Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Tak jako je objasněn ve všeobecné části této důvodové zprávy celkový stav státního rozpočtu pro rok 1927 navrženého k ústavnímu schválení, jeho význam národohospodářské a vztah ku rozpočtu pro rok předchozí, dlužno také jednotlivé složky celkového rozpočtu blíže osvětliti, aby tak byl sjednán úhrnným cifrám rozpočtového sumáře slovní doprovod, z kterého by jasně vystupoval obraz hospodaření každého jednotlivého odvětví státní správy, totiž obor jeho působnosti, činnost v tomto odvětví rozvinutá a prostředky, které k rozvíjení této činnosti mají sloužiti a jejich poměr ku prostředkům k témuž účelu povoleným v roce předchozím.

Vzhledem k značně komplikovanému stavu novodobého veřejného hospodářství a tím podmíněné velké rozčleněnosti organisace státní správy je nutno ciferní část státního rozpočtu doplniti tak, aby byla kritika státního rozpočtu co nejvíce umožněna a aby si povolaní činitelé na základě tohoto povšechného výkladu mohli utvořiti bezpečný úsudek o činnosti jednotlivých odvětví státní správy, jakož i o přiměřenosti prostředků, které jí k provádění této činnosti mají býti povoleny státním rozpočtem.

To je účelem této zvláštní části důvodové zprávy.

K jednotlivým skupinám státního rozpočtu připojeného k návrhu finančního zákona pro rok 1927 budou tudíž v následujícím a to jak k jednotlivým kapitolám vlastní státní správy, tak také k jednotlivým státním podnikům a konečně ke skupině "Podílu samosprávných svazků na státních daních a poplatcích" a "Správy státního dluhu" podány vysvětlivky o úkolech a oboru působnosti jednotlivých odvětví státní správy, a činnosti v těchto odvětvích rozvíjené, o prostředcích, které k dosažení těchto úkolů mají se povoliti a o jejich poměru k prostředkům pro tento účel povoleným v roce předchozím.

Kancelář presidenta republiky zřízena byla zákonem ze dne 5. prosince 1919, č. 64 Sb. z. a n. k obstarávání věcí, jež spadají do oboru působnosti presidenta republiky. Skládá se z oddělení civilního a vojenského.

Kancelář presidenta republiky obstarává úkoly spočívající bezprostředně na ústavních právech presidentových, záležitosti domu presidenta republiky, spravuje pražsky hrad s příslušenstvím, hradní archiv, zámek v Lánech, státní Matek Lány a oboru Hvězdu. K těmto účelům jsou jí jako pomocné úřady podřízeny správa domu presidenta republiky, hospodářská a stavební správa hradu, správa zámku v Lánech a hospodářská a lesní správa v Lánech.

Nařízením vlády ze dne 7. prosince 1922, č. 362 Sb. z. a n. byla dále pověřená správou věcí československého řádu Bílého lva a československé medaile Bílého lva.

Dále jest jí svěřena správa Národního fondu Masarykova.

Oddělení vojenské zabývá se věcmi; souvisejícími s vrchním velitelstvím veškeré branné moci, jež jest presidentu republiky přiznáno ústavou.

Agenda kanceláře presidenta republiky stále stoupá, což se vysvětluje tím, že během let přirostly agendy nové, jako přikázání správy zámku v Lánech a statku Lán, záležitosti řádu a medaile Bílého lva, Národního fondu Masarykova atd.

Zvláštní péči věnuje kancelář pracím, spojeným s restaurací pražského hradu, aby odevzdala tento klenot budoucím generacím v novém lesku a ve stavu důstojném republiky.

V rozpočtu pro rok 1926 tvořila kapitola tato kapitoly dvě a bylo preliminováno:

Pro správné porovnání výdajů, preliminovaných v roce 1927, s výdaji preliminovanými v roce 1926, jest nutno z celkové sumy výdajů rozpočtu pro rok 1926 preliminované částkou 19,1 mil. Kč vyloučiti tit. 7. "Náklad na potřeby investiční" v částce 3,5 mil. Kč, poněvadž náklad na investiční potřeby pro rop 1927 přenesen byl do rozpočtu ministerstva veřejných prací.

Po vyloučení tohoto nákladu činí výdaje na rok 1926 jen 15,6 mil. Kč a jsou tudíž výdaje, preliminované pro rok 1927 částkou 16,4 mil. Kč větší o 0,8 mil. Kč.

Tato zvýšená potřeba odůvodňuje se hlavně vyšším nákladem 0,1 mil. Kč na udržování hradních budov a zahrad se zřetelem na nově upravenou zahradu Rajskou a na Valech a na nově zakoupené a správou hradu převzaté "Lumbeovy zahrady" a na Vnitřní zařízení pražského hradu vzhledem k nutnosti zakoupiti zařízení do společenských místností, dále zařaděním potřeby 0,l mil. Kč na výměnu služebního automobilu, vyšším nákladem o 0,2 mil. Kč na udržování zámku, zahrad a parku v Lánech vzhledem k nutnosti provedení různých oprav jak v zámku, tak v příslušných budovách, nutností provésti úpravu kolem rybníka v zámecké zahradě v Lánech a obložiti budovy vodárenské eternitem a naplniti filtry vodárenské čerstvým říčním pískem, vyšším nákladem o 0,1 mil. Kč na udržování budov, cest, inventáře a potahů u lesní správy v Lánech a nákupem násady kaprů a pstruhů a nákupem krmiva pro vysokou zvěř, zbytek pak připadá na nemocenské pojištění státních zaměstnanců podle zákona č. 221/25 Sb. z. a n. a na menší zvýšení u různých rozpočtových položek.

Státní příjmy pro rok 1927 preliminují se částkou 2,6 mil. Kč skoro jako v roce 1926.

Zvýšení obnáší jen 43.447 Kč.

Zvýšení odůvodňuje se hlavně tím, že v náhradách výloh členů Národního shromáždění počítá se více o 0,3 mil. Kč vzhledem k úplnému obsazení mandátů poslaneckých a senátorských s případnou změnou na předsednických místech obou sněmoven a s případným rozšířením míst místopředsednických, dále zvýšením o 0,1 mil. Kč na opatření nového služebního automobilu pro předsednictvo poslanecké sněmovny a o 0,1 mil. Kč na tisky sněmovní v senátě se zřetelem na očekávanou větší činnost senátu, a pak zvýšením režijních výloh senátu vzhledem k vyššímu nájemnému z místností propůjčených zemským správním výborem a rozšíření místností a telefonní sítě v senátě.

Státní příjmy pro rok 1927 preliminují se částkou 0,2 mil. Kč, skoro jako v roce 1926.

Zmenšení činí jen 1.000 Kč.

Úkol a působnost presidia ministerské rady jest dvojí: jednak jakožto orgánu vládního kolegia, jednak jako orgánu předsedy vlády. Hlavní zdroj jeho činnosti spočívá v prvé jeho funkci. Budiž zde na prvním místě uvedena obsáhlá činnost normotvorná, jež vesměs jest vyhrazena ústavní listinou vládnímu kolegiu. Z toho ústavního předpisu vyplývá pro presidium ministerské rady značná agenda: jest to konečná redakce všech předloh normotvorných, jíž v četných případech předchází detailní připomínkové řízení buď písemné nebo anketární, mající za účel odstraniti námitky a srovnati mnohdy odchylná stanoviska jednotlivých resortů. Jaký rozsah tato agenda nabývá dosvědčuje "Sbírka zákonů a nařízení", ač obsahuje jen konečný výsledek činnosti legislativní, kdežto detailní materiál jednání zůstává uchován ve spisech, jichž množství svědčí o rozsahu této agendy.

Koncentrováním záležitostí, týkajících se jmenování státních zaměstnanců u ministerské rady vzešla presidiu ministerské rady povinnost přezkoumávati všechny návrhy jmenovací, zda odpovídají zákonným ustanovením a usnesením ministerské rady, jimiž má býti zajištěna jednotnost postupu v záležitostech jmenovacích. V otázkách personálních neomezuje se však presidium ministerské rady na pouhé přezkoumání jednotlivých konkrétních případů, nýbrž zasahuje iniciativně do otázek všeobecné úpravy, osobních poměrů státních zaměstnanců. V té příčině lze poukázati k význačné účasti úřadu na poslední úpravě platového systému.

Konečně sluší uvésti všechny záležitosti politické povahy, o nichž mínisterské radě výlučně přísluší rozhodovatiy a z nichž mnohé závažnější, hlavně rázu finančně-hospódářského, projednávány jsou před rozhodováním v kolegiu vlády ve zvláštních,°k tomu účelu zřízených komitétech ministrů, případně v meziministerských komisích za součinnosti, případně vedení presidia mínisterské:rady:

Ve všech uvedených případech neomezuje se presidium ministerské rady na úkol pouhého prostředníka, nýbrž podává podle intenci ministerské rady svůj vlastní úsudek, zvláště v případech, kde ministerská rada má rozhodovati o odchylném mínění dvou nebo více resortů. Vylíčeným způsobem stává se presidium ministerské rady spolupracovníkem na všech legislativních a význačnějších administrativních pracích všech resortů.

Působnost presidia ministerské rady jako pomocného orgánu předsedy vlády, jeví se v jeho spoluúčasti na chodu veškerého parlamentního života.

Předsednictvo ministerské rady dodává.sněmovnám vládní osnovy zákonů k projednávání, má účast na režii parlamentárních jednání jak v plenech tak ve výborech sněmoven, vede v evidenci veškerou vnitřní politiku a spolupůsobí aspoň při stránce technické k odstraňování politických sporů a k uvolnění chodu parlamentárních prací, provádí kontrolní moc parlamentu nad výkonnou mocí tím, že dohlíží nad prováděním resolučních a petičních návrhů, registruje za parlamentárních debat pronesená přání a stížnosti, jež dle materiálu a jejich povahy roztřiďuje na příslušné resorty, obstarává odpovědi na interpelace a dotazy ve sněmovnách podané atd.

Pokud se týká programu pro dohlednou budoucnost, pokládá presidium ministerské rady za jeden z hlavních úkolů uvedení v život zvláštní odborné komise, která by se dle §u 3, odst. 2. zákona č. 286/24 zabývala reformními otázkami veřejné správy. K provádění přípravných prací, nutných k aktivování této komise byl již z usnesení vlády zřízen u presidia ministerské rady přípravný komitét, jehož organisační činnost pokročila již tak daleka že dojde během správního roku 1926 ke konstituování zmíněné komise.

Předsedovi vlády podléhá též tiskový odbor a státní úřad statistický.

Tiskový odbor předsednictva ministerské rady obstarává správu státní služby tiskové. Jeho agenda rozvrhuje se na činnost redakční a správní. Do činnosti redakční spadá vydávání pravidelných korespondencí a hotovení každodenních přehledů všech denních i periodických listů, vycházejících v Československé republice, jakož i statí listů zahraničních, pokud týkají se věcí státu. Pro diplomatické mise, dopisovatele cizích listů a významné osobnosti vydává tiskový odbor denně francouzský bulletin o událostech politických, hospodářských a kulturních. Kromě toho vysílá denně radiové depeše o aktuálních událostech a sprostředkuje styky vlády s domácí žurnalistikou i s korespondenty listů zahraničních.

Státní úřad statistický provedl nejdříve za účelem udržení kontinuity statistických dat dodatečně všechny práce, které válkou byly znemožněny. Z nových úkolu provedl sčítání lidu a vybudoval od základu zejména, statistiku vystěhovaleckou, cenovou, statistiku odborových organisaci zaměstnaneckých a zaměstnavatelských, statistiku státních zaměstnanců, statistiku dávky z majetku a statistiku přepravy na železnicích. Reorganisována úplně statistika zahraničního obchodu na pokladě odhadové methody deklarační, statistika přirozené měny, statistika soudní a trestní, statistika stávek a výluk, kolektivních smluv, voleb a statistika zemědělská. Vedle pravidelných obsáhlých informací pro jednotlivé resorty i soukromé interesenty vydána statistická příručka. Výsledky jednotlivých statistických šetření uveřejňuje Státní úřad statistický ve znění českém, německém a francouzském ve svých publikacích zvláště: Zprávách, Cenových zprávách, Měsíčních přehledech zahraničního obchodu republiky Československé, Statistické příručce, Statistickém Lexikonu obcí a zvláště v pramenném díle "československá statistika" kterého vyšlo již 28. svazků.

St. Ú. St. bude jako v letech minulých v roce 1927 sledovati přirozenou měnu obyvatelstva, prováděti místopisné práce statistické a statistiku zdravotnickou, statistiku výroby rostlinné, zvláště osevu a sklizně a výroby živočišné, statistiku lesů, hospodářského průmyslu, a některých zvláštních odvětví zemědělských, statistiku hornictví a hutnictví, statistiku dopravy zboží po vodě i po železnicích, statistiku zahraničního obchodu na základě methody deklarační, statistiku cenovou a spotřební, statistiku sociální, zvláště stávek a výluk, trhu práce, nezaměstnanosti, kolektivních smluv a statistiku mzdovou, dále statistiku politickou a správní, statistiku soudní a trestní, statistiku školskou a statistiku veřejných financí, zvláště statistiku dávky z majetku, statistiku hospodářskou, zvláště peněžnictví, pojišťoven, akciových společností a družstev, konečně sestavuje zahraniční platební bilanci.

Z nejdůležitějších úkolů Státního úřadu statistického v budoucnosti jest, sčítání lidu a sčítání živnostenských a zemědělských závodů v roce 1930 a zatím alespoň representativní a sčítání zemědělských závodů ve 20 vybraných okresích, jakož i šetření o výměncích. Dalším úkolem jest dobudování statistiky zdravotní, statistiky sociální a finanční, jakož i zdokonalení statistiky cenové a spotřební.

Kromě toho bude pokračováno ve všech běžných šetřeních až dosud již prováděných.

Snížení to jest odůvodněno očekávaným menším odbytem statistických cenin u státního statistického úřadu.

Předním úkolem naší zahraniční politiky jest zabezpečiti stát na venek, zajistiti mu mír i přátelské sousedské styky se státy okolními a tím připraviti podmínky pokojného, pravidelného rozvoje politického, kulturního a hospodářského života uvnitř republiky na základech demokracie a sociálního pokroku.

Plníc tento úkol, súčastnila se naše zahraniční politika na díle pacifikace a konsolidace střední Evropy na basu vytvořené mírovými smlouvami a snažila se vždy o navázání dobrých vztahů politické i hospodářské spolupráce s nejbližšími sousedy i s ostatním světem. Dokladem toho jest řada obranných smluv, úmluv a dohod rázu politického zaručujících pokojné vyřizování případných sporů mezistátních arbitráží, i veliký počet úmluv povahy hospodářské, které sledují všechny jeden cíl: vklíniti naše vyspělé národní hospodářství do hospodářství světového, udržeti našemu exportu odbytiště dosavadní a získati nová, a zabezpečiti tak nerušený chod naší výroby.

K tomu se organicky druží péče o řádnou informaci vnějšího světa o nás i soustavné naše informování o politických událostech, kulturním, hospodářském a sociálním životě cizích států, navazování s nimi styků kulturních, pilné sledování všeho, co se děje na mezinárodním foru, a v mezích možnosti přímá spoluúčast na všech podnicích a projevech mezinárodního rázu. Vydatná spolupráce Č. S. R. ve Společnosti Národů, Mezinárodním úřadu práce, na všech mezinárodních konferencích ať povahy politické ať hospodářské, nebo kulturní a sociální, které směřují k obnově a lepší budoucnosti poválečné Evropy, získala našemu státu dobré jméno a uznání světové veřejnosti.

Vedle toho ministerstvo zahraničních věcí mělo na zřeteli i naše krajany usedlé v zahraničí, podporujíc jejich podniky společenské i osvětové, a skýtajíc ochranu čsl. příslušníkům dočasně v cizině zaměstnaným. Stejnou pozornost věnuje s druhými súčastněnými ministerstvy otázce vystěhovalecké, která v dozírné době dozná účinného řešení. V této souvislosti dlužno uvésti rozsáhlou podpůrnou akci ve prospěch ruské a ukrajinské emigrace, akce ta dospěla ku provedení podstatné části stanoveného programu, a je dnes již ve stadiu postupné likvidace.

Sestavování rozpočtu ministerstva zahraničních věcí bylo zejména v prvních letech československé republiky a jest i nyní úkolem mnohem obtížnějším, než jest tomu v jiných resortech státní správy. Kolísající kurs československé koruny i valutový rozvrat v některých sousedních státech způsobil, že první rozpočty ministerstva zahraničních věcí byly poměrně vysoké a při tom jevily velikou labilnost, ježto všechny předpoklady pro předběžný odhad vydání a tím pro správné jich preliminování v rozpočtu vinou neurovnaných poměrů valutních doma i v jiných státech zcela selhávaly. Tak na př. značný pokles čs. koruny v roce 1921 způsobil, že bylo nutno předložiti rozpočet dodatečný.

Největší pýše dosáhl rozpočet ministerstva zahraničních věcí v roce 1922, kdy činil přes 300 mil. Kč. V následujících letech lze pozorovati stálé jeho snižování, protože ustálením kursu čs. koruny byla získána pevná základna, z níž bylo možno při preliminování vycházeti, a také v jiných směrech poměry u nás i jinde postupně spěly ke konsolidaci a stabilisaci. Tím způsobem rozpočet této kapitoly činil

Službu zahraniční obstarává 25 diplomatických misí a 56 konsulárních úřadů. Zřizujíc nové zastupitelské úřady ministerstvo zahraničních věcí nerozmnožuje stav svých zaměstnanců, nýbrž obsazuje tyto úřady dosavadními silami konceptními i kancelářskými. Síť našich zastupitelských úřadů doplňována jest vydatným zřizováním konsulátů honorárních, které nezatěžují státní pokladnu, počet jejich byl v tomto roce rozmnožen o 20, takže celkem jich máme již na 70. Při tom nutno konstatovati, že činnost honorárních konsulátů jest zcela uspokojující a jejich vztahy k ústřední správě i k efektivním úřadům zahraničním jsou podle nabytých zkušeností upraveny tak, že dnes je možno pokládati za cenný doplněk naší zahraniční služby.

Vzhledem k neustáleným dosud poměrům valutovým v jednotlivých státech (Francie, Belgie, Italie, Polsko, Rusko atd.) jest budgetování pro ministerstvo zahraničních věcí obtížnější než pro jiná státní odvětví a dodržení preliminovaného úvěru jest podmíněno jednak stálostí kursu Kč a jednak předpokladem, že nenastane náhlý vzestup některých cizích valut jimž by se značně zvýšily náklady na dotyčné zastupitelské úřady, jichž potřeba byla odhadnuta a preliminována pevným kursem určitého dne.

I v tomto rozpočtovém návrhu jsou jako v letech minulých potřeby vykázány v československé měně a bylo použito přepočítacího kursu z 31. března 1926.

Položky na náklady osobní zvýšeny jsou jednak o přídavky státním zaměstnancům, které dosud vykazovány byly jako výdaje mimořádné, jednak snížením interkaláře u osobních požitků incl. drahotních přídavků u vyslanectev a konsulátů z dosavadních 15 % na 10 %, což je odůvodněno tím, že bude nutno mnohá dosud neobsazená místa v zahraniční službě ještě během roku 1926 obsaditi.

Jinak nastalo u osobních požitků zvýšení jen na základě časového postupu státních zaměstnanců, osobní požitky preliminovány jsou dle skutečného stavu státních zaměstnanců k 1. lednu 1926.

Nově zařaděna jest položka na nemocenské pojištění státních zaměstnanců na základě zákona z 15. října 1925, č. 221 Sb. z. a n.

Vzrůst agendy ministerstva zahraničních věcí má za následek zvýšení pokožek na potřeby kancelářské a poplatků poštovních, telegrafních a telefonních a zavedení nové kurýrní trati Praha-Paříž-Praha má za následek také zvýšení položek na cestovné a stravné.

Náklad na účast Československé republiky při mezinárodních výstavách snížen byl v předpokladu, že účast státu na nějaké významnější zahraniční výstavě nebude nezbytnou, rovněž sníženy položky na cestovní stipendia a to jak pro úřednictvo tak pro novináře, a značně snížen byl náklad na sjednávání a provádění mírových smluv. Za to byla nově zařaděna položka na koupi automobilu, poněvadž generální oprava značně opotřebovaného vozu vyžadovala by nákladu, za nějž možno starý vůz vyměniti.

Zahraniční přídavky byly u vyslanectev částečně zvýšeny a to zejména v oněch zemích, kde stoupl index cenový (zejména v Německu a Jugoslavii), u konsulátů byly přídavky ty sníženy tím, že vyloučenu ze zahraničních přídavků byly úředníci smluvní, což mělo ovsem za následek zvýšení jejich smluvních platů.

U denních platů a mezd nastal přesun z vyslanectev na konsuláty tím, že část personálu byla od vyslanectev přidělena konsulátům.

Částečně sníženy byly položky na pensijní pojištění, odměny a výpomoci, honoráře překladatelské, diplomatické i konsulární služební výlohy a cestovní výlohy diplomatického i konsulárního personálu a to vzhledem ke skutečné potřebě.

Z důvodů úsporných sníženy i položky na propagační náklad služby tiskové a zpravodajské a příspěvek na kulturní účely. Za o bylo nutno zvýšiti položku na výlohy stěhovací a to jak u vyslanectev tak u konsulátů, ježto bude ministerstvo zahraničních věcí prováděti v roce 1927 ve značnější míře překládání úředníků z ústředí do služby zahraniční a naopak.

Dále bylo nutno zvýšiti položku na instalaci, ježto doplnění nedostatečného zařízení některých diplomatických misí, jest již velmi naléhavé za to byl značně snížen úvěr na instalaci konsulátů.

Příjmy pro rok 1927 zvyšují se proti roku 1926 o 1,5 mil. Kč v předpokladu, že zákon z 15. října 1925, č. 225 Sb. z. a n. o poplatcích za úřední výkony diplomatických misí a konsulárních úřadů bude míti po stránce finanční účinek příznivější, než poplatkové normy před tím platné.