí přiděleno asi 60 % jejich pohledávek a kolem 116 % vykázaného akciového kapitálu i s reservami. Podle nynějšího stavu věcí kapitál a serervy již opět zde jsou, ovšem předpokládáme, že ztráty doznané nad přidělenou částku jsou hrazeny jinak. Ze všeho toho vysvítá, že námitky, které jsme v předešlých létech na tomto místě vznesli proti bilanci, byly až příliš oprávněné a že ani jejich zabavení, které se stalo na zakročení banky, vlastně jejího náměstka předsedy dra Švehly, nemohlo zadržeti osudu bank. Státním zástupcem se banka nesanuje.

V této bilanci byly odstraněny některé nedostatky, které jsme loni vytýkali. Tak na příklad sklad zboží, který loni nebyl z bilance vůbec patrný, avšak do výpočtu likvidity byl přece pojat, nebyl již zařazen do výpočtu za uplynulý rok, ačkoliv z části tu ještě jest. Dále bylo opět upuštěno od pokusu učiněného loni vyhnouti se předepsanému bilančnímu schematu.

O důvodech, které vedly ke změnám vedení, provedeným loňského roku, se ovšem mlčí.

Bilanční likvidita jest následkem vylíčených poměrů ještě menší než loni. Proti asi 61 mil. likvidních peněz loňského roku jest nyní jen ještě asi 46 mil. Kč. Jak již svrchu zmíněno, pojala banka loni do svého výpočtu likvidity nejen všechny cenné papíry, nýbrž pokládala také za ihned splatný v bilanční hodnotě sklad zboží. Tentokráte se to sice neděje, za to však stává se 95,1 mil. Kč ze 54,9 mil. Kč, vykázaných v bilanci ve vlastních cenných papírech a kuponech ve výroční zprávě, poněvadž do této číslice byli veskamotováni společníci, kteří však mají jiný charakter likvidity než ostatní cenné papíry. Takovýchto prostředků dlužno se ovšem při zdělávání výroční zprávy vystříhati.

Hotovost 6%ních státních pokladničních bonů se proti loňsku ještě zvýšila. Činí na poměry Agrární banky velmi značnou částku asi 113 mil. Kč. Hotovost cenných papírů jest opět rozdělena. Poněvadž loni tomu tak nebylo, chybí základ pro srovnání. Jest jen patrno, že z 36,1 mil. Kč bilanční hodnoty loňského roku stoupla ve výroční zprávě asi na 54,9 mil. Kč.

V ocenění společníků nastala jen nepatrná změna. Ve výroční zprávě zamlčuje se jeich jméno a druh: ví se však, že ani "Dobrý" kc. spol., ani "Agroferra", ani "Silika", ani bratislavská továrna na kosy nejsou skvělá účastenství. Zda na tomto účtu jest 40 mil. Kč oceněno správně nebo příliš vysoko, nelze zjistiti bez znalosti přesných podrobností. Na každý způsob jest však nesprávné, staví-li se stupeň likvidity společníků na roveň stupni likvidity státních hodnot.

Položka "dlužníci" byla silně snížena - což dlužno vítati. Poklesla z 666,6 milionů Kč loňského roku na 556,4 milionů ve výroční zprávě. Dlužníci s pohledávkami zaručenými cennými papíry zůstávají přibližně na stejné výši. O

Ocenění nemovitostí souplo z 29,3 mil. Kč na 34 mil. Kč. Jak známo, banka obchoduje také realitami, při čemž si vytýčila také jisté politické úkoly. V její výroční zprávě se každoročně opakuje, že se snaží převésti nemovisti do českých rukou. Tak tomu jest opět také v poslední výroční zprávě. V inventáři přihlíží se také k držbě dvou uhelných dolů (důl Jan v Mostě a důl Oskar v Ústínad Labem).

Oddělení hospodářských strojů bylo zlikvidováno a jeho činnost převedena na nově zavedenou společnost s r. o. "SAB".

Poměrně dobrou oporu obtížných poměrů jest bance její cukerní oddělení, které asi mohlo vydělati porolničením cukerního průmyslu. Obrat tohoto oddělení soupl z 1036 milionů Kč v roce 1924 na 2413 milionů Kč v roce 1925. Banka financuje kampaň 20 cukrovarů a rafinerií, za něž obstarává také komisionářský obchod. Nově přibyl cukrovar v Rosicích u Brna a Dašicích u Pardubic. Přípravné práce k porolničení surováren Hostačov a Rosice u Chrasti a rafinérie ve Žlebích byly skončeny.

Jak dlužno posuzovati bilanci pokud jde o pasiva, bylo již zdůrazněno s počátku. Vklady stouply ze 127 mil. Kč na 136 mil. Kč, ostatní věřitelé však citelně poklesli ze 746 mil. Kč na 624 mil. Kč, takže cizí peníze, které má banka k disposici, činí asi 760 mil. Kč oproti 873 mil. Kč loňského roku.

Jak při značném snížení cizích prostředků mohly vykázané pasivní úroky 53 mil. Kč stoupnouti přes 58 mil. Kč, jst nevyzpytatelné. Úroková míra neprodělala loni změny, které by odůvodňovaly takovéto soupnutí a nelze ani míti za to, že by cizí prostředky stouply přechodně přímo skokem. V této položce bylo by třeba pracovati o objasnění.

Režie byla podstatně snížena. Klesla z 13,6 mil. Kč na 11,2 mil. Kč. Daně stouply o částku přes 200.000 Kč. Odpisy jsou menší. Ztráty, k nimž se přihlíží již v účtu ztráty a zisku, čřiní 666.000 Kč proti asi 4 mil. loňského roku.

Bilančřní ztráty v posledních čtyřech letech.

V posledních čtyřech letech přiznávají se bilančníě, ať již na účtu ztráty a zisku nebo úbytkem čistého zisku, tyto ztráty:

Za takovýchto okolností jest ovšem zbytečné zabývati se podrobněji vykzanými zisky. Jsou právě tak libovolně sestaveny jako ostatní číslice.

Banka rozděluje také letos opět 4% dividendy, ačkoliv za daných poměrů bylo by bývalo moudřejší poslechnouti oprávněného požadavku ministra financí dra Engliše, aby výplata dividend byla zastavena, a přikázati potřebných na dividendu 2,4 mil. Kč reservnímu fondu. Prestiž zvítězila nad rozumem. Tantiému - s pochvalou budiž o tom učiněna zmínka - nebyly již vypláceny po 3 léta.

Z rozkazu ministerstva provádí nyní banka likvidaci Pivovarské banky, z jejíž bilance se ukázalo, že tato banka jest nyní neodvratně ztracena.

Obsah článku svědčí o tom, že zde jde jen o čistě věcnou kritiku událostí v bankovním životě a že v článku nelze nikde nalézti trestného činu.

Podepsaní se tedy táží pana ministra:

1 Může pan ministr schvalovati zabavení uvedeného článku?

2 Jest pan ministr ochoten postarati se, aby se již neopakovala takováto nehorázná omezování tiskové svobody?

3. Jest pan ministr ochoten postarati se z úřadní povinnosti, aby zabavení jmenovaného článku bylo opět zrušeno?

Podľa §-u 4. zákona zo dňa 29. februára 1920, podľa §-u 129 ústavnej listiny, ktorým sa ustanovujú zásady jazykového práva v republike Československej na Slovenksu zpravidla užívať sa má, ako reč štátna, jazyk slovenksý. Naproti tomuto Vedecká zkúšobná komisia pre učiteľstvo na stredných školách v Bratislave vydáva vysvedčenia v reči českej, čo sa protiví citovanému rečovému zákonu, avšak i rčovým právom národa slovenksého.

Vysvedčenia tieto vydávajú sa na tlačených blanketách a sice s roka na rok, vo veľkom počte, ide tu teda nie o prípad ojedinelý, ale o pravidelné užívanie češtiny miesto pravidelného, v uvedenom paragrafe predpísaného užívania slovenčiny.

Podpísaní opytujú sa zdvorile p. ministra:

Má-li vedomie, že Vedecká zkúšobná komisia pre učiteľstvo na stredných školách v Bratislave vydáva vysvedčenia v reči českej, a či hodlá zakročiť, aby svedectvá tieto vydávané boly v reči slovenskej?

Válečným poškozencům bylo poskytnuto podle přídělového zákona při přídělu půdy přednostní právo. Podepsaní uvádějí dále několik příkladů, jak se ukřivdilo válečným poškozencům z obce Velké Hoštice.

1. Zedníklu a domkáři Josefu Harasimovi, který jest z 25% nezpůsobilý k výdělku a otec 6 nedospělých dětí, bylo při přídělu odňato 2,5 jitra zpachotvaných polí a nebylo mu přiděleno nic.

2. Domkáři Ludvíku Kurovi, nezpůsobilému k výdělku ze 70%, jemuž byla odňata levá ruka, otci dvou dětí do 4 let, nejen nebylo nic přiděleno, nýbrž bylo mu také ještě vytýkáno, že němečtí váleční poškozenci mají Svaz. Opavský přídělový komisař odbyl tohoto válečného poškozence na jeho stížnost výsměšnou poznámkou:"Do Berlína k Vilémovi!"

3. Domkáři a zedníkovi Benediktu Willaschkovi, otci 4 nedospělých dětí do 10 let, a nezpůsobilému k výdělku z 33 %, bylo odňato jedno jitro pachtovnaného pole a nebylo mu přiděleno nic.

4. Zedník a domkář Josef Kostilni se 3 dětmi do 6 let, nezpůsobilý k výdělku z 20%, nedostal nic. Půl jitra pachtovného polo bylo mu odňato a vytýkáno mu, že je komunista.

5. Vdova a domkářka Terezie Rohovskáý, velmi potřebná, která musí živiti dvě nedospělé děti a svou starou matku, byla při přídělu poškozena.

Podepsaní se táží:

1. Ví pan ministr, jak se přidělovala půda v obci Velké Hoštice?

2. Jak zamýšlí pan ministr uchrániti oprávněné nároky jmenovaných poškozených občanů proti neporozumění nebo svévoli?

3. Jest pan ministr ochoten ve zvláštním výnosu poukázati, že jest nutno, aby se především pamatovalo na válečné poškozence, kteří žijí v hospodářské tísni?

Olomoucká radnice byla dne 25. a 26. května večer slavnostně osvětlena na počest Palackého. Vysoko na věži zářilo ohnivými obrovskými písmeny heslo: "Svoji k svému".

Naproti tomu musíme konstatovati toto:

Vůči německému obyvatelstvu staví se státní zastupitelství pravidelně na stanovisko, že každé vyzvání k hospodářskému bojkotu, jímž má býti výdělek, příjem atd. českého obyvatelstva nebo byť i jen jediného Čecha poškozen, jest popuzování k nepřátelským činům a trestné. Soudy také každého obžalovaného Němce, jemuž lze takovéto popuzování prokázati, odsuzují. Tak n. p. nynější poslankyně paní Josefa Weberová byla odsouzena ke třem měsícům žaláře a přávě nedávno opět německý živnostník v Moravském Berouně ke 14 dnům vězení, poněvadž na voličské schůzi vystoupil proti české továrně. A několik německých občanů ze Starého Města bylo odsouzeno, poněvadž na pozvánku k věnečku připojili dodatek: "Jen pro rodem Němce."

Podobně se to stalo v Horním Benešova, v Opavě, a dalo by se vypočísti ještě mnoho dalších příkladů.

Že heslo, "Svoji k svému", zářící na olomoucké radnici při Palackého slavnosti, neznamená nic jiného, než bojkot německých obchodníků a směřovalo demostčrativně proti německému obchodnímu světu a že nebylo je možno posuzovati snad jako duševní obranu nebo podobně, vysvítá také z těchto skutečností:

1. Od 13.-20. června konala se v zahradě olomouckého Sokola výstava reklam, kterou uspořádal klub samostaných obchodníků a živnostníků v Olomouci pod heslem "Svoji k svému", při níž se podle zásady štvaní k bojkotu měla dělati nálada proti německému obchodnímu světu.

2. Což nepsal "Československý Deník" několik dní po osvětlení olomoucké radnice do slova: Téhož dne, kdy na olomoucké radnici zářilo heslo Palackého "Svoji k svému" byl nový skleník v městském parku zadán říšskoněmecké firmě. Není to ostuda?

3. Nebyl Olomouc po dobu Palackého slavnosti zaplaven nápisy vyzývajícími k bojkotu Němců?

Podepsaní táží se tedy pana ministra:

1. Proč byl mlčky trpěn tento přímý projev proti Němcům v Olomouci a a na severní Moravě?

2. Jest pan ministr ochoten učiniti oznámení na odpovědné pořadatele tohoto bojkotu, provedného přímo americkým reklamním slohem, aby bylo zavedeno trestní vyšetřování?

3. Zamýšlí pan ministr vnitra chrániti příště hospodářskou existenci Němců z Olomouce a ze Severní Moravy proti takovýmto útokům?